Array ( [0] => 14799765 [id] => 14799765 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trubkonosí [uri] => Trubkonosí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Nejlepší článek}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Trubkonosí [3] => | obrázek = Procellariiformes - mosaic.jpg [4] => | popisek = Vybraní zástupci trubkonosých; z levého horního rohu ve směru hodinových ručiček: [[buřníček šedohřbetý]], [[buřníček Tristramův]], [[buřňák černobílý]], [[albatros bělohřbetý]], [[albatros černobrvý]], [[buřňák kerguelenský]] [5] => | alt = Koláž šesti fotografií s vybranými zástupci trubkonosých [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [8] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [9] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [10] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [11] => | řád = '''trubkonosí''' (Procellariiformes) [12] => | řád popsal = [[Max Fürbringer|Fürbringer]], 1888 [13] => | druhotné dělení = Čeledi (viz [[#Fylogeneze|Fylogeneze]]) [14] => | podřazené taxony = [15] => *[[Diomedeidae]] – albatrosovití [16] => *[[Oceanitidae]] – buřníčkovití [17] => *[[Hydrobatidae]] – buřňáčkovití [18] => *[[Procellariidae]] – buřňákovití [19] => | sesterska = [[tučňáci]] (Sphenisciformes) [20] => }} [21] => '''Trubkonosí''' (Procellariiformes) je [[Řád (biologie)|řád]] [[Mořské ptactvo|mořských ptáků]], který zahrnuje čeledi [[Albatrosovití|albatrosovitých]] (Diomedeidae), [[Buřníčkovití|buřníčkovitých]] (Oceanitidae), [[Buřňáčkovití|buřňáčkovitých]] (Hydrobatidae) a [[Buřňákovití|buřňákovitých]] (Procellariidae).{{poznámka|Vzhledem k pokračujícím vědeckým debatám o fylogenezi řádu jsou v článku vedle českých jmen hojně užívána i vědecká jména, aby bylo jasné, o jaký taxon se jedná. To neplatí u albatrosovitých (kteří tvoří poměrně homogenní skupinu) a obrázků, z jejichž detailu popisu lze zjistit, jaký druh je na nich zachycen.}} Tito [[Kosmopolit|kosmopolitní]] [[letci]] jsou hojně rozšíření napříč všemi [[Oceán|oceány]]. Velikostí se jedná o extrémně diverzifikovanou skupinu, která zahrnuje jak jedny z největších ptáků schopných letu (k největším trubkonosým patří [[albatros stěhovavý]], jehož váha dosahuje až cirka 11 kg a rozpětí křídel až 3,6 m), tak jedny z nejmenších mořských ptáků vůbec (nejmenší zástupce řádu [[buřňáček nejmenší]] (''Oceanodroma microsoma'') váží kolem 30 g a jeho rozpětí křídel se pohybuje kolem 32 cm). Poměrový rozdíl mezi největším a nejmenším zástupcem řádu je vůbec největší ze všech ptačích řádů. [22] => [23] => K nejvýraznějším [[Morfologie (biologie)|morfologickým]] společným znakům trubkonosých patří vnější protažené trubkovité [[Nosní dírka|nozdry]] a stavba zobáku, který je složen ze 7–9 zrohovatělých destiček. K unikátním anatomickým znakům patří tvorba [[Žaludeční olej|žaludečního oleje]], který se vyskytuje u všech trubkonosých s výjimkou zástupců rodu ''[[Pelecanoides]]'' (buřník). Tento olej slouží jako efektivní zásobárna energie a v případě ohrožení jej trubkonosí umně vyvrhují na vetřelce. Zejména u ptačích vetřelců může olejem znehodnocené peří přivodit vážná zranění a následně i smrt. Živí se převážně rybami, [[desetiramenatci]] a [[Kril|krilem]]. Hlavně velké druhy, jako jsou albatrosi, jsou výjimečně schopní letci, kteří mají zvládnuté techniky [[Dynamické plachtění|dynamického plachtění]] a [[Svahové proudění|svahového proudění]]. Největší druhy albatrosů za život nalétají i miliony kilometrů. Jiné druhy jako buřňáci z rodu ''[[Pelecanoides]]'' jsou zase výbornými potápěči, co loví potravu i desítky metrů pod vodou. [24] => [25] => Trubkonosí představují extrémní zástupce [[K-strategie|K-stratégů]] s pomalou reprodukcí, dlouhým životním cyklem a ve většině případů i pozdní pohlavní dospělostí. Hnízdí v [[Kolonie (biologie)|koloniích]] převážně na opuštěných ostrovech bez [[Predátor|predátorů]]. Větší druhy hnízdí na povrchu, zatímco menší druhy si staví hnízda ve vyhloubených [[Nora (biologie)|norách]] i přirozených škvírách ve skalním terénu. Trubkonosí vykazují poměrně vysokou míru [[filopatrie]], tzn. vrací se pářit do svých mateřských kolonií, kde mohou hnízdit jen několik metrů od svého mateřského hnízda. Jsou to [[Monogamie|monogamní]] ptáci žijící v dlouholetých svazcích. Zejména u albatrosů zabírá utvoření párů i několik let, páření předchází komplikované zásnubní tance plné ritualizovaných póz. Trubkonosí kladou pouze jedno velké vejce za rok, větší druhy albatrosů pouze jednou za dva roky. Doba [[Inkubace vejce|inkubace]] je ve srovnání s ostatními ptáky dlouhá. Na vejcích sedí oba partneři, kteří sdílí i výchovu mláďat. Trubkonosí mají na ptáky nezvykle dobrý čich, který jim patrně pomáhá i v navigaci napříč jednotvárnými vodními plochami. Především v norách hnízdící druhy bývají aktivní hlavně v noci. [26] => [27] => Trubkonosí patří k nejohroženějším ptákům s řadou zástupců v [[Ohrožený taxon|ohrožených]] i [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožených]] kategoriích. K hlavním příčinám jejich ohrožení patří invazivní druhy živočichů (hlavně [[hlodavci]] a [[šelmy]]) a komerční rybolov, kde trubkonosí představují časté [[Vedlejší úlovek|vedlejší úlovky]]. Na ochrany trubkonosých byla vytvořena [[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků]]. Podle archeologických dokladů lidé lovili trubkonosé po tisíce let. V některých oblastech jako je Nový Zéland a Austrálie je místním domorodcům dodnes povolen omezený lov těchto ptáků. Mezi námořníky se traduje, že trubkonosí jsou nositelé duší utopených námořníků a krutých kapitánů, kteří byli odsouzeni k nekonečnému bloudění oceánem. Albatrosi jsou tradičně považováni za dobré znamení a jejich zabití by přineslo námořníkům smůlu. [28] => [29] => == Vědecká systematika == [30] => === Etymologie === [31] => [[Soubor:François-Nicolas Martinet - Histoire des oiseaux - VIII - Albatros.jpg|náhled|Raná ilustrace [[Albatros stěhovavý|albatrosa stěhovavého]] (1796, [[François-Nicolas Martinet]])|alt=Kolorovaná romantická kresba velkého ptáka (albatrosa) s bílým peřím, žlutým zobákem a blanitýma nohama, jak sedí na malém ostrůvku s vodopádem na pozadí]] [32] => Řád Procellariiformes (trubkonosí) byl poprvé vědecky popsán německým přírodovědcem [[Max Fürbringer|Maxem Fürbringerem]] v roce 1888.{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení1 = Tennyson [34] => | jméno1 = Alan James Drummond [35] => | příjmení2 = Tomotani [36] => | jméno2 = Barbara Mizumo [37] => | titul = A new fossil species of Procellaria (Aves: Procellariiformes) from the Pliocene of New Zealand [38] => | periodikum = Papéis Avulsos de Zoologia [39] => | ročník = 61 [40] => | datum_vydání = 2021-01-29 [41] => | strany = e20216116 [42] => | url = https://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0031-10492021000100216&script=sci_arttext [43] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [44] => | jazyk = en [45] => | doi = 10.11606/1807-0205/2021.61.16 [46] => }} Latinská verze jména řádu je odvozena z názvu buřňáka (''Procellaria''), který byl vytvořen na základě latinského {{Cizojazyčně|la|''procella''}}, čili „bouře“.{{Citace monografie [47] => | příjmení1 = Harper [48] => | jméno1 = Peter C. [49] => | titul = Southern albatrosses and petrels : an identification guide [50] => | vydavatel = Price Milburn for Victoria University Press [51] => | místo = Wellington, New Zealand [52] => | rok = 1978 [53] => | strany = 11 [54] => | isbn = 9780705506670 [55] => | jazyk = en [56] => }} Český název „trubkonosí“ odkazuje k trubkovitým nozdrám, typickému znaku zástupců řádu. [57] => [58] => === Evoluce === [59] => Nejstarší [[fosilie]] druhu, který by se patrně dal považovat za pra-zástupce trubkonosých, pochází z pozdního období [[Svrchní křída|svrchní křídy]] ([[Maastricht (geologie)|maastrich]]) před cca 70 miliony lety. Z fosilie se dochovala pouze pravá [[pažní kost]] (''humerus''), která vykazuje znaky dokládající příbuznost trubkonosým i [[Fregatka|fregatkám]] (''Fregata''). Tento druh dostal název ''[[Tytthostonyx glauconiticus]]''. První ptáci připomínající trubkonosé se tak vyvinuli ještě před [[Vymírání na konci křídy|hromadným vymírání druhů]] na konci křídy.{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení1 = Cooper [61] => | jméno1 = A. [62] => | titul = Mass Survival of Birds Across the Cretaceous- Tertiary Boundary: Molecular Evidence [63] => | periodikum = Science [64] => | ročník = 275 [65] => | číslo = 5303 [66] => | datum_vydání = 1997-02-21 [67] => | strany = 1109–1113 [68] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [69] => | jazyk = en [70] => | doi = 10.1126/science.275.5303.1109 [71] => }}{{Citace monografie [72] => | příjmení = Olson [73] => | jméno = Storrs L. [74] => | příjmení2 = Parris [75] => | jméno2 = David C. [76] => | titul = The Cretaceous Birds of New Jersey [77] => | url = https://repository.si.edu/bitstream/handle/10088/1985/SCtP-0063-Lo_res.pdf [78] => | vydavatel = Smithsonian Instituion Press [79] => | místo = Washington, D.C. [80] => | datum vydání = 1987 [81] => }} [82] => [83] => Trubkonosí mají společného předka s [[Tučňáci|tučňáky]] (Sphenisciformes), kteří představují jejich [[Sesterská skupina|sesterskou skupinu]].{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení1 = Jarvis [85] => | jméno1 = E. D. [86] => | příjmení2 = Mirarab [87] => | jméno2 = S. [88] => | příjmení3 = Aberer [89] => | jméno3 = A. J. [90] => | příjmení4 = Li [91] => | jméno4 = B. [92] => | příjmení5 = Houde [93] => | jméno5 = P. [94] => | příjmení6 = Li [95] => | jméno6 = C. [96] => | příjmení7 = Ho [97] => | jméno7 = S. Y. W. [98] => | příjmení8 = Faircloth [99] => | jméno8 = B. C. [100] => | příjmení9 = Nabholz [101] => | jméno9 = B. [102] => | příjmení10 = Howard [103] => | jméno10 = J. T. [104] => | příjmení11 = Suh [105] => | jméno11 = A. [106] => | příjmení12 = Weber [107] => | jméno12 = C. C. [108] => | příjmení13 = da Fonseca [109] => | jméno13 = R. R. [110] => | příjmení14 = Li [111] => | jméno14 = J. [112] => | příjmení15 = Zhang [113] => | jméno15 = F. [114] => | příjmení16 = Li [115] => | jméno16 = H. [116] => | příjmení17 = Zhou [117] => | jméno17 = L. [118] => | příjmení18 = Narula [119] => | jméno18 = N. [120] => | příjmení19 = Liu [121] => | jméno19 = L. [122] => | příjmení20 = Ganapathy [123] => | jméno20 = G. [124] => | příjmení21 = Boussau [125] => | jméno21 = B. [126] => | příjmení22 = Bayzid [127] => | jméno22 = M. S. [128] => | příjmení23 = Zavidovych [129] => | jméno23 = V. [130] => | příjmení24 = Subramanian [131] => | jméno24 = S. [132] => | příjmení25 = Gabaldon [133] => | jméno25 = T. [134] => | příjmení26 = Capella-Gutierrez [135] => | jméno26 = S. [136] => | příjmení27 = Huerta-Cepas [137] => | jméno27 = J. [138] => | příjmení28 = Rekepalli [139] => | jméno28 = B. [140] => | příjmení29 = Munch [141] => | jméno29 = K. [142] => | příjmení30 = Schierup [143] => | jméno30 = M. [144] => | příjmení31 = Lindow [145] => | jméno31 = B. [146] => | příjmení32 = Warren [147] => | jméno32 = W. C. [148] => | příjmení33 = Ray [149] => | jméno33 = D. [150] => | příjmení34 = Green [151] => | jméno34 = R. E. [152] => | příjmení35 = Bruford [153] => | jméno35 = M. W. [154] => | příjmení36 = Zhan [155] => | jméno36 = X. [156] => | příjmení37 = Dixon [157] => | jméno37 = A. [158] => | příjmení38 = Li [159] => | jméno38 = S. [160] => | příjmení39 = Li [161] => | jméno39 = N. [162] => | příjmení40 = Huang [163] => | jméno40 = Y. [164] => | příjmení41 = Derryberry [165] => | jméno41 = E. P. [166] => | příjmení42 = Bertelsen [167] => | jméno42 = M. F. [168] => | příjmení43 = Sheldon [169] => | jméno43 = F. H. [170] => | příjmení44 = Brumfield [171] => | jméno44 = R. T. [172] => | příjmení45 = Mello [173] => | jméno45 = C. V. [174] => | příjmení46 = Lovell [175] => | jméno46 = P. V. [176] => | příjmení47 = Wirthlin [177] => | jméno47 = M. [178] => | příjmení48 = Schneider [179] => | jméno48 = M. P. C. [180] => | příjmení49 = Prosdocimi [181] => | jméno49 = F. [182] => | příjmení50 = Samaniego [183] => | jméno50 = J. A. [184] => | příjmení51 = Velazquez [185] => | jméno51 = A. M. V. [186] => | příjmení52 = Alfaro-Nunez [187] => | jméno52 = A. [188] => | příjmení53 = Campos [189] => | jméno53 = P. F. [190] => | příjmení54 = Petersen [191] => | jméno54 = B. [192] => | příjmení55 = Sicheritz-Ponten [193] => | jméno55 = T. [194] => | příjmení56 = Pas [195] => | jméno56 = A. [196] => | příjmení57 = Bailey [197] => | jméno57 = T. [198] => | příjmení58 = Scofield [199] => | jméno58 = P. [200] => | příjmení59 = Bunce [201] => | jméno59 = M. [202] => | příjmení60 = Lambert [203] => | jméno60 = D. M. [204] => | příjmení61 = Zhou [205] => | jméno61 = Q. [206] => | příjmení62 = Perelman [207] => | jméno62 = P. [208] => | příjmení63 = Driskell [209] => | jméno63 = A. C. [210] => | příjmení64 = Shapiro [211] => | jméno64 = B. [212] => | příjmení65 = Xiong [213] => | jméno65 = Z. [214] => | příjmení66 = Zeng [215] => | jméno66 = Y. [216] => | příjmení67 = Liu [217] => | jméno67 = S. [218] => | příjmení68 = Li [219] => | jméno68 = Z. [220] => | příjmení69 = Liu [221] => | jméno69 = B. [222] => | příjmení70 = Wu [223] => | jméno70 = K. [224] => | příjmení71 = Xiao [225] => | jméno71 = J. [226] => | příjmení72 = Yinqi [227] => | jméno72 = X. [228] => | příjmení73 = Zheng [229] => | jméno73 = Q. [230] => | příjmení74 = Zhang [231] => | jméno74 = Y. [232] => | příjmení75 = Yang [233] => | jméno75 = H. [234] => | příjmení76 = Wang [235] => | jméno76 = J. [236] => | příjmení77 = Smeds [237] => | jméno77 = L. [238] => | příjmení78 = Rheindt [239] => | jméno78 = F. E. [240] => | příjmení79 = Braun [241] => | jméno79 = M. [242] => | příjmení80 = Fjeldsa [243] => | jméno80 = J. [244] => | příjmení81 = Orlando [245] => | jméno81 = L. [246] => | příjmení82 = Barker [247] => | jméno82 = F. K. [248] => | příjmení83 = Jonsson [249] => | jméno83 = K. A. [250] => | příjmení84 = Johnson [251] => | jméno84 = W. [252] => | příjmení85 = Koepfli [253] => | jméno85 = K.-P. [254] => | příjmení86 = O'Brien [255] => | jméno86 = S. [256] => | příjmení87 = Haussler [257] => | jméno87 = D. [258] => | příjmení88 = Ryder [259] => | jméno88 = O. A. [260] => | příjmení89 = Rahbek [261] => | jméno89 = C. [262] => | příjmení90 = Willerslev [263] => | jméno90 = E. [264] => | příjmení91 = Graves [265] => | jméno91 = G. R. [266] => | příjmení92 = Glenn [267] => | jméno92 = T. C. [268] => | příjmení93 = McCormack [269] => | jméno93 = J. [270] => | příjmení94 = Burt [271] => | jméno94 = D. [272] => | příjmení95 = Ellegren [273] => | jméno95 = H. [274] => | příjmení96 = Alstrom [275] => | jméno96 = P. [276] => | příjmení97 = Edwards [277] => | jméno97 = S. V. [278] => | příjmení98 = Stamatakis [279] => | jméno98 = A. [280] => | příjmení99 = Mindell [281] => | jméno99 = D. P. [282] => | příjmení100 = Cracraft [283] => | jméno100 = J. [284] => | příjmení101 = Braun [285] => | jméno101 = E. L. [286] => | příjmení102 = Warnow [287] => | jméno102 = T. [288] => | příjmení103 = Jun [289] => | jméno103 = W. [290] => | příjmení104 = Gilbert [291] => | jméno104 = M. T. P. [292] => | příjmení105 = Zhang [293] => | jméno105 = G. [294] => | titul = Whole-genome analyses resolve early branches in the tree of life of modern birds [295] => | periodikum = Science [296] => | ročník = 346 [297] => | číslo = 6215 [298] => | datum_vydání = 2014-12-12 [299] => | strany = 1320–1331 [300] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [301] => | jazyk = en [302] => | doi = 10.1126/science.1253451 [303] => }}{{Citace elektronického periodika [304] => | příjmení1 = Li [305] => | jméno1 = Cai [306] => | příjmení2 = Zhang [307] => | jméno2 = Yong [308] => | příjmení3 = Li [309] => | jméno3 = Jianwen [310] => | příjmení4 = Kong [311] => | jméno4 = Lesheng [312] => | příjmení5 = Hu [313] => | jméno5 = Haofu [314] => | příjmení6 = Pan [315] => | jméno6 = Hailin [316] => | příjmení7 = Xu [317] => | jméno7 = Luohao [318] => | příjmení8 = Deng [319] => | jméno8 = Yuan [320] => | příjmení9 = Li [321] => | jméno9 = Qiye [322] => | příjmení10 = Jin [323] => | jméno10 = Lijun [324] => | příjmení11 = Yu [325] => | jméno11 = Hao [326] => | příjmení12 = Chen [327] => | jméno12 = Yan [328] => | příjmení13 = Liu [329] => | jméno13 = Binghang [330] => | příjmení14 = Yang [331] => | jméno14 = Linfeng [332] => | příjmení15 = Liu [333] => | jméno15 = Shiping [334] => | příjmení16 = Zhang [335] => | jméno16 = Yan [336] => | příjmení17 = Lang [337] => | jméno17 = Yongshan [338] => | příjmení18 = Xia [339] => | jméno18 = Jinquan [340] => | příjmení19 = He [341] => | jméno19 = Weiming [342] => | příjmení20 = Shi [343] => | jméno20 = Qiong [344] => | příjmení21 = Subramanian [345] => | jméno21 = Sankar [346] => | příjmení22 = Millar [347] => | jméno22 = Craig D [348] => | příjmení23 = Meader [349] => | jméno23 = Stephen [350] => | příjmení24 = Rands [351] => | jméno24 = Chris M [352] => | příjmení25 = Fujita [353] => | jméno25 = Matthew K [354] => | příjmení26 = Greenwold [355] => | jméno26 = Matthew J [356] => | příjmení27 = Castoe [357] => | jméno27 = Todd A [358] => | příjmení28 = Pollock [359] => | jméno28 = David D [360] => | příjmení29 = Gu [361] => | jméno29 = Wanjun [362] => | příjmení30 = Nam [363] => | jméno30 = Kiwoong [364] => | příjmení31 = Ellegren [365] => | jméno31 = Hans [366] => | příjmení32 = Ho [367] => | jméno32 = Simon YW [368] => | příjmení33 = Burt [369] => | jméno33 = David W [370] => | příjmení34 = Ponting [371] => | jméno34 = Chris P [372] => | příjmení35 = Jarvis [373] => | jméno35 = Erich D [374] => | příjmení36 = Gilbert [375] => | jméno36 = M Thomas P [376] => | příjmení37 = Yang [377] => | jméno37 = Huanming [378] => | příjmení38 = Wang [379] => | jméno38 = Jian [380] => | příjmení39 = Lambert [381] => | jméno39 = David M [382] => | příjmení40 = Wang [383] => | jméno40 = Jun [384] => | příjmení41 = Zhang [385] => | jméno41 = Guojie [386] => | titul = Two Antarctic penguin genomes reveal insights into their evolutionary history and molecular changes related to the Antarctic environment [387] => | periodikum = GigaScience [388] => | ročník = 3 [389] => | číslo = 1 [390] => | datum_vydání = 2014 [391] => | strany = 27 [392] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [393] => | jazyk = en [394] => | doi = 10.1186/2047-217X-3-27 [395] => }} Zatímco prapředci tučňáků se začali specializovat na potápění a lov potravy pod vodní hladinou, takže časem ztratili schopnost letu, první trubkonosí se zaměřili na sbírání potravy z vodní hladiny a zvládnutí létacích technik. Vedle výzkumů [[DNA]] podporují hypotézu společného předka trubkonosých a tučňáků četné [[Morfologie (biologie)|morfologické]] a [[Etologie|etologické]] znaky. Ke společným morfologickým znakům patří trubkovité nozdry nalezené u jedné z nejstarších fosilií tučňáků, které jsou typické pro všechny moderní zástupce trubkonosých, dále podobné [[Obratel|obratle]], nízká [[tělesná teplota]], schopnost dlouhého půstu či trubičkovité zakončení nosních dírek u mláďat [[Tučňák nejmenší|tučňáka nejmenšího]] (''Eudyptula minor''), který je obecně považován za nejprimitivnějšího z tučňáků.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=474}} Ke společným znakům chování patří křížení zobáků a podobná funkce předvádění křídel při namlouvacích rituálech či způsob [[Regurgitace (zažívání)|regurgitace]] potravy.{{Citace elektronické monografie [396] => | titul = Procellariiform - Evolution and paleontology [397] => | url = https://www.britannica.com/animal/procellariiform/Evolution-and-paleontology [398] => | vydavatel = Britannica.com [399] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [400] => | jazyk = en [401] => }} [402] => [403] => Trubkonosí se patrně vyvinuli na jižní polokouli a odtud se rozšířili na severní.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=474}}{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=263}} I když většina známých fosilií trubkonosých pochází ze [[severní polokoule]], spíše to poukazuje na fakt, že na severní polokouli se nachází mnohem více pevniny než na jižní. K nejčastějším nalezištím jejich fosilií patří Evropa, Severní Amerika a Japonsko.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=474}} [404] => [405] => === Fylogeneze === [406] => [407] => Tučňáci a trubkonosí tvoří klad [[Procellariimorphae]].{{Citace elektronické monografie [408] => | titul = Browse Avibase Taxonomic Concepts [409] => | url = https://avibase.bsc-eoc.org/familytree.jsp?lang=CS [410] => | vydavatel = Avibase - Databáze ptáků světa [411] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [412] => | jazyk = en [413] => }} [[Sesterská skupina|Sesterskou skupinou]] tohoto kladu je skupina [[Pelecanimorphae]], která zahrnuje řády [[čápi|čápů]] (Ciconiiformes), [[Brodiví a pelikáni|brodivých a pelikánů]] (Pelecaniformes) a řád [[terejové|terejů]] ([[Suliformes]], který zahrnuje čeledi [[kormoránovití]], [[terejovití]], [[fregatkovití]], [[anhingovití]]).{{Citace elektronického periodika [414] => | příjmení1 = Kuhl [415] => | jméno1 = Heiner [416] => | příjmení2 = Frankl-Vilches [417] => | jméno2 = Carolina [418] => | příjmení3 = Bakker [419] => | jméno3 = Antje [420] => | příjmení4 = Mayr [421] => | jméno4 = Gerald [422] => | příjmení5 = Nikolaus [423] => | jméno5 = Gerhard [424] => | příjmení6 = Boerno [425] => | jméno6 = Stefan T [426] => | příjmení7 = Klages [427] => | jméno7 = Sven [428] => | příjmení8 = Timmermann [429] => | jméno8 = Bernd [430] => | příjmení9 = Gahr [431] => | jméno9 = Manfred [432] => | titul = An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life [433] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [434] => | ročník = 38 [435] => | číslo = 1 [436] => | datum_vydání = 2021-01-04 [437] => | strany = 108–127 [438] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [439] => | jazyk = en [440] => | doi = 10.1093/molbev/msaa191 [441] => }} V roce 2021 bylo navrženo, aby společný klad Pelecanimorphae a Pelecanimorphae nesl název Feraequornithes.{{Citace elektronického periodika [442] => | příjmení1 = Sangster [443] => | jméno1 = George [444] => | příjmení2 = Mayr [445] => | jméno2 = Gerald [446] => | titul = Feraequornithes: a name for the clade formed by Procellariiformes, Sphenisciformes, Ciconiiformes, Suliformes and Pelecaniformes (Aves) [447] => | periodikum = Vertebrate Zoology [448] => | ročník = 71 [449] => | datum_vydání = 2021-03-02 [450] => | strany = 49–53 [451] => | datum_přístupu = 2021-06-04 [452] => | jazyk = en [453] => | doi = 10.3897/vz.71.e61728 [454] => }} Grafické zobrazení fylogenetické struktury těchto kladů vypadá tedy následovně: [455] => [456] => {{klad| style=font-size:100%;line-height:90% [457] => |popisek1=Feraequornithes [458] => |1={{klad [459] => |label1=[[Procellariimorphae]] [460] => |1={{klad [461] => |1=[[Procellariiformes]] (trubkonosí) [[File:Thalassarche chlororhynchos 1838.jpg|40px]] [462] => |2=[[Sphenisciformes]] (tučňáci) [[File:Chinstrap Penguin white background.jpg|40px]] [463] => }} [464] => |label2=[[Pelecanimorphae]] [465] => |2={{klad [466] => |label2= [467] => |1=[[čápi|Ciconiiformes]] (čápi) [[File:Weißstorch (Ciconia ciconia) white background.jpg|50px]] [468] => |2={{klad [469] => |1=[[Suliformes]] (terejové) [[File:Cormorant in Strunjan, white background.png|70px]] [470] => |2=[[Pelecaniformes]] (brodiví a pelikáni) [[File:Spot-billed pelican takeoff white background.jpg|70px]] [471] => }} [472] => }} [473] => }} [474] => }} [475] => [476] => {{box-hlava [477] => | pozice = right [478] => | šířka = 400px [479] => }} [480] => Fylogenetický strom recentních čeledí [481] => {{klad [482] => |label1=Procellariformes – trubkonosí [483] => |1={{klad [484] => |1=[[Diomedeidae]] – albatrosovití [485] => |2={{klad [486] => |1=[[Oceanitidae]] – buřníčkovití [487] => |2={{klad [488] => |1=[[Hydrobatidae]] – buřňáčkovití [489] => |2=[[Procellariidae]] – buřňákovití [490] => }} [491] => }} [492] => }} [493] => }} [494] => {{box-pata}} [495] => [496] => V první polovině 20. století se v ornitologické literatuře objevovala řada různých interpretací [[Fylogeneze|fylogenetických]] vztahů trubkonosých. Anglický ornitolog [[Wilfred Backhouse Alexander]] v roce 1965 publikoval studii, ve které se pokusil sjednotit dosavadní poznatky a propagoval rozdělení do 4 čeledí, a sice [[albatrosovití]] (Diomedeidae), [[buřňákovití]] (Procellariidae), [[buřňáčkovití]] (Hydrobatidae) a [[buřníkovití]] (Pelecanoididae).{{Citace elektronického periodika [497] => | příjmení1 = Alexander [498] => | jméno1 = W. B. [499] => | titul = The Families And Genera Of The Petrels And Their Names [500] => | periodikum = Ibis [501] => | ročník = 107 [502] => | číslo = 3 [503] => | datum_vydání = 2008-04-03 [504] => | strany = 401a–405 [505] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [506] => | jazyk = en [507] => | doi = 10.1111/j.1474-919X.1965.tb07326.x [508] => | spoluautoři = et al. [509] => }} Toto rozdělení bylo přijato většinou ornitologů a běžně se objevuje v ornitologické literatuře až do přelomu 20. a 21. století. Již od 80. let se však začali objevovat autoři, kteří slučovali čeledi Procellariidae a Pelecanoididae do jedné (např. Joel Cracraft (1981){{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení1 = Cracraft [511] => | jméno1 = Joel [512] => | titul = Toward a Phylogenetic Classification of the Recent Birds of the World (Class Aves) [513] => | periodikum = The Auk [514] => | ročník = 98 [515] => | číslo = 4 [516] => | datum_vydání = 1981 [517] => | strany = 681–714 [518] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [519] => | jazyk = en [520] => | doi = 10.1093/auk/98.4.681 [521] => }}). Naopak jiní autoři jako Gary B. Nunn a Scott E. Stanley na základě rozborů DNA v roce 1998 nejenže odmítli tyto dva klady slučovat, ale navíc navrhli rozdělit klad Hydrobatidae (buřňáčkovití) na dva, a sice na severní a jižní větev. Čeleď Hydrobatidae se totiž ukázala jako [[Parafyletická skupina|parafyletická]]. V jejich pojetí by se tak trubkonosí dělili na Hydrobatidae (buřňáčkovití ze severní polokoule), Oceanitidae (buřňáčkovití z jižní polokoule; v češtině označováni nově jako buřníčkovití{{Citace elektronické monografie [522] => | titul = České názvosloví a systém ptáků (Avifauna Západopalearktické oblasti) [523] => | url = https://www.birdlife.cz/o-ptacich/ceske-nazvoslovi-a-system-ptaku/ [524] => | vydavatel = Česká společnost ornitologická [525] => | datum_vydání = 2021-2-28 [526] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [527] => }}), Diomedeidae, Pelecanoididae a Procellariidae.{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení1 = Nunn [529] => | jméno1 = G. B. [530] => | příjmení2 = Stanley [531] => | jméno2 = S. E. [532] => | titul = Body size effects and rates of cytochrome b evolution in tube-nosed seabirds [533] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [534] => | ročník = 15 [535] => | číslo = 10 [536] => | datum_vydání = 1998-10-01 [537] => | strany = 1360–1371 [538] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [539] => | jazyk = en [540] => | doi = 10.1093/oxfordjournals.molbev.a025864 [541] => }} I přes další DNA studie byly fylogenetické vztahy trubkonosých nadále předmětem vědeckých debat.{{Citace elektronického periodika [542] => | příjmení1 = Penhallurick [543] => | jméno1 = John [544] => | příjmení2 = Wink [545] => | jméno2 = Michael [546] => | titul = Analysis of the taxonomy and nomenclature of the Procellariiformes based on complete nucleotide sequences of the mitochondrial cytochrome b gene [547] => | periodikum = Emu - Austral Ornithology [548] => | ročník = 104 [549] => | číslo = 2 [550] => | datum_vydání = 2004 [551] => | strany = 125–147 [552] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [553] => | jazyk = en [554] => | doi = 10.1071/MU01060 [555] => }}{{Citace elektronické monografie [556] => | příjmení1 = Hackett [557] => | jméno1 = S. [558] => | příjmení2 = Kimball [559] => | jméno2 = R. [560] => | příjmení3 = Reddy [561] => | jméno3 = S. [562] => | příjmení4 = Bowie [563] => | jméno4 = R. [564] => | příjmení5 = Braun [565] => | jméno5 = E. [566] => | příjmení6 = Braun [567] => | jméno6 = M. [568] => | příjmení7 = Chojnowski [569] => | jméno7 = J. [570] => | příjmení8 = Cox [571] => | jméno8 = W. [572] => | příjmení9 = Han [573] => | jméno9 = K. [574] => | příjmení10 = Harshman [575] => | jméno10 = J. [576] => | příjmení11 = Huddleston [577] => | jméno11 = C. [578] => | příjmení12 = Marks [579] => | jméno12 = B. [580] => | příjmení13 = Miglia [581] => | jméno13 = K. [582] => | příjmení14 = Moore [583] => | jméno14 = W. [584] => | příjmení15 = Sheldon [585] => | jméno15 = F. [586] => | příjmení16 = Steadman [587] => | jméno16 = D. [588] => | příjmení17 = Witt [589] => | jméno17 = C. [590] => | příjmení18 = Yuri [591] => | jméno18 = T. [592] => | titul = A Phylogenomic Study of Birds Reveals Their Evolutionary History [593] => | url = https://blogs.scientificamerican.com/tetrapod-zoology/putting-petrels-in-place/ [594] => | vydavatel = Scientific American [595] => | datum_vydání = 2008 [596] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [597] => | jazyk = en [598] => | issn = 0036-8075 [599] => | doi = 10.1126/science.1157704 [600] => }}{{sfn|ref=Christidis2008|Christidis|2008|p=81–82}} [601] => [602] => [[Mezinárodní ornitologická unie]] i [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] k roku 2021 uznávají 147 druhů zástupců rozdělených do následujících 4 čeledí (v závorce je uveden počet rozeznávaných druhů v rámci čeledi):{{Citace elektronické monografie [603] => | titul = IOC World Bird List – version 11.1 [604] => | url = https://www.worldbirdnames.org/new/ [605] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [606] => | jazyk = en [607] => | doi = 10.14344/IOC.ML.11.1 [608] => }}{{Citace elektronické monografie [609] => | titul = Search: Procellariiformes [610] => | url = https://www.iucnredlist.org/search [611] => | vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species [612] => | datum_vydání = 2021 [613] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [614] => | jazyk = en [615] => }} [616] => [617] => *[[Diomedeidae]] (22) – albatrosovití, [618] => *[[Oceanitidae]] (9) – buřníčkovití (bývalá jižní větev buřňáčkovitých), [619] => *[[Hydrobatidae]] (18) – buřňáčkovití (bývalá severní větev buřňáčkovitých), [620] => *[[Procellariidae]] (98) – buřňákovití. [621] => [622] => Oproti tradičnímu pojetí je tedy v této moderní taxonomii ponížena čeleď Pelecanoididae (buřníkovití) na rod Pelecanoides (buřník) v rámci Procellariidae (buřňákovití) a čeleď Hydrobatidae (buřňáčkovití) je rozdělena na severní a jižní skupinu podle toho, jakou polokouli převážně obývá. Podle výzkumu DNA z roku 2014 představují bazální skupinu trubkonosých albatrosovití, jejichž sesterskou skupinou je klad společně tvořený ostatními třemi čeleděmi.{{Citace elektronického periodika [623] => | příjmení1 = Prum [624] => | jméno1 = Richard O. [625] => | příjmení2 = Berv [626] => | jméno2 = Jacob S. [627] => | příjmení3 = Dornburg [628] => | jméno3 = Alex [629] => | příjmení4 = Field [630] => | jméno4 = Daniel J. [631] => | příjmení5 = Townsend [632] => | jméno5 = Jeffrey P. [633] => | příjmení6 = Lemmon [634] => | jméno6 = Emily Moriarty [635] => | příjmení7 = Lemmon [636] => | jméno7 = Alan R. [637] => | titul = A comprehensive phylogeny of birds (Aves) using targeted next-generation DNA sequencing [638] => | periodikum = Nature [639] => | ročník = 526 [640] => | číslo = 7574 [641] => | datum_vydání = 2015 [642] => | strany = 569–573 [643] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [644] => | jazyk = en [645] => | doi = 10.1038/nature15697 [646] => }} [647] => [648] => == Vzhled a morfologie == [649] => {{Více obrázků [650] => | zarovnání = vpravo [651] => | orientace = vodorovně [652] => | hlavička = Ukázka extrémní odlišnosti štíhlostního poměru křídel [653] => | velikost obrázků = 160px [654] => [655] => | obrázek1 = Wandering Albatross flying over the South Atlantic (5656444654).jpg [656] => | alt1 = Fotografie bílého velkého ptáka v letu s patrnými dlouhými úzkými křídly [657] => | popisek1 = Albatros stěhovavý má velmi dlouhá a úzká křídla [658] => [659] => | obrázek2 = Pelecanoides urinatrix 1 - SE Tasmania (cropped).jpg [660] => | alt2 = Fotografie malého tmavého ptáka v letu s evidentními krátkými a širokými křídly [661] => | popisek2 = Buřník obecný má velmi krátká a široká křídla [662] => }} [663] => [664] => === Opeření a velikost === [665] => [666] => Trubkonosí jsou velikostí extrémně různorodý řád, který zahrnuje jak jedny z největších ptáků schopných letu, tak jedny z nejmenších [[Mořské ptactvo|mořských ptáků]] vůbec.{{Citace monografie [667] => | titul = Grzimek’s Animal Life Encyclopedia: Bird I [668] => | vydavatel = Gale Group [669] => | místo = Farmington Hills, MI [670] => | rok = 2002 [671] => | strany = 107–111 [672] => | isbn = 0-7876-5784-0 [673] => | jazyk = en [674] => | editoři = Jerome A. Jackson, Walter J. Bock, Donna Olendorf, Joseph E. Trumpey [675] => | edice = 2 [676] => | svazek = 2 [677] => }} Poměr velikostí mezi největším a nejmenším zástupcem řádu je vůbec největší ze všech ptačích řádů.{{sfn|ref=OnleyScofield|Onley|Scofield|2008|p=20}} Jedním z nejmenších představitelů trubkonosých je [[buřňáček nejmenší]] (''Oceanodroma microsoma''), který váží pouhých 28–34 g a jeho rozpětí křídel dosahuje 32 cm. Naproti tomu [[albatros stěhovavý]] může vážit až 11 kg a jeho rozpětí křídel může být až 3,6 m. Rozdíl v rozpětí křídel u nejmenšího a největšího zástupce řádu je tedy [[cirka]] desetinásobný a váhový rozdíl zhruba třistanásobný.{{sfn|ref=OnleyScofield|Onley|Scofield|2008|p=20}} Samci trubkonosých bývají většinou o trochu větší než samice, i když u buřňáčkovitých a u některých dalších menších druhů je tomu naopak.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=263}} [678] => [679] => [[Křídlo (biologie)|Křídla]] trubkonosých jsou protáhlá a úzká. Tvar a [[štíhlost křídla]] (poměr šířky křídla k rozpětí) se přitom výrazně liší napříč řádem. Obecně platí, že nejmenší zástupci trubkonosých (buřňáčkovití a buřníčkovití) mají široká křídla a nízký štíhlostní poměr křídla (tzn. křídlo je vzhledem ke své délce hodně široké). Malé až středně velké druhy (většina buřňákovitých) mají střední štíhlostní poměr a největší druhy (albatrosovití) mají nejvyšší štíhlostní poměr. Čestnou výjimku představuje rod potápivých buřníků (''[[Pelecanoides]]''), kteří následkem úzké specializace na sběr potravy pod vodou mají krátká křídla s nízkým až středním štíhlostním poměrem.{{Citace elektronického periodika [680] => | příjmení1 = Warham [681] => | jméno1 = John [682] => | titul = Wing loadings, wing shapes, and flight capabilities of procellariiformes [683] => | periodikum = New Zealand Journal of Zoology [684] => | ročník = 4 [685] => | číslo = 1 [686] => | datum_vydání = 1977 [687] => | strany = 73–83 [688] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [689] => | jazyk = en [690] => | doi = 10.1080/03014223.1977.9517938 [691] => }} Albatrosi (zvláště největší druhy jako jsou albatros stěhovavý a [[Albatros královský|královský]]) se štíhlostním poměrem 15 mají vůbec největší štíhlostní poměr ze všech ptáků. Naproti tomu jeden z nejmenších trubkonosých, [[buřníček žlutonohý]]{{poznámka|V textu jsou zástupci čeledi [[Oceanitidae]] (buřníčkovití) označováni jako buřníčci, i když ve většině literatury se stále označují jako buřňáčci. [[Česká společnost ornitologická]] k roku 2021 označuje Oceanitidae jako buřníčky.}} (''Oceanites oceanicus''), má štíhlostní poměr křídla pouze 8.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=65–66}} [692] => [693] => Tlusté nohy zakončují tři prsty směřující dopředu, které jsou spojeny blánami; zadní prst je zakrnělý nebo úplně chybí. Zbarvení nohou je většinou černé, i když u některých druhů může být růžové, modré či strakaté. [694] => [695] => Opeření trubkonosých bývá nevýrazné s převažujícími šedými, bílými a černými barvami. V rámci těchto odstínů jsou barevné vzory napříč řádem různorodé, a sice od takřka zcela tmavě zbarvených jedinců (např. [[buřňák temný]], ''Ardenna grisea'') přes jedince s černobílými vzory (rod ''[[Pachyptila]]'') a trubkonosé s [[Protistín|protistínovým]] maskováním (např. [[buřňák severní]], ''Puffinus puffinus'') až po převážně světlé jedince (např. [[albatros královský]]). Sezónní či pohlavní proměnlivost opeření není u trubkonosých přítomná.{{Citace elektronického periodika [696] => | příjmení1 = Bretagnolle [697] => | jméno1 = Vincent [698] => | titul = Adaptive Significance of Seabird Coloration: The Case of Procellariiforms [699] => | periodikum = The American Naturalist [700] => | ročník = 142 [701] => | číslo = 1 [702] => | datum_vydání = 1993 [703] => | strany = 141–173 [704] => | url = https://www.jstor.org/stable/2462637 [705] => | issn = 0003-0147 [706] => | datum_přístupu = 2021-05-14 [707] => | jazyk = en [708] => }} [[Ocas]] má různé délky a tvary. Obyčejně má 12 rýdovacích per, buřňákovití (Procellariidae) jich mívají 16.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=263}} [709] => [710] =>
'''Příklady odlišnosti opeření trubkonosých od světlého druhu po tmavý''' [711] => Soubor:Pétrel des neiges - Snow Petrel.jpg|alt=Fotografie ptáka s převážně bílým peřím|[[Buřňák sněžní]] [712] => Soubor:Fulmarus glacialoides in flight - SE Tasmania.jpg|alt=Fotografie ptáka s převážně šedo-bílým peřím|[[Buřňák jižní]] [713] => Soubor:Black-browed Albatross flying over the South Atlantic (5544281688).jpg|alt=Fotografie ptáka s bílým tělem a tmavými křídly|[[Albatros černobrvý]] [714] => Soubor:Daption capense -near Elephant Island, Southern Ocean -flying-8.jpg|alt=Fotografie ptáka s převážně černým zabarvením a bílými skvrnami na křídlech|[[Buřňák černobílý]] [715] => Soubor:Giant Petrel flying over the South Atlantic (5543706515).jpg|alt=Fotografie ptáka s převážně tmavým peřím|[[Buřňák obrovský]] [716] =>
[717] => [718] => === Zobák a nozdry === [719] => {{Více obrázků [720] => | zarovnání = vlevo [721] => | orientace = vodorovně [722] => | hlavička = Pozice trubkovitých nozder [723] => | velikost obrázků = 220px [724] => [725] => | obrázek1 = Starr 080614-8995 Phoebastria immutabilis (head) (cropped).jpg [726] => | alt1 = Portrét hnědého ptáka s patrnými dírkami v horním zobáku [727] => | popisek1 = U albatrosovitých jsou nozdry po stranách zobáku ([[albatros laysanský]]) [728] => [729] => | obrázek2 = Flickr - Rainbirder - Northern Fulmar headshot.jpg [730] => | alt2 = Portrét bílého ptáka s patrnými trubičkovitými nozdrami na horním zobáku [731] => | popisek2 = U ostatních trubkonosých jsou usazeny na horní čelisti ([[buřňák lední]]) [732] => }} [733] => [734] => Společným znakem všech trubkonosých jsou vnější protažené nozdry trubkovitého tvaru ústící do zrohovatělých výběžků na horním zobáku.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=590}} U albatrosovitých tyto nozdry ústí po stranách horní čelisti, u ostatních trubkonosých jsou umístěny na svrchní střední části horního zobáku u jeho kořene. Do nozder ústí [[Solná žláza|solné žlázy]], jimiž trubkonosí filtrují přebytečnou sůl z pozřené mořské vody. [735] => [736] => Dalším společným unikátním znakem trubkonosých je stavba zobáku, který je složen ze 7–9 zrohovatělých destiček. Poskládání těchto destiček bývá druhově unikátní a vědcům někdy pomáhá k rozlišení vzhledově podobných druhů přímo v terénu.{{Citace sborníku [737] => | titul = Family Procellariidae [738] => | url = https://www.researchgate.net/publication/271326361_Family_Procellariidae_petrels_and_shearwaters [739] => | sborník = Handbook of the Birds of the World [740] => | vydavatel = Lynx [741] => | místo = Barcelona [742] => | strany = 216–257 [743] => | jazyk = en [744] => | příjmení1 = Carboneras [745] => | jméno1 = C. [746] => | příjmení_sestavitele1 = del Hoyo [747] => | jméno_sestavitele1 = J. [748] => | příjmení_sestavitele2 = Elliott [749] => | jméno_sestavitele2 = A. [750] => | příjmení_sestavitele3 = Sargatal [751] => | jméno_sestavitele3 = J. [752] => | rok_vydání = 1992 [753] => }} Horní čelist je delší než spodní a špička horního zobáku je přes ten spodní zaháknutá. Ostrá špička zobáku se ptákům hodí k pevnému uchopení kluzkých živočichů sebraných z moře. Některé menší druhy trubkonosých mají ve spodní čelisti výrůstky hřebínkovitého tvaru, které slouží jako filtr při sběru [[Plankton|planktonu]] a malých živočichů. Barva zobáku je většinou černá či tmavě šedá, některé druhy však hýří mnohem pestřejšími barvami jako je oranžová, žlutá či růžová. [754] => [755] => === Žaludeční olej === [756] => {{Podrobně|Žaludeční olej}} [757] => [758] => [[File:Northern fulmar display.jpg|thumb|Muzejní vyobrazení [[Buřňák lední|burňáka ledního]] při vyvrhování žaludečního oleje ([[Muzeum přírodní historie v Santa Barbaře|Přírodovědné muzeum]] v [[Santa Barbara|Santa Barbaře]])|alt=Fotografie bílého vypreparovaného ptáka při vyvrhování žluté tuhého hmoty]] [759] => Unikátní charakteristikou trubkonosých je také přítomnost [[Žaludeční olej|žaludečního oleje]], který se vyskytuje u všech zástupců s výjimkou rodu ''[[Pelecanoides]]''. Žaludeční olej se vytváří ve [[Proventriculus|žláznatém žaludku]] (''proventriculus''), který předchází [[Trávicí soustava ptáků|svalnatému žaludku]] (''ventriculus'').{{Citace elektronického periodika [760] => | příjmení1 = Warham [761] => | jméno1 = John [762] => | titul = The incidence, functions and ecological significance of petrel stomach oils [763] => | periodikum = Proceedings of the New Zealand Ecological Society [764] => | ročník = 24 [765] => | datum_vydání = 1977 [766] => | strany = 84–93 [767] => | url = https://newzealandecology.org/nzje/2787 [768] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [769] => | jazyk = en [770] => }} Žláznatý žaludek je v normálním stavu přeložený, takže jeho zvětšená plocha umožňuje přítomnost vysokého počtu žláz a v případě potřeby se může výrazně roztáhnout. Přesné složení oleje závisí na druhu a přijímané potravě, ale obecně má vysokou energetickou hodnotu a obsah [[Vitamín A|vitamínů A]] a [[Vitamín D|D]].{{Citace elektronické monografie [771] => | titul = Procellariiform: Form And Function [772] => | url = https://www.britannica.com/animal/procellariiform/Form-and-function [773] => | vydavatel = Britannica [774] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [775] => | jazyk = en [776] => }} [777] => [778] => Žaludeční olej produkují všichni jedinci – jak mláďata, tak hnízdící a nehnízdíci dospělci. Je poměrně lehký, s [[relativní hustota|relativní hustotou]] 0,88 vůči vodě, tzn. žaludeční olej by v případě vyvržení plaval na vodní hladině (pro srovnání olivový olej má relativní hustotu cirka 0,91). Má sladký a rybí zápach, jeho barva může být různá, ale většinou je tmavší od jantarové až po tmavou červeno-hnědou. Funkce oleje je dvojí: slouží jako zásobárna energie (olej je tráven během dlouhých letů či je podáván mláďatům spolu s částečně natrávenou potravou) a vyvržený se používá jako obrana proti [[Predátor|predátorům]]. [779] => [780] => Olej je extrémně energeticky výživný, v některých případech má až třicetinásobnou energetickou hodnotu oproti tuhé potravě stejného objemu. K jeho tvorbě dochází po spolknutí potravy, kdy začíná zpracování jídla zažívacím systémem. Tuhé části se přesunou do [[Dvanáctník|dvanáctníku]], zatímco vodnaté, energeticky výživné části jsou zadrženy ve žláznatém žaludku. Trubkonosí často létají za potravou stovky až tisíce kilometrů daleko a je tedy pro ně výhodné přenášet zpět do hnízda potravu v podobě oleje, který má extrémně výhodný poměr výživové energie vůči váze.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} [781] => [782] => Množství oleje ve žláznatých žaludcích se liší podle druhu a časovém období, může však představovat významnou část celkové váhy jednotlivce. Z těla [[Buřňák tenkozobý|buřňáka tenkozobého]] (''Ardenna tenuirostris'') bylo vyjmuto 280 ml oleje, což představovalo kolem 30 % jeho celkové váhy. [783] => [784] => == Rozšíření == [785] => [[File:Garrodia nereis 2 - SE Tasmania.jpg|thumb|[[Buřníček šedohřbetý]] (''Garrodia nereis'')|alt=Fotografie tmavého ptáka letícího těsně nad vodou]] [786] => Trubkonosí jsou svým výskytem vázáni na moře a oceán. Na břeh přilétají většinou pouze za účelem hnízdění a mimo hnízdní období tráví prakticky veškerý čas na moři. Vyskytují se od tropů po polární oblasti ve všech oceánech, avšak většina druhů se rozmnožuje v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]]. Většina druhů se vyskytuje na jižní polokouli.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} Nevyskytují se v brakických vodách a v nejvyšších zeměpisných sířkách severní polokoule. [787] => [788] => Rozšíření trubkonosých v době mimo hnízdní období je vesměs řízeno dostupností potravy (ta je nicméně závislá na mnoha jiných faktorech, jako jsou oceánské proudy či počasí). Některé druhy jsou tažné a podnikají každoroční [[Ptačí migrace|migraci]]. K těmto druhům patří [[buřňák tenkozobý]] (''Puffinus tenuirostris'') nebo [[buřňák severní]] (''Puffinus puffinus)'', kteří během svých tahů překračují [[rovník]]. Zatímco buřňák tenkozobý se rozmnožuje na jižní polokouli a zimuje na severní, u buřňáka severního tomu je naopak. U buřňáků temných (''Ardenna grisea'') byla dokonce zaznamenaná nejdelší elektronicky naměřená [[Migrace zvířat|migrace]] ze světa zvířat, když buřňáci letěli krouživými a elipsovitými pohyby z Nového Zélandu přes Japonsko a Aljašku do Kalifornie a poté zpět na Nový Zéland. Za cca 8 měsíců uletěli zhruba 64 tisíc kilometrů.{{Citace elektronického periodika [789] => | příjmení2 = Tremblay [790] => | jméno2 = Y. [791] => | příjmení3 = Weimerskirch [792] => | jméno3 = H. [793] => | titul = Migratory shearwaters integrate oceanic resources across the Pacific Ocean in an endless summer [794] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [795] => | ročník = 103 [796] => | číslo = 34 [797] => | strany = 12799–12802 [798] => | doi = 10.1073/pnas.0603715103 [799] => | jazyk = en [800] => | datum_vydání = 2006-08-22 [801] => | příjmení10 = Block [802] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [803] => | jméno11 = D. P. [804] => | příjmení11 = Costa [805] => | jméno10 = B. A. [806] => | příjmení1 = Shaffer [807] => | jméno9 = D. G. [808] => | příjmení9 = Foley [809] => | jméno1 = S. A. [810] => | příjmení8 = Taylor [811] => | jméno7 = H. [812] => | příjmení7 = Moller [813] => | jméno6 = P. M. [814] => | příjmení6 = Sagar [815] => | jméno5 = D. R. [816] => | příjmení5 = Thompson [817] => | jméno4 = D. [818] => | příjmení4 = Scott [819] => | jméno8 = G. A. [820] => }} [821] => [822] => === Populace === [823] => [824] => Početnost trubkonosých se může extrémně lišit podle druhu. Velikost populací některých druhů se počítá pouze v desítkách jedinců, např. u [[buřňáček guadalupský|buřňáčka guadalupského]] (''Oceanodroma macrodactyla''), [[buřňák Macgillivrayův|buřňáka Macgillivrayova]] (''Pseudobulweria macgillivrayi'') nebo [[buřníček chathamský|buřníčka chathamského]] (''Fregetta maoriana''), zatímco u jiných druhů čítá desítky milionů, např. u [[buřňák holubí|buřňáka holubího]] (''Pachyptila desolata'') nebo [[buřňák tenkozobý|buřňáka tenkozobého]] (''Ardenna tenuirostris'').Data IUCN u jednotlivých profilů druhů dostupné na webových stránkách IUCN: https://www.iucnredlist.org/ [[Buřníček žlutonohý]] (''Oceanites oceanicus''), jehož žijí desítky miliony kusů,{{Citace elektronického periodika [825] => | příjmení2 = Wotherspoon [826] => | jméno2 = Simon J. [827] => | titul = Distribution and abundance of Wilson’s storm petrels Oceanites oceanicus at two locations in East Antarctica: testing habitat selection models [828] => | periodikum = Polar Biology [829] => | ročník = 29 [830] => | číslo = 10 [831] => | strany = 878–892 [832] => | doi = 10.1007/s00300-006-0127-4 [833] => | jazyk = en [834] => | příjmení1 = Olivier [835] => | jméno1 = Frédérique [836] => | datum_vydání = 2006-09 [837] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [838] => }} patří k nejrozšířenějším mořským ptákům vůbec.{{Citace elektronické monografie [839] => | titul = Oceanites oceanicus — Wilson's Storm-Petrel [840] => | url = http://www.environment.gov.au/cgi-bin/sprat/public/publicspecies.pl?taxon_id=1034 [841] => | vydavatel = Australian Government: Department of Agriculture, Water and the Environment [842] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [843] => | jazyk = en [844] => }}{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=2}} Celková populace všech trubkonosých se počítá řádově ve stovkách milionů. [845] => [846] => == Biologie a chování == [847] => [848] => === Rozmnožování === [849] => [850] => ==== Hnízdiště ==== [851] => [[Soubor:Black-browed Albatross colony (5586426428).jpg|vlevo|náhled|Kolonie albatrosů černobrvých na [[Saundersův ostrov|Saundersově ostrově]] na [[Falklandy|Falklandách]]|alt=Fotografie zachycuje pohled na ptačí kolonii shora na pozadí oceánu. Bíločerní opeřenci sedí na hnízdech, někteří poletují kolem]] [852] => [853] => K rozmnožování dochází na břehu v [[Kolonie (biologie)|koloniích]], a to většinou na odlehlých ostrovech, skalních výběžcích a římsách a obecně v těžko přístupném terénu, kde se běžně nevyskytují suchozemští predátoři. Kolem pětiny trubkonosých hnízdí na povrchu, ostatní si hloubí až metr dlouhé nory či si staví hnízda v úkrytech pod balvany a štěrkovými nánosy. Ptáci hnízdící na povrchu jsou buď příliš velcí na to, aby hnízdili v norách (např. albatrosi), nebo se jedná o malé druhy hnízdící v tropických oblastech bez přítomnosti predátorů, takže se u nich nevyvinula potřeba ukrývat se do nor. Druhy hnízdící v norách typicky opouští noru pouze v noci, což je patrně způsob obrany proti dravým ptákům. Velké druhy, které se nemusí tolik obávat dravců, hnízdí na povrchu a bývají aktivní hlavně ve dne.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} [854] => [855] => Hnízda větších druhů trubkonosých bývají umístěna v místech s dostatečně silným větrem, který větší druhy nutně potřebují ke vzletu. Menší druhy dokáží vzlétnout za pomocí rychlého mávání křídel, což větší druhy nesvedou. Hustota hnízdišť v koloniích závisí na místě a druhu – zatímco některé druhy preferují široké odstupy od ostatních hnízdících jedinců, jiné si staví hnízda těsně vedle sebe. Např. na 523hektarovém ostrově [[Baccalieu]] u [[Newfoundland]]u bylo odhadnuto 3,36 milionů hnízdišť [[buřňáček dlouhokřídlý|buřňáčků dlouhokřídlých]] (''Oceanodroma leucorhoa'') a na mnohem menším, 98hektarovém ostrově [[Rangatira (ostrov)|Rangatira]] se vyskytuje kolem 1,3 milionů nor [[buřníček běločelý|buřníčků běločelých]] (''Pelagodroma marina'').{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=3}} [856] => [857] => Na některých lokalitách dochází ke hnízdění různých druhů trubkonosých, takže se jejich kolonie překrývají. V takových případech jsou menší druhy citelně znevýhodněny v rozepřích o teritoria. U takového [[Buřňák šedý|buřňáka šedého]] (''Calonectris diomedea'') bylo zdokumentováno, jak usmrtil některé menší druhy trubkonosých, když se rozhodl rozšířit své hnízdní [[Teritorium (ekologie)|teritorium]] a zabrat sousední hnízdiště. [858] => [859] => Trubkonosí tíhnou k [[Filopatrie|filopatrii]], tzn. mají tendenci vracet se do míst, kde se narodili.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=6–7}} Míra filopatrie se liší, avšak může nabývat poměrně extrémních rozměrů – u albatrosů laysanských bylo zjištěno, že většina z nich si zakládá svá první hnízda do 20 metrů od svých rodných hnízd.{{Citace elektronického periodika [860] => | příjmení1 = Fisher [861] => | jméno1 = Harvey I. [862] => | titul = Some Dynamics of a Breeding Colony of Laysan Albatrosses [863] => | periodikum = Wilson Bulletin [864] => | ročník = 88 [865] => | číslo = 1 [866] => | datum_vydání = 1976 [867] => | strany = 121–142 [868] => | url = https://sora.unm.edu/node/129258 [869] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [870] => | jazyk = en [871] => }} Podobně na tom byl i [[buřňák šedý severoatlantský]] (''Calonectris borealis''), u jehož populace nedaleko [[Korsika|Korsiky]] bylo zjištěno, že drtivá většina samců si zakládá hnízda do 100 m od svého rodného hnízda; 9 ze 61 sledovaných samců dokonce hnízdilo ve své rodné noře.{{Citace elektronického periodika [872] => | příjmení1 = Thibault [873] => | jméno1 = Jean-Claude [874] => | příjmení2 = Bretagnolle [875] => | jméno2 = Vincent [876] => | titul = Natal Philopatry and Close Inbreeding in Cory's Shearwater (Calonectris diomedea) [877] => | periodikum = The Auk [878] => | ročník = 115 [879] => | číslo = 2 [880] => | datum_vydání = 1998-04 [881] => | strany = 483–486 [882] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [883] => | jazyk = en [884] => | doi = 10.2307/4089209 [885] => }} Rozšířená je i dlouhodobá věrnost hnízdišti – každoročně se vrací klást svá vejce do téhož hnízda až kolem 91 % [[buřňák Bulwerův|buřňáků Bulwerových]] (''Bulweria bulwerii''){{Citace elektronického periodika [886] => | příjmení1 = Mougin [887] => | jméno1 = J. L. [888] => | titul = Faithfulness to mate and nest site of Bulwer's petrel Bulweria bulwerii at Selvagem Grande [889] => | periodikum = Marine Ornithology [890] => | ročník = 24 [891] => | číslo = 1/2 [892] => | datum_vydání = 1996 [893] => | strany = 15–18 [894] => | url = https://sora.unm.edu/node/135879 [895] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [896] => | jazyk = en [897] => }} a v případě úspěšného vyvedení mláďat až 81 % [[Buřňák šedý|buřňáků šedých]] (''Calonectris diomedea'').{{Citace elektronického periodika [898] => | příjmení1 = Thibault [899] => | jméno1 = J. C. [900] => | titul = Nest-site tenacity and mate fidelity in relation to breeding success in Cory's Shearwater Calonectris diomedea [901] => | periodikum = Bird Study [902] => | ročník = 41 [903] => | číslo = 1 [904] => | datum_vydání = 1994-03 [905] => | strany = 25–28 [906] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [907] => | jazyk = en [908] => | doi = 10.1080/00063659409477193 [909] => }} [910] => [911] => ==== Tvorba páru ==== [912] => [[Soubor:Courtship Dance of Laysan Albatrosses Phoebastria immutabilis at Midway Atoll.ogv|náhled|Video ukázka zásnubních tanců albatrosů laysanských|alt=Video zachycuje dva albatrosy, jak stojí naproti sobě a vehementně a rychle máchají a klepetají zobáky]] [913] => [914] => Trubkonosí představují extrémní zástupce [[K-strategie|K-stratégů]], tzn. živočichů s pomalou reprodukcí, dlouhým životním cyklem a ve většině případů i pozdní pohlavní dospělostí. Tvoří [[Monogamie|monogamní]] páry, které spolu zůstávají dlouhé roky a někdy i celý život. Rozvody se nicméně dějí, a to hlavně v případě neúspěšného vyvedení mláďat. Ke tvorbě páru většinou dochází v kolonii, kde ptáci předvádí velmi propracované namlouvací rituály. U trubkonosých, kteří jsou aktivní ve dne, jsou námluvy zaměřeny na vizuální předvádění opeření a póz, u nočních druhů se jedná o propracované zvuky.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} K nejdokonalejším namlouvacím rituálům dochází u albatrosovitých, kteří předvádí jedny z nejkomplexnějších zásnubních tanců z celé ptačí říše.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=75–76}} Tyto tance se druhově liší, avšak zahrnují mj. vzájemné čištění peří na hrudi, čištění vlastního peří pod křídly a na hrudi, natahování krků, úkrčné pózy, dotýkání se zobáky, rychlé cvakání zobáků, vykrucování krků, natahování krků k nebi, roztahování křídel, uklánění, třepání hlavami, společné synchronní lety (hlavně u rodu ''[[Phoebetria]]''), předvádění stavby hnízda samci a podobně. Tato gesta jsou doprovázena četnými zvukovými projevy jako je vrčení, ňafání (vydávání nízko položených zvuků podobných štěkání) a vysoko položený zpěv.{{Citace elektronického periodika [915] => | příjmení1 = Pickering [916] => | jméno1 = S.P.C. [917] => | příjmení2 = Berrow [918] => | jméno2 = S.D. [919] => | titul = Courtship behaviour of the Wandering Albatross Diomedea exulans at Bird Island, South Georgia [920] => | periodikum = Marine Ornithology [921] => | ročník = 29 [922] => | datum_vydání = 2001 [923] => | strany = 29–37 [924] => | url = https://sora.unm.edu/sites/default/files/MO_29_1_29-37.pdf [925] => | jazyk = en [926] => }}{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=77}} [927] => [928] => K těmto audiovizuálním zásnubním předehrám dochází hlavně u mladých jedinců, kteří ještě nemají partnera, nebo u ptáků, kteří z jakéhokoliv důvodu o svého partnera přišli. Jedinci, kteří se budou námluv účastnit, přichází do kolonií o něco dříve než zaběhlé páry. Námluvy často pokračují přes celé nastávající pářící období a mohou klidně pokračovat dalších několik let, než konečně dojde k utvoření páru.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} Pár si poté postaví či vyhloubí hnízdo, na jehož stavbě se podílí samec i samice. Poté pár přistupuje ke kopulaci, ke které dochází výhradně na zemi. Výzkumy DNA ukázaly, že i přes monogamní svazky u samic poměrně často dochází k příležitostné kopulaci s jinými samci a jejich dlouholetý partner občas není skutečným otcem vychovávaného mláděte.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} Po páření takřka všechny druhy trubkonosých odlétají na moře za potravou na několik dní až týdnů, takže tvorba vejce probíhá mimo hnízdiště.{{Citace elektronického periodika [929] => | příjmení1 = Rayner [930] => | jméno1 = M. [931] => | příjmení2 = Gaskin [932] => | jméno2 = C. [933] => | příjmení3 = Stephenson [934] => | jméno3 = B. [935] => | příjmení4 = Fitzgerald [936] => | jméno4 = N. [937] => | příjmení5 = Landers [938] => | jméno5 = T. [939] => | příjmení6 = Robertson [940] => | jméno6 = B. [941] => | příjmení7 = Scofield [942] => | jméno7 = R. [943] => | příjmení8 = Ismar [944] => | jméno8 = S. M. [945] => | příjmení9 = Imber [946] => | jméno9 = M. [947] => | titul = Brood patch and sex-ratio observations indicate breeding provenance and timing in New Zealand storm petrel (Fregetta maoriana) [948] => | periodikum = Marine Ornithology [949] => | datum_vydání = 2013 [950] => | strany = 107–111 [951] => | url = https://api.semanticscholar.org/CorpusID:85680380 [952] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [953] => | jazyk = en [954] => }} U některých druhů odlétá pouze samice. Odlet na moře umožňuje trubkonosým vysoký energetický příjem před energeticky náročným obdobím kladení vejce a následným půstem během inkubace.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} [955] => [956] =>
'''Příklady namlouvacího chování''' [957] => Soubor:Waved albatross courtship.jpg|alt=Dva ptáci při doteku žlutých zobáků|Dotýkání zobáky u albatrosů galapážských [958] => Soubor:Phoebetria palpebrata - Courting.jpg|alt=Stříbrní ptáci stojí naproti sobě a vzájemně si čistí peří|Vzájemné čištění peří u albatrosů světlohřbetých [959] => Soubor:Gooney Bird Dance.jpg|alt=Dva ptáci stojí naproti sobě se zobáky obrácenými k nebi|Synchronizované zvedání zobáků k nebi u albatrosů laysanských [960] => Soubor:Macronectes halli -Cooper Bay, South Georgia, British Overseas Territories, UK -two-8 (1).jpg|alt=Dva ptáci sedi na vodě a dotýkají se zobáky|Hra se zobáky buřňáků Hallových [961] => Soubor:Kerguelen - Diomedea exulans - wooing.jpg|alt=Trojice albatrosů stojí v malém hloučku, jeden z nich má roztáhnutá křídla|Naparování peří albatrosů stěhovavých [962] => Soubor:Dance of Black-footed Albatrosses1.jpg|alt=Tři černí ptáci stojí v hloučku, jeden z nich pozoruje ostatní dva při čištění peří|Předvádění čištění peří albatrosů černonohých [963] =>
[964] => [965] => ==== Výchova mláďat ==== [966] => [[Soubor:Fýll - Fulmars, Iceland (14342056997).jpg|náhled|Hnízdící buřňáci lední na Islandu|alt=Fotografie travnatého svahu s cca tuctem nor, ve kterých sedí ptáci]] [967] => Krátce po návratu samice z oceánu dochází ke snesení vejce, které v průměru váží 5–30 % hmotnosti samice.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} Trubkonosí kladou pouze jedno vejce jednou za rok, menší část trubkonosých klade vejce ob jeden rok (hlavně větší, na povrchu hnízdící druhy). [[Inkubace vejce|Inkubují]] samec i samice, přičemž první „inkubační směnu“ začíná samec. V době, kdy jeden z partnerů inkubuje, druhý partner se vydává na moře za krmením. Délka pobytu na moři roste spolu s velikostí druhu, a obyčejně trvá od cca půl dne do 18 dnů.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} V krajních případech může partner strávit na moři i delší čas. Je znám případ samice albatrosa laysanského, která čekala na svého partnera 50 dní, než se rozhodla k odletu z hnízda.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=92}} Velké druhy jako albatrosi mohou urazit během jednoho lovného letu i tisíce kilometrů, jiné druhy jako [[buřňák lední]] (''Fulmarus glacialis'') mohou být zpět i za 6 hodin.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} [968] => [969] => U obou pohlaví dochází během inkubace k vývinu [[Hnízdní nažina|hnízdní nažiny]]. Inkubace trvá v závislosti na druhu cca 39–79 dní, což je na ptáky velmi dlouhá doba. Platí, že u větších druhů trvá inkubace déle. Partneři trávívají inkubací zhruba stejné množství času, i když u některých druhů samci inkubují v průměru o něco více než samice. Krmné výpravy na moře se zkracují s tím, jak se blíží doba vyklubání mláděte, čímž je zajištěno, že přinejmenším jeden z rodičů bude mít pro novorozeně dostatek potravy.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} Občas se stává, že v případě vyrušení nebo dlouhé nepřítomnosti partnera je inkubující jedinec donucen opustit hnízdo a vydat se za potravou. Nepřítomnost inkubujícího rodiče na hnízdě zpomalí či úplně zastaví růst [[Embryo|embrya]], nicméně i tak je možné úspěšně vyvést mládě. U [[Buřňáček madeirský|buřňáčka madeirského]] (''Oceanodroma castro'') byl zaznamenán odlet inkubujícího dospělce z hnízda na 23 dní, načež se rodič vrátil a pokračoval v inkubaci a nakonec došlo i k vyklubání mláděte. Je možné, že tato odolnost embrya vůči chladným podmínkám je jedna z adaptací trubkonosých na jejich chladný biotop.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=594}} [970] => [[Soubor:FAL-2017-Saunders Island, Falkland Islands-Black-browed albatross chick (Thalassarche melanophris) 01.jpg|vlevo|náhled|Mládě albatrosa černobrvého|alt=Bílý opeřenec sedí na hnízdě vyhloubeném v kupě hlíny]] [971] => Mláďata jsou po vylíhnutí plně závislá na rodičích.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=263}} Rodiče je pravidelně krmí žaludečním olejem a částečně natrávenou potravou vyvrženou ze žláznatého žaludku. Žaludeční olej je přitom pro mláďata extrémně důležitý. Na Jižní Georgii byl proveden experiment, kdy bylo prohozeno 75 čerstvě vylíhlých mláďat [[buřník georgijský|buřníků georgijských]] (''Pelecanoides georgicus''; tento druh neprodukuje žaludeční olej) za čerstvě narozená mláďata [[buřňák holubí|burňáků holubích]] (''Pachyptila desolata''; dospělci tohoto druhu krmí svá mláďata žaludečním olejem). Většina mláďat buřníků georgijských byla úspěšně vyvedena, k jejich osamostatnění však došlo o něco později a měla menší zásoby tuku, než je běžné. Naproti tomu ani jedno z mláďat burňáků holubích se nedožilo 40 dní. Tento pokus tak ukázal význam žaludečního oleje pro mláďata.{{Citace elektronického periodika [972] => | příjmení1 = Roby [973] => | jméno1 = Daniel D. [974] => | příjmení2 = Place [975] => | jméno2 = Allen R. [976] => | příjmení3 = Taylor [977] => | jmén32 = Jan R. E. [978] => | titul = Significance of Stomach Oil for Reproduction in Seabirds: An Interspecies Cross-Fostering Experiment [979] => | periodikum = The Auk [980] => | ročník = 114 [981] => | číslo = 4 [982] => | datum_vydání = 1997 [983] => | strany = 725–736 [984] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [985] => | jazyk = en [986] => | doi = 10.2307/4089292 [987] => }} [988] => [989] => [[File:Feeding chick.JPG|thumb|Krmení mláďat u albatrosů laysanských: rodič napumpuje žaludeční olej spolu s částečně natrávenou potravou ze žláznatého žaludku a mládě potravu zachytí dolním zobákem|alt=Pták s rozevřeným zobákem, do něhož z boku strká zobák menší jedinec]] [990] => [991] => Jak mládě roste, oba rodiče se začnou vydávat za potravou současně a mládě je tak ponecháno samo na hnízdě. K osamostatnění mláďat dochází po 2–9 měsících, načež se rozletí na moře, kde stráví následující roky. Několikaměsíční výchova mláďat rodiči je na ptáky velmi dlouhá doba. Jedním z důvodů pro takto dlouhý vývin je patrně absence přirozených suchozemských predátorů v místě hnízdišť, takže mláďata nepodléhají tlaku rychle vyrůst, osamostatnit se či odletět do bezpečí. Dalším důvodem je patrně nedostatek potravy v okolí hnízdiště, takže rodiče musí za potravou letět stovky i tisíce kilometrů a pokud by mláďata rostla rychle, rodiče by nebyli schopni uspokojit jejich energetické nároky. [992] => [993] => Žádný z trubkonosých se nepáří hned první rok života. Nejdříve se začínají pářit buřňákovití z rodu ''Pelecanoides'', kteří se vrací do svých natálních kolonií za účelem rozmnožování po 2–3 letech, někteří již po 1 roce.{{Citace elektronického periodika [994] => | příjmení1 = Miskelly [995] => | jméno1 = Colin M. [996] => | příjmení2 = Taylor [997] => | jméno2 = Graeme A. [998] => | titul = Common diving petrel (Pelecanoides urinatrix) breeding at 1 year old [999] => | periodikum = Notornis [1000] => | vydavatel = The Ornithological Society of New Zealand, Inc. [1001] => | ročník = 54 [1002] => | datum_vydání = 2007 [1003] => | strany = 239–240 [1004] => | url = https://www.notornis.osnz.org.nz/system/files/Notornis_54_4_239.pdf [1005] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1006] => | jazyk = en [1007] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210621230950/https://www.notornis.osnz.org.nz/system/files/Notornis_54_4_239.pdf [1008] => | datum archivace = 2021-06-21 [1009] => }} U ostatních druhů dochází k prvnímu hnízdění podstatně později, u největších, jako jsou velké druhy albatrosů, i za více než 10 let po narození. [1010] => [1011] => === Potrava === [1012] => K nejčastěji pojídané potravě patří [[desetiramenatci]], ryby a [[kril]].{{Citace elektronického periodika [1013] => | titul = Sensory ecology on the high seas: the odor world of the procellariiform seabirds [1014] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [1015] => | ročník = 211 [1016] => | číslo = 11 [1017] => | strany = 1706–1713 [1018] => | doi = 10.1242/jeb.015412 [1019] => | jazyk = en [1020] => | příjmení1 = Nevitt [1021] => | jméno1 = Gabrielle A. [1022] => | datum_vydání = 2008-06-01 [1023] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [1024] => }} K základu jídelníčku většiny trubkonosých patří i další [[korýši]], ovšem albatrosovití je pojídají spíše příležitostně.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} Trubkonosí jsou v potravě flexibilní a jejich jídelníček se může razantně proměňovat v závislosti na dostupnosti potravy a ročním období. [1025] => [1026] => [[Soubor:Galapagos Storm-Petrel (Elliot's Storm-Petrel) & Wilson's Storm-Petrel on Dead Galapagos Sea Lion (14869517916).jpg|vlevo|náhled|Buřníčci žlutonozí (''Oceanites oceanicus'') a [[Buřníček drobný|buřníčci drobní]] (''Oceanites gracilis'') hodují na zdechlině [[Lachtan mořský|lachtana mořského]]|alt=Fotografie vodní hladiny s plovoucím torsem lachtana, kolem něhož poletuje několik malých černých ptáků]] [1027] => [1028] => U hnízdících albatrosů byly zjištěny dvě potravní strategie: oportunní sběr potravy a pak jakási obdoba „dojíždění“ (létání) za potravou. Oportunní sběrači potravy (např. albatros stěhovavý) shání potravu průběžně podél okružních tras dlouhých i tisíce kilometrů. Naproti tomu „dojíždějící sběrači“ (např. [[albatros černobrvý]]) nejdříve odletí do oblasti s pravděpodobným výskytem velkého množství potravy, jako jsou ústí řek či oblasti kontinentálních zlomů, tam nasbírají potravu a poté se vrací rovnou zpět do hnízda. [1029] => [1030] => Kolem 80 % trubkonosých získává potravu sběrem z vodní hladiny, ke kterému dochází většinou za letu.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} Ostatní druhy se pro potravu potápí, a to někdy i desítky metrů pod hladinu. U buřňáka temného (''Ardenna grisea'') byl zaznamenán ponor hluboký 93 m.{{Citace elektronického periodika [1031] => | příjmení1 = Taylor [1032] => | jméno1 = Ga [1033] => | titul = Maximum dive depths of eight New Zealand Procellariiformes, including Pterodroma species [1034] => | periodikum = Papers and Proceedings of the Royal Society of Tasmania [1035] => | ročník = 142 [1036] => | číslo = 1 [1037] => | datum_vydání = 2008 [1038] => | strany = 89–97 [1039] => | url = https://eprints.utas.edu.au/13315/4/2008_Taylor_dive_depths.pdf [1040] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [1041] => | jazyk = en [1042] => | doi = 10.26749/rstpp.142.1.89 [1043] => }} Krmení často nastává v blízkosti [[Kytovci|kytovců]] ([[Delfínovití|delfínů]], [[Kosatka dravá|kosatek]]), tuňáků či jiných velkých mořských predátorů, kteří svou aktivitou vyhánějí ostatní živočichy k vodní hladině. V oblastech bohatých na potravu se trubkonosí často shlukují do velkých hejn se zástupci téhož druhu i s jinými mořskými ptáky.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} [1044] => [1045] => === Vokální projev === [1046] => {{Více obrázků [1047] => | zarovnání = vpravo [1048] => | orientace = svisle [1049] => | hlavička = Zvukové ukázky některých trubkonosých [1050] => | velikost obrázků = 200px [1051] => [1052] => | obrázek1 = Storm Petrel (Hydrobates pelagicus) (W1CDR0001395 BD7).ogg [1053] => | alt1 = [1054] => | popisek1 = Buřňáček malý (''Hydrobates pelagicus'') [1055] => [1056] => | obrázek2 = Wedge-tailed Shearwater07 audio.ogg [1057] => | alt2 = [1058] => | popisek2 = Buřňák klínoocasý (''Ardenna pacifica'') [1059] => [1060] => | obrázek3 = Hawaiian Petrel Haleakala National Park.ogg [1061] => | alt3 = [1062] => | popisek3 = Buřňák havajský (''Pterodroma sandwichensis'') [1063] => [1064] => | obrázek4 = Manx Shearwater (Puffinus puffinus) (W1CDR0001420 BD4).ogg [1065] => | alt4 = [1066] => | popisek4 =Buřňák severní (''Puffinus puffinus'') [1067] => [1068] => }} [1069] => [1070] => Vokální projevy trubkonosých se druhově odlišují. Přinejmenším u některých druhů bylo prokázáno, že jejich zvukový projev přenáší informaci o druhu, pohlaví a identitě, takže tito ptáci mohou rozpoznat jedince téhož druhu, jiné druhy či své partnery a partnerky.{{Citace kvalifikační práce [1071] => | příjmení = McKown [1072] => | jméno = Matthew W. [1073] => | instituce = University of North Carolina [1074] => | titul = Acoustic Communication in Colonial Seabirds: Individual, Sexual, and Species-Specific Variation in Acoustic Signals of Pterodroma Petrels Public Deposited [1075] => | url = https://doi.org/10.17615/n2mg-fv65 [1076] => | typ_práce = Dizertační práce [1077] => | vedoucí = R. Haven Wiley [1078] => | místo = Chapel Hill [1079] => | rok = 2008 [1080] => | citace = 2021-05-20 [1081] => | jazyk = en [1082] => }} Komplexita volání má tendenci stoupat s velikostí jedinců. Nejkomplexnější bývá u dlouho žijících velkých druhů, jako jsou albatrosi. U druhů aktivních v noci představují kontaktní volání klíčový způsob, jak identifikovat lokaci jedince v rámci páru.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=178–185}} [1083] => [1084] => Stejná volání mohou mít jiný význam v různých kontextech – např. u samic buřňáků šedých (''Calonectris diomedea'') byla pozorována odlišná reakce na volání samců v závislosti na tom, zda zrovna hnízdí či nikoliv.{{Citace elektronického periodika [1085] => | příjmení1 = Bretagnolle [1086] => | jméno1 = Vincent [1087] => | příjmení2 = Lequette [1088] => | jméno2 = Benoit [1089] => | titul = Structural Variation in the Call of the Cory's Shearwater (Calonectris diomedea, Aves, Procellariidae) [1090] => | periodikum = Ethology [1091] => | ročník = 85 [1092] => | číslo = 4 [1093] => | datum_vydání = 2010-04-26 [1094] => | strany = 313–323 [1095] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1096] => | jazyk = en [1097] => | doi = 10.1111/j.1439-0310.1990.tb00410.x [1098] => }} Volání jsou důležitým doprovodem námluv, kde slouží mj. k přilákání pozornosti opačného pohlaví. Zvukový projev slouží i jako forma [[Agonistické chování|agonistického chování]] – všichni trubkonosí používají výhružná volání jako formu zastrašení predátorů. Albatrosi na vetřelce výhružně klepou zobáky, což patrně slouží k nalákání pozornosti na jejich silné zobáky coby silné útočné zbraně. U některých druhů jsou volání doprovázena nestrukturovanou chrčivou linkou, která může sloužit ke zmatení [[Chaluhovití|chaluh]], které s oblibou plení hnízda některých trubkonosých.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=178–185}} [1099] => [1100] => Během pobytu na moři jsou trubkonosí spíše tiší a projevují se hlavně při soupeření o jídlo. [1101] => [1102] => === Smysly === [1103] => [1104] => Na rozdíl od většiny ostatních ptáků mají trubkonosí velmi dobrý [[čich]], který se dokonce vyrovná leckterým suchozemským zvířatům. Pomáhá ptákům v lokaci potravy, nalezení hnízdišť i vzájemném rozpoznání.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=263}} Rozpoznání dopomáhá pižmový zápach, který je typický pro zástupce celého řádu, a který se přenáší na peří ptáků, jejich hnízda a vejce. K zesílení vnímání pachů slouží trubkonosým nejen jejich tlusté trubkovité nozdry, ale i jejich extrémně velký [[čichový bulbus]] (''bulbus olfactorius''), který je u nich vůbec největší ze všech ptáků. Dobrý čich se hodí i při nočním krmení. [1105] => [1106] => U trubkonosých existuje vztah mezi typem hnízdění (na povrchu či v noře) a způsobem hledání potravy. Druhy, které hnízdí na povrchu, se při hledání potravy spoléhají hlavně na zrak, zatímco druhy, které hnízdí v norách, se spoléhají převážně na čich.{{Citace elektronického periodika [1107] => | příjmení1 = Van Buskirk [1108] => | jméno1 = R. W. [1109] => | příjmení2 = Nevitt [1110] => | jméno2 = G. A. [1111] => | titul = The influence of developmental environment on the evolution of olfactory foraging behaviour in procellariiform seabirds: Evolution of procellariiform foraging behaviour [1112] => | periodikum = Journal of Evolutionary Biology [1113] => | ročník = 21 [1114] => | číslo = 1 [1115] => | datum_vydání = 2008-01 [1116] => | strany = 67–76 [1117] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1118] => | jazyk = en [1119] => | doi = 10.1111/j.1420-9101.2007.01465.x [1120] => }} U druhů hnízdících v norách byla zjištěna silná reakce na zápach i na zcela minimální (pikomolární) množství [[Dimethylsulfid|dimethylsulfidu]].{{Citace elektronického periodika [1121] => | příjmení1 = Nevitt [1122] => | jméno1 = Gabrielle A. [1123] => | příjmení2 = Veit [1124] => | jméno2 = Richard R. [1125] => | příjmení3 = Kareiva [1126] => | jméno3 = Peter [1127] => | titul = Dimethyl sulphide as a foraging cue for Antarctic Procellariiform seabirds [1128] => | periodikum = Nature [1129] => | ročník = 376 [1130] => | číslo = 6542 [1131] => | datum_vydání = 1995-08 [1132] => | strany = 680–682 [1133] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1134] => | jazyk = en [1135] => | doi = 10.1038/376680ao [1136] => }} Tato látka je spojována s výskytem [[Fytoplankton|fytoplanktonu]], a její přítomnost tak indikuje výskyt potravy. U druhů trávících významnou část života v norách se předpokládá, že jejich zrak bude horší než u povrchově hnízdících druhů.{{Citace elektronického periodika [1137] => | příjmení1 = Mitkus [1138] => | jméno1 = Mindaugas [1139] => | příjmení2 = Nevitt [1140] => | jméno2 = Gabrielle A. [1141] => | příjmení3 = Danielsen [1142] => | jméno3 = Johannis [1143] => | příjmení4 = Kelber [1144] => | jméno4 = Almut [1145] => | titul = Vision on the high seas: spatial resolution and optical sensitivity in two procellariiform seabirds with different foraging strategies [1146] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [1147] => | datum_vydání = 2016-01-01 [1148] => | strany = jeb.140905 [1149] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1150] => | jazyk = en [1151] => | doi = 10.1242/jeb.140905 [1152] => }} Studie zkoumající prostorové rozlišení (tzn. schopnost zraku rozlišit detaily) u norově hnízdícího [[Buřňáček dlouhokřídlý|buřňáčka dlouhokřídlého]] (''Oceanodroma leucorhoa'') a povrchově hnízdícího [[Buřňák lední|buřňáka ledního]] (''Fulmarus glacialis'') zjistila, že buřňák má oproti buřnáčkovi až šestkrát lepší prostorové rozlišení. U buřňáka ledního byla zjištěna přítomnost centrální jamky (''fovea centralis''), která je spojována s ostrostí vidění; buřnáček dlouhokřídlý ji nemá. [1153] => [1154] => === Navigace === [1155] => [[Soubor:Wandering Albatross CW.jpg|náhled|alt=Fotografie albatrosa v letu; tento velký, převážně světle zbarvený pták má roztáhnutá křídla, na pozadí je modré moře|Albatros stěhovavý patří k nejvýkonnějším letcům trubkonosých; během 50 let svého života urazí až 8,5 milionu km{{Citace elektronického periodika [1156] => | příjmení1 = Weimerskirch [1157] => | jméno1 = Henri [1158] => | příjmení2 = Cherel [1159] => | jméno2 = Yves [1160] => | příjmení3 = Delord [1161] => | jméno3 = Karine [1162] => | příjmení4 = Jaeger [1163] => | jméno4 = Audrey [1164] => | příjmení5 = Patrick [1165] => | jméno5 = Samantha C. [1166] => | příjmení6 = Riotte-Lambert [1167] => | jméno6 = Louise [1168] => | titul = Lifetime foraging patterns of the wandering albatross: Life on the move! [1169] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [1170] => | ročník = 450 [1171] => | datum_vydání = 2014-01 [1172] => | strany = 68–78 [1173] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1174] => | jazyk = en [1175] => | doi = 10.1016/j.jembe.2013.10.021 [1176] => }}]] [1177] => [1178] => Trubkonosí mají schopnost se po tisíce nalétaných kilometrech s velkou přesností navrátit přímo do svého hnízda, které se často nachází na malém ostrůvku uprostřed jednotvárných vod oceánu bez přítomnosti geomorfologických prvků, podle kterých by se dalo vizuálně navigovat. Není úplně vyjasněno, jak k této navigaci dochází, avšak předpokládá se, že klíčovou roli bude sehrávat čichový systém.{{Citace elektronického periodika [1179] => | příjmení1 = Nevitt [1180] => | jméno1 = Gabrielle A [1181] => | příjmení2 = Bonadonna [1182] => | jméno2 = Francesco [1183] => | titul = Sensitivity to dimethyl sulphide suggests a mechanism for olfactory navigation by seabirds [1184] => | periodikum = Biology Letters [1185] => | ročník = 1 [1186] => | číslo = 3 [1187] => | datum_vydání = 2005-09-22 [1188] => | strany = 303–305 [1189] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1190] => | jazyk = en [1191] => | doi = 10.1098/rsbl.2005.0350 [1192] => }}{{Citace elektronického periodika [1193] => | příjmení1 = Krause [1194] => | jméno1 = E. Tobias [1195] => | příjmení2 = Bischof [1196] => | jméno2 = Hans-Joachim [1197] => | příjmení3 = Engel [1198] => | jméno3 = Kathrin [1199] => | příjmení4 = Golüke [1200] => | jméno4 = Sarah [1201] => | příjmení5 = Maraci [1202] => | jméno5 = Öncü [1203] => | příjmení6 = Mayer [1204] => | jméno6 = Uwe [1205] => | příjmení7 = Sauer [1206] => | jméno7 = Jan [1207] => | příjmení8 = Caspers [1208] => | jméno8 = Barbara A. [1209] => | titul = Olfaction in the Zebra Finch ( Taeniopygia guttata ): What Is Known and Further Perspectives [1210] => | periodikum = Advances in the Study of Behavior [1211] => | ročník = 50 [1212] => | datum_vydání = 2018 [1213] => | strany = 37–85 [1214] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1215] => | jazyk = en [1216] => | doi = 10.1016/bs.asb.2017.11.001 [1217] => }} Zdá se, že trubkonosí si dokáží na základě větrem přivátých pachů vytvořit jakousi kognitivní čichovou mapu prostředí, podle které se orientují nejen při návratu do hnízda, ale i při letech za potravou.{{Citace elektronického periodika [1218] => | příjmení1 = Reynolds [1219] => | jméno1 = Andrew M. [1220] => | příjmení2 = Cecere [1221] => | jméno2 = Jacopo G. [1222] => | příjmení3 = Paiva [1223] => | jméno3 = Vitor H. [1224] => | příjmení4 = Ramos [1225] => | jméno4 = Jaime A. [1226] => | příjmení5 = Focardi [1227] => | jméno5 = Stefano [1228] => | titul = Pelagic seabird flight patterns are consistent with a reliance on olfactory maps for oceanic navigation [1229] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [1230] => | ročník = 282 [1231] => | číslo = 1811 [1232] => | datum_vydání = 2015-07-22 [1233] => | strany = 20150468 [1234] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1235] => | jazyk = en [1236] => | doi = 10.1098/rspb.2015.0468 [1237] => }} [1238] => [1239] => Navigační schopnosti byly testovány např. u [[Buřňák šedý severoatlantský|buřňáků šedých severoatlantských]] (''Calonectris borealis''). Ve vědeckém pokusu bylo 24 jedinců převezeno 800 km od jejich domoviny na [[Azory|Azorských ostrovech]] na otevřené moře. 8 ptákům byl do [[Čichová sliznice|čichové sliznice]] (''olfactory mucosa'') vpíchnut roztok [[Síran zinečnatý|síranu zinečnatého]], který má silný vliv na čichové vnímání. 8 ptákům byly na hlavu připevněny magnety, jejichž cílem bylo ovlivnit jejich geomagnetické vnímání, a 8 ptákům nebyly ovlivněny žádné smysly. Po vypuštění ptáků se zmagnetizovaní ptáci a smyslově nezmanipulování ptáci vrátili do kolonie stejně rychle, zatímco čichově deprimovaní ptáci měli problém se vrátit.{{Citace elektronického periodika [1240] => | příjmení1 = Gagliardo [1241] => | jméno1 = Anna [1242] => | příjmení2 = Bried [1243] => | jméno2 = Joël [1244] => | příjmení3 = Lambardi [1245] => | jméno3 = Paolo [1246] => | příjmení4 = Luschi [1247] => | jméno4 = Paolo [1248] => | příjmení5 = Wikelski [1249] => | jméno5 = Martin [1250] => | příjmení6 = Bonadonna [1251] => | jméno6 = Francesco [1252] => | titul = Oceanic navigation in Cory's shearwaters: evidence for a crucial role of olfactory cues for homing after displacement [1253] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [1254] => | ročník = 216 [1255] => | číslo = 15 [1256] => | datum_vydání = 2013-08-01 [1257] => | strany = 2798–2805 [1258] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1259] => | jazyk = en [1260] => | doi = 10.1242/jeb.085738 [1261] => }} Testování případného geomagnetického vnímání bylo odzkoušeno i u albatrosů stěhovavých, avšak ani ti neměli s připevněnými magnety na hlavě problém navrátit se zpět do hnízda.{{Citace elektronického periodika [1262] => | příjmení1 = Bonadonna [1263] => | jméno1 = F [1264] => | příjmení2 = Bajzak [1265] => | jméno2 = C [1266] => | příjmení3 = Benhamou [1267] => | jméno3 = S [1268] => | příjmení4 = Igloi [1269] => | jméno4 = K [1270] => | příjmení5 = Jouventin [1271] => | jméno5 = P [1272] => | příjmení6 = Lipp [1273] => | jméno6 = H.P [1274] => | příjmení7 = Dell'Omo [1275] => | jméno7 = G [1276] => | titul = Orientation in the wandering albatross: interfering with magnetic perception does not affect orientation performance [1277] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [1278] => | ročník = 272 [1279] => | číslo = 1562 [1280] => | datum_vydání = 2005-03-07 [1281] => | strany = 489–495 [1282] => | datum_přístupu = 2021-05-29 [1283] => | jazyk = en [1284] => | doi = 10.1098/rspb.2004.2984 [1285] => }} [1286] => [1287] => === Let === [1288] => [[File:Tahitipetrel1.jpg|thumb|[[Buřňák tahitský]] za letu|alt=Černý pták s bílým břichem za letu, na pozadí je modré moře]] [1289] => {{Podrobně|Albatrosovití#Let}} [1290] => Všichni trubkonosí jsou vynikající letci, avšak závisí na čeledi a rodu, jaký styl létání provozují. Nejschopnějšími letci jsou albatrosi, kteří využívají principy [[Svahové proudění|svahového létání]] a [[dynamické plachtění|dynamického plachtění]], které jim umožňují zůstat ve vzduchu extrémně dlouhou dobu a bez větší námahy nalétat tisíce kilometrů. Albatrosi společně se zástupci rodu ''[[Macronectes]]'' (největší z buřňáků) jsou jedinými ptáky, u nichž je známá přítomnost [[šlacha|šlach]] napojených na prsní svaly, které umožňují „zamknutí“ křídel v jejich roztažené pozici. Tato morfologická zvláštnost umožňuje pasivní udržení křídel v roztažené vodorovné poloze, aniž by při tom docházelo k energetickému výdeji. Ten je potřeba pouze k pohybu svalů během manévrování, což je jen minimálně energeticky náročné.{{Citace elektronického periodika [1291] => | příjmení1 = Pennycuick [1292] => | jméno1 = C. J. [1293] => | titul = The Flight of Petrels and Albatrosses (Procellariiformes), Observed in South Georgia and its Vicinity [1294] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences [1295] => | ročník = 300 [1296] => | číslo = 1098 [1297] => | datum_vydání = 1982 [1298] => | strany = 75–106 [1299] => | url = https://www.jstor.org/stable/2395926 [1300] => | issn = 0080-4622 [1301] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [1302] => | jazyk = en [1303] => }}{{Citace elektronického periodika [1304] => | příjmení1 = Meyers [1305] => | jméno1 = Ron A. [1306] => | příjmení2 = Stakebake [1307] => | jméno2 = Eric F. [1308] => | titul = Anatomy and histochemistry of spread-wing posture in birds. 3. Immunohistochemistry of flight muscles and the “shoulder lock” in albatrosses [1309] => | periodikum = Journal of Morphology [1310] => | ročník = 263 [1311] => | číslo = 1 [1312] => | datum_vydání = 2005 [1313] => | strany = 12–29 [1314] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [1315] => | jazyk = en [1316] => | doi = 10.1002/jmor.10284 [1317] => }} Hlavně menší a středně velké druhy trubkonosých provozují veslovací let (let poháněný máváním křídel), který kombinují s klouzavým letem.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=397–414}} [1318] => [1319] => === Délka života === [1320] => Trubkonosí patří k nejdéle žijícím ptákům, přičemž platí, že vyššího věku se dožívají ti, kteří hnízdí každý druhý rok.{{Citace elektronického periodika [1321] => | příjmení1 = Bried [1322] => | jméno1 = Joël [1323] => | příjmení2 = Pontier [1324] => | jméno2 = Dominique [1325] => | příjmení3 = Jouventin [1326] => | jméno3 = Pierre [1327] => | titul = Mate fidelity in monogamous birds: a re-examination of the Procellariiformes [1328] => | periodikum = Animal Behaviour [1329] => | ročník = 65 [1330] => | číslo = 1 [1331] => | datum_vydání = 2003-01 [1332] => | strany = 235–246 [1333] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1334] => | jazyk = en [1335] => | doi = 10.1006/anbe.2002.2045 [1336] => }} Zatímco někteří albatrosi se patrně mohou dožít i cirka 80 let, hlavně menší druhy se dožívají „jen“ cca 20 let.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=590}} [1337] => [1338] => Samice [[Albatros laysanský|albatrosa laysanského]] jménem [[Wisdom (albatros)|Wisdom]] („Moudrost“) představuje vůbec nejstaršího okroužkovaného ptáka a potvrzeně nejstaršího známého ptáka žijícího ve volné přírodě.{{Citace elektronického periodika [1339] => | titul = Wisdom The Albatross, World's Oldest Wild Bird, Lays Another Egg [1340] => | periodikum = NPR.org [1341] => | url = https://www.npr.org/2018/12/07/674481057/wisdom-the-albatross-worlds-oldest-wild-bird-lays-another-egg [1342] => | jazyk = en [1343] => | datum přístupu = 2020-12-06 [1344] => }} V roce 2021 se dožila 70 let, přičemž se jí povedlo i zahnízdit.{{Citace elektronické monografie [1345] => | příjmení1 = May [1346] => | jméno1 = Natasha [1347] => | titul = Wisdom the albatross, the world's oldest known wild bird, has another chick at age 70 [1348] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2021/mar/05/wisdom-the-albatross-the-worlds-oldest-known-wild-bird-has-another-chick-at-age-70 [1349] => | vydavatel = The Guardian [1350] => | datum_vydání = 2021-03-05 [1351] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1352] => | jazyk = en [1353] => }} [1354] => [1355] => == Přirození predátoři == [1356] => Suchozemští přirození predátoři trubkonosých měli obrovský vliv na evoluční historii celého řádu. Pod tlakem suchozemských predátorů došlo k vytlačení trubkonosých do jejich ekologické niky (hnízdění na malých ostrůvcích a těžko dostupných skaliscích s minimem či zcela bez predátorských zvířat; u řady druhů i noční život a hnízdění v norách).{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=32}} [1357] => [1358] => [[Soubor:Great Black-backed Gull Larus marinus.jpg|vlevo|náhled|[[Racek mořský]], typický predátor hlavně menších druhů trubkonosých|alt=Fotografie poměrně velkého ptáka z profilu. Pták klidně stojí, výrazný je žlutý zobák, bílá hlava a tmavá křídla]] [1359] => [1360] => K hlavním přirozeným predátorům trubkonosých tak patří hlavně jiní ptáci, obzvláště [[racci]] a [[Chaluhovití|chaluhy]]. Obě skupiny ptáků loví trubkonosé ve dne i v noci a dokáží být v jejich zabíjení docela efektivní. V laboratorních podmínkách dokázal [[racek mořský]] sežrat pět [[Buřňáček dlouhokřídlý|buřňáčků dlouhokřídlých]] (''Oceanodroma leucorhoa'') během 20 minut.{{Citace elektronického periodika [1361] => | příjmení1 = Gross [1362] => | jméno1 = William A. O. [1363] => | titul = The Life History Cycle of Leach's Petrel (Oceanodroma leucorhoa leucorhoa) on the Outer Sea Islands of the Bay of Fundy [1364] => | periodikum = The Auk [1365] => | ročník = 52 [1366] => | číslo = 4 [1367] => | datum_vydání = 1935-10 [1368] => | strany = 382–399 [1369] => | url = https://sora.unm.edu/sites/default/files/journals/auk/v052n04/p0382-p0399.pdf [1370] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1371] => | jazyk = en [1372] => | doi = 10.2307/4077511 [1373] => }} Na Islandu malá smíšená kolonie [[Racek stříbřitý|racků stříbřitých]] a [[Racek žlutonohý|žlutonohých]] o 160 kusech požírala nejméně 2 buřňáčky denně. Buřňáčci byli detekováni ve 20 % sesbíraného trusu racků a představovali jednu z nejvýznamnějších složek jejich jídelníčku.{{Citace elektronického periodika [1374] => | příjmení1 = Hey [1375] => | jméno1 = Jessica [1376] => | příjmení2 = Hansen [1377] => | jméno2 = Erpur Snær [1378] => | příjmení3 = Bolton [1379] => | jméno3 = Mark [1380] => | titul = Gull Predation on Leach's Hydrobates leucorhous and European Storm-petrels H. pelagicus on Elliðaey Island, Iceland [1381] => | periodikum = Seabird [1382] => | vydavatel = Status, trends and drivers of Leach‘s and European Storm-Petrel populations [1383] => | ročník = 32 [1384] => | strany = 59–71 [1385] => | url = https://www.researchgate.net/publication/346718258_Gull_Predation_on_Leach's_Hydrobates_leucorhous_and_European_Storm-petrels_H_pelagicus_on_Ellidaey_Island_Iceland [1386] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1387] => | jazyk = en [1388] => }} Míra predace se místně liší. Např. ve Stockholmu podléhá predaci racků žlutonohých každoročně kolem 10 % populace buřňáků severních (''Puffinus puffinus'').{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=32}} Na japonském ostrově [[Daikoku (ostrov)|Daikoku]] podléhá predaci [[Racek kamčatský|racků kamčatských]] každoročně kolem 13 % populace buřňáčků [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]]. Tamější populace buřňáčků se vyhýbá predaci racků snížením svých aktivit v době kolem úplňku, kdy bývají noci prosvětlené a rackové tak mohou buřňáčky snadněji nalézt.{{Citace elektronického periodika [1389] => | příjmení1 = Watanuki [1390] => | jméno1 = Yutaka [1391] => | titul = Moonlight Avoidance Behavior in Leach's Storm-Petrels as a Defense against Slaty-Backed Gulls [1392] => | periodikum = The Auk [1393] => | ročník = 103 [1394] => | číslo = 1 [1395] => | datum_vydání = 1986-01-01 [1396] => | strany = 14–22 [1397] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1398] => | jazyk = en [1399] => | doi = 10.1093/auk/103.1.14 [1400] => }} Některé druhy chaluhovitých loví trubkonosé dokonce tak často, že jejich kosti zcela pokrývají bezprostřední okolí hnízdišť chaluh. Pokud trubkonosý pták hnízdí v noře, chaluhy se k němu prokopou svým zobákem.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=34}} Vedle globálních predátorů, jako jsou racci a chaluhy, mají trubkonosí řadu místních ptačích predátorů – různé druhy [[Sovy|sov]], [[Dravci|dravců]], [[Sokoli|sokolů]] či [[Corvus|vran]].{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=34–35}} [[Koliha aljašská]] občas pojídá vejce albatrosů, do kterých se dostává opakovaným vržením kamínku, který vypouští ze zobáku při svižném rozmachu hlavy.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=36}} [1401] => [1402] => [[Soubor:Short-eared Owl (Asio flammeus) & Wedge-rumped Storm Petrel.jpg|náhled|Vedle kosmopolitních predátorů jako jsou [[Chaluhovití|chaluhy]] a [[Rackovití|racci]] mají trubkonosí i řadu místních predátorů, např. na Galapágách to je [[kalous pustovka]] (na fotografii s uloveným [[Buřňáček galapážský|buřňáčkem galapážským]])|alt=Na fotografii je patrný kalous žluto-hnědého zbarvení, jak majestnátně stojí na skalisku, pod drápem má černého ptáka]] [1403] => [1404] => Jedinými neptačími široce rozšířenými predátory trubkonosých jsou [[krabi]] (např. ''[[Ocypode cursor]]''), kteří hodují na vejcích trubkonosých. K dalším příležitostným predátorům vajec patří plazi ([[hatérie novozélandská]]) včetně želv ([[kareta obrovská]]). Z šelem trubkonosé místně loví např. [[Vulpes|lišky]], [[vydra severoamerická]] či [[jelen evropský]], který byl zaznamenán mj. při zabíjení buřňáků severních (''Puffinus puffinus''), které požírá pro jejich [[vápník]] získaný z kostí.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=35}} [1405] => [1406] => Jelikož mláďata nemohou před predátory uletět, patří k jejich hlavnímu obrannému mechanismu vyvržení žaludečního oleje.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=189}} Tuto strategii používají i dospělci při obraně hnízdišť. Žaludeční olej je silně zapáchající, teplá, olejnatá tekutina, která umně vyvržená na vetřelce může dorážejícímu predátorovi způsobit vážná zranění. V případě ptačích predátorů může žaludeční olej natolik znehodnotit funkčnost jejich opeření, že potřísnění může skončit i smrtí.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=265}} Vedle racků a vran byla smrt následkem kontaminace opeření zaznamenána i u tak velkých ptáků, jako jsou [[Volavkovití|volavky]] nebo orli (konkrétně [[orel mořský]]). Olej může být nebezpečný i savcům – byl zdokumentován případ buřňáka ledního (''Fulmarus glacialis''), jenž se uhnízdil v noře [[Králík|králíků]], kteří byli nalezeni mrtví poblíž nory se srstí smáčenou žaludečním olejem. Sami trubkonosí, kteří vrhají žaludeční olej, ho přitom dokáží ze svých peří smýt, avšak jiní ptáci nebo savci, kteří byli smáčeni olejem nedobrovolně, to nedokáží. Jakým způsobem toho trubkonosí docilují, není známo. [1407] => [1408] => == Vztah k lidem == [1409] => === Lov lidmi === [1410] => [1411] => [[File:Log of the Kaalokai. (1909) (14778556892).jpg|alt=Černobílá fotografie, která zachycuje člověka s oslem či koněm, jak stojí před trakaři plných albatrosích vajec|náhled|Fotografie z roku 1909 z ostrova [[Laysan]], kde docházelo na přelomu 19. a 20. století k těžbě [[Guáno|guána]] a sběru vajec, jejichž bílek byl využíván pro [[Albuminový papír|albuminový tisk]]|vlevo|alt=Černobílá a evidentně starší fotografie zachycuje albatrosa s lidmi a trakaři plnými vajec na pozadí]] [1412] => [1413] => Podle archeologických nálezů představovali trubkonosí pro lidi zdroj potravy po tisíce let. Na jihu Chile byli ptáci prokazatelně loveni domorodými obyvateli nejméně od středního [[Holocén|holocénu]] (cca 5000 př. n. l.).{{Citace elektronického periodika [1414] => | příjmení2 = Navarro [1415] => | jméno2 = Ximena [1416] => | titul = Human exploitation of seabirds in coastal southern Chile during the mid-Holocene [1417] => | periodikum = Revista chilena de historia natural [1418] => | url = https://scielo.conicyt.cl/pdf/rchnat/v75n2/art12.pdf [1419] => | ročník = 75 [1420] => | číslo = 2 [1421] => | doi = 10.4067/S0716-078X2002000200012 [1422] => | jazyk = en [1423] => | příjmení1 = Simeone [1424] => | jméno1 = Alejandro [1425] => | datum_vydání = 2002-06 [1426] => | datum_přístupu = 2021-05-31 [1427] => }} Tasmánští [[Austrálci]] lovili trubkonosé, zejména [[Buřňák tenkozobý|buřňáky tenkozobé]] (''Ardenna tenuirostris''), už nejméně v době pozdního [[Pleistocén|pleistocénu]] před 19 tisíci lety.{{Citace elektronického periodika [1428] => | titul = Human exploitation of the short-tailed shearwater (Pujfinus tenuirostris) [1429] => | periodikum = Papers and Proceedings of the Royal Society of Tasmania [1430] => | url = https://eprints.utas.edu.au/13788/4/1990-skira-human-exploitation.pdf [1431] => | ročník = 124 [1432] => | číslo = 1 [1433] => | strany = 77–90 [1434] => | doi = 10.26749/rstpp.124.1.77 [1435] => | jazyk = en [1436] => | příjmení1 = Skira [1437] => | jméno1 = Ij [1438] => | datum_vydání = 1990 [1439] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1440] => }} Místní přitom pokračují s každoročním sběrem burňáků tenkozobých i v současnosti.{{Citace elektronické monografie [1441] => | titul = 'We come out here to eat mutton birds': Keeping the ancient island tradition alive [1442] => | url = https://www.abc.net.au/news/2018-03-27/annual-commercial-mutton-bird-harvest-starts-in-tasmania/9588320 [1443] => | vydavatel = ABC News [1444] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1445] => | jazyk = en [1446] => | datum_vydání = 2018-03-26 [1447] => }} Podobně i na Novém Zélandu domorodí [[Maorové]], kteří na ostrovy připluli někdy koncem 13. století, lovili mláďata buřňáků temných (''Ardenna grisea'') a rovněž s tradicí pokračují i ve 21. století.{{Citace elektronického periodika [1448] => | příjmení2 = Nelson [1449] => | jméno2 = Nicola [1450] => | příjmení3 = Paine [1451] => | jméno3 = Glenice [1452] => | titul = Māori traditional harvest, knowledge and management of sooty shearwaters (Puffinus griseus) in the Marlborough Sounds, New Zealand [1453] => | periodikum = New Zealand Journal of Ecology [1454] => | url = https://newzealandecology.org/nzje/3384.pdf [1455] => | ročník = 43 [1456] => | číslo = 3 [1457] => | doi = 10.20417/nzjecol.43.29 [1458] => | jazyk = en [1459] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1460] => | datum_vydání = 2019-12-07 [1461] => | příjmení1 = Geary [1462] => | jméno7 = Kristina [1463] => | příjmení7 = Ramstad [1464] => | jméno1 = Amelia [1465] => | příjmení6 = Corin [1466] => | jméno5 = Dawson [1467] => | příjmení5 = Dunning [1468] => | jméno4 = Waihaere [1469] => | příjmení4 = Mason [1470] => | jméno6 = Steve [1471] => }} K podobným lovům (spíše „sběrům“, protože hnízda trubkonosých bývají těsně u sebe s mláďaty bezmocně sedícími na hnízdě v noře nebo na povrchu) docházelo i v řadě jiných oblastí jako na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] (např. sběr buřňáků severních (''Puffinus puffinus'') na [[Man (ostrov)|ostrově Man]]). Domorodí obyvatelé aljašského ostrova [[Kodiak (ostrov)|Kodiak]] lovili [[Albatros bělohřbetý|albatrosy bělohřbeté]] pomocí harpun. [1472] => [1473] => Na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]] kdysi docházelo k těžbě [[Guáno|guána]] albatrosů, které se používalo jako hnojivo. Odhaduje se, že mezi lety 1890–1910 bylo z ostrova vytěženo a odvezeno zhruba půl milionu tun guána.{{Citace elektronické monografie [1474] => | titul = Historic Feature: Guano Mining and Egg Harvesting on Laysan Island [1475] => | url = https://www.papahanaumokuakea.gov/monument_features/historic_egg_harvesting_laysan.html [1476] => | vydavatel = Papahānaumokuākea Marine National Monument [1477] => | datum_přístupu = 2020-12-23 [1478] => | jazyk = en [1479] => }} Vedle guána byla odvážena i albatrosí vejce. Jejich bílek byl žádanou surovinou při [[Albuminový papír|albuminovém tisku]], historické fotografické technice pro vyhotovování [[Pozitiv (obraz)|pozitivů]] z [[Negativ|negativu]]. Vejce však byla vyhledávána i mezi sběrateli vajec, jakýmisi předchůdci [[Pozorování ptáků|pozorovatelů ptáků]], kteří se začali objevovat od 80. let 19. století.{{Citace monografie [1480] => | titul = Oology and Ralph's talking eggs : bird conservation comes out of its shell [1481] => | url = https://archive.org/details/oologyralphstalk00hend_0 [1482] => | vydavatel = University of Texas Press [1483] => | místo = Austin [1484] => | strany = [https://archive.org/details/oologyralphstalk00hend_0/page/9 9]–11 [1485] => | isbn = 9780292714519 [1486] => | jazyk = en [1487] => | příjmení1 = Henderson [1488] => | jméno1 = Carrol L. [1489] => | rok = 2007 [1490] => }} Na přelomu 19. a 20. století se Havajské ostrovy potýkaly s nájezdy japonských překupníků, kteří zabíjeli místní albatrosy pro jejich peří, které se používalo mj. v nábytkářského průmyslu jako náplň peřin. I když přesné záznamy o počtu zabitých albatrosů neexistují, podle odhadů bylo na pacifických ostrovech mezi lety 1897–1914 usmrceno přes 3,5 milionu mořských ptáků.{{Citace elektronického periodika [1491] => | titul = Excessive exploitation of Central Pacific seabird populations at the turn of the 20th century [1492] => | periodikum = Marine Ornithology [1493] => | url = https://sora.unm.edu/node/135919 [1494] => | ročník = 26 [1495] => | číslo = 1/2 [1496] => | strany = 49–57 [1497] => | jazyk = en [1498] => | příjmení1 = Spennemann [1499] => | jméno1 = D. H. R. [1500] => | datum_vydání = 1998 [1501] => | datum_přístupu = 2020-12-07 [1502] => }} [1503] => [1504] => V minulosti docházelo k zabíjení trubkonosých i pro jejich žaludeční olej, který se používal jako [[Mazivo|lubrikant]], pro medicínské účely i jako svítidlo do lamp. Z Austrálie či skotského souostroví [[St. Kilda (Skotsko)|St. Kilda]] byl olej dokonce exportován. [[Moriorové]] z [[Chathamské ostrovy|Chathamské ostrovů]] olej pili přímo z mláďat trubkonosých – ptáky zvedli do výše, obrátili je hlavou dolů a nechali jejich žaludeční olej stékat do vlastních úst. [1505] => [1506] => === Novodobé hrozby === [1507] => [[Soubor:Starr-150402-0903-Coronopus didymus-Laysan Albatross chick in garbage pile-Southeast Eastern Island-Midway Atoll (25248066696).jpg|náhled|Mládě albatrosa laysanského v hromadě odpadků na [[Midway|atolu Midway]]|alt=Mladý pták v šedém šatu sedí pokojně na zemi, kolem něj se nachází naplavené odpadky z oceánu]] [1508] => Trubkonosí patří k nejohroženějším zvířatům na světě.{{Citace elektronického periodika [1509] => | příjmení1 = Bolton [1510] => | jméno1 = Mark [1511] => | příjmení2 = Medeiros [1512] => | jméno2 = Renata [1513] => | příjmení3 = Hothersall [1514] => | jméno3 = Becky [1515] => | příjmení4 = Campos [1516] => | jméno4 = Ana [1517] => | titul = The use of artificial breeding chambers as a conservation measure for cavity-nesting procellariiform seabirds: a case study of the Madeiran storm petrel (Oceanodroma castro) [1518] => | periodikum = Biological Conservation [1519] => | ročník = 116 [1520] => | číslo = 1 [1521] => | datum_vydání = 2004-03 [1522] => | strany = 73–80 [1523] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [1524] => | jazyk = en [1525] => | doi = 10.1016/S0006-3207(03)00178-2 [1526] => }} K roku 2021 [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) evidoval v rámci řádu hned 22 [[Ohrožený taxon|ohrožených]] a 16 [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožených druhů]]. Několik druhů je vyhynulých jako např. buřňáci ''[[Pseudobulweria rupinarum]]''{{Citace elektronického periodika [1527] => | titul = Pterodroma rupinarum [1528] => | vydavatel = BirdLife International [1529] => | periodikum = The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22728800A94996980 [1530] => | datum_vydání = 2016-10-01 [1531] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1532] => | jazyk = en [1533] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22728800A94996980.en [1534] => }} a ''[[Bulweria bifax]]''{{Citace elektronického periodika [1535] => | titul = Bulweria bifax [1536] => | vydavatel = BirdLife International [1537] => | periodikum = The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22728804A94997177 [1538] => | datum_vydání = 2016-10-01 [1539] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1540] => | jazyk = en [1541] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22728804A94997177.en [1542] => }} z [[Svatá Helena (ostrov)|ostrova Sv. Heleny]] (oba druhy vyhynuly v 16. století) či [[buřňáček guadalupský]] (''Oceanodroma macrodactyla''), který je sice evidován IUCN jako kriticky ohrožený druh,{{Citace elektronického periodika [1543] => | titul = Hydrobates macrodactylus [1544] => | vydavatel = BirdLife International [1545] => | periodikum = The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T22698530A132651919 [1546] => | datum_vydání = 2018-08-07 [1547] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1548] => | jazyk = en [1549] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698530A132651919.en [1550] => }} avšak s největší pravděpodobností vyhynul někdy ve 20. století. K hlavním hrozbám trubkonosých patří především člověkem způsobená introdukce suchozemských predátorů do oblastí jejich hnízdišť, kde se přirozeně žádní predátoři nevyskytovali, úbytek přirozeného prostředí následkem lidských aktivit a komerční rybolov. [1551] => [1552] => Hlavní suchozemští predátoři, kteří ohrožují trubkonosé, jsou zdivočelé kočky, krysy, psi, lišky, divoká prasata a různí zástupci [[promykovití|promykovitých]] a [[lasicovití|lasicovitých]]. Tito predátoři byli do oblastí jejich hnízdišť zavlečeni záměrně či náhodou. Všechny druhy trubkonosých jsou vysoce citlivé na přítomnost těchto predátorů. Ohroženy jsou hlavně menší druhy, které jsou terčem útoků i menších hlodavců, i když ti se občas vrhnou i na velké druhy, jako jsou albatrosi.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} Např. na [[Goughův ostrov|Goughově ostrově]] námořníci v 19. století zavlekli [[Myš domácí|myši domácí]]. U těchto myší došlo k velmi rychlé adaptaci na místní podmínky a do počátku 21. století myši zdvojnásobily až ztrojnásobily svou průměrnou velikost, takže dokonce představují populaci největších myší domácích na světě, a jsou převážně masožravé.{{Citace elektronické monografie [1553] => | titul = Giant carnivorous mice threaten world's greatest seabird colony [1554] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2008/may/19/wildlife.endangeredspecies [1555] => | vydavatel = The Guardian [1556] => | datum_vydání = 2008-05-19 [1557] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1558] => | jazyk = en [1559] => }} Troufnou si dokonce i na dospělé albatrosy.{{Citace elektronické monografie [1560] => | příjmení1 = Brown [1561] => | jméno1 = Mark [1562] => | titul = Covid-19 stalls RSPB rescue of albatross chicks from giant mice [1563] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2020/may/19/covid-19-stalls-rspb-rescue-of-albatross-chicks-from-giant-mice-gough-island [1564] => | vydavatel = The Guardin [1565] => | datum_vydání = 2020-05-19 [1566] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1567] => | jazyk = en [1568] => | issn = 0261-3077 [1569] => }} Na některých ostrovech, kam byli savci zavlečeni, proběhly či probíhají eradikační programy. Jeden z takových programů proběhl na [[Marion (ostrov)|ostrově Marion]], kde došlo k vymýcení koček,{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=596}} či [[Campbellův ostrov|Campbellově ostrově]], kde nastalo vymýcení krys.{{Citace elektronické monografie [1570] => | příjmení2 = Tyree [1571] => | jméno2 = Pete [1572] => | titul = Eradication—The Clearance of Campbell Island [1573] => | url = https://www.nzgeo.com/stories/eradication-the-clearance-of-campbell-island/ [1574] => | vydavatel = New Zealand Geographic [1575] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1576] => | jazyk = en [1577] => | příjmení1 = McClelland [1578] => | jméno1 = Pete [1579] => | datum_vydání = 2002 [1580] => }} V oblastech, kde došlo k zavlečení více druhů (např. koček, krys a myší), je vyhubení pouze jednoho druhu (např. koček) problematické, protože to může znamenat rozšíření jiného (např. myší).{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=596}} [1581] => [1582] => [[Soubor:Albatross hook.jpg|náhled|[[Albatros černobrvý]] chycený do rybářského háčku na [[Rybolov na dlouhou lovnou šňůru|dlouhé šňůře]]|vlevo|alt=Albatros zachycený v rybářském háčku se snaží vzlétnou od vodní hladiny]] [1583] => [1584] => Trubkonosí jsou vysoce citliví i na znečištění oceánů plasty, protože na rozdíl od řady jiných ptáků u nich nedochází po pozření něčeho nestravitelného k dávení, ale objekt projde celým zažívacím systémem. Plastové objekty někdy zůstávají ve svalnatých žaludcích (''ventriculus'') trubkonosých celé měsíce i roky, než se jich jejich zažívací trakt úplně zbaví. Následkem přítomnosti plastů v zažívacím traktu ptáků patrně dochází ke zmenšení trávící kapacity, což znemožňuje vybudovat dostatečné energetické zásoby pro dlouhé lety či období půstu v době inkubace vajec.{{Citace elektronického periodika [1585] => | příjmení1 = Colabuono [1586] => | jméno1 = Fernanda I. [1587] => | příjmení2 = Barquete [1588] => | jméno2 = Viviane [1589] => | příjmení3 = Domingues [1590] => | jméno3 = Beatriz S. [1591] => | příjmení4 = Montone [1592] => | jméno4 = Rosalinda C. [1593] => | titul = Plastic ingestion by Procellariiformes in Southern Brazil [1594] => | periodikum = Marine Pollution Bulletin [1595] => | ročník = 58 [1596] => | číslo = 1 [1597] => | datum_vydání = 2009-01 [1598] => | strany = 93–96 [1599] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1600] => | jazyk = en [1601] => | doi = 10.1016/j.marpolbul.2008.08.020 [1602] => }} Někdy může požití plastů zablokovat zažívací trakt a způsobit smrt vyhladověním.{{Citace elektronického periodika [1603] => | příjmení1 = Pierce [1604] => | jméno1 = K. E. [1605] => | příjmení2 = Harris [1606] => | jméno2 = R. J. [1607] => | příjmení3 = Pokras [1608] => | jméno3 = L. S. & M.A. [1609] => | titul = Obstruction and starvation associated with plastic ingestion in a Northern Gannet Morus bassanus and a Greater Shearwater Puffinus gravis [1610] => | periodikum = Marine Ornithology [1611] => | ročník = 32 [1612] => | číslo = 2 [1613] => | datum_vydání = 2004 [1614] => | strany = 187–189 [1615] => | url = https://sora.unm.edu/node/136101 [1616] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1617] => | jazyk = en [1618] => }} Plasty také mohou být pozřeny dospělci, kteří s nimi poté krmí svá mláďata, u kterých dochází k pomalejšímu vývoji a zmenšením šancí na přežití.{{Citace sborníku [1619] => | příjmení1 = Auman [1620] => | jméno1 = H. [1621] => | příjmení2 = Ludwig [1622] => | jméno2 = J. [1623] => | příjmení3 = Giesy [1624] => | jméno3 = J. [1625] => | příjmení4 = Colborn [1626] => | jméno4 = C. [1627] => | odkaz_na_sestavitele1 = Graham Robertson, Rosemary Gales [1628] => | titul = Plastic ingestion by Laysan Albatross chicks on Sand Island, Midway Atoll, in 1994 and 1995 [1629] => | sborník = Albatross Biology and Conservation [1630] => | vydavatel = Surrey Beatty & Sons [1631] => | místo = California [1632] => | rok_vydání = 1997 [1633] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Plastic-ingestion-by-Laysan-Albatross-chicks-on-in-Auman-Ludwig/60fd872b67a3026e26c817ee9efca95ea6bd72d0 [1634] => | strany = 239–44 [1635] => | jazyk = en [1636] => }} V jižní Brazílii došlo mezi lety 1994–2005 k pitvě 193 nalezených mrtvých trubkonosých; přítomnost plastů v zažívacím traktu byla zjištěno u 12 % pitvaných albatrosů a až u 63 % ostatních trubkonosých. [1637] => [1638] => [[Soubor:Starr-130910-0711-Ipomoea pes caprae subsp brasiliensis-habitat with dead Laysan albatross filled with plastic-Lake-Laysan (25222624325).jpg|náhled|Pozůstatky albatrosa laysanského, který patrně zemřel následkem požití plastů|alt=Kostra rozkládajícího se ptáka, v oblati, kde býval žaludek, je patrná řada plastů jako jsou víčka od lahví]] [1639] => [1640] => Další velkou hrozbu představuje komerční rybolov, zejména [[Rybolov na dlouhou lovnou šňůru|dlouhou lovnou šňůrou]] (oblíbený způsob rybolovu hlavně [[Tuňák|tuňáků]] a [[Ledovka patagonská|ledovek patagonských]]). Při těchto lovech bývá do moře vypuštěna rybářská šňůra, která může mít i 100 km a až 10 tisíc háčků.{{Citace elektronického periodika [1641] => | příjmení1 = Fitzgerald [1642] => | jméno1 = Kevin T. [1643] => | titul = Longline Fishing (How What You Don't Know Can Hurt You) [1644] => | periodikum = Topics in Companion Animal Medicine [1645] => | ročník = 28 [1646] => | číslo = 4 [1647] => | datum_vydání = 2013-11 [1648] => | strany = 151–162 [1649] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1650] => | jazyk = en [1651] => | doi = 10.1053/j.tcam.2013.09.006 [1652] => }} Při vytahování šňůry vzniká nebezpečí, že trubkonosí (ostatně i další mořští ptáci), uvidí uchycenou rybu, kterou seberou z moře i s háčkem, jenž se ptákům zasekne do zobáku, stáhne je pod vodu a utopí. Bylo odhadnuto, že v jihoaustralských mořích je úmrtnost cca 1,5 ptáka na 10 000 háčků (přitom japonští rybáři v 90. letech při lovu tuňáků vypouštěli do vody 100 milionů háčků ročně).{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=596}} Rybolov využívající dlouhé lovné šňůry je dáván do souvislosti s populačními poklesy mnohých druhů, mj. albatrosů stěhovavých, [[Albatros šedohlavý|šedohlavých]], černobrvých či [[Albatros světlohřbetý|světlohřbetých]].{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=596}} Odhaduje se, že rybolov na dlouhé lovné šňůry každoročně usmrtí kolem 300 tisíc mořských ptáků, z nichž většina jsou trubkonosí.{{Citace elektronické monografie [1653] => | titul = Marine: Ending seabird bycatch [1654] => | url = https://www.birdlife.org/worldwide/programme-additional-info/marine-ending-seabird-bycatch [1655] => | vydavatel = BirdLife International [1656] => | datum_přístupu = 2021-05-30 [1657] => | jazyk = en [1658] => }} [1659] => [1660] => Ne všechny druhy trubkonosých však následkem komerčního rybolovu trpí, takoví buřňáci lední (''Fulmarus glacialis'') se naučili naplno využívat nového zdroje potravy, který představují zbytky ryb a nechtěné druhy mořských živočichů, které rybáři hází zpět do moře. Burňáci lední původně obývali pouze několik lokalit v arktických oblastech, avšak od 19. století se rozšířili mj. do Norska, Francie, Německa či na Britské ostrovy.{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=591–592}} Rozšíření těchto burňáků napomohl i hojnější výskyt jejich potravy (např. [[šprot obecný|šprotů obecných]] či [[Smačkovití|smačků]]), který byl zaznamenán ve 2. polovině 20. století následkem nadměrného rybolovu predátorů těchto druhů ([[Makrelovití|makrel]] a [[Sleďovití|sleďů]]).{{sfn|ref=Hamer2009|Hamer|2009|p=593}} [1661] => [1662] => Trubkonosí jsou patrně náchylní k přenosu [[ptačí malárie]], která tak pro ně může v budoucnu představovat problém.{{Citace elektronického periodika [1663] => | příjmení1 = Vanstreels [1664] => | jméno1 = Ralph E.T. [1665] => | příjmení2 = Dutra [1666] => | jméno2 = Daniela de Angeli [1667] => | příjmení3 = Santos [1668] => | jméno3 = Allan P. [1669] => | příjmení4 = Hurtado [1670] => | jméno4 = Renata [1671] => | příjmení5 = Egert [1672] => | jméno5 = Leandro [1673] => | příjmení6 = Braga [1674] => | jméno6 = Érika M. [1675] => | titul = First report of avian malaria in a Manx shearwater (Puffinus puffinus) [1676] => | periodikum = Parasitology International [1677] => | ročník = 78 [1678] => | datum_vydání = 2020-10 [1679] => | strany = 102148 [1680] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [1681] => | jazyk = en [1682] => | doi = 10.1016/j.parint.2020.102148 [1683] => }} [[Světelné znečištění]] ohrožuje hlavně druhy, které jsou aktivní v noci. Může ptáky dezorientovat a napomáhá predátorům (mj. rackům a chaluhám) v lokaci trubkonosých.{{Citace elektronické monografie [1684] => | titul = BirdLife Data Zone [1685] => | url = http://datazone.birdlife.org/light-pollution-has-a-negative-impact-on-many-seabirds-including-several-globally-threatened-species [1686] => | datum_vydání = 2012 [1687] => | datum_přístupu = 2021-06-04 [1688] => | jazyk = en [1689] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210603153148/https://securepubads.g.doubleclick.net/gpt/pubads_impl_2021052601.js?31061368 [1690] => | datum archivace = 2021-06-03 [1691] => | nedostupné = ne [1692] => }} [1693] => [1694] => [[Soubor:USFWS Getting ready to weigh a Hawaiian petrel chick. Photo credit- George Wallace-American Bird Conservancy (22752349545).jpg|náhled|Kroužkování buřňáků havajských (''Pterodroma sandwichensis'') na Havajských ostrovech|vlevo|alt=Fotografie dvou lidí, jeden z nich drží oběma rukama velké ptáče, druhý má v ruce plíšek, který patrně bude sloužit pro okroužkování opeřence]] [1695] => [1696] => === Ochrana === [1697] => Trubkonosí jsou chráněni na základě [[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků|Dohody o ochraně albatrosů a buřňáků]], kterou k roku 2021 podepsalo 13 zemí.{{Citace elektronické monografie [1698] => | titul = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels - Parties to ACAP [1699] => | url = https://www.acap.aq/resources/parties-to-acap [1700] => | vydavatel = The Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1701] => | datum_přístupu = 2020-11-26 [1702] => | jazyk = en [1703] => }} Cílem dohody je zastavit úbytek trubkonosých na jižní polokouli – dohoda však poznamenává, že i druhy ze severní polokoule mohou mít z dohody v budoucnu užitek.{{Citace elektronické monografie [1704] => | titul = [1705] => | url = https://www.acap.aq/acap-agreement/206-agreement-on-the-conservation-of-albatrosses-and-petrels/file [1706] => | vydavatel = Acap.aq [1707] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1708] => | jazyk = en [1709] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201128073652/https://www.acap.aq/acap-agreement/206-agreement-on-the-conservation-of-albatrosses-and-petrels/file [1710] => | nedostupné = ano [1711] => }} Prakticky všechny vážné hrozby, kterým trubkonosí dnes čelí, jsou způsobené lidmi a jejich aktivitami, a ke zmírnění těchto hrozeb je potřeba dalších lidských zásahů.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=522}} [1712] => [1713] => Nejefektivnější způsob, jak ochránit albatrosy před smrtí během rybářských operací, je pomocí zastrašujících sytě zbarvených lan či plastových trubek (též známé jako „lana tori“, anglicky ''tori lines''; ''tori'' v japonštině znamená „pták“). Tyto trubky volně visí z hlavní lovné šňůry mezi [[naviják]]em a bodem, kde se lano potápí pod hladinu. Účelem těchto lan je zastrašit mořské ptáky od přibližování se k lanům. K nejvyššímu počtu úmrtí mořských ptáků totiž dochází v těsné blízkosti zádí lodí, když je hlavní lovná šňůra s kořistí vytahována zpět z moře na loď. Tímto poměrně jednoduchým způsobem jsou [[Vedlejší úlovek|vedlejší úlovky]] ptáků sníženy na minimum.{{Citace elektronické monografie [1714] => | titul = Bird scaring lines [1715] => | url = https://www.afma.gov.au/environment-and-research/reducing-bycatch/bycatch-reduction-devices/bird-scaring-lines [1716] => | vydavatel = Australian Fisheries and Management Authority [1717] => | datum_přístupu = 2020-11-28 [1718] => | jazyk = en [1719] => }} Data z [[Uruguay]]e dokládají redukci počtu zabitých ptáků při použití lan ''tori'' o 85 %, z [[Brazílie]] o 97 %{{Citace elektronické monografie [1720] => | titul = Streamer (tori) lines [1721] => | url = https://www.bmis-bycatch.org/mitigation-techniques/streamer-tori-lines [1722] => | vydavatel = Bycatch Management Information System (BMIS) [1723] => | datum_přístupu = 2020-12-12 [1724] => | jazyk = en [1725] => }} a z [[Namibie]] až o 99 %.{{Citace elektronického periodika [1726] => | autor = ČTK [1727] => | titul = Hadice za 6000 korun. Prosté opatření uchránilo v Namibii před rybářskými loděmi o 99 % více ptáků [1728] => | periodikum = iROZHLAS [1729] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1730] => | vydavatel = Český rozhlas [1731] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1732] => | datum_vydání = 2021-01-23 [1733] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/namibie-ptactvo-albatros-burnak-rybarske-lode-opatreni-zachrana_2101230749_dok [1734] => | datum_přístupu = 2021-01-23 [1735] => }} [1736] => [1737] => [[File:Heaphy, Charles, 1820-1881 Rangiaeata 1840 (cropped).jpg|náhled|[[Maorové|Maorský]] válečník s kulatým bílým ornamentem zvaným ''pōhoi toroa'', který je vyroben z albatrosího peří (kresba [[Charles Heaphy|Charlese Heaphyho]], 1840)|alt=Kresba maorského náčelníka z profilu na zažloutlém papíře s četnými ozdobami včetně bílého kruhového ornamentu vyrobeního z albatrosího peří, který se v maorštině nazývá pōhoi toroa|alt=Lehce kolorovaná kresba muže z profilu, který má přes rameno deku a v uchu výrazný, velký ornament]] [1738] => [1739] => K dalším způsobům ochrany trubkonosých patří vědecký výzkum, ochrana proti predátorům a obnova hnízdního habitatu. Ochrana proti predátorům se zejména v případě druhů hnízdících na ostrovech provádí hubením invazivních druhů (pomocí pastí i otrávených návnad), oplocením kolonií ve snaze zabránit vniknutí predátorů do kolonie či přemístěním části kolonie na ostrovy bez predátorů. U [[Buřňák bermudský|buřňáka bermudského]] (''Pterodroma cahow'') z [[Bermudy|Bermudských ostrovů]] byly v kolonii instalovány umělé nory z betonu, jejichž cílem bylo snížit konkurenci po prostoru v rámci kolonie.{{Citace elektronického periodika [1740] => | příjmení1 = Carlile [1741] => | jméno1 = Nicholas [1742] => | příjmení2 = Priddel [1743] => | jméno2 = David [1744] => | příjmení3 = Zino [1745] => | jméno3 = Francis [1746] => | příjmení4 = Natividad [1747] => | jméno4 = Cathleen [1748] => | příjmení5 = Wingate [1749] => | jméno5 = David B. [1750] => | titul = A review of four successful recovery programmes for threatened sub-tropical petrels [1751] => | periodikum = Marine Ornithology [1752] => | ročník = 31 [1753] => | číslo = 2 [1754] => | datum_vydání = 2003 [1755] => | strany = 185–192 [1756] => | url = https://sora.unm.edu/node/136067 [1757] => | datum_přístupu = 2021-05-31 [1758] => | jazyk = en [1759] => }} K obnově hnízdního habitatu dochází jednak obnovou přirozené vegetace, a jednak odstraňováním invazivních druhů rostlin, které mohou zarůstat hnízdní habitat.{{sfn|ref=Warham1996|Warham|1996|p=522–523}} [1760] => [1761] => === Odkaz v kultuře === [1762] => Trubkonosí jsou mezi námořníky obestřeni četnými mýty a legendami. Tradičně jsou považováni za nositele duší utopených námořníků a krutých kapitánů, již byli odsouzeni k nepřetržitému bloudění oceánem.{{Citace sborníku [1763] => | příjmení = Carboneras [1764] => | jméno = Carles [1765] => | titul = Family Hydrobatidae: Storm-petrels [1766] => | příjmení sestavitele = del Hoyo [1767] => | jméno sestavitele = J. [1768] => | příjmení sestavitele2 = Elliott [1769] => | jméno sestavitele2 = A. [1770] => | příjmení sestavitele3 = Sargatal [1771] => | jméno sestavitele3 = J. [1772] => | vydavatel = Lynx Edicions [1773] => | místo = Barcelona [1774] => | rok vydání = 1992 [1775] => | sborník = Handbook of the Birds of the World Vol. I: Ostrich to ducks [1776] => | isbn = 8487334105 [1777] => | url = https://www.researchgate.net/publication/271326378_Family_Hydrobatidae_storm-petrels [1778] => | strany = 258–271 [1779] => | jazyk = en [1780] => }} Albatrosi jsou tradičně považováni za dobré znamení a jejich zabití by přineslo námořníkům smůlu. U některých námořnických tradic se naopak traduje, že spatření albatrosa či dotknutí se jiných trubkonosých přináší smůlu. [1781] => [1782] => Kulturně výsadní postavení mají albatrosi, kteří se řadí mezi „nejlegendárnější ze všech ptáků“.{{Citace sborníku [1783] => | příjmení = Carboneras [1784] => | jméno = Carles [1785] => | titul = Family Diomedeidae (Albatrosses) [1786] => | příjmení sestavitele = del Hoyo [1787] => | jméno sestavitele = J. [1788] => | příjmení sestavitele2 = Elliott [1789] => | jméno sestavitele2 = A. [1790] => | příjmení sestavitele3 = Sargatal [1791] => | jméno sestavitele3 = J. [1792] => | vydavatel = Lynx Edicions [1793] => | místo = Barcelona [1794] => | rok vydání = 1992 [1795] => | sborník = Handbook of the Birds of the World Vol. I: Ostrich to ducks [1796] => | isbn = 8487334105 [1797] => | url = https://www.researchgate.net/publication/271326462_Family_Diomedeidae_albatrosses [1798] => | strany = 198–215 [1799] => | jazyk = en [1800] => }} Pověsti a pověry kolem albatrosů a zmínky v literárních dílech vyvrcholily v baladě ''[[Píseň o starém námořníkovi]]'' (1798) anglického romantického básníka [[Samuel Taylor Coleridge|Samuela Taylora Coleridge]]. V této baladě vystupuje albatros jako průvodce a ochránce námořníků. Když ho jeden z námořníků bezdůvodně zastřelí, loď začne být pronásledována tajemnými přírodními silami, které přivodí smrt většině posádky.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=85}} K dalším známým literárním dílům inspirovaným albatrosy patří báseň „Albatros“ (''{{cizojazyčně|fr|L'albatros}}'') francouzského básníka [[Charles Baudelaire|Charlese Baudelaira]], která vyšla ve sbírce ''[[Květy zla]]''.{{Citace elektronické monografie [1801] => | titul = Charles Baudelaire - Albatros (Květy zla) [1802] => | url = https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/charles-baudelaire/albatros-kvety-zla.html [1803] => | vydavatel = Český-jazyk.cz aneb studentský underground [1804] => | datum_přístupu = 2020-12-18 [1805] => }} Buřňák se objevuje např. v alegorické básni [[Maxim Gorkij|Maxima Gorkého]] ''[[Zpěv o ptáku Bouřliváku]]'' (1901).{{Citace elektronické monografie [1806] => | příjmení1 = Gorky [1807] => | jméno1 = Maxim [1808] => | titul = Song of the Stormy Petrel [1809] => | url = https://www.marxists.org/archive/gorky-maxim/1901/misc/x01.htm [1810] => | datum_přístupu = 2021-05-31 [1811] => | vydavatel = Marxist.org [1812] => | jazyk = en [1813] => }} Gorkij se v této básni píše o ptáku jménem Буревестник, ''burevěstnik'', což v ruštině označuje zástupce čeledi Procellariidae,{{Citace monografie [1814] => | příjmení1 = Dal [1815] => | jméno1 = Vladimir Ivanovič [1816] => | titul = Tolkovyĭ slovar' zhivogo velikorusskogo jazyka [1817] => | url = https://books.google.com/books?id=xn3NNBAAoScC&pg=PA172 [1818] => | místo = Moskva [1819] => | rok = 2001 [1820] => | kapitola = Burya [1821] => | strany = 172 [1822] => | isbn = 9785224023547 [1823] => | jazyk = ru [1824] => }} nicméně v českém překladu se ruský ''burevěstnik'' objevil jako „pták Bouřlivák“.{{Citace monografie [1825] => | příjmení1 = Gorkij [1826] => | jméno1 = Maxim [1827] => | titul = Bývalí lidé [1828] => | vydavatel = Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění [1829] => | místo = Praha [1830] => | rok = 1955 [1831] => | strany = 444–445 [1832] => }} [1833] => [1834] => {{Citát| [1835] => Nad šedým a širým mořem vítr mraky v kupy shání. Pod mraky a nad vlnami hrdě krouží pták Bouřlivák, podoben černému blesku.
[1836] => Tu se dotkne křídlem vlny, tu se jak šíp vznese k mrakům, vykřikne a mraky slyší v jeho hrdém křiku radost.
[1837] => Jeho křik zve chtivě bouři. V jeho křiku slyší mraky sílu hněvu, plamen vášně, pevnou víru ve vítězství.|Úryvek z ''[[Zpěv o ptáku Bouřliváku]]''}} [1838] => [1839] => == Odkazy == [1840] => [1841] => === Poznámky === [1842] => {{Poznámky}} [1843] => [1844] => === Reference === [1845] => [1846] => [1847] => === Literatura === [1848] => *{{Citace monografie [1849] => | příjmení1 = Brooke [1850] => | jméno1 = Michael [1851] => | titul = Albatrosses and petrels across the world [1852] => | vydavatel = Oxford University Press [1853] => | místo = Oxford [1854] => | rok = 2004 [1855] => | isbn = 0-19-850125-0 [1856] => | jazyk = en [1857] => }} [1858] => *{{Citace monografie [1859] => | příjmení1 = Christidis [1860] => | jméno1 = Les [1861] => | titul = Systematics and taxonomy of Australian birds [1862] => | vydavatel = CSIRO Pub [1863] => | místo = Collingwood, VIC [1864] => | rok = 2008 [1865] => | isbn = 9780643065116 [1866] => | jazyk = en [1867] => | ref = Christidis2008 [1868] => }} [1869] => *{{Citace monografie [1870] => | příjmení1 = De Roy [1871] => | jméno1 = Tui [1872] => | příjmení2 = Jones [1873] => | jméno2 = Mark [1874] => | příjmení3 = Fitter [1875] => | jméno3 = Julian [1876] => | titul = Albatross: their world, their ways [1877] => | vydavatel = David Bateman [1878] => | místo = Albany, Auckland [1879] => | rok = 2009 [1880] => | isbn = 9781869536244 [1881] => | jazyk = en [1882] => | ref = deroy2009 [1883] => }} [1884] => *{{Citace monografie [1885] => | příjmení1 = Hamer [1886] => | jméno1 = K. C. [1887] => | editoři = John H. Steele, Steve A. Thorpe, Karl K. Turekian [1888] => | kapitola = Procellariiformes [1889] => | titul = Encyclopedia of ocean sciences [1890] => | vydavatel = Elsevier ScienceDirect [1891] => | místo = Amsterdam [1892] => | rok = 2009 [1893] => | isbn = 978-0-12-375044-0 [1894] => | jazyk = en [1895] => | svazek = 4 [1896] => | strany = 590–595 [1897] => | ref = Hamer2009 [1898] => }} [1899] => *{{Citace monografie [1900] => | příjmení1 = Higgins [1901] => | jméno1 = P. J. [1902] => | příjmení2 = Marchant [1903] => | jméno2 = S. [1904] => | titul = Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Ratites to ducks [1905] => | vydavatel = Oxford University Press [1906] => | místo = Melbourne [1907] => | rok = 1990 [1908] => | svazek = 1, Part B, Australian pelican to ducks [1909] => | isbn = 0-19-553762-9 [1910] => | jazyk = en [1911] => | ref = higginsharchant [1912] => }} [1913] => *{{Citace monografie [1914] => | příjmení1 = Lindsey [1915] => | jméno1 = Terence [1916] => | titul = Albatrosses [1917] => | vydavatel = CSIRO [1918] => | místo = Collingwood, Vic. [1919] => | rok = 2009 [1920] => | počet_stran = 139 [1921] => | isbn = 9780643094215 [1922] => | jazyk = en [1923] => | ref = lindsey2009 [1924] => }} [1925] => *{{Citace monografie [1926] => | příjmení1 = Norman [1927] => | jméno1 = Geoff [1928] => | titul = Birdstories: a history of the birds of New Zealand [1929] => | vydavatel = Potton & Burton [1930] => | místo = Nelson [1931] => | rok = 2018 [1932] => | počet_stran = 388 [1933] => | isbn = 9780947503925 [1934] => | jazyk = en [1935] => | ref = Norman [1936] => }} [1937] => *{{Citace monografie [1938] => | příjmení1 = Onley [1939] => | jméno1 = Derek J. [1940] => | příjmení2 = Scofield [1941] => | jméno2 = Paul [1942] => | titul = Field guide to the albatrosses, petrels and shearwaters of the world [1943] => | vydavatel = Christopher Helm [1944] => | místo = London [1945] => | rok = 2008 [1946] => | isbn = 978-0-7136-4332-9 [1947] => | jazyk = en [1948] => | ref = OnleyScofield [1949] => }} [1950] => *{{Citace monografie [1951] => | příjmení1 = Tickell [1952] => | jméno1 = W. L. N. [1953] => | titul = Albatrosses [1954] => | vydavatel = Pica Press [1955] => | místo = Sussex [1956] => | rok = 2000 [1957] => | isbn = 1-873403-94-1 [1958] => | jazyk = en [1959] => }} [1960] => *{{Citace monografie [1961] => | příjmení1 = Warham [1962] => | jméno1 = John [1963] => | titul = The behaviour, population biology and physiology of the petrels [1964] => | url = https://archive.org/details/behaviourpopulat0000warh [1965] => | vydavatel = Academic Press [1966] => | místo = London [1967] => | rok = 1996 [1968] => | isbn = 0-12-735-4158 [1969] => | jazyk = en [1970] => | ref = Warham1996 [1971] => }} [1972] => [1973] => === Externí odkazy === [1974] => * {{Commonscat}} [1975] => * {{Wikidruhy|taxon=Procellariiformes}} [1976] => * {{en}} [https://www.acap.aq/ Webové stránky Dohody o ochraně albatrosů a buřňáků] [1977] => [1978] => {{Ptáci}} [1979] => {{Autoritní data}} [1980] => {{Taxonbar}} [1981] => {{Portály|Ptáci}} [1982] => [1983] => [[Kategorie:Trubkonosí| ]] [] => )
good wiki

Trubkonosí

Trubkonosí (Procellariiformes) je řád mořských ptáků, který zahrnuje čeledi albatrosovitých (Diomedeidae), buřníčkovitých (Oceanitidae), buřňáčkovitých (Hydrobatidae) a buřňákovitých (Procellariidae). Tito kosmopolitní letci jsou hojně rozšíření napříč všemi oceány.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Oceanitidae','Pelecanoides','Diomedeidae','Procellariidae','Hydrobatidae','Buřňák tenkozobý','Buřňáček dlouhokřídlý','Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků','K-strategie','Sesterská skupina','desetiramenatci','Max Fürbringer'

Desetiramenatci

Pelecanoides