Array ( [0] => 15486581 [id] => 15486581 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teplice [uri] => Teplice [3] => Teplice municipal seal ~1750.jpg [img] => Teplice municipal seal ~1750.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Teplice [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Teplice [5] => | pověřená obec = Teplice [6] => | obec s rozšířenou působností = Teplice [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | NUTS3 = CZ042 [9] => | PSČ = 415 01 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | počet ZSJ = 37 [13] => | adresa = Magistrát města Teplice
náměstí Svobody 2/2
415 95 Teplice [14] => | web = www.teplice.cz [15] => | e-mail = posta@teplice.cz [16] => | primátor = {{Nowrap|[[Jiří Štábl]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [17] => | primátor aktuální k = 2022 [18] => | mapa = Teplice TP CZ.png [19] => | status = statutární město [20] => }} [21] => '''Teplice''' ({{Vjazyce2|de|''Teplitz,''}} v letech 1895–1946 ''Teplitz-Schönau'', v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské [[statutární město]] v [[Okres Teplice|okrese Teplice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Leží patnáct kilometrů západně od [[Ústí nad Labem]] v široké kotlině mezi [[Krušné hory|Krušnými horami]] a [[České středohoří|Českým středohořím]]. Dominantou města viditelnou zdaleka je [[Doubravská hora]]. Teplice mají {{Počet obyvatel}} obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem [[FK Teplice]]. Do druhé světové války se městu pro jeho vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo Malá Paříž. [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Teplice municipal seal ~1750.jpg|náhled|vlevo|upright|Městská pečeť Teplic z poloviny 18. století s hlavou Jana Křtitele, patrona místního [[Klášter Teplice|benediktinského kláštera]]]] [25] => [26] => Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10–40 tisíci roky. Ve 4. století př. n. l. zde sídlili Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů. [27] => [28] => [[Termální pramen]]y zde byly podle [[Hájkova kronika|Hájkovy kroniky]] objeveny roku 762, ale první důvěryhodná zmínka o části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12. století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna [[Judita Durynská|Judita]], manželka [[Vladislav II.|Vladislava II.]], [[Klášter Teplice|klášter benediktinek]]. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do [[Sasko|Saska]]. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení [[Husitství|husitských válek]], po [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvě u Ústí nad Labem]] roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic. [29] => [30] => Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic [[Vilém Kinský|Vilém Kinský z Vchynic a Tetova]] byl zavražděn spolu s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] v únoru 1634 v [[Cheb]]u. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umřel za záhadných okolností ještě téhož roku, dříve než panství spatřil. Panství zdědila Janova sestra, která jej věnem přinesla Jeronýmu [[Clary-Aldringenové|Clarymu]]. [31] => [32] => Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]], v době [[rekatolizace]] tepličtí evangelíci uprchli do [[Altenberg]]u, v jehož blízkosti si založili kolonii [[Zinnwald-Georgenfeld|Georgenfeld]] – společně s [[Pobělohorská emigrace|exulanty]] z jiných míst českého pohraničí. Usazovali se i na jiných místech v okolí, např. v [[Gottgetreu]] a [[Geising|Geisingu.]]{{Citace monografie [33] => | příjmení = Štěříková [34] => | jméno = Edita [35] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [36] => | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku [37] => | url = [38] => | vydání = 1. vyd [39] => | vydavatel = Kalich [40] => | místo = Praha [41] => | rok vydání = 2004 [42] => | počet stran = 549 [43] => | strany = 45–46 [44] => | isbn = 80-7017-008-5 [45] => | isbn2 = [46] => | oclc = [47] => }} Na jejich [[Konfiskace|konfiskátech]] byli usazeni [[Habsburkové|Habsburky]] ocenění rakouští kolonisté, jejichž potomci Teplice obývali až do [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu v roce 1945]]. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavili v barokním slohu zámek, roku 1718 také vznikly barokní [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] ([[morový sloup]]) z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], dodnes stojící na [[Zámecké náměstí (Teplice)|Zámeckém náměstí]]. [48] => [[Soubor:Lovro Janša - Drugi pogled na Teplice.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Teplice, malba z roku 1798]] [49] => V 18. století se rozvíjel průmysl. Po roce 1742 vznikly v okolí Teplic první [[Hnědé uhlí|hnědouhelné]] doly a vzkvétala také výroba punčoch. Dne 2. srpna 1762 se u obce Hudcov nedaleko od města odehrála [[bitva u Teplic]] mezi [[Pruská armáda|prusko]]-[[Saská armáda|saskou armádou]] pod velením [[generál]]ů [[Friedrich Wilhelm von Seydlitz|Fridricha Viléma von Seydlitze]] a [[Friedrich Wilhelm von Kleist]]a a [[Císařská armáda (habsburská)|rakouským císařským vojskem]] pod velením generála [[Christian Löwenstein-Wertheim|Christiana Löwenstein-Wertheima]] závěrečné fázi tzv. [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], ve které rakouské vojsko zvítězilo. V roce 1793 převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru, obnovovány byly již v [[Klasicistní architektura|klasicistním]] slohu. [50] => [51] => Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci [[Rakousko|Rakouska]], [[Prusko|Pruska]] a [[Rusko|Ruska]] podepsali dohodu proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. [52] => [53] => Roku [[1895]] byly Teplice sloučeny se sousedním městem [[Šanov (Teplice)|Šanov]].''Vyhlášení c. k. místodržitele pro Čechy ze dne 8. srpna 1895, čís. 121666'', [https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lbo&datum=1895&size=45&page=173 65/1895 č. z. z.] Nová obec získala název Teplice-Šanov (německy ''Teplitz-Schönau''), který nesla až do roku 1946. [54] => [55] => V roce 1938 byly Teplice připojeny jakožto součást [[Sudety|Sudet]] k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. [56] => [57] => Od 1. ledna 2003 jsou Teplice statutárním městem. [58] => [59] => === Lázně a jejich návštěvníci === [60] => Léčivé vlastnosti teplických pramenů byly známé už ve [[vrcholný středověk|vrcholném středověku]]. Už ve [[Vincentius|Vincentiově]] zprávě o založení místního [[Klášter Teplice|kláštera]] se uvádí, že byl založený {{Cizojazyčně|la|''ad aquas calidas,''}} čili u teplých vod. Výběr zasvěcení kláštera [[Jan Křtitel|svatému Janu Křtiteli]] byl dán i skutečností, že je tento [[světec]] patronem vody. Nadační listiny ze začátku 15. století dokládají existenci lázní v blízkosti klášterního kostela. [61] => [62] => V 16. století se teplické lázně pozvolna dostávaly do povědomí za hranicemi Čech. Například [[Paracelsus]] je zařadil mezi deset nejvýznamnějších lázní v Evropě. Jejich rozkvět nastal po roce 1543, kdy panství Teplice koupil [[Páni z Vřesovic|Volf z Vřesovic]] od rodu [[Myslíkové z Hyršova|Třeštíků z Hyršova]] a započal s jejich zásadní přestavbou. Hlavní pramen, dnes nazývaný Pravřídlo, se tehdy jmenoval Aukrop a ležel na předměstí poblíž Lázeňské brány. Podobu lázní v polovině 16. století zachytil [[Humanismus a renesance v české literatuře|humanistický]] básník Tomáš Mitis z [[Nymburk]]a. V roce 1579 teplické lázně poprvé navštívil saský [[kurfiřt]] [[August Saský|August]]. [63] => [64] => Zhoubný požár města [[1. červen|1. června]] [[1793]] znamenal katastrofu i pro lázně. Kromě Krupské, Dlouhé a Židovské ulice shořely všechny lázeňské budovy ve městě a na předměstí. Zhruba za půldruhé hodiny lehlo popelem kolem dvou set budov. Pro lázně to znamenalo jejich kompletní novou výstavbu, ať už se jednalo o Pravřídlo, Dámské lázně, Knížecí lázně, Štěpánovy lázně, Chrámové lázně a Písečné lázně. [65] => [66] => [[Soubor:Eduard Gurk - Der Kaiserbesuch in Teplitz-Schönau - 1835-36.jpeg|náhled|''Císařská návštěva v Teplicích'', malba [[Eduard Gurk|Eduarda Gurka]] z roku 1835]] [67] => [68] => Ve druhé polovině 19. století se provoz lázní dostával do určitého konfliktu s rostoucí industrializací města. Lázeňská zóna začala být obklopována průmyslovými podniky. Přesto návštěvnost lázní stále stoupala. V roce [[1878]] je navštívilo 10 736 osob. Rok nato však lázně postihla katastrofa, když došlo k [[Katastrofa na dole Döllinger|zaplavení Döllingerovy šachty]]. Přestalo tryskat Pravřídlo a prameny v nejbližším okolí, jen šanovské vývěry zůstaly nepoškozeny. [69] => [70] => [[Soubor:FFridrich, Teplice, ulice Kamenne Lazne.jpg|náhled|vlevo|ulice U Kamenných lázní, asi 1870]] [71] => [72] => Teplické lázně hostily v minulosti množství osobností, které se zapsaly jak do českých, tak i evropských dějin. Jedním z prvních známých návštěvníků v 17. století byl [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]], jeden z aktéru [[Pražská defenestrace (1618)|defenestrace z 23. května 1618]]. Další významnou postavou, která v 17. století navštívila Teplice, byl učený [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]] [[Bohuslav Balbín]]. Pravidelnými lázeňskými hosty byli v 17.–19. století saští [[kurfiřt]]i. Mezi evropské panovníky, kteří se v Teplicích léčili, patří mj. car [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]] ([[1712]]). V roce [[1764]] zde pobývali budoucí císaři [[Josef II.]] a [[Leopold II.]], pravidelně sem v letech [[1812]]–[[1839]] zajížděl pruský král [[Fridrich Vilém III.]] V roce [[1804]] zde absolvoval léčbu švédský král [[Gustav IV. Adolf|Gustav IV.]] V roce 1812 se v Teplicích během lázeňského pobytu poprvé setkal [[Ludwig van Beethoven]] s [[Johann Wolfgang von Goethe|Johannem Wolfgangem Goethem]]. [73] => [74] => Pokud jde o příjezdy významných osobností kulturního života, prožívaly teplické lázně dobu největšího rozkvětu v 1. polovině 19. století. Z hudebníků – kromě zmíněného Beethovena – lázně navštívili mimo jiné [[Fryderyk Chopin]], [[Robert Schumann]], [[Franz Schubert]], [[Richard Wagner]], [[Carl Maria von Weber]], [[Josef Slavík]], [[Václav Jan Křtitel Tomášek|Václav Jan Tomášek]], [[Vojtěch Jírovec]] či [[František Škroup]]. Rovněž mnozí představitelé [[České národní obrození|národního obrození]] zde pobývali: [[Josef Dobrovský]], [[Josef Jungmann]], [[Václav Hanka]], [[Josef Kajetán Tyl]], [[František Palacký]], [[Karel Havlíček Borovský]], [[František Ladislav Čelakovský]], [[Pavel Josef Šafařík]] a další. Významní hosté do Teplic přijížděli i ve 2. polovině 19. století. Díky tomu se pro ně vžil název Malá Paříž.Budinská 2006, s. 102–103, 131. [75] => [76] => == Přírodní poměry == [77] => [[Soubor:Doubravka bez hvězdárny.jpg|náhled|Pohlednice Teplic a Doubravky, kolem roku 1903.]] [78] => Teplice leží v nadmořské výšce 189 m n. m. (jihovýchodní okraj města) až 397 m n. m. (vrchol [[Doubravská hora|Doubravské hory]]), v teplé klimatické oblasti České republiky. Průměrná lednová teplota za roky 1961–2000 činí −1,8 °C, červencová pak 18,2 °C. Průměrné roční srážky 563 mm. V Teplicích se velmi často vyskytují, především v období od října do března, [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]] spojené se zhoršenou kvalitou ovzduší. Stav ovzduší se zde však po roce 1990 postupně a výrazně zlepšil, stejně jako v celé Podkrušnohorské pánvi. [79] => [80] => Zdrojem termálních vod je [[Kra (geologie)|kra]] teplického [[ryolit]]u (dříve teplického křemenného [[porfyr]]u), která je narušena soustavou zlomů. Podle nich proniká voda z oblasti Krušných hor a v puklinovém systému se ve velké hloubce se ohřívá a shromažďuje v termálním [[sifon]]u. Roku 1879 došlo v hnědouhelném [[Katastrofa na dole Döllinger|dole {{Cizojazyčně|de|Döllinger}} k průvalu]] důlních vod, v jehož důsledku poklesla výtlačná hladina podzemních vod a povrchové prameny se ztratily. Vzápětí se proto začaly hloubit šachty, ve kterých byly znovu zachyceny vody Pravřídla a dalších méně využívaných pramenů. Od roku 1978 se jediným zdrojem lázeňsky využívané vody stal 972 metrů hluboký vrt. Voda z něj se poté ochlazovala vodou z jiného vrtu hlubokého padesát metrů. Podle rozboru z roku 1978 měla voda z hlubšího vrtu teplotu 45,8 °C a celkovou mineralizaci 1,5 g·l−1. Měla zvýšený obsah [[Fluoridy|fluoridů]] a [[Kyselina křemičitá|kyseliny metakřemičité]]. Starý Horský pramen s [[radon]]ovou termální minerální vodou měl v roce 1971 teplotu 36 °C a celkovou mineralizaci 0,93 g·l−1. [81] => [82] => == Obyvatelstvo == [83] => V roce 1800 v Teplicích žilo 2 130 obyvatel a v roce 1854 již 3 584 obyvatel. Největší nárůst v počtu obyvatel byl v 19. století díky rychlému rozvoji průmyslu a přistěhovalectví. Teplice i celé severní Čechy se nacházely až do čtyřicátých let 20. století v německém sociokulturním okruhu. Oproti jiným částem tzv. Sudet byly zde ale byla relativně silná česká menšina, podle sčítání z roku 1930 se k československé národnosti hlásilo okolo 27 % obyvatel. Dalších cca 6 % se hlásilo k židovské národnosti, zdejší komunita hovořila převážně německy. V okolních městech a vesnicích byl podíl česky mluvících ještě výrazně větší, až poloviční.{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení = GmbH (https://www.klokantech.com/) [85] => | jméno = Klokan Technologies [86] => | titul = Národnostní mapa Československé republiky: podle sčítání lidu z 1. prosince 1930 [87] => | periodikum = www.oldmapsonline.org [88] => | url = https://www.oldmapsonline.org/map/muni/3145900195 [89] => | datum přístupu = 2021-07-19 [90] => }} [91] => [92] => Podle průzkumu žilo v roce 1930 v Teplicích-Šanově 30 799 obyvatel (z toho 5 232 osob národnosti Československé, 12 osob národnosti Maďarské, 23 127 osob národnosti Německé a 667 osob národnosti Židovské).Encyklopedie branné moci Republiky Československé, Jiří Fidler & Václav Sluka [93] => [94] => Po záboru Sudet v roce 1938 byli místní Židé a Češi zfanatizovanými Němci vyhnáni do českého vnitrozemí. Většina Židů během [[Holokaust|holocaustu]] nepřežila koncentrační tábory. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla naprostá většina Němců z této oblasti [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]]. Ze [[Šanov (Teplice)|Šanova]] bylo do 23. května 1945 vypraveno šest lazaretních vlaků s 2 600 německými zajatci a dvanáct vlaků s patnácti až dvaceti tisíci deportovanými. Okresní správní komise v Šanově vydala již 16. května 1945 směrnice, podle nichž měli do 28. května všichni říšští Němci opustit československé státní území.Radvanovský 1997, s. 63 Zřejmě podle ústních informací vedoucího evakuačního oddělení Národního výboru pro Teplice-Šanov a okolí předaných 30. května 1945 tajemníkovi ministra Noska Gríšovi Spurnému pobývalo na Teplicku po skončení války na čtyřicet tisíc říšských Němců, z toho ve městě asi polovina. Do 29. května bylo vystěhována po železnici zhruba čtyři tisíce a pěšky kolem osmi tisíc osob. V nemocnicích jich zůstávaly ještě asi dva tisíce a na transport čekalo přibližně dva tisíce dalších.NA, f. MV-N, k. 254, rukopisná poznámka G. Spurného. Poté se do téměř vylidněného města postupně z vnitrozemí přistěhovávali Češi, ale také Slováci, Maďaři, Ukrajinci, Rusíni, Poláci a Romové.{{Doplňte zdroj}} [95] => [96] => Českou národnost v roce 1991 tvořilo 91,2 % trvale bydlících, o sto let dříve jich bylo jen 12,9 %. Počty ovlivnilo i poválečné administrativní slučování obcí. Pokles počtu obyvatelstva v posledních 20 letech byl způsoben i špatným životním prostředím (exhalace). [97] => [98] => Podle sčítání lidu v r. 1921 zde žilo v 1 604 domech 28 892 obyvatel, z nichž bylo 15 815 žen. 4 406 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 22 489 k německé a 396 k židovské. Žilo zde 22 561 římských katolíků, 1 909 evangelíků, 59 příslušníků Církve československé husitské a 3 128 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 900 domech 30 799 obyvatel. 5 232 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 23 127 k německé. Žilo zde 22 942 římských katolíků, 2 089 evangelíků, 414 příslušníků Církve československé husitské a 3 213 židů. [99] => [100] => {| class="wikitable" [101] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice [102] => |- [103] => ! Rok [104] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [105] => |- style="text-align: right;" [106] => ! Obyvatelé [107] => | 15 469 || 23 649 || 31 056 || 44 626 || 50 896 || 52 655 || 56 088 || 41 891 || 49 360 || 52 941 || 53 964 || 53 004 || 51 060 || 49 640 || 48 428 [108] => |- style="text-align: right;" [109] => ! Domy [110] => | 1 222 || 1 533 || 1 804 || 2 424 || 2 833 || 3 058 || 3 801 || 4 318 || 4 098 || 4 125 || 4 165 || 4 119 || 4 123 || 4 481 || 4 585 [111] => |} [112] => [113] => {| class="wikitable" [114] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice bez místních částí [115] => |- [116] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [117] => |- style="text-align: right;" [118] => ! Obyvatelé [119] => | 11 850 || 17 050 || 20 575 || 24 780 || 27 180 || 29 283 || 31 219 || 24 438 || 29 841 || 28 438 || 27 112 || 21 200 || 19 630 || 19 541 || 19 441 [120] => |- style="text-align: right;" [121] => ! Domy [122] => | 855 || 1 028 || 1 112 || 1 310 || 1 503 || 1 650 || 1 950 || 2 139 || 3 405 || 2 141 || 2 245 || 2 090 || 2 059 || 2 227 || 2 237 [123] => |} [124] => [125] => === Struktura obyvatelstva === [126] => [127] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 567442 Teplice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Teplice roku 2011 [128] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 567442 Teplice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Teplice roku 2011 [129] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 567442 Teplice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Teplice roku 2011 [130] => [131] => [132] => === Židovská komunita === [133] => [[Soubor:Advertisement for Kosher Meat from Wilhelm Flusser and Ludwig Klein, Teplitz-Schönauer Anzeuger, 1892.png|náhled|Reklama z r. 1892 z dobového teplického periodika Teplitz-Schönaeur Anzeiger, na prodej [[Kašrut|košer]] masa od místních [[šochet]]ů Wilhelma Flussera a Ludwiga Kleina.]] [134] => [135] => V předchozích stoletích ve městě žila velmi početná a hospodářsky důležitá [[židé|židovská]] menšina, poprvé zmiňovaná k roku 1414 (tzn. druhá nejstarší v [[České království|Českém království]] hned po [[Praha|Praze]]), která měla jak svou vymezenou část – [[ghetto]], tak svou [[Stará synagoga v Teplicích|Starou synagogu]], [[Nový židovský hřbitov v Teplicích|hřbitov]], [[Bejt midraš|náboženskou školu]], [[Mikve|rituální lázně]], [[Kašrut|košer]] [[masné krámy]], [[sirotčinec]], [[chudobinec]], nemocnici a další charitativní organizace a spolky. V druhé půlce 19. století vystavěli tepličtí Židé také [[Nová synagoga v Teplicích|Novou synagogu]], která byla jednou z největších staveb tohoto druhu na světě, a symbolicky reprezentovala důležitost této minority. [136] => [137] => Při sčítání lidu v roce 1921 a 1930 se k židovské národnosti přihlásilo asi tři tisíce teplických Židů, ale ještě větší počet, asi tři a půl tisíce, se přihlásilo k německé národnosti. Drtivá většina teplických Židů (podobně jako kdekoliv jinde v Sudetech) používala jako svůj rodný jazyk němčinu. Míra asimilace zde navíc byla velmi vysoká, tudíž rozdělit tehdejší teplické rodiny na čistě české, německé nebo židovské je téměř nemožné.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://konference.kehila-teplice.cz/ |datum přístupu=2017-02-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170228094403/http://konference.kehila-teplice.cz/ |datum archivace=2017-02-28 |nedostupné=ano }} Přesný počet nelze tedy určit na základě toho, jakou kdo udal při sčítání národnost či jazyk, ale spíše porovnáním obou údajů. Běžně se lze setkat s počtem tří tisíc osob, ve skutečnosti to ovšem bylo víc než šest tisíc. [138] => [139] => Po [[Mnichovská dohoda|záboru Sudet]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] však byli takřka všichni tepličtí Židé nuceni uprchnout do [[Druhá republika|vnitrozemí]]. Celkem šlo o asi šest tisíc osob. V březnu 1939 pak byla Nová synagoga nacisty vypálena. Většina teplických Židů však během války stejně zkáze neunikla, protože po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci zbytku ČSR]] byli nejprve odvezeni do [[Koncentrační tábor Terezín|ghetta v Terezíně]] a posléze vyvražděni ve [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborech]]. Zkázu židovských Teplic dokonalo [[Bombardování|spojenecké bombardování]] na konci války, kdy bomby dopadly do prostor bývalého ghetta, které bylo následně kompletně [[Asanace|asanováno]]. Dnes existuje v Teplicích malá [[židovská obec]] (obnovena v roce 1945). Většinu z nemnoha členů tvoří právě přeživší holocaust, avšak obec je velmi kulturně a sociálně činná i dnes. Mezi dochované židovské památky ve městě patří [[nový židovský hřbitov v Teplicích|nový židovský hřbitov]] a [[židovský hřbitov v Sobědruhách]] – oba chráněné jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památky]]. [140] => [141] => V roce 2011 byly v Teplicích poprvé položeny [[Stolpersteine]], tzv. ''Kameny zmizelých,'' a od té doby ještě několikrát. S jejich další instalací ve městě se počítá i do budoucna. [142] => [143] => === Římskokatolická farnost === [144] => {{Podrobně|Římskokatolická farnost Teplice|Komunita salesiánů (Teplice)}} [145] => Římskokatolická farnost v Teplicích patří mezi velmi aktivní. Nedělních bohoslužeb se pravidelně účastní mezi 250 a 300 lidmi, z čehož polovina se ve farnosti aktivně angažuje.{{Citace elektronického periodika [146] => | příjmení1 = Málek [147] => | jméno1 = Petr [148] => | titul = Radomír Kuchař: Přeji lidem, aby našli nějaký pevný bod ve svém životě Zdroj: https://teplicky.denik.cz/zpravy_region/radomir-kuchar-rozhovor-knez-farnost-kostely-vanoce-20191207.html [149] => | periodikum = teplickydenik.cz [150] => | vydavatel = Vltava Labe Media [151] => | datum_vydání = 2019-12-07 [152] => | url = https://teplicky.denik.cz/zpravy_region/radomir-kuchar-rozhovor-knez-farnost-kostely-vanoce-20191207.html [153] => | datum_přístupu = 2021-03-16 [154] => }} Správu teplických farností zajišťuje [[Komunita salesiánů (Teplice)|teplická salesiánská komunita]]. K bohoslužbám jsou využívány všechny tři katolické kostely a komunitní kaple v budově děkanství. Vedle [[Charita Česká republika|Oblastní katolické charity]] farnost spolupracuje se Salesiánským střediskem Štěpána Trochty, které zřizuje [[Salesiánská provincie Praha]]. Ve spolupráci se salesiánským střediskem jsou pro mládež nejen z farnosti organizovány víkendové pobyty (tzv. víkendovky) a delší letní táborové pobyty, [[salesiánské chaloupky]]. Hluboké kořeny má v Teplicích [[Ekumenismus|ekumenická spolupráce]] mezi různými církvemi a sbory.{{Citace kvalifikační práce [155] => | příjmení = Gajdůšková [156] => | jméno = Věra [157] => | instituce = Univerzita Karlova v Praze: Katolická teologická fakulta: Katedra pastorálních oborů a právních věd [158] => | titul = Základní funkce církve uskutečňované ve farnosti Teplice [159] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/64455 [160] => | typ_práce = bakalářská práce [161] => | vedoucí = DŘÍMAL, Ludvík [162] => | místo = Praha [163] => | počet_stran = 75 [164] => | strany = [165] => | rok = 2014 [166] => | citace = 2021-03-16 [167] => }} [168] => [169] => == Městská správa a politika == [170] => [[Soubor:Katastrální mapa Teplic.png|náhled|Katastrální území Teplic]] [171] => [172] => === Místní části === [173] => [[Soubor:Prosetice z Letné.jpg|náhled|Pohled na čtvrť [[Prosetice]] z vrchu Letná]] [174] => * Teplice [175] => ** centrum [176] => ** [[Šanov I]] ([[Starý Šanov]], [[Šanov (Teplice)|Šanov]], [[Lázně Šanov]]) (jižní část centra) [177] => ** [[Šanov II]] ([[Nový Šanov]]), na východní straně Šanova, sídliště postavené podle návrhu libereckého [[SIAL]]u [178] => ** [[Letná (Teplice)|Letná]], jihovýchodně od Šanova [179] => ** [[Bílá cesta]], sídliště u Nové Vsi [180] => * [[Prosetice]] (jihovýchodně od centra) [181] => * [[Nová Ves (Teplice)|Nová Ves]] (jihozápadně od centra) [182] => * [[Řetenice]] (západně od centra) [183] => * [[Hudcov]] (nejzápadnější část Teplic) [184] => * [[Trnovany (Teplice)|Trnovany]], původně zemědělská obec, kde se v 19. století usadil mohutný průmysl, zejména keramický. Během 1. poloviny 20. století byly samostatným městem, pak sloučeny s Teplicemi. V 70. letech probíhaly plošné demolice staré zástavby, která uvolnila místo panelovým sídlištím. [185] => ** [[Anger]] (Angrovy lázně, Angerteich), část Trnovan [186] => * [[Sobědruhy]] [187] => [188] => === Sousední obce === [189] => {{Sousední obce}} [190] => [191] => === Městské symboly === [192] => Druhá vlajka byla statutárnímu městu udělena rozhodnutím předsedkyně [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 4. října 2012. [193] => [194] => [195] => Soubor:Teplice vlajka (do roku 2012).gif|[[Soubor:IFIS Historical.svg|23px]] Vlajka statutárního města Teplice (do 3. října 2012)
Poměr stran: 2:3 [196] => [197] => [198] => == Hospodářství == [199] => [200] => === Služby === [201] => [[Soubor:Teplice Kamenné lázně 2.jpg|náhled|[[Kamenné lázně]]]] [202] => Mimo oblast [[Lázně|lázeňské péče]] má město rozsáhlou síť ordinací praktických i odborných [[lékař]]ů, pět domů s pečovatelskou službou, krajskou [[Nemocnice Teplice|nemocnici]] s [[poliklinika|poliklinikou]] na Duchcovské třídě a jedenáct [[lékárna|lékáren]] v různých částech města. [203] => [204] => Ve městě a jeho okrajových částech mají zastoupení svými obchodními domy všechny velké obchodní řetězce. Některé z nich jsou součástí obchodních center. V letech 2013 a 2014 byla v centru města postavena obchodní centra Fontána a Galerie, která výrazně rozšířila nabídku služeb v centru města a zlepšila i možnosti parkování vozidel. [205] => * [[Olympia centrum Teplice, Srbice]] [206] => * [[Fontána Teplice]] [207] => * [[Galerie Teplice]] [208] => [209] => === Lázně === [210] => [[Soubor:Mozart Monument Teplice.jpg|náhled|upright|Mozartova socha (u domu Beethoven)]] [211] => V Teplicích se léčí v prvé řadě kardiovaskulární choroby, dále pak problémy spojené s onkologickými onemocněními, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (cukrovka), nemoci pohybového ústrojí a nervová onemocnění. [212] => [213] => === Lázeňské domy === [214] => * [[Císařské lázně (Teplice)|Císařské lázně]], jméno po císaři Františku Josefovi I. [215] => * Lázeňský dům Beethoven, spojené a nové budovy v centru města [216] => ** Sadové lázně, patří pod Lázeňský dům Beethoven (tzv. depadence) [217] => * [[Kamenné lázně]] z roku 1911 [218] => ** Jirásek, patří pod Kamenné lázně [219] => * [[Nové lázně (Teplice)|Nové lázně]] [220] => * [[Vojenská lázeňská léčebna (Teplice)|Vojenské lázně]] (nepatří pod společnost Lázně Teplice v Čechách) [221] => * [[Hadí lázně]] [222] => [223] => == Doprava == [224] => [225] => === Automobilová doprava === [226] => [[Soubor:Teplice hotel de Saxe 2.jpg|náhled|Masarykova třída, hotel de Saxe]] [227] => V Teplicích se stejně jako v jiných městech začala v posledních letech zahušťovat automobilová doprava, neproblematičtějším místem je dlouhodobě Masarykova třída v Trnovanech, kudy prochází jak lokální, tak tranzitní doprava, v tomto směru chybí obchvat města a jakákoli [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňová křížení]]. V roce 2014 se zahustila díky novým obchodním centrům doprava i v Alejní ulici. Výhodný je severojižní průtah městem s [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňovým křížením]] místních komunikací, zejména u zámecké zahrady ale chybí sjezdy a nájezdy, a tudíž je jeho využitelnost v rámci města omezená. Historické centrum je uzavřeno pro průjezd vozidel a díky tomu se zahušťuje doprava v blízkosti centra. Přibylo několik kruhových objezdů, majoritní ovšem nadále zůstávají světelně řízené křižovatky. Přibývá i ulic s jednosměrným provozem z důvodu řešení parkování a zklidňování lokalit, což má i negativní efekt v podobě prodloužení průjezdů.{{Doplňte zdroj}} [228] => [229] => === Železniční doprava === [230] => První železnice přišla do Teplic z Ústí nad Labem roku 1858 a od roku 1867 byla po úsecích prodlužována přes [[Duchcov]] do [[Chomutov]]a. Nyní je elektrifikovaná, s taktovou dopravou a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod číslem [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|130]]. Hlavní teplické nádraží nese název [[Teplice v Čechách (nádraží)|Teplice v Čechách]]. Je to rychlíková stanice na trati [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|Ústí nad Labem – Chomutov]] s možností přestupu na vlaky dvou dalších tratí, sama však není [[Železniční uzel|železničním uzlem]]. Vlaky odbočujících tratí se oddělují v jiných stanicích. Stanice Teplice v Čechách a Řetenice jsou tak uváděny na tratích 097, 130 i 134. Na okraji katastrálního území Teplice-Trnovany se nachází i zastávka, nazvaná po sousední obci [[Proboštov]]. [231] => [232] => Další teplické trati jsou: [233] => * [[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách]] (č. 097, Teplice v Čechách – Řetenice – [[Úpořiny]] – [[Lovosice]]). V Teplicích na ní leží stanice Teplice v Čechách, Řetenice, Teplice zámecká zahrada a Prosetice. [234] => * [[Železniční trať Oldřichov u Duchcova – Litvínov – Jirkov – Chomutov|Železniční trať Teplice v Čechách – Litvínov]] (č. 134, Teplice v Čechách – Řetenice – [[Oldřichov (Jeníkov)|Oldřichov u Duchcova]] – [[Litvínov]]), oddělující se od trati 130 v Oldřichově u Duchcova. [235] => * [[Železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova]], která prochází severní částí Teplic a není na jejich území s ostatními tratěmi propojena. V Teplicích má zastávku Teplice lesní brána. Od roku 2007 je bez pravidelné veřejné osobní dopravy. [236] => [237] => === Městská hromadná doprava Teplice === [238] => {{viz též|Arriva Teplice|Tramvajová doprava v Teplicích|Trolejbusová doprava v Teplicích|Městská autobusová doprava v Teplicích}} [239] => [240] => ==== Historie ==== [241] => [[Městská hromadná doprava|MHD]] se v Teplicích objevila v roce 1895. Tehdy vyjely do teplických ulic poprvé [[tramvaj]]e. Jednalo se o první provoz [[elektrická tramvaj|elektrickými tramvajemi]] na území dnešního [[Česko|Česka]] (pokud nepočítáme zkušební a propagační ''Křižíkovu [[Elektrická dráha na Letné v Praze|elektrickou dráhu na Letné]]'' v [[Praha|Praze]]). Po letech rozvoje (např. meziměstská trať do [[Dubí]]) přišel úpadek v padesátých letech 20. století. Tramvajová doprava byla v Teplicích zrušena v roce 1959. [242] => [[Soubor:2010-03-04 Teplice Trolleybus Nr.172.jpg|náhled|Teplický trolejbus Škoda 26Tr]] [243] => [[Trolejbus]]y měly původně tramvaje doplňovat. První trolejbusová trať byla otevřena v roce 1952, brzy ale tato vozidla tramvaje zcela vytlačila. Větší rozmach prodělaly trolejbusy v osmdesátých letech a v první polovině devadesátých let. Poté však nastala stagnace, kdy se dokonce uvažovalo o zrušení trolejbusové dopravy. Nyní jsou moderní trolejbusy opět důležitou součástí veřejností využívané dopravy. [244] => [245] => První městské [[autobus]]y se v Teplicích objevily již ve dvacátých letech 20. století. Šlo však o linky soukromých dopravců. Ty byly na začátku třicátých let převzaty městskou společností, která provozovala tramvaje. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] tyto linky převzala ČSAD. První autobusy dopravního podniku tak vyjely až v roce 1951, následoval prudký rozvoj tohoto typu dopravy. [246] => [247] => V roce 2007 Dopravní podnik Teplice provozoval 27 linek autobusů po městě a okolí a deset linek trolejbusů. Tento podnik od roku 2008 převzala společnost Veolia transport Česká republika, člen francouzské firmy Veolia Transport. Dopravní podnik se přejmenoval na Veolia Transport Teplice a s ním byla převzata i dopravní obslužnost. Dne 1. července 2008 se změnil název DP Teplice na Veolia Transport Teplice a s tímto datem také navždy zmizelo ze všech vozidel, i dokumentů Dopravního podniku jeho žlutomodré logo. V létě 2013 proběhlo opětovné přejmenování společnosti. Od 1. července 2013 se Veolia Transport Teplice změnila na Arriva Teplice. Tu od 1. ledna 2024 nahradila příspěvková organizace Městská doprava Teplice.{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = Sůra [249] => | jméno = Jan [250] => | titul = Teplice zavádí nedobrovolně jízdné zdarma v MHD. Pracovník Mikroelektroniky má volno [251] => | periodikum = Zdopravy.cz [252] => | vydavatel = Avizer Z [253] => | url = https://zdopravy.cz/teplice-zavadi-nedobrovolne-jizdne-zdarma-v-mhd-monter-mikroelektroniky-ma-volno-189252/ [254] => | datum vydání = 2023-12-30 [255] => | datum přístupu = 2023-12-31 [256] => }} [257] => [258] => == Společnost == [259] => [[Soubor:2022 Russian invasion of Ukraine 20220228 150805.jpg|náhled|Teplice vyjadřují podporu Ukrajině - v dobách [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze v roce 2022]] (NC Galerie na Náměstí Svobody).]] [260] => === Školství === [261] => Ve městě nyní funguje 16 základních, převážně příspěvkových škol a řada škol středních [262] => * [[Střední škola AGC|Střední škola AGC a.s.]] [263] => * [[Střední průmyslová škola Teplice]] [264] => * [[Hotelová škola Teplice]] [265] => * Střední škola textilní [266] => * Střední škola stavební [267] => * Obchodní akademie [268] => * Střední zdravotnická škola [269] => * [[Gymnázium Teplice]] [270] => * [[Konzervatoř Teplice]] [271] => [272] => === Kultura === [273] => [[Soubor:Teplice Gymnázium 1.jpg|náhled|[[Gymnázium Teplice]]]] [274] => Hlavní, tradiční akcí je každoroční slavnostní zahájení lázeňské sezóny vždy poslední květnový víkend (výjimkou byl rok 2010, kdy bylo slavnostní zahájení lázeňské sezóny kvůli volbám o týden zpožděno). [275] => [276] => Hlavními centry kultury jsou: [277] => * [[Krušnohorské divadlo]] [278] => * Dům Kultury [279] => * [[Regionální muzeum v Teplicích]], sídlí na zámku [280] => * [[Regionální knihovna Teplice|Regionální knihovna]] [281] => * [[Botanická zahrada Teplice|Botanická zahrada]], Šanov [282] => * Kino Květen, dnes jediné z původních šesti přemístěno do nového Kulturního domu [283] => * Galerie Bohemia Art, s řadou výstavních síní [284] => * [[Hvězdárna a planetárium Teplice]] – hvězdárna na Písečném vrchu a planetárium nedaleko od hvězdárny v Šanově [285] => * [[Severočeská filharmonie Teplice]] [286] => [287] => === Sport === [288] => [[Soubor:David Vaněček (cropped).jpg|vlevo|náhled|255x255pixelů|[[David Vaněček (1991)|David Vaněček]] v dresu FK Teplice]] [289] => [[Soubor:Stadion Na Stínadlech (uvnitř).jpg|náhled|[[Stadion Na Stínadlech]]]] [290] => [[Soubor:Stadion Na Stínadlech (hlavní vchod).jpg|náhled|[[Stadion Na Stínadlech|Stínadla]] - hlavní vchod]] [291] => Ve městě je několik desítek tělovýchovných jednot a klubů sportovního charakteru. Nejpopulárnější je prvoligový fotbalový [[FK Teplice]] založený v roce 1945, jehož nejlepší umístění je druhé místo ze sezóny [[Gambrinus liga 1998/1999|1998/99]] a třetí místo ze sezóny [[Gambrinus liga 2004/2005|2004/05]]. Nejvyšší soutěž hrál v letech 1948-1952, 1964-1979, v sezóně [[1. československá fotbalová liga 1983/1984|1983/84]] a nepřetržitě v ní působí od sezóny [[1. česká fotbalová liga 1996/1997|1996/97]]. Ve své historii třikrát vyhrál [[Pohár FAČR|Český fotbalový pohár]] (1976/77, 2002/03, [[Pohár Českomoravského fotbalového svazu 2008/2009|2008/09]]).{{Citace elektronického periodika [292] => | příjmení = Bílek [293] => | jméno = Marek [294] => | příjmení2 = Neumann [295] => | jméno2 = Robert [296] => | titul = Teplice vyhrály pohár, postupují do Evropy [297] => | periodikum = iSport.cz [298] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-souteze-pohar-facr/74370/teplice-vyhraly-pohar-postupuji-do-evropy.html [299] => | datum vydání = 2009-05-27 [300] => | jazyk = cs [301] => | datum přístupu = 2022-08-03 [302] => }} Klub se podíval i do [[FK Teplice v evropských fotbalových pohárech|evropských pohárů]], včetně toho nejprestižnějšího, [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]], kde ovšem ihned narazil na německý velkoklub [[Borussia Dortmund]], přes nějž do základní skupiny nepřešel ([[Liga mistrů UEFA 1999/2000|1999/00]]). Památnou je sezóna [[Pohár UEFA 2003/2004|2003/04]] v [[Evropská liga UEFA|Poháru UEFA]], v níž tepličtí vyřadili dva evropské velkokluby, [[1. FC Kaiserslautern]] a [[Feyenoord|Feyenoord Rotterdam]].{{Citace periodika [303] => | příjmení = Mikeš [304] => | jméno = Pavel [305] => | titul = Teplický zázrak. Jak podceňovaný tým vyzrál na Feyenoord a oslnil Evropu [306] => | periodikum = Deník.cz [307] => | datum vydání = 2022-04-07 [308] => | jazyk = cs [309] => | url = https://www.denik.cz/fotbal/teplicky-zazrak-jak-podcenovany-tym-vyzral-na-feyenoord-a-oslnil-evropu-20220407.html [310] => | datum přístupu = 2022-08-05 [311] => }} Dres Teplic oblékaly legendy českého fotbalu [[Josef Masopust]] a [[Přemysl Bičovský]]. Dále to byly například [[Pavel Horváth]] či [[Štěpán Vachoušek]]. Mezinárodní kariéru v Teplicích začal [[Edin Džeko]]. Své domácí zápasy sehrávají Tepličtí na stadionu [[Stadion Na Stínadlech|Na Stínadlech]] s kapacitou 18 221 diváků. Je to [[Seznam největších fotbalových stadionů v Česku podle kapacity|třetí největší fotbalový stadion]] v Česku.{{Citace elektronického periodika [312] => | příjmení = Minha [313] => | jméno = Martin [314] => | příjmení2 = Malina [315] => | jméno2 = Jiří [316] => | titul = Stínadla jsou žluto-modrý kolos, ve kterém se ztratí všichni fanoušci Teplic [317] => | periodikum = Radiožurnál Sport [318] => | vydavatel = Český rozhlas [319] => | url = https://sport.rozhlas.cz/stinadla-jsou-zluto-modry-kolos-ve-kterem-se-ztrati-vsichni-fanousci-teplic-8577736 [320] => | datum vydání = 2021-09-17 [321] => | jazyk = cs [322] => | datum přístupu = 2022-08-03 [323] => }} Otevřen byl roku 1973, rekonstruován byl v roce 2005. Do historie se zapsal také předválečný fotbalový klub [[Teplitzer FK]], který byl řadu let účastníkem československé fotbalové ligy, a za který nastupovala řada tehdejších reprezentantů [[Československo|ČSR]], např. [[Karel Koželuh]]. Teplitzer hrával na stadionu U Drožďárny. [324] => [325] => Dále futsalový FC Balticflora a Wolves Řetenice, dalšími jsou např. TJ Hvězda Trnovany, TJ Lokomotiva Teplice, TJ Bonex, TJ AGC nebo florbalový tým DDM Dynamo Teplice. Město má svůj areál Aquacentrum. [326] => [327] => V roce 2019 zde byl postaven nový [[Zimní stadion Teplice]], byl založen hokejový tým [[HC Teplice Huskies]]. Dříve zde působil hokejový tým [[HC Stadion Teplice]]. [328] => [329] => V Teplicích od roku 2006 vždy v červnu probíhá jeden z nejsilnějších mezinárodních šachových turnajů v České republice TEPLICE OPEN, který pořádá Šachový klub Teplice.https://www.tepliceopen.com [330] => [[Soubor:TEPLICE OPEN.jpg|náhled|upright|Mezinárodní šachový turnaj TEPLICE OPEN v Estrádním sále Domu kultury.]] Od roku 2008 pak také pravidelně dubnový Evropský pohár v judu{{doplňte zdroj}} spolupořádaný teplickým Pro Sport Teplice Judo a [[Český svaz juda|Českým svazem juda]]. V roce 2010 zde proběhlo také ME judistů kategorie U17. [331] => [332] => == Pamětihodnosti == [333] => [[Soubor:Teplice kostel sv. Jana 1.jpg|náhled|Děkanský [[Kostel svatého Jana Křtitele (Teplice)|kostel sv. Jana Křtitele]] od SV]] [334] => [[Soubor:Teplice kostel sv. Alžběty 2.jpg|náhled|[[Kostel svaté Alžběty Uherské (Teplice)|Kostel svaté Alžběty Uherské]]]] [335] => [[Soubor:Červený kostel Teplice, Trnovany.JPG|náhled|upright|Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně tzv. ''Červený kostel'']] [336] => [[Soubor:Teplice FF.jpg|náhled|upright|[[Morový sloup]] od M. B. Brauna na historické fotografii z roku 1870.]] [337] => [338] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Teplicích}} [339] => [340] => === Kostely === [341] => * Děkanský [[Kostel svatého Jana Křtitele (Teplice)|kostel sv. Jana Křtitele]] stojí v dolní části ''Zámeckého náměstí.'' Byl postaven po roce [[1585]] na místě starší stavby, věž byla dokončena 1594, ale roku [[1645]] byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. Roku [[1659]] sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař [[Löwové|Mikuláš Löw]]. Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně, třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z roku [[1540]] od [[Hilgerové|Wolfa Hilgera]] a zvon z r. [[1482]] od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, {{Popisek|dnes|aktualizováno k únoru 2024}} pronajatý společnosti Visit Teplice. V kostele je cenné barokní zařízení z doby kolem r. 1730, obraz na hlavním oltáři a na bočních oltářích svatého Jana Nepomuckého a [[Čtrnáct svatých pomocníků|Čtrnácti svatých pomocníků]] jsou z okruhu [[Petr Brandl|Petra Brandla]]. [342] => * [[Chrám Povýšení svatého Kříže (Teplice)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] na Zámeckém náměstí mezi kostelem svatého Jana a zámkem je původně zámecká kaple, postavená po roce 1550 a v letech 1798–1806 romanticky zgotizovaná. Od roku 1950 slouží jako pravoslavný kostel. V boční severní věži se nachází zvon z roku [[1477]] s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z [[bochum]]ských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový [[cymbál]], který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený. Loď kostela je zaklenuta křížovou klenbou, v boční kapli jsou dva italské mramorové oltáře z let 1420 a 1440, použité jako náhrobky [343] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Teplice)|Kostel Prokopa Holého]] na Židovském vrchu, Chelčického 447/2, na křižovatce s ulicí Českobratrskou, s mohutnou věží, tvoří dominantu. Původně luteránský kostel sv. Bartoloměje z let [[1861]]–[[1864]] podle návrhu pruského architekta [[Friedrich Stüler|Friedricha Stülera]], později v majetku Církve československé husitské, v 90. letech přeměněný na restauraci a dnes prázdný. Věž, dokončená roku [[1882]], je bez zvonu. [344] => * [[Kaple Nalezení svatého Kříže (Teplice)|„Seumeho“ kaple Nalezení svatého Kříže]], původně hřbitovní, z let 1728–1730. Drobná obdélná stavba bez věže stojí v ''Havlíčkových sadech''. Sanktusník bez zvonu. Před kaplí je pomník básníka J. G. Seumeho. [345] => * [[Kostel svaté Alžběty Uherské (Teplice)|Kostel sv. Alžběty]] v Šanově z let [[1864]]–[[1867]], vybudovaný podle návrhu vídeňského architekta [[Heinrich Ferstel|Heinricha Ferstela]], s vysokou zadní severní věží stojí v ''Šanovských sadech'' na Zeyerově náměstí. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z roku [[1888]] od [[Hilzerové|Petra Hilzera]]. [346] => * [[Červený kostel (Teplice)|Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] v Trnovanech je cihlová trojlodní basilika z roku 1910 při silnici do [[Ústí nad Labem]]. Ve vysoké jižní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z roku [[1911]] od [[Heroldové|Richarda Herolda]] a litinový zvon z [[bochum]]ských oceláren. [347] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplicích|Kostel Církve českobratrské evangelické]], v ulici J. V. Sládka dostavěn v letech 1946-47. Sbor se nejdříve formoval jako kazatelská stanice, jako samotný sbor vznikl v roce 1926. [348] => [349] => === Ostatní budovy === [350] => * [[Teplice (zámek)|Teplický zámek]] je rozlehlý komplex budov, uspořádaný do pěti křídel s nádvořím otevřeným do zámeckého parku. V celé východní části zámku byly v 50. letech objeveny rozsáhlé zbytky románského kláštera benediktinek z poloviny 12. století a půdorys trojlodního kostela, který uzavíral zhruba čtvercový dvůr (dnes přístupné). Na něj navazuje hlavní trakt (do náměstí), který vznikl v polovině 16. století a byl několikrát přestavován. Roku 1787 bylo na západní straně přistavěno divadlo, spojené s hlavním traktem V zámku dnes sídlí [[Regionální muzeum v Teplicích|muzeum]] s pozoruhodnou sbírkou soch. [351] => * Zahradní a plesový dům je barokní patrová stavba, kterou roku 1732 postavil K. Lagler. Stojí volně na západ od zámku a v přízemí je dnes kavárna. [352] => * [[Doubravská hora (hrad)|Hrad na Doubravské hoře]] se šesti baštami a příkopem z let 1478–1486, roku 1644 pobořený a opravený koncem 19. století. [353] => * Divadlo bratří Čapků s kinem a restaurací postavil v letech 1919–1924 architekt [[Rudolf Bitzan|Rudolf Bitzan]].{{Citace elektronického periodika [354] => | titul = TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech [355] => | periodikum = teplice-teplitz.net [356] => | url = https://teplice-teplitz.net/stavby/karta/nazev/43-krusnohorske-divadlo [357] => | datum přístupu = 2021-07-28 [358] => }} [359] => * ''Concordia'' je expresionistická budova postavená pro libereckou pojišťovnu Concordia (dokončena v roce [[1931]]) podle návrhu architektů [[Max von Loos|Maxe von Loose]] a Wilhelma Dorantha s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem. [360] => [361] => === Sochy a pomníky === [362] => * [[Morový sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích|Morový sloup Nejsvětější Trojice]] na Zámeckém náměstí je dílo [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] a kameníka M. Blümela z roku [[1719]]. [363] => * Řada barokních soch po městě. [364] => * Jubilejní kašna (lidově „u prasátek“ či "Kolostůjova kašna") v parku u divadla je šestiboká kašna s novorománským sloupem uprostřed z roku 1862, která připomíná pověst o založení lázní roku 762. Jako chrliče slouží prasečí hlavy. [365] => * Pravřídlo, kamenný výklenek s původním pramenem v ulici pod kostelem [366] => * Pomník německého básníka [[Johann Gottfried Seume|J. G. Seumeho]], který v Teplicích roku 1810 zemřel, v Havlíčkových sadech.Poche 1982, str. 54 [367] => * [[Pomník Hanse Kudlicha|Památník zrušení roboty]] pod vodojemem, na vrchu Jalovčiny pod vodojemem na [[Nová Ves (Teplice)|Nové Vsi]]. [368] => [369] => === Zaniklé stavby === [370] => * Při panském špitálu byla roku 1674 založena [[Loretánská kaple v Teplicích|Loretánská kaple]]. Postavena byla v místech zaniklého kostela zasvěceného Panně Marii a jejím zakladatelem byl Jan Jiří Marek Clary-Aldringen. Santa Casa byla po roce 1924 zbořena. [371] => [372] => === Paleontologické objevy === [373] => V okolí Teplic byly v minulosti objeveny cenné fosilní pozůstatky [[Křída|křídových]] mořských plazů ze skupiny [[Plesiosauria]].https://krkonossky.denik.cz/ctenar-reporter/ceska-lochneska-od-teplic-ma-dlouhou-historii-20200902.html [374] => [375] => == Osobnosti == [376] => {{Viz též|Kategorie:Lidé z Teplic}} [377] => V seznamu jsou uvedeny osobnosti, které v Teplicích delší dobu žily nebo je jejich působení s městem spjato hlouběji, než pouhým místem narození. Přehled rodáků je v patřičné [[:Kategorie:Narození v Teplicích|kategorii]]. [378] => * [[František Václav z Clary-Aldringenu]] (1706–1788), politik [379] => * [[Josef von Smola (1764–1820)|Josef von Smola]] (1764–1820), generál [380] => * [[Johann Christian Mikan]] (1769–1844), lékař a přírodovědec [381] => * [[Joseph Wolfram]] (1789–1839), právník, skladatel a starosta Teplic [382] => * [[Karel Robert Croll|Carl Robert Croll]] (1800–1861), malíř [383] => * [[Alfred Meißner]] (1822–1885), spisovatel [384] => * [[Adolf Siegmund]] (1831–1916), architekt, inženýr, stavební podnikatel, v 2. polovině 19. století poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], starosta Teplic [385] => * [[Karl Stöhr]] (1833–1896), poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], starosta Teplic [386] => * [[Hermann Hallwich]] (1838–1913), historik a politik [387] => * [[Anton Tausche]] (1838–1989), politik [388] => * [[Gustav Karl Laube]] (1839–1923), geolog a paleontolog [389] => * [[Julius von Payer]] (1841–1915), kartograf, polární badatel a malíř [390] => * [[Antonín Lewý]] (1845–1897), malíř [391] => * [[Hermann Rudolph]] (1846–1924), architekt, stavitel [392] => * [[Reginald Czermack]] (1847–1929), podnikatel, organizátor hasičstva a turista [393] => * [[Siegfried z Clary-Aldringenu]] (1848–1929), politik [394] => * [[August Stradal]] (1860–1930), klavírista, skladatel, hudební pedagog [395] => * [[Marie Berta Rohanová]] (1868–1945), šlechtična [396] => * [[Otto Herschel]] (1871–1950), malíř [397] => * [[Emanuel Kudela]] (1876–1920), cyklista [398] => * [[Wenzel Staněk]] (1879–1926), politik [399] => * [[Arthur Willner]] (1881–1959), hudební skladatel a pedagog [400] => * [[Jan Havlasa]] (1883–1964), spisovatel [401] => * [[Michal Mareš]] (1893–1971), spisovatel [402] => * [[Heribert Fischer-Geising]] (1896–1984), malíř [403] => * [[Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu]] (1897–1989), šlechtična [404] => * [[Pavel Mahrer]] (1900–1985), fotbalista [405] => * [[Paul Kohner]] (1902–1988), filmový agent a producent [406] => * [[Rudolf Krčil]] (1906–1981), fotbalista [407] => * [[Karel Kupka (malíř)|Karel Kupka]] (1906–1971), malíř [408] => * [[Hanuš Bonn]] (1913–1941), básník [409] => * [[Felix Holzmann]] (1921–2001), komik a bavič [410] => * [[Jan Robert Alexander]] (1922–2012), nejvýznamnější navigátor bombardovacího letectva RAF československého původu [411] => * [[Kurt Taussig]] (1923–2019), stíhací pilot RAF za druhé světové války [412] => * [[Hana Truncová]] (1924–2022), politická vězeňkyně komunistického režimu a členka redakční rady [[Krušnohorské noviny|Krušnohorských novin]] [413] => * [[Dušan Třeštík]] (1933–2007), historik a publicista [414] => * [[Franz Nickel]] (* 1944), sochař [415] => * [[Jaroslav Kubera]] (1947–2020), politik [416] => * [[Vojta Kiďák Tomáško|Vojtěch Tomáško]] (* 1947), hudebník [417] => * [[Jan Skorkovský]] (* 1952), veterinář a rekordman [418] => * [[Jaromír Kohlíček]] (1953–2020), politik [419] => * [[Zdeněk Bergman (pedagog)|Zdeněk Bergman]] (* 1959), pedagog a politik [420] => * [[Vida Neuwirthová]] (* 1962), herečka [421] => * [[Bohdan Chlíbec]] (* 1963), básník [422] => * [[Libor Matejčik]] (* 1963), hudebník [423] => * [[Martin Zbrožek]] (* 1963), hudebník a moderátor [424] => * [[Martin David (básník)|Martin David]] (* 1964), básník [425] => * [[Josef Vojtek]] (* 1965), zpěvák [426] => * [[Tomáš Krulich]] (* 1966), kytarista [427] => * [[Milan Špalek]] (* 1966), baskytarista [428] => * [[Radek Hurčík]] (* 1969), bubeník [429] => * [[Tomáš Jarolím]] (* 1969), politik, hudebník, kontroverzní podnikatel [430] => * [[Daniela Peštová]] (* 1970), modelka [431] => * [[Ota Váňa]] (* 1971), kytarista [432] => * [[Robert Lang]] (* 1970), hokejista [433] => * [[Martin Krafl]] (* 1971), moderátor a tiskový mluvčí [434] => * [[Ota Váňa]] (* 1971), kytarista [435] => * [[Radka Štusáková]] (* 1972), zápasnice [436] => * [[Vladimír Kořen]] (* 1973), moderátor a starosta [437] => * [[Karolína Žákovská]] (* 1976), politička [438] => * [[Pavel Doulík]] (* 1977), pedagog [439] => * [[Hynek Hanza]] (* 1977), politik [440] => * [[Vladislav Rapprich]] (* 1979), vulkanolog a geolog [441] => * [[Veronika Černucká]] (* 1979), spisovatelka [442] => * [[Martin Prošek]] (* 1979), bohemista [443] => * [[Jaroslav Bžoch]] (* 1983), ragbista a politik [444] => * [[Jan Zástěra]] (* 1984), skladatel a dirigent [445] => * [[Jakub Mráček]] (* 1985), pedagog a politik [446] => * [[Veronika Kopřivová]] (* 1991), modelka [447] => * [[Dominik Feri]] (* 1996), politik [448] => * [[Sabina Rojková]] (* 1997), herečka [449] => [450] => == Galerie == [451] => [452] => Soubor:Náměstí Svobody (Teplice) IMG 1005.JPG|Náměstí Svobody [453] => Soubor:Teplice radnice.jpg|Teplická radnice v roce 1870 [454] => Soubor:Lovro Janša - Pogled na Teplice.jpg|Pohled na Teplice roku 1798 [455] => Soubor:Masaryk v Teplicích.jpg|Pomník T.G. Masaryka [456] => Soubor:Johann Gottfried Seume v Teplicích.jpg|Pomník německého spisovatele, básníka [[Johann Gottfried Seume|Johanna Gottfrieda Seumeho]] [457] => Soubor:Památník letců na Doubravce.JPG|Památník padlých letců 15. letecké armády USA na Doubravce [458] => Soubor:Detail na památník Sovětských vojáků.JPG|Památník padlých Sovětských vojáků [459] => Soubor:Lázeňský dům Císařské lázně (Teplice) 12.jpg|Císařské lázně [460] => Soubor:Sadové lázně 2012 (Teplice).JPG|Sadové lázně [461] => Soubor:Jedna z budov Beethovenu.jpg|Lázeňský dům Beethoven [462] => Soubor:Kamenné lázně 2012.jpg|Kamenné lázně [463] => Soubor:Nové lázně - Teplice.jpg|Nové lázně [464] => Soubor:(TTO) Lázeňský dům císaře Františka I (17 prosince 2013) (Teplice) 4.JPG|Vojenské lázně [465] => Soubor:Hadí lázněX.jpg|[[Hadí lázně]] (mimo provoz) [466] => Soubor:Teplice-Postovni-464-3.jpg|Budova obchodní akademie v Teplicích [467] => [468] => [469] => == Odkazy == [470] => [471] => === Reference === [472] => [473] => {{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Teplice prosluly jako salón Evropy, v lázních se léčili panovníci i umělci [475] => | periodikum = E15.cz [476] => | vydavatel = CN Invest a.s. [477] => | datum_vydání = 2010-07-06 [478] => | url = https://www.e15.cz/magazin/teplice-prosluly-jako-salon-evropy-v-laznich-se-lecili-panovnici-i-umelci-847806 [479] => | datum_přístupu = 2023-06-10 [480] => }} [481] => {{Citace monografie [482] => | příjmení1 = Budinská [483] => | jméno1 = Jitka [484] => | příjmení2 = Zerjatke [485] => | jméno2 = Petra [486] => | titul = Kapitoly z dějin lázeňství [487] => | vydavatel = Regionální muzeum v Teplicích [488] => | místo = Teplice [489] => | rok = 2006 [490] => | počet_stran = 164 [491] => | kapitola = Počátky lázní [492] => | strany = 69–72 [493] => | isbn = 80-85321-43-2 [494] => }} (dále jen Budinská 2006). [495] => {{Citace monografie [496] => | příjmení1 = Kilián [497] => | jméno1 = Jan a kol. [498] => | titul = Teplice [499] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [500] => | místo = Praha [501] => | rok = 2015 [502] => | počet_stran = 538 [503] => | strany = 94–98 [504] => | isbn = 978-80-7422-339-6 [505] => }} [506] => {{Citace monografie [507] => | příjmení1 = Kocourková [508] => | jméno1 = Květa [509] => | příjmení2 = Vilím [510] => | jméno2 = Karel [511] => | titul = Zmizelé Čechy – Teplice [512] => | vydavatel = Paseka [513] => | místo = Litomyšl [514] => | rok = 2009 [515] => | počet_stran = 77 [516] => | strany = 26–27 [517] => | isbn = 978-80-7185-966-6 [518] => }} [519] => {{Citace monografie [520] => | příjmení1 = Urban [521] => | jméno1 = Jaroslav František [522] => | titul = Severočeská historie [523] => | vydavatel = Severočeské menšinové knihkupectví [524] => | místo = Most [525] => | rok = 1924 [526] => | počet_stran = 271 [527] => | strany = 132–133 [528] => }} [529] => {{Citace monografie [530] => | příjmení = Bursa [531] => | jméno = Milan [532] => | titul = Zeměpisné exkurze v Severočeském kraji [533] => | vydavatel = Pedagogická fakulta UTEP v Ústí nad Labem [534] => | místo = Ústí nad Labem [535] => | rok = 1994 [536] => | vydání = 3 [537] => | kapitola = Obyvatelstvo [538] => | strany = 12 [539] => | isbn = 80-7044-076-7 [540] => }} [541] => {{Citace monografie [542] => | příjmení = Šálek [543] => | jméno = Zdeněk [544] => | titul = [[Slavné nohy]] [545] => | vydavatel = Práce [546] => | místo = Praha [547] => | rok = 1980 [548] => | kapitola = Karel Koželuh [549] => | strany = 155 [550] => }} [551] => {{Citace monografie [552] => | příjmení = Kolektiv autorů [553] => | titul = Kulturní památky Teplicka [554] => | vydavatel = Město Teplice [555] => | místo = Teplice [556] => | rok = 1960 [557] => | isbn = [558] => | kapitola = [559] => | strany = 17 [560] => }} [561] => {{Citace monografie [562] => | příjmení = Kybalová [563] => | jméno = Ludmila [564] => | titul = Pražské zvony [565] => | vydavatel = Nakladatelství československých výtvarných umělců [566] => | místo = Praha [567] => | rok = 1958 [568] => | isbn = [569] => | kapitola = [570] => | strany = [571] => }} [572] => {{Citace elektronické monografie [573] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 (1. díl) [574] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [575] => | strany = 412, 413 [576] => | lokace = záznam 30 [577] => | datum vydání = 2007-03-03 [578] => | datum přístupu = 2014-12-11 [579] => }} [580] => {{Citace monografie [581] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [582] => | svazek = I. Země Česká [583] => | typ svazku = díl [584] => | vydavatel = Orbis [585] => | místo = Praha [586] => | rok = 1924 [587] => | strany = 228 [588] => | počet stran = 598 [589] => }} [590] => {{Citace monografie [591] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [592] => | svazek = I. Země Česká [593] => | typ svazku = díl [594] => | vydavatel = Orbis [595] => | místo = Praha [596] => | rok = 1934 [597] => | strany = 265 [598] => | počet stran = 613 [599] => }} [600] => {{Citace monografie [601] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [602] => | titul = Umělecké památky Čech. T/Ž [603] => | vydavatel = Academia [604] => | místo = Praha [605] => | rok = 1982 [606] => | svazek = IV [607] => | počet stran = 640 [608] => | typ kapitoly = heslo [609] => | kapitola = Teplice [610] => | strany = 48 [611] => | poznámka = Dále jen Poche 1982 [612] => }} [613] => {{Citace monografie [614] => | příjmení = Bukovský [615] => | jméno = Jan [616] => | titul = Loretánské kaple v Čechách a na Moravě [617] => | vydavatel = Libri [618] => | místo = Praha [619] => | rok = 2000 [620] => | počet stran = 164 [621] => | strany = 149 [622] => | isbn = 80-7277-015-2 [623] => }} [624] => {{Citace elektronické monografie [625] => | příjmení = Kovář [626] => | jméno = Pavel [627] => | titul = Kostely v Teplicích [628] => | url = http://iteplice.cz/stare-teplice_kostely_v_teplicich.html [629] => | datum přístupu = 2016-01-21 [630] => | vydavatel = iTeplice.cz [631] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160127205230/http://iteplice.cz/stare-teplice_kostely_v_teplicich.html [632] => | datum archivace = 2016-01-27 [633] => | nedostupné = ano [634] => }} [635] => {{Citace monografie [636] => | příjmení = Radvanovský [637] => | jméno = Zdeněk [638] => | odkaz na autora = Zdeněk Radvanovský [639] => | titul = Konec česko-německého soužití v ústecké oblasti 1945–1948 [640] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [641] => | místo = Ústí nad Labem [642] => | rok = 1997 [643] => | počet stran = 204 [644] => | isbn = 80-7044-180-1 [645] => | strany = 65 [646] => | poznámka = Dále jen Radvanovský 1997 [647] => }} [648] => {{Citace monografie [649] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [650] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [651] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [652] => | místo = Praha [653] => | rok = 1984 [654] => | počet stran = 664 [655] => | svazek = III [656] => | kapitola = Teplice – zámek [657] => | strany = 465–469 [658] => }} [659] => {{Citace elektronické monografie [660] => | titul = Něco o naší obci… [661] => | url = https://www.kehila-teplice.cz/about_us [662] => | datum přístupu = 2017-02-28 [663] => | vydavatel = Židovská obec Teplice [664] => }} [665] => {{Citace elektronické monografie [666] => | příjmení = Beneš [667] => | jméno = Jan [668] => | titul = V Teplicích se objevily kameny zmizelých [669] => | url = http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/v-teplicich-se-objevily-kameny-zmizelych--909166 [670] => | datum vydání = 2011-06-17 [671] => | datum přístupu = 2017-02-28 [672] => | vydavatel = Český rozhlas [673] => }} [674] => {{Citace elektronické monografie [675] => | titul = Kameny zmizelých [676] => | url = https://www.kehila-teplice.cz/stolpersteine [677] => | datum přístupu = 2017-02-28 [678] => | vydavatel = Židovská obec Teplice [679] => }} [680] => {{Citace monografie [681] => | příjmení = Elznic [682] => | jméno = Antonín [683] => | příjmení2 = Zelenka [684] => | jméno2 = Oldřich [685] => | titul = Geologické a mineralogické vycházky západní částí Severočeského kraje II [686] => | vydavatel = Krajské muzeum Teplice [687] => | místo = Teplice [688] => | rok = 1987 [689] => | počet stran = 112 [690] => | strany = 9 [691] => }} [692] => {{Citace monografie [693] => | příjmení = Kačura [694] => | jméno = Georgij [695] => | titul = Minerální vody Severočeského kraje [696] => | vydavatel = Ústřední ústav geologický [697] => | místo = Praha [698] => | rok = 1980 [699] => | vydání = 1 [700] => | počet stran = 170 [701] => | kapitola = Teplice [702] => | strany = 108–115 [703] => }} [704] => {{Citace elektronické monografie [705] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [706] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [707] => | datum přístupu = 2022-04-18 [708] => }} [709] => {{Citace elektronické monografie [710] => | titul = Udělené symboly – Teplice [711] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5083 [712] => | datum vydání = 2012-10-04 [713] => | datum přístupu = 2022-06-09 [714] => }} [715] => [716] => [717] => === Literatura === [718] => [719] => ==== Faktografická ==== [720] => [721] => * {{Citace monografie [722] => | příjmení = Poche [723] => | jméno = Emanuel [724] => | odkaz na autora = Emanuel Poche [725] => | titul = Umělecké památky Čech: T/Ž [726] => | vydavatel = [[Academia]] [727] => | místo = Praha [728] => | rok = 1982 [729] => | svazek = IV [730] => | počet stran = 640 [731] => | kapitola = Teplice [732] => | strany = 46–56 [733] => }} [734] => * {{Citace monografie [735] => | příjmení1 = Kilián [736] => | jméno1 = Jan [737] => | titul = Teplice [738] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [739] => | rok = 2015 [740] => | počet_stran = 542 [741] => | isbn = 978-80-7422-339-6 [742] => | spoluautoři = a kol. [743] => | redaktoři = Ivana Ebelová [744] => | edice = Dějiny českých měst [745] => }} [746] => * {{Citace monografie [747] => | příjmení1 = Wolf [748] => | jméno1 = Jiří [749] => | příjmení2 = Soukup [750] => | jméno2 = Michal B. [751] => | titul = Nápisy okresu Teplice : Inscriptiones in districtu Tepliciensi repertae ab antiquissimo tempore usque ad annum 1800 [752] => | vydavatel = Muzeum města Duchcova [753] => | místo = Duchcov [754] => | rok = 2016 [755] => | počet_stran = 240 [756] => | redaktoři = Ivana Slunéčková [757] => }} [758] => * {{Citace monografie [759] => | příjmení1 = Hanzlík [760] => | jméno1 = Jan [761] => | příjmení2 = Zajoncová [762] => | jméno2 = Jana [763] => | příjmení3 = Hájková [764] => | jméno3 = Lenka [765] => | titul = Teplice: architektura moderní doby : 1860–2000 [766] => | vydavatel = Národní památkový ústav. Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem [767] => | místo = Ústí nad Labem [768] => | rok = 2016 [769] => | počet_stran = 360 [770] => | isbn = 978-80-85036-66-4 [771] => }} [772] => * {{Citace monografie [773] => | příjmení1 = Mráček [774] => | jméno1 = Jakub [775] => | odkaz_na_autora1 = Jakub Mráček [776] => | titul = Teplická NEJ… [777] => | url = http://teplickanej.cz [778] => | vydavatel = Jakub Mráček [779] => | místo = Teplice [780] => | rok = 2017 [781] => | počet_stran = 170 [782] => | isbn = 978-80-906665-1-1 [783] => | ilustrátoři = Magda Barabášová [784] => }} [785] => * {{Citace monografie [786] => | příjmení1 = Boušková [787] => | jméno1 = Pavlína [788] => | příjmení2 = Chlebodárová [789] => | jméno2 = Bohuslava [790] => | příjmení3 = Michlová [791] => | jméno3 = Jana [792] => | příjmení4 = Spála [793] => | jméno4 = Radek [794] => | titul = Židovské osobnosti Teplicka [795] => | vydavatel = Ulpan Teplice [796] => | místo = Teplice [797] => | rok = 2019 [798] => | počet_stran = 230 [799] => | isbn = 978-80-270-6981-1 [800] => | jazyk = cs, en [801] => | redaktoři = Tomáš Krákora, Jiřina Hejnová, Václava Perglerová [802] => | překladatelé = Petra Králová [803] => }} [804] => [805] => ==== Fotografická ==== [806] => * {{Citace monografie [807] => | příjmení1 = Budinská [808] => | jméno1 = Jitka [809] => | titul = Srdečné pozdravy z Teplic a okolí [810] => | vydavatel = Ateliér V & V [811] => | místo = Teplice [812] => | rok = 1994 [813] => | počet stran = 256 [814] => | vydání = 1 [815] => }} [816] => * {{Citace monografie [817] => | příjmení = Zykmund [818] => | spoluautoři = a kol. [819] => | titul = Turn, 100 let města Trnovany–Teplice [820] => | vydavatel = Europrinty [821] => | místo = [822] => | rok = 2010 [823] => | počet stran = [824] => | isbn = 978-80-254-8772-3 [825] => }} [826] => * {{Citace monografie [827] => | příjmení1 = Zykmund [828] => | jméno1 = Jan [829] => | příjmení2 = Neuvirt [830] => | jméno2 = Radim [831] => | příjmení3 = Kuranda [832] => | jméno3 = Petr [833] => | příjmení4 = Špaček [834] => | jméno4 = Petr [835] => | titul = Teplice: Teplitz-Schönau [836] => | svazek = 1 [837] => | vydavatel = Europrinty [838] => | rok = 2012 [839] => | počet stran = 437 [840] => | isbn = 978-80-905175-2-3 [841] => }} [842] => * {{Citace monografie [843] => | příjmení1 = Zykmund [844] => | jméno1 = Jan [845] => | příjmení2 = Neuvirt [846] => | jméno2 = Radim [847] => | příjmení3 = Kuranda [848] => | jméno3 = Petr [849] => | příjmení4 = Špaček [850] => | jméno4 = Petr [851] => | titul = Teplice: Teplitz-Schönau [852] => | svazek = 2 [853] => | vydavatel = Europrinty [854] => | rok = 2014 [855] => | počet stran = 437 [856] => | isbn = 978-80-905175-9-2 [857] => }} [858] => * {{Citace monografie [859] => | příjmení1 = Zykmund [860] => | jméno1 = Jan [861] => | příjmení2 = Neuvirt [862] => | jméno2 = Radim [863] => | příjmení3 = Kuranda [864] => | jméno3 = Petr [865] => | příjmení4 = Špaček [866] => | jméno4 = Petr [867] => | titul = Teplice: Teplitz-Schönau [868] => | svazek = 3 [869] => | vydavatel = Europrinty [870] => | rok = 2016 [871] => | počet stran = 437 [872] => | isbn = 978-80-906336-1-2 [873] => }} [874] => * {{Citace monografie [875] => | příjmení = Boušková [876] => | jméno = Pavlína [877] => | titul = Teplicko objektivem Františka Fridricha : Fotografie z ateliéru významného fotografa 2. poloviny 19. století [878] => | vydavatel = Regionální muzeum v Teplicích [879] => | místo = Teplice [880] => | rok = 2020 [881] => | počet_stran = 152 [882] => | isbn = 978-80-85321-91-3 [883] => }} [884] => [885] => === Související články === [886] => * [[Botanická zahrada Teplice]] [887] => * [[Doubravská hora]] [888] => * [[FK Teplice]] [889] => * [[Zámecká zahrada Teplice]] [890] => [891] => === Externí odkazy === [892] => * {{Commons}} [893] => * {{Commonscat}} [894] => * {{Wikislovník|heslo=Teplice}} [895] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Teplice}} [896] => * {{RÚIAN}} [897] => * [http://www.teplice.cz Oficiální stránky města Teplice] [898] => * [http://gauss.suub.uni-bremen.de/suub/hist/servlet/servlet.hmap?id=248070 Historical Maps „Herrschaft Toeplitz“ & Streetmap Toeplitz with different Views] [899] => * [http://www.audioteplice.cz/seznam.php Naučná audiostezka v Teplicích] [900] => * [http://www.lazneteplice.cz Stránky Lázní Teplice v Čechách] [901] => * [http://teplice-teplitz.net/ Architektura Teplic] [902] => * [https://nlp.fi.muni.cz/projekty/ahisto/portal/entity/g112445 Položka „Teplice“ v databázi středověkých písemných pramenů AHISTO] [903] => * [https://www.teplice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16600&id=46200&n=od%2D1%2D1%2D2024%2Dbude%2Dmhd%2Dprovozovat%2Dmesto%2Dteplice Zpráva o převzatí dopravy od ARRIVA CITY s.r.o. na Městská doprava Teplice p. o.] [904] => {{Teplice}} [905] => {{Okres Teplice}} [906] => {{Statutární města v Česku}} [907] => {{Primátoři Teplic}} [908] => {{Autoritní data}} [909] => {{Portály|Česko|Geografie}} [910] => [911] => [[Kategorie:Teplice| ]] [912] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [913] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [914] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [915] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [916] => [[Kategorie:Města v okrese Teplice]] [917] => [[Kategorie:Lázně v Ústeckém kraji]] [918] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [919] => [[Kategorie:Obce v okrese Teplice]] [920] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [921] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [922] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [923] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Teplice

Teplice ( v letech 1895-1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945-1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Leží patnáct kilometrů západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Šanov (Teplice)','Doubravská hora','FK Teplice','Botanická zahrada Teplice','Ústecký kraj','Říšská rada (Rakousko)','Český zemský sněm','Regionální muzeum v Teplicích','Johann Gottfried Seume','Praha','Mimoúrovňová křižovatka','1864'

1864

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.