Array ( [0] => 14763241 [id] => 14763241 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Transplantace [uri] => Transplantace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Heart transplant.jpg|náhled|vpravo|Schéma transplantace [[srdce]]]] [1] => [[Soubor:Kidtransplant.svg|náhled|vpravo|Umístění transplantované [[Ledvina|ledviny]]]] [2] => '''Transplantace''' je přenos celého [[orgán]]u, jeho části nebo určité [[tkáň|tkáně]], a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto [[chirurgie|chirurgického]] zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. [[Orgán]]y se získávají hlavně z mrtvých organismů (typičtí [[Dárcovství orgánů|dárci]] srdcí jsou úrazy hlavy, v dřívější době bez helem hlavně cyklisté) – kadaverózních dárců. Většina dárců je po mozkové příhodě nebo po krvácení do mozku z důvodu hypertenze (ruptura aneurysmatu). Z jednoho člověka se dá najednou vzít až 7 orgánů. Na většinu dárců není stanovený žádný věkový limit, není omezení v délce napojení na umělou plicní ventilaci nebo omezení v závislosti na infekci. [3] => [4] => Globálně je dárců málo, proto se přistupuje k tzv. párovým odběrům, hlavně ledvin, se zahraničím. Česká republika tak spolupracuje se Slovenskem, Rakouskem a nejnověji s Izraelem. [5] => [6] => Ze živých organismů se dají transplantovat pouze párové orgány, jako [[ledvina|ledviny]] nebo [[plíce]]. Především u lidí je tento chirurgický zákrok spojen se záchranou nebo značným usnadněním života příjemce orgánu. [7] => [8] => V současné době je možné transplantovat [[transplantace srdce|srdce]], [[Transplantace ledvin|ledviny]], [[transplantace jater|játra]], [[plíce]], [[slinivka břišní|slinivku břišní]] (nebo pouze [[Langerhansovy ostrůvky]]), [[tenké střevo]] a u žen i [[transplantace dělohy|dělohu]]. Z [[tkáň|tkání]] se transplantují i [[kost]]i, [[šlacha|šlachy]], [[rohovka]], [[Chlopeň|srdeční chlopně]], [[Céva|cévy]] a [[kůže]]. Celosvětově nejčastější transplantace jsou transplantace [[Ledvina|ledvin]] (cca 25 000 ročně), [[játra|jater]] (5000 ročně), [[srdce|srdcí]] (cca 4000 ročně) a [[rohovka|rohovky]]. [9] => [10] => Systém transplantačního programu v ČR spravuje [[Koordinační středisko transplantací|Koordinační středisko transplantací (KST)]], které kromě aktualizace čekací listiny (ang. waiting list – WL) na jednotlivé orgány, spravuje i registr dárců a registr provedených transplantací. Čekací listina je poměrně dynamická, neustále se v ní něco mění. Pracovníci v KST mimo jiné taky vypracovávají statistiky, poskytují finanční náhrady žijícím dárcům a finančně přispívají pozůstalým dárců. [11] => [12] => == Komplikace transplantace == [13] => [[Soubor:Transport bijícího srdce.jpg|náhled|Metoda bijícího srdce, [[Institut klinické a experimentální medicíny|IKEM]]]] [14] => Léčba pacienta nekončí úspěšnou transplantací. Tkáň od [[Dárcovství orgánů|dárce]] je pro recipienta rozeznávána [[imunitní systém|imunitním systémem]] (IS) jako cizorodá a je aktivně napadána, jako by se jednalo o tkáň infikovanou nebo jinak patologicky poškozenou. Pacient tak musí být vystaven doživotnímu zvýšenému riziku infekce potlačením IS [[Imunosupresivum|imunosupresivy]]. Při transplantaci a následné integraci (uchycení) transplantované tkáně dochází k jejímu odhojování (rejekci) na základě [[polymorfismus|polymorfismu]] v hlavních histokompatibilních glykoproteinech ([[hlavní histokompatibilní komplex|MHCgp]]). MHCgp jsou [[bílkovina|proteinové]] komplexy, které na povrchu [[buňka|buněk]] prezentují vlastní nebo cizorodé [[peptid]]y a ukazují tak IS případné patologické stavy buněk či jejich infekci. Různé [[alela|alelické]] formy [[hlavní histokompatibilní komplex|MHCgp]] prezentují ze stejných proteinů různé [[peptid]]ické části díky polymorfismu ve vazebné části, a tak je tkáň od jiného jedince rozeznávána recipientem jako cizorodá látka. Při tomto přímém rozeznávání následně dochází k aktivnímu napadání a odhojení transplantované tkáně. [[Přímé rozeznání antigenu|Přímému rozeznání]] se dá částečně předejít transplantacemi od dárce, který je příbuzný s recipientem. I když jsou alelické formy [[hlavní histokompatibilní komplex|MHCgp]] dárce i příjemce stejné, k odhojení dochází na základě různých alelických forem stovky různých [[bílkovina|proteinů]], které jsou pohlcovány příjemcovými antigen prezentujícími buňkami ([[APC]]) a jsou prezentovány jako cizorodé [[antigen]]y. Toto nepřímé rozeznání antigenů dále komplikuje transplantace. Při přímém rozpoznávání dochází i k útoku štěpu proti hostiteli ([[GVHD|GVHD – graft versus host disease]]), kdy [[T-lymfocyt|T lymfocyty]] dárce z darované tkáně rozeznávají hostitelovy tělní struktury jako cizorodé a aktivně na ně útočí. Mezi nejčastější příznaky patří projevy na kůži ([[Chimérismus|chimerismus]]), poruchy jater ([[hyperbilirubinémie]]) a trávicí soustavy (mykotické plaky u dutině ústní, závažné průjmy, nauzea, zvracení). GVHD má dvě formy: akutní, která přichází do 100 dnů po Tx a chronická, která se projeví po 100 dnech od Tx. {{Citace monografie [15] => | příjmení = Murray [16] => | jméno = John [17] => | příjmení2 = Stringer [18] => | jméno2 = Jacqui [19] => | příjmení3 = Hutt [20] => | jméno3 = Daphna [21] => | titul = Graft-Versus-Host Disease (GvHD) [22] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK543657/ [23] => | editoři = Michelle Kenyon, Aleksandra Babic [24] => | vydavatel = Springer [25] => | místo = Cham (CH) [26] => | isbn = 978-3-319-50025-6 [27] => | isbn2 = 978-3-319-50026-3 [28] => | poznámka = PMID: 31314308 [29] => }} [30] => [31] => == HLA kompatibilita == [32] => Molekuly buněk, které odpovídají za histokompatibilitu tkání živočichů se označují jako MHC (major histocompatibility complex). U člověka se tyto molekuly nazývají HLA (human leukocyty antigen), protože byly objeveny na leukocytech. Lidský jedinec, podobně jako chromozomy, od svých biologických rodičů zdědil mateřské i otcovské HLA antigeny. HLA se označují i jako hlavní transplantační antigeny (HLA-A, HLA-B a DR). Když je při transplantaci shoda HLA molekul dárce a příjemce, příjemce orgán toleruje. U transplantace plic, jater a srdce se [[kompatibilita]] nevyžaduje, protože tyto orgány mají nízkou HLA expresi. U transplantace ledviny je nutná [[serologická]] kompatibilita na úrovni HLA - A,B, DR. Transplantace kostní dřeně vyžaduje kompatibilitu až na [[imunogenetické]] úrovni, a to pomocí PCR. Na úrovni alel známe víc jako 1800 HLA-A molekul, víc jako 2000 HLA-B molekul a víc jako 9000 HLA-DR molekul. [33] => [34] => HLA molekuly se kromě toho používají i ve forenzní medicíně na stanovení otcovství (paternitní spory). {{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Základy transplantácie orgánov [36] => | periodikum = TECHmED [37] => | url = https://www.techmed.sk/zaklady-transplantacie-organov/ [38] => | datum přístupu = 2020-01-10 [39] => }} [40] => [41] => == Imunologicky privilegované tkáně == [42] => U některých typů tkání a na některých místech v těle nedochází k tak silnému odhojování transplantátu. To je způsobeno tím, že některé tkáně musí být nutně chráněny před [[zánětlivá reakce|zánětlivými reakcemi]] IS. To jsou například [[mozek]] a [[oko]]. Kdyby v těchto orgánech docházelo k normální imunitní reakci proti různým podnětům, mohlo by docházet k nenapravitelnému poškození. To je u zvláště u [[mozek|mozku]] absolutně nežádoucí. Mozek, oko, ale i [[Pohlavní orgán|gonády]] jsou proto částečně odděleny od buněk IS, ať už mechanicky (bariéry proti infiltraci [[lymfocyt]]ů) a nebo funkčně (například buňky oka obsahují [[FasL]], [[ligand (biochemie)|ligand]] tzv. [[Fas receptor]]u, který způsobuje [[apoptóza|apoptózu]] efektorových [[lymfocyt]]ů). To ovšem neznamená, že by tato privilegovaná místa zaručovala bezproblémovou transplantaci. Někdy dochází k odvržení transplantátu oční [[rohovka|rohovky]] a hlavně některá imunologicky privilegovaná místa jsou terčem [[autoimunita|autoimunitních onemocnění]]. K tomu dochází například v mozku při [[roztroušená skleróza|roztroušené skleróze]]. [43] => [44] => == Typy transplantací podle původu použité tkáně == [45] => Podle původu transplantované tkáně nebo orgánu rozlišujeme několik typů transplantací: [46] => [47] => * '''Autologní''' transplantace, neboli '''autotransplantace''', je přenos tkáně nebo orgánu na jiné místo téhož jedince. Přitom nehrozí odmítnutí transplantované tkáně [[imunitní systém|imunitním systémem]], protože se jedná o tkáň tělu vlastní. Obvykle se provádí autotransplantace [[kůže]] (například při popáleninách) nebo [[Céva|cév]] (například při [[bypass]]u, kdy se použijí cévy pacienta, většinou z lýtek, pro zlepšení vyživování [[srdce]]). [48] => * '''Allogenní''' transplantace je přenos mezi různými jedinci stejného živočišného druhu a je nejběžnější. Obecně, pokud se mluví o transplantacích, máme na mysli právě tento typ. Kvůli snížení rizika odmítnutí transplantované tkáně je však nutná doživotní léčba [[Imunosupresivum|imunosupresivy]]. [49] => * [[Xenotransplantace|'''Xenogenní''' transplantace]] je přenos tkáně mezi různými živočišnými druhy. Xenogenní transplantace v sobě skrývá ještě více problémů než transplantace allogenní, protože rozdíly mezi jednotlivými živočišnými druhy jsou podstatně markantnější, než mezi jedinci stejného druhu. Ovšem pokud by bylo možné toto obejít, skrývala by xenogenní transplantace, vzhledem k nedostatku dárců orgánů, velký klinický potenciál. [50] => * '''Syngenní transplantace''' – jde o převod krvetvorné tkáně získané od zdravého jednovaječného dvojčete. Genetická identita jednovaječného dvojčete musí být prokázána analýzou deoxyribonukleové kyseliny (DNA) obou sourozenců. Tato identita vede k tomu, že nemocní nemusí po transplantaci brát dlouhodobě žádné léky, na rozdíl od alogenně transplantovaných nemocných, ale na druhou stranu při této transplantaci bohužel dobře nefunguje efekt štěpu proti onemocnění.{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Typy, dárci a indikace k transplantacím » Linkos.cz [52] => | periodikum = www.linkos.cz [53] => | url = https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/lecba/jak-se-lecit/transplantace-krvetvornych-bunek/typy-darci-a-indikace-k-transplantacim/ [54] => | datum přístupu = 2020-01-09 [55] => }} [56] => * Někdy bývá za zvláštní typ transplantace považována i '''[[implantace]]''', neboli transplantace umělé, syntetické tkáně. [57] => [58] => == Typy transplantací podle transplantovaného orgánu (tkáně) == [59] => === Tkáňové transplantace === [60] => '''Tx [[kost]]í''' – používá se v kostní chirurgii k výplni defektů a náhradě části kosti. Pro úspěšnou transplantaci kosti je nutné splnit dvě základní podmínky: přítomnost tzv. osteoprogenitorových buněk (původně vazivových buněk se zdrojem v kostní dřeň, endost a periost{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Transplantace a reparace (hojení) kosti [62] => | periodikum = Fakulta tělesné výchovy [63] => | url = http://ftvs.cuni.cz/FTVS-1547.html [64] => | jazyk = en [65] => | datum přístupu = 2020-01-27 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200128000409/https://ftvs.cuni.cz/FTVS-1547.html [67] => | datum archivace = 2020-01-28 [68] => }}) a dobré cévní zásobení celé lokality, do které se transplantát přenáší. Formy transplantace kostí jsou autogénní s možností přestavby transplantátu na novou kost a homogénní, které vykazují vysokou inkompatibilitu (lze ji snížit konzervací a tzv. kostními bankami). [69] => [70] => '''Tx [[Šlacha|šlach]]''' – nejčastěji po různých deformitách a úrazech šlach, např. flexoru ruky. [71] => [72] => '''Tx [[Rohovka|rohovky]]''' – provádí se v celé síle rohovky jako tzv. perforující keratoplastika. V některých případech se dělá i lamelární keratoplastika, kdy se transplantuje jen určitá vrstva rohovky. Mezi hlavní [[Indikace (lékařství)|indikace]] patří: zlepšení průhlednosti, riziko [[Perforace (lékařství)|perforace]] u [[vřed]]ů bulbu, těžké záněty [[Rohovka|rohovky]] a kosmetická indikace, prováděná ojediněle.{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = Keratoplastika: transplantace rohovky - Zdraví.Euro.cz [74] => | periodikum = zdravi.euro.cz [75] => | url = https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/keratoplastika-transplantace-rohovky-305674 [76] => | datum přístupu = 2020-01-27 [77] => }} [78] => [79] => '''Tx [[Chlopeň|srdeční chlopně]]''' – je možnosti léčby chlopňových vad chlopňovou protézou (biologickou nebo mechanickou). Biologické chlopně – bioprotézy – jsou speciálně upravené vepřové chlopně nebo z hovězího [[Osrdečník|perikardu]]. Nejméně často užívanou možností náhrady srdeční chlopně je tzv. homograft. Jde o transplantaci lidské chlopně z člověka. Chlopeň dárce musí velikostí odpovídat chlopni příjemce. Po transplantaci homograftem není nutno užívat warfarin, riziko infekce je o dost nižší a nedochází k tak rychlé degeneraci materiálu jako u bioprotéz. [80] => [81] => '''Tx allo[[Žíla (biologie)|žíly]]''' – je jedinou možností záchrany končetiny u pacientů po opakovaných cévních výkonech s kritickou [[Ischemická choroba dolních končetin|ischemií]]. Transplantace se vždy provádí z mrtvého dárce. [82] => [83] => '''Tx [[kůže]]''' – nejčastěji jde o autotransplantaci – odběr vlastní kůže a její přenesení na místo defektu; důvodem pro tuto transplantaci jsou [[Popálenina|popáleniny]], kožní infekce, velké otevřené rány, [[Proleženina|dekubity]] a špatně se hojící [[vřed]]y.{{Citace elektronického periodika [84] => | titul = Transplantace kůže: zachraňuje životy, někdy však tělo řekne NE! {{!}} - Hojení ran [85] => | periodikum = www.hojeni-ran.cz [86] => | url = http://www.hojeni-ran.cz/clanky/transplantace-kuze-zachranuje-zivoty-nekdy-vsak-telo-rekne-ne-570 [87] => | datum přístupu = 2020-01-28 [88] => }} [89] => [90] => === Orgánové transplantace === [91] => '''[[Transplantace srdce]]''' – ortotopická allotransplantace srdce – u pacientů v konečné fázi srdečního selhání. První transplantaci srdce provedl v roce 1967 [[Christiaan Barnard]]. V ČR byla první úspěšná Tx srdce provedena 31.1.1984 v pražském IKEM. [92] => [93] => '''[[Transplantace plic]]''' – jeden z nejnáročnějších chirurgických výkonů. První, ovšem neúspěšnou transplantaci plic provedl v roce 1963 James Hardy, pacient ale tehdy zemřel 18 dní po zákroku. Úspěšný zákrok se nakonec povedl v roce 1983 v Torontu J. D. Cooperovi. V ČR byla první úspěšná Tx plic provedena týmem profesora [[Pavel Pafko|Pavla Pafka]] v roce 1997. Transplantace se nejčastěji provádějí u lidí s plicní či [[Cystická fibróza|cystickou fibrózou]], plicním emfyzémem či plicní hypertenzí. Po pěti letech žije víc než polovina transplantovaných. {{Citace periodika [94] => | titul = Motol by se mohl díky letošním počtům transplantací plic zařadit mezi desítku největších center na světě [95] => | periodikum = Zdravotnický deník [96] => | datum vydání = 2016-06-08 [97] => | url = https://www.zdravotnickydenik.cz/2016/06/motol-by-se-mohl-diky-letosnim-poctum-transplantaci-plic-zaradit-mezi-desitku-nejvetsich-center-na-svete/ [98] => | datum přístupu = 2020-01-28 [99] => }} [100] => [101] => '''[[Transplantace jater]]''' – komplexní léčebná metoda určena především pro pacienty s jaterním selháním (zejména kvůli alkoholické cirhóze, hepatocelulárním karcinomům nebo vrozeným poruchám jater). První transplantace jater u člověka byla provedena v roce 1963. V ČR to bylo v Brně v roce 1983 týmem profesora Kořístka.{{Citace periodika [102] => | příjmení = Filip [103] => | jméno = Karel [104] => | titul = Historie transplantace jater ve světě a v České republice [105] => | periodikum = Folia gastroenterologica et hepatologica [106] => | datum vydání = 2005 [107] => | ročník = 3 [108] => | strany = 1, 3–7 [109] => | issn = 1214-4088 [110] => }} [111] => [112] => '''[[Transplantace ledvin]]''' – zdravá ledvina dárce je operativně vpravena do těla příjemce, přičemž jeho vlastní ledviny (i když nefunkční) se ponechávají. Nová ledvina je vložena do levé nebo pravé jámy kyčelní, propojena s cévami, a pokud je toto spojení v pořádku, začne hned vytvářet moč. {{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Transplantace ledvin [114] => | periodikum = www.bbraun.cz [115] => | url = https://www.bbraun.cz/cs/spolecnost/b-braun-avitum/svetovy-den-ledvin/transplantace-ledvin.html [116] => | datum přístupu = 2020-01-28 [117] => }}Nejlepší volbou by měla být vždy transplantace od živého dárce. Dárcem se může stát jakákoli osoba příbuzná nebo nepříbuzná, starší 18 let, způsobilá k právním úkonům. U tzv. párových výměn probíhá transplantace simultánně s operací dárce, aby se minimalizovala doba, po kterou je odebraná ledvina mimo tělo a tedy vyřazená z [[Oběhová soustava|krevního oběhu]].{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = Transplantace ledvin od žijících dárců [119] => | periodikum = www.ikem.cz [120] => | url = https://www.ikem.cz/cs/transplantace-ledvin-od-zijicich-darcu/a-2603/ [121] => | datum přístupu = 2020-01-28 [122] => }} [123] => [124] => '''Transplantace [[Slinivka břišní|slinivky břišní]]''' – výkon je indikován zejména u pacientů s [[Diabetes mellitus|diabetem]] 1. typu v kombinaci se závažným selháním ledvin nebo u pacientů s vážnou dekompenzací cukrovky s častými [[hypoglykemie]]mi s poruchou vědomí. První transplantace pankreatu v ČR byla provedena v IKEM již v roce 1983. Ročně se transplantuje v IKEM asi 30 slinivek. Po úspěšné transplantaci pankreatu je možné bezprostředně ukončit [[inzulin]]ovou léčbu. {{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Konečné řešení cukrovky I. typu? Transplantace slinivky! - Deník diabetika [126] => | periodikum = www.denik-diabetika.cz [127] => | url = https://www.denik-diabetika.cz/novinky/konecne-reseni-cukrovky-i-typu-transplantace-slinivky-11024 [128] => | datum přístupu = 2020-01-28 [129] => }} [130] => [131] => '''Transplantace [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvků]]''' – jde o alternativní léčbu u pacientů s labilním typem diabetu. Princip transplantace spočívá v izolaci těchto ostrůvků z původně celého orgánu a v jejich následné infuzi do jaterního řečiště příjemce. Lze ji udělat třemi způsoby: autotransplantace ostrůvků u pacientů, kterým je odebrán pankreas; izolovaná transplantace z pankreatu zemřelého dárce; simultánní transplantace s ledvinou ze zemřelého dárce. První Tx LO byla provedena v roce 2005.{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Program transplantace inzulín produkující tkáně {{!}} IKEM [133] => | periodikum = www.ikem.cz [134] => | url = https://www.ikem.cz/cs/centrum-diabetologie/pro-lekare/program-transplantace-inzulin-produkujici-tkane/a-2503/ [135] => | datum přístupu = 2020-01-28 [136] => }} [137] => [138] => '''Transplantace [[Tenké střevo|tenkého střeva]]''' – provádí se u pacientů se selháváním střeva. Nejčastější příčiny selhání střeva jsou: cévní katastrofy, břišní traumata, [[Crohnova nemoc]], poradiační [[enteritida]] a důsledky abdominálních pooperačních komplikací. Je součástí multiviscerální transplantace.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Transplantace tenkého střeva a multiviscerální transplantace {{!}} IKEM [140] => | periodikum = www.ikem.cz [141] => | url = https://www.ikem.cz/cs/transplantcentrum/klinika-transplantacni-chirurgie/o-nas/programy/transplantace-tenkeho-streva-a-multivisceralni-transplantace/a-2459/ [142] => | datum přístupu = 2020-01-28 [143] => }} [144] => [145] => '''[[Transplantace dělohy]]''' – mezi základní kritéria pro Tx dělohy patří: věk do 40 let a stav bezdětná s nemožností mít vlastní dítě (nejčastější příčinou je ageneze dělohy). První úspěšná transplantace dělohy v ČR proběhla v roce 2016 v IKEM. První dítě se z transplantované dělohy narodilo císařským řezem v roce 2019.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Žena s transplantovanou dělohou porodila dítě v motolské nemocnici. V Česku je to první případ [147] => | periodikum = iROZHLAS [148] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [149] => | vydavatel = Český rozhlas [150] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [151] => | url = https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/nemocnice-motol-porod-transplantovana-deloha_1909170928_zit [152] => | datum přístupu = 2020-01-28 [153] => }} [154] => [155] => === Specifické transplantace === [156] => '''MVTx''' ('''multiviscerální transplantace''') – transplantace tří a více orgánu od jednoho dárce. K transplantaci jsou indikováni především pacienti, u kterých byl diagnostikován syndrom krátkého střeva, pacienti s portomezenteriální [[Trombóza|trombózou]] nebo také pacienti s některými typy nádorů dutiny břišní a retroperitonea.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Multiorgánová transplantace jako východisko pro pacienty se selháním tenkého střeva [158] => | periodikum = Braunoviny [159] => | url = https://www.braunoviny.cz/multiorganova-transplantace-jako-vychodisko-pro-pacienty-se-selhanim-tenkeho-streva [160] => | datum přístupu = 2020-01-28 [161] => }} První multiviscerální transplantaci provedl tým chirurgů v pražském IKEM v roce 2014 (pacientovi transplantovali celkem pět orgánů – žaludek, játra, slinivku, slezinu a tenké střevo). [162] => [163] => '''Tx kostní dřeně''' – spočívá v nitrožilní aplikaci krvetvorných buněk buď vlastních (autologní transplantace) nebo od dárce (allogenní transplantace). Před samotnou aplikací musí příjemce projít náročnou přípravou, mimo jiné i léčbou vysokými dávkami [[Cytostatika|cytostatik]]. Indikací jsou různé druhy [[Leukemie|leukémií]], non-Hodgkinské lymfomy, myelomy a vrozené poruchy krvetvorby. {{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Transplantace kostní dřeně [165] => | periodikum = www.uhkt.cz [166] => | url = https://www.uhkt.cz/pacient/transplantace-kostni-drene/faqview#sub_article_1 [167] => | datum přístupu = 2020-01-28 [168] => }} [169] => [170] => == Náročnost transplantací == [171] => Transplantace jsou z hlediska finančního, organizačního i chirurgického velmi náročné operace. Pro jejich provedení je potřeba tým zkušených chirurgů, potřeba je i následná komplexní péče o pacienty. Proto se často transplantace soustřeďují do specializačních [[transplantační centrum|transplantačních center]]. [172] => [173] => V ČR jsou tyto TC: [174] => [175] => IKEM Praha – provádějí Tx srdce, jater, ledvin, slinivky břišní (a izolovaně Langerhansových ostrůvků), tenkého střeva, dělohy a allogenní žíly. Provedli zatím 5 [[multiviscerálních]] transplantací (transplantace 3 a více orgánů najednou od jednoho kadaverózního dárce). [176] => [177] => TC Motol Praha – Tx srdce u dětí, plic a ledvin [178] => [179] => TC Brno – Tx srdce, ledvin a jater [180] => [181] => TC Olomouc – Tx ledvin [182] => [183] => TC Ostrava – Tx ledvin [184] => [185] => TC Hradec Králové – Tx ledvin [186] => [187] => ====== Koordinace transplantace od A po Z ====== [188] => V České republice je legislativně zakotvený princip předpokládaného souhlasu. Do národního registru osob nesouhlasících s posmrtným darováním orgánů se může zapsat každý jedinec, který nesouhlasí, aby mu po smrti byly odebrány orgány. [189] => [190] => Proces přípravy na transplantaci a koordinace samotná začíná oznámením potenciálního dárce, pak následuje jako první krok náhled do tohoto registru. Pokud potenciální dárce v něm nefiguruje, přistupuje se ke koordinaci transplantace. Udělá se rozhodnutí o jednotlivých orgánech k transplantaci a z čekací listiny se vyberou vhodní dárci (pouze u [[Ledvina|ledvin]] se příjemci vybírají až po odběru). Pak se jednotlivé orgány nabízejí transplantačním centrům k akceptaci. Paralelně se vyšetřuje dárce a [[Angiografie|angiografií]] je potvrzena smrt mozku. Následně může dojít k samotnému odběru. Při multiorgánových odběrech se může stát, že se na sále setká i víc operačních týmu z jednotlivých transplantcenter. {{Citace periodika [191] => | příjmení = Janoušková [192] => | jméno = Pavla [193] => | titul = Koordinátorka transplantací: Čekací listiny jsou dynamický registr [194] => | datum vydání = 2016-01-31 [195] => | url = https://www.denik.cz/zdravi/koordinatorka-transplantaci-cekaci-listiny-jsou-dynamicky-registr-20160127-49f6.html [196] => | datum přístupu = 2020-01-10 [197] => }} Poslední slovo pro příjem odebraného orgánu mají stejně chirurgové z operačních týmů, protože ne vždycky je orgán opticky vhodný. [198] => [199] => U transplantací je důležitý tzv. negativní crossmatch – křížová zkouška (mezi hlavní parametry patří stejná krevní skupina bez ohledu na Rh faktor, dobré laboratorní výsledky, váhový a velikostní poměr mezi dárcem a příjemcem, příp. obvod hrudníku), dále urgentnost na čekací listině, stupeň shody v HLA antigenech, věkový rozdíl mezi dárcem a příjemcem a doba čekání na příjemce. {{Citace elektronického periodika [200] => | titul = Příjemci [201] => | periodikum = www.ikem.cz [202] => | url = https://www.ikem.cz/cs/darcovstvi-organu/prijemci/a-3105/ [203] => | datum přístupu = 2020-01-10 [204] => }} [205] => [206] => Tak, jak byl vyšetřován dárce, je důležité vyšetřit a připravit na transplantaci i příjemce. Tyto úkony probíhají na jednotlivých odděleních TC. [207] => [208] => Časová doba od odběru po samotnou transplantaci podléhá tzv. teplé ischemii, což je časový interval, kdy po poklesu krevního tlaku a okysličení pod určitou kritickou hodnotu dojde k poškozování orgánů.{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Transplantace orgánů je boj s časem [210] => | periodikum = FN Brno [211] => | url = https://www.fnbrno.cz/transplantace-organu-je-boj-s-casem/t6084 [212] => | datum přístupu = 2020-01-10 [213] => }} Tato doba se u jednotlivých orgánů liší: plíce je nutno transplantovat do 2–6 hodin, srdce vydrží 4 hodiny, játra 12 hodin, slinivka břišní 16 hod. a ledviny dokonce 30 hodin, záleží na způsobu konzervace. Po odběru jsou orgány vloženy do speciálních boxů a jsou transportovány do jednotlivých TC. [214] => [215] => Koncem října 2019 byl v TC IKEM Praha vyzkoušen nový způsob transportu orgánu, a to tzv. metodou bijícího srdce, kdy se srdce dárce napojilo na přístroj, který simuloval fyziologické prostředí. Za dobu 4 hodin se tímto odbouraly nedobré parametry zjištěné před odběrem a příjemci se mohl transplantovat kvalitní materiál. https://www.ikem.cz/UserFiles/Image/1571658246TZ_OCS_srdce.pdf [216] => [217] => ====== Redukce štěpu – splitování ====== [218] => Jediným orgánem, u kterého lze přistoupit ke splitování, jsou [[játra]] od kadaverózního dárce. Jde o metodu rozdělení štěpu, přičemž se klade důraz na velikost a váhu dárce a příjemce. Impulzem byla vysoká úmrtnost dětí v kategorii do 10 kg na čekací listině, kde dosahovala až 50 %.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Baláž [220] => | jméno = Peter [221] => | spoluautoři = kol [222] => | titul = Odběry orgánů k transplantaci [223] => | url = https://books.google.cz/books?id=4P4IBgAAQBAJ&pg=PA220&lpg=PA220&dq=splitov%C3%A1n%C3%AD+org%C3%A1nu&source=bl&ots=uyNO_Zeata&sig=ACfU3U0G_v8VMqu2cGi58BY7rPKDDNFfeg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiWicuUmYHnAhXTNcAKHYp7B8oQ6AEwAXoECAoQAQ#v=onepage&q=splitov%C3%A1n%C3%AD%20org%C3%A1nu&f=false [224] => | vydavatel = Karolinum Press [225] => | počet stran = 259 [226] => | isbn = 978-80-246-1964-4 [227] => | poznámka = Google-Books-ID: 4P4IBgAAQBAJ [228] => | jazyk = sk [229] => }} Zmenšení neboli redukce se stala předstupněm tzv. splitování, což je rozdělení štěpu jater pro dva příjemce, pro dospělého i pro dítě podle jeho váhy a velikosti (graft to body weight ratio). Aby byl takový proces úspěšný, redukovaný štěp musí mít 30–40 % celkového objemu jater (standard liver volume). To však platí spíše v ideálních podmínkách. Mezi další základní podmínky patří: věková hranice dárce do 50 let pro možnost obnovy jaterních buněk – tento požadavek je poměrně důležitý, když je příjemcem malé dítě; dále [[Hemodynamika|hemodynamická]] stabilita s minimální inotropnou podporou, pobyt na [[Jednotka intenzivní péče|JIP]] max. 5 dnů a jaterní štěp by měl být bez primárního poškození. [230] => [231] => Štěp se redukuje nebo splituje in situ (v těle dárce). V případě redukce ex situ se odebere celý orgán a redukce se provádí v ledovém konzervačním roztoku mimo tělo dárce. Nejčastěji se redukuje levý lalok v segmentu II. a III. a rozšířený pravý lalok (segment IV.–VIII.), příp. rozdělení na dvě části obsahující pravý (V.–VIII.) a levý (II.–IV.) lalok. Tato metoda je náročná jednak na logistiku, jednak na techniku provedení. Komplikace zahrnovali krvácení (brzký second look s open abdomen), biliární leak, ale i primární nefunkčnost štěpu.{{Citace monografie [232] => | příjmení = Pichlmayr [233] => | jméno = R. [234] => | příjmení2 = Ringe [235] => | jméno2 = B. et al [236] => | titul = Transplantation einer Spenderlebr auf zwei Empfanger (Splitting - transplantation): eine neue Methode in der Weiterent - wicklung der Lebersegment-trasplantation. [237] => | vydání = 2 [238] => | vydavatel = Langerbecks Arch. Chir [239] => | rok vydání = 1988 [240] => | počet stran = 373 [241] => | strany = 127–130 [242] => | isbn = [243] => }} [244] => [245] => == Následná péče o pacienta == [246] => Je potřeba si uvědomit, že samotným chirurgickým zákrokem úspěšná transplantace nekončí. Jak už bylo řečeno, bez tlumení IS imunosupresivy dochází k odhojení transplantátu. Tomu je potřeba zabránit, protože jinak by celá transplantace přišla vniveč. Celoživotním podáváním imunosupresiv je možné odhojení předejít. To s sebou ale nese významné komplikace. Funkcí IS je chránit jedince před škodlivými cizorodými látkami a organismy zvenčí, ale také chránit tělo před vlastními buňkami, které jsou poškozené a za normálních podmínek jsou odstraňovány. Při utlumení IS se pacient stává velmi náchylný k výše zmíněným nebezpečím. První týdny po operaci musí být proto pacienti izolováni na speciálních odděleních transplantačních center, aby nedocházelo k životu ohrožujícím [[Infekční onemocnění|infekcím]]. Postupem času je možné tlumení IS zmírnit, ve většině případů však ne zcela léky vysadit. I po několika letech by totiž po vysazení imunosupresiv došlo k odhojení transplantované tkáně a i následné smrti (jde-li o transplantaci životně důležitého orgánu). Tento proces odhojení se odborně nazývá [[rejekce]].{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Co je rejekce a jak se řeší? Co jsou generika? [248] => | periodikum = www.sdruzeni-alzbeta.cz [249] => | url = http://www.sdruzeni-alzbeta.cz/co-je-rejekce-jak-se-resi-co-jsou-generika [250] => | datum přístupu = 2019-12-07 [251] => }} Transplantovaný orgán, který je rejekcí poškozen do té míry, že již neplní svou funkci a ohrožuje život pacienta (vzestupem zánětlivých parametrů a celkovou [[Sepse|sepsí]]), je nutné odstranit chirurgickým zákrokem, tzv. [[graftektomií]]. [252] => [253] => '''Akutní celulární rejekce (ACR) –''' postihuje 20–40 % pacientů po Tx jater. Manifestuje se tzv. triádou příznaků: [254] => [255] => a) [[zánět]] výrazný na zvyšování hodnot v jaterních testech a v krevním obrazu [256] => [257] => b) zánět pod endotelem portálních a centrálních žil [258] => [259] => c) poškození interlobulárních žlučovodů{{Citace periodika [260] => | příjmení = Sticová Eva, Honsová Eva [261] => | jméno = [262] => | titul = Diagnostika rejekce u transplantace jater [263] => | periodikum = Česko-slovenská patologie [264] => | datum vydání = [265] => | ročník = 2015 [266] => | číslo = 4 [267] => | strany = 166 [268] => | url = [269] => }} [270] => [271] => Operuje se i s pojmem hyperakutní rejekce, která se rozvine od pár minut (Tx ledviny) do 24 hodin (Tx alložíly) po transplantaci. Nejlépe je to vidět ještě u operace (Tx ledviny), kdy dochází k [[Nekróza|nekróze]] ledviny (mění se z červené na černou kvůli intravaskulární [[Trombóza|trombóze]]). [272] => [273] => Po operaci jsou pacienti týden a víc (sledují se laboratorní výsledky – hlavně hepatální testy, albumin a celková bílkovina; příjem per os – nutriční parametry, stav operační rány, stav drénů a celkový fyzický stav) na odd. intenzivní péče. Je pravdou že tyto pacienti jsou po operaci často zmatení (dlouhá operace nebo opakované [[revize]]), proto je nutné je tlumit léky, aby neublížili sobě nebo spolupacientům. Tento stav je však přechodný. Každý den (a pak dle výsledků) se pacientům bere krev na zjištění hladiny IS. Hladina IS se stanovuje v tzv. protokolu před Tx, který je vedený na každého pacienta. Po ukončení hospitalizace je pacient sledovaný u odborníků podle transplantovaného orgánu. [274] => [275] => == Etická úskalí transplantací == [276] => V současné době je v Evropě i ve světě velká poptávka po transplantacích orgánů jako jsou [[oční rohovky]], [[Ledvina|ledviny]], [[játra]], [[srdce]] a podobně. V důsledku nedostatku dárců vznikl fenomén nazývaný „[[transplantační turistika]]“, což znamená, že [[pacient]]i odcestují do zahraničí, aby si zde nechali orgán transplantovat. Kolébkou a vyhledávanou destinací transplantační turistiky se stala [[Čína]]. Čínské zdravotnictví a zejména potom jeho odvětví [[transplantační chirurgie]] ovšem čelí již od roku 2005 neustálé kritice za svoje neetické postupy. Čína totiž oficiálně legalizovala používání orgánů od popravených vězňů, což potvrdil v roce [[2005]] náměstek čínského ministra zdravotnictví [[Chuang Ťie-fu]]. Připustil, že více než 95 % transplantovaných orgánů v zemi pochází z popravených vězňů.{{Citace monografie [277] => | titul = II. Manuscripts of the Gǫngu-Hrólfssaga [278] => | url = http://dx.doi.org/10.7312/hart93538-004 [279] => | vydavatel = Columbia University Press [280] => | místo = New York Chichester, West Sussex [281] => | strany = 11–14 [282] => | isbn = 978-0-231-89420-3 [283] => }} V roce [[2012]] potvrdil, že praxe stále pokračuje a má být provozována až do roku [[2015]]. [284] => [285] => === Obvinění z odebírání orgánů členům Fa-lun-kungu v Číně === [286] => [[Soubor:Exhibition Prague.jpg|náhled|250px|Simulace odebírání orgánů živým praktikujícím Fa-lun-kungu v čínských vězeních, na protestní akci v Praze, Staroměstské náměstí]] [287] => {{Podrobně|Obvinění z odebírání orgánů členům Fa-lun-kungu v Číně}} [288] => Téma i samotné obvinění z nelegálního odebírání orgánů je předmětem diskusí, pátrání a snah o shromažďování důkazů. Jednotlivci i organizace se aktivně zasazují o zastavení těchto zločinů. Zůstává faktem že Čínská vláda obvinění odmítá a na žádost [[Organizace spojených národů|OSN]] o vysvětlení 40 000 nedokladovaných transplantací odpovídá, že nemá žádné statistiky transplantací za období 2000–2005.{{Citace elektronické monografie [289] => | příjmení = Nowak [290] => | jméno = Manfred [291] => | titul = Report of the Special Rapporteur on torture and other cruel, inhuman or [292] => degrading treatment or punishment, [293] => | url = http://www.falunhr.org/reports/UN2008/UN-OrganHarvesting-07-08.pdf [294] => | datum přístupu = 2009-2-11 [295] => | vydavatel = United Nations [296] => | datum vydání = 2008-2-19 [297] => | kapitola = oddíl C) Aspekty vztahující se k Falun Gongu, kapitola 19. Předpokládaná hrozba, strana 16. [298] => | poznámka = Zpráva speciálního zpravodaje Spojených národů ve věcech mučení [299] => | jazyk = en [300] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181222155634/http://www.falunhr.org/reports/UN2008/UN-OrganHarvesting-07-08.pdf [301] => | datum archivace = 2018-12-22 [302] => | nedostupné = ano [303] => }} Celkový počet popravených vězňů označuje Čína za státní tajemství. V čínských vězeních je uvězněno více než 1,5 miliónů vězňů. Někteří jsou zabíjení jen kvůli tomu, aby jejich orgány sloužily k podpoře rozvíjejícího se obchodu z orgány, který má hodnotu zhruba 1 miliardu dolarů ročně. Podle specialistů jsou mezi zabitými stoupenci duchovního hnutí [[Fa-lun-kung]], které čínská vláda pronásleduje od roku 1999. Problémem nejsou ani zadržení Tibeťané, křesťané nebo muslimové. Orgány byly použity pro zámožné Číňany a klienty v zahraničí. [304] => [305] => == Časová osa úspěšných transplantací == [306] => * 1905: První úspěšná transplantace [[Rohovka|oční rohovky]] (keratoplastika) ([[Olomouc]]) [307] => * 1954: První úspěšná transplantace [[Ledvina|ledviny]] ([[Spojené státy americké|USA]]) [308] => * 1966: První úspěšná transplantace [[slinivka břišní|slinivky břišní]] ([[Spojené státy americké|USA]]) [309] => * 1967: První úspěšná transplantace [[játra|jater]] ([[Spojené státy americké|USA]]) [310] => * 1967: První úspěšná transplantace [[srdce]] ([[Jihoafrická republika]]) [311] => * 1970: První úspěšná transplantace celé opičí hlavy – opice umírá po 20 hodinách a nervy nebyly propojeny [312] => * 1981: První úspěšná transplantace srdce a plic zároveň [313] => * 1983: První úspěšná transplantace plicních laloků [314] => * 1986: První úspěšná transplantace obou plic [315] => * 1987: První úspěšná transplantace celé [[plíce]] [316] => * 1998: První úspěšná transplantace části [[slinivka břišní|slinivky břišní]] od živého dárce [317] => * 1998: První úspěšná transplantace ruky ([[Francie]]) [318] => * 2005: První úspěšná transplantace části [[obličej]]e ([[Francie]]) [319] => * 2010: První úspěšná transplantace celého obličeje ([[Španělsko]]) [320] => * 2010: První úspěšná transplantace umělého srdce ([[Itálie]]) [321] => * 2011: První úspěšná transplantace celého obličeje v [[Spojené státy americké|USA]]http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=694752 Český chirurg poprvé v USA transplantoval celý obličej, Aktuálně.cz, 21. březen 2011 [322] => * 2015: První úspěšná transplantace penisu ([[Jihoafrická republika]]) [323] => [324] => == Odkazy == [325] => === Reference === [326] => {{Upravit reference|citace}} [327] => [328] => [329] => === Literatura === [330] => * [[Václav Hořejší]], Jiřina Bartůňková (2009) Základy imunologie, 4. vydání [331] => * Benichou G, Takizawa PA, Olson CA, McMillan M, Sercarz EE. Donor major histocompatibility complex (MHC) peptides are presented by recipient MHC molecules during graft rejection. J Exp Med. 1992 Jan 1;175(1):305-8 [332] => * Kenneth Murphy, Paul Travers, Mark Walport (2008) [https://web.archive.org/web/20160305033145/http://www.classwire.com/ResourceCenter?pubId=103&bookId=332 Janeway’s immunobiology], seventh edition [333] => * Heřmanová, Eva: Koncepty, teorie a měření kvality života. 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 2012. {{ISBN|978-80-7419-106-0}}. [334] => * Mourek, Jindřich: Fyziologie. 2. dopl. vydání, Praha: Grata, 2012, 224 s. {{ISBN|978-80-247-3918-2}}. [335] => * Studeník, Pavel a Němec, Petr: Transplantace jater. Postgraduální medicína, 2008, roč.10, č.9, s. 1012–1017. ISSN 1212-4184. [336] => [337] => === Související články === [338] => * [[Krevní transfuze]] [339] => * [[Christiaan Barnard]] [340] => [341] => === Externí odkazy === [342] => * {{Commonscat}} [343] => * {{Wikislovník|heslo=transplantace}} [344] => * [http://www.techmed.sk/zaklady-transplantacie-organov/ Základy transplantácie orgánov TECHmED] [345] => * [https://web.archive.org/web/20070819230845/http://www.kst.cz/web/home.php Transplantované orgány a tkáně – popis] [346] => * [http://www.podolay.de/html/presse1.html Fotografie z první transplantace srdce v ČSSR] [347] => * [https://web.archive.org/web/20150212083347/http://www.ilegalnitransplantacecina.cz/ David Kilgour a Ethan Gutmann, Svědectví o násilném odebírání orgánů v Číně] [348] => [349] => {{Autoritní data}} [350] => [351] => [[Kategorie:Chirurgie]] [352] => [[Kategorie:Orgánové soustavy]] [] => )
good wiki

Transplantace

Schéma transplantace srdce ledviny Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ledvina','játra','srdce','Spojené státy americké','plíce','kůže','rohovka','slinivka břišní','hlavní histokompatibilní komplex','Rohovka','Céva','mozek'

Céva

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Kůže

Ledvina

Mozek

Plíce

Rohovka

Rohovka je jedním z nejvýznamnějších orgánů lidského zraku.

Srdce

Srdce je orgán, který je součástí oběhového systému člověka a mnoha dalších živočichů.