Array ( [0] => 15486359 [id] => 15486359 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trest [uri] => Trest [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Alcatraz aerial.jpg|náhled|Ostrov a věznice [[Alcatraz]] u [[San Francisco|San Francisca]]]] [1] => '''Trest''' neboli '''sankce''' je uvalení nějakého omezení, újmy, ztráty nebo bolesti, jímž oprávněná osoba vymáhá dodržování mravních, společenských nebo právních pravidel daného společenství. Smyslem trestu může být náprava, odstrašení, ochrana společnosti nebo obnovení narušeného řádu. [2] => [3] => == Účel a funkce trestu == [4] => Trestem společenství vymáhá dodržování svých [[Norma|norem]]. Tím jednak hodnotí a potvrzuje jejich závažnost a zároveň uznává trestaného jako [[Příčetnost|příčetnou]] osobu, odpovědnou za své jednání.I. Kant, ''Metaphysik der Sitten'', AA VI. 333. [5] => Trest může plnit čtyři základní funkce:J. Sokol, ''Moc, peníze a právo''. Praha 2007, str. 253n. [6] => # přispět k ''nápravě'' potrestaného (''výchovná'' funkce); [7] => # odradit či ''odstrašit'' jiné od podobného jednání (''preventivní'' funkce); [8] => # ''chránit'' společnost před pachatelem (''ochranná'' funkce – např. [[Věznice|vězení]]); [9] => # obnovit [[spravedlnost]], která byla přečinem narušena (''restaurativní'' funkce). [10] => [11] => Tato poslední funkce, totiž obnova a potvrzení porušeného řádu, je historicky patrně nejstarší a i když je dnes hůře pochopitelná, je pro význam trestu základní. Nejstarší indický [[Zákoník Manuův]] ji vyjadřuje takto: [12] => :„Kdyby král neúnavně netrestal ty, které trestat má, silnější by si pekli ty slabší jako ryby na rožni. (…) Nikomu by nic nepatřilo a svět by byl vzhůru nohama.“''The Laws of Manu'', 7.24. [13] => :„Potrestaný zločin padá na hlavu pachatele. Čtvrtina nepotrestané nespravedlnosti padá na toho, kdo ji způsobil, čtvrtina na svědky, čtvrtina na soudce a čtvrtina na krále.“ The ''Laws of Manu'', 8.18. [14] => Podobně [[Immanuel Kant]]: [15] => :„Kdyby se měla ztratit spravedlnost, neměl by život lidí na Zemi žádnou cenu.“I. Kant, ''Metaphysik der Sitten'', AA VI. 331. [16] => [17] => Kritikové právního trestu jej často přirovnávají k [[Pomsta|pomstě]]. Od pomsty by se trest měl lišit tím, [18] => * že se neukládá za utrpěnou újmu, nýbrž za ''porušení pravidel'', [19] => * že jej ukládá a vykonává ''autorita'' (případně společnost) a nikoli poškozený sám, [20] => * že je co do rozsahu ''omezen''. [21] => Prvním omezením trestu je zásada „oko za oko, zub za zub“: za vyražený zub jen jeden zub, a ne všechny. Postupně se tato míra trestu dále snižovala a dnes se nejen postiženým, ale i kritikům společnosti často zdá, že trest je až příliš mírný. Naopak vlivná kritika moderního vězeňství [[Michel Foucault|M. Foucaulta]] ukazuje, jak právě zdánlivě „humánní“ vězení trestance lidsky poškozuje.M. Foucault, ''[[Dohlížet a trestat]]''. Praha 2000. [22] => [23] => == Dějiny trestu == [24] => [[Soubor:Mongolian woman condemned to die of starvation (retouched).jpg|náhled|[[Mongolsko|Mongolská]] žena odsouzená kolem roku 1913 k trestu smrti vyhladověním]] [25] => Trest jakožto sankce, uvalená na [[pachatel]]e vnější autoritou bez ohledu na to, jak své jednání hodnotí on sám, se vyskytuje už v archaických společnostech bez státního monopolu na [[násilí]]. Běžnými sankcemi jsou například veřejný posměch, vyloučení z kmene, tělesný trest anebo [[smrt]]. Trest, vynesený kmenovou autoritou, vykonává celé společenství. Ve starověkých společnostech se trestní řízení chápalo jako spor mezi poškozenými nebo jejich příbuznými a pachatelem (''akuzační princip''). Ještě v antickém Římě musel žalobce obviněného sám chytit, předvést a usvědčit. Aby se předcházelo zbytečným žalobám, měl proces často charakter sázky: pokud žalobce obviněného neusvědčil, musel sám zaplatit pokutu, kterou chtěl vymoci.Viz například ''Zákoník Chamurappiho'', §§ 1-2. [26] => [27] => Teprve s posilováním centrální moci se trestní řízení odchyluje od [[Soukromé právo|soukromoprávního]] a funkci žalobce přebírá [[stát]], který také zařizuje vyšetřování a případný výkon trestu (''inkviziční princip''); naopak poškozený hraje v procesu nanejvýš roli svědka a o náhradu škody musí žalovat zvlášť. Tak vzniká funkce [[Veřejný žalobce|veřejného žalobce]] a později i policejního [[vyšetřování]]. Důležitým krokem bylo zavedení práva na [[Obhajoba|obhajobu]], jež se prosadilo ve vrcholném středověku, a monopol státu na legitimní užívání násilí. V tradici [[římské právo|římského práva]] se konečně prosadila i zásada, že trest lze ukládat jen na základě [[zákon]]a (''nulla poena sine lege''), a jen v jím stanovené výši. Od 18. století se také zavádí instituce [[Odvolací soud|odvolacích soudů]] a odvolání.J. Sokol, ''Moc, peníze a právo'', část III. [28] => [29] => Starší hrdelní a tělesné tresty se od počátku novověku nahrazují vězením nebo [[pokuta]]mi a vyskytují se už jen ve velmi tradicionalistických, zejména [[islám]]ských zemích. [[Trest smrti]] poprvé napadl italský právník [[Beccaria]], a přes vehementní obhajobu I. Kanta a dalších se v průběhu 20. století ve většině zemí zrušil; přispělo k tomu i zneužívání trestu smrti totalitními režimy 20. století. V současné době se diskutuje o účelnosti a účinnosti běžného trestu vězení a zkoušejí se různé [[alternativní trest]]y, které například pachatele konfrontují s jeho obětí a ukládají mu, aby se o ni nebo o pozůstalé postaral nebo mu ukládají veřejně prospěšné práce. [30] => [31] => == Náboženství == [32] => {{NPOV|část}} [33] => V archaických společnostech, kde se právo ještě nevydělilo jako samostatná oblast, měl trest vždy také charakter náboženský a i nejstarší známé zákoníky se dovolávají božské autority.Viz např. [[Chammurapiho zákoník]], Prolog. [http://www.wsu.edu/~dee/MESO/CODE.HTM Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.wsu.edu/~dee/MESO/CODE.HTM |date=20110514033802 }} Pokud by společnost zločince strpěla a nepotrestala, musela počítat s tresty od bohů, jako je smrt a nemoc, neúroda, hlad nebo neplodnost. Podobně je tomu i v biblickém [[Judaismus|judaismu]], kde je každý zločin porušením Božího řádu, a tedy zároveň proviněním proti Bohu čili [[hřích]]em.Srv. například ''Exodus'' 22,17 (čarodějnictví) nebo ''Jeremiáš'' 22,13 (zadržování mzdy). [34] => [35] => V individualizovaných a vnitřních [[Monoteismus|monoteistických]] náboženstvích jako je judaismus nebo [[křesťanství]] a do jisté míry i islám se náboženské tresty také zvnitřňují a vyjadřují obrazy soudu a věčných trestů. Také zde je trest jednak potvrzením a zdůrazněním významu náboženských zásad a požadavků, a na druhé straně uznáním lidské svobody, kterou člověk může i zneužívat a hřešit.Tak už např. Hésiodos, ''Práce a dni'', verš 265nn. aj. Přesto víra v [[peklo]] snižuje kriminalitu, kdežto převažující víra v (benevolentní) [[nebe]] vykazuje zvýšenou kriminalitu.http://www.osel.cz/index.php?clanek=6322 - Věřit více v nebe než peklo vede k větší kriminalitě [36] => [37] => == Církevní právo == [38] => [[Soubor:Jan Hus at the Stake.jpg|náhled|180px|Český reformátor [[Jan Hus]] byl zbaven kněžské důstojnosti, vyloučen z církve a upálen na hranici jako [[Hereze|kacíř]]]] [39] => V katolickém [[kanonické právo|kanonickém právu]] existují dva základní druhy trestů: [40] => # nápravné tresty, ''censurae'' – [[kánon (kanonické právo)|can]]. 1331 – 1335 [[Kodex kanonického práva|CIC]] ([[1983]]): [41] => ## vyloučení z obecenství církve čili [[exkomunikace]], ''(excommunicatio)'' [42] => ### exkomunikace ''latae sententiae'', do níž viník upadá automaticky tím, že např. odpadl od víry, vyučoval [[hereze|bludu]] nebo vyvolával rozkol (can. 1364 § 1) [43] => ### exkomunikace ''ferendae sententiae'', která musí být úředně vyhlášena [44] => ## zákaz konání bohoslužeb čili [[interdikt]], ''(interdictum)'' [45] => ## zákaz výkonu kněžské funkce čili [[Suspenze (právo)|suspenze]], ''(suspensio)''. [46] => # pořádkové tresty, ''poenae expiatoriae'' – can. 1336 – 1338: [47] => ## zákaz nebo příkaz zdržovat se na určitém místě nebo území, [48] => ## odnětí moci, úřadu, úkolu, práva, privilegia, zmocnění, výhody, titulu, vyznamenání, dokonce i pouze čestného, [49] => ## zákaz vykonávat všechno, co je uvedeno v odst. 2 nebo zákaz toho na určitém místě nebo mimo určité místo; tyto zákazy nemají nikdy za následek neplatnost [50] => ## trestní přeložení na jiný úřad, [51] => ## propuštění z duchovenského stavu. [52] => Nápravnými nebo jinými spravedlivými tresty mohou být podle kanonického práva potrestáni např. rodiče, kteří nechají [[křest|pokřtít]] nebo vychovat své děti v jiném než [[katolictví|katolickém]] [[náboženství]] (can. 1366), dále každý, kdo zneuctí [[eucharistie|eucharistické]] [[způsoba|způsoby]] (can. 1367), kdo se dopustí křivé přísahy před svým představeným (can. 1368), kdo se veřejně dopustí [[rouhání]] (can. 1369), kdo napadne [[papež]]e nebo [[biskup]]a (can. 1370), kdo učí nauce odsouzené papežem nebo [[ekumenický koncil|ekumenickým koncilem]] (can. 1371), kdo se proti rozhodnutí papeže odvolá k ekumenickému koncilu (can. 1372) apod. [53] => [54] => == České právo == [55] => [[Soubor:Alcatraz cell.JPG|náhled|Interiér cely ve věznici]] [56] => Trestem stát působí [[pachatel]]i určitou a na základě zákona stanovenou [[újma|újmu]], spočívající v zásahu do jeho práv a svobod (např. na osobní svobodě, majetku nebo občanské cti), a zároveň jím vyslovuje společenské odsouzení jeho činu a deklaruje solidaritu s obětí. Jen výjimečně může dojít k ''[[upuštění od potrestání]]'', kdy soud v odsuzujícím [[rozsudek|rozsudku]] sice vysloví vinu pachatele, ale trest neuloží. Samotný účel trestání není v [[trestní zákoník (Česko, 2009)|českém trestním zákoníku]] (na rozdíl od § 23 dřívějšího [[trestní zákon (Československo, 1961)|trestního zákona]]) výslovně vyjádřen, to je ponecháno [[judikát|judikatuře]] a právní vědě. Obecně se rozlišují teorie absolutní (trest má účel sám o sobě jako spravedlivá odplata za spáchané zlo, tzv. ''individuální represe'') a relativní, v nichž je důležitý společenský účel trestu. Může pachatele odradit od dalšího páchání trestné činnosti, příp. mu v ní přímo zabránit, a také ho napravit (''speciální prevence''), a ve vztahu ke zbytku společnosti je jeho smyslem odstrašení i posilování právní jistoty v tom smyslu, že překračování zákona je vždy trestáno (''generální prevence''). Teorie smíšené, které v české právní teorii i praxi převažují, spatřují význam trestu jak v prosté odplatě, tak v účelu, kterého jím lze dosáhnout.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Vanduchová [58] => | jméno = Marie [59] => | příjmení2 = Šámal [60] => | jméno2 = Pavel [61] => | spoluautoři = a kol. [62] => | titul = Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář [63] => | vydavatel = C. H. Beck [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 2012 [66] => | strany = 488–495 [67] => | isbn = 978-80-7400-428-5 [68] => }} Mezi uvedenými účely musí být ovšem vyvážený poměr. Individuální represe nemůže být samoúčelná, trestní odpovědnost pachatele lze shledávat jen tam, kde jeho jednání dosahuje nezbytné míry [[společenská škodlivost|společenské škodlivosti]]. Také byla-li by např. upřednostňována generální prevence nad prevencí individuální, šlo by o ''exemplární trestání'', které česká judikatura nepřipouští.{{Citace soudního rozhodnutí [69] => | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky [70] => | datum vydání = 23. dubna 1998 [71] => | spisová značka = IV. ÚS 463/97 [72] => | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-463-97 [73] => | datum přístupu = 2015-01-27 [74] => }} [75] => [76] => Zákon zná konkrétně tyto druhy trestů:§ 52 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p52 Dostupné online.] [77] => * [[trest odnětí svobody|Odnětí svobody]]: [78] => ** klasické odnětí svobody – zásadně nejvýše na 20 let, [79] => ** [[výjimečný trest]] – nad 20 až do 30 let, nebo na doživotí. [80] => * [[Alternativní trest]]y: [81] => ** [[domácí vězení]], [82] => ** [[obecně prospěšné práce]], [83] => ** [[Trest propadnutí majetku|propadnutí majetku]], [84] => ** [[peněžitý trest]], [85] => ** [[propadnutí věci]], [86] => ** [[Trest zákazu činnosti|zákaz činnosti]], [87] => ** [[Trest zákazu držení a chovu zvířat|zákaz držení a chovu zvířat]], [88] => ** [[Trest zákazu pobytu|zákaz pobytu]], [89] => ** [[Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce|zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce]], [90] => ** [[Trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání|ztráta čestných titulů nebo vyznamenání]], [91] => ** [[Trest ztráty vojenské hodnosti|ztráta vojenské hodnosti]], [92] => ** [[vyhoštění]] – pouze pro cizince. [93] => Kromě nich zná jako trestní sankce i [[ochranné opatření|ochranná opatření]], které však tresty nejsou. [94] => [95] => == Výchova == [96] => {{Podrobně|Trest (výchovný prostředek)}} [97] => Výchovné tresty neukládají soudy, nýbrž rodiče, případně vychovatelé. Jejich jedinou funkcí je také potvrdit závažnost určitých norem a přimět dítě či žáka, aby je dodržoval. To se netýká jen chování, ale například také řeči: rodiče i učitelé mají dítě naučit [[řeč]] tak, aby se ve společnosti dobře dorozumělo, a pokud dělá chyby, mohou svoji snahu podpořit přiměřeným trestem. „Přiměřenost“ výchovných trestů se však měří výhradně jejich výsledky a každý vychovatel by měl vědět, že příliš tvrdé tresty a od jistého věku tělesné tresty vůbec bude dítě vnímat jako ponižování, takže svého cíle nemohou dosáhnout. Ostatně i malé děti mohou vnímat něco jako trest jen na pozadí a v kontrastu s pochvalou nebo odměnou. [98] => [99] => == Sport == [100] => V individuálních sportech nehrají tresty velkou roli a [[diskvalifikace]] nebo [[distanc]] se udělují spíše výjimečně, například za [[doping]]. Zato v kolektivních hrách jsou velmi důležité a běžné, protože dodržování pravidel zde přímo souvisí s bezpečností hráčů. Postihují buď [101] => * ''výsledek utkání'' (trestný kop, kontumační výsledek) [102] => * ''jednotlivé hráče'' (žlutá a červená karta, distanc), anebo [103] => * ''sportovní kluby'' (pokuty, uzavření hřiště, vyloučení ze soutěže). [104] => Velkým problémem moderního profesionálního sportu je jednak doping, jednak ''korupce'' mezi [[rozhodčí]]mi; obojí plyne z velkého tlaku na výsledky a ovšem z objemu peněz, které ve sportu obíhají. [105] => [106] => == Odkazy == [107] => === Reference === [108] => [109] => [110] => === Literatura === [111] => * F. M. Dostojevskij, ''Zločin a trest''. Praha: Ikar, 1999 [112] => * R. van Dülmen, ''Divadlo hrůzy: soudní praxe a trestní rituály v raném novověku''. Praha: Rybka, 2001 [113] => * M. Foucault, ''Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení''. Praha 2000 [114] => * J. Francek, ''Zločin a trest v českých dějinách''. Praha: Rybka, 2000 [115] => * A. Grün, ''Za co mě Bůh trestá''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1996 [116] => * Horzinková – Čechmánek, ''Přestupky a správní trestání''. Praha: Eurounion, 2003 [117] => * J. Chmelík a kol., ''Rukověť trestního práva hmotného a procesního''. Praha: Linde, 2007 [118] => * V. Knapp, ''Teorie práva''. Praha 1995 [119] => * J. Lata, ''Smysl trestu''. Praha: Ediční středisko PF UK, 2006 [120] => * Z. Matějček, ''Po dobrém nebo po zlém?: o výchovných odměnách a trestech''. Praha: Portál, 1995 [121] => * J. Musil a kol., ''Kurs trestního práva: trestní právo procesní''. Praha: Beck, 2007 [122] => * J. Sokol, ''Moc, peníze a právo''. Praha: A. Čeněk 2007 [123] => * E. Vaníčková, ''Tělesné tresty dětí: definice - popis – následky''. Praha: Grada, 2004 [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Alternativní trest]] [127] => * [[Kázeňský trest]] [128] => * [[Amnestie]] [129] => * [[Pedagogika]] [130] => * [[Penologie]] [131] => * [[Trest smrti]] [132] => * [[Trestní právo]] [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{Commonscat}} [136] => * {{Wikislovník|heslo=trest}} [137] => * {{Wikicitáty|téma=Trest}} [138] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/punishment] Heslo Punishment, ''Stanford Encyclopedia of Philosophy'' [139] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/legal-punishment] Heslo Legal Punishment, ''Stanford Encyclopedia of Philosophy'' [140] => [141] => {{Autoritní data}} [142] => [143] => [[Kategorie:Etika]] [144] => [[Kategorie:Pedagogika]] [145] => [[Kategorie:Sportovní terminologie]] [146] => [[Kategorie:Trestní právo]] [147] => [[Kategorie:Tresty]] [148] => [[Kategorie:Sankce]] [] => )
good wiki

Trest

San Francisca Trest neboli sankce je uvalení nějakého omezení, újmy, ztráty nebo bolesti, jímž oprávněná osoba vymáhá dodržování mravních, společenských nebo právních pravidel daného společenství. Smyslem trestu může být náprava, odstrašení, ochrana společnosti nebo obnovení narušeného řádu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alternativní trest','pachatel','Trest smrti','Norma','Zákoník Manuův','Immanuel Kant','vyšetřování','propadnutí věci','biskup','Trest ztráty vojenské hodnosti','společenská škodlivost','1983'

1983

Biskup

Norma

Pachatel

Vyšetřování