Array ( [0] => 14771033 [id] => 14771033 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trevír [uri] => Trevír [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Trevír [2] => | originální jméno = Trier [3] => | obrázek = Trier-Blick-vom Weishaus.JPG [4] => | popisek = Trevír, staré město [5] => | znak = DEU Trier COA.svg [6] => | vlajka = Flagge Trier.svg [7] => | stát = Německo [8] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [9] => | název vyššího celku = [[Porýní-Falc]] [10] => | rozloha = 117,06 [11] => | zeměpisná šířka = 49.7567 [12] => | zeměpisná délka = 6.6413 [13] => | nadmořská výška = 125 [14] => | telefonní předvolba = 0651 [15] => | psč = 54290, 54292-54296 [16] => | označení vozidel = TR [17] => | web = http://www.trier.de [18] => }} [19] => [[Soubor:Augusta_Treverorum.jpg|náhled|upright=1.0| Model císařského města [[Augusta Treverorum]] ve 4. století n. l. (pohled od [[Porta Nigra]])]] [20] => [[Soubor:Trier BW 2013-04-14 15-59-54.JPG|náhled|upright=1.0|[[Katedrála v Trevíru|Katedrála sv. Petra]]]] [21] => '''Trevír''' ({{Vjazyce2|de|''Trier''}}, {{Vjazyce2|fr|''Trèves''}}) je [[Německo|německé]] město s bohatou historií ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]], blízko hranice s [[Lucembursko|Lucemburskem]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je považováno za [[Město|městské sídlo]] v Německu s nejstarším založením a je sídlem univerzity, založené roku 1473. Místní římské památky, [[Katedrála v Trevíru|katedrála sv. Petra]] a [[Liebfrauenkirche (Trevír)|kostel P. Marie]] jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronické monografie [22] => | vydavatel = UNESCO [23] => | titul = Roman Monuments, Cathedral of St Peter and Church of Our Lady in Trier [24] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/367 [25] => | jazyk = anglicky [26] => | datum přístupu = 2020-01-06}} [27] => [28] => == Geografie == [29] => Trevír leží v rozšířené části údolí [[Mosela|Mosely]], větší část města leží na pravé straně řeky. Svahy porostlé lesy a částečně i vinohrady stoupají k plochým vrcholkům vrchoviny [[Hunsrück]] na jihu a na severu k vrchovině [[Eifel]]. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou [[Saarbrücken]] asi 80 km jihozápadně, [[Koblenz]] asi 100 km severovýchodně a [[Lucemburk]] asi 50 km západně od Trevíru. [30] => [31] => == Historie == [32] => Podle archeologických vykopávek bylo místo osídleno už ve 3. tisíciletí př. n. l. a město patrně založili Keltové ve 4. století př. n. l. jako ''Treuorum''. [33] => === Římská říše === [34] => Trevír byl podle doložených zdrojů založen Římany v roce [[16 př. n. l.]] s názvem [[Augusta Treverorum]]. Za císaře [[Claudius|Claudia]] bylo k názvu města přidáno ''colonia''. [35] => [36] => Ve 2. polovině [[3. století]] se Trevír stal sídelním městem [[biskup]]a; prvním biskupem byl [[Eucharius]]. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organizace v německých zemích. V letech 271 až 274 byl sídlem proticísaře [[Tetricus I.|Tetrica I.]] V roce [[275]] byl Trevír zničen vpádem [[Alamani|Alamanů]]. Za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] byl znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur [[Starověký Řím|Římské říše]]. V této době vznikly stavby jako císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika – ''Konstantisbasilika''). S 80 až 100 tisíci obyvateli byl největším městem na sever od Alp. [37] => [38] => V 5. století byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a v roce [[451]] byl dobyt a vypálen [[Hunové|Huny]]. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům. [39] => [40] => === Středověk === [41] => Roku [[870]] se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku [[902]], kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi [[kurfiřt]]y. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku [[1212]] obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku [[1309]] se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku [[1364]] potvrzen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a roku [[1580]] říšským komorním soudem. Roku [[1473]] byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku [[1797]] za Napoleona zrušena. [42] => [43] => === Novověk až do druhé světové války === [44] => Roku [[1512]] se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi. [45] => [46] => Ve válce francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8. září [[1673]] město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. ''Barbarathermen'' (římské lázně). Roku [[1675]] se město od Francouzů osvobodilo. Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/1704 a 1705/1714. [47] => [48] => Dne 9. srpna roku [[1794]] se stal Trevír součástí [[Velká francouzská revoluce|revoluční Francie]], čímž skončila světská vláda trevírského arcibiskupa. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio|z Campo Formio]] uznal [[František I. Rakouský|František II]]. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu. [49] => Po podepsání [[Mír v Lunéville|mírové smlouvy v Lunéville]] ([[1801]]) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku obdrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] 6. ledna roku [[1814]] přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa|Pruska]]. [50] => [51] => V 19. století se město rozšířilo za středověké [[Hradba|hradby]], které měly krátkodobě význam, protože se u vstupních bran vybírala [[daň]] z [[Obilniny|obilí]] a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku 1820 a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce 1875 byla nahrazena jinou daní, která nevyžadovala dovozní kontroly, což mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb – to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku 1876/1877 byly zbourány čtyři městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní ''Palastgarten'' a [[Kaiserthermen]] – císařské lázně) s částmi ''Südallee'' a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb, což umožnilo další rozvoj města. [52] => Po skončení [[první světová válka|první světové války]] v roce 1918 se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce 1930. [53] => [54] => === Druhá světová válka === [55] => [[Národně socialistická německá dělnická strana|Nacionálními socialisty]] zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na zajatecký tábor STALAG XII, ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září [[1944]] bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel, při nichž zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1 600 domů zcela zničeno. Dne 2. března [[1945]] bylo město po slabém odporu dobyto spojenci. [56] => [57] => == Doprava == [58] => * Dálnice A 64 spojuje Trevír s [[Lucemburk]]em. V blízkosti města probíhá dálnice A 1 ze [[Saarbrücken]] do Kolína, napojená na dálnicí A 602. [59] => * Z hlavního nádraží je přímé železniční spojení na sever do [[Koblenz]]e a Kolína, na jih a západ do Lucemburku, do Saarbrücken a do [[Mety|Met]]. [60] => * Nejbližší letiště jsou Lucemburk (40 km) a Frankfurt nad Mohanem (70 km). [61] => * Městskou dopravu obstarávají autobusy. [62] => [63] => == Pamětihodnosti == [64] => * '''[[Porta Nigra]]''', římská brána z konce 2. století (''Nordallee''). Jediná zachovaná ze čtyř bran římského města. [65] => * '''Římské lázně''', zříceniny Císařských a Barbořiných lázní [66] => * '''Konstantinova bazilika''' (po roce 300), císařský zasedací sál, dnes protestantský kostel. [67] => * '''[[Katedrála v Trevíru|Katedrála svatého Petra]]''', trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí. Postavena na místě starších kostelů roku 1196, v gotice a v baroku upravována. [68] => * '''[[Liebfrauenkirche (Trevír)|Kostel Panny Marie]]''' (''Liebfrauenkirche''), raně gotická stavba na půdorysu řeckého kříže s centrální věží, dokončená kolem 1260. [69] => * '''Římský amfiteátr''' pro 18 tisíc diváků (kolem roku 100) [70] => * '''Most''' přes Moselu ze 2. století [71] => * Opatský '''kostel svatého Matěje''', románská bazilika s plochou věží v průčelí (12. stol.) s údajným hrobem apoštola Matěje. [72] => * Gotický farní '''[[St. Gangolf (Trevír)|kostel sv. Gandolfa]]''' ze 14. století s věží, barokně upravený [73] => * Barokní '''kostel sv. Paulina''' z roku 1753 podle plánů [[Balthasar Neumann|J. B. Neumanna]] na místě biskupského kostela ze 4. století. [74] => * Dva šlapací přístavní jeřáby z 15. a 18. století. [75] => * Starý židovský hřbitov (''Weidegasse'') [76] => * ''Rheinisches Landesmuseum'', římská archeologie [77] => * Muzeum Karla Marxe v jeho rodném domě [78] => * Muzeum hraček. [79] => [80] => == Slavní rodáci == [81] => * [[Svatý Ambrož]] (340-397), arcibiskup v Miláně [82] => * [[Ursula Krechelová]] (* 1947), německá spisovatelka [83] => * [[Karl Marx]] (1818-1883), filosof a revolucionář [84] => [85] => == Partnerská města == [86] => * {{flagicon|Francie}} [[Mety]], [[Francie]] [87] => * {{flagicon|Itálie}} [[Ascoli Piceno]], [[Itálie]] [88] => * {{flagicon|Spojené království}} [[Gloucester]], [[Spojené království|Velká Británie]] [89] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [['s-Hertogenbosch]], [[Nizozemsko]] [90] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Pula]], [[Chorvatsko]] [91] => * {{flagicon|USA}} [[Fort Worth]], [[Spojené státy americké|USA]] [92] => * {{flagicon|Německo}} [[Výmar]], [[Německo]] [93] => * {{flagicon|Japonsko}} [[Nagaoka]], [[Japonsko]] [94] => [95] => == Fotogalerie == [96] => [97] => Soubor:Trier Porta Nigra BW 1.JPG|[[Porta Nigra]] (před 200) [98] => Soubor:Trier Kaiserthermen BW 1.JPG|Císařské lázně [99] => Soubor:Trier Innenstadt3.jpg|[[Liebfrauenkirche (Trevír)|Kostel P. Marie]] [100] => Soubor:Trier Sankt Matthias BW 1.JPG|Kostel sv. Matěje [101] => Soubor:TrierAlterJuedischerFriedhof1.jpg|Starý židovský hřbitov [102] => Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|„Dům u tří králů“, středověký obytný dům [103] => [104] => [105] => == Odkazy == [106] => === Reference === [107] => [108] => === Literatura === [109] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Trevír. Sv. 25, str. 720 [110] => === Související články === [111] => * [[Treveři]] [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{commonscat}} [114] => * {{Wikislovník|heslo=Trevír}} [115] => * {{en}} [https://en.wikisource.org/wiki/The_New_International_Encyclop%C3%A6dia/Treves ''New International Encyclopedia'', heslo Treves] [116] => * {{de}} [http://www.trier.de/Startseite/ Stránky města] [117] => [118] => {{Města v Německu}} [119] => {{Okresy Porýní-Falce}} [120] => {{Autoritní data}} [121] => {{Portály|Geografie|Německo}} [122] => [123] => [[Kategorie:Trevír| ]] [124] => [[Kategorie:Města v Porýní-Falci]] [125] => [[Kategorie:Světové dědictví (Německo)]] [126] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Trevír

Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Liebfrauenkirche (Trevír)','Koblenz','Saarbrücken','Porta Nigra','Porýní-Falc','Mety','Katedrála v Trevíru','Německo','Lucemburk','biskupství','třicetiletá válka','1797'

1797

Biskupství

Koblenz

Lucemburk

Lucemburk je historické město, které se nachází v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji.

Mety

Měty jsou rostliny patřící do čeledi hluchavkovité.

Německo

Porýní-Falc

Porýní-Falc je německá historická a geografická oblast, která se nachází na západě Německa a přímo sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií.

Saarbrücken