Array ( [0] => 15503369 [id] => 15503369 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Thyestés [uri] => Thyestés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Thyestés je tragédie, kterou napsal římský básník Seneca. Hra byla napsána okolo roku 62 n.l. a je inspirována stejnojmennou hrou řeckého tragika Eurípida. Příběh se točí okolo bratrů Thyesta a Atria, kteří soutěží o trůn v Mykénách. Thyestés se stává vítězem díky lsti a zneuctění a zajímavá je i jeho nevraživost vůči králi Atriovi. Důsledkem se na scéně odehrává mnoho tragédií, včetně kanibalismu a vraždy dětí, což se stalo trestem za Thyestovu lstivost. Tragédie Thyestés patří mezi nejkrvavější a nejhrůznější díla římského divadla a představuje hlavní motivy své doby, jako moc, pomstu a zneuctění. [oai] => Thyestés je tragédie, kterou napsal římský básník Seneca. Hra byla napsána okolo roku 62 n.l. a je inspirována stejnojmennou hrou řeckého tragika Eurípida. Příběh se točí okolo bratrů Thyesta a Atria, kteří soutěží o trůn v Mykénách. Thyestés se stává vítězem díky lsti a zneuctění a zajímavá je i jeho nevraživost vůči králi Atriovi. Důsledkem se na scéně odehrává mnoho tragédií, včetně kanibalismu a vraždy dětí, což se stalo trestem za Thyestovu lstivost. Tragédie Thyestés patří mezi nejkrvavější a nejhrůznější díla římského divadla a představuje hlavní motivy své doby, jako moc, pomstu a zneuctění. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | titul = mykénský král [2] => | předchůdce = [[Átreus]] [3] => | následník = [[Agamemnón]] [4] => }} [5] => '''Thyestés''' ([[starořečtina|řecky]] ''Θυέστης'', [[latina|latinsky]] ''Thyestes'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Élida (historické území)|élidského]] krále [[Pelops|Pelopa]] a jeho manželky [[Hippodameia|Hippodameie]]. [6] => [7] => Thyestés vyplnil svůj život nesmiřitelným bojem se svým bratrem [[Átreus|Átreem]] o [[Mykény|mykénský]] trůn, který byl provázen mimořádnými krutostmi a rafinovanými způsoby pomsty. Nejděsivější z nich jsou '''Thyestovy hody''', které mu Átreus přichystal a vydával za gesto smíření. Thyestés nakonec dosáhl bratrovy smrti a stal se mykénským králem, sám však byl zabit jeho synem [[Agamemnón]]em, který pak převzal vládu. [8] => [9] => Thyestés [[incest]]ně zplodil se svou dcerou Pelopeiou syna [[Aigisthos|Aigistha]], který zavraždil svého adoptivního otce Átrea a stal se tak nástrojem Thyestovy pomsty. Nakonec zabil i Agamemnóna a toho zas pomstil jeho syn [[Orestés]]. Vina a krutosti tak v rodě pokračovaly i po smrti obou bratrů. [10] => [11] => == Mytologický příběh == [12] => V rodině Thyesta a jeho bratra proslul krutostí už jejich děd [[Tantalos]], který svého syna Pelopa zabil, naporcoval a předložil bohům k hostině, a to jenom proto, aby se přesvědčil, zda jsou opravdu tak vševědoucí, jak se tvrdí. Byli, a Tantalos skončil v podsvětí a do konce všech dob tam zažívá muka. [13] => [14] => První [[zločin]] spáchal Thyestés společně s bratrem Átreem, a to dokonce na pobízení jejich matky Hippodameie. Zabili totiž svého nevlastního bratra [[Chrýsippos|Chrýsippa]], jehož matkou byla milenka krále Pelopa, [[nymfy|nymfa]] Axiocha. Důvodem byla pomsta otcovy nevěry a také odstranění možného uchazeče o trůn. O tomto činu však jsou vyprávěny i jiné verze, totiž, že oba bratři odmítli plány své matky a ona poté Chrýsippa zavraždila sama, přičemž chtěla čin svést na thébského krále [[Láios|Láia]]. Dokonce se ani nevylučovala možná Chrýsippova sebevražda poté, co byl králem Láiem unesen a stal se jeho milcem. Ať tak či tak, oba bratři poté uprchli před hněvem svého otce z [[Élida (historické území)|Élidy]] a našli útočiště v [[Mykény|Mykénách]]. [15] => [16] => Tam kraloval [[Eurystheus]], proslavený především tím, že mu sloužil největší hrdina [[Héraklés]]. V tomto čase Eurystheus už pronásledoval Héraklovy potomky, na této válečné výpravě byl však poražen a zabit trestající rukou [[Alkména|Alkmény]], Héraklovy matky. Eurystheus nezanechal následníka, Mykéňané si tedy vybrali za svého krále Átrea. [17] => [18] => Pomohlo mu k tomu, že ve svých stádech objevil beránka se [[Zlaté rouno|zlatým rounem]]. Toho tam nastražila s pomocí [[Pan (mytologie)|Pana]] bohyně [[Artemis]], jíž Átreus už kdysi slíbil obětovat nejlepší ze svých stád. Měla to být zkouška, zda Átreus obětuje celé stádo. Udělal to tak napolo – maso beránka obětoval, zlatou kůži si však ponechal, protože věštba stanovila, že majitel beránka bude vládnout v Mykénách. [19] => [20] => Thyestés se o kůži beránka se dozvěděl z bratrova vychloubání. Lstivě vyhledal Átreovu novomanželku [[Áeropé]], která se do něj zamilovala a on byl ochoten se s ní za beránka sblížit. Spolu s ní beránka ukradli. (Později ji její manžel hodil do moře.) Když se Átreus veřejně ucházel o mykénský trůn, uváděl své právo prvorozeného a zdůrazňoval své vlastnictví beránka. Thyestés ho lstivě nechal prohlásit, že bude následníkem trůnu ten, kdo beránka vlastní. Nato vedl všechny do svého domu a beránka jim ukázal. Vzápětí byl prohlášen právoplatným králem. [21] => [22] => To vše bedlivě sledoval nejvyšší bůh [[Zeus]] nakloněný Átreovi a poslal k němu boha [[Hermés|Herma]] s nápovědou: „''Zeptej se Thyesta, jestli se vzdá svého nároku na trůn, když slunce půjde po obloze pozpátku.''“ Thyestés klidně souhlasil. Nato Zeus a bohyně sváru [[Eris]] zařídili, že bůh slunce [[Hélios]] obrátil sluneční vůz zpět, obrátily se i hvězdy a ten večer zapadalo slunce na východě. To se obrátilo proti Thyestovi a Mykénští ho poslali do vyhnanství. [23] => [24] => Thyestés vzal s sebou Átreova syna [[Pleisthenés|Pleisthena]] a vychoval ho k nenávisti k otci. Když chlapec dospěl, poslal ho do Mykén, aby zavraždil Átrea. Jenže stal se opak, Átreus zabil mladíka, ve kterém až dodatečně poznal svého vlastního syna. To rozpoutalo další krvavé historie. [25] => [26] => Átreus lákal Thyesta do [[Mykény|Mykén]], sliboval mu milost a půl [[království]]. Thyestés to pozvání přijal, zasedli a hodovali. Když už byli skoro u konce, vzpomněl si Thyestés na své syny a požádal, aby pro ně poslali. Átreus povolal sluhy a ti přinesli velké mísy, na nich krvavé hlavy, ruce a nohy Thyestových synů Tantala a Pleisthena. Thyestés hrůzou oněměl, pak požádal o vydání mrtvých těl k pohřbení – a dozvěděl se, že si na nich před chvílí pochutnával. [27] => [28] => Tento hrozný zločin museli bohové potrestat, pomohli pro tuto chvíli Thyestovi k útěku. Na Mykény poté seslali neúrodu, která měla trvat až do Thyestova návratu. Átreus dal bratra hledat, ale objevil jenom jeho posledního syna [[Aigisthos|Aigistha]], jehož matkou byla Thyestova vlastní dcera Pelopia, znásilněná mužem, o němž netušila, kdo je. Átreus přivedl Aigistha do Mykén a vychoval ho jako vlastního se svými syny [[Agamemnón|Agamemnonem]] a [[Meneláos|Meneláem]]. A právě tito dva Thyesta vypátrali a přivedli do Mykén. Átreus uvrhl bratra do vězení a poručil Aigisthovi, aby ho zabil. Jakmile však mladíka v kobce Thyestés spatřil, hned poznal svého syna a stačilo pár slov na projednání pomsty. Aigisthos se vrátil ke králi a oznámil, že je splněno. Átreus připravoval na mořském břehu obětní hranici, ale Aigisthos ho probodl stejným mečem, kterým měl zabít svého otce. [29] => [30] => Na mykénský trůn poté zasedl Thyestés a vládl „těžkou rukou“ společně se svým synem Aigisthem. Ta vláda však neměla dlouhé trvání. Átreův syn [[Agamemnón]], který i s bratrem [[Meneláos|Meneláem]] po smrti svého otce uprchl do [[Sparta|Sparty]] ke králi [[Tyndareós|Tyndareovi]], se u Thyesta ohlásil jako cizinec. Když však vstoupil do královské síně, tasil meč a jedinou ranou meče ho zabil. Poté vyhnal také Aigistha a prohlásil se za mykénského krále. [31] => [32] => Bratři Thyestés a Átreus asi drží prvenství ve zradě a [[Úkladná vražda|úkladných vraždách]] v boji o trůn, rozhodně se však v historii najde mnoho jejich následovníků. [33] => [34] => == Odraz v umění == [35] => Téma bratrské krvavé nenávisti zpracovali dramatici starověku [[Aischylos]], [[Sofoklés]] a [[Eurípidés]], stejně jako novověcí [[Jean Racine|Racine]], [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]], [[Gerhart Hauptmann|Hauptmann]] nebo [[Jean-Paul Sartre|Sartre]]. [36] => == Literatura == [37] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [38] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [39] => * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [40] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, {{ISBN|80-7234-287-8}} [41] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [42] => [43] => == Externí odkazy == [44] => * {{Commonscat}} [45] => [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Mykénští králové]] [] => )
good wiki

Thyestés

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Agamemnón','Mykény','Meneláos','Élida (historické území)','Aigisthos','Átreus','království','Artemis','latina','Láios','Hermés','Zlaté rouno'

Agamemnón

Agamemnón je tragédie řeckého dramatika Aischyla, která se odehrává během trojské války.

Aigisthos

Artemis

Átreus

Átreus (/ˈeɪtriːəs, ˈɑː-/, řecky: Ατρεύς) byl v řecké mytologii králem Mykén a otcem slavných hrdinů Agamemnona a Menelaova.

Hermes

Království

Láios

Latina

Meneláos

Mykény