Array ( [0] => 14931253 [id] => 14931253 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trubačovité [uri] => Trubačovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Trubačovité [2] => | obrázek = Campsis radicans LeavesFlowers BotGardBln0806.JPG [3] => | popisek = [[Křivouš kořenující]] (''Campsis radicans'') [4] => | velikost obrázku = 290px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [10] => | čeleď = '''trubačovité''' (''Bignoniaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Trubačovité''' (''Bignoniaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře, obvykle se vstřícnými složenými listy. Květy bývají nápadné, nálevkovité nebo zvonkovité. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech, pouze některé rostou v mírném pásu. V Evropě čeleď není zastoupena. Některé druhy jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny, zejména [[katalpa]], [[křivouš]] a [[dvojostice]]. V tropech náleží mezi oblíbené okrasné stromy zejména [[žakaranda mimózolistá]] a [[spatodea zvonkovitá]]. [14] => [15] => == Popis == [16] => Trubačovité jsou nejčastěji [[liána|liány]] nebo [[strom]]y, řidčeji [[keř]]e a výjimečně i [[bylina|byliny]]. Stromy jsou často opadavé. [17] => [18] => === Stonky a listy === [19] => Mladé stonky jsou oblé nebo hranaté, často se žlázkami nebo rýhou mezi bázemi řapíků. Stromy i liány jsou občas [[kauliflorie|kauliflorní]]. Liány mají ojedinělý způsob [[druhotné tloustnutí|druhotného tloustnutí]] stonku. Na příčném řezu stonkem tvoří [[xylém]] a [[floém]] charakteristickou křížovitou až hvězdicovitou strukturu se 4 až 32 rameny, vzniklou poruchami tvorby sekundárního [[xylém]]u v [[kambium|kambiu]]. Tato struktura zřejmě dává stonkům lián pružnost. [[List]]y jsou nejčastěji vstřícné, dlanitě nebo zpeřeně až vícenásobně složené, řidčeji jsou jednoduché (např. ''Crescentia'') nebo střídavé (''Catalpa''). Koncový lístek je u lián často přeměněn v jednoduchý, rozdvojený až rozvětvený [[úponek]], který může být přeměněný i v háky nebo přísavky. [[Palist]]y chybí, mohou je však připomínat modifikované šupiny kryjící původně pupen. [20] => [21] => === Květy a plody === [22] => [[Květenství]] jsou úžlabní nebo vrcholová, nejčastěji [[lata|laty]], [[vrcholík]]y nebo [[thyrsus|thyrsy]], nebo jsou květy jednotlivé. U některých zástupců je vyvinuta [[kauliflorie]]. Květy jsou obvykle velké, dvoustranně souměrné a oboupohlavné. [[kalich (botanika)|Kalich]] je obvykle miskovitý, trubkovitý, toulcovitý nebo baňkovitý, lístky často s nápadnými žlázkami. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je často nápadná, srostlá z 5 lístků, nejčastěji nálevkovitá. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou nejčastěji 4 (u rodů ''Catalpa'' a ''Pseudocatalpa'' jen 2). V květech je často přítomno 1 [[patyčinka|staminodium]]. Kolem báze semeníku bývá vyvinut nektáriový disk. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů, dvoupouzdrý, s jednou [[čnělka|čnělkou]] zakončenou dvouramennou [[blizna|bliznou]]. [[Placentace]] je axilární, výjimečně parietální (např. ''Crescentia''). [[Plod (botanika)|Plodem]] je nejčastěji suchá [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 2 chlopněmi, občas i dužnatá [[bobule]] s tuhou slupkou. [[semeno|Semena]] bývají četná, plochá okřídlená nebo s chomáči chlupů, bez [[endosperm]]u.{{Citace elektronické monografie [23] => | příjmení = [24] => | jméno = [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Flora of China: Bignoniaceae [27] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10102 [28] => | datum vydání = [29] => | datum aktualizace = [30] => | datum přístupu = [31] => | vydavatel = [32] => | místo = [33] => | jazyk = [34] => }} [35] => [36] => === Obsahové látky === [37] => Mezi charakteristické obsahové látky náležejí zejména [[iridoidy]] a fenolické [[glykosidy]].{{Citace monografie [38] => | příjmení = Judd [39] => | jméno = et al. [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [42] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [43] => | místo = [44] => | rok = 2002 [45] => | isbn = 9780878934034 [46] => | kapitola = [47] => | strany = [48] => | jazyk = [49] => }} [50] => [51] => [52] => Amphitecna macrophylla8.jpg|Kauliflorní květy '' Amphitecna macrophylla'' [53] => Jacaranda mimosifolia PAN leafs.JPG|List žakarandy mimózolisté (''Jacaranda mimosifolia'') [54] => Distictis buccinatoria2431385580.jpg|''Distictis buccinatoria'' [55] => Starr 060703-8318 Tabebuia aurea.jpg|Puklá tobolka tabebuji ''Tabebuia aurea'' [56] => [57] => [58] => == Rozšíření == [59] => Čeleď zahrnuje asi 800 druhů ve 110 rodech. Největší rody jsou ''[[Adenocalymma]]'' (asi 78 druhů), [[tabebuja]] (''Tabebuia'', 70), ''[[Arrabidaea]]'' (69), [[žakaranda]] (''Jacaranda'', 50) a ''[[Anemopaegma]]'' (45 druhů). Většina ostatních rodů obsahuje jen několik druhů nebo jsou monotypické. Čeleď je rozšířena v tropech celého světa s přesahy do teplých oblasti mírného pásu. Asi 3/4 všech druhů se vyskytují v tropické Americe. V původní květeně Evropy trubačovité nejsou zastoupeny.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Smith [61] => | jméno = Nantan et al [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [64] => | vydavatel = Princeton University Press [65] => | místo = Princeton [66] => | rok = 2003 [67] => | isbn = 0691116946 [68] => | kapitola = [69] => | strany = [70] => | jazyk = [71] => }}{{Citace elektronické monografie [72] => | příjmení = Stevens [73] => | jméno = P.F. [74] => | odkaz na autora = [75] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [76] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [77] => | datum vydání = [78] => | datum aktualizace = [79] => | datum přístupu = [80] => | vydavatel = [81] => | místo = Missouri Botanical Garden [82] => | jazyk = [83] => }} [84] => [85] => Trubačovité se vyskytují na nejrůznějších stanovištích, nejvíce v nížinném deštném lese jako liány dosahující korunního patra, dále na savanách a v oblastech s periodickým obdobím sucha a také v horách. Až na několik výjimek nerostou ve velkých nadmořských výškách. [86] => [87] => == Ekologické interakce == [88] => [[Soubor:Campsis radicants-sensitive stigmas.jpg|náhled|Senzitivní blizna [[křivouš kořenující|křivouše kořenujícího]]]] [89] => Trubačovité jsou nejčastěji opylovány včelami, vosami, v tropické Americe také [[kolibříkovití|kolibříky]] a v tropech Starého světa [[strdimilovití|strdimily]], dále [[lišajovití|lišaji]], motýli, netopýry a zřejmě i [[lemuři|lemury]]. Květy některých druhů trubačovitých nemají nektar, jsou však většinou podobné květům jiných druhů rostoucích v téže oblasti a hmyz je také navštěvuje. Kolibříci a drvodělky často prorazí korunní trubku ze strany těsně nad kalichem a vysají nektar, aniž by přišli do kontaktu s bliznou či prašníky. [90] => Blizna je senzitivní a její ramena se po dotyku opylovače sevřou dočasně k sobě, čímž se předejde opylení vlastním [[pyl]]em, když opylovač opouští květ. [91] => Semena jsou často křídlatá a jsou nejčastěji šířena větrem nebo vodou. Semena z dužnatých plodů šíří různí [[savci]]. Tobolky některých druhů se přichycují na srsti zvířat. [92] => Některé druhy trubačovitých mají specializované nektáriové žlázky na listech, stoncích, květech nebo plodech, která přitahují mravence chránící rostlinu před býložravci. Bylo také pozorováno, že [[mravencovití|mravenci]] čistí povrch rostliny např. od vajíček jiného hmyzu. Některé druhy rodů [[tabebuja]] a ''[[Stizophyllum]]'' mají duté kmeny, které mravenci obývají. [93] => [94] => == Taxonomie == [95] => Trubačovité jsou taxonomicky dobře vyhraněná skupina a s nástupem molekulární biologie (systém [[Systém APG|APG]]) došlo v jejím vymezení jen k drobným změnám. Rod ''[[Schlegelia]]'' byl přeřazen do čeledi ''[[Schlegeliaceae]]''. Podobně rod [[pavlovnie]] (''Paulownia''), tvořící po morfologické stránce jakýsi přechod mezi čeleděmi trubačovité (''Bignoniaceae'') a [[krtičníkovité]] (''Scrophulariaceae'') a řazený v minulosti do té či oné z obou čeledí, byl přeřazen do samostatné čeledi [[Pavlovnie|pavlovniovité]] (''Paulowniaceae''). Naproti tomu na úrovni rodů je taxonomie této čeledi dosti neustálená a existuje mnoho synonym. V rozsáhlé studii vydané v roce 2014 byla publikována nová taxonomie největšího tribu ''Bignonieae'', založená na analýze chloroplastové i nukleární DNA. Bylo zjištěno, že mnohé rody tohoto tribu nejsou monofyletické a jejich počet byl zredukován z téměř 50 na 21.{{Citace periodika [96] => | příjmení = Lohmann [97] => | jméno = Lúcia G. [98] => | příjmení2 = Taylor [99] => | jméno2 = Charlotte M. [100] => | titul = A new generic classification of tribe Bignonieae (Bignoniaceae) [101] => | periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden [102] => | rok = 2014 [103] => | číslo = 99(3) [104] => | url = http://www.researchgate.net/publication/262675935_A_New_Generic_Classification_of_Tribe_Bignonieae_%28Bignoniaceae%29 [105] => }}{{Citace periodika [106] => | příjmení = Olmstead [107] => | jméno = Richard G. et al. [108] => | titul = A molecular phylogeny and classification of Bignoniaceae [109] => | periodikum = American Journal of Botany [110] => | rok = 2009 [111] => | číslo = 96(9) [112] => | url = http://www.amjbot.org/content/96/9/1731.full.pdf+html [113] => | datum přístupu = 2015-08-21 [114] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110807185831/http://www.amjbot.org/content/96/9/1731.full.pdf+html [115] => | datum archivace = 2011-08-07 [116] => | nedostupné = ano [117] => }} {{Wayback|url=http://www.amjbot.org/content/96/9/1731.full.pdf+html |date=20110807185831 }} [118] => [119] => == Zástupci == [120] => {{Sloupce|2| [121] => * [[dvojostice]] (''Incarvillea'') [122] => * [[ekremokarp]] (''Eccremocarpus'') [123] => * [[kujeta]] (''Crescentia'') [124] => * [[katalpa]] (''Catalpa'') [125] => * [[kigélie africká|kigélie]] (''Kigelia'') [126] => * [[křivouš]] (''Campsis'') [127] => * [[pandora (rod)|pandora]] (''Pandorea'') [128] => * [[parmentiera]] (''Parmentiera'') [129] => * [[podranka]] (''Podranea'') [130] => * [[prodlužeň]] (''Tanaecium'') [131] => * [[radermachera]] (''Radermachera'') [132] => * [[spatodea zvonkovitá|spatodea]] (''Spathodea'') [133] => * [[tabebuja]] (''Tabebuia'') [134] => * [[tekoma]] (''Tecoma'') [135] => * [[tekomárie]] (''Tecomaria'') [136] => * [[trubač (rostlina)|trubač]] (''Bignonia'') [137] => * [[trubatka]] (''Pyrostegia'') [138] => * [[žakaranda]] (''Jacaranda''){{Citace monografie [139] => | příjmení = Skalická [140] => | jméno = Anna [141] => | příjmení2 = Větvička [142] => | jméno2 = Václav [143] => | příjmení3 = Zelený [144] => | jméno3 = Václav [145] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [146] => | vydavatel = Aventinum [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 2012 [149] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [150] => | jazyk = cs [151] => }} [152] => }} [153] => [154] => == Význam == [155] => [[Soubor:Spathodea campanulata in Ceret Park São Paulo.jpg|náhled|Spatodea zvonkovitá (''Spathodea campanulata'')]] [156] => [157] => === Léčivé rostliny === [158] => Kůra některých jihoamerických druhů rodu ''[[Handroanthus]]'' (dříve v rodu [[tabebuja]]) je známa jako [[lapačo]]. Odvar posiluje imunitní systém a je používán při léčbě rakoviny, zánětlivých onemocnění, cukrovky a mnohých jiných chorob a potíží.{{Citace monografie [159] => | příjmení = Valíček [160] => | jméno = Pavel a kol [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [163] => | vydavatel = Academia [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 2002 [166] => | isbn = 80-200-0939-6 [167] => | kapitola = [168] => | strany = [169] => | jazyk = [170] => }} [171] => [172] => === Okrasné rostliny === [173] => Jako okrasné stromy jsou v ČR pěstovány některé druhy a kříženci [[katalpa|katalpy]] (''Catalpa''),{{Citace monografie [174] => | příjmení = Koblížek [175] => | jméno = J. [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [178] => | vydání = 2 [179] => | vydavatel = Sursum [180] => | místo = Tišnov [181] => | rok = 2006 [182] => | isbn = 80-7323-117-4 [183] => | kapitola = [184] => | strany = [185] => | jazyk = [186] => }} vzácněji mezirodový kříženec [[katalpa obecná|katalpy obecné]] (''Catalpa bignonioides'') s mexickým druhem ''[[Chilopsis linearis]]'', zvaný ''[[xChitalpa taskentensis]]''.{{Citace elektronické monografie [187] => | příjmení = [188] => | jméno = [189] => | odkaz na autora = [190] => | titul = Dendrologie online [191] => | url = http://databaze.dendrologie.cz [192] => | datum vydání = [193] => | datum aktualizace = [194] => | datum přístupu = [195] => | vydavatel = [196] => | místo = [197] => | jazyk = [198] => }} V teplých oblastech lze pěstovat bohatě kvetoucí liány [[křivouš kořenující]] (''Campsis radicans'') a [[křivouš velkokvětý]] (''Campsis grandiflora''). Jako trvalky okrasné velkými květy jsou pěstovány různé druhy [[dvojostice]] (''Incarvillea''). [199] => [200] => Žakaranda mimózolistá (''Jacaranda mimosifolia'') je v subtropických zemích jedním z nejvíce pěstovaných okrasných stromů. Pěstují se i jiné druhy, např. ''[[Jacaranda cuspidifolia]]'', ''[[Jacaranda caerulea]]'' a ''[[Jacaranda jasminoides]]''. Pocházejí vesměs z Jižní Ameriky.{{Citace monografie [201] => | příjmení = Llamas [202] => | jméno = Kirsten Albrecht [203] => | odkaz na autora = [204] => | titul = Tropical Flowering Plants [205] => | url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam [206] => | vydavatel = Timber Press [207] => | místo = Cambridge [208] => | rok = 2003 [209] => | isbn = 0-88192-585-3 [210] => | kapitola = [211] => | strany = [212] => | jazyk = [213] => }} [[Spatodea zvonkovitá]] (''Spathodea campanulata''), známá jako 'africký tulipánový strom', náleží k nejkrásnějších tropickým dřevinám. Pro tmavě červené květy a nápadné plody je pěstována [[kigélie africká]] neboli salámový strom (''Kigelia africana''). Oba druhy pocházejí z Afriky. [214] => Stromy rodu [[tabebuja]] a příbuzného rodu ''[[Handoanthus]]'' kvetou zpravidla v bezlistém stavu, kdy se celý strom obsype spoustou barevných květů. V tropech se pěstují zejména druhy [[tabebuja růžová]] (''Tabebuia rosea'') s růžovými květy a ''[[Handroanthus chrysanthus]]'' (syn. ''Tabebuia chrysantha'') s květy žlutými. [[Kujeta]] neboli kalabašový strom (''Crescentia cujete'', ''Crescentia alata'') je pěstována pro zajímavé velké kulovité plody. Mezi další tropické okrasné keře a stromy náleží zejména [[tekoma]] (''Tecoma''), [[parmentiera]] (''Parmentiera''), ''[[Delostoma]]'', ''[[Dolichandrone]]'', ''[[Markhamia]]'' a ''[[Newbouldia laevis]]''. Z lián se v tropech a subtropech pěstují zejména zástupci rodů [[pandora (rod)|pandora]] (''Pandorea''), [[tekomárie]] (''Tecomaria''), [[podranka]] (''Podranea''), [[trubatka]] (''Pyrostegia''), ''[[Adenocalymma]]'', ''[[Arrabidaea]]'', ''[[Clytostoma]]'', ''[[Cydista]]'', ''[[Distictis]]'', ''[[Macfadyena]]'', ''[[Mansoa]]'' a ''[[Tecomanthe]]''. [215] => [216] => === Technické rostliny === [217] => Kvalitní a tvrdé dřevo stromů rodu ''[[Handroanthus]]'' (dříve v rodu ''Tabebuia''), známé jako 'ipé', je vlivem konzervace obsaženým naftochinonem [[lapačol]]em velmi trvanlivé a je ceněné zejména na konstrukce a stavby. ''[[Jacaranda copaia]]'' je rychle rostoucí strom a je využívána v tropech k zalesňování. Z nápadných tykvovitých plodů ''[[Crescentia cujete]]'' jsou vyráběny různé nádoby. [218] => [219] => [220] => Tabebuia impetiginosa inflorescencias.jpeg|Kvetoucí ''Tabebuia impetiginosa'' [221] => Ipê amarelo Tabebuia Goiânia.jpg|Kvetoucí ''Handroanthus sp.'' [222] => Chitalpa.jpg|Květy ×''[[Chitalpa tashkentensis]]'' [223] => Catalpa speciosa.JPG|[[Katalpa nádherná]] (''Catalpa speciosa'') [224] => Đào tiên.JPG|Kujeta hruboplodá (''Crescentia cujete'') [225] => Incarvillea delavayi 1.jpg|[[Dvojostice]] ''Incarvillea delavayi'' [226] => [227] => [228] => == Přehled rodů == [229] => [230] => ''[[Adenocalymma]]'', [231] => ''[[Amphilophium]]'' (vč. ''Distictella''), [232] => ''[[Amphitecna]]'', [233] => ''[[Anemopaegma]]'', [234] => ''[[Argylia]]'', [235] => ''[[Astianthus]]'', [236] => ''[[trubač (rostlina)|Bignonia]]'', [237] => ''[[Callichlamys]]'', [238] => ''[[Campsidium]]'', [239] => ''[[křivouš|Campsis]]'', [240] => ''[[Katalpa|Catalpa]]'', [241] => ''[[Catophractes]]'', [242] => ''[[Chilopsis]]'', [243] => ''[[Colea]]'' (vč. ''Ophiocolea''), [244] => ''[[kujeta|Crescentia]]'', [245] => ''[[Cuspidaria]]'', [246] => ''[[Cybistax]]'', [247] => ''[[Delostoma]]'', [248] => ''[[Deplanchea]]'', [249] => ''[[Dinklageodoxa]]'', [250] => ''[[Dolichandra]]'', [251] => ''[[Dolichandrone]]'', [252] => ''[[ekremokarp|Eccremocarpus]]'', [253] => ''[[Ekmanianthe]]'', [254] => ''[[Fernandoa]]'', [255] => ''[[Fridericia]]'' (vč. ''Arrabidaea'') [256] => ''[[Godmania]]'', [257] => ''[[Handroanthus]]'', [258] => ''[[Heterophragma]]'', [259] => ''[[Hieris]]'', [260] => ''[[dvojostice|Incarvillea]]'', [261] => ''[[žakaranda|Jacaranda]]'' (vč. ''Digomphia'') [262] => ''[[kigélie africká|Kigelia]]'', [263] => ''[[Lamiodendron]]'', [264] => ''[[Lundia]]'', [265] => ''[[Manaosella]]'', [266] => ''[[Mansoa]]'', [267] => ''[[Markhamia]]'', [268] => ''[[Martinella]]'', [269] => ''[[Mayodendron]]'', [270] => ''[[Millingtonia]]'', [271] => ''[[Neojobertia]]'', [272] => ''[[Neosepicaea]]'', [273] => ''[[Newbouldia]]'', [274] => ''[[Nyctocalos]]'', [275] => ''[[Oroxylum]]'', [276] => ''[[Pachyptera]]'', [277] => ''[[Pajanelia]]'', [278] => ''[[pandora (rod)|Pandorea]]'', [279] => ''[[Paratecoma]]'', [280] => ''[[Parmentiera]]'', [281] => ''[[Pauldopia]]'', [282] => ''[[Perianthomega]]'', [283] => ''[[Perichlaena]]'', [284] => ''[[Phyllarthron]]'', [285] => ''[[Phylloctenium]]'', [286] => ''[[Pleonotoma]]'', [287] => ''[[podranka|Podranea]]'', [288] => ''[[trubatka|Pyrostegia]]'', [289] => ''[[Radermachera]]'', [290] => ''[[Rhigozum]]'', [291] => ''[[Rhodocolea]]'', [292] => ''[[Romeroa]]'', [293] => ''[[Roseodendron]]'' [294] => ''[[Santisukia]]'', [295] => ''[[Sparattosperma]]'', [296] => ''[[spatodea zvonkovitá|Spathodea]]'', [297] => ''[[Spirotecoma]]'', [298] => ''[[Stereospermum]]'', [299] => ''[[Stizophyllum]]'', [300] => ''[[tabebuja|Tabebuia]]'', [301] => ''[[prodlužeň|Tanaecium]]'' (vč. ''Sphingiphila''), [302] => ''[[tekoma|Tecoma]]'', [303] => ''[[Tecomanthe]]'', [304] => ''[[tekomárie|Tecomaria]]'', [305] => ''[[Tecomella]]'', [306] => ''[[Tourrettia]]'', [307] => ''[[Tynnanthus]]'', [308] => ''[[Xylophragma]]'', [309] => ''[[Zeyheria]]''{{Citace elektronické monografie [310] => | titul = Plants of the world online [311] => | url = http://powo.science.kew.org/ [312] => | datum přístupu = 2021-03-10 [313] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [314] => | jazyk = en [315] => }} [316] => [317] => [318] => == Reference == [319] => [320] => [321] => == Externí odkazy == [322] => * {{Commonscat|Bignoniaceae}} [323] => [324] => {{Taxonbar|from=Q213453}} [325] => {{Autoritní data}} [326] => [327] => {{Portály|Rostliny}} [328] => [329] => [[Kategorie:Trubačovité| ]] [330] => [[Kategorie:Hluchavkotvaré]] [331] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Trubačovité

Trubačovité (Bignoniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy nebo liány, řidčeji i byliny či keře, obvykle se vstřícnými složenými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tabebuja','dvojostice','tekoma','žakaranda','podranka','Handroanthus','Adenocalymma','pandora (rod)','kigélie africká','tekomárie','spatodea zvonkovitá','katalpa'

Adenocalymma

Dvojostice

Dvojostice je matematický pojem z teorie čísel, který označuje způsob zápisu čísel v pozici dvojkové soustavy.

Katalpa

Katalpa je rod rostlin z čeledi trubačovitých.

Podranka

Tabebuja

Tekoma

Tekomárie

Žakaranda