Array ( [0] => 14669560 [id] => 14669560 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teploměr [uri] => Teploměr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Clinical thermometer 38.7.JPG|náhled|Lékařský rtuťový teploměr]] [1] => [[Soubor:Teplomer.jpg|náhled|Části kapalinového teploměru]] [2] => '''Teploměr''' je zařízení sloužící k [[měření]] [[Teplota|teploty]]. [[Teplo]] měří [[kalorimetr]]. [3] => [4] => Většinou je princip teploměru založen na ''[[tepelná roztažnost|tepelné roztažnosti]]'' jednotlivých látek, kdy je [[objem]] měrné látky závislý na její teplotě (změna rozměru je závislá na dodaném teplu). Tyto teploměry se pak nazývají ''dilatační''. V současnosti však existují i další metody zjišťování teploty. [5] => [6] => Obor, který se zabývá měřením teploty se nazývá '''termometrie'''. [7] => [8] => == Druhy teploměrů == [9] => === Podle funkčního principu === [10] => V současnosti se používají tyto druhy teploměrů: [11] => * '''[[Kapalinový teploměr]]''' – teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá teplotní roztažnosti teploměrné kapaliny ([[rtuť]], [[Ethanol|líh]] apod.). [12] => * '''[[Bimetalový teploměr]]''' – teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá [[bimetal]]ový (dvojkovový) pásek složený ze dvou kovů s různými teplotními součiniteli délkové roztažnosti. Při změně teploty se pásek ohýbá a tento pohyb se přenáší na ručku přístroje. [13] => * '''[[Plynový teploměr]]''' – teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá závislost [[tlak]]u [[plyn]]u na teplotě při stálém objemu plynu, popř. závislost objemu plynu na teplotě při stálém tlaku. [14] => * '''Odporový teploměr''' – teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá závislost [[Elektrický odpor|elektrického odporu]] [[Elektrický vodič|vodiče]] nebo [[polovodič]]e na teplotě. Speciální součástka, která slouží i k teplotně závislé regulaci se nazývá [[termistor]]. [15] => * '''Termoelektrický teploměr''' (také ''termočlánek'') – teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá [[termoelektrický jev]] ([[elektron]]y, které jsou nositeli elektrického proudu se významně podílejí na vedení tepla). Změnou teploty spoje dvou různých kovů se mění vzniklé termoelektrické napětí. [16] => * '''Polovodičový teploměr''' – využívá závislosti charakteristik polovodičového prvku (zesilovací činitel, napětí přechodu P-N) na teplotě.[http://measure.feld.cvut.cz/cs/system/files/files/cs/vyuka/predmety/x38ssd/uloha1.pdf]{{Nedostupný zdroj}} [17] => * '''Radiační teploměr (Infrateploměr)''' – teploměr určený k měření vysokých teplot založený na zákonech tepelného záření ([[Planckův vyzařovací zákon]], [[Wienův posunovací zákon]], [[Stefanův–Boltzmannův zákon]]). Měří záření vysílané tělesy do okolí (na stejném principu pracují i světelná infračidla či [[naváděné střely]]). [18] => [19] => === Speciální teploměry === [20] => * '''Kontaktní teploměr''' – sepne kontakt při dosažení nastavené teploty. Používá se v regulaci a automatizaci, např. [[termostat]] pro klimatizaci nebo akvárium. [21] => * '''Maximo-minimální teploměr''' – teploměr ve tvaru „U“ (tzv. teploměr dle Sixe), který si pamatuje maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období (od posledního nulování). Používá se např. v [[Meteorologie|meteorologii]]. [22] => [23] => === Lékařský teploměr === [24] => {{Viz též|Kapalinový teploměr#Speciální teploměry}} [25] => Lékařské teploměry slouží k měření [[tělesná teplota|tělesné teploty]]. Klasické provedení je rtuťový teploměr s rozsahem cca 35 až 42 °C a rozlišením 0,1 °C. Kapilára nad nádobkou se rtutí je zúžena, takže se v tomto místě při poklesu teploty rtuťový sloupec přetrhne a teploměr tak stále ukazuje maximální naměřenou teplotu (před dalším použitím se musí „sklepnout“). Další variantou je tzv. „rychloběžka“, zobrazující okamžitou teplotu, také čas pro potřebné změření teploty pacienta je kratší. [26] => [27] => Od roku 2009 je prodej rtuťových teploměrů v [[Evropská unie|EU]] zakázán.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Rtuťové teploměry zmizely z pultů, EU je zakázala kvůli životnímu prostředí [29] => | periodikum = iDNES.cz [30] => | datum_vydání = 2009-07-02 [31] => | url = https://zpravy.idnes.cz/rtutove-teplomery-zmizely-z-pultu-eu-je-zakazala-kvuli-zivotnimu-prostredi-1ws-/domaci.aspx?c=A090702_145411_domaci_pje [32] => | datum_přístupu = 2017-12-28}}{{Citace právního předpisu [33] => | typ = nařízení Komise [34] => | číslo = 552/2009/ES [35] => | název = kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII [36] => | vydání = 22. června 2009 [37] => | url = http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32009R0552 [38] => | datum_přístupu = 2017-12-28 [39] => | poznámka = viz 18a. 1a v tabulce přílohy}} [40] => Rtuť bývá nahrazena nízkotajícími slitinami [[gallium|gallia]], například [[galinstan]]em. [41] => [42] => Se zákazem rtuťových teploměrů došlo k většímu rozmachu teploměrů digitálních, jak v klasickém provedení, tak např. tzv. tympanálních – kterými se měří teplota bezkontaktně (měřením infračerveného záření) na ušním bubínku. [43] => [44] => == Historie == [45] => [[Soubor:20050501 1315 2558-Bimetall-Zeigerthermometer.jpg|vlevo|250px|náhled|bimetalový teploměr]] [46] => === Předhistorie === [47] => Dnes jsou teploměry snad nejznámějším fyzikálním přístrojem. Ale ještě před několika staletími byly úplně neznámé. Teplota se určovala podle tělesných pocitů, při výrobě [[Kovy|kovů]] a [[Keramika|keramiky]] se lidé řídili barvou rozžhavených předmětů nebo roztavením kovů. [48] => [49] => === Objev a vývoj teploměru === [50] => Nejprve se začalo používat měření teploty pomocí roztažnosti kapalin. První doklady jsou ze [[starověk]]u. [[Hérón z Alexandrie|Hérón Alexandrijský]] popsal zařízení pracující na roztažnosti vzduchu (později nazývané vzduchový termoskop), který je nejstarším doloženým přístrojem k indikaci tepelných stavů.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Brezinščak [52] => | jméno = Marian [53] => | titul = Veličiny a jednotky v technické praxi [54] => | překladatelé = Zdeněk Štoud, Jindřich Běťák [55] => | vydání = 1 [56] => | typ vydání = české [57] => | vydavatel = SNTL [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 1970 [60] => | počet stran = 468 [61] => | přílohy = 1 obrazová příloha (8 stran), 1 příloha pod páskou [62] => | kapitola = D 1.2 [63] => | strany = 244 [64] => | id = 04-018-70 [65] => }} [66] => [67] => Také [[Galileo Galilei]], slavný profesor [[Padovská univerzita|univerzity v Padově]] v [[Itálie|Itálii]], na začátku [[17. století]] využil tepelné roztažnosti vzduchu k měření teploty. Jeho primitivní teploměr byl tvořen tenkou [[sklo|skleněnou]] trubičkou dlouhou asi 30 cm a zakončenou baňkou. Baňku zahřál rukou a „teploměr“ (říkalo se mu vzduchový ''termoskop'') vložil otevřeným koncem trubičky do nádobky s obarvenou vodou. Chladnoucí vzduch se smršťoval a vlivem tlaku okolního vzduchu na hladinu voda vnikala do trubičky. Po vychladnutí přejímala baňka teplotu okolního vzduchu a výška vodního sloupce v trubičce se měnila podle změn objemu vzduchu v baňce, který se zase měnil podle teploty vzduchu. Na rozdíl od dnešních teploměrů při oteplení hladina klesala a při ochlazení stoupala. Přístroj ještě neměl stupnici. [68] => [69] => Po Galileim experimentovali s podobnými teploměry [[Otto von Guericke]] a [[Gaspar Schott]]. Zdokonalili ''termoskop'' tím, že použili uzavřeného systému se dvěma baňkami na koncích spojovací trubička ve tvaru U, v níž byla tekutina. [70] => [71] => Ještě v 17. století se objevily teploměry, v nichž je teploměrnou látkou kapalina. Zřejmě první sestrojil roku [[1631]] francouzský lékař [[Jean Rey]], který použil jako teploměrnou látku vodu. Nevýhodou tohoto teploměru byla malá roztažnost vody. Proto se hledaly jiné vhodné tekutiny. Jako nejvhodnější se ukázaly líh a rtuť. První lihový teploměr sestrojil roku [[1641]] toskánský velkovévoda [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] [72] => [73] => Lékařský teploměr vynalezl roku [[1866]] [[sir]] [[Thomas Clifford Allbutt]], [[Spojené království|anglický]] [[fyzika|fyzik]].http://www.discoveriesinmedicine.com/Ra-Thy/Thermometer.html [74] => [75] => Vzhledem k tomu, že teploměr měří [[teplota|teplotu]] a ne [[teplo]], měl by korektní český název přístroje být ''teplotoměr'', nicméně označení ''teploměr'' je zažité a běžné. [76] => [77] => === Vývoj stupnice === [78] => V té době sice teploměry již měly stupnice, ty však nebyly jednotné, takže údaje změřené jednotlivými teploměry se nemohly porovnat. První teploměry s „normalizovanou“ stupnicí byly sestrojeny až kolem roku [[1650]]. [79] => [80] => Další kapitolou vývoje teploměrů se tak stalo stanovení [[teplotní stupnice]], na které měření probíhá. Vyvinulo se několik stupnic a jejich stanovením byl vývoj dilatačních teploměrů prakticky ukončen, v dalších letech byly modifikovány a vylepšovány pouze jejich druhy. Např. teplota nad bodem varu rtuti (356 °C) až do 1100 °C se měří rtuťovým teploměrem, u něhož se [[kapilára]] plní např. [[dusík]]em a teploměr je zhotoven z [[Křemenné sklo|křemenného skla]]. [81] => [82] => == Reference == [83] => [84] => [85] => == Související články == [86] => * [[Snímač teploty]] [87] => * [[Kelvin]] [88] => * [[Stupeň Celsia]] [89] => * [[Stupeň Fahrenheita]] [90] => * [[Stupeň Réaumura]] [91] => * [[Termograf]] [92] => * [[Měřič tepla]] [93] => [94] => == Externí odkazy == [95] => * {{Wikislovník|heslo=teploměr}} [96] => * {{Commonscat|Measuring instruments (temperature)|Měření teploty a teploměry}} [97] => * {{Commons|Thermometer}} [98] => [99] => {{Meteorologie}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => [[Kategorie:Měřicí přístroje]] [103] => [[Kategorie:Meteorologické přístroje]] [104] => [[Kategorie:Termika]] [105] => [[Kategorie:Teploměry| ]] [] => )
good wiki

Teploměr

Lékařský rtuťový teploměr Části kapalinového teploměru Teploměr je zařízení sloužící k měření teploty. Teplo měří kalorimetr.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Clinical thermometer 38.7.JPG','Gaspar Schott','bimetal','Meteorologie','Evropská unie','naváděné střely','sklo','Itálie','Spojené království','Kapalinový teploměr','elektron','Elektrický vodič'

Bimetal

Elektron

Itálie

Meteorologie

Sklo

Sklo je materiál, který vzniká tavením směsi oxidů křemičitého, vápenatého, sodného nebo draselného s přídavkem oxidů dalších kovů.