Array ( [0] => 14662667 [id] => 14662667 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Totalitarismus [uri] => Totalitarismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Totalitarismus je politický systém, který se vyznačuje absolutním a neomezeným vládnutím jedné strany nebo jednotlivce. Tento systém vytváří buďto jednostranný monopol na moc nebo vytváří dojmy svobody za účelem upevnění vlády. Totalitarismus mlčky nepřipouští žádnou opozici a potlačuje jakoukoliv formu disentu. Jeho cílem je udržet a upevnit moc prostřednictvím kontroly všech oblastí veřejného života včetně politiky, ekonomiky, médií, kultury a vzdělání. Totalitární režimy využívají a manipulují s masami a ovládají jejich myšlení i projev. České země se v minulosti setkaly s mnoha formami totalitarismu, včetně komunismu a nacismu. Po druhé světové válce byla Československá socialistická republika (ČSR) ovládána totalitní komunistickou stranou KSČ až do sametové revoluce v roce 1989. V současnosti je vedena debata o důsledcích totalitarismu a úsilí o zachování paměti na oběti těchto režimů. [oai] => Totalitarismus je politický systém, který se vyznačuje absolutním a neomezeným vládnutím jedné strany nebo jednotlivce. Tento systém vytváří buďto jednostranný monopol na moc nebo vytváří dojmy svobody za účelem upevnění vlády. Totalitarismus mlčky nepřipouští žádnou opozici a potlačuje jakoukoliv formu disentu. Jeho cílem je udržet a upevnit moc prostřednictvím kontroly všech oblastí veřejného života včetně politiky, ekonomiky, médií, kultury a vzdělání. Totalitární režimy využívají a manipulují s masami a ovládají jejich myšlení i projev. České země se v minulosti setkaly s mnoha formami totalitarismu, včetně komunismu a nacismu. Po druhé světové válce byla Československá socialistická republika (ČSR) ovládána totalitní komunistickou stranou KSČ až do sametové revoluce v roce 1989. V současnosti je vedena debata o důsledcích totalitarismu a úsilí o zachování paměti na oběti těchto režimů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|stránka=Totalita}} [1] => '''Totalitarismus''' (z latinského ''totus'' = „celý“) je [[politický systém]], jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze svých [[pravomoc]]í a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou [[autokracie|autokratická vláda]] a prosazování [[politická ideologie|politické ideologie]] v oblasti veřejného i osobního života. Zpravidla je provázena a podmíněna [[nevolnictví#státní nevolnictví|státním nevolnictvím]], zákazem cest do zahraničí, uzavřením hranic. [2] => [3] => == Definice, hlavní rysy == [4] => Totalitarismus je [[seznam forem vlády|formou vlády]], typicky nastolovanou masivní ideologickou propagandou a neskrývaným [[teror]]em a brutalitou.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Heywood [6] => | jméno = Andrew [7] => | odkaz na autora = [8] => | titul = Politologie [9] => | vydavatel = Eurolex Bohemia [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 2004 [12] => | isbn = 80-86432-95-5 [13] => | strany = 49 [14] => | jazyk = [15] => }} Od autokracie se odlišuje tím, že usiluje o „totální“, naprostou [[moc]], a to zpolitizováním veškeré společenské i individuální existence. Totalita je obecně charakterizována propojením [[autokracie|autoritativní]] vlády a [[politická ideologie|politické ideologie]].C.C.W. Taylor. “Plato's Totalitarianism.” ''Polis'' 5 (1986): 4-29. Reprinted in ''Plato 2: Ethics, Politics, Religion, and the Soul'', ed. Gail Fine (Oxford: Oxford University Press, 1999), 280-296. [16] => [17] => Totalitní stát zcela ovládá a řídí ekonomiku, potlačuje [[Svoboda slova|svobodu slova]] a kritiku vládnoucího [[Politický režim|režimu.]] Totalitní režim zasahuje do všech stránek veřejného i soukromého života, přesněji smazává rozdíl mezi soukromým a veřejným životem a neuznává svobodného jedince ani žádnou hranici své [[moc]]i. [18] => [19] => Mezi ideologie inklinující k totalitnímu režimu lze zařadit [[fašismus]], [[komunismus]], [[nacismus]] a nebo [[korporativismus]], k totalitě mohou směřovat i některé formy demokracie. [20] => [21] => Totalitní systémy se vyznačují charakteristickými rysyM. Pečenka, P. Luňák: ''Encyklopedie moderní historie''. Praha : Libri, 1995. {{ISBN|80-85983-01-X}}. a při svém ustavení a působení užívají obyčejně několik z následujících nástrojů (příklady): [22] => * znásilnění a přizpůsobení ústavy, vyřazení demokracie a absence svobodných voleb, [23] => * státem vynucovaná ideologie (indoktrinace školství) a přepisování dějin (např. o účasti americké armády{{Citace elektronické monografie [24] => | příjmení = Kutka [25] => | jméno = Petr [26] => | titul = Komunisté se snažili překroutit fakta o osvobození Plzně knihami i výstavou [27] => | url = https://plzenoviny.cz/komuniste-se-snazili-prekroutit-fakta-o-osvobozeni-plzne-knihami-i-vystavou/ [28] => | datum vydání = 2020-05-03 [29] => | datum přístupu = 2022-07-17 [30] => | jazyk = [31] => }} na osvobozování Československa), [32] => * vláda jedné strany ([[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]], [[:Kategorie:Zločinecké organizace|KSČ]], [[Komunistická strana Číny|Čung-kuo Kung-čchan-tang]], [[Korejská strana práce|Čosŏn]], [[Baas]]): státní aparát je ovládán jednou stranou (čemuž může předcházet infiltrace, podřízení jiných a tvorba závislých stran – viz ''Obrozená [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronta]] Čechů a Slováků (1948-1990)''), nebo vláda armády ([[Min Aun Hlain|Myanmar]]) [33] => * podněcování nenávisti proti jinému národu, jeho [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|vysídlení]] nebo [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnání]] a v extrémním případě vyhlazení ([[Holokaust|šoa]]), podněcování nenávisti proti skupinám lidí („třídnímu“ či politickému „nepříteli“) nebo jednotlivcům včetně masové hysterie (proces s Dr. Miladou Horákovou 31. května – 8. června 1950){{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Dr. Horáková Milada a spol. – Ústav pro studium totalitních režimů [35] => | periodikum = www.ustrcr.cz [36] => | url = https://www.ustrcr.cz/uvod/skupina-vyzkumu/dr-horakova-milada-a-spol/ [37] => | datum přístupu = 2022-07-17 [38] => }}{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Proces s Miladou Horákovou a spol.: TOTALITA [40] => | periodikum = www.totalita.cz [41] => | url = http://www.totalita.cz/proc/proc_horakovam.php [42] => | datum přístupu = 2022-07-17 [43] => }} [44] => * další exemplární tresty (např. [[Vyhlazení Lidic|vyhlazení]] obcí a osad), [45] => * zřizování [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], nebo [[gulag]]u, [46] => * vzbuzování závisti a okrádání vymezené části společnosti a současné odměňování stoupenců moci, [47] => * omezení svobody projevu, včetně autocenzury (lidé se obávají vyslovit názor), kontrola tisku a přidělování papíru, [48] => * výchova k udavačství{{Fakt/dne|20200112142609|}}, [49] => * zákaz držení zbraní občany,{{Fakt/dne|20200112142609|}} [50] => * policejní kontrola a sledování občanů včetně používání mimosoudní represe a zastrašování, [51] => * postih oponentů a jejich potomků (znemožnění vzdělání, zaměstnání, sociálních aktivit, odnětí svobody, [[Tábor nucené práce|nucené práce]], mučení) – mnohdy dochází k postihu celé řady lidí – např. po zveřejnění článku [[Bohumil Peroutka|Bohumila Peroutky]] k [[Den vzniku samostatného československého státu|28. říjnu]] 1969 vsetínští normalizační komunisté trestali nejen autora, ale i cenzora a šéfredaktora, čímž byl autor dohnán k sebeupálení, [52] => * likvidační sankce vůči médiím, které by umožnily publikaci názorů oponentů, [53] => * centrální řízení státu, omezení pravomocí menších samosprávních celků, [54] => * omezení shromažďování a zákazy demonstrací, [55] => * omezení [[Spolek|spolčování]] (v Československu od r. 1947 zákonem č. 145/1947 Sb. – zakázán byl např. spolek vegetariánů [[Mazdaznan]]): povolené organizace byly řízeny [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a prosáknuty [[Státní bezpečnost|StB]], [56] => * omezení pohybu vlastních občanů, zejména do zahraničí, až po uzavření hranic a střelbu na uprchlíky, [57] => * monopol na prostředky masové komunikace a zásahy do internetu [58] => * monopol na kulturu (žádná literatura, žádná divadelní představení a žádné filmy bez povolení) [59] => * organizovaná adorace například [[Führer|vůdce]] (kult osobnosti) nebo událostí (např. tzv. [[Říjnová revoluce|Velké říjnové socialistické revoluce]] v komunistickém Československu) jakož i organizovaná účast na oslavách a průvodech před tribunou s představiteli moci. [60] => [61] => == Etymologie == [62] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-S33882, Adolf Hitler retouched.jpg|náhled|160px|[[Adolf Hitler]]]] [63] => [[Soubor:Stalin 1945.jpg|náhled|160px|[[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]]]] [64] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped KG).jpg|náhled|208x208pixelů|[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_gottwaldk.php Klement Gottwald]]] [65] => [[Soubor:Kim Il Sung Portrait-3.jpg|náhled|160px|[[Kim Ir-sen]]]] [66] => {{Citát|Vše ve státě, nic proti státu, nic mimo stát.|Benito Mussolini}} [67] => Běžně se udává, že představu '''totalitarismu''' jako totální [[politická moc|politické moci]] formuloval v roce 1923 [[Giovanni Amendola]], který popsal italský [[fašismus]] jako systém fundamentálně odlišný od prosté diktatury.[[Richard Pipes|Pipes, Richard]] (1995): ''Russia Under the Bolshevik Regime'', New York: Vintage Books, Random House Inc., {{ISBN|0-394-50242-6}}. s. 240-281. Pojem byl v pozitivním významu uváděn v zápiscích [[Giovanni Gentile|Giovanniho Gentileho]], italského filosofa a teoretika fašismu. Používal výraz „totalitario“ k popsání struktury a cílů nového státu. [68] => [69] => Nový stát měl poskytovat „totální zastoupení národa a totální vedení národních cílů“.Stanley G. Payne, Fascism: Comparison and Definition (UW Press, 1980), p. 73 Popsal totalitarismus jako společnost, ve které ideologie měla vliv nebo moc na většinu svých občanů.G. Gentile & B. Mussolini in "La dottrina del fascismo" 1932) Podle [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] tento system politizoval všechno spirituální a lidské. Farář [[Luigi Sturzo]] navazuje na Amendolu svým popisem totality jako netolerantního, politicky centralistického, autoritativního proudu [[Diktatura|diktatury]].{{Citace monografie|příjmení = Redner|jméno = Harry|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Totalitarianism, Globalization, Colonialism|vydání = 1.|vydavatel = Transaction Publishers|místo = New Brunswick|rok = 2014|počet stran = 353|strany = 627|isbn = 978-1-4128-5397-2}} Tak, jak ji definoval Sturzo, je totalitní forma vlády chápána dodnes. Svobodomyslný [[Curzio Malaparte]] to k nelibosti Mussoliniho charakterizoval jako „systém, kde vše, co není zakázané, je povinné“. [70] => Za zmínku stojí, že kořeny tohoto pojmu lze vystopovat již v textech [[Emmanuel Joseph Sieyès|Sieyèse]] z období Francouzské revoluce, který používá termín res total (ré-totale). [71] => [72] => === Raný koncept a užití === [73] => První, kdo použil termín '''totalitarismus''', byl rakouský spisovatel Franz Borkenau ve své knize z roku [[1938]] „Komunistická internacionála“, ve které poznamenal, že totalitarismus spíše sovětskou a německou diktaturu sjednocoval, než odlišoval.Nemoianu, Virgil, Recenze na ''End and Beginnings'' strany 1235-1238 z MLN, svazek 97, vydání # 5, prosinec 1982, s.1235 [[I Sung-man]], který se později stal prvním prezidentem [[Jižní Korea|Korejské republiky]], ve své knize „Japan Inside Out“ z roku [[1941]] použil termín totalitarismus ke kategorizování japonské nadvlády nad mnoha asijskými národy proti demokratickému světu, kde jsou jedinci důležitější než společnost sama. [74] => [75] => Během sérií přednášek v roce [[1945]] nazvaných „The Soviet Impact on the Western World“ (publikovaných jako kniha v roce 1946) se britský pro-sovětský historik [[E. H. Carr]] vyjádřil, že trend odchylování se od individualismu a směřování k totalitě je všude nepochybný a že [[marxismus-leninismus]] byl nejúspěšnější typ totalitarismu, jak dokazují růst sovětského průmyslu a také role [[Rudá armáda|Rudé armády]] při porážce [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. „Pouze slepí a nevyléčitelní mohou tento fakt ignorovat,“ řekl Carr.Laqueur, Walter, ''The Fate of the Revolution'', New York: Scribner, 1987, s.131. [76] => [77] => V knihách [[Otevřená společnost a její nepřátelé]] z roku 1945 a [[Bída historicizmu]] z roku [[1957]] rakouský filozof [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]] vylíčil kritiku totalitarismu. V obou dílech kontrastoval „otevřenou společnost“ liberální demokracie s totalitarismem a argumentoval na základě přesvědčení, že historie se pohybuje směrem k nezměnitelné budoucnosti v souladu se známými právními předpisy. [78] => [79] => V knize [[Původ totalitarismu]] spisovatelka německo-židovského původu [[Hannah Arendtová]] udává, že [[nacismus|nacistické]] a [[komunismus|komunistické]] režimy byly novou formou vlády a ne poupravené verze starých tyranií. Dle Arendtové je zdrojem masové obliby totalitárních režimů jejich ideologie, která poskytuje utěšující, jednoduchou odpověď na záhady minulosti, současnosti a budoucnosti. Pro nacismus je celá historie historií rasového boje a pro marxismus je to historie [[třídní boj|třídního boje]].Dana Richard Villa (2000), ''The Cambridge Companion to Hannah Arendt''. Cambridge University Press, s.2-3. {{ISBN|0-521-64571-9}} [80] => [81] => === Rozdílné názory na charakteristiku totalitarismu === [82] => Není jednoduché určit přesnou a jedinou charakteristiku totalitarismu. Myslitelé mají různé názory, a každý do charakteristiky totalitarismu zapojuje jiné prvky. Totalitarismem se zabýval velký počet autorů, zejména [[Raymond Aron]], [[Lawrence Aronses]], [[Franz Borkenau]], [[Karl Dietrich Bracher]], [[Zbigniew Brzezinski]], [[Robert Conquest]], [[Carl Joachim Friedrich]], [[Eckhard Jesse]], [[Leopold Labedz]], [[Walter Laqueur]], [[Claude Lefort]], [[Juan Linz]], [[Richard Löwenthal]], [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]], [[Richard Pipes]], [[Leonard Schapiro]] a [[Adam Ulam]]. [83] => [84] => Největší rozdíly názorů existují v otázce, zda je přítomnost [[teror]]u v totalitních režimech nutná. [[Raymond Aron]] tvrdí, že „totalitární panství je do značné míry určováno prvkem teroru“.{{Citace monografie|příjmení = Balík|jméno = Stanislav|příjmení2 = Kubát|jméno2 = Michal|titul = Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů|vydání = 1.|vydavatel = Dokořán|místo = Praha|rok = 2004|počet stran = 168|strany = 21|isbn = 80-86569-89-6}} Dle [[Hannah Arendtová|Hannah Arendtové]] je podstatou totalitních režimů právě přítomnost teroru. Oproti tomu například [[Giovanni Sartori]] a [[José Linz]] neuvažují o teroru jako o nezbytném prvku totality, ale zároveň nevylučují možnost jeho přítomnosti. Dalším prvkem, o kterém se vedou diskuze, je nutnost centrálně řízené ekonomiky. Sartori ji naprosto odmítá, zatímco Aron prosazuje. [85] => [86] => Při zkoumání názorů jednotlivých myslitelů na totalitarismus nelze také zapomenout na přihlédnutí k časovému aspektu, protože každý z myslitelů utvářel své názory v jiném časovém období. Zatímco [[Hannah Arendtová|Arendtová]] znala v době svého zkoumání pouze dvě formy totalitní vlády (diktaturu [[Národní socialismus|národního socialismu]] po roce 1938 a diktaturu [[Bolševismus|bolševismu]] od roku 1930), Sartori měl časový odstup daleko větší, a mohl tak zkoumat proměny totalitních [[Politický režim|režimů]] v čase. I přes rozdílnost názorů na přítomnost různých prvků v totalitarismu je možné definovat základní kritéria režimu. Za totalitářský je považován takový režim, který má pouze jediné centrum moci a vykonává absolutní vládu nad jednotlivci podle jediné [[ideologie]]. Toto pojetí je sice velmi obecné, ale přihlíží k rozdílnostem názorů různých myslitelů.{{Citace monografie|příjmení = Váňa|jméno = Tomáš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Jazyk a totalitarismus|vydání = 1.|vydavatel = Centrum pro studium demokratizace a kultury (CDK)|místo = Brno|rok = 2013|počet stran = 159|strany = 12–23|isbn = 978-80-7325-316-5}} [87] => [88] => === Friedrichova a Brzezinského kritéria a Linzova charakteristika totalitarismu === [89] => Aby režim mohl být nazýván totalitním, musí splňovat určité předpoklady. Faktory totalitarismu jsou vymezeny v teorii [[Carl Joachim Friedrich|Carla Joachima Friedricha]] a politologa [[Zbigniew Brzezinski|Zbigniewa Brzezinského]]. [90] => [91] => Předpoklady totalitního režimu, jak je nejprve vymezuje C. J. Friedrich, jsou: [92] => * stanovení oficiální [[ideologie]], která je předkládána režimem a akceptována lidem [93] => * absolutní kontrola veškerých ozbrojených složek státu [94] => * absolutní kontrola nad [[Média|médii]] [95] => * užívání fyzických a psychologických nástrojů k regulaci veřejnosti [96] => Tato Friedrichova teorie byla později rozvinuta Brzezinského klíčovým posledním bodem: [97] => * absolutní centralistická kontrola [[Ekonomika|ekonomiky]] [98] => V této podobě zůstávají Freidrichova Brzezinského kritéria totalitarismu nezměněna dodnes. [99] => [100] => O práci Freidricha a Brzezinského se ve své vlastní definici totalitarismu opřel politolog [[Juan José Linz]]. Ten stanovil tři podmínky, při jejichž naplnění lze režim označit za totalitní: [101] => * Existuje centrum moci [[Monismus|monistického]] charakteru. Jakékoli samostatně vystupující legální instituce nejsou reálně nezávislé, nýbrž jejich existence je vždy odvozena od režimu. Ten je ovládá. [102] => * Režimem je distribuován ideologický vzorec, s nímž se ztotožňuje vládnoucí skupina. Tato ideologie je základním rysem prováděné [[Politika|politiky]], ale kromě politiky je namířena i přímo do sociálního myšlení občanů. [103] => * Od společnosti je (typicky pod hrozbou [[perzekuce]]) vyžadována aktivní účast na plánech režimu. Od občanů se očekává nadšení, ne trpná poslušnost, jaká je vysledovatelná u [[Autoritarismus|autoritativních režimů]].{{Citace monografie|příjmení = Hloušek|jméno = Vít|příjmení2 = Kopeček|jméno2 = Lubomír|titul = Demokracie: teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie|vydání = 1.|vydavatel = Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav|místo = Brno|rok = 2003|počet stran = 375|strany = 261–263|isbn = 80-210-3195-6}} [104] => [105] => == Rozdíl mezi autoritativním režimem a totalitou == [106] => Podle [[Karl Loewenstein|Karla Loewensteina]] pojem [[autoritarismus]] označuje politickou organizaci, ve které jediný držitel moci, ať už osoba, diktátor, junta nebo strana, monopolizuje [[politická moc|politickou moc]]. Pojem autoritářství tak označuje spíše strukturu vlády než strukturu [[společnost]]i. [[Autoritativní režim]] ohraničuje sám sebe na [[politika|politické]] řízení státu. [107] => [108] => Techniky vlády totalitního režimu jsou nevyhnutelně autoritářské. Přesto totalitní režim činí více. Pokouší se vázat soukromý život, duši a morálku svých občanů k dominantní ideologii. Propagovaná ideologie prostupuje všechny kouty a škvíry společnosti; jeho ambice jsou totální. [109] => [110] => Totalitní režim chce zničit [[občanská společnost|občanskou společnost]], tedy komunitu nezávislou na [[stát]]ě. Italští fašisté nezničili sociální struktury kompletně, a tak tyto země mohly snáze přijmout demokracii, obzvláště po naprosté porážce, ke kterému dovedl Itálii autoritativní režim ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Pokusy o reformu režimu v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] nevedly nikam, protože nevládní instituce, ať už ekonomické nebo sociální, byly vybudovány daleko méně. Výsledky snah o reformu nemohly reformovat komunismus nebo obnovit [[demokracie|demokracii]], ale vyvolaly progresívní úpadek organizovaného života. [111] => [112] => Skutečný svět je obtížné vtěsnat do slovních kategorií, a tak je pojem totalitarismus zdrojem téměř nekonečných diskusí, který režim v kterém období ještě byl totalitou a který již ne. Na tento problém narazili již zakladatelé totalitární školy (H. Arendtová, R. Aron), kteří si rovněž uvědomovali základní diametrální rozdíl mezi například Frankovým režimem a Hitlerovým nacionálním socialismem. [113] => [114] => Ve svém komentáři porovnávajícím náboženství a totalitarismus [[Christopher Hitchens]] řekl „nutkání zakázat a cenzurovat knihy, umlčet disidenty, odsuzovat lidi stojící mimo, vpadnout do jejich soukromé sféry a vyvolat exkluzívní spásy jsou esencí totalitarismu.“Hitchens, Christopher ''God is not great:how religion poisons everything'' Hachette Book Group USA, 2007, Page 234 [115] => [116] => {| class="wikitable" [117] => !Aspekt srovnání [118] => !Autoritativní režim [119] => !Totalitní režim [120] => |- [121] => |autonomie společenských [122] => struktur a nepolitické sféry [123] => |Ano [124] => |Ne [125] => |- [126] => |kontrola všech aspektů života [127] => společnosti [128] => |Ne [129] => |Ano [130] => |- [131] => |snaha o absolutní kontrolu [132] => ekonomické činnosti [133] => |Ne [134] => |Ano [135] => |- [136] => |vůdčí úloha jediné masové [137] => strany [138] => |ne/omezená [139] => |Ano [140] => |- [141] => |ovládnutí státních struktur [142] => představiteli vládnoucí strany [143] => |Ne [144] => |Ano [145] => |- [146] => |legální či pololegální politická [147] => opozice [148] => |Ano [149] => |Ne [150] => |- [151] => |existence vůdčí ideologie [152] => |Ne [153] => |Ano [154] => |- [155] => |masový teror doléhající na [156] => celou společnost [157] => |Ne [158] => |Ano [159] => |- [160] => |vypořádávání se s politickými [161] => protivníky prostřednictvím násilí [162] => |Ano [163] => |Ano [164] => |- [165] => |politická mobilizace obyvatel [166] => |ne/omezená [167] => |Ano [168] => |- [169] => |snaha o expanzi [170] => |Ne [171] => |Ano [172] => |- [173] => |vzor pro jiné země [174] => |ne/omezená [175] => |Ano [176] => |} [177] => {{Citace monografie|příjmení=Balík|jméno=S|příjmení2=Kubát|jméno2=M|titul=Teorie a praxe nedemokratických režimů|vydání=2|vydavatel=Dokořán|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=}} [178] => [179] => == Důvody vedoucí k podrobení se totalitarismu == [180] => Tímto tématem se zabývá německý sociální psycholog, sociolog a psychoanalytik [[Erich Fromm]]. Uvádí, že v moderní společnosti se člověk stává sice soběstačnějším, nezávislejším i kritičtějším, na druhou stranu ale také osamělejším, izolovanějším a úzkostlivějším.{{Citace monografie|příjmení = Fromm|jméno = Erich|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Strach ze svobody|vydání = 2|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 239|strany = 88|isbn = 978-80-262-0615-6|poznámka=[dále jen Fromm]}} Počátek vidí v době [[reformace]], kdy [[Martin Luther]] a [[Jan Kalvín]] zdůrazňovali špatnost a zkaženost lidské povahy a hlavní cíl viděli v pokoření lidské pýchy a oslavě Boha. Tyto vlivy pak připravily člověka na podřízenou roli vůči budoucím totalitním vůdcům.Fromm, s. 92–93 Tuto situaci v minulosti předpověděli filosofové jako například [[Søren Kierkegaard]] a [[Friedrich Nietzsche]].Fromm, s. 108 [181] => [182] => Americký psycholog a filosof [[John Dewey]] shrnul problém totalitarismu tak, že hlavní hrozbou [[demokracie]] není fakt, že existují totalitní státy, ale totalita v samotném člověku, jeho postojích a v institucích, která zapříčinila vítězství [[Autorita|autority]] a vznik závislosti na vůdci.Fromm, s. 18–19 [183] => [184] => == Totalitní architektura == [185] => Nepolitické aspekty kultury a motivů totalitních zemí samy sebe označovaly jako „totalitní“. Například [[Theodore Dalrymple]], britský autor, [[Fyzika|fyzik]] a [[politologie|politolog]], napsal pro [[City Journal]], že [[brutalismus]] je vyjádření totalismu vzhledem k tomu, že jeho betonově založený styl zahrnuje ničení jemnějších – humánnějších míst jako například zahrad.Theodore Dalrymple (podzim 2009). "The Architect as Totalitarian". ''City Journal''. [186] => [187] => V díle [[1984 (román)|1984]] [[George Orwell]]a je popsána budova [[Ministerstvo pravdy|Ministerstva pravdy]] jako „obrovský, pyramidový objekt z bílého betonu, tyčící se terasu po terase – tři sta metrů do vzduchu“. [[Fejetonista]] [[Ben Macintyre]] z deníku [[The Times]] poznamenal, že to byl „předvídavý popis druhu totalitní architektury, která bude brzy dominovat komunistickému bloku“.Ben Macintyre (30. březen, 2007). "Look on those monuments to megalomania, and despair". ''The Times''. [188] => [189] => == Seznam totalitních států == [190] => [[Soubor:Kim Jong Il.JPG|náhled|[[Kim Čong-il]], bývalý vůdce Severní Koreje]] [191] => [[Soubor:Salman bin Abdull aziz December 9, 2013.jpg|náhled|upright|[[Salmán bin Abd al-Azíz]], král Saúdské Arábie]] [192] => [[Soubor:Saddam Hussein in 1998.png|náhled|250x250pixelů|[[Saddám Husajn]], bývalý [[Irák|Irácký]] diktátor]] [193] => [194] => === Současné totalitní státy a oblasti === [195] => * [[Saúdská Arábie]]{{Citace elektronického periodika | titul = Iran Is Dangerous, But Saudi Arabia Is Worse | periodikum = Forbes | url = https://www.forbes.com/sites/dougbandow/2016/01/05/saudi-arabia-is-washington-frenemy-reckless-riyadh-makes-mideast-more-dangerous-for-america/#5ee9b3dcb0a8}}{{Citace elektronického periodika | titul = Time to Cut Off Saudi Arabia | periodikum = Cato Institute | datum_vydání = 2020-05-19 | url = https://www.cato.org/commentary/time-cut-saudi-arabia}} – od 1932 [196] => * [[Severní Korea]] – od 1948 [197] => * [[Kuba]] – od 1959 [198] => * [[Čína|Čínská lidová republika]] – od 1949 [199] => * [[Eritrea]]{{Citace elektronického periodika | titul = The brutal dictatorship the world keeps ignoring | periodikum = Washington Post | url = https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2015/06/12/the-brutal-dictatorship-the-world-keeps-ignoring/}} – od 1993 ([[prezidentská republika]], postupy její vlády jsou však často označovány za totalitní.) [200] => * [[Aš-Šabáb]] v [[Somálsko|Somálsku]] – od 2006 [201] => * území, které ovládá [[Al-Káida]] v [[Jemen]]u – od 2011 [202] => * území, které ovládá tzv. [[Islámský stát]] – od 2013 [203] => * území, které ovládá An-Nusrá neboli [[Džabhat Fatah aš-Šám]] v [[Sýrie|Sýrii]] – od 2016 [204] => * [[Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)|Islámský emirát Afghánistán]] (od 2021) [205] => * [[Čečensko]] (režim [[Ramzan Kadyrov|Ramzana Kadyrova]]){{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Putin hrozí západu, ale Čečence si srovnat nedokáže. Kadyrov si dělá, co chce [207] => | periodikum = Reflex.cz [208] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/komentare/111746/putin-hrozi-zapadu-ale-cecence-si-srovnat-nedokaze-kadyrov-si-dela-co-chce.html [209] => | jazyk = cs [210] => | datum přístupu = 2022-03-16 [211] => }} [212] => * [[Turkmenistán]] — od 1991 [213] => [214] => === Bývalé totalitní státy === [215] => * [[Itálie]] – 1925–1945 [216] => * [[Sovětský svaz]] – 1930–1991 [217] => * [[Nacistické Německo]] – 1933–1945 [218] => * [[Brazílie]] – 1937–1945 [219] => * [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]] – 1939–1945 [220] => * [[Albánie]] – 1939–1991 [221] => * [[Japonské císařství]] – 1940–1945 [222] => * [[Nezávislý stát Chorvatsko]] – 1941–1945 [223] => * [[Rumunská socialistická republika]] – 1965–1989 [224] => * [[Československá socialistická republika]] 1948–1989 [225] => * [[Polská lidová republika]] 1949–1988 [226] => * [[Maďarská lidová republika]] 1949–1988V případě Maďarské lidové republiky a Polské lidové republiky docházelo v posledních dvou desetiletích k erozí prvků totalitárního státu [227] => * [[Libye]] – 1969–2011 [228] => * [[Filipíny]] – 1972–1981 [229] => * [[Demokratická Kampučia]] – 1975–1979 [230] => * [[Argentina]] – 1976–1983 [231] => * [[Baasistický Irák]] – 1976–2003 [232] => * [[Islámský emirát Afghánistán (1996–2001)]] [233] => * [[Al-Káida|Al-Káida na Arabském poloostrově]] – 2006–2011 [234] => [235] => == Odkazy == [236] => [237] => === Reference === [238] => {{Překlad|en|Totalitarianism|320257996}} [239] => [240] => === Literatura === [241] => * [[Hannah Arendtová]]: ''[[Původ totalitarismu]]''. [242] => * [[Milovan Džilas]]: ''[[Nová třída]]''. [243] => * [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]]: ''[[Otevřená společnost a její nepřátelé]]''. [244] => * ''Kultura a totalita. Národ''. Ivan Klimeš, Jan Wiendl (eds.). Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013. {{ISBN|978-80-7308-488-2}} (print), {{ISBN|978-80-7308-619-0}} (online: pdf) [245] => * ''Kultura a totalita II. Válka''. Ivan Klimeš, Jan Wiendl (eds.). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014. 494 s. {{ISBN|978-80-7308-550-6}} (print), {{ISBN|978-80-7308-632-9}} (online: pdf) [246] => * REDNER, Harry. ''Totalitarianism, Globalization, Colonialism''. 1.vyd. New Brunswick: Transaction Publishers, 2014. 353 s. {{ISBN|978-1-4128-5397-2}}. [247] => * BALÍK, Stanislav; KUBÁT, Michal. ''Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů''. 1. Vyd. Praha: Dokořán, 2004. 168 s., {{ISBN|80-86569-89-6}}. [248] => * VÁŇA, Tomáš; ''Jazyk a totalitarismus''. 1. Vyd. Brno: Centrum pro studium demokratizace a kultury (CDK), 2013. 159 s., {{ISBN|978-80-7325-316-5}}. [249] => * FROMM, Erich. ''Strach ze svobody''. 2. Vyd. Praha: Portál, 2014. 239 s. {{ISBN|978-80-262-0615-6}}. [250] => * HLOUŠEK, Vít; KOPEČEK, Lubomír. ''Demokracie: teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie''. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 375 s. {{ISBN|80-210-3195-6}}. [251] => [252] => ==== Beletrie ==== [253] => * [[George Orwell]]: ''[[1984 (román)|1984]]''. [254] => [255] => === Související články === [256] => * [[Anokracie]] [257] => * [[Autoritarismus]] [258] => * [[Demokratura]] [259] => * [[Politická polarizace]] [260] => [261] => === Externí odkazy === [262] => * {{Commonscat}} [263] => * [https://www.totalita.cz/ TOTALITA.cz – historie období 1945–1989 v [[Československo|Československu]]] [264] => * Bc. Petra Preisová:[http://is.muni.cz/th/135307/pedf_m/Totalitarismus._Pohled_Hannah_Arendtove_a_Raymona_Arona.pdf Totalitarismus-Pohled Hannah Arendtové a Raymonda Arona] Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, Brno 2009 [265] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20071231100808/http://www.netcharles.com/orwell/articles/col-totalitarianism.htm Totalitarianism] [266] => * {{Wikislovník|heslo=totalitarismus}} [267] => * {{Wikicitáty|téma=Totalita}} [268] => [269] => {{Fašismus}} [270] => {{Autoritní data}} [271] => {{Portály|Politika}} [272] => [273] => [[Kategorie:Totalitarismus| ]] [274] => [[Kategorie:Politická filozofie]] [275] => [[Kategorie:Politologické pojmy]] [276] => [[Kategorie:Diktatury]] [277] => [[Kategorie:Totalitární režimy]] [] => )
good wiki

Totalitarismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hannah Arendtová','Karl Raimund Popper','Zbigniew Brzezinski','Politický režim','komunismus','Původ totalitarismu','autokracie','politická moc','demokracie','teror','George Orwell','Carl Joachim Friedrich'

Autokracie

Autokracie je politický systém, ve kterém vládne jedna osoba se silnou vůlí a autoritativním stylem vládnutí.

Demokracie

Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí.

Komunismus

Teror