Array ( [0] => 14824825 [id] => 14824825 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trubec [uri] => Trubec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Drone 24a.jpg|náhled|Trubec včely medonosné]] [1] => '''Trubec''' je [[Včela|včelí]] [[samec]]. Jsou nápadně větší než dělnice, mají velké oči a postrádají [[žihadlo]], nemohou proto bodat.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Veselý [3] => | jméno = Vladimír [4] => | titul = Včelařství [5] => | vydavatel = Brázda [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2003 [8] => | počet_stran = 272 [9] => | kapitola = Včelstvo a jeho činnosti [10] => | strany = 40 [11] => | isbn = 80-209-0320-8 [12] => | jazyk = česky [13] => }} Ve [[včelstvo|včelstvech]] se trubci nacházejí pouze v letních měsících a to v počtu 300–600 kusů. Jejich úkolem je oplodnit [[včelí matka|včelí matku]]. [14] => [15] => == Vznik trubců == [16] => [17] => Trubci se líhnou z neoplozeného vajíčka, vznikají tedy [[Partenogeneze|partenogeneticky]] a všichni trubci pocházející z jedné matky jsou geneticky shodní.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Genetika a plemenitba včel, s. 61. (česky) Mají 16 [[chromozom]]ů, jsou tedy [[haploidní]], mají jen poloviční počet chromozomů včelí samice a všechna jeho genetická informace pochází od včelí matky. [18] => [19] => Za normálních okolností vznikají z neoplozených vajíček nakladených do trubčích buněk [[Oplození|oplozenou]] včelí matkou. Ovšem mohou se líhnout i z neoplozených vajíček kladených tzv. trubcokladnou matkou, která buď nebyla oplozená, či již vyčerpala svoji zásobu [[Spermie|spermií]]. Tato vajíčka jsou kladena do dělničích buněk. Zvláštním případem vzniku trubců je jejich líhnutí z neoplozených vajíček kladených dělnicemi v osiřelém včelstvu. Takové dělnice se nazývají trubčice. [20] => [21] => === Dědičnost pohlaví a diploidní trubci === [22] => [23] => Ve skutečnosti je dědičnost pohlaví u včel trochu složitější, než jen fakt, že trubci vznikají partenogenezí. Pohlaví u včel je určeno tzv. pohlavními alelami na [[Chromozom X|chromozomu X]]. Pohlavní alely tvoří alelickou sérii o deseti [[Alela|alelách]], označené písmenky abecedy. Je-li včela [[hemizygot]], nositel pouze jedné určité pohlavní alely, je trubcem (vzniklým partenogenezí). [[Heterozygot]]ní včela, která nese dvě různé alely na svých chromozomech XX (např. ab, ad, bd) je samice. [[Homozygot]]ní včela, nositel dvou stejných pohlavních alel, je tzv. diploidní trubec, včela samčího pohlaví. Tito trubci se začnou vyvíjet v dělničích buňkách, ale ve včelstvu se jejich vývoj nedokončí, protože dělnice tyto trubčí larvy požírají.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 39. (česky) [24] => [25] => == Vzhled trubce == [26] => [[Soubor:Apis mellifera, Drone, face2, MD, Talbot County 2013-09-30-18.21.11 ZS PMax (10062826934).jpg|náhled|Hlava trubce ]] [27] => Trubci jsou větší než dělnice, jsou 20–25 mm dlouzí a váží 200–260 mg. Jsou zavalití, mohutnější i než včelí královna, která však může být delší. Hlava je kulovitá, s velkýma složenýma očima, a [[sosák]] je krátký. [28] => [29] => V [[Zadeček|zadečku]] trubce je uložen blanitý kopulační orgán. [30] => [31] => == Odchov trubců == [32] => [[Soubor:Drohnenbrut 95a.jpg|náhled|Trubčí plod]] [33] => Ve včelstvu jsou trubci vychováváni obvykle od března až dubna do června až července, kdy matka klade neoplozená vajíčka do trubčích buněk.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Lampeitl [35] => | jméno = Franz [36] => | titul = Chováme včely [37] => | vydavatel = Blesk [38] => | místo = Ostrava [39] => | rok = 1995 [40] => | počet_stran = 173 [41] => | kapitola = Včelstvo [42] => | strany = 37 [43] => | isbn = 80-85606-96-8 [44] => | jazyk = česky [45] => }} Trubčí buňky, neboli trubčina, je tvořena podobně jako buňky dělničí [[šestiboký hranol|šestibokými hranoly]], ale trubčí buňky jsou výrazně větší: mají průměr 5,7–6,9 mm a jsou hluboké 12–15 mm.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 53. (česky) Dělničí buňky mají průměr 5,1–5,4 mm a jsou mělčí. Na jeden dm³ se vejde 600 trubčích buněk. [46] => [47] => Kladení trubčích vajíček je obvykle kontrolovaný proces, při kterém matka předníma nohama přeměří průměr buňky a podle toho naklade vajíčko buď oplozené (do dělničích buněk) nebo neoplozené do buněk trubčích. [48] => [49] => Není-li včelí matka oplozena, či již vyčerpala svojí zásobu spermií, může klást neoplozená vajíčka i do dělničích buněk. Protože trubčí larva se do těchto buněk nevejde, při zavíčkování jsou víčka vyvýšená a takový plod se nazývá hrboplod a neoplozená matka je matkou trubcokladnou. Trubčice kladou vajíčka do buněk naprosto náhodně. [50] => [51] => Vajíčko se během tří dnů přemění na 1,3 mm dlouhou stočenou [[Larva|larvu]], kterou včelí dělnice, krmičky, intenzivně krmí [[Mateří kašička|výměškem]] svých hltanových žláz, po 24 hodinách s příměsí [[med]]u a [[pyl]]u. Larva se během svého vývoje čtyřikrát svléká a po pěti dnech se již nevejde na dno buňky a napřimuje se. V té době má trubčí larva hmotnost kolem 250 mg, což je 2500x víc než při vylíhnutí.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 43. (česky) [52] => [[Soubor:Drohnenpuppen 81b.jpg|náhled|Předkukla a kukla trubce]] [53] => Devátý den po nakladení vajíčka do buňky včely napřímenou trubčí larvu zavíčkují. Larva se opřede jemným zámotkem a přemění se v [[předkukla|předkuklu]]. Během období předkukly získává larva podobu dospělé včely a popáté se svléká. [[Kukla]] se již podobá dospělému trubci, ze začátku je bílá a podstupně tmavne. Den před vylíhnutím se kukla naposledy, po šesté, svléká. Trubci se líhnou 24 dní po zakladení buňky.LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelstvo, s. 44. (česky) [54] => [55] => Po vylíhnutí jsou mladí trubci krmení mladuškami, nejvíce mezi druhým a pátým dnem věku. Ze začátku svého života se zdržují v plodišti, kde vyšší teplota podporuje dozrávání spermií.LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelstvo, s. 38. (česky) Starší trubce již mladušky nekrmí a ti se krmí sami medem z buněk. Od osmého dne věku vyletují trubci z úlu na shromaždiště trubců, kde čekají na příležitost k páření. Za den vyletuje trubec 2–5krát a pravidelně se vrací do úlu nakrmit se medem. Vyletující trubci zalétávají i do jiných včelstev, než ve kterých se narodili. [56] => [57] => Na činnostech v úlu se trubci téměř nepodílejí, nicméně mají schopnost pomáhat udržovat stálou teplotu uvnitř úlu. [58] => [59] => Trubci žijí asi šest týdnů, nebo do chvíle, kdy se spáří.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 41. (česky) Od července začnou dělnice z včelstev trubce vyhazovat, odmítají je krmit a zabraňují jim v přístupu k zásobám medu. Zbylí trubci proto hynou hladem a zimou. [60] => [61] => == Páření trubců == [62] => [63] => === Trubčí shromaždiště === [64] => [65] => Včely se [[Páření|páří]] na stálých místech v přírodě mimo úl, na tzv. trubčích shromaždištích. Na těchto místech se pří příznivém počasí odpoledne shromažďují trubci ze širokého okolí, trubci a matky mohou přiletět i ze vzdálenosti 10 km. Nejčastěji však na shromaždiště zalétávají trubci ze vzdálenosti do 4 km a matky do 2 km od úlů.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 58. (česky) [66] => [67] => Trubčí shromaždiště je možné najít pomocí včelí matky v klícce, či jen k tamponu napuštěném mateří látkou, které jsou pomocí balonu vyneseny do výšky. Trubci o matku jeví největší zájem ve výšce od 14–22 m nad zemí, kdy se za ní formuje roj stovek jedinců. [68] => [69] => === Kopulace === [70] => [[Soubor:Drone honey bee reproductive organ.JPG|náhled|Evertovaný kopulační orgán trubce]] [71] => Samotné páření probíhá za letu 10–30 metrů nad zemí. Trubec nejprve dohoní matku, přeletí nad ní a nohama obejme její zadeček. Matka v odpověď otevře svou žihadlovou komoru. [72] => [73] => Trubec stahy svalů hrudníku a zadečku vyvolá částečnou everzi svého kopulačního orgánu. Penis trubců je v klidu uložený v zadečku, při everzi vyhřezává z těla ven v opačném pořadí, plní se vzduchem a [[Hemolymfa|hemolymfou]] a zasouvá se do žihadlové komory matky. Lepivé růžky penisu zakotví penis pevně v žihadlové komoře a neustále stoupající tlak v penisu vyvolá nejprve [[Ejakulace|ejakulaci]] a následně prasknutí penisu, což přeruší spojení mezi trubcem a matkou.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 55. (česky) Trubec hyne buď už během částečné everze v důsledku přesunu veškeré hemolymfy do penisu, nebo záhy poté. V žihadlové komoře po něm zůstává zbytek penisu jako tzv. oplozovací znaménko, které však nebrání matce v dalším páření. Kopulace trvá pouze zlomek sekundy.VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelstvo a jeho činnosti, s. 55. (česky) Ke správnému oplození se matka páří průměrně s osmi až deseti trubci. [74] => [75] => == Obrazová galerie == [76] => [77] => Soubor:Bienen 35b-Detail.jpg|Trubci a dělnice. Trubci jsou výrazně větší [78] => Soubor:Honeybees-27527-3.jpg|Trubci na česně [79] => Soubor:Drohn im Flug 08-3.jpg|Letící trubec [80] => Soubor:TransitionalHoney.jpg|Přechod dělničích a trubčích buněk: jiné rozměry způsobují nepravidelnosti a vznik pětibokých buněk (označené červenou tečkou) [81] => [82] => [83] => == Odkazy == [84] => === Reference === [85] => [86] => === Literatura === [87] => * {{Citace monografie [88] => | příjmení = Veselý [89] => | jméno = Vladimír [90] => | titul = Včelařství [91] => | vydavatel = Brázda [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2003 [94] => | počet_stran = 272 [95] => | isbn = 80-209-0320-8 [96] => }} [97] => * {{Citace monografie [98] => | příjmení = Lampeitl [99] => | jméno = Franz [100] => | titul = Chováme včely [101] => | vydavatel = Blesk [102] => | místo = Ostrava [103] => | rok = 1995 [104] => | počet_stran = 173 [105] => | isbn = 80-85606-96-8 [106] => }} [107] => {{Autoritní data}} [108] => [109] => [[Kategorie:Včelařství]] [] => )
good wiki

Trubec

Trubec včely medonosné Trubec je včelí samec. Jsou nápadně větší než dělnice, mají velké oči a postrádají žihadlo, nemohou proto bodat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Drone 24a.jpg','Oplození','Ejakulace','Soubor:Drone honey bee reproductive organ.JPG','Kukla','Soubor:Drohnenpuppen 81b.jpg','med','Larva','Soubor:Drohnenbrut 95a.jpg','sosák','Homozygot','Heterozygot'

Ejakulace

Ejakulace je fyziologický proces, při kterém dochází k vytlačení semene z mužského pohlavního orgánu.

Heterozygot

Homozygot

Kukla

Larva

Měď

Oplození

Sosák