Array ( [0] => 14776334 [id] => 14776334 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Theorba [uri] => Theorba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Theorba je hudební strunný nástroj z 17. století, který je variací na loutnu. Patří mezi smyčcové nástroje. Theorba se vyznačuje dlouhou krkem, rozsáhlou lavicí a dvěma sadami strun. První sada slouží k melodie a druhá sada k harmonii. Tento nástroj byl velmi oblíbený v barokní hudbě, zejména v Itálii. Na theorbu se hraje pomocí píštěly a pluky. Důležitými osobnostmi, které se zabývaly hrou na theorbu, byli například Johannes Hieronymus Kapsberger a Alessandro Piccinini. Theorba se dodnes používá v historicky orientovaném provedení barokní hudby. [oai] => Theorba je hudební strunný nástroj z 17. století, který je variací na loutnu. Patří mezi smyčcové nástroje. Theorba se vyznačuje dlouhou krkem, rozsáhlou lavicí a dvěma sadami strun. První sada slouží k melodie a druhá sada k harmonii. Tento nástroj byl velmi oblíbený v barokní hudbě, zejména v Itálii. Na theorbu se hraje pomocí píštěly a pluky. Důležitými osobnostmi, které se zabývaly hrou na theorbu, byli například Johannes Hieronymus Kapsberger a Alessandro Piccinini. Theorba se dodnes používá v historicky orientovaném provedení barokní hudby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hudební nástroj [1] => | schéma = oranžová [2] => | název = Theorba (chitarrone) [3] => | italsky = tiorba [4] => | německy = Theorbe [5] => | anglicky = theorbo [6] => | francouzsky = théorbe [7] => | obrázek = Lana Ritratto di Girolamo Valeriani.jpg [8] => | orchestr = [[Renesanční hudba|renesanční]] a [[barokní hudba]] [9] => | vznik tónu = bordunové struny [10] => | rozsah = [11] => | poznámka = [12] => | příbuzné nástroje = [[Loutna]], [[arciloutna]], [[citera]], [[gudok]], [[torban]], [[kobza]], [[bandura]], [[gusli]] [13] => }} [14] => '''Theorba''' neboli '''chitarrone''' je velká basová [[loutna]] rozšířená o dlouhý krk s [[pražec (hudba)|pražci]] a basovými strunami připojenými k samostatné hlavici, standardně do celkového počtu čtrnácti. Byla vyvinuta na konci [[16. století]] jako doprovodný nástroj pro tehdy komponovanou hudbu v novém stylu ([[stile moderno]], [[nuove musiche]], [[seconda prattica]]) skladatelů jako [[Claudio Monteverdi]], [[Jacopo Peri]], [[Sigismondo d’India]] či [[Giulio Caccini]]. Používána byla až do poloviny [[18. století]]. [15] => [16] => == Ladění == [17] => [[Soubor:Antiveduto Gramatica - The Theorbo Player - WGA10353.jpg|náhled|vlevo|[[Antiveduto Gramatica]]: ''Hráč na theorbu'']] [18] => Nejběžněji používané ladění je: [19] => a, e, h, g, d, A, G, F, E, D, C, H´, A´, G´ [20] => Jde o ladění v A, kdy dvě horní struny jsou naladěny o [[oktáva (hudba)|oktávu]] níže. To je dáno velkou [[mensura (hudba)|menzurou]], kdy na požadovanou [[tón]]ovou výšku by byly zapotřebí tak tenké struny, že je ze střeva vyrobit nelze. Pravděpodobně se - zvláště na počátku [[17. století]] a na mimořádně velkých nástrojích - používalo také ladění in G. [21] => [22] => Struny se používaly [[střevo]]vé - v době vzniku nástroje ještě technologie výroby strun nekombinovala střevo a [[Kovy|kov]], proto byla pro hluboké tóny zapotřebí velká délka strun. Jsou ale také doklady o výjimečném ostrunění kovem. [23] => [24] => Ačkoliv byla theorba zamýšlena především jako nástroj doprovázející sólový hlas (monodie), objevilo se několik skladatelů, kteří – fascinováni hlubokým a nosným zvukem – ji hojně používali jako nástroj sólový. Zejména [[Johann Hieronymus Kapsberger|Giovanni Girolamo Kapsberger]] a [[Bellerofonte Castaldi]] využili ve svých skladbách nástroj až do krajností, často výrazně přesahujících tehdejší hudební zvyklosti ať už v [[Rytmus (hudba)|rytmu]] či v [[Harmonie|harmonii]]. [[Pietro Paolo Melli]] byl pak dvorním loutnistou [[Matyáš Habsburský|císaře Matyáše]] a jeho nástupce [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], působil i na dvoře v [[Praha|Praze]]. [25] => [26] => == Prameny == [27] => Autory dochovaných pramenů obsahujících sólové skladby pro theorbu jsou: [28] => [29] => * [[Alessandro Picinini]] [30] => * [[Pietro Paolo Melli]] [31] => * [[Johann Hieronymus Kapsberger|Giovanni Girolamo Kapsberger]] [32] => * [[Bellerofonte Castaldi]] [33] => * [[Angelo Michele Bartolotti]] [34] => * [[Robert de Visée]] [35] => * [[Hurel]] [36] => * [[John Wilson (hudební skladatel)|John Wilson]] [37] => [38] => Známým theorbistou byl také [[Michel Lambert]], baletní tanečník a zpěvák na dvoře krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] [39] => [40] => == Varianty == [41] => '''Italská theorba''' je výše popsaná theorba typická pro barokní hudbu italského stylu. Jedním z posledních velkých theorbistů byl [[Francesco Bartolomeo Conti]], který působil ve Vídni. [42] => [43] => '''Francouzská theorba''': v průběhu [[17. století]] se theorba ujala také ve Francii jak pro sólové hraní, tak pro [[basso continuo]]. Ve Francii druhé poloviny [[17. století]] jsou doklady o ''theorbe de pieces'', což byl nástroj určený pro výuku studentů a pravděpodobně též pro sólové hraní. Stavěl se s menzurou 76 cm a byl kvůli kratší menzuře pravděpodobně laděný o kvartu výše, v d. [44] => [45] => '''Anglická theorba''' je nástroj, o kterém máme pouze písemné zmínky, neexistují žádné dochované nástroje, ani plány, ani vyobrazení. Dochovány jsou však skladby [[John Wilson (hudební skladatel)|Johna Wilsona]], ze kterých je možno odvodit ladění nástroje v G, s pouze první strunou o oktávu níž. [46] => [47] => '''Německá theorba''' je nástroj, který byl vyvinut(?) a používán v německém regionu v 1. polovině [[18. století]]. Existují písemnosti dokládající, že S. L. Weiss si nechal upravit starší italskou theorbu podle vlastního přání na nástroj podobnější barokní [[loutna|loutně]] (jeho sólovému nástroji). Na tuto theorbu pak hrál v drážďanské dvorní kapele, kde byl zaměstnán. [48] => [49] => == Současnost == [50] => Dnes většina výkonných umělců používá theorbu ve standardizované podobě: menzura 76 cm, 14 jednoduchých strun v ladění a, e, h, g, d, A, G, F, E, D, C, H´, A´, G´. Velikost ani ostrunění nástroje však nikdy nebyly zcela standardizované. Např. při srovnání dochovaných nástrojů italské provenience z první poloviny 17. století, [[ikonografie]] a výrobních plánů jde v naprosté většině případů o nástroje s 85-95 cm menzurou a zdvojenými strunami na [[hmatník]]u. Ve Francii druhé poloviny [[17. století]] jsou doklady o ''theorbe de pieces'' s menzurou 76 cm. [51] => [52] => == Varhany == [53] => Termín theorba je také využíván pro označení varhanního rejstříku. Na různých územích a různými varhanáři byl realizován různě: [54] => * v 17. a 18. století v Německu jako jazykový rejstřík s jemnějším zvukovým projevem [55] => * od roku 1750 ve Španělsku jako (obvykle) vodorovný jazykový rejstřík („en chamade“) disponovaný jako 8″ nebo 16″ (ovšem se zkrácenými ozvučnami) v pravé polovině manuálu [56] => * koncem 18. století jako smýkavý hlas [57] => * recentně obvykle jako dvoj- až trojřadá pedálová mixtura se zvukovým projevem na pomezí smyčců a jazyků, např. 102/3 + 44/7 + 35/9, 62/5 + 44/7 + 35/9 nebo 62/5 + 44/7 + 22/3 [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{Commonscat|Theorbos}} [61] => * https://web.archive.org/web/20110717022956/http://www.theorbo.com/Theorbo/Theorbo.htm [62] => * http://www.vanedwards.co.uk/spencer/html/ [63] => * http://www.youtube.com/results?search_query=theorbo+music&aq=2 [64] => * http://www.jancizmar.com/instruments {{Wayback|url=http://www.jancizmar.com/instruments |date=20110713031734 }} [65] => [66] => {{Autoritní data}} [67] => {{Portály|Hudba}} [68] => [69] => [[Kategorie:Loutny]] [] => )
good wiki

Theorba

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'17. století','loutna','John Wilson (hudební skladatel)','Johann Hieronymus Kapsberger','Pietro Paolo Melli','18. století','Bellerofonte Castaldi','kobza','Praha','Ludvík XIV.','Michel Lambert','Alessandro Picinini'

Kobza

Kobza je strunný hudební nástroj pocházející ze středověkého období.

Loutna

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.