Array ( [0] => 14700284 [id] => 14700284 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Textilie [uri] => Textilie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Karachi - Pakistan-market.jpg|náhled|'''Tradiční textilie:''' Nedělní trh v [[Karáčí]] v [[Pákistán]]u]] [1] => [[File:Conductive Silver material.jpg|thumb|'''Textilie z 21. století:''' Elektrovodivá pletenina z postříbřené [[polyamidová vlákna| polyamidové příze]] (150 x zvětšeno)]] [2] => [3] => '''Textilie''' (z [[Latina|latinského]] ''textilis'', tkaný) je souhrnný název pro [[textilní vlákno]] a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken.{{Citace elektronické monografie [4] => | titul = ČSN 800001 [5] => | url = http://eshop.normservis.cz/norma/csn-800001-28.3.1973.html [6] => | datum vydání = 1973-03-28 [7] => | datum přístupu = 2017-02-07 [8] => | vydavatel = Normservis [9] => | jazyk = česky [10] => }}{{Citace elektronické monografie [11] => | titul = Zákon o ochraně spotřebitele [12] => | url = http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitel/cast1.aspx#par2 [13] => | datum vydání = 1992 [14] => | datum přístupu = 2017-02-07 [15] => | vydavatel = Havit [16] => | jazyk = česky [17] => }} [18] => [19] => Následující článek stručně vysvětluje základní pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím. Nezabývá se způsoby a formami použití textilií, jako jsou [20] => * oděvy, bytové a technické textile, [21] => * výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem). [22] => [23] => == Historie textilu == [24] => * již v dávnověku bylo použito [[vřeteno (textil)|vřetene]] k výrobě hrubé příze [25] => * cca před 30 000 lety – [[len|lněné]] [[nitě na šití|šicí nitě]] (jeskyně Dzudzuana, Gruzie) {{Citace elektronické monografie [26] => | titul = 30 000-year-old wild flax fibers [27] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19745144 [28] => | datum vydání = 2009-09-11 [29] => | datum přístupu = 2017-02-07 [30] => | vydavatel = PubMed [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} [33] => * cca před 25 000 lety – plošné textilie zhotovené “předtkalcovskou” technikou – negativní otisky na pálené hlíně ([[Dolní Věstonice]]) Rughley: ''The Lost Civilizations of the Stone Age'', Simon and Schuster 2000, {{ISBN|9780684862705}}, str. 155 [34] => * cca před 15 000 lety – karbonizované zbytky [[šňůra (provaz)|šňůry]] ([[Lascaux]], Francie) [35] => * V Jižní Americe byla objevena lněná [[tkanina]], která je údajně starší než 10 000 let {{Citace elektronické monografie [36] => | titul = Geschichte Lateinamerikas im 19. und 20. Jahrhundert [37] => | url = http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html [38] => | datum vydání = 2012-02-15 [39] => | datum přístupu = 2017-02-07 [40] => | vydavatel = Lateinamerika-Studien Online [41] => | jazyk = německy [42] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160414221926/http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html [43] => | datum archivace = 2016-04-14 [44] => | nedostupné = ano [45] => }} [46] => * cca 6500 před n. l. – objev zbytků textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze (jeskyně Nehal Hemar, Izrael). Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. {{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Textile manufacturing [48] => | url = http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Textile_manufacturing [49] => | datum vydání = 2015-11-23 [50] => | datum přístupu = 2017-02-07 [51] => | vydavatel = New World Encyclopedia [52] => | jazyk = anglicky [53] => }} [54] => * 4200 př. n. l. – bavlna barvená indigem (Huaca Prieta, Peru) {{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Oldest textile dyed indigo [56] => | url = https://phys.org/news/2016-09-oldest-textile-dyed-indigo-blue.html [57] => | datum vydání = 2016-09-14 [58] => | datum přístupu = 2017-02-07 [59] => | vydavatel = Phys.org [60] => | jazyk = anglicky [61] => }} [62] => * [[200 př. n. l.]] až [[200]] n. l. - přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté [63] => * cca 200 n. l. – štočkový tisk na [[hedvábí]] (Čína) [64] => * cca 1000 n. l. – ponožky pletené z předené [[bavlna|bavlny]] (Egypt) [65] => * 1589 – mechanické pletení [[pletenina|„stocking frame“]] (Anglie) [66] => * 1779 – [[létající člunek|“létající (tkalcovský) člunek”]] (Anglie) [67] => * 1790 – [[žakárové vzorování textilií|žakárový stroj]] (Francie) [68] => * 1830 – [[příze|prstencový dopřádací stroj]] (Anglie) [69] => * 1856 – [[textilní barviva|syntetické barvivo]] (Anglie), jazýčková [[pletací jehla]] (Anglie) [70] => * 1892 – [[viskózová vlákna|viskózové vlákno]] [71] => * 1896 – [[skleněná textilní vlákna|skleněné textilní vlákno]] (Německo) [72] => * 1930 – [[jehlový tkací stroj]] [73] => * 1937 – výroba [[polyamidová vlákna|polyamidového vlákna]] (USA) [74] => * 1945 – výroba [[polyesterová vlákna|polyesterového vlákna]] (Anglie) [75] => * 1956 – výroba [[polypropylenová vlákna|polypropylénového vlákna]] (Itálie) [76] => * 1959 – syntetické [[elastická vlákna|elastické vlákno]] (USA) [77] => * 1960 – [[pneumatický tkací stroj]] [78] => * 1963 – [[příze|rotorový dopřádací stroj]] (Československo) [79] => * 1964 – [[polyamidová vlákna|aramidové vlákno]] (USA) [80] => * 1980 – [[mikrovlákno]] (Japonsko) [81] => * cca 1985 – výroba [[nanovlákno|nanovláken]] (USA) {{Citace elektronické monografie [82] => | titul = XanoShear for nonofiber production [83] => | url = http://www.technicaltextile.net/news/xanofi-to-introduce-xanoshear-for-nanofiber-production-143849.html [84] => | datum vydání = 2010-12-29 [85] => | datum přístupu = 2017-02-07 [86] => | vydavatel = Technical Textiles [87] => | jazyk = anglicky [88] => }} [89] => [90] => == Výroba textilií == [91] => [[Soubor:Weaver in India.jpg|náhled|Indický tkadlec připravující osnovu ve vesnici poblíž [[Káňčipuram]]u]] [92] => Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. [93] => {{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Overview of the Textile and Clothing Sector [95] => | url = http://www.gotexshow.com.br/eng/mercado [96] => | datum vydání = 2015 [97] => | datum přístupu = 2017-02-07 [98] => | vydavatel = GOTEX Show [99] => | jazyk = anglicky [100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150609005041/http://www.gotexshow.com.br/eng/mercado [101] => | datum archivace = 2015-06-09 [102] => | nedostupné = ano [103] => }} [104] => Ve 2. dekádě 21. století bylo celosvětově v textilním průmyslu (bez konfekční výroby) zaměstnáno asi 11,5 milionů lidí s průměrným ročním výdělkem cca 2000 USD.{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = Wages and Working Hours [106] => | url = http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@ed_dialogue/@sector/documents/publication/wcms_300463.pdf [107] => | datum vydání = 2014 [108] => | datum přístupu = 2018-01-10 [109] => | vydavatel = ILO [110] => | jazyk = anglicky [111] => }} [112] => [113] => Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2014 asi 87 milionů tun,{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = Fokus Mehrwert [115] => | url = http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf [116] => | datum vydání = 2015 [117] => | datum přístupu = 2017-02-07 [118] => | vydavatel = Lenzing [119] => | jazyk = německy [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402122219/http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf [121] => | datum archivace = 2015-04-02 [122] => | nedostupné = ano [123] => }} celosvětová hodnota textilií vyrobených v roce 2018 se udávala s cca 994 miliardami USD.{{Citace elektronické monografie [124] => | titul = Global Textile Market [125] => | url = http://grandviewresearch.com/industry-analysis/textile-market [126] => | datum vydání = 2022 [127] => | datum přístupu = 2017-03-17 [128] => | vydavatel = Grand View Research [129] => | jazyk = anglicky [130] => }} [131] => [132] => Podíly finálních výrobků na celkové spotřebě vláken v roce 2011: oděvy 54 %, bytové 25 %, technické 12 % a netkané textilie 9%.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Capital Markets Day 2012 [134] => | url = https://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/prasentationen/CMD_Management_Board_Presentation.pdf [135] => | datum vydání = 2012 [136] => | datum přístupu = 2017-02-07 [137] => | vydavatel = Lenzing [138] => | jazyk = anglicky [139] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130828191407/http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/prasentationen/CMD_Management_Board_Presentation.pdf [140] => | datum archivace = 2013-08-28 [141] => | nedostupné = ano [142] => }} [143] => [144] => == Vlákno == [145] => [[Textilní vlákno|Vlákno]] je základem každé textilie. Ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává [[předení]]m, [[plst]]ěním, [[vpichování (textil)|vpichováním]], [[proplétací stroj|prošíváním]], [[lisování]]m, a [[lepení]]m. [146] => [147] => ==== Podle původu ==== [148] => se vlákna rozdělují na: [149] => [150] => {| border="0" class="wikitable" [151] => |- [152] => | colspan="4" align="center"| '''Přírodní vlákna''' [153] => | colspan="4" align="center"| '''Chemická vlákna''' [154] => |- [155] => |colspan="2" align="center"|Druh||colspan="2" align="center"|Příklad||colspan="2" align="center"|Druh||colspan="2" align="center"|Příklad [156] => |- [157] => |colspan="2" align="left"|rostlinná||colspan="2" align="left"|[[bavlna]]||colspan="2" align="left"|z přírodních polymerů||colspan="2" align="left"|[[viskózová vlákna|viskóza]] [158] => |- [159] => |colspan="2" align="left"|živočišná||colspan="2" align="left"|[[přírodní hedvábí]]||colspan="2" align="left"|ze syntet. polymerů||colspan="2" align="left"|[[polyesterová vlákna|polyester]] [160] => |- [161] => |colspan="2" align="left"|anorganická||colspan="2" align="left"|[[azbestová textilní vlákna|azbest]]||colspan="2" align="left"|nepolymerní||colspan="2" align="left"|[[skleněná textilní vlákna|skleněné vlákno]] [162] => |} [163] => [164] => Přírodní vlákna (asi 30 % z celkového množství) se zpracovávají zpravidla v nezměněné délce jako tzv. [[stapl]]ová vlákna, jen z [[přírodní hedvábí |hedvábí]] se vyrábí kontinuální ([[filament (textilnictví)|filamentová]]) příze. [165] => Umělá vlákna se vyrábějí asi ze 2/3 jako kontinuální („nekonečný“) útvar, 1/3 vyráběného množství se zkracuje na [[stříž]] nebo velmi krátká [[sekaná vlákna]] (chopped).Schnegelsberg: ''Handbuch der Faser – Theorie und Systematik der Faser'', Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1999, ISBN 3-87150-624-9, str. 504-508 Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 94 a 163 {{Citace elektronické monografie [166] => | titul = Jahresprognose [167] => | url = https://textile-network.de/de/Technische-Textilien/Fasern-Garne/Jahresprognose-weltweite-Faserproduktion-2018 [168] => | datum vydání = 2019-02-19 [169] => | datum přístupu = 2019-09-25 [170] => | vydavatel = textile network [171] => | jazyk = německy [172] => }} [173] => [174] => Pro určité účely se vlákna upravují [[barvení textilií|barvením]], [[bělení textilií|bělením]] nebo regulovanou srážlivostí. [175] => [176] => ==== Způsob zpracování ==== [177] => [178] => ===== Předení ===== [179] => Předení v textilní češtině znamená výrobu [[příze]] (výlučně) z přírodních a umělých [[stapl]]ových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: [[spinning]], něm.: [[Spinnen]], [[Erspinnen]]) mimo předení rozumí také ''zvlákňování'' chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je [[Filament (textilnictví)|příze z nekonečných vláken]], kabílek nebo [[stříž]] na staplové příze. [180] => [181] => Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken). [182] => [183] => ===== Plstění ===== [184] => je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken ([[rouno|rouna]]) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání. [185] => [186] => [[Plst]] se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním. [187] => [188] => Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z [[mykání|mykaných]] vláken) se provozuje jen jako [[hobby]]. [189] => [190] => ===== Vpichování ===== [191] => Do rouna se vpichují jehly zvláštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. [192] => [193] => Tato technologie se používá také při výrobě některých druhů [[netkané textilie|netkaných textilií]]. [194] => [195] => ===== Zpevňování rouna na netkané textilie ===== [196] => Vrstva staplových vláken se zpevňuje: [197] => * Proplétáním [198] => ** z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují [199] => ** vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou [200] => * Lisováním – tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování) [201] => * Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce) [202] => * Tavením polymeru ve vlákenném rounu a zchlazením [203] => ==== Galerie textilních vláken ==== [204] => [205] => File:Jute Extraction From Retted Jute Stem - River Jalangi - Nadia 2017-08-15 1827.JPG |Máčení [[juta|juty]] (Západní Bengálsko 2017) [206] => File:CSIRO ScienceImage 1734 Wool That has Been Combed.jpg| Česanec – pramen vláken česané [[ovčí vlna|vlny]] [207] => Soubor:Kelp In Freycinet Tasmania.jpg|Hnědé mořské řasy – surovina pro [[alginátová vlákna]] [208] => Image:Polyester_40x.JPG|[[polyesterová vlákna|Polyesterové vlákno]] 400× zvětšené [209] => Soubor:CVIpullout.jpg|[[Vlákna z karbidu křemíku]] jako výztuž [[vláknové kompozity|kompozitu]] (1000x zvětšeno) [210] => [211] => == Délkové textilie == [212] => === Příze === [213] => {{podrobně|Příze}} [214] => Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze.Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 146 Tato vzniká [215] => * jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca 10-150 mm [216] => * jako „[[hedvábí]]“ ([[Filament (textilnictví)|filament]], příze z nekonečných vláken) [217] => ** protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo [218] => ** odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.{{Citace elektronické monografie [219] => | titul = The Fiber Year 2021 [220] => | url = https://fiberjournal.com/the-fiber-year-2021-spun-and-filament-yarn-production/ [221] => |datum vydání = 2022-03-17 [222] => | datum přístupu = 2022-05-10 [223] => | vydavatel = International Fiber Journal [224] => | jazyk = anglicky [225] => }} {{Citace elektronické monografie [226] => | titul = Global fiber production [227] => | url = http://www.antonioaspesi.it/images/S28C-6e14090414181.pdf [228] => | datum vydání = 2014 [229] => | datum přístupu = 2017-03-17 [230] => | vydavatel = Chemical Fibers International [231] => | jazyk = anglicky [232] => }} [233] => [234] => ==== Druhy a názvy přízí ==== [235] => je možné rozdělit například podle: [236] => [237] => {| border="1" class="wikitable" [238] => |'''Výrobní technologie''' [239] => |'''Způsobu dopřádání''' [240] => |'''Způsobu úpravy''' [241] => |'''Použití''' [242] => |- [243] => |[[mykaná příze|mykaná bavlnářská]] [244] => |[[příze|prstencová]] [245] => |jednoduchá hladká [246] => |[[tkanina|tkaní]] [247] => |- [248] => |[[mykaná příze|mykaná vlnařská]] [249] => |[[příze|rotorová]] [250] => |jednoduchá efektní [251] => |[[pletenina|pletení]] [252] => |- [253] => |[[česaná příze|poločesaná]] [254] => |předeno-skaná [255] => |[[skaní|skaná]] [256] => |[[ruční práce (textil)|ruční práce]] [257] => |- [258] => |[[česaná příze|česaná]] (vlnařská) [259] => |[[frikční předení|frikční]] [260] => |[[tvarovaná příze|tvarovaná]] [261] => [262] => |[[nitě na šití|šicí nitě]] [263] => |- [264] => |[[česaná příze|česaná]] (bavlnářská) [265] => |[[tryskové předení|dopřádaná tryskou]] [266] => |[[mercerace|mercerovaná]] [267] => |[[koberec|koberce]] [268] => |- [269] => |a j. [270] => |a j. [271] => |[[barvení textilií|barvená]] [272] => |[[provaznické výrobky]] [273] => |- [274] => |} [275] => [276] => ==== Galerie přízí ==== [277] => [278] => Image:Konicke_civky.jpg|Jednoduchá příze na kónických cívkách [279] => File:Arselon filament yarn UV-Stabilized.JPG |Filamentová příze s nízkou hořlavostí [280] => File:Needle and red thread.jpg| Šicí nit [281] => Soubor:Effektgarn 1.jpg|Skané efektní příze na ruční pletení [282] => Soubor:Knäuel mit PP-Folienband.jpg|Pletací příze z fóliových pásků [283] => [284] => === [[Pletenec (textil)|Pletenec]] === [285] => K pletencům patří šnůry, prýmky, tkaničky, lana a pod. délkové textilie vyrobené [[splétání textilních materiálů| splétáním]]. [286] => ==== Příklady pletenců ==== [287] => [288] => Soubor:HMB Fischernetz Jungsteinzeit.jpg|Síť z lýkové šnůry asi 10 000 let stará [289] => File:Kernmantle climbing rope dynamic Sterling 10.7mm internal yarns.jpg|Horolezecké lano z [[polyamidová vlákna|PA příze]] [290] => File:Dettaglio frangia oro per bandiera.jpg| Třásně na vlajce Italského království (19. století) [291] => File:Tresse 3.jpg| Bavlněná pertle [292] => File:Cross-laced white sneaker shoelaces.jpg| Tkanice na teniskách (2006) [293] => [294] => == Plošné textilie == [295] => === Tkanina === [296] => {{podrobně|Tkanina}} [297] => [[Tkanina]] je plošná textilie, která vzniká provázáním [[osnova (textil)|osnovy]] a [[útek|útku]]. [298] => [299] => Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %). [300] => [301] => ==== Druhy a názvy tkanin ==== [302] => Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kritérií: [303] => [304] => {| border="1" class="wikitable" [305] => |[[vazby tkanin|'''Vazba''']] [306] => |'''Vzorování''' [307] => |'''Speciální druh''' [308] => |'''Obchodní název''' [309] => |- [310] => |[[plátno (vazba)|plátnová]] (+odvozené v.) [311] => |hladké [312] => |[[smyčková tkanina|smyčková]] [313] => |[[popelínová tkanina|popelín]] [314] => [315] => |- [316] => |[[Kepr (vazba)|keprová]] (+odvozené v.) [317] => |vzorování osnovou [318] => |[[Samety a plyše|plyšová]] [319] => |[[tvíd]] [320] => [321] => |- [322] => |[[Atlasová vazba|atlasová]] (+odvozené v.) [323] => |vzorov. s 1 útkem [324] => |[[perlinková vazba|perlinková]] [325] => |[[taft (tkanina)|taft]] [326] => [327] => |- [328] => |krep [329] => |s útkovou záměnou [330] => |[[koberec|kobercová]] [331] => |[[flanel]] [332] => [333] => |- [334] => |kanava [335] => |[[žakárové vzorování textilií|žakarské]] [336] => |[[stuha|stuhová]] [337] => |[[axminster]] [338] => [339] => |- [340] => |vafle [341] => |a j. [342] => |[[brožovaná tkanina|brožovaná]] [343] => |a desítky jiných [344] => |} [345] => ==== Galerie tkanin ==== [346] => [347] => File:Gauze Panel MET vs09 50 1088.jpg| [[Gáz]] – fragment z 1. poloviny 2. tisíciletí (Peru) [348] => Image:Gaba_101.jpg|Jednobarevná tkanina: Gabardén [349] => Image:Handtuch.jpg|Ručník ze smyčkové tkaniny [350] => Image:Clan_MacKintosh_modern_tartan.png|Tkanina z různobarevných přízí [351] => File:Morris and Co Anemone 1876.jpg|Žakárová tkanina z roku 1876 [352] => File:Sierracomposites.com3.gif| Laminovaná tkanina z čedičových a uhlíkových filamentů [353] => File:Teppich-Museum Oelsnitz 13.jpg| [[Axminsterský koberec]] (NDR 1970) [354] => File:Grasss 1.jpg |Umělý trávník – tkanina se [[všívání|všívanými monofilamenty]] [355] => File:Aleksandra Gaca 2.jpg| [[3D tkanina]] s použitím na akustické stěny [356] => File:Cropped tri-glide slide.jpg| [[stuha| Stuhová tkanina]] – upínací popruh [357] => [358] => === Pletenina === [359] => {{podrobně|Pletenina}} [360] => [361] => ==== Druhy a názvy pletenin ==== [362] => [[pletenina|Pleteniny]] jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků. [363] => [364] => Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny. [365] => [366] => Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny). [367] => [368] => Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy: [369] => * ''zátažné pleteniny'' - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá [370] => * ''osnovní pleteniny'' - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat [371] => [372] => U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání [[nit]]í, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová [[vazba]] a mnoho jiných. [373] => ==== Galerie pletenin ==== [374] => [375] => Image:Unterhose.jpg|Pánské spodky ze zátažné pleteniny [376] => Image:Raschel_1.jpg|Záclona z osnovní pleteniny [377] => Soubor:Petinet.jpg|Petinetový vzor zátažné pleteniny [378] => Soubor:Interlockjersey.jpg|Interloková pletenina [379] => File:Abstandsgewirke 3.jpg| Průřez distanční pleteninou [380] => [381] => === Krajka === [382] => Krajka je průhledná plošná textilie používaná na zdobení nebo zhotovení kompletních dámských oděvů. Vyrábí se ručně ([[paličkování]]m, [[šití]]m, [[háčkování]]m a mnoha dalšími metodami) nebo strojově (zcela převážně na rašlech, méně na bobinetových, pletacích a vyšívacích strojích). {{Citace elektronické monografie [383] => | titul = Baret [384] => | url = http://cz.texsite.info/Krajka [385] => | datum vydání = 2006-2008 [386] => | datum přístupu = 2022-12-30 [387] => | vydavatel = Textilní zkušební ústav [388] => | jazyk = česky [389] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170111000952/http://cz.texsite.info/Krajka [390] => | datum archivace = 2017-01-11 [391] => | nedostupné = ano [392] => }} [393] => ==== Galerie krajek ==== [394] => [395] => File:ArmenianNeedlelace.jpg| Arménská šitá krajka [396] => File:Jacket (AM 11668-3).jpg| Paličkovaná krajka na strojově vyrobené [[krajka|půdici]] (2. polovina 19. století) [397] => File:Industry during the First World War- Leicestershire Q28121.jpg| Výroba krajky na [[bobinet]]u (Anglie 1918) [398] => File:Bundesarchiv Bild 183-1989-0120-004, VEB Plauener Spitze, Automatenstickerin.jpg| Výroba krajky na [[háčkování|háčkovacím stroji]] (NDR 1989) [399] => File:Raschel lace.jpg| Krajka vyrobená na [[rašl]]u [400] => [401] => === Netkané textilie === [402] => Netkaná textilie je plošný útvar vyráběný z textilních vláken nebo přízí kladených mechanicky nebo aerodynamicky do jedné vrstvy zpevněné mechanickým, chemickým nebo termickým způsobem{{Citace elektronické monografie [403] => | titul = ISO 9092:2011 [404] => | url = https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:9092:ed-2:v1:en [405] => | datum vydání = 2011 [406] => | datum přístupu = 2017-03-01 [407] => | vydavatel = 2011 ISO [408] => | jazyk = anglicky [409] => }} [410] => [411] => Ve 2. dekádě 21. století se netkané textilie podílely s obchodním obratem 47 miliard USD s cca 10 % na celosvětové textilní výrobě.{{Citace elektronické monografie [412] => | titul = Melt Blown Nonwovens [413] => | url = https://de.slideshare.net/dhaval2929/mr-munish-tyagi-melt-blown-nonwovens-introduction-to-rising-star-in-indian-technical-textiles [414] => | datum vydání = 2015-07-18 [415] => | datum přístupu = 2017-12-06 [416] => | vydavatel = Linkedln [417] => | jazyk = anglicky [418] => }} [419] => ==== Galerie netkaných textilií ==== [420] => [421] => File:Felt of wool and rayon.jpg |[[Plst]] ze směsi vlny a vikózy [422] => File:Maliwatt.jpg| Výrobky z [[proplétací stroj| propletených vláken]] – technologie [[arachne (stroj)|maliwatt]] [423] => [[Soubor:P4210003.JPG|Nahodile kladené [[filament]]y zpevněné [[proplétací stroj|proplétáním]]]] [424] => File:Foto mikroskop .jpg |Filamenty kladené technologií [[melt-blown]] [425] => File:Spunbond.jpg| Vzorky vyrobené technologií [[spunbond]] [426] => File:Pantiliner.png| Hygienická vložka vyrobená technologií [[airlaid]] [427] => [428] => == [[Zušlechťování textilií]] == [429] => Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků jsou však zpravidla dosaženy až po konečné chemické nebo mechanické úpravě. [430] => [431] => Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně: [432] => [433] => {| border="1" class="wikitable" [434] => |'''Výrobní stupeň ''' [435] => |'''Technologie, příklady''' [436] => |- [437] => |'''Předúprava a bělení'''|| [438] => |- [439] => |bavlna, směsi a lýková vlákna||požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení [440] => |- [441] => |vlna||karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení [442] => |- [443] => |přírodní hedvábí||odkližování, bělení, zatěžování [444] => |- [445] => |syntetická vlákna||fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení) [446] => |- [447] => |'''Barvení'''|| [448] => |- [449] => |Výběr barviva||(cca 10 základních druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení [450] => |- [451] => |Výrobní postup||diskontinuální, kontinuální [452] => |- [453] => |'''Tisk'''|| [454] => |- [455] => |[[potiskování textilií|Druhy tisku]]:
• podle účinku barev||
přímý, leptový, rezervový [456] => |- [457] => |• podle strojního vybavení||válcový, filmový, tisk přenosem, digitální [458] => |- [459] => |Výrobní postup||příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní [460] => |- [461] => |'''Speciální úpravy'''|| [462] => |- [463] => |Mechanické||kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j. [464] => |- [465] => |Chemické||nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j. [466] => |} [467] => ===== Galerie zušlechťování textilií ===== [468] => [469] => File:Threadweight.jpg| [[mercerace| Mercerované]] bavlněné příze na vyšívání [470] => File:Seidentuch 1.jpg| [[potiskování textilií|Tisk]] na hedvábné tkanině [471] => File:Cord 1.jpg| Bavlněný a vlněný [[manšestrová tkanina|manšestr]] [472] => File:Hydrophob 3.jpg| Tkanina s vypratelnou [[hydrofobní úprava textilií|hydrofobní úpravou]] [473] => File:Devoré velvet (also known as burnout technique).jpg |Vypalovaný vzor na hedvábném [[samety a plyše|sametu]] [474] => [475] => == Ruční práce == [476] => [[Ruční práce]] s textiliemi lze rozdělit: [477] => [478] => Práce s vlákny [479] => * [[Předení]] [480] => * [[Plst]]ění [481] => [482] => Práce s přízí [483] => * [[Tkaní]], [[pletení]], [[háčkování]], [[paličkování]], [[provaznické výrobky|splétání]], [[provaznické výrobky|oplétání]], [[vyšívání]], vázání [[koberec|koberců]] aj. [484] => * Odvozené druhy: [[amigurumi]] (japonská výšivka), [[occi]] (krajka z uzlů), [[tapiserie]], tkaní s ''karetkami'' (nástroj se 4 otvory na tkaní stužek) aj. [485] => [486] => Práce s plošnými textiliemi [487] => * [[šití]], [[patchwork]], [[quilt]], [[řetízkování]], [[malba na hedvábí]], [[potiskování textilií|filmový tisk]], [[batikování]] aj. [488] => [489] => Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako [[hobby]], v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: [[vázání koberců]]). [490] => [491] => Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako [[textilní průmysl|strojní průmyslová výroba]]. [492] => [493] => ==== Galerie ručních prací ==== [494] => [495] => File:Conner-prairie-spinning-wheel.jpg|Předení vlny na kolovrátku [496] => Soubor:Zopfmuster (Hand).jpg|Ručně pletený vzor na svetru [497] => Image:Handarbeit.jpg|Ručně háčkovaná krajka [498] => Image:Stickerei_1.jpg|Výšivka z 19. století [499] => Soubor:Teppich 5.jpg|Ručně vázaný koberec s jehlou a přízí [500] => [501] => [502] => == Odkazy == [503] => [504] => === Reference === [505] => [506] => [507] => === Literatura === [508] => * Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, {{ISBN|3-87150-366-5}} [509] => * Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) [510] => * Bauer/Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon'',{{ISBN|3-87150-185-9}}, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983 [511] => * Wulfhorst: ''Textile Fertigungsverfahren'', Hanser 1998, {{ISBN|3-446-19187-9}}, str. 4 [512] => [513] => === Související články === [514] => * [[Netkané textilie]] [515] => * [[Technické textilie]] [516] => * [[Hydrofobní úprava textilií]] [517] => * [[Textilní průmysl]] [518] => * [[Příze]] [519] => * [[Tkanina]] [520] => * [[Pletenina]] [521] => [522] => === Externí odkazy === [523] => * {{Commonscat}} [524] => * {{Wikislovník|heslo=textilie}} [525] => * [http://www.texsite.info/ Textilní slovník v 16 jazycích] {{Wayback|url=http://www.texsite.info/ |date=20180420031930 }} [526] => [527] => {{Autoritní data}} [528] => [529] => [[Kategorie:Textilie| ]] [] => )
good wiki

Textilie

Tradiční textilie: Nedělní trh v Karáčí v Pákistánu Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. Následující článek stručně vysvětluje základní pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'příze','polyesterová vlákna','bavlna','potiskování textilií','provaznické výrobky','polyamidová vlákna','háčkování','skleněná textilní vlákna','česaná příze','viskózová vlákna','Plst','koberec'

Bavlna

Háčkování

Koberec

Plst

Příze