Array ( [0] => 15489607 [id] => 15489607 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Terbium [uri] => Terbium [3] => Mosander Carl Gustav bw.jpg [img] => Mosander Carl Gustav bw.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Terbium je chemický prvek se symbolem Tb a atomovým číslem 65. Patří do skupiny lanthanoidů a je známý pro své jedinečné vlastnosti, které přispívají k různým technologickým aplikacím. V přírodě se terbium vyskytuje ve vzácných minerálech, kde je vždy v malých množstvích, což podtrhuje jeho vzácnost a hodnotu. Tento kov je měkký a silně reaktivní, což z něj činí ideální materiál pro řadu inovativních využití. Terbium se často používá při výrobě speciálních slitin a jakostních materiálů, které mohou odolávat vysokým teplotám a korozivním prostředkům. Je také klíčovým komponentem v některých typech fluorescenčních a LED světel, čímž přispívá k energetické efektivitě a udržitelným technologiím. Jedním z pozoruhodných aspektů terbium je jeho využití v oblasti optiky a elektroniky, kde pomáhá zlepšovat výkon různých zařízení. Tento prvek hraje také důležitou roli ve výzkumu a vývoji nových technologií, které mají potenciál zlepšit kvalitu života v budoucnu. Celkově lze tedy říci, že terbium představuje důležitý prvek pro pokrok a inovaci v mnoha odvětvích, a jeho budoucnost v technologiích vypadá jasně. [oai_cs_optimisticky] => Terbium je chemický prvek se symbolem Tb a atomovým číslem 65. Patří do skupiny lanthanoidů a je známý pro své jedinečné vlastnosti, které přispívají k různým technologickým aplikacím. V přírodě se terbium vyskytuje ve vzácných minerálech, kde je vždy v malých množstvích, což podtrhuje jeho vzácnost a hodnotu. Tento kov je měkký a silně reaktivní, což z něj činí ideální materiál pro řadu inovativních využití. Terbium se často používá při výrobě speciálních slitin a jakostních materiálů, které mohou odolávat vysokým teplotám a korozivním prostředkům. Je také klíčovým komponentem v některých typech fluorescenčních a LED světel, čímž přispívá k energetické efektivitě a udržitelným technologiím. Jedním z pozoruhodných aspektů terbium je jeho využití v oblasti optiky a elektroniky, kde pomáhá zlepšovat výkon různých zařízení. Tento prvek hraje také důležitou roli ve výzkumu a vývoji nových technologií, které mají potenciál zlepšit kvalitu života v budoucnu. Celkově lze tedy říci, že terbium představuje důležitý prvek pro pokrok a inovaci v mnoha odvětvích, a jeho budoucnost v technologiích vypadá jasně. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Tb [3] => | protonové číslo = 65 [4] => | název = Terbium [5] => | latinsky = Terbium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Berkelium|Bk]] [8] => | vlevo = [[Gadolinium]] [9] => | vpravo = [[Dysprosium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7440-27-9 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Terbium (65 Tb).jpg [18] => | popisek = Terbium [19] => [20] => | emisní spektrum = Terbium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 158,92535(2) [22] => | atomový poloměr = 1,75 Å (175 pm) [23] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f9 6s2 [24] => [25] => | skupenství = Pevné [26] => | hustota = 8,23 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 7,65 g/cm3 [27] => | tvrdost = [28] => | teplota tání = 1356 [29] => | teplota varu = 3230 [30] => [31] => | skupenské teplo tání = 10,15 kJ/mol [32] => | skupenské teplo varu = 293 kJ/mol [33] => | molární tepelná kapacita = 28,91 J.mol−1.K−1 [34] => [35] => | elektronegativita = 1,2 [36] => | ionizační energie = 565,8 kJ/mol [37] => | ionizační energie2 = 1110 kJ/mol [38] => | ionizační energie3 = 2114 kJ/mol [39] => [40] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Terbium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23958 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [41] => }} [42] => '''Terbium''' (chemická značka '''Tb''', {{vjazyce|la}} ''Terbium'') je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný [[kovy|kovový]] prvek, devátý člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro [[elektronika|elektroniku]] a barevných luminoforů pro televizní obrazovky. [43] => [44] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [45] => Terbium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov. [46] => [47] => Chemicky je terbium méně reaktivní než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na suchém [[vzduch]]u je prakticky stálé, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. S [[voda|vodou]] reaguje terbium velmi pozvolna za vzniku plynného [[vodík]]u, ale snadno se rozpouští v běžných minerálních [[Kyseliny|kyselinách]]. [48] => [49] => Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Tb+3, soli Tb+4 jsou nestálé a existují jen za extrémních podmínek. Soli Tb+3 vykazují vlastnosti podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Terbité soli mají obvykle narůžovělou barvu. [50] => [51] => Terbium objevil roku [[1843]] [[Švédsko|švédský]] chemik [[Carl Gustaf Mosander]] jako nečistotu ve zkoumaném [[oxid yttritý|oxidu yttritém]]. Jméno dostalo terbium podle švédské vesnice [[Ytterby]], poblíž které bylo poprvé nalezeno. Od ní je odvozen i název pro [[ytterbium]], [[yttrium]] a [[erbium]]. [52] => [53] => == Výskyt a výroba == [54] => Terbium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsaženo v koncentraci přibližně 0,9 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom terbia na 600 miliard atomů [[vodík]]u. [55] => [56] => V přírodě se terbium vyskytuje pouze ve sloučeninách. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří [[monazit]]y (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4, chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále [[bastnäsit]]y (Ce,La,Y)CO3F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál [[euxenit]] (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6. [57] => [58] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – [[apatit]]y z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]. V roce 2018 byl ohlášen nález ložiska bohatého na [[yttrium]], [[dysprosium]], [[europium]] a terbium poblíž japonského ostrůvku [[Minamitori]] (asi 1 850 km jihovýchodně od [[Tokio|Tokia]]).[https://www.nature.com/articles/s41598-018-23948-5.pdf {{en}} The tremendous potential of deep-sea mud as a source of rare-earth elements, 10. duben 2018] [59] => [60] => Vzhledem k omezené dostupnosti hrozí v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití,[http://energy.gov/articles/energy-department-releases-new-critical-materials-strategy {{en}} Energy Department Releases New Critical Materials Strategy, 15. prosinec 2010] výše uvedený nález by mohl tuto situaci změnit. Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [61] => [62] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[komplexní sloučenina|komplexních solí]]. [63] => [64] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[redoxní reakce|redukcí]] [[oxid terbitý|oxidu terbitého]] Tb2O3 elementárním [[vápník]]em. [65] => [66] => : Tb2O3 + 3 Ca → 2 Tb + 3 CaO [67] => [68] => == Použití a sloučeniny == [69] => Podobně jako [[europium]], slouží i terbium jako [[luminofor]] v obrazovkách barevných televizorů. Materiály aktivované terbiem vykazují emisi záření v zelené až žlutozelené oblasti viditelného spektra. [70] => [71] => V [[rentgenové záření|rentgenologii]] se používají speciální fólie, které vykazují zvýšenou emisi světla v určité oblasti spektra. Např. modře emitující fólie na bázi vzácných zemin – oxid-bromid lanthanitý (LaOBr) aktivované terbiem pro použití s modrocitlivými filmy nebo zeleně emitující fólie - dioxid-sulfid [[gadolinium|gadolinitý]] (Gd2O2S) aktivovaný terbiem pro použití se zelenocitlivými filmy. [72] => [73] => V současné době je terbium společně s gadoliniem základní součástí [[magnetooptický záznam|magnetooptických]] záznamových médií, která slouží k uchovávání dat po aktivaci záznamové vrstvy zvýšenou teplotou vyvolanou [[laser]]ovým paprskem. Nosným materiálem pro aktivní prvky vzácných zemin jsou slitiny [[železo|železa]] a [[kobalt]]u. Při načtení dat za přesně definované zvýšené teploty záznamového média (200–300 °C) je záznam za normální teploty prakticky neomezeně stabilní. [74] => [75] => == Odkazy == [76] => === Reference === [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973 [81] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [82] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [83] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993, {{ISBN|80-85427-38-9}} [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=terbium}} [88] => [89] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [90] => {{Autoritní data}} [91] => {{Portály|Chemie}} [92] => [93] => [[Kategorie:Terbium| ]] [94] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [95] => [[Kategorie:Kovy]] [96] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [] => )
good wiki

Terbium

Terbium (chemická značka Tb, Terbium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, devátý člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro elektroniku a barevných luminoforů pro televizní obrazovky.

More about us

About

Patří do skupiny lanthanoidů a je známý pro své jedinečné vlastnosti, které přispívají k různým technologickým aplikacím. V přírodě se terbium vyskytuje ve vzácných minerálech, kde je vždy v malých množstvích, což podtrhuje jeho vzácnost a hodnotu. Tento kov je měkký a silně reaktivní, což z něj činí ideální materiál pro řadu inovativních využití. Terbium se často používá při výrobě speciálních slitin a jakostních materiálů, které mohou odolávat vysokým teplotám a korozivním prostředkům. Je také klíčovým komponentem v některých typech fluorescenčních a LED světel, čímž přispívá k energetické efektivitě a udržitelným technologiím. Jedním z pozoruhodných aspektů terbium je jeho využití v oblasti optiky a elektroniky, kde pomáhá zlepšovat výkon různých zařízení. Tento prvek hraje také důležitou roli ve výzkumu a vývoji nových technologií, které mají potenciál zlepšit kvalitu života v budoucnu. Celkově lze tedy říci, že terbium představuje důležitý prvek pro pokrok a inovaci v mnoha odvětvích, a jeho budoucnost v technologiích vypadá jasně.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','fosforečnany','yttrium','europium','ionex','Kategorie:Chemické prvky','Carl Gustaf Mosander','laser','Švédsko','luminofor','ytterbium','redoxní reakce'

Europium

Fosforečnany

Ionex

Ionex je český výrobce a dodavatel elektromobilních nabíjecích stanic, který byl založen v roce 2009.

Laser

Luminofor

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Ytterbium

Yttrium