Array ( [0] => 15493996 [id] => 15493996 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuři [uri] => Tuři [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Tuři [2] => | obrázek = Bovidae Aubrac cattle 19-12-2003.jpg [3] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [4] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [5] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [6] => | řád = [[sudokopytníci]] (Artiodactyla) [7] => | podřád = [[přežvýkaví]] (Ruminantia) [8] => | čeleď = [[turovití]] (Bovidae) [9] => | podčeleď = '''tuři''' (Bovinae) [10] => | podčeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]] [11] => }} [12] => '''Tuři''' (Bovinae) tvoří specializovanou [[podčeleď]] v [[čeleď|čeledi]] [[turovití|turovitých]] (Bovidae). Patří společně s ostatními turovitými mezi [[přežvýkaví|přežvýkavé]] [[sudokopytníci|sudokopytníky]] s [[roh (biologie)|rohy]]. [13] => [14] => == Evoluce == [15] => Z [[fosilie|fosilních]] nálezu vyplynulo, že prapůvodní předky turů lze datovat do [[eocén]]u a [[oligocén]]u, do [[geologický čas|geologických období]] [[třetihory|starších třetihor]], před 55 až 25 mil. let. Jednalo se o malé, bezrohé sudokopytníky [[rod (biologie)|rodu]] ''Archeomeryx'', dosahující výšky okolo 50 cm. V období mladších třetihor, v [[miocén]]u před 25 až 5 mil. let, se objevují druhy rodu ''Eotragus'', který má malé, dozadu vytočené růžky. S koncem třetihor, v [[pliocén]]u před 5 až 2 mil. let, se dochovaly pozůstatky zvířat řazených k rodu ''Parabos'', který už bez pochybností patří k primitivním turům, "moderním" [[savci|savcům]]. Rozšířili se do všech [[kontinent]]ů vyjma [[Austrálie|Austrálii]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. V [[pleistocén]]u, ve [[čtvrtohory|starších čtvrtohorách]] asi před 1 mil. let, již začaly vznikat formy podobné současným. K [[domestikace|domestikaci]] došlo v [[neolit]]u, tj. asi před 10 tis. roky. [16] => [17] => Tuři se na území [[Evropa|Evropy]] postupně rozdělili do dvou základních forem. První byl typ [[pratur]]a obývající řídké [[listnatý les|listnaté lesy]] a druhý typ [[zubr]]a žijící na okraji těchto lesů a v otevřené krajině. Tur spásal [[listí]] a [[výhonek|výhonky]] [[strom]]ů, zubr k tomu přidával i [[tráva|trávu]]. Obě formy v téměř nezměněné podobě žily vedle rychle se vyvíjejících prapředků dnešních lidí. [[Neandrtálec|Neandrtálci]], před 200 až 100 tis. lety, nejčastěji lovili z  velké zvěře právě pratury a zubry. {{Citace monografie | příjmení = Volf | jméno = Jiří | titul = Zvířata celého světa: Tuři | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1987 | počet stran = 140 | jazyk = cs}} {{Citace elektronické monografie | příjmení = Zicha | jméno = Ondřej | titul = BioLib.cz: Bovinae | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20929 | datum vydání = 12.07.2004 | datum přístupu = 17.12.2010 | vydavatel = Ondřej Zicha | jazyk = cs}} [18] => [19] => == Stavba těla == [20] => [21] => === Rohy === [22] => [[Roh (biologie)|Rohy]] nejsou sice nejdůležitějším, ale zato nejnápadnějším znakem. Rohy jsou duté, vyrůstají na výběžku [[čelní kost]]i a jsou vytvořeny ze ztvrdlé [[kůže]], z [[rohovina|rohoviny]]. Na postupně narůstajícím [[kost]]ním výběžku přirůstá [[škára]] pokrytá rohovinovou [[pochva (anatomie)|pochvou]]. Přirůstají od hlavy, kde je pochva nejměkčí, nejméně zrohovatělá. Rostou po celou dobu života tura, jsou stále živé a poměrně křehké, mohou se na konci zlomit a způsobit zvířeti [[trauma (medicína)|trauma]]. Rohy většinou nejsou přímé, bývají různě zakroucené, roh může mít délku až 150 cm. [23] => [24] => === Nohy === [25] => Původně pětiprsté [[končetina|končetiny]] se přizpůsobily k rychlému běhu, na kterém často záviselo přežití zvířete. Při běhu se váha těla přenášela hlavně na třetí a čtvrtý [[prst]] které zesílily, kdežto první, druhý a pátý zakrněly. U současných turů první prsty již nejsou patrné, po druhých prstech jsou jen [[rudiment]]ální stopy na zadních končetinách a páté prsty na předních končetinách připomínají jen drobné bodcové kůstky. Zvětšené třetí a čtvrté prsty mají sice [[záprstí|záprstní kosti]] srostlé, dále jsou již samostatné a jsou na sobě poměrně volné. Na koncích obou prstů jsou zrohovatělé útvary zvané [[pazneht]]y, [[kopyto|kopyta]] mají pouze [[lichokopytníci]]. [26] => [27] => === Chrup === [28] => Se specializaci zvířat na určitý druh [[potrava|potravy]] se jim přizpůsobuje i [[chrup]], podle něho lze usoudit na způsob přijímání potravy. Tuři nemají příliš pohyblivé [[ret|pysky]] a proto více používají [[jazyk (orgán)|jazyk]]. [[Trs]] trávy jím obtočí, vtáhnou do [[tlama|tlamy]], sevřou [[čelist]]i a trhnutím hlavy do boku trávu utrhnou. Trávu neukusují, ale trhají. Horní čelist v přední části je bezzubá, místo [[řezák]]ů je tam zrohovatělá čelistní destička, teprve v zadní části tlamy jsou na každé straně 3 [[zub|zuby třeňové]] a 3 široké [[stolička|stoličky]]. Spodní čelist je úplná, vpředu jsou na každé straně 3 řezáky, dále 1 [[zub|špičák]] a následují 3 zuby třeňové a 3 stoličky. [29] => [30] => === Žaludek === [31] => Tuři spotřebují mnoho poměrně nevydatné stravy. Její příjem je rozdělen do dvou fází, na rychlé [[pastva|napasení]] a následné pomalé [[přežvykování|rozžvýkání]]. Tato druhá fáze již probíhá v klidu, za úkrytu zvířete nebo v noci. [32] => [33] => [[Žaludek]] mají čtyřdílný. Spolykaná potrava nejdříve přijde skrz [[jícen]] do objemného [[bachor]]u, zásobníku, kde je množství [[mikroorganismus|mikroorganizmů]] schopných štěpit svými [[enzym]]y buněčnou [[celulóza|celulózu]]. Odtud potrava přechází do [[předžaludek|čepce]]. Z něho se nedostatečně rozdrobená potrava vrací zpět do bachoru, zbytek po soustech postupuje do tlamy, kde je důkladně rozžvýkán (na jedno "sousto" asi 50 žvýknutí). Kašovitá hmota je polknuta do [[předžaludek|knihy]], kde se z ní vstřebá voda a [[minerální látka|minerální látky]]. Zbytek odchází do [[slez]]u, což je [[trávení|trávicí]] část žaludku. U dospělého tura má žaludek objem asi 200 až 250 litrů, z toho připadá na bachor 80 %; za den vykoná tlama tura asi 40 000 žvýkacích pohybů. [34] => [35] => == Společné vlastnosti == [36] => Tuři se ve volné přírodě dochovali ještě v [[Afrika|Africe]] a v [[Asie|Asii]], kdežto v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]] žijí pouze v [[chráněné území|rezervacích]]. Ve [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], v [[Austrálie|Austrálii]], stejně jako po celém světě, žijí zdomácnělí potomci divokých turů, [[Tur domácí|skot]]. Základní potravou turů jsou traviny a různé byliny, listy, pupeny a větve keřů a stromů, mechy i lišejníky. Samec tura se nazývá [[býk]] a samice [[kráva (zvíře)|kráva]]. [37] => [38] => Většina turů jsou [[stádo]]vými zvířaty s výraznou [[hierarchie|hierarchií]]. U některých [[druh]]ů žijí stáda celoročně společně, u jiných se dospělí býci od stáda oddělují a vrací se až v období [[páření]]. Mají málo vyvinutou [[mimika|mimiku]] a proto se spolu [[dorozumívání|komunikují]] jinými výrazovými prostředky: držením a natočením hlavy, postavením se k protivníkovi čelem nebo bokem, natažením nebo sklopením krku, hrabáním končetinou nebo rohem v zemi, frkáním atd. Při pohledu na stádo lze podle držení hlavy a krku určit zařazení ve stádě. Nejsilnější býk se snaží v období [[říje]] držet krávy svého harému pod kontrolou. Je-li však stádo příliš veliké, podílejí se na [[rozmnožování]] i ostatní býci. [[Březost]] u turů se pohybuje od 9 po 11 měsíců. [39] => [40] => Přestože tuři mají dobrý [[barvocitlivost|barvocit]] do dálky nevidí dobře a nepohybující se předměty rozeznávají až v blízkosti. Naopak mají výborný [[čich]], kterým se orientují i ve stádech, a také dobře vyvinutý [[sluch]]. [41] => [42] => == Význam == [43] => Význam turů pro lidstvo je nezměrný. Od [[šlechtění|prošlechtěného]] vysoce užitkového skotu, základního zdroje masa, mléka a kůží, přes [[buvol domácí|buvola]], hlavního zemědělského pomocníka a důležitý "dopravní prostředek" ve střední, jižní i východní Asii až k [[bizon]]ovi, již historické zásobárně s masem a kůží [[Indiáni|Indiánů]]. [44] => [45] => == Taxonomie == [46] => Podle staršího řazení jsou do podčeledě tuři (Bovinae) řazeny čtyři [[rod (biologie)|rody]]: [47] => * [[Asijský buvol|Asijští buvoli]] (''Bubalus'') H. Smith, 1827 [48] => * [[buvol africký|Afričtí buvoli]] (''Syncerus'') Hodgson, 1847 [49] => * [[Bizon]]i (''Bison'') H. Smith, 1827 [50] => * [[Bos|Praví tuři]] (''Bos'') Linnaeus, 1758 [51] => případně se zde ještě přiřazuje nový, vzácný rod: [52] => * [[Saola]] (''Pseudoryx'') Dung, Giao, Chinh et al., 1993 [53] => [54] => Novější taxonomie již neuznává podčeleď [[lesoni]] (Tragelapinae) a její příslušníky řadí mezi tury. {{Citace elektronické monografie | titul = ITIS: Bovinae | url = http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=Scientific_Name&search_value=Bovinae%20&search_kingdom=every&search_span=exactly_for&categories=All&source=html&search_credRating=All | datum aktualizace = 20.11.2010 | datum přístupu = 17.12.2010 | vydavatel = www.fauna.org.uk | jazyk = en}} {{Citace elektronické monografie | titul = Faunaflora: Bovinae | url = http://www.fauna.org.uk/home.4x?id=552332&fil= | datum přístupu = 17.12.2010 | vydavatel = www.fauna.org.uk | jazyk = en }}{{Nedostupný zdroj}} {{Citace elektronické monografie | titul = Animal Diverzity Web: Bovinae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/classification/Bovinae.html#Bovinae | datum přístupu = 17.12.2010 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology | jazyk = en}} {{Citace elektronické monografie | titul = Systema Naturae 2000: Bovinae | url = http://www.taxonomy.nl/Main/Classification/68214.htm | datum přístupu = 17.12.2010 | vydavatel = Systema Naturae 2000. Amsterdam | jazyk = en }}{{Nedostupný zdroj}} [55] => Proto moderní složení podčeledě tuři (Bovinae) je následující: [56] => [57] => * podčeleď '''tuři''' (Bovinae) [58] => ** rod '''[[bizon]]''' (''Bison'') H. Smith, 1827 [59] => *** [[bizon americký]] (''Bison bison'') [60] => *** [[zubr evropský]] (''Bison bonasus'') [61] => ** rod '''[[tur]]''' (''Bos'') Linnaeus, 1758 [62] => *** [[gaur]] (''Bos gaurus'') [63] => *** [[gayal]] (''Bos frontalis'') [64] => *** [[banteng]] (''Bos javanicus'') [65] => *** [[jak divoký]] (''Bos mutus'') [66] => *** [[jak domácí]] (''Bos grunniens'') [67] => *** [[pratur]] (''Bos primigenius'') - vyhynulý [68] => *** [[tur domácí]] (''Bos'' ''taurus'') [69] => *** [[zebu]] (''Bos'' ''indicus'') [70] => *** [[kuprej]] (''Bos sauveli'') – pravděpodobně vyhynulý [71] => ** rod '''nilgau''' (''Boselaphus'') de Blainville, 1816 [72] => *** [[nilgau]] (''Boselaphus tragocamelus'') [73] => ** rod '''[[arni]]''' (''Bubalus'') C. H. Smith, 1827 [74] => *** [[Arni|buvol indický]] (''Bubalus bubalis'') [75] => *** [[anoa]] (''Bubalus depressicornis'') [76] => *** [[buvol čínský]] (''Bubalus mephistopheles'') † [77] => *** [[tamarau]] (''Bubalus mindorensis'') [78] => *** [[anoa horský]] (''Bubalus quarlesi'') [79] => ** rod '''lyrorožec''' ''(Pseudonovibos)'' [80] => *** [[lyrorožec]] ''(Pseudonovibos spiralis)'' – skutečná existence druhu a rodu není dostatečně prokázána, znám pouze na základě neobvyklých rohů, které dle analýz DNA vznikly úpravou rohů tura domácího (''Bos primigenius'' f. ''taurus''){{Citace monografie [81] => | příjmení = Hošek [82] => | jméno = Jan [83] => | titul = Saola, aneb, Největší zoologické objevy posledních let [84] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/188555250 [85] => | vydání = 1. vyd [86] => | vydavatel = Scientia [87] => | místo = Praha [88] => | počet stran = 215 [89] => | isbn = 978-80-86960-27-2 [90] => | isbn2 = 80-86960-27-7 [91] => | oclc = 188555250 [92] => }} [93] => ** rod '''saola''' ''(Pesudoryx'') Dung et al. 1993 [94] => *** [[saola]] (''Pseudoryx nghetinhensis'') [95] => ** rod '''buvol''' (''Syncerus'') Hodgson, 1847 [96] => *** [[buvol africký]] (''Syncerus caffer'') [97] => ** rod '''antilopa''' (''Taurotragus'') Wagner, 1855 [98] => *** [[antilopa Derbyho]] (''Taurotragus derbianus'') [99] => *** [[antilopa losí]] (''Taurotragus oryx'') [100] => ** rod '''antilopa''' (''Tetracerus'') Leach, 1825 [101] => *** [[antilopa čtyřrohá]] (''Tetracerus quadricornis'') [102] => ** rod '''[[Tragelaphus|bongo]]''' (''Tragelaphus'') de Blainville, 1816 [103] => *** [[nyala nížinná]] (''Tragelaphus angasii'') [104] => *** [[nyala horská]] (''Tragelaphus buxtoni'') [105] => *** [[bongo lesní]] (''Tragelaphus eurycerus'') [106] => *** [[kudu malý]] (''Tragelaphus imberbis'') [107] => *** [[lesoň]] (''Tragelaphus scriptus'') [108] => *** [[sitatunga]] (''Tragelaphus spekei'') [109] => *** [[kudu velký]] (''Tragelaphus strepsiceros'') [110] => [111] => == Galerie turů == [112] => [113] => Image: African Buffalo Syncerus caffer in Tanzania 3601 Nevit.jpg|Africký buvol [114] => Image: 2003-08-18 Yellowstone bison in the road.jpg|Bizon [115] => Image: Bison bonasus (Linnaeus 1758).jpg|Zubr [116] => Image: Yak Kailash.JPG|Jak [117] => [118] => [119] => == Odkazy == [120] => [121] => === Reference === [122] => [123] => [124] => === Externí odkazy === [125] => * {{Commonscat}} [126] => [127] => {{Taxonbar|from=Q4979192}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => {{Portály|Živočichové}} [131] => [132] => [[Kategorie:Tuři| ]] [133] => [[Kategorie:Turovití]] [] => )
good wiki

Tuři

Tuři (Bovinae) tvoří specializovanou podčeleď v čeledi turovitých (Bovidae). Patří společně s ostatními turovitými mezi přežvýkavé sudokopytníky s rohy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.