Array ( [0] => 15504051 [id] => 15504051 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teodolit [uri] => Teodolit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Теодолит 1840.jpg|náhled|Teodolit z roku 1840]] [1] => '''Teodolit''' je [[přístroj]] na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů. [2] => [3] => == Popis == [4] => [[Soubor:Theodolite vermeer.svg|náhled|Princip činnosti teodolitu]] [5] => Teodolit je upevněn na stativu, měřickém pilíři nebo konzole. Přístroj se skládá ze tří částí: [6] => * ''trojnožka'', ve které je pouzdro vertikální osy teodolitu; trojnožka stojí na třech stavěcích [[šroub]]ech, s jejichž pomocí přístroj horizontujeme (tj. urovnáváme do vodorovné polohy) [7] => * ''spodní část'' tzv. ''[[limbus (geodézie)|limbus]]'', je vodorovný (horizontální) dělený kruh. U starších optomechanických přístrojů jsou dělené kruhy kovové nebo skleněné. Dnes se používají elektronické přístroje s elektronickými kruhy. [8] => * ''horní část'' tzv. ''[[alhidáda]]'', která je otáčivě uložena proti limbu, a jsou na ní čtecí pomůcky vodorovného kruhu, alhidádová [[libela]], nosník [[dalekohled]]u s ložiskem otočné osy dalekohledu. Na točné ose dalekohledu je obdobnou konstrukcí, (jako alhidáda k limbu) umístěn svislý (vertikální) kruh, který umožňuje odečítání svislých úhlů. V tomto případě jsou odečítací pomůcky umístěny na nosnících dalekohledu. Jako dalekohled je použit [[Keplerův dalekohled]], doplněný [[Nitkový kříž|nitkovým křížem]]. Ve starých přístrojích je proto obraz stranově i výškově převrácený. V moderních přístrojích je obraz převracen soustavou [[Optický hranol|hranolů]] do přirozené podoby. [9] => * Z přiloženého obrázku je patrné, že u teodolitu popisujeme tři hlavní přímky, které musí být na sebe kolmé. Osa "V" je svislá (vertikální) točná osa teodolitu, přístroj se kolem této osy otáčí. Osa "Hz" vodorovná (horizontální) točná osa dalekohledu, kolem této osy se otáčí dalekohled ve svislé rovině. Spojením otáčení kolem těchto dvou os dosáhneme možnosti zacílit do všech směrů a přímek, které procházejí průsečíkem těchto dvou os. Osa "Z" je záměrná osa (přímka) dalekohledu (což je spojnice středu nitkového kříže a středu objektivu), zacílením ji ztotožníme s přímkou potřebnou pro měřický výkon. Vzájemná kolmost těchto os je nazývána "osové podmínky teodolitu". Jedná se o tyto podmínky: V je svislá, Hz je kolmá na V a je tedy vodorovná, Z je kolmá na Hz. Případné odchylky od absolutní kolmosti jsou nazývány osovými chybami teodolitu a o odstranění těchto chyb, případně jejich eliminaci měřickým postupem je zpracována rozsáhlá odborná literatura. [10] => [11] => Teodolity mohou být doplněné i některými dalšími součástkami, např. [[Optický dostřeďovač|optickým dostřeďovačem]], [[Magnetický usměrňovač|magnetickým usměrňovačem]], [[Nivelační libela|nivelační libelou]], [[dálkoměr]]em (například nitkovým) apod. [12] => [13] => == Konstrukce == [14] => [[Soubor:Sectioned theodolite .jpg|náhled|řez optickým teodolitem (1950-1980)]] [15] => Teodolity se rozlišují podle několika parametrů: [16] => [17] => === podle materiálu dělených kruhů === [18] => * přístroje s kovovými kruhy (19. století a první polovina 20. století) [19] => * přístroje se skleněnými kruhy. První teodolit se skleněnými kruhy na světě zkonstruovala česká továrna Josef a Jan Frič, Praha – Královské Vinohrady v roce 1884. Byl to důlní teodolit Duplex. Vývoj této konstrukce ale nepokračoval.{{Citace kvalifikační práce [20] => | příjmení = Perná [21] => | jméno = Aneta [22] => | instituce = Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity [23] => | titul = Dokumentace zeměměřičských přístrojů z 16. – 20. století [24] => | typ práce = diplomová [25] => | odkaz na instituci = Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity [26] => | url = https://theses.cz/id/jkf7uu/38668814 [27] => | vedoucí = Pavel Hánek [28] => | místo = České Budějovice [29] => | rok vydání = 2020 [30] => | počet stran = 71 [31] => | strany = 18 [32] => | datum přístupu = 2021-07-23 [33] => }} [34] => * přístroje elektronické (dnes prakticky výhradně) [35] => [36] => === podle přesnosti === [37] => * přístroje s přesností menší než jedna minuta - pro práce s menší požadovanou přesností (např. Zeiss Jena Theo 120, Zeiss Jena Theo 080) [38] => * přístroje minutové (např. Zeiss Jena Theo 020) - nejčastější teodolit pro podrobné mapování a vytyčování, [39] => * přístroje desetivteřinové (např. Zeiss Jena Theo 015, Meopta T1c) [40] => * přístroje vteřinové (např. Wild T2, Zeiss Jena Theo 010) - pro inženýrské práce a práce v bodovém poli nižšího řádu [41] => * přístroje s přesností vyšší než jedna vteřina (triangulační, astronomické teodolity) - pro měření trigonometrických sítí vyššího řádu a mikrosítí [42] => [43] => === podle konstrukce === [44] => * přístroje jednoosé (zastaralé, používalo se v 19. století) [45] => * přístroje dvojosé (repetiční) (např. Zeiss Jena Zheo 020) [46] => * přístroje jednoosé s limbem na postrk (např. Wild T2, [[Zeiss Jena Theo 010]]) [47] => [48] => == Použití == [49] => [[Soubor:Repetitionstheolit 1830.jpg|náhled|triangulační teodolit s kovovými kruhy (1830)]] [50] => Teodolity se používají v zeměměřictví ([[geodézie|geodézii]]) a to již od 19. století pro měření prostorových souřadnic. Za tu dobu prodělaly zásadní konstrukční a technologický vývoj, ale myšlenka dvou otočných os na sebe kolmých a kolmé záměrné přímky zůstává stále zachována. Rovněž tak zůstává zachována podmínka, že dalekohledem teodolitu musí být vidět na měřený bod (nebo na bod náhradní k měřenému bodu zpravidla blízký). [51] => [52] => Potřeba určovat teodolitem všechny tři prostorové souřadnice měřeného bodu vedla k doplňování teodolitů dálkoměrem. Nejčastějším typem dálkoměru byl [[nitkový dálkoměr]], který byl ve druhé polovině 20. století součástí prakticky všech běžných teodolitů. Takto doplněný teodolit byl nazýván [[tachymetr]] nebo tacheometr a umožňoval určit pro daný bod tři prostorové souřadnice (vodorovný směr, svislý úhel a vzdálenost) najednou. Převod těchto "kulových" prostorových souřadnic na souřadnice "válcové" (vodorovný směr, převýšení a vodorovná délka) nebo souřadnice "pravoúhlé" (tři pravoúhlé souřadnice nejčastěji označované XYZ nebo také 3D) je snadno odvoditelný (předpokládá se znalost goniometrických funkcí) a je zásadním teoretickým poznatkem pro práci s teodolitem. [53] => [54] => Teodolity byly konstruovány s využitím znalostí z přesného strojírenství a optiky. Pro teodolity vyrobené v této době se dnes používá název "optický" teodolit. [55] => [56] => == Měření délek == [57] => Do šedesátých let 20. století byly teodolity běžně vybaveny [[nitkový dálkoměr|nitkovým dálkoměrem]], jehož přesnost byla 0,30 m/100 m v délce a 0,10 m/100 m v určovaném převýšení (pro tehdy v Československu běžně používaný minutový teodolit Zeiss Theo 020). Tato přesnost neodpovídá přesnosti měření úhlů (přesnost 1c odpovídá u stejného teodolitu přesnosti 0,015 m/100 m a je tedy 20× přesnější). U některých teodolitů byly použity přesnější, [[dvojobrazový dálkoměr|dvojobrazové dálkoměry]] nasazovací (Zeiss Dimess) nebo vestavěné (Carl Zeiss Redta 002, Wild RDH nebo Kern DK-RT), u kterých byla přesnost měření vzdáleností vyšší, jejich hmotnost ale byla větší, takže se používaly pouze pro přesné práce. Pro nejpřesnější měření délek se používaly vteřinové teodolity (např. Carl Zeiss Theo010) v kombinaci se základnovou latí (BaLa) a trojpodstavcovou soustavou, kdy bylo možné vhodným postupem dosáhnout přesnosti lepší než 0,01 m ([[paralaktické měření vzdáleností]]). Další možností bylo měření úhlů teodolitem v kombinaci s přímým měřením délek pásmem. [58] => [59] => == Totální stanice == [60] => [[Soubor:Leica TCRP 1203.jpg|náhled|upright|moderní totální stanice (2005)]] [61] => {{Viz též|Totální stanice}} [62] => S příchodem elektroniky a úspěšného ovládnutí technologie měření délek pomocí světelného paprsku (přesnost měřené délky je uváděna v milimetrových hodnotách, přičemž dosah světelného dálkoměru překračuje kilometrové hodnoty), prodělaly teodolity zásadní změnu. Pro elektronický teodolit doplněný světelným dálkoměrem se používá název [[totální stanice]]. [63] => [64] => == Výrobci == [65] => V Čechách a na Moravě vyráběly teodolity především firmy: [66] => * [[Josef Jan Frič|Josef]] a [[Jan Ludvík Frič|Jan]] Fričové. U důlního teodolitu DUPLEX této firmy z roku 1884 byly poprvé na světě použity skleněné dělené kruhy. Tato pokroková konstrukce se prosadila až v roce 1922 u teodolitů [[Zeiss Th 1]] [67] => * [[Srb a Štys]] [68] => * [[Meopta]]. Po roce 1945 byl z továrny Srb a Štys vytvořen závod Meopta, který vyráběl zeměměřické přístroje až do roku 1965, kdy na základě rozhodnutí RVHP byla předána výroba do [[Maďarsko|Maďarska]] firmě MOM. Známé typy, vyráběné Meoptou, byly např. [[Meopta Th 30x]] a [[Meopta T1c]] [69] => [70] => Na území Československa se používaly hlavně teodolity firem [[VEB Carl Zeiss Jena]] ([[Zeiss Theo 030]], [[Zeiss Theo 020]], [[Zeiss Jena Theo 010|Zeiss Theo 010]] v různých variantách), [[Wild Heerbrugg]] (především triangulační teodolit [[Wild T3]] a vteřinový teodolit [[Wild T2]] včetně jejich derivátů, vyráběných v Sovětském svazu), [[Kern & Co]] (především triangulační teodolity [[Kern DKM]]) [71] => [72] => == Odkazy == [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Externí odkazy === [77] => * {{commonscat}} [78] => * {{Wikislovník|heslo=teodolit}} [79] => * {{en}} [http://www.wild-heerbrugg.com/ Teodolity a další přístroje bývalé firmy WILD] [80] => {{Autoritní data}} [81] => [82] => [[Kategorie:Geodetické přístroje]] [83] => [[Kategorie:Optické přístroje]] [] => )
good wiki

Teodolit

Teodolit z roku 1840 Teodolit je přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nitkový dálkoměr','Zeiss Jena Theo 010','Srb a Štys','Jan Ludvík Frič','totální stanice','paralaktické měření vzdáleností','Soubor:Repetitionstheolit 1830.jpg','tachymetr','dálkoměr','Nitkový kříž','Magnetický usměrňovač','Nivelační libela'

Dálkoměr

Tachymetr