Array ( [0] => 14687921 [id] => 14687921 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tularémie [uri] => Tularémie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Tularémie''' (někdy též označovaná jako '''zaječí nemoc''') je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. K onemocnění je náchylný i člověk. Nemoc je rozšířena po celém světě s typickou [[nákaza s přírodní ohniskovostí|přírodní ohniskovostí]] (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci).{{Citace monografie [1] => | autor = SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta [2] => | rok = 2006 [3] => | titul = Nebezpečné infekce zvířat a člověka [4] => | vydavatel = Scientia [5] => | místo = Praha [6] => | počet stran = 167 [7] => | isbn = 80-86960-07-2 [8] => | edice = Biologie pro všední den [9] => }} Na přenosu nemoci se významně podílejí [[klíště obecné|klíšťata]], která jsou příčinou šíření nemoci mezi jednotlivými druhy. V České republice je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí. [10] => [11] => == Původce == [12] => Původcem tularémie je fakultativně-intracelulární gramnegativní bakterie '''''Francisella tularensis'''''. [13] => Poprvé byla tato bakterie izolována roku 1911 McCoyem a Chapinem v oblasti Tulare, Kalifornie. Krátce poté byla charakterizována jako nesporulující, nepohyblivá, aerobní koko-tyčinka se značnou rezistencí ve vnějším prostředí (životaschopnost po dobu 4–5 měsíců v půdě či uhynulém zvířeti). [14] => ''F.tularensis'' je široce rozšířena především v severní části polokoule a je schopna infikovat řadu bezobratlých živočichů i obratlovců. [15] => Druh ''Francisella tularensis'' má pět poddruhů (subspecies): ''Francisella tularensis'' subsp.''tularensis'' (též označovaná jako typ A), ''F. tul.'' subsp. ''holarctica'' (typ B) dále ''novicida'', ''mediasiatica'' a varianta ''holarctica'' objevená v Japonsku. Původcem onemocnění člověka je pouze ''F. tularensis'' subsp.''tularensis'' a subsp.''holarctica''. [16] => ''F. tularensis'' subsp.''tularensis'' (typ A) se řadí mezi potenciální biologické zbraně. Její nebezpečí spočívá v extrémně nízké infekční dávce (10 cfu), snadném použití ve formě aerosolu, schopnosti způsobit vážné onemocnění a v neléčených případech i smrt. Vnímavost je všeobecná, po prodělání infekčního onemocnění se vytváří imunita, i když opakované nákazy jsou známé. [17] => [18] => == Zdroje a cesty šíření infekce == [19] => K onemocnění jsou vnímaví zejména [[zajíc]]i. Virus však napadá i další volně žijící zvířata ([[krtek]], [[Ondatra pižmová|ondatra]], [[veverka]], [[myš]], [[krysa]], [[potkan]]…). Sáním na nemocných zvířatech se infikují členovci ([[Klíšťatovití|klíšťata]], [[ovád]]i), kteří pak nákazu šíří dále a uplatňují se jako [[Rezervoár (parazitologie)|rezervoár]]. Bakterie se mohou vyskytovat ve všech vývojových stadiích klíšťat. Nemocná zvířata vylučují bakterie všemi sekrety a exkrety do vnějšího prostředí. Člověk se může nakazit nejčastěji při manipulaci s odlovenými infikovanými zvířaty (stahování kůže a vyvrhovaní zajíců při lovu). Další cestou infekce pro člověka je infikovaným klíštětem nebo vdechnutím aerosolu či prachu ([[sláma]], [[seno]], [[obiloviny]]) kontaminovaného exkrementy hlodavců. [[Alimentární onemocnění|Alimentární cesta]] nákazy je rovněž možná, například požitím kontaminované vody či nedostatečně tepelně upraveného masa (zejména zaječího). [20] => [21] => == Průběh a klinické příznaky == [22] => [[Soubor:Tularemia lesion.jpg|280px|vpravo|náhled|Kožní léze u člověka s tularémií]] [23] => [[Inkubační doba]] je závislá na způsobu infekce a virulenci bakterie a trvá 4–12 dní, někdy i více. Infekční dávka potřebná k vyvolání infekce je závislá na způsobu infekce. Zatímco při nákaze vdechnutím je zapotřebí pouze 5–10 buněk, při alimentární infekci je to 106 až 108 buněk. [24] => [25] => === Klinické příznaky u zajíců === [26] => * '''akutní forma''': teplota, malátnost, ztráta plachosti; [27] => * '''chronická forma''': vyhublost, zvětšení a zhnisání [[Mízní uzliny|mízních uzlin]], ztráta ostražitosti a pohyblivosti. [28] => [29] => === Klinické příznaky u domácích zvířat (ovce, prase) === [30] => Netypickými příznaky jsou teplota, zrychlený dech, hubnutí. [31] => [32] => === Klinické příznaky u člověka === [33] => Onemocnění se vyskytuje v několika formách, které souvisí se způsobem nákazy (kožní cestou, vdechnutím, alimentární cestou). Společným znakem všech forem je horečka a celková slabost. [34] => [35] => Při poranění kůže dochází k nejčastější '''formě kožní''' (ulcerogladulární). Bakterie se pomnoží v místě průniku do kůže, kde vzniká vřed a [[zánět]] kůže. Postupně dochází k zánětu [[Lymfatické uzliny|lymfatických uzlin]] a [[Lymfatické cévy|lymfatických cév]]. To se klinicky projeví zvětšením a bolestivostí uzlin, které mohou [[Hnis|zhnisat]] a při provalení hnisu vznikají [[píštěl]]e. [36] => [37] => Dojde-li k nákaze přes [[Oční spojivka|spojivku]] hovoří se o tzv. '''oční formě'''. Ta se projevuje hnisavým zánětem víček, oka a zduřením mízních uzlin. '''Forma plicní''' vzniká po inhalaci kontaminovaného prachu a projevuje se zánětem plic, kašlem, dušností a bolestí na hrudi. Po požití kontaminované potravy či vody se rozvíjí ústní nebo střevní forma. Při '''ústní formě''' dochází k zánětu podčelistních mízních uzlin (probíhá jako těžká [[angína]]). Při '''střevní formě''' jsou časté bolesti břicha, průjem, zvětšení sleziny. [38] => [39] => == Diagnostika == [40] => [41] => === U zvířat === [42] => * pitva – nález zvětšených mízních uzlin, [[Nekróza|nekrózy]] a [[absces]]y v játrech; [43] => * bakteriologické vyšetření – kultivace na speciálních půdách ([[Francisův agar]]); [44] => * biologický pokus – myši, [[Morče|morčata]]; [45] => * [[sérologie]] – rychlá nebo pomalá sklíčková [[aglutinace]]. [46] => [47] => === U lidí === [48] => * klinické příznaky – zvětšené a bolestivé mízní uzliny, horečka, malátnost; [49] => * sérologie – [[ELISA]], aglutinace. [50] => [51] => == Terapie == [52] => * Dvojkombinace ATB: aminoglykosid (gentamycin) + tetracyklin (doxycyklin), délka terapie 2–3 týdny. Alternativním lékem jsou flurochinolony a u dětí azithromycin;STAŇKOVÁ, Marie; MAREŠOVÁ, Vilma a VANIŠTA, Jiří. ''Repetitorium infekčních nemocí.'' Praha: Triton, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7387-056-0. [53] => * při kolikvaci uzlin je nutný chirurgický výkon. [54] => [55] => == Upozornění == [56] => Protože je ''Francisella tularensis tularensis'' vysoce infekční, je zahrnována mezi možné biologické zbraně. [57] => [58] => == Odkazy == [59] => === Reference === [60] => [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => [65] => [66] => {{Varování - Medicína}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => [69] => [[Kategorie:Bakteriální onemocnění]] [70] => [[Kategorie:Zoonózy]] [] => )
good wiki

Tularémie

Tularémie (někdy též označovaná jako zaječí nemoc) je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. K onemocnění je náchylný i člověk.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nákaza s přírodní ohniskovostí','potkan','Morče','absces','angína','píštěl','Lymfatické cévy','Inkubační doba','Alimentární onemocnění','zánět','obiloviny','seno'

Absces

Absces je ohraničená infekční dutina, která se vytváří v těle jako reakce na bakteriální infekci.

Angína

Morče

Morče je suchozemské savčí z čeledi morčatovití.

Píštěl

Potkan

Potkan je druh hlodavce, který patří do čeledi myšovitých.

Seno

Zánět