Array ( [0] => 15050274 [id] => 15050274 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tonkawové [uri] => Tonkawové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Tonkawové''' (z wičitského ''Tonkaweya'' - "Ti, kteří stojí pohromadě", vlastním jménem ''Tikanwa-tik'', tj. "Praví lidé") jsou málo známý [[indiánské kmeny|kmen severoamerických indiánů]] obývající jižní okraj oblasti [[Prérie|prérií]] v dnešním [[Texas]]u. V současné době žijí v počtu asi 600 osob (většinou míšenců s Čerokíji a bělochy), hovořících anglicky, v rezervaci v [[Oklahoma|Oklahomě]]. [1] => [[Soubor:Tonkawa chiefs.jpg|náhled|260px|Tonkawové v rezervaci roku 1898]] [2] => [3] => == Způsob života a kultura == [4] => Tonkawové byli především sběrači a lovci drobné zvěře, lov [[Bizon americký|bizonů]] a chov [[Kůň|koní]] pro ně měl menší význam než pro sousední skupiny. Kulturně se blížili spíše [[Apačové|Apačům]]. Obydlím bylo [[týpí]] nebo jednoduché přístřešky z větví a trávy. Oděvem se Tonkawové podobali prérijním indiánům, nenosili však nikdy péřové čelenky, typickou pokrývkou hlavy byly kožešinové čepice, připomínající turban, nebo později čelenky z pestrých šátků. O náboženství a mytologii je toho známo velmi málo, k uctívaným zvířatům patřil [[Vlk obecný|vlk]] a [[Kojot prérijní|kojot]]. Vlk byl pokládán za praotce kmene Tonkawů a kojot za kulturního hrdinu, který lidem přinesl oheň a naučil je lovit bizony. Při ulovení bizona bylo zvykem přenechat kusy masa v prérii jako dar vlkům a kojotům. Podobně jako v kultuře Apačů existovalo u Tonkawů [[tabu]], zakazující komunikaci a styky mezi zetěm a jeho [[Tchyně|tchyní]]. Mýty a pohádky se vyprávěly v noci, zpravidla v zimním období. Až do roku 1862 praktikovali jako jedni z mála severoamerických indiánů rituální [[kanibalismus]]. Po návratu z válečného tažení bojovníci Tonkawů jedli části těl usmrcených nepřátel, neboť věřili, že tak získají jejich sílu. Právě kvůli kanibalismu byli Tonkawové sousedními kmeny, zvláště [[Komančové|Komanči]], velmi nenáviděni a v průběhu 19. stol. téměř vyhubeni. [5] => [6] => == Jazyk == [7] => Tonkawové hovořili izolovaným jazykem, který [[Vymřelý jazyk|zanikl]] po roce 1862, kdy byli Tonkawové téměř vyhubeni. Poslední mluvčí tonkawštiny zemřeli kolem roku 1940. Vztah tonkawštiny k ostatním indiánským jazykům je předmětem diskusí, někteří vědci předpokládají její vztahy k algonkinským jazykům nebo k jazykové rodině kaddo. Velmi neobvyklou vlastností tokwaštiny bylo téměř nepřetrźité obměňování [[Slovní zásoba|slovní zásoby]], způsobená náboženským [[tabu]] vyslovovat jméno zemřelého příslušníka kmene. Jména byla tvořena obdobně jako u jiných indiánských kmenů, podle vlastností nositele či metaforou, často zvířecí, proto vyžadovalo toto tabu obměňování názvů zvířat, barev, vlastností i některých sloves. Je to zřejmě hlavní důvod, proč se lingvistům nedaří prokázat vztah tonkawštiny k ostatním [[Indiánské jazyky|indiánským jazykům]]. [8] => [9] => == Historický vývoj == [10] => Tonkawové, společně s Wičity, přišli do prérií jako jedni z prvních indiánských kmenů již ve 14. stol. n. l., patrně z oblasti jihovýchodu. S Evropany, konkrétně [[Španělé|Španěly]], přišli poprvé do kontaktu kolem roku 1740. Tonkawové měli poměrně dobré vztahy s příbuznými [[Wičitové|Wičity]], [[Kaddové|Kaddy]] a především s [[Apačové|Lipan Apači]], naproti tomu [[Komančové]] byli jejich úhlavní nepřátelé. Právě kvůli válkám s početnějšími Komanči se Tonkawové roku 1824 spojili s bílými osadníky, vedenými [[Stephen Austin|Stephenem Austinem]]. V letech 1840 a 1859 bojovali Tonkawové a Lipan Apačové společně s [[Texas Rangers|texaskými rangery]] proti Komančům. Spojenectví s Texasany přetrvalo až do [[Americká občanská válka|americké občanské války]], v níž bojovali na straně [[Konfederace]]. Roku 1862 byli Tonkawové napadeni spojenými bojovníky Komančů, Wičitů, [[Osedžové|Osedžů]] a Kajovů, kteří tento kmen téměř vyhladili. Mezi zabitými byl i poslední významný náčelník Placido. Několik desítek přeživších Tonkawů se po masakru uchýlilo pod ochranu bělochů a byli přesunuti do rezervace v Oklahomě, kde se částečně smísili s [[Čerokíové|Čerokíji]]. Nenávist vůči Komančům u nich přetrvala i nadále, během válek americké armády s Komanči v 70. letech 19. stol. sloužilo několik Tonkawů jako armádní stopaři. Jazyk Tonkawů vymřel kolem roku 1940, kdy zemřeli jeho poslední rodilí mluvčí. V současné době žije asi 600 Tonkawů, vesměs míšenců, kteří hovoří pouze anglicky nebo čerokíjsky. [11] => [12] => == Externí odkazy == [13] => * {{Commonscat}} [14] => * Zelený, Mnislav: ''Indiánská encyklopedie - Indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994. [15] => {{Autoritní data}} [16] => [17] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]] [] => )
good wiki

Tonkawové

Tonkawové (z wičitského Tonkaweya - "Ti, kteří stojí pohromadě", vlastním jménem Tikanwa-tik, tj. "Praví lidé") jsou málo známý kmen severoamerických indiánů obývající jižní okraj oblasti prérií v dnešním Texasu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.