Array ( [0] => 15482561 [id] => 15482561 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tsunami [uri] => Tsunami [3] => 2004-tsunami.jpg [img] => 2004-tsunami.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Tsunami** Tsunami je série vln, které vznikají v důsledku překvapivých událostí v oceánu či na pevnině, jako jsou zemětřesení, vulkanické erupce nebo sesuvy půdy. Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => **Tsunami** Tsunami je série vln, které vznikají v důsledku překvapivých událostí v oceánu či na pevnině, jako jsou zemětřesení, vulkanické erupce nebo sesuvy půdy. Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny. ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => [[Soubor:2004 Indian Ocean earthquake Maldives tsunami wave.jpg|náhled|Tsunami na ostrově [[Male]] v [[Maledivy|Maledivách]] [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]]]] [2] => '''Tsunami''' ([[japonština|japonsky]] {{Cizojazyčně|ja|[[:wikt:津波|津波]]}}, [[hiragana]]: {{Cizojazyčně|ja|つなみ}}, v překladu ''dlouhá vlna v přístavu'') je jedna nebo série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství [[voda|vody]] na velkých [[Vodní plocha|vodních plochách]], hlavně v [[oceán]]ech. Přes 90 % všech tsunami vyvolávají [[tektonika|tektonické]] pohyby [[Tektonická deska|litosférických desek]] na dně oceánů, kdy dochází k [[Seismologie|seismické]] činnosti, tedy k [[zemětřesení]]. Část tsunami je způsobena sopkami a další významnou příčinou jsou půdní sesuvy. Tsunami představují globální nebezpečí mající na svědomí mnoho [[Katastrofa|katastrof]] v dějinách [[Země]]. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => [6] => V českém jazyce lze správně užívat jak z angličtiny přejatý tvar ''tsunami'', tak i podle zásad [[Rómadži|české transkripce]] počeštěnou ''cunami''. První z nich se ovšem používá mnohem četněji.{{Citace elektronické monografie|titul=Cunami, nebo tsunami?|url=http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/cunami-nebo-tsunami--887763|datum přístupu=2016-06-26}} [7] => [8] => Pro tsunami se někdy jako synonymum používá termín [[přílivová vlna]]. To je ve skutečnosti zavádějící zaměňování pojmů, jelikož se jedná o dva odlišné jevy, které nemají nic společného. Přílivová vlna je na několika místech světa pravidelně se opakující vlna, vyvolaná kombinací silného [[slapové jevy|přílivu]] a specifické topografie v dané lokalitě.{{Citace elektronického periodika |autor= Owain J. |titul= What are tidal bores? | periodikum= https://phys.org |datum vydání= 2014-03-05 |url= https://phys.org/news/2014-03-tidal.html}}{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= What is a tidal wave? | periodikum= https://oceanservice.noaa.gov |datum vydání= 2023-01-20 |url= https://oceanservice.noaa.gov/facts/tidalwave.html }} [9] => [10] => == Vznik == [11] => [[Soubor:Plates tect cs.svg|náhled|Mapa světa s vyznačenými tektonickými zlomy]] [12] => [13] => === Zemětřesení === [14] => Nejčastější příčinou tsunami jsou zemětřesení pod hladinou oceánů, čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Obecně lze říci, že zaznamenatelnou vlnu vyvolá až zemětřesení o síle 6,5 magnituda [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Naopak otřesy o síle větší než M = 7,3 způsobí tsunami vždy. K síle tsunami přispívá i výška vodního sloupce, čím vyšší je, tím je tsunami rychlejší a ve výsledku silnější. Převážná většina vln tsunami připadá na [[Tichý oceán]]. Tato hojnost je vázána hlavně v [[Podmořský příkop|hlubokomořských příkopech]] tzv. [[Ohnivý kruh|Ohnivého kruhu]], který tvoří oceánská [[Pacifická deska|Pacifická litosférická deska]], převážně se [[Subdukce|podsouvající]] pod sousedící kontinentální desky. Asi nejvíce sužovanou zemí v této oblasti je [[Japonsko]], které má také nejvíce historických záznamů o tsunami a dalo vlně dnes celosvětově používaný název. Další velmi postiženou zemí je [[Indonésie]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]], kde četná zemětřesení působí subdukce litosférických desek v ''Jávském (Sundském) příkopu''. Nicméně riziko tsunami hrozí v podstatě všem přímořským oblastem světa, i tam kde dochází k minimu zemětřesení, např. v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Je to způsobeno tím, že tsunami může cestovat na obrovské vzdálenosti, v těžkých případech dokáže obletět celou Zeměkouli. [15] => [16] => === Sopečná činnost === [17] => Zformování [[tsunami]] [[vulkanismus|sopečnou činností]] může proběhnout několika způsoby:{{Citace elektronické monografie |autor= Raphaël Paris |titul = Source mechanisms of volcanic tsunamis | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2014.0380 |datum vydání= 2015-10-28 |vydavatel= Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences |jazyk= angličtina }} [18] => * '''Sesuv sopečného tělesa''' – vulkanická tělesa, tvořená vrstvami [[láva|lávy]] a [[pyroklastika|pyroklastik]], vykazují širokou škálu nestability (hydrotermálními změnami, magmatickou [[intruze|intruzí]] nebo celkovou strukturální nestabilitou).{{Citace elektronického periodika |autor= Hawaiian Volcano Observatory |titul= Lava ccean entry and bench collapse| periodikum= https://www.usgs.gov/ |datum vydání= 1996-03-15 |url= https://www.usgs.gov/news/volcano-watch-lava-ccean-entry-and-bench-collapse }} [[Sesuv|Sesuvy]] nutně nemusí být spojeny s aktuální aktivitou sopky. Zásadní jsou jejich vlastnosti (objem, rychlost, umístění, dynamika), dále hloubka vody a topografie dna. Vzniklé tsunami se vyznačuje malým dosahem a vysokou počáteční výškou, jež s rostoucí vzdáleností rychle klesá. Dobrým příkladem je tsunami z [[22. prosinec|22. prosince]] [[2018]], kdy se v [[Indonésie|Indonésii]] sesunul kužel ostrovní sopky [[Krakatoa]]. Počáteční výška dosáhla 100–150 metrů a rychle začala postupně klesat. Přístroje včasného varování, závislé na silném zemětřesení, nedokázaly živel dobře identifikovat. S výškou přibližně 5 m zasáhl zcela bez varování 40 km vzdálené pobřeží, kde usmrtil přes 400 osob.{{Citace elektronického periodika |autor= Tomáš Karlík |titul= Tsunami, kterou před rokem způsobila erupce Krakatoa, měla na výšku přes sto metrů | periodikum= https://ct24.ceskatelevize.cz/ |datum vydání= 2019-11-29 |url= https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2990750-tsunami-kterou-pred-rokem-zpusobila-erupce-krakatoa-mela-na-vysku-pres-sto-metru }} [19] => * '''Průnik pyroklastického proudu nebo laharu''' – [[lahar|lahary]] (sopečné bahnotoky) patří mezi možné původce, stejně tak průnik [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]](video [https://www.youtube.com/watch?v=xxWgSoM16l0&t=284s]) do vodní plochy, jejichž objem může činit i několik km³.{{Citace elektronického periodika |autor= Dana Hunter |titul= The Underappreciated Threat of Volcanic Tsunamis | periodikum= https://blogs.scientificamerican.com/ |datum vydání= 2019-03-19 |url= https://blogs.scientificamerican.com/rosetta-stones/the-underappreciated-threat-of-volcanic-tsunamis/ }} Právě pyroklastické proudy byly hlavním důvodem vzniku série několik 46 metrových vodních stěn, které si při erupci vulkánu [[Krakatoa]] roku [[1883]] vyžádaly 30 tisíc mrtvých. Stejný proces dal při erupci [[Tambora|Tambory]] roku [[1815]] do pohybu vlny a následkem toho zemřelo 4 600 lidí. Nicméně přesné mechanismy a podmínky tohoto složitého jevu zůstávají dosud částečně neznámé. Takové události jsou poměrně vzácné a vědecká obec proto postrádá potřebné pozorování a data.{{Citace elektronické monografie |autor= Fukashi Maeno |autor2= Fumihiko Imamura |titul= Tsunami generation by a rapid entrance of pyroclastic flow into the sea during the 1883 Krakatau eruption, Indonesia |url= https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum vydání= 2011-09-23 |vydavatel= Journal of Geophysical Research Atmospheres |jazyk= angličtina |datum přístupu= 2022-09-15 |url archivu= https://web.archive.org/web/20210709181206/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum archivace= 2021-07-09 |nedostupné= ano }} [20] => * '''Podvodní erupce''' – většina podvodních erupcí nejsou tsunamigenní, kam patří třeba [[surtseyská erupce|surtseyský typ]]. Spíše mají spojitost se vznikem [[maar|maarů]] nebo [[tufový prstenec|tufových prstenců]]. [21] => * '''Kalderizace''' – během silných explozivních erupcí [[pliniovská erupce|pliniovského typu]], dochází k částečnému vyprázdnění [[magmatický krb|magmatického krbu]], jehož nadloží se v jejím závěru propadne do uvolněného prostoru, což se na povrchu projeví vznikem několik kilometrů široké [[kaldera|kaldery]]. Doba kalderizace není pevně vymezena, trvat může v řádu minut nebo hodin. V minulosti byl tento proces několikrát navržen jako možný zdroj některých tsunami ([[Krakatoa]] [[1883]], [[Santorin (sopka)|Théra]] ~1600 př. n. l.) [22] => * '''Tlakové vlny''' – atmosférické akustické gravitačními vlny, vyvolané prudkými explozemi v průběhu [[sopečná erupce|sopečných erupcí]], mohou do vodní masy přenést svojí energii jevem, známým jako nelineární rezonance. Tímto mechanismem například [[15. leden|15. ledna]] [[2022]] vznikla tsunami při výbuchu [[Tichý oceán|tichomořské]] sopky [[Hunga Tonga – Hunga Haʻapai|Hunga Tonga Haʻapai]]. Samotná erupce generovala počáteční tsunami, které pak rezonance z atmosféry zesílila a mohlo tak překonat [[Tichý oceán|Tichý]], [[Atlantský oceán|Atlantský]] a [[Indický oceán]] za 20 hodin – 1,5 až 2,5 krát rychleji než tsunami běžného sopečného původu. Navíc působení zmíněných atmosférických vln vyvolalo malé meteotsunami (s výškou několik desítek cm) také v [[Karibik|Karibiku]] a Atlantském oceánu, a to zhruba o 10 hodin dříve, než tam dorazilo hlavní vlnění z Tichého oceánu. {{Citace elektronické monografie |autor= R. Omira |autor2= R. S. Ramalho |autor3= J. Kim |autor4= P. J. González |autor5= U. Kadri |autor6= J. M. Miranda |autor7= F. Carrilho |autor8= M. A. Baptista |titul = Global Tonga tsunami explained by a fast-moving atmospheric source | url = https://www.nature.com/articles/s41586-022-04926-4 |datum vydání= 2022-06-13 |vydavatel= Nature |jazyk= angličtina}} [23] => [24] => === Jiné příčiny tsunami === [25] => Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější [[sesuv]]y půdy nebo [[Ledovec|ledovců]] v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a [[Moře|moří]], ale i velkých [[Jezero|jezer]] či [[Přehradní nádrž|přehrad]]. Mohou to být sesuvy [[Pobřeží|pobřežní]], [[ostrov]]ní i podvodní, a mohou být jak samovolné, tak i vyvolané zemětřesením či vytrvalým [[Déšť|deštěm]]. Další příčinou jsou dopady [[meteorit]]ů do oceánu, v zaznamenané historii nepozorované, zpětně však [[věda|vědecky]] potvrzené. Potenciál k vytvoření tsunami mají i náhlé [[Výbuch|exploze]] [[plyn]]ů uložených ve dně několika světových jezer nebo podmořské [[Jaderný výbuch|jaderné výbuchy]]. [26] => [27] => == Popis == [28] => [[Soubor:Tsunami-vyvoj.png|náhled|vlevo|Vznik a vývoj tsunami]] [29] => [[Vlnová délka]] tsunami je velmi velká, v řádu stovek [[Kilometr|km]], což určuje její chování. Vlna s tak dlouhou vlnovou délkou se chová i na širém oceánu jako na mělké vodě. Protože rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem \textstyle\sqrt{g d}, kde g je [[tíhové zrychlení]] a d hloubka, tsunami získá na relativně hlubokém moři rychlost až 700 [[Kilometr za hodinu|km/h]]. [[Energie]] tsunami je konstantní a závisí na její [[rychlost]]i a čtverci výšky. Když vlna dorazí k pobřeží, její rychlost klesá [[tření]]m o dno a výška roste s druhou [[Umocňování|mocninou]]. Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v [[Centimetr|cm]] až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek [[metr]]ů. Díky velmi dlouhé vlnové délce na hlubokém moři může tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie. [30] => [31] => Příchod tsunami k pobřeží se dá v poslední chvíli dobře odhadnout podle jevu, kdy před příchodem vlny voda náhle ustoupí až o stovky metrů a odhalí jindy zaplavené mořské dno. Ale neznalí lidé jsou někdy tímto jevem natolik fascinováni, že dokonce zkoumají dno, místo aby uprchli dál do [[vnitrozemí]], poté jsou zaskočeni příchozí vlnou. Čelo vlny bývá viditelné z [[břeh]]u. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde posléze. Z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou [[Záplava|záplavu]]. Vlna je fakticky jen jejím čelem - odtud název v japonštině "dlouhá". Během několika [[Minuta|minut]] stoupne hladina moře až o desítky metrů. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody, a to i pomocí různých těžkých předmětů, které s sebou strhává. V některých místech se díky špatnému odtoku může voda udržet i delší dobu. [32] => [33] => Výška vlny při vstupu na pobřeží se označuje jako tzv. run-up a počítá od [[Hladina moře|střední hladiny moře]] v daném místě. První vlna tsunami ze série nebývá ale tou největší a nejsilnější. Intervaly mezi následnými vlnami mohou být 10 až 45 min a vlny se navíc mohou odrážet od okolních pobřežních útvarů (poloostrovy, ostrůvky) a několikrát se vracet. Vliv na výšku a rychlost vlny tsunami na zasaženém pobřeží má vertikální i horizontální tvar pobřeží. Platí pravidlo, že strmější břeh vlnu více vyzdvihne a méně zpomalí, ale vlna má tendenci se tříštit, naopak mírnější břeh vlnu zpomalí postupně delším třením, vlna tak může dojít dál do vnitrozemí. Náchylnější k větší záplavě, tedy k vyšší tsunami, jsou také různé sevřené [[Zátoka|zátoky]] a [[záliv]]y spíše než rovná pobřeží. Škody tsunami páchá také při návratu vody zpět do moře, včetně odnesení obyvatel na volné moře. Navíc v případě většiny platí, že jsou mořské a tak způsobují kromě fyzických škod i škody zasolením. Opět platí pravidlo, čím strmější břeh, tím rychlejší ústup vody. [34] => [35] => == Předpověď a ochrana == [36] => [[Soubor:2004 Indonesia Tsunami Complete.gif|náhled|Animovaná verze průběhu šíření vlny tsunami]] [37] => Ochrana před tsunami spočívá především v připravenosti a informovanosti obyvatel postižených území, v dostatečné předpovědi a varování a v dlouhodobém efektivním využití krajiny v pobřežních oblastech. [38] => [39] => Dlouhodobé zkušenosti s ochrannými stavbami má především Japonsko. Od poloviny [[20. století]] vyprojektovali japonští [[Inženýr|inženýři]] řadu ochranných opatření, zahrnujících pobřežní zdi nebo předsunuté [[vlnolam]]y. Ne vždy byly ovšem podobné pokusy z celkového hlediska efektivní. V současnosti nabývá na významu citlivě řešené využití krajiny ohrožených pobřežních oblastí. Jde hlavně o správné rozvržení využití různých částí pobřeží v závislosti na možném dosahu působení tsunami. [40] => [41] => Existuje hned několik varovných systémů a programů proti tsunami, všechny působí v Pacifiku, ale pomalu se rozšiřují i do dalších oblastí. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) možná nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Systém je založen na součinnosti měření [[seismograf]]ů (síla zemětřesení) a [[mareograf]]ů (výkyvy vodní hladiny). Celý systém byl v nedávné době ještě doplněn o 6 podmořských [[senzor]]ů, které sledují chování vodních mas (program DART - Deep-Ocean Assessment and Reporting of Tsunami). Dále jsou zde programy CREST (Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis), a nový THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systems Technology), který je určen pro varování před tsunami s velmi blízkými ohnisky tsunami (do 30 min.), kde je nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Tento systém, využívající podmořských detektorů a přenášení signálu pomocí družic NOAA, je od roku [[1986]] v testovacím režimu umístěn ve městě [[Valparaíso]] na pobřeží [[Chile]]. [42] => [43] => [[Prevence]] a ochrana před tsunami čelí v současné době dvěma hlavním problémům. Na jedné straně je to především neinformovanost a nepřipravenost ohroženého obyvatelstva. Druhým nedostatkem je, že u mnohých hlášení, které centrum ročně vydá, jde pouze o planý poplach. Lidé v postižených oblastech uvyklí na častá varování pak nepřikládají velký význam ani reálným hrozbám. [44] => [45] => == Katastrofální tsunami v dějinách == [46] => {{Podrobně|Seznam tsunami}} [47] => [48] => V dávné minulosti proběhlo mnoho tsunami. Obří tsunami o výšce až v řádu stovek metrů, která oběhla vícekrát celou zeměkouli, vznikla například po dopadu 10 až 12 km velké [[planetky]] do oblasti současného [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] v době před 66 miliony let (tato událost souvisí s [[Vymírání na konci křídy|velkým vymíráním na konci křídy]]).{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = SOCHA [50] => | jméno = Vladimír [51] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [52] => | titul = Zkáza posledních mexických dinosaurů [53] => | periodikum = OSEL.cz [54] => | rok vydání = 2018 [55] => | měsíc vydání = února [56] => | den vydání = 1 [57] => | url = http://www.osel.cz/9751-zkaza-poslednich-mexickych-dinosauru.html [58] => }} {{cs}} Tsunami v pozdějších lidských dějinách pak dokládají i starověké masové hroby na pobřežích.https://phys.org/news/2018-08-prehistoric-mass-graves-linked-tsunamis.html - Prehistoric mass graves may be linked to tsunamis, new research reveals [59] => [60] => Dopad planetky na konci křídy vyvolal podle nových poznatků mohutnou tsunami, která se šířila po celém světě a měla 30 000× větší energii než tsunami z roku [[2004]], která způsobila katastrofu v Indonésii.Range, N. M.; ''et al.'' (2022). [https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 The Chicxulub Impact Produced a Powerful Global Tsunami] {{Wayback|url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 |date=20221026142700 }}. ''AGU Advances''. '''3''' (5): e2021AV000627. doi: https://doi.org/10.1029/2021AV000627 [61] => [62] => === 18. století === [63] => [[Soubor:KataNoiReceding.jpg|náhled|Tsunami na [[Thajsko|thajském]] pobřeží, 26. prosince 2004 – dočasný ústup vody před příchodem vlny]] [64] => [[Soubor:2004-tsunami.jpg|náhled|Tsunami na thajském [[pobřeží]], 26. prosince 2004 – vlna přichází]] [65] => [[Soubor:US Navy 110315-N-IC111-592 - Tsunami damage of Rikuzentakata.jpg|náhled|Spoušť po japonském tsunami 2011]] [66] => Tisíce [[Portugalsko|Portugalců]], kteří přežili velké [[Zemětřesení Lisabon 1755|lisabonské zemětřesení]] v roce [[1755]], zemřely krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí. [67] => [68] => === 19. století === [69] => V roce [[1883]] explodoval sopečný ostrov [[Krakatoa]] v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem, zemřelo nejméně 36 tisíc lidí. [70] => [71] => [[15. červen|15. června]] [[1896]] zasáhla [[Japonsko|japonský]] ostrov [[Honšú]] obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží, ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28 000 lidí a zničila 275 km pobřeží. [72] => [73] => === 20. století === [74] => V roce [[1908]] zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých. [75] => [76] => [[Tsunami v Severo-Kurilsku]] vyvolalo zemětřesení v blízkosti jižního cípu [[poloostrov]]a [[Kamčatka]] ([[4. listopad]]u [[1952]] 16:58:22 [[Koordinovaný světový čas|GMT]]), jehož [[epicentrum]] bylo vzdáleno asi 130 kilometrů, [[hypocentrum]] se nacházelo v hloubce asi 20 kilometrů. Síla zemětřesení je odhadována na 9,0 magnituda [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Při třech vlnách zahynulo 2336 osob z celkového počtu 6000 obyvatel města [[Severo-Kurilsk]]. [77] => [78] => [[9. červenec|9. července]] [[1958]] došlo v zátoce [[Lituya Bay]] po otřesech ke skalnímu sesuvu. V poměrně těsném prostoru koutu zátoky se vlna na protějším břehu doslova vyšplhala do výšky přes 500 metrů. Celý úkaz byl popsán očitými svědky.https://web.archive.org/web/20130212015508/http://geology.com/records/biggest-tsunami.shtml [79] => [80] => Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] v [[Chile]] [[22. květen|22. května]] [[1960]] vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na [[Havaj]]i a zasáhla i 16 800 km vzdálené [[Japonsko]], kde zabila stovky lidí. [81] => [82] => Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení [[12. červenec|12. července]] [[1993]] o síle 7,8 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]], zabila na malém [[Japonsko|japonském]] ostrově [[Okuširitó|Okuširi]] poblíž ostrova [[Hokkaidó]] 202 lidí a stovky dalších zranila. [83] => [84] => [[17. červenec|17. července]] [[1998]] zabila 12 m vysoká tsunami min. 2200 lidí na severním pobřeží [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]]. Tsunami následovalo po zemětřesení o síle 7 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] a následném podmořském sesuvu. [85] => [86] => === 21. století === [87] => Další náhlá [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|tsunami]] zasáhla pobřeží jihovýchodní [[Asie]] ([[Indie]], [[Srí Lanka]], [[Maledivy]], [[Bangladéš]], [[Myanmar]], [[Thajsko]], [[Malajsie]] a [[Indonésie]]) ráno [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]]. Později zasáhla i další ostrovy v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] ([[Madagaskar]], [[Seychely]], [[Réunion]] a [[Mauricius (ostrov)|Mauricius]]) a také východní pobřeží [[Afrika|Afriky]] ([[Somálsko]], [[Tanzanie]] a [[Keňa]]). Vlna zabila asi 230 tisíc, postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] u severního cípu ostrova [[Sumatra]]. Tsunami dosahovala patnácti až třicetimetrové výšky.{{cite web|title=Astonishing Wave Heights Among the Findings of an International Tsunami Survey Team on Sumatra|url=http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|publisher=U.S. Geological Survey|accessdate=16 June 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-01-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20160827064707/http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|datum archivace=2016-08-27|nedostupné=ano}} [88] => [89] => [[30. září]] [[2009]] byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] u souostroví [[Samoa]] v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z 220 000 ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny. [90] => [91] => [[11. březen|11. března]] [[2011]] došlo k jednomu z nejsilnějších [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|zemětřesení u východního pobřeží]] japonského ostrova [[Honšú]]. Otřesy o síle 9,0 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] a následná až 38 m vysoká{{Citace elektronické monografie|příjmení=EuroZprávy.cz|titul=Devastující tsunami. Japonská vlna dosáhla 38 metrů {{!}} EuroZprávy.cz|url=http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum přístupu=2016-06-26|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304202032/http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} vlna tsunami usmrtila nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušimu I]]. Vlna místy zasáhla až 10 km do vnitrozemí{{Citace elektronické monografie|titul=Japan earthquake: Tsunami hits north-east - BBC News|url=http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-12709598|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=en-GB}} a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu.{{Citace elektronické monografie|autor=kujicity|titul=東北地方太平洋沖大津波 久慈湾(きてきて久慈市)|url=http://www.youtube.com/watch?v=qH-xwoCbopE/|dostupnost=youtube|jazyk=jp}} Neméně závažné jsou ekologické škody, jelikož došlo vlivem poškození mnoha průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávažnější je poškození jaderné elektrárny [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušima I]], kde došlo vlivem selhání chladicího systému [[Havárie elektrárny Fukušima I|k závažné havárii reaktoru]], která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako [[Černobylská havárie|havárie jaderné elektrárny v Černobylu]]. Okolí elektrárny je v okruhu 30 km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let.{{Citace elektronické monografie|titul=Fukušima je město smrti, řekl japonský ministr. Musel odstoupit - Ekolist.cz|url=http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fukusima-je-mesto-smrti-rekl-japonsky-ministr-musel-odstoupit|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=cs-CZ}} Škody přesáhly 309 miliard dolarů, a proto se jedná o nejdražší katastrofu dějin.{{Citace elektronické monografie|url=http://news.yahoo.com/s/ap/20110323/ap_on_bi_ge/as_japan_earthquake_economy |titul=Japan disaster likely to be world's costliest |vydavatel=Yahoo New|datum vydání=2011-03-13 |datum přístupu=2011-03-26}} [92] => [93] => == Další drobné poznámky == [94] => Existují i historické důkazy, že se mohou také vyskytnout obří tsunami, tzv. [[megatsunami]]. Potenciál k tomuto mají masivní [[sesuv]]y půdy a dopady [[meteorit]]ů či jiných kosmických těles do [[oceán]]u. Příkladem je globální megatsunami, vyvolaná dopadem planetky [[Chicxulub]] na konci druhohorní [[Křída|křídy]] (před 66 miliony let).https://eos.org/articles/huge-global-tsunami-followed-dinosaur-killing-asteroid-impact [95] => [96] => Jiné vlny příbuzné k tsunami jsou např. kmitající stojaté vlny zvané ''Seiche'' ("séše"), které mohou být způsobeny stejnými příčinami jako tsunami, ale může je také aktivovat sama tsunami. [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Související články === [104] => * [[Seznam tsunami]] [105] => [106] => === Literatura === [107] => * [[Václav Cílek|CÍLEK, Václav]]. ''Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách''. Praha : Alfa Publishing, 2006. {{ISBN|80-86851-22-2}} [108] => * [[Petr Jakeš|JAKEŠ, Petr]]. ''Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. {{ISBN|80-7106-772-5}} [109] => * {{Citace monografie [110] => | příjmení = Sigurdsson [111] => | jméno = Haraldur [112] => | příjmení2 = Bege´t [113] => | jméno2 = James E. [114] => | příjmení3 = [115] => | jméno3 = [116] => | titul = Encyclopedia of Volcanoes [117] => | url = https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg [118] => | vydavatel = Academic Press [119] => | místo = [120] => | rok = 1999 [121] => | isbn = 978-0-12-643140-7 [122] => | kapitola = ''Volcanic Tsunamis'' [123] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg/page/n1029 1005]-1014 [124] => | jazyk = anglicky [125] => | poznámka = [126] => }} [127] => [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Commonscat}} [130] => * {{Wikislovník|heslo=tsunami}} [131] => ;česky [132] => * [http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami] [133] => * [https://web.archive.org/web/20101123203550/http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040008 Zpráva o tsunami na jezeře po sesuvu ledovce v Peru 2010] [134] => ;anglicky [135] => * [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html Počítačem vytvořené animace tsunami] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html |date=20050105020059 }} [136] => * [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html Animace tsunami vzniklé po zemětřesení v Chile v roce 1960] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html |date=20060716012051 }} [137] => * [http://wcatwc.arh.noaa.gov/ Americké centrum pro varování před tsunami] [138] => * [https://web.archive.org/web/20050117011229/http://geot.civil.metro-u.ac.jp/archives/eq/93hokkaido/index-j.html Obrázky následků tsunami na Okuširi] [139] => * [https://web.archive.org/web/20041229003453/http://www.usc.edu/dept/tsunamis/video/okuvid/ Další stránka o tsunami na Okuširi] [140] => * [https://web.archive.org/web/20041229020734/http://www.prh.noaa.gov/itic/ Mezinárodní informační centrum o tsunami] [141] => * [http://www.nytimes.com/packages/html/international/20041227_QUAKE_FEATURE Mapy, animace a informace New York Times o tsunami v Indickém oceánu, prosinec 2004] [142] => * [http://tsunami-rushabh.blogspot.com/ Souhrnný rozbor tsunami]{{Nedostupný zdroj}} [143] => * [https://web.archive.org/web/20120422125743/http://www.rotarycolombocentral.org/web-data/Components/2005/tsunami%20wars/second/articleTsunami2.htm Souhrnný rozbor tsunami] [144] => * [http://www.tulane.edu/~sanelson/geol204/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami] [145] => * [http://www.photovolcanica.com/VolcanoInfo/Krakatau/Krakatau.html Stránka o katastrofě sopky Krakatoa, a teorie o vzniku tehdejších tsunami] [146] => [147] => {{Autoritní data}} [148] => {{Portály|Geografie}} [149] => [150] => [[Kategorie:Tsunami| ]] [151] => [[Kategorie:Japonská slova a fráze|Cunami]] [152] => [[Kategorie:Sopky]] [153] => [[Kategorie:Země]] [] => )
good wiki

Tsunami

26. prosince 2004 Tsunami (japonsky , hiragana: , v překladu dlouhá vlna v přístavu) je jedna nebo série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech.

More about us

About

Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Richterova stupnice','Japonsko','Krakatoa','Tichý oceán','1883','Indonésie','Indický oceán','Jaderná elektrárna Fukušima I','Chile','Honšú','sesuv','meteorit'