Array ( [0] => 15505107 [id] => 15505107 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuky [uri] => Tuky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Trimyristin-3D-vdW.png|náhled|Příklad tuku – trimyristoylglycerol, glycerol esterifikovaný třemi [[kyselina myristová|kyselinami myristovými]]]] [1] => [[Soubor:Fat triglyceride shorthand formula.svg|náhled|Strukturní vzorec jiného tuku; tento má tři různé mastné kyseliny: [[kyselina palmitová|palmitovou]], [[kyselina olejová|olejovou]] a [[kyselina alfa-linolenová|alfa-linolenovou]]]] [2] => [3] => '''Tuky''' jsou [[estery]] vyšších [[karboxylové kyseliny|karboxylových]] ([[mastná kyselina|mastných]]) kyselin s trojsytným [[alkoholy|alkoholem]] [[glycerol]]em. Řadí se mezi jednoduché [[lipidy]].{{citace monografie| příjmení = Murray| jméno= Robert K., et al.|titul= Harperova biochemie | překladatelé = Jiří Kraml et al.|vydání= 4. v ČR| místo= Praha|vydavatel= H & H| rok= 2002| počet stran = 872 s|isbn=80-7319-013-3}} Zpravidla jsou [[esterifikace|esterifikovány]] všechny tři [[hydroxyl|hydroxyskupiny]] glycerolu, proto jde o [[triacylglycerol]]y. Triacylglyceroly mohou obsahovat tři shodné [[acyl]]ové zbytky, nebo dva stejné a jeden odlišný, nebo může být každá hydroxyskupina esterifikována rozdílnými [[kyseliny|kyselinami]]. [4] => [5] => == Složení == [6] => S rostoucím počtem uvažovaných [[mastná kyselina|mastných kyselin]] roste i počet možných triacylglycerolů. Uvažujeme-li 50 možných mastných kyselin, počet tuků narůstá k několika desítkám tisíců. Ve skutečnosti jsou však přírodní tuky tvořeny hlavně třemi mastnými kyselinami, a to [[kyselina olejová|kyselinou olejovou]], [[kyselina linolová|linolovou]] a [[kyselina palmitová|palmitovou]]. Dalšími poměrně častými kyselinami jsou [[kyselina stearová]], [[kyselina arachidová|arachidová]], [[kyselina lignocerová|lignocerová]], [[kyselina myristová|myristová]] a různé [[Mastná kyselina#Cis-trans izomerie|transmastné kyseliny]]. [7] => [8] => === Vícenenasycené mastné kyseliny === [9] => Vícenenasycené mastné kyseliny (angl. PUFA) jsou nejvíce obsaženy v tucích rostlinného původu a [[rybí tuk|v rybím tuku]]. Pomáhají snižovat hladinu [[cholesterol]]u v [[Krev|krvi]] efektivněji než [[Mastná kyselina#Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)|MUFA]], a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. Mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Do této skupiny vícenenasycených mastných kyselin patří [[omega-6 nenasycené mastné kyseliny|omega-6]] a [[omega-3 nenasycené mastné kyseliny]] kyseliny, které jsou pro naše zdraví velmi důležité. Některé z těchto kyselin patří do skupiny esenciálních (nezbytných), tedy takových, které si náš [[Organismus|organizmus]] nedokáže vytvořit sám a musíme je proto dodávat stravou (jedná se o [[kyselina linolová|kyselinu linolovou]], patřící do skupiny [[omega-6 nenasycené mastné kyseliny|omega-6 nenasycených mastných kyselin]], a např. o [[kyselina alfa-linolenová|kyselinu alfa-linolenovou]], patřící do skupiny [[omega-3 nenasycené mastné kyseliny|omega-3 nenasycených mastných kyselin]]). O linolové mastné kyselině je již řadu let známo, že pomáhá snižovat hladinu celkového i [[nízkodenzitní lipoprotein|LDL cholesterolu]]. [10] => [11] => V popředí zájmu odborníků jsou zejména [[omega-3 nenasycené mastné kyseliny]], u nichž byl prokázán příznivý vliv na náš [[oběhová soustava|srdečně-cévní systém]] tím, že pomáhají např. snižovat hladinu cholesterolu. Pozitivně působí také mechanizmy, které nejsou ještě zcela objasněny. Proto bychom měli dbát na to, abychom jich měli ve stravě dostatek. Tyto omega-3 nenasycené mastné kyseliny najdeme zejména v rybím tuku (má jiné složení než ostatní živočišné tuky a převažují v něm prospěšné nenasycené mastné kyseliny, z nich nejdůležitější [[kyselina eikosapentaenová]] – EPA a [[kyselina dokosahexaenová]] – DHA ), v rostlinných olejích, ořeších aj. [12] => [13] => === Transmastné kyseliny === [14] => {{Viz též|Transmastné kyseliny}} [15] => [[Cis-trans izomerie|Transizomery]] mastných kyselin, zkráceně transmastné kyseliny, neboli TFA (trans-fatty acids), se podílejí na zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a mají negativní vliv na náš srdečně-cévní systém. Vznikaly při starších technologických postupech výroby tuků [[Hydrogenace#Ztužování tuků|ztužováním]]. Tato technologie se používala k přípravě tzv. tukové násady. Tuková násada, tedy směs tuků, z nichž byl následně vyroben finální výrobek (rostlinný tuk), přitom tvořila pouze jednu ze surovin používaných při výrobě rostlinných tuků. V současné době je k výrobě moderních rostlinných tuků, které jsou běžně dostupné v obchodech, používán nový výrobní postup, tzv. [[interesterifikace]], která vzniku transmastných kyselin zabraňuje. [16] => [17] => Největším zdrojem těchto špatných transmastných kyselin jsou tedy v současnosti některé druhy sladkého [[Pečivo|pečiva]] a zákusků (kam jsou ještě stále přidávány ztužené tuky vyráběné pro potravinářské účely), pokrmy [[Rychlé občerstvení|rychlého občerstvení]] a živočišné tuky. Transmastné kyseliny vznikají také v přírodě – např. v [[trávicí soustava|trávicím ústrojí]] [[přežvýkaví|přežvýkavců]] – takže se přirozeně nacházejí v [[mléčný tuk|mléčném tuku]]. [18] => [19] => ==== Varování WHO ==== [20] => [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) v květnu 2018 vyzvala světové vlády, aby podstatně omezily obsah trans-mastných kyselin v potravinách, neboť mají po celém světě na svědomí asi 500 tisíc předčasných úmrtí ročně,{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení1 = Šuta [22] => | jméno1 = Miroslav [23] => | odkaz na autora1 = Miroslav Šuta [24] => | příjmení2 = Šťovíček [25] => | jméno2 = Vladimír [26] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šťovíček [27] => | titul = Trans-mastné kyseliny zabíjejí půl milionu lidí ročně. Chraňte před nimi hlavně děti [28] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň [29] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plzeň [30] => | datum_vydání = 2018-05-30 [31] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/trans-mastne-kyseliny-zabijeji-pul-milionu-lidi-rocne-chrante-pred-nimi-hlavne-7229936 [32] => | datum_přístupu = 2018-09-19}} přičemž ročně zemře přibližně 100 miliónů lidí. [33] => [34] => == Rozdělení == [35] => Podle [[skupenství]] rozlišujeme pevné tuky, u nichž převažují zejména [[nasycené mastné kyseliny]], a [[olej]]e, jejichž skupenství je kapalné a které obsahují větší množství [[nenasycené mastné kyseliny|nenasycených mastných kyselin]]. Dalším základním dělením je dělení na tuky rostlinné a tuky živočišné. [36] => [37] => == Rostlinné tuky == [38] => Rostlinné tuky jsou získávány z rostlin, které hromadí ve svých plodech, semenech nebo jiných částech tuky. Tyto tuky obsahuje např. dužnina a jádra [[Palma olejná|palmy olejné]], kokos, [[olejniny]], jako jsou řepka, sója, slunečnice, sezam, podzemnice, [[Světlice barvířská|světlice]], aj. [39] => [40] => Mezi potraviny vyrobené z rostlinných tuků řadíme zejména: [41] => * rostlinné oleje (olivový olej, řepkový olej, jasmínový olej atd.) [42] => * tuhé rostlinné tuky (kakaové máslo, kokosový tuk, palmový a palmojádrový tuk). [43] => [44] => Převážná většina tuků rostlinného původu má ze zdravotního hlediska velmi vhodné složení mastných kyselin, protože obsahují vícenenasycené mastné kyseliny, které mají příznivější vliv na naše zdraví než tuky živočišné. Výjimku tvoří například tuk kokosový a palmojádrový, ve kterém převažují nasycené mastné kyseliny, jež jsou považovány za nevhodné pro zdraví.{{Citace elektronické monografie | titul = Avoiding Heart Attacks and Strokes | vydavatel = WHO | datum_přístupu = 2015-01-26 | url = http://www.who.int/cardiovascular_diseases/resources/cvd_report.pdf | jazyk = en}} Kokosový a palmojádrový tuk zvyšují celkovou hladinu [[cholesterol]]u, i když především tzv. „hodného“ ([[Vysokodenzitní lipoprotein|HDL]]) cholesterolu.{{Citace periodika | příjmení = Mensink | jméno = RP. | příjmení2 = Zock | jméno2 = PL. | příjmení3 = Kester | jméno3 = AD. | spoluautoři = et al. | titul = Effects of dietary fatty acids and carbohydrates on the ratio of serum total to HDL cholesterol and on serum lipids and apolipoproteins: a meta-analysis of 60 controlled trials. | url = https://archive.org/details/sim_american-journal-of-clinical-nutrition_2003-05_77_5/page/1146 | periodikum = Am J Clin Nutr | ročník = 77 | číslo = 5 | strany = 1146–55 | měsíc = May | rok = 2003 | doi = | pmid = 12716665 }} Přestože existují obavy, že navzdory vhodnému poměru celkového HDL cholesterolu může být zvýšené množství celkového cholesterolu rizikové, kokosový a palmojádrový olej je stále považován za zdravější tuk než zdroje trans-mastných kyselin,{{Citace periodika | příjmení = Tarrago-Trani | jméno = MT. | příjmení2 = Phillips | jméno2 = KM. | příjmení3 = Lemar | jméno3 = LE. | spoluautoři = et al. | titul = New and existing oils and fats used in products with reduced trans-fatty acid content. | periodikum = J Am Diet Assoc | ročník = 106 | číslo = 6 | strany = 867–80 | měsíc = Jun | rok = 2006 | doi = 10.1016/j.jada.2006.03.010 | pmid = 16720128 }} což jsou především živočišné tuky ([[máslo]], [[sádlo]]), živočišné výrobky, [[Sušenka|sušenky]], trvanlivé a sladké pečivo a některé druhy zmrzlin, do nichž se tyto tuky přidávají. [45] => V roce 2017 American Hearth Association vydala stanovisko, ve kterém na základě zhodnocení dostupných vědeckých studií nedoporučuje užívání [[Kokosový olej|kokosového oleje]], neboť zvyšuje hladinu tzv. LDL cholesterolu, který je považován za [[rizikový faktor]] pro vznik kardiovaskulárních chorob. Podle AHA nejsou prokázané příznivé účinky kokosového oleje. http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/kokosovy-olej-radoby-superpotravina-ktera-vubec-nemusi-byt-super--1787375 [46] => [47] => Zatímco oleje jsou 100% tuky, u rostlinných tuků margarínů lze vybírat ze široké škály výrobků, které obsahují již od 20 % tuku. [48] => [49] => Rostlinné tuky se také někdy označují jako [[margarín]]y. [50] => [51] => == Chemické reakce == [52] => Vlivem [[vlhkost]]i a katalýzou přítomnými [[lipáza|lipasami]] dochází k částečnému [[zmýdelňování]] tuků, čímž se zvyšuje jejich [[Kyseliny|kyselost]]. Nenasycené mastné kyseliny, přítomné v olejích, snadno podléhají [[Redoxní reakce|oxidaci]]. Oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin a jejich následnou [[Polymerizace|polymerací]] dochází ke vzniku tvrdého filmu. Tento jev se nazývá vysychání olejů. Toho se využívá při výrobě [[lak]]ů a [[barvivo|barviv]]. Dvojné vazby nenasycených mastných kyselin mohou být též [[hydrogenace|hydrogenovány]], čímž dochází ke vzniku polotuhých a tuhých tuků. Tento proces se nazývá [[ztužování]]. [53] => [54] => == V těle organizmů == [55] => Tuky mohou být původu rostlinného i živočišného. Jako [[esenciální látka|esenciální látky]] jsou přítomny ve větším či menším množství v každé [[Rostliny|rostlině]]. Slouží jako zásobní látky, a proto se ve vyšších koncentracích nacházejí v určitých rostlinných [[orgán]]ech, především v [[semeno|semenech]] či [[Plod (botanika)|plodech]]. Z rostlin se izolují lisováním za studena či za tepla, přičemž lisováním za studena se získává kvalitnější olej, vhodný pro terapeutické a potravinářské potřeby. Olej, získaný lisováním za tepla, se využívá pro technické účely. Tuky lze také extrahovat pomocí [[organická rozpouštědla|organických rozpouštědel]] s nízkou teplotou varu, např. [[trichlorethylen]], [[benzín]] a jiné. [56] => [57] => === V lidském těle === [58] => {{podrobně|Tuky ve výživě člověka}} [59] => V lidském těle se tuky podílí na stavbě mnoha struktur, ale hromadí se zejména v [[tuková tkáň|tukové tkáni]]. Tukové buňky se označují jako [[Tuková buňka|adipocyty]]. [60] => [61] => === Metabolismus tuků === [62] => {{podrobně|lipolýza}} [63] => [[Metabolismus tuků|Odbourávání tuků]] v lidském těle probíhá v několika krocích. Prvním je hydrolytické štěpení za přítomnosti enzymů [[lipáza|lipáz]], kdy z jedné molekuly tuku vznikají tři molekuly [[mastná kyselina|mastné kyseliny]] a jedna molekula [[glycerol]]u. Každý z produktů se dále odbourává jiným způsobem. V případě delších a významnějších mastných kyselin se jedná o proces nazývaný [[β-oxidace]] probíhající v takzvané [[Lynenova spirála|Lynenově spirále]]. Vstupuje sem mastná kyselina navázaná na [[koenzym-A]]. Tuto reakci katalyzuje enzym [[acyl-CoA-syntenáza]] za účasti koenzymu-A a [[adenosintrifosfát]]u (ATP). [64] => [65] => [[Soubor:Ch-tuky02.png|navázání na CoA]] [66] => [67] => Vlastní odbourávání pak již probíhá v [[mitochondriální matrix|matrix]] [[mitochondrie|mitochondrií]], a to v několika fázích: [68] => * 1.stupeň odbourávání – dehydrogenace za vzniku α,β-nenasycené kyseliny vázané na [[koenzym A]] [69] => * 2.stupeň odbourávání – adice H2O na α,β-nenasycenou kyselinu za vzniku β-[[hydroxokyseliny]] [70] => * 3.stupeň odbourávání – dehydrogenace β-hydroxokyseliny na β-[[ketokyseliny|ketokyselinu]] [71] => * 4.stupeň odbourávání – rozpad labilní β-ketokyseliny za přítomnosti HSCoA na [[acetyl-CoA]] a mastnou kyselinu vázanou na koenzym A (o 2 uhlíky kratší než původní) [72] => [73] => Celý děj se několikrát opakuje, dokud se celý řetězec původní mastné kyseliny zcela nerozloží na acetyl-CoA. [74] => [75] => == Použití == [76] => Tuky jsou především [[potravina]]mi. Ve [[farmacie|farmacii]] se využívají zejména jako krycí a dráždicí prostředky pro [[kůže|kůži]], tvoří základ [[mast]]í, svým hydrofobním charakterem podporují vstřebávání některých látek. Často také tuky samy o sobě obsahují některé příměsi, jako jsou [[sterol]]y, [[lecitin]]y, [[vitamín]]y rozpustné v tucích a jiné látky. Nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina linolová a [[kyselina linolenová|linolenová]], jsou samy o sobě nepostradatelnou součástí potravy, neboť je jich třeba k syntéze [[glycerofosfatid]]ů a [[prostaglandin]]ů. Proto se označují jako [[vitamin F]], jejich nepostradatelnost je však v poslední době otázkou sporu, je možné zaslechnout, že tělo je schopno si poradit i bez nich. Nesmíme opomenout obrovský technický význam tuků, zejména při výrobě barviv, laků a [[mýdlo|mýdel]]. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Lipidová dvouvrstva]] [85] => * [[Lipidy ve sportovní výživě]] [86] => * [[Metabolismus tuků]] [87] => * [[Tuky ve výživě člověka]] [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{Commonscat}} [91] => * {{Wikislovník|heslo=tuk}} [92] => * [http://www.biotox.cz/naturstoff/chemie/default.html Naturstoff – Chemie přírodních látek] [93] => * [http://www.zdravykorinek.cz Rostlinné tuky] [94] => * BLÁHA, Ludvík; KOPOVÁ, Ivana; ŠREK, František. Suroviny. Praha: Informatorium, 2014, ISBN 978-80-7333-108-5 [95] => {{Biogenní látky}} [96] => {{Autoritní data}} [97] => {{Portály|Chemie|Biologie}} [98] => [99] => [[Kategorie:Tuky| ]] [100] => [[Kategorie:Lipidy]] [101] => [[Kategorie:Živiny]] [] => )
good wiki

Tuky

kyselinami myristovými alfa-linolenovou Tuky jsou estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem. Řadí se mezi jednoduché lipidy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'omega-3 nenasycené mastné kyseliny','mastná kyselina','omega-6 nenasycené mastné kyseliny','glycerol','Metabolismus tuků','lipáza','cholesterol','kyselina linolová','Redoxní reakce','kyselina stearová','esterifikace','skupenství'

Cholesterol

Esterifikace

Glycerol

Lipáza

Lipáza je druh enzymu, který se nachází v tělech živočichů, rostlin a mikroorganismů.

Skupenství

Skupenství je termín používaný ve fyzice pro popis stavu látky.