Array ( [0] => 14664373 [id] => 14664373 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trinitrotoluen [uri] => Trinitrotoluen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Trinitrotoluen (TNT) je výbušnina patřící do skupiny nitroaromatických sloučenin. Jedná se o bezbarvou pevnou látku, která je široce používána jako výbušnina ve vojenském průmyslu, a to zejména při výrobě trhavin. TNT je také hojně využíván v civilním sektoru, například při výrobě různých druhů pyrotechniky, v minerálním průmyslu nebo při stavbě cest. Tato sloučenina má velmi vysokou detonaci a je stabilní za běžných podmínek. Trinitrotoluen byl poprvé syntetizován v roce 1863, a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších výbušnin používaných lidskou společností. [oai] => Trinitrotoluen (TNT) je výbušnina patřící do skupiny nitroaromatických sloučenin. Jedná se o bezbarvou pevnou látku, která je široce používána jako výbušnina ve vojenském průmyslu, a to zejména při výrobě trhavin. TNT je také hojně využíván v civilním sektoru, například při výrobě různých druhů pyrotechniky, v minerálním průmyslu nebo při stavbě cest. Tato sloučenina má velmi vysokou detonaci a je stabilní za běžných podmínek. Trinitrotoluen byl poprvé syntetizován v roce 1863, a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších výbušnin používaných lidskou společností. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Trinitrotoluen [2] => | obrázek = Trinitrotoluene.svg [3] => | velikost obrázku = 200px [4] => | popisek = Strukturní vzorec trinitrotoluenu [5] => | obrázek2 = Trinitrotoluen.JPG [6] => | velikost obrázku2 = 200px [7] => | systematický název = 2-methyl-1,3,5-trinitrobenzen [8] => | triviální název = trinitrotoluen [9] => | ostatní názvy = 2,4,6-trinitrotoluen, tritol, TNT [10] => | anglický název = Trinitrotoluene [11] => | německý název = Trinitrotoluol [12] => | funkční vzorec = C6H2(NO2)3CH3 [13] => | sumární vzorec = C7H5N3O6 [14] => | vzhled = světle žlutá tuhá látka [15] => | číslo CAS = 118-96-7 [16] => | číslo EINECS = 204-289-6 [17] => | indexové číslo = 609-008-00-4 [18] => | PubChem = 11763 [19] => | UN kód = 0209 [20] => | SMILES = O=[N+]([O-])c1c(c(ccc1C)[N+] ([O-])=O)[N+]([O-])=O [21] => | InChI = 1/C7H5N3O6/c1-4-2-3-5(8(11)12) 7(10(15)16)6(4)9(13)14/h2-3H,1H3 [22] => | molární hmotnost = 227,131 g/mol [23] => | teplota tání = 80,7 °C [24] => | teplota rozkladu = 295 °C [25] => | hustota = 1,663 g/cm3 [26] => | rozpustnost = 0,13 g/l (''20 °C'') [27] => | R-věty = {{R|2}} {{R|23/24/25}} {{R|33}} {{R|51/53}} [28] => | S-věty = ({{S|1/2}}) {{S|35}} {{S|45}} {{S|61}} [29] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS01}}{{GHS06}}{{GHS08}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = 2,4,6-Trinitrotoluene | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/8376 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Nebezpečí}} [30] => | H-věty = {{H|201}} {{H|331}} {{H|311}} {{H|301}} {{H|373}} {{H|411}} [31] => }} [32] => '''Trinitrotoluen''' (často označovaný jako '''TNT''' nebo '''tritol''', chemicky názvem 2,4,6-trinitrotoluen) je velmi silná, relativně bezpečná a hojně používaná [[trhavina]]. [33] => [34] => == Historie == [35] => Poprvé jej připravil roku [[1863]] německý chemik [[Julius Wilbrand]]{{cite journal | title = Notiz über Trinitrotoluol | pages = 178–179 | author = Wilbrand, J. | journal = [[Annalen der Chemie und Pharmacie]] | doi = 10.1002/jlac.18631280206 | volume = 128 | issue = 2 | year = 1863 | url = http://books.google.com/books?id=qmgTAAAAQAAJ&pg=PA178}} a původně se používal jako žluté [[Pigment|barvivo]]. Jeho [[Výbušnina|výbušný]] potenciál nebyl řadu let doceněn, zejména proto, že bylo tak obtížné jej odpálit a že byl o zlomek méně účinný než jiné výbušniny. Je-li v tekutém stavu, lze TNT plnit do [[Dělostřelecký granát|dělostřeleckých granátů]]. V tekutém stavu je citlivost TNT oproti pevnému TNT větší, nikoliv však výrazně. http://bcpw.bg.pw.edu.pl/Content/3747/bulletin_de_lacademie_polonaise_des_sciences_1958_nr10_s617.pdf V pevném stavu je citlivost TNT nízká a je obtížné jej iniciovat, proto byl v roce [[1910]] vyřazen z britského oficiálního seznamu výbušnin.{{Cite book | author = Brown GI | year = 1998 | title = The Big Bang: a History of Explosives | publisher = Sutton Publishing | isbn = 0-7509-1878-0 | pages = [https://archive.org/details/bigbanghistoryof00brow/page/151 151–153] | url = https://archive.org/details/bigbanghistoryof00brow/page/151 }} [36] => [37] => Německé ozbrojené síly začaly TNT používat jako náplně dělostřeleckých granátů v roce [[1902]]. Protipancéřové granáty plněné TNT vybuchovaly až poté, co prorazily [[pancéřování]] britských bojových plavidel, zatímco britské granáty plněné [[kyselina pikrová|lydditem]] vybuchovaly často již při nárazu na pancíř, čímž vydaly většinu energie mimo loď. Britové začali nahrazovat lyddit trinitrotoluenem až v roce [[1907]]. [38] => [39] => [[Námořnictvo Spojených států amerických|Americké námořnictvo]] dál používalo granáty plněné dunnitem (pikrát amonný) i poté, co jiné národy přešly na TNT, ale začaly trinitrotoluenem plnit [[Námořní mina|námořní miny]], [[Hlubinná puma|hlubinné pumy]] a hlavice [[Torpédo|torpéd]].{{Cite book | author = Fairfield AP | year = 1921 | title = Naval Ordnance | publisher = Lord Baltimore Press | pages = 49–52}} [40] => [41] => == Základní fyzikální a chemické vlastnosti == [42] => [[Soubor:Tání TNT při 81 °C.JPG|náhled|vlevo|Tání TNT při 81 °C]] [43] => Chemicky je TNT [[areny|aromatický uhlovodík]] [[toluen]], jehož 3 uhlíkové atomy aromatického jádra nesou namísto vodíkového atomu [[nitrosloučeniny|nitroskupinu]] (-NO2), funkční chemický vzorec této sloučeniny je C6H2(NO2)3CH3. [44] => [45] => Je to nažloutlá [[krystal]]ická látka o [[hustota|hustotě]] 1,663 g/cm3 a [[teplota tání|teplotě tání]] 80,7 °C. Lze jej snadno bezpečně roztavit a vzniklá kapalina má [[teplota varu|teplotu varu]] 210–212 °C. Jako pevná látka se chová pouze do teploty 35 °C, při zvýšení teploty se postupně stává plastickou a může proto docházet i k vytékání ze střeliva. [46] => [47] => Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře se však rozpouští ve většině běžných organických rozpouštědel kromě [[ethanol]]u a [[sirouhlík]]u. Je zajímavé, že je velmi dobře rozpustný v [[kyselina sírová|kyselině sírové]], vůči níž je stálý až do teplot nad 150 °C. Působením [[zásady (chemie)|bazických]] sloučenin však přechází do nestabilních forem, (tzv. [[trytololát]]y), které se vyznačují velmi snadnou výbušností. Při manipulaci s TNT je proto nutno zabezpečit, aby se nedostal do styku s alkalickými látkami za zvýšené teploty. [48] => [49] => == Pyrotechnické vlastnosti a využití == [50] => Jako výbušnina vykazuje mimořádně dobré vlastnosti – je velmi stabilní a málo citlivá vůči vnějším vlivům a přitom se vyznačuje velmi vysokou [[Brizance|brizancí]] a [[Razance|razancí]] výbuchu. Je proto ideální látkou pro přípravu jak průmyslových tak vojenských trhavin. Často se přitom v různém poměru mísí s jinými explozivními látkami a setkáme se s ním mimo jiné pod obchodním názvem [[Permonit]], [[Permonex]], [[Karpatit]], známé jsou i vojensky využívané [[Amatol]]y a řada dalších. [51] => [52] => Vzhledem k tomu, že jeho explozivní vlastnosti jsou velmi dobře prozkoumány, uvádí se pro vyjádření síly [[Jaderný výbuch|jaderného]] nebo [[Termojaderný výbuch|termojaderného výbuchu]] ekvivalentní množství TNT v kilotunách (kt) či megatunách (Mt). Toto je ovšem zavádějící, neboť množství TNT nad 100 tun jsou schopna výrazného sekundárního zapálení sazí vzniklých po výbuchu, to znamená že 100 tun TNT má reálně ekvivalent uvolněné energie jako 130 tunových náloží (např). [53] => [54] => Jak již bylo zmíněno, typickou vlastností výbuchu TNT je tvorba mraku sazí po explozi v důsledku relativně nízké a záporné kyslíkové bilance. Díky tomu se ale i malá množství chovají jako slabá termobarická výbušnina, např. 200 g TNT může mít při detonaci reálný vývin energie jako 225 g (tedy oproti teoretické hodnotě 8,2 MJ vznikne rapidně kolem 9 MJ energie TNT. Proto TNT překvapivě generuje i v malých množstvích tlakové vlny srovnatelné se Semtexem, ačkoliv naivně by se dala očekávat 20 % výhoda Semtexu (toto však závisí na dané studii a některé vykazují impulzy tlakové vlny konzistentní s nulovou rychlou oxidací sazí). [55] => [56] => 1 kg TNT má 50% úmrtnost v důsledku tlakové vlny ve vzdálenosti kolem 1,4 m (vzdálenost mezi náloží a horní polovinou těla, bez ohledu na orientaci osoby). 4,5 kg má na vzdálenost 2,5 m úmrtnost kolem 99 %. Avšak ani při použití 10 kg není smrtelná zóna větší než přibližně 4-5 m. Moderní 155mm granáty obsahují necelých 11 kg TNT, 60mm minometný granát má kolem 200 g a rozšířené ruční granáty kolem 100 g. V běžných bombách se 30-70 % energie spotřebuje na fragmentaci a nikoliv na generování tlakové vlny. Tlaková vlna tedy obecně není vhodným účinným mechanismem likvidace živé síly a tak hlavním cílem TNT je urychlování střepin. [57] => [58] => === Základní vlastnosti výbušniny === [59] => * [[Energie výbuchu]]: 4 100 – 4 220 [[Joule|kJ]]/[[Kilogram|kg]], tj. 980–1010 [[Kalorie|kcal]]/kg (bez sekundární oxidace sazí) [60] => * [[Detonační rychlost]]: 6 900 m/s [61] => * Objem spalných plynů: 730 l/kg [62] => * [[Teplota]] exploze: 3 100 [[Stupeň Celsia|°C]] [63] => * Specifické [[spalné teplo]]: 4,184 MJ/kg [64] => * Detonační tlak Pcj : 190 - 220 kbar dle výpočetní nebo experimentální metody, obvykle u spodní hranice rozpětí [65] => [66] => == Výroba == [67] => Základem výroby je postupná [[nitrace]] aromatického uhlovodíku [[toluen]]u směsí [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Zatímco nitrace do 2. stupně (směs různých izomerů [[dinitrotoluen]]ů) probíhá za relativně mírných podmínek, je pro poslední nitrační stupeň nutno použít značně drastických reakčních podmínek – nitrace probíhá obvykle ve 20% [[oleum|oleu]] (roztok [[oxid sírový|oxidu sírového]] v koncentrované kyselině sírové) za teplot kolem 80 °C. [68] => [69] => Během přípravy TNT přitom vzniká pestrá směs různých vedlejších produktů a pro docílení kvalitního produktu je třeba co nejlépe izolovat právě požadovaný 2,4,6-trinitromethylbenzen. Způsob jak toho docílit s minimálními výrobními náklady, maximálním reakčním výtěžkem a co největším bezpečím pro obsluhující personál je předmětem pečlivě chráněných výrobních tajemství každé firmy, zabývající se průmyslovou výrobou této užitečné výbušniny. [70] => [71] => == Bezpečnost == [72] => [[Soubor:TNT detonation on Kaho'olawe Island during Operation Sailor Hat, shot Bravo, 1965.jpg|náhled|[[Detonace]] 500 tunové nálože TNT během operace Sailor Hat v roce 1965. Bílá oblast nad výbuchem je kondenzace vodní páry v kapičky mlhy vlivem poklesu tlaku vzduchu v negativní fázi tlakové vlny. Takto velké množství TNT už je schopno zahájit důkladnou sekundární oxidaci sazí, které při výbuchu TNT vznikají (ohnivá koule)]] [73] => TNT je [[jed]]ovatý, styk s [[kůže|kůží]] může vyvolat její podráždění a zbarvení do žlutooranžova. Během první světové války se pracovnicím nakládajícím s TNT při výrobě [[Střelivo|munice]] zbarvovala kůže do jasné žluté, proto získaly přezdívku „kanárkové dívky“ nebo jednoduše „kanárci“. [74] => [75] => Lidé vystaveni po delší čas expozici TNT mohou trpět [[chudokrevnost|anémií]] nebo poruchami funkce [[játra|jater]]. Účinky na [[krev]] a játra, zvětšování [[slezina|sleziny]] a další škodlivé účinky na [[imunitní systém]] se objevily také u zvířat, která požila nebo vdechovala TNT. Je prokázáno, že TNT nepříznivě ovlivňuje reprodukční schopnosti u mužů. TNT je také uveden na seznamu možných [[karcinogen]]ů.[http://www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp81.pdf Toxicological Profile for 2,4,6-Trinitrotoluene] Konzumace TNT vyvolává červené zbarvení [[moč]]i. Nikoli ovšem kvůli přítomnosti krve, jak je občas chybně uváděno, ale kvůli zbarvení produktů rozkladu TNT. {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] | titul=2,4,6-Trinitrotoluene|url=http://www.atsdr.cdc.gov/ToxProfiles/tp81-c2.pdf | datum přístupu = 2010-05-17}} Dlouhodobá expozice způsobuje zákaly čočky v ekvatoriální oblasti (konsekutivní katarakta). Je uznávána jako nemoc z povolání.{{Citace periodika|příjmení=Kruse|jméno=A|titul=Trinitrotoluene (TNT)-induced Cataract in Danish Arms Factory Workers|periodikum=Acta Ophthalmol Scand|datum=|ročník=2005|číslo=1|strany=26–30|url=}} [76] => [77] => Některé vojenské zkušební oblasti jsou kontaminovány TNT. Odpadní vody z výroby munice, kontaminované povrchy a podpovrchové vody mohou být vzhledem k přítomnosti TNT zbarveny do růžova. Odstranění takové kontaminace, zvané též „růžová voda“, je obtížné a drahé. [78] => [79] => TNT je relativně necitlivý na náraz, statickou elektřinu, tření a zvýšenou teplotu. Běžné údery kladivem, běžné elektrostatické výboje a obvyklé tření ho nedetonují. Ani malá množství TNT po zapálení (bez pevného obalu) nedetonují. [80] => [81] => TNT je náchylný k vylučování [[dinitrotoluen]]ů a dalších látek. Tento efekt mohou vyvolat i malá množství takových nečistot. Projevuje se zvláště u střel s obsahem TNT uložených při vyšších teplotách, např. v létě. Vylučování nečistot vede k tvorbě pórů a prasklin, které mohou vést ke zvýšení citlivosti na náraz. Migrací takto vyloučené kapaliny k [[Zapalovač (vojenství)|zapalovači]] vznikají '''ohňové kanály''', které zvyšují riziko náhodné [[detonace]]; kvůli těmto kapalinám může také selhat zapalovač.[http://books.google.com/books?id=9tIQDn2uZz4C&pg=PA11&dq=polymer+bonded+explosives&lr=&num=50&as_brr=3&cd=1#v=onepage&q=polymer%20bonded%20explosives&f=false The chemistry of explosives] [82] => [83] => == Reference == [84] => {{Překlad|en|Trinitrotoluene|413103728}} [85] => [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{Commonscat|Trinitrotoluene}} [89] => [90] => {{Autoritní data}} [91] => {{Portály|Chemie}} [92] => [93] => [[Kategorie:Aromatické nitrosloučeniny]] [94] => [[Kategorie:Výbušniny]] [] => )
good wiki

Trinitrotoluen

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyselina sírová','dinitrotoluen','Annalen der Chemie und Pharmacie','toluen','detonace','Kalorie','Torpédo','Hlubinná puma','Soubor:Tání TNT při 81 °C.JPG','Námořnictvo Spojených států amerických','1907','Námořní mina'

1907

Detonace

Dinitrotoluen

Dinitrotoluen je chemická sloučenina patřící mezi aromatické nitrosloučeniny.

Kalorie

Toluen

Torpédo