Array ( [0] => 15500622 [id] => 15500622 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Théseus [uri] => Théseus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - osoba}} [1] => [[Soubor:Theseus Amazonomachy BM F158.jpg|náhled|vpravo|300px|Théseus bojuje s Amazonkami]] [2] => '''Théseus''' ([[starořečtina|řecky]] '''Θησεύς''', [[latina|latinsky]] ''Theseus'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn krále [[Aigeus|Aigea]] a [[Aithra (matka Théseova)|Aithry]]. Je označován jako jeden z největších hrdinů řeckých bájí, srovnáván s [[Héraklés|Héraklem]]. [3] => [4] => Théseus se narodil v [[Troizéna|Troizéně]], kde kraloval [[Pittheus]], otec jeho matky Aithry. Brzy po Théseově narození musel Aigeus odplout do [[Athény|Athén]], kam ho volaly královské povinnosti a tak syn a matka zůstali v Troizéně. Vychovával ho děd Pittheus, který ho naučil [5] => královskému vystupování, válečnickému umění, zápasu. [6] => [7] => Když dospěl do věku šestnácti let, dovedla ho matka k velkému balvanu, poradila mu, ať ho odvalí a Théseus pod ním našel ukrytý meč a střevíce. Ty mu zanechal ukryté Aigeus do doby než Théseus bude dospělý a silný a podle těchto věcí věděl, že svého syna pozná. [8] => [9] => Théseus se vydal do Athén, kde měl být [[Následník trůnu|následníkem trůnu]]. Cestou se nevyhýbal dobrodružství ani soubojům, chtěl si hrdinskými činy vydobýt slávu. Místo krátké plavby zvolil cestu po souši. Brzy za hranicemi Troizény měl příležitost: [10] => * nejprve narazil na chromého obra [[Perifétés|Periféta]], proslulého lupiče, který zabíjel pocestné železným kyjem. Théseus nezaváhal, kyj mu vytrhl a zabil ho. [11] => * na [[Isthmus|Isthmu]] mu vstoupil do cesty další lupič — [[Sínis]], který přivazoval pocestné k vrcholkům ohnutých [[strom]]ů, pak stromy uvolnil a oběť byla roztrhána. Théseus s ním zápasil, přemohl ho a potrestal ho jeho vlastním způsobem. [12] => * když procházel Krommyónem, zabil divokou šedou svini Faiu, která rolníkům ničila všechnu úrodu. Byla to obluda, kterou zrodila ohavná [[Echidna]] se stohlavým [[Týfón]]em [13] => * v megarském kraji škodil lupič [[Skeirón]], který rafinovaně čekal na kolemjdoucí pod skálou u moře, přiměl je, aby mu umyli nohy a když se sklonili, skopl je do moře. Théseus však byl rychlejší, chytil ho za nohy a přehodil přes sebe do hlubiny [14] => * další ukrutný lupič [[Kerkyón]] byl postrachem v kraji kolem [[Eleusína|Eleusíny]], každého nutil k zápasu na život a na smrt. Souboj s Théseem nepřežil [15] => * poslední na cestě bylo setkání s lupičem [[Prokrústés|Prokrústem]], který si též říkal Damastés. Ten všechny zval do svého příbytku, kde měl dvě postele — jednu hodně dlouhou, druhou hodně krátkou. Když si pocestný lehl na krátkou, vše přečnívající mu usekl; když na dlouhou, do délky lože mu natahoval kosti až k okraji. Théseus Prokrústa (což znamená „Napínač“) povalil na krátké lůžko a usekl mu přečnívající hlavu. [16] => [17] => Když takto ničemy vytrestal podle pořekadla „čím kdo zachází, tím také schází“ a získal si vděk a obdiv obyvatel a dobyl si první slávu, radostně vkráčel do Athén a vyhledal Aigeův palác. Král ho nepoznal, ale poznala ho žena, která byla jeho hostem — kouzelnice [[Médeia]]. Ta našla u Aigea azyl poté, co ji za vraždu krále [[Peliás|Pelia]] v [[Iólkos|Iólku]] vyhnal jeho syn [18] => [[Akastos]]; stejně jako ji vyhnali z [[Korint]]u, kde zavraždila krále [[Kreón|Kreonta]] a jeho dceru [[Glauké]] (viz [[Argonauti]]). Když teď Médeia v Athénách viděla, že Théseus jí stojí v cestě k moci, naváděla Aigea, aby Thésea nechal zavraždit. To se jí ale nezdařilo, protože král Aigeus na hostině poznal svůj meč a tím i svého vlastního syna. Poté ji král s prokletím vyhnal z Athén. [19] => [20] => Otec a syn se dlouho ze setkání neradovali. Athény ohrožovalo velké vojsko, které tam přivedlo patnáct synů Aigeova bratra Pallanta, který usiloval o následnictví na athénském trůnu. Théseus se postavil do čela obránců a nečekaným úderem nepřítele zničil a zabezpečil otcovu vládu. [21] => [22] => Po tomto vítězství se opět vypravil za dalšími hrdinskými činy. [[Attika|Attiku]] sužoval obrovský býk, kterého tam přivedl [[Héraklés]] z [[Kréta|Kréty]] pro krále [[Eurystheus|Eurysthea]]. Býk byl divoký, král si ho nechtěl ponechat a pustil ho na svobodu. Théseus ho chytil a po těžkém boji zabil k velké úlevě všech. [23] => [24] => Když se opět se slávou vracel do Athén, našel město ve smutku — krétský král [[Mínós]] právě poslal pro krutou daň: sedm [[Dívka|dívek]] a sedm mladíků, které Athény musely posílat každým devátým rokem na [[Starověká Kréta|Krétu]] za to, že před léty na athénských hrách Aigeus zabil Mínóova syna [[Androgeós|Androgea]]. Na Krétě byly oběti předhozeny [[Mínotaurus|Mínotaurovi]], kterého král držel v [[Mínóův labyrint|labyrintu]]. [25] => [26] => Byl to obludný netvor, půl [[muž]], půl [[Tur|býk]], kterého porodila Mínóova manželka [[Pásifaé]] jako důsledek nevěry s bílým býkem. Athénské oběti měly být posílány až do Mínotaurovy smrti. [27] => [28] => Théseus se ihned přihlásil mezi oběti, i proti vůli svého nevlastního otce. Věděl, že musí netvora zabít a zbavit tak Athény kruté a potupné daně. Vyplul pod černými [[Takeláž|plachtami]], znamením smutku, ale slíbil otci, že je vymění za bílé, bude-li se úspěšně vracet z Kréty. [29] => [30] => Král Mínós si po připlutí Thésea ihned povšiml a ptal se ho na otce. Odpověděl mu, že je stejně tak božského původu, že tak jako je Mínós synem [[Zeus|Dia]], je Théseus synem Diova bratra [[Poseidón]]a. Mínós na ověření hodil do moře zlatý prsten a s údivem viděl, že během chvíle měl zlatý prsten zpět, podala ho totiž Poseidónova manželka [[Amfitríta]]. Ovšem těžší úkol Thésea teprve čekal. K tomu, aby si s ním dobře poradil, mu přispělo to, že Mínóova dcera [[Ariadna]] se do něj od prvního okamžiku zamilovala a vydatně mu pomohla. Darovala mu kouzelný meč a klubko nití, které mu dopomůže ke šťastnému návratu. [31] => [32] => Pak už byla skupina odvedena do labyrintu. Théseus je ponechal blízko vchodu a vydal se dál do nitra labyrintu. Přitom rozvíjel klubko niti cestou klikatými spletitými chodbami. Jak se blížil ke středu, slyšel sílící řev netvora, zem se otřásala. Théseus se obratně vyhýbal ostrým rohům a neohroženě se vrhal do boje. Postupně však chytrým postupem nad obludou získával a nakonec Mínotaura zabil, probodl ho [[meč]]em. Přesvědčil se, že je skutečně mrtvý a podle rozmotané niti se rychle vrátil k východu a vyvedl své druhy šťastně ven. Na nic nečekali a zamířili k [[přístav]]u, společně s Ariadnou. Spustili na vodu svou loď, ty krétské zneškodnili proražením dna, vytáhli plachty a rychle zmizeli z dohledu. Pluli na [[sever]], zastávili se na [33] => ostrově [[Naxos (ostrov)|Naxu]], kde přenocovali a ráno pluli dál k domovu — ale bez Ariadny. Vysvětlení je dvojí — Théseus na ni zapomněl; druhé říká, že Ariadně ve snu bůh [[Dionýsos]] přikázal, aby zůstala na ostrově, že se s ní chce oženit. To se také stalo. [34] => [35] => Připlouvali k Athénám a Théseus nezpozoroval, že spěchem při nalodění zapomněl na výměnu plachet. Tak se stalo, že jeho otec Aigeus loď vyhlížel a když spatřil černé plachty, propadl zoufalství a skočil do [[moře]]. To se od té doby nazývá [[Egejské moře|mořem Egejským]]. [36] => [37] => Poté se Théseus stal athénským [[král]]em, vládl moudře, ale stále toužil po dobrodružství a hrdinských činech. A tak se vydal do světa a zúčastnil se lovu na kalydónského kance s hrdinou [[Meleagros|Meleagrem]], s [[Iásón|Iásonem]] plul na lodi [[Argonauti|Argonautů]] do daleké [[Kolchida|Kolchidy]] pro [[zlaté rouno]]; s rekem [[Héraklés|Héraklem]] šel do války proti [38] => [[Amazonky|Amazonkám]] a domů se vrátil s jejich vůdkyní [[Antiopa|Antiopou]], kterou si vzal za manželku. Nebyla jí však dlouho, Amazonky vytáhly proti Athénám, aby ji osvobodily, ona se postavila po bok Théseovi a přitom zahynula. [39] => [[Soubor:Bambini, Niccolo - Ariadne and Theseus.jpg|náhled|300px|''Ariadna a Théseus'']] [40] => [41] => Ze žalu pracoval teď usilovně pro Athény, opevnil je hradbami proti nepřátelům, vydával nové zákony: zavedl společenskou strukturu v roztřídění na stavy, za jeho vlády byli propouštěni otroci na svobodu, a proto byl král Théseus uznáván za tvůrce královské athénské [[demokracie]]. Odvrátil válku s [[Lapithové|Lapithy]], uzavřel s nimi smír, protože vzájemné síly byly vyrovnány. Brzy nato ho pozval na svou svatbu král Lapithů [[Peirithoos]]. Pozváni byli také [[Kentaur|Kentauři]], kteří vyprovokovali bitku pro místní ženy. Řekové nebyli ozbrojení, ale přesto v lítém zápase Kentaury přemohli a většinu jich pobili. [42] => [43] => Po návratu do Athén se podruhé oženil, vzal si Ariadninu sestru [[Faidra|Faidru]]. To však přineslo neštěstí, když se Faidra zamilovala do [[Hippolytos|Hippolyta]], Théseova a Antiopina syna. Nebylo vysvětleno, jestli ji nechtěl nebo naopak ji sváděl a ona se bránila, jisté však je, že Hippolytos zahynul a Faidra spáchala [[Sbevražda|sebevraždu]]. [44] => [45] => V té době ovdověl také Peirithoos, tak se oba vydali do ciziny hledat si nové [[Choť|manželky]]. Oba toužili po krásné [[Helena (mytologie)|Heleně]] ze [[Sparta|Sparty]], budoucí příčině [[trojská válka|trojské války]]. Losem připadla Helena Théseovi, ukryl ji v Athénách. Peirithoos si vyhlédl [[Persefona|Persefonu]], manželku boha podsvětí [[Hádés|Háda]] a Théseus ho nedokázal od cesty do podsvětí odradit. Hádés je přijal a vyslechl vlídně, dal si chvíli na rozmyšlenou a zatím hosty požádal, aby se posadili než se rozhodne. Sotva však usedli na křesla, přirostli [46] => k jejich studenému kameni. Peirithoos se už nikdy nedostal ven, Thésea po hodně dlouhé době osvobodil [[Héraklés]]. [47] => [48] => Helenu mezitím unesli z Athén její bratři [[Dioskúrové|Kastór]] a [[Pollux|Polydeukés]], vzali také Théseovu matku Aithru. Zbourali hradby města a vládu nad ním předali [[Menestheus|Menestheovi]], úhlavnímu nepříteli. A tak byl Théseus po návratu z podsvětí ubohým psancem. [49] => [50] => Vypravil se na ostrov [[Euboia]], kde doufal nalézt své syny Démofoónta a [[Akamás (syn Thésea)|Akamanta]] a s nimi dobýt zpět Athény. Ale už mu štěstí nepřálo. Zahynul neslavně, rukou skyrského krále [[Lykomédés|Lykoméda]], který ho v touze po jeho majetku svrhl do moře. Je však možné, že o své vůli skončil svůj život skokem z útesu do moře, v čemž jej po staletích následovala největší básnířka starověku [[Sapfó]] z egejského ostrova [[Lesbos|Lesbu]]. [51] => [52] => Théseus je zřejmě historická postava — žil cca 1400 let př. n. l. v době výbuchu [[Sopka|vulkánu]] na ostrově [[Santorini#Zánik ostrova Théra|Théra]], který zpustošil část Egey a v čase vpádu „mořských národů“ na Krétu a do Egypta. Jeho příběh naznačuje konec vazalství pevninské Hellady na mínojské Krétě. [53] => [54] => == Odraz v umění == [55] => Příběh Théseův je ztvárněn v mnoha [[Umělecké dílo|uměleckých dílech]] [56] => * [[Eurípidés|Eurípidovo]] drama ''Hippolytos'' (z roku 428 př. n. l.) [57] => * [[Seneca|Senecova]] ''Phaedra'' [58] => * ''[[William Shakespeare|Shakespearovo]] drama [[Sen noci svatojánské]] (1623)'' [59] => * [[Jean-Baptiste Lully|Lullyho]] [[opera]] ''[[Théseus (Lully)|Thésée]]'' (1675) [60] => * [[Jean Racine|Racinova]] ''Faidra '' (1677) [61] => * postmoderní coolness drama "Faidra/Z lásky" (1996), autorka [[Sarah Kane]] [62] => * dochována je řada vázových maleb, zejména ''Théseus zabíjí Mínotaura'' [63] => * historický (dvoj)román ''[[Býk přichází z moře]]'' a ''[[Král musí zemřít]]'', autor [[Mary Renault]]ová [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Reference === [68] => [69] => [70] => === Literatura === [71] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [72] => * [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]'' [73] => * [[Rudolf Mertlík]], ''Starověké báje a pověsti'' [74] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [75] => * [[Eduard Petiška]], ''Staré řecké báje a pověsti'' [76] => * [[Robert Graves]], ''Řecké mýty'' [77] => * [[Mary Renault]]ová, ''[[Král musí zemřít]]''/''[[Býk přichází z moře]]'' [78] => [79] => === Související články === [80] => [81] => * [[Théseova loď]] [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat|Theseus}} [85] => [86] => {{Řecká mytologie}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Théseus| ]] [90] => [[Kategorie:Řečtí mytičtí králové]] [91] => [[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] [92] => [[Kategorie:Argonauti]] [93] => [[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]] [] => )
good wiki

Théseus

Théseus bojuje s Amazonkami Théseus (řecky Θησεύς, latinsky Theseus) je v řecké mytologii syn krále Aigea a Aithry. Je označován jako jeden z největších hrdinů řeckých bájí, srovnáván s Héraklem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Héraklés','Býk přichází z moře','Mary Renault','Král musí zemřít','Argonauti','Takeláž','Poseidón','Aigeus','Tur','Ariadna','Kolchida','Kerkyón'

Aigeus

Argonauti

Argonauti je starověká řecká legenda, která vypráví o dobrodružstvích hrdinů, známých jako Argonauti.

Ariadna

Héraklés

Kerkyón

Kolchida

Poseidón

Takeláž

Tur