Array ( [0] => 14709012 [id] => 14709012 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trávení [uri] => Trávení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Trávení je biologický proces, který se vyskytuje v trávicím traktu živočichů, včetně lidí. Jeho hlavním cílem je rozkládat a vstřebávat potravu, kterou živočich konzumuje. Trávení začíná již v ústech, když se potrava rozdrtí a smíchá s slinami. Poté putuje do jícnu a dále do žaludku, kde je potrava dále trávena žaludečními šťávami. Po určité době je potrava převedena do tenkého střeva, kde jsou živiny z potravy vstřebávány do krevního oběhu. Nepostradatelnou součástí trávícího systému jsou také trávicí enzymy, které rozkládají složitější sloučeniny na jednodušší formy, které jsou snáze stravitelné. Trávení je důležitým procesem pro získávání energie, živin a stavebních bloků pro životní funkce organismu. [oai] => Trávení je biologický proces, který se vyskytuje v trávicím traktu živočichů, včetně lidí. Jeho hlavním cílem je rozkládat a vstřebávat potravu, kterou živočich konzumuje. Trávení začíná již v ústech, když se potrava rozdrtí a smíchá s slinami. Poté putuje do jícnu a dále do žaludku, kde je potrava dále trávena žaludečními šťávami. Po určité době je potrava převedena do tenkého střeva, kde jsou živiny z potravy vstřebávány do krevního oběhu. Nepostradatelnou součástí trávícího systému jsou také trávicí enzymy, které rozkládají složitější sloučeniny na jednodušší formy, které jsou snáze stravitelné. Trávení je důležitým procesem pro získávání energie, živin a stavebních bloků pro životní funkce organismu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Trávení''' ('''digesce'''), někdy také '''zažívání''', je [[metabolismus|metabolický]] biochemický proces, jehož cílem je získání [[Živina|živin]] z [[potrava|potravy]]. V rámci trávení se potrava [[chemický rozklad|rozkládá]] na jednodušší látky, které jsou dostatečně malé, aby mohly být [[Absorpce (biologie)|absorbovány]] v těle. Trávení je typické pro [[Živočichové|živočichy]] a většinu [[heterotrofie|heterotrofních]] rostlin. [1] => [2] => Při trávení se [[disacharidy]] a [[sacharidy]] mění na jednoduché [[cukry]], [[tuky]] se štěpí na (acyl)[[glycerol]] a [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]], [[Bílkovina|bílkoviny]] zase na [[Aminokyselina|aminokyseliny]]. [[Nukleové kyseliny]] se štěpí na [[nukleotid]]y, ty dále na [[nukleosid]]y a [[kyselina fosforečná|kyselinu fosforečnou]].Campbell, N.A. et Reece, J.B. (2006): Biologie, nakl. Computer press Když je proces trávení ukončen, dochází ke [[Absorpce (biologie)|vstřebávání]] živin. U vyšších živočichů se tak děje převážně v [[tenké střevo|tenkém střevě]] a částečně i v [[tlusté střevo|tlustém střevě]]. [3] => [4] => Hlavním mechanismem trávení je tzv. hydrolytický rozklad pomocí [[Hydroláza|hydrolytických enzymů]], který urychluje rozklad složitých řetězců tím, že usnadňuje jejich reakci s molekulami [[voda|vody]]. Existují specializované hydrolytické enzymy pro každý typ látek: pro bílkoviny, tuky i sacharidy. Před vlastním trávením však často dochází k [[rozmělňování potravy]], a tím zvýšení plochy, na kterou mohou působit [[enzym]]y. [5] => [6] => == Trávení napříč živočišnou říší == [7] => [[Soubor:FAGOCITOSI_BY_RAFF.gif|náhled|vpravo|Trávení vnitrobuněčné se uskutečňuje fagocytózou]] [8] => Je nutné zabránit tomu, aby docházelo k trávení vlastních tkání, a proto se digesce provádí ve více či méně specializovaných částech těla. Nejjednodušším způsobem trávení se vyznačují [[prvoci]] a [[Porifera|živočišné houby]]. Tyto primitivní organismy tráví veškerou potravu uvnitř svých buněk, čemuž se říká nitrobuněčné trávení. Pohlcují částečky potravy [[fagocytóza|fagocytózou]] a tráví ji uvnitř váčků ([[potravní vakuoly]]). [9] => [10] => U vyspělejších [[Živočichové|živočichů]] se k trávení vyvinuly speciální [[orgánové soustavy]], které umožňují tzv. mimobuněčné (extracelulární) trávení. [11] => [12] => == Trávicí soustava == [13] => {{Viz též|Trávicí soustava|Trávicí soustava ptáků}} [14] => [15] => U vyšších živočichů s mimobuněčným trávením vznikly rozličné druhy [[trávicí soustava|trávicí soustavy]]. Základní podmínkou je, aby tato soustava byla spojena s vnějším prostředím, a to zejména kvůli [[příjem potravy|příjmu]] a [[vylučování potravy|vylučování]] potravy. Výhodou mimobuněčného trávení je fakt, že se do vnitřních nebuněčných prostorů vejde daleko větší množství natrávené potravy. [16] => [17] => === Gastrovaskulární dutina === [18] => Nejjednodušším druhem trávicí soustavy je [[gastrovaskulární soustava]], neboli láčka. Ta má pouze jeden otvor, společný přijímací i vyvrhovací. Najdeme ji u např. u kmene [[žahavci]] (Cnidaria) a [[žebernatky]] (Ctenophora), modelovým organismem je [[nezmar]]. Nezmar pomocí [[knidocyt|žahavých buněk]] ochromí [[kořist]] a vtáhne ji pomocí [[chapadlo|chapadel]] do láčky. Vnitřní povrch láčky je vystlán buňkami, které vylučují [[trávicí enzymy]]. Poté se malé částečky potravy dostanou do buněk nezmara, kde probíhá zbytek procesu trávení. Nestrávené zbytky odchází otvorem ven. [19] => [20] => === Průchozí trávicí soustava === [21] => Ostatní kmeny živočichů, jako jsou například [[hlístice]], [[kroužkovci]], [[měkkýši]], [[členovci]] a [[strunatci]] (včetně [[člověk]]a), mají trávicí soustavu průchozí, s jedním otvorem přijímacím ([[ústní otvor]]) a jedním vyvrhovací (u člověka [[řitní otvor]]). Výhodou tohoto systému je možnost trávit část potravy a zároveň už ústním otvorem přijímat další. [22] => [23] => Celá trávicí soustava je většinou rozčleněná na několik částí. Ačkoli mohou u různých druhů živočichů některé části chybět, obecně jsou tyto části zejména: [[ústní otvor]], [[hltan]], [[jícen]], [[vole]], [[žaludek]] (někdy navíc [[svalnatý žaludek]]), [[střevo]] (někdy dále rozčleněné) a [[řitní otvor]]. [24] => [25] => == Trávicí soustava člověka == [26] => {{Viz též|Trávicí soustava člověka}} [27] => [28] => === Trávení sacharidů v lidském těle === [29] => Trávení [[Sacharidy|sacharidů]] začíná v [[Dutina ústní (člověk)|ústní dutině]]. Zde se [[škrob]] a [[glykogen]] ([[polysacharidy]]) z potravy rozkládají pomocí enzymu [[amyláza|amylázy]] (ptyalinu), který je obsažen ve [[slina|slinách]]. Amyláza mění v ústech, [[jícen|jícnu]] a [[hltan]]u polysacharidy na [[disacharidy|disacharid]] [[maltóza|maltózu]]. [30] => [31] => Další fáze trávení sacharidů se odehrává v [[tenké střevo|tenkém střevě]]. Zde se rozkládají pomocí enzymu amylázy, který tentokrát vylučuje [[slinivka břišní]], i další polysacharidy., opět na disacharid maltózu. Další enzym, [[maltáza]], rozkládá maltózu na dvě molekuly [[glukóza|glukózy]]. V tenkém střevě se však rozkládají i jiné cukry, například enzym [[sacharáza]] rozkládá [[sacharóza|sacharózu]] na [[fruktóza|fruktózu]] a glukózu, [[laktáza]] rozkládá [[laktóza|laktózu]] na [[galaktóza|galaktózu]] a glukózu. Tyto jednoduché cukry jsou následně vstřebány do [[krev|krve]]. [32] => [33] => === Trávení proteinů v lidském těle === [34] => Trávení [[Bílkovina|proteinů]] začíná v [[žaludek|žaludku]], kde se potrava mísí s [[žaludeční šťáva|žaludečními šťávami]], jež vylučuje stěna žaludku. Tímto promícháním vzniká kašovitá [[trávenina]]. V žaludeční šťávě je poměrně vysoká koncentrace [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl). Díky ní je v žaludku velmi kyselé prostředí a [[acidita|pH]] je kolem 2. Taková acidita by například byla dostačující k rozpuštění [[železo|železných]] [[hřebík]]ů. Toto kyselé prostředí vede k narušení [[mezibuněčná hmota|mezibuněčné hmoty]] mezi buňkami potravy a dále ničí [[bakterie]] ([[baktericid]]ní účinky). [35] => [36] => Vylučování žaludečních šťáv řídí [[hormon]] [[gastrin]]. Ten zajišťuje, aby zbytečně nebyly produkovány enzymy v době, kdy je žaludek prázdný. [37] => [38] => Součástí žaludečních šťáv je také [[pepsin]], který rozkládá bílkoviny na menší [[polypeptid]]y. Aby pepsin netrávil i stěny žaludku, je vylučován v inaktivní formě, jako tzv. [[pepsinogen]]. Jiné buňky stěny vylučují již zmíněnou [[kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]] a reakcí pepsinogenu a HCl teprve vzniká v určité vzdálenosti od stěny žaludku pepsin. Přes toto opatření (a přesto, že je na stěně žaludku [[hlen]]) však stěna žaludku narušována je a musí se (každé tři dny) regenerovat. [39] => [40] => V [[tenké střevo|tenkém střevě]] se díky enzymu [[slinivka břišní|slinivky břišní]] - [[trypsin]]u - rozkládají [[polypeptid]]y na [[peptid]]y. Tento proces je aktivován [[enteropeptidáza|enteropeptidázou]], která mění neúčinný [[trypsinogen]] na trypsin. Na tomto štěpení se podílí i další enzym, [[chymotrypsin]]. [41] => [42] => Další štěpení obstarávají enzymy [[aminopeptidáza|aminopeptidázy]], [[karboxypeptidáza|karboxypeptidázy]] a [[dipeptidáza|dipeptidázy]], které nakonec rozdělují řetězce na jednotlivé [[Aminokyselina|aminokyseliny]]. [43] => [44] => === Trávení tuků v lidském těle === [45] => Trávení [[Tuky|tuků]] začíná ve větším rozsahu až v [[tenké střevo|tenkém střevě]]. Je mírně problematické, protože tuky nejsou rozpustné ve vodě a [[hydrolytické enzymy]] mají tím pádem ztíženou práci. Z tohoto důvodu jsou tuky v tenkém střevě štěpeny na malé kapénky ([[micela|micely]]), a to účinkem [[žluč]]ových [[soli|solí]]. Tomuto procesu se říká [[emulgace]]. [46] => [47] => Díky emulgaci se ke kapénkám dostanou enzymy [[lipáza|lipázy]], které štěpí tuky na [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]], [[monoacylglycerol|2-monoacylglyceroly]] a příp. až na [[glycerol]]. Tento proces probíhá zejména ve [[dvanáctník]]u, prvním oddílu tenkého střeva. Produkty štěpení (volné mastné kyseliny a 2-monoacylglyceroly) se pomocí difúze dostanou z micel do buněk tenkého střeva ([[enterocyt]]y). V enterocytech se z těchto štěpů syntetizují opět neutrální tuky, které jsou ukládány do částic [[chylomikron]]ů a tyto částice se uvolňují do krevního oběhu.{{Citace monografie | příjmení = Karlson | jméno = Peter | autor = Karlson Peter, Gerok Wolfgang, Gross Werner | odkaz na autora = Karlson Peter | titul = Pathobiochemie (překlad z něm.originálu Pathobiochemie (2.vydání) | editoři = | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1987 | počet svazků = 1 | počet stran = 480 | isbn = | kapitola = | strany = 201–202}} [48] => [49] => === Trávení nukleových kyselin === [50] => Také [[nukleové kyseliny]], tedy zejména [[DNA]] a [[RNA]], jsou využity tělem, protože obsahují cenné prvky. V tenkém střevě se DNA a RNA díky enzymu [[nukleáza|nukleáze]] štěpí na jednotlivé [[nukleotid]]y (př. [[adenosinmonofosfát|AMP]]). Ty se dále rozkládají působením [[nukleotidáza|nukleotidázy]] na [[nukleosid]]y. Tím však rozklad nekončí a enzym [[nukleosidáza]] dále štěpí nukleosidy na jednotlivé [[dusíkaté báze]], [[Sacharidy|cukr]] a [[kyselina fosforečná|kyselinu fosforečnou]]. [51] => [52] => == Zisk energie == [53] => Lidé v rozvinutých zemích využijí z potravy asi 80 - 90% organických látek. Pro člověka nestravitelná je zejména [[celulóza]], ale i některé další látky, jako je [[lignin]], [[vosk]]y, [[chitin]], [[pektin]], [[beta-glukan]]y a [[oligosacharid]]y. Nestravitelná část potravy se také označuje jako [[vláknina]]. [54] => [55] => Část energie se také v procesu trávení spotřebovává. Energeticky náročná je [[peristaltika]], pozvolný rytmický pohyb stěn některých orgánů, jako jsou [[střevo|střeva]]. Dále se energie spotřebovává na výrobu a vylučování [[trávicí enzymy|trávicích enzymů]], [[aktivní transport|aktivní přenos]] látek přes [[biologická membrána|membrány]] a podobně. [56] => [57] => == Trávení celulózy == [58] => [[Býložravec|Býložravci]] obecně musí řešit problém, jak strávit rostliny, které se totiž z velké části skládají z [[celulóza|celulózy]]. Celulóza je polysacharid, vytvořený řetězením molekul [[glukóza|glukózy]] za sebou. Se štěpením celulózy si poradilo jen několik skupin organismů: zejména některé [[mikroorganismy]] (z řad [[bakterie|bakterií]], [[prvok]]ů, [[kvasinky|kvasinek]]) a některé [[houby]]. Takové organismy mají zvláštní enzymy, [[celuláza|celulázy]], které katalyzují rozklad celulózy na její podjednotky.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Čepička [60] => | jméno = Ivan [61] => | příjmení2 = Kolář [62] => | jméno2 = Filip [63] => | příjmení3 = Synek [64] => | jméno3 = Petr [65] => | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008 [66] => | vydavatel = NIDM ČR [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 2007 [69] => | isbn = [70] => | strany = 87 [71] => }} [72] => [73] => Výjimečně umí štěpit celulózu (pomocí celuláz) i [[živočichové]]: například někteří [[plži]], [[korýši]] a [[hmyz]]. Obecně se však dá říci, že [[býložravec|býložraví]] živočichové častěji volí cestu [[symbióza|symbiotického vztahu]] s mikroorganismy, kteří žijí v jejich trávicí soustavě a zprostředkovávají štěpení celulózy. [74] => [75] => [[Přežvýkavci]] jsou právě jednou ze skupin, které hostí symbiotické bakterie ve své trávicí soustavě. K tomu jsou dokonale přizpůsobeni. Mají tři [[předžaludek|předžaludky]] ([[Čepec (biologie)|čepec]], [[bachor]], [[kniha (předžaludek)|kniha]]) a žaludkem v pravém slova smyslu je teprve [[slez]]. Svou objemovou kapacitou je nejvýznamnější [[bachor]], který má např. u krávy objem 100-200 litrů. Právě ten obsahuje bohatou [[mikroflóra|mikroflóru]], na níž se z bakterií podílí např. rod [[Bacteroides]], z [[prvok]]ů [[bachořci]] (Entodiniomorphida), z hub např. [[Neocallimastix]] [76] => [77] => Druhou známou skupinou jsou [[termiti]] (Isoptera). Dominantní skupinu symbiontů v jejich střevech tvoří [[brvitky]] (Hypermastigida). Tyto brvitky obsahují uvnitř svých buněk bakterie, které teprve jsou vlastním mechanismem trávení. [78] => [79] => == Trávení u masožravých rostlin == [80] => Trávení se vyvinulo též u [[masožravé rostliny|masožravých rostlin]], tedy botanických druhů, které přijímají některé [[Minerální látka|minerální látky]] z [[hmyz]]í kořisti. Tyto rostliny produkují, stejně jako živočichové, speciální trávicí enzymy. Většina masožravých rostlin si vyrábí své vlastní enzymy. Jiné (např. ''[[Heliamphora]]'') spoléhají na symbiotické bakterie, které jsou zodpovědné za prosté [[hniloba|shnití]] kořisti v pasti. Další možností je kombinace vlastních rostlinných enzymů a bakteriálních enzymů.The Carnivorous Plant FAQ v. 11.5: The International Carnivorous Plant Society, http://www.sarracenia.com/faq/faq1260.html [81] => [82] => Některý hmyz ([[Pameridea]], [[Setocornis]]) vyhledává pasti masožravých rostlin a loví hmyz, který v nich uvízl. Tito brouci posléze vylučují se svou [[trus|stolicí]] látky, které již rostlina dokáže vstřebat. [83] => [84] => == Odkazy == [85] => [86] => === Reference === [87] => [88] => [89] => === Související články === [90] => * [[Trávicí soustava]] [91] => * [[Trávicí enzym]] [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Commonscat}} [95] => * {{Wikislovník|heslo=trávení}} [96] => {{Potravové strategie}} [97] => {{Autoritní data}} [98] => [99] => [[Kategorie:Trávení| ]] [100] => [[Kategorie:Fyziologie živočichů]] [101] => [[Kategorie:Metabolické dráhy]] [] => )
good wiki

Trávení

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tenké střevo','disacharidy','nukleotid','polypeptid','Aminokyselina','nukleosid','ústní otvor','slinivka břišní','hmyz','jícen','kyselina fosforečná','kyselina chlorovodíková'

Aminokyselina

Disacharidy

Hmyz

Jícen

Jícen je orgán umístěný v dutině hrudní, který slouží jako součást trávicího systému člověka a zvířat.

Nukleosid

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Polypeptid