Array ( [0] => 14661549 [id] => 14661549 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Potkan [uri] => Potkan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Potkan je druh hlodavce, který patří do čeledi myšovitých. Tato často domestikovaná zvířata jsou oblíbená jako domácí mazlíčci. Potkani jsou původem z Asie, ale díky své schopnosti adaptace se rychle rozšířili po celém světě. Existuje více než 60 druhů potkanů, které se liší velikostí, barvou srsti a chováním. Potkani jsou inteligentní a společenští tvorové. Ve volné přírodě žijí ve skupinách, které se nazývají kolonie. Mají vynikající schopnost pamatovat si cesty a rychle se orientují ve svém prostředí. Potkani jsou také velmi plodní a mohou mít až několik desítek potomků za rok. V domácnostech jsou potkani chováni především jako miláčci. Potřebují dostatek pohybu a vybavení klecí či terárií, ve kterých mohou žít. Jsou to zvědaví a hraví tvorové, kteří rádi objevují své okolí a hrají si s hračkami. Potkani jsou také čistotní a sami se starají o svou srst. Jsou schopni se naučit různým trikům a jsou vhodní i pro starší děti, které si rády s nimi hrají. Potkani jsou také významní z hlediska vědeckého výzkumu. Jsou často používáni v laboratořích při studiu různých chorob a léčiv. Díky své podobnosti s lidským organismem jsou potkani vhodní jako modelové organismy. Potkan je fascinující tvor, který zaujímá důležité místo jako domácí mazlíček i ve vědeckém výzkumu. Je důležité dbát na jeho správnou péči a zacházení, aby se cítil bezpečně a spokojeně. [oai] => Potkan je druh hlodavce, který patří do čeledi myšovitých. Tato často domestikovaná zvířata jsou oblíbená jako domácí mazlíčci. Potkani jsou původem z Asie, ale díky své schopnosti adaptace se rychle rozšířili po celém světě. Existuje více než 60 druhů potkanů, které se liší velikostí, barvou srsti a chováním. Potkani jsou inteligentní a společenští tvorové. Ve volné přírodě žijí ve skupinách, které se nazývají kolonie. Mají vynikající schopnost pamatovat si cesty a rychle se orientují ve svém prostředí. Potkani jsou také velmi plodní a mohou mít až několik desítek potomků za rok. V domácnostech jsou potkani chováni především jako miláčci. Potřebují dostatek pohybu a vybavení klecí či terárií, ve kterých mohou žít. Jsou to zvědaví a hraví tvorové, kteří rádi objevují své okolí a hrají si s hračkami. Potkani jsou také čistotní a sami se starají o svou srst. Jsou schopni se naučit různým trikům a jsou vhodní i pro starší děti, které si rády s nimi hrají. Potkani jsou také významní z hlediska vědeckého výzkumu. Jsou často používáni v laboratořích při studiu různých chorob a léčiv. Díky své podobnosti s lidským organismem jsou potkani vhodní jako modelové organismy. Potkan je fascinující tvor, který zaujímá důležité místo jako domácí mazlíček i ve vědeckém výzkumu. Je důležité dbát na jeho správnou péči a zacházení, aby se cítil bezpečně a spokojeně. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Potkan [2] => | obrázek = WildRat.jpg [3] => | popisek = Potkan [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [9] => | řád = [[hlodavci]] (Rodentia) [10] => | čeleď = [[myšovití]] (Muridae) [11] => | rod = ''[[Rattus]]'' [12] => | binomické jméno = Rattus norvegicus [13] => | druh popsal = ([[John Berkenhout|Berkenhout]], [[1769]]) [14] => | mapa rozšíření = Brown rat distribution.png [15] => | popisek mapy = Mapa rozšíření potkana ve světě [16] => }} [17] => '''Potkan''' (''Rattus norvegicus'') je velký [[Myšovití|myšovitý]] [[hlodavci|hlodavec]] rodu ''[[Rattus]]'' často zaměňovaný s [[krysa obecná|krysou obecnou]] (''Rattus rattus''). Jako [[synantropní druh]] žije převážně v blízkosti lidských sídel, kde často škodí požíráním potravin, napadáním domácích zvířat{{Zdroj?}} i přenášením chorob a [[Parazitární onemocnění|parazitů]]{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = Žádné jiné zvíře pro nás není takovým nebezpečím a takovým požehnáním [19] => | periodikum = Ekolist.cz [20] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zadne-jine-zvire-pro-nas-neni-takovym-nebezpecim-a-takovym-pozehnanim [21] => | jazyk = cs [22] => | datum přístupu = 2021-07-09 [23] => }}. Potkani v různých barevných [[Mutace|mutacích]], někdy i bezsrstí, se změněnou strukturou srsti nebo se zakrněným ocasem, se chovají jako domácí mazlíčci a slouží i k [[Pokusy na zvířatech|laboratorním účelům]]. Potkan se v přírodě dožívá 2, v zajetí 2–3 a někdy až 4 let. [24] => Slovo potkan se do [[Čeština|češtiny]] dostalo až v 19. století. Bylo přejato prostřednictvím slovenštiny z [[Maďarština|maďarského]] slova ''patkány'', což je asi zkomolenina [[Latina|latinského]] slova ''ponticana'', tj. „[[Pontus|pontská]]“ (myš). V [[Čechy|Čechách]] se potkanovi říká také ''německá myš'' či ''němkyně'', na Plzeňsku ''rocna'', ve [[České Slezsko|Slezsku]] ''ščur''.{{Citace monografie [25] => | titul = Český jazykový atlas [26] => | svazek = 2 [27] => | typ svazku = díl [28] => | vydavatel = Academia [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 1997 [31] => | isbn = 80-200-0574-9 [32] => | kapitola = potkan, krysa [33] => | typ kapitoly = heslo [34] => | url kapitoly = https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/29 [35] => | strany = 98–100 [36] => }} [37] => [38] => == Popis == [39] => Potkan je větší myšovitý hlodavec. Délka těla bývá v rozmezí 160–270 mm, ocas je kratší než tělo a měří 130–200 mm. [40] => {{Citace monografie [41] => | příjmení = Anděra [42] => | jméno = Miloš [43] => | příjmení2 = Horáček [44] => | jméno2 = Ivan [45] => | titul = Poznáváme naše savce [46] => | vydavatel = Sobotales [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 2005 [49] => | isbn = [50] => | poznámka = [dále jen ANDĚRA (2005)] [51] => | kapitola = Hlodavci [52] => | strany = 149–151 [53] => }} Velikost zadních tlapek činí 30–45 mm, uši mají 18–22 mm. Dosahuje hmotnosti 140–500 g, v zajetí až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o třetinu menší. Roku 2014 byl zaznamenán výskyt abnormálně velkého potkana (přes 39 cm) ve Švédsku.{{Citace elektronického periodika [54] => | autor = vps, Novinky [55] => | titul = Rodina měla v domě 40centimetrového potkana, bála se ho i kočka [56] => | periodikum = Novinky.cz [57] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [58] => | vydavatel = Borgis [59] => | datum vydání = 2014-03-28 [60] => | datum přístupu = 2014-03-28 [61] => | url = http://www.novinky.cz/koktejl/331763-rodina-mela-v-dome-40centimetroveho-potkana-bala-se-ho-i-kocka.html [62] => }} [63] => [64] => === Odlišení od krysy === [65] => Potkan je obvykle mohutnější než krysa. Jeho zbarvení bývá obvykle světlejší, i když se vyskytují i krysy stejně zbarvené jako potkani. [66] => {{Citace monografie [67] => | příjmení = Pelikán [68] => | jméno = Jaroslav [69] => | příjmení2 = Gaisler [70] => | jméno2 = Jiří [71] => | příjmení3 = Rödl [72] => | jméno3 = Ivan [73] => | titul = Naší savci [74] => | vydavatel = Academia [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 1979 [77] => | kapitola = Hlodavci [78] => | strany = 127–128 [79] => | poznámka = [80] => }} Pro odlišení obou druhů lze použít následující konkrétní znaky: [81] => [[Soubor:Rattus rattus vs. norvegicus CS.png|náhled|vlevo|upright|Porovnání hlavních rozdílů]] [82] => [83] => * '''Ocas''': potkan má [[ocas]] s šupinatým povrchem, který je u kořene silnější. Shora bývá tmavší než ve spodní části. Je kratší než tělo. Oproti tomu krysa má ocas delší než tělo nebo aspoň stejně tak dlouhý. Je štíhlejší a jednobarevný. [84] => * '''Uši''': potkan má zřetelně menší [[ucho|uši]] které přehnuté dopředu nedosahují až k [[oko|oku]]; boltce jsou krátce osrstěné. [85] => {{Citace monografie [86] => | příjmení = Gaisler [87] => | jméno = Jiří [88] => | příjmení2 = Zejda [89] => | jméno2 = Jan [90] => | titul = Savci [91] => | vydavatel = Aventinum nakladatelství [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 1995 [94] => | kapitola = Potkan [95] => | strany = 325 [96] => | isbn = 80-85277-92-1 [97] => }} [98] => * '''Oči''': potkani mají oči menší než krysy. [99] => * '''Hlava''': potkan má [[hlava|hlavu]] vpředu zaoblenou, zatímco krysa špičatější. Na [[lebka|lebce]] lze také najít výraznější rozdíl – [[mozkovna]] krysy má hruškovitý tvar, zatímco u potkana jsou obě boční strany mozkovny rovné a rovnoběžné. [100] => * '''Mléčné bradavky''': samice potkanů mají 6 párů mléčných [[bradavka|bradavek]] oproti 5 párům u krys.ANDĚRA (2005), s. 151 [101] => [102] => Rozdíl je také v [[chování]] obou druhů: potkan vyhledává spíše vlhčí polohy, včetně kanálů a stok, zatímco krysa preferuje sušší prostory, třeba půdy, chlévy a stáje. Potkan lépe plave a potápí se, lehčí a mrštnější krysa naopak lépe šplhá a skáče. [103] => [104] => == Rozšíření == [105] => [[Soubor:Rattus norvegicus CZ distribution map.png|náhled|Rozšíření potkana v České republice]] [106] => Potkan je kosmopolitní a [[synantropie|synantropní]] druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní [[Asie]] do mnoha končin světa, zejména do [[Evropa|Evropy]] a [[severní Amerika|Severní Ameriky]]. Přestože se začal rozšiřovat později než [[krysa obecná]], větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od [[18. století]]. [107] => {{Citace monografie [108] => | příjmení = Hanzák [109] => | jméno = Jan [110] => | titul = [[Naši savci]] [111] => | vydavatel = Albatros [112] => | místo = Praha [113] => | rok = 1970 [114] => | kapitola = Potkan [115] => | strany = 185 [116] => | isbn = [117] => }} [118] => [119] => V Česku se vyskytuje prakticky na celém území ve všech nadmořských výškách: v [[Krkonoše|Krkonoších]] byl nalezen i v horských chatách na hřebenech ve výšce 1400 m. [120] => [121] => == Způsob života == [122] => Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce po setmění a před rozedněním. Dobře plavou a šplhají, na rozdíl od krysy však obvykle neběhají po trámech v podkroví a po střechách. Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní. [[Hnízdo|Doupě]] si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory. [123] => [124] => Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. [[Alfa jedinec|Alfa zvířata]] – zpravidla zakladatelé skupiny – ovlivňují celou kolonii. Naproti tomu jsou ve skupině i zvířata velmi podřízená – mohou to být potomci jiného páru skupiny či staří potkani, kteří jsou permanentně terorizováni zbytkem kolonie (potkan podobně jako člověk silně podléhá stresu a toto je způsob „odreagování se“).{{Fakt/dne|20100815165019}} Těmto jedincům je také upírána potrava, mají funkci „ochutnavače“. Při objevu neznámé potravy jsou to často oni, kdo ji okusí jako první.{{Citace elektronické monografie [125] => | příjmení = Otčenášková [126] => | jméno = Martina [127] => | url = http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00862430.mp3 [128] => | titul = Monitor [129] => | kapitola = Hlodavci vzdorují deratizaci [130] => | vydavatel = Český rozhlas Leonardo [131] => | datum vydání = 2009-2-09 [132] => | datum přístupu = 2009-2-11 [133] => | poznámka = Čas 2:10 od začátku stopáže [134] => }}{{Nedostupný zdroj}} Pokud tento „test“ přežijí, zdroj pak ochutná i zbytek skupiny. Právě to je jeden z aspektů, proč potkan často odolává jedům a dalším návnadám „na krysy“. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km²,{{Fakt/dne|20100815165019}} na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území. [135] => [136] => Potkan patří mezi jedny z [[inteligence|nejinteligentnějších]] hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních [[kolonie (biologie)|kolonií]] je schopen přežít i působení důmyslných [[deratizace|hubících prostředků]]. Proto se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití. Potkan je schopen zadržet dech pod vodou až na 3 minuty{{Citace elektronického periodika [137] => | příjmení = Helekal [138] => | jméno = Petr [139] => | titul = Neobyčejný potkan: 12 málo známých faktů o potkanech [140] => | vydavatel = Pasti.cz [141] => | url = https://www.pasti.cz/blog/potkan-fakta/ [142] => | datum vydání = 15.12.2022 [143] => | datum přístupu = 2023-12-20 [144] => }} [145] => [146] => === Rozmnožování === [147] => Samice mívá pářicí období několikrát do měsíce. [[Březost]] trvá 21 až 24 dní, v jednom [[vrh]]u mívá obvykle 4 až 7 mláďat, (jiné údaje udávají 6–10 mláďat), ale není výjimkou vrh o počtu 20 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.–16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. [[Pohlavní dospělost]] udávají zdroje různě od 1,5 do 4 měsíců. Především u samců je pohlavní dospívání rychlejší. [148] => [149] => Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Zabřeznout může – podobně jako většina dalších myšovitých – už 24 hodin po porodu. [150] => [151] => Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.{{Fakt/dne|20100815165019}} [152] => [153] => === Potrava === [154] => Potkan je [[všežravec]], většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen [[lipnicovité|trav]] a [[obilniny|obilovin]] či [[zelenina|zeleniny]], zbytek tvoří [[bílkovina|bílkoviny]] z ptačích vajec (konzumuje vejce domácích i vodních ptáků) nebo masa. Podle jiných údajů však u něj převažuje živočišná potrava. Při nedostatku jiné potravy je schopen napadnout větší zvířata až do velikosti králíka. Denně zkonzumuje potravu v množství asi desetiny své tělesné hmotnosti. [155] => [156] => Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své [[hlodavé zuby]], které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz [[beton]] nebo slabší druhy [[drátěné pletivo|pletiva]] a [[kabel]]ů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy). [157] => [158] => === Nepřátelé === [159] => Přirozenými nepřáteli potkanů jsou lasicovité šelmy ([[tchoř]] a [[lasice hranostaj|hranostaj]]) a [[výr velký]]. Mláďata potkanů jsou také potravou menších sov – [[sova pálená|sovy pálené]] a [[kalous ušatý|kalouse ušatého]]. [160] => [161] => == Poddruhy == [162] => Tradičně jsou rozlišovány dva poddruhy: [163] => * '''potkan obecný''' (''Rattus norvegicus norvegicus'') – nejvíce rozšířený poddruh ve volné přírodě a ve světě, [164] => * '''potkan východní''' (''Rattus norvegicus caraco'') – rozšířený v Asii a Rusku. [165] => Z poddruhu potkan východní jsou nově odlišovány poddruhy '''''Rattus norvegicus humiliatus''''' a '''''Rattus norvrgicus soccer'''''.https://www.researchgate.net/figure/The-distribution-ranges-of-four-Rattus-norvegicus-subspecies-in-China-adapted-from-Wu_fig1_342056918 [166] => [167] => == Laboratorní potkan == [168] => Potkan se začal v 50. letech 20. století používat pro [[laboratoř|laboratorní]] účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své [[inteligence|inteligenci]]. Pro laboratorní účely se používá bílá varieta, která má sníženou náchylnost k přenášení [[Infekční onemocnění|chorob]]. Postupem času vznikaly [[křížení]]m odlišné barevné [[varieta (biologie)|variety]] a potkan si získal na popularitě. Na rozdíl od myši je potkan odolnější proti infekci.{{Fakt/dne|20150324173310}} [169] => [170] => Laboratorní potkan je klasifikován jako samostatný druh '''potkan domácí''' (''Rattus domestica'').{{Citace elektronického periodika [171] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [172] => | jméno = Ondrej Zicha; [173] => | titul = BioLib: Biological library [174] => | periodikum = www.biolib.cz [175] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id61237/#:~:text=Pro%20chov%20potkan%C5%AF%20pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1me%20n%C3%A1dr%C5%BEe,zv%C3%AD%C5%99ata%20zlikviduj%C3%AD%20t%C3%A9m%C4%9B%C5%99%20v%C5%A1echna%20ml%C3%A1%C4%8Fata. [176] => | datum přístupu = 2023-11-08 [177] => }} [178] => [179] => Domestikovaná forma vyšlechtěná k pokusným účelům, kde různé linie mají různé predispozice k jistým onemocněním, které je předurčují k použití ve výzkumech. [180] => [181] => Je rozšířena v domácnostech jako ochočené domácí zvíře v barevných varietach nebo varietach s jinou stavbou těla nebo druhem [[srst]]i. [182] => [183] => === Variety potkana laboratorního dle typu těla a srsti === [184] => [[Soubor:Dumbo rat.jpg|náhled|Varieta s velkýma ušima – dumbo]] [185] => * ''Standard'' – klasická stavba těla a typ srsti [186] => * ''Dumbo'' – potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší [187] => * ''Manx'' (''Tailless'') – bezocasí potkani [188] => * ''Sphynx'' (''Hairless'') – bezsrstí potkani [189] => * ''Patchwork'' – potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy; místa na kterých vyrůstá, se mění [190] => * ''Rex'' – kratší zvlněná odstávající srst s hrubou texturou [191] => * ''Fuzz'' – jen jemná řídká podsada, vousky jsou kratší a zakroucené [192] => * ''Dwarf'' – trpaslík, též minipotkan [193] => * ''Odd-eyed'' – každé oko má jinou barvu [194] => * ''Satin'' – rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk [195] => * ''Harley'' – srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná [196] => * ''Velveteen'' – jemná zvlněná srst [197] => [198] => === Variety potkana laboratorního dle barvy srsti === [199] => Existují čtyři hlavní barevné linie: [200] => [201] => # Americká modrá linie [202] => # Ruská modrá linie [203] => # Šampaň linie [204] => # Béžová linie''' [205] => [206] => Při křížení potkanů s barvami z dvou různých linií se barvy potomků ředí či jinak znehodnocují; pak je velmi obtížné jejich barvu pojmenovat. [207] => [208] => Tyto linie se dále dělí na jednotlivé barvy, z nichž častější jsou: [209] => [[Soubor:Wistar rat.jpg|náhled|Potkan albín]] [210] => * ''alba'' (albín) – není schopen vytvářet pigment, proto má bílou srst a růžové oči [211] => * ''aguti'' – přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je stříbřité, oči černé [212] => * ''blue aguti'' (modrá agouti) – modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé [213] => * ''amber'' – světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové [214] => * ''beige'' – střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé [215] => * ''black'' – černá srst, černé oči [216] => * ''black, silvered'' – prostříbřená černá [217] => * ''blue, powder'' – břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem [218] => * ''blue, american'' (''english)'' – světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem [219] => * ''blue, russian'' – tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé [220] => * ''buff'' = bůvolí – světlebéžová, ruby oči [221] => * ''champagne'' (šampaňská) – světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem [222] => * ''chocolate'' – čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem [223] => * ''cinnamon'' – skořicová, oči jsou černé nebo rubínové [224] => * ''cinnamon pearl'' (perlová skořicová) – jednotlivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé [225] => * ''fawn'' – zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči [226] => * ''himalayan'' (himálajské zbarvení) – jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené nebo černé [227] => * ''siamese'' (siamské zbarvení) – základ smetanová až krémová, oči červené nebo černé [228] => * ''lila'' (šeříková) – teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči [229] => * ''topaz'' (topas) – zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči [230] => * ''pearl'' (perlová) – světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části [231] => * ''dove'' – holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby [232] => * ''mink'' (norek) – tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby [233] => * ''havana'' – barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby [234] => * ''platinum'' – platinová (stříbřitá) s nádechem do modra, oči ruby nebo černé [235] => [236] => === Variety potkana laboratorního dle kresby === [237] => * ''self, solid'' – jednobarevný [238] => * ''berkshire'' – jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu [239] => * ''capped'' – kapucín – hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý [240] => * ''hooded'' – japonská kresba – jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál [241] => * ''husky'' – záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozděluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají [242] => * ''irish'' – irská kresba – tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen [243] => * ''bareback'' – hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý [244] => * ''variegated'' – strakovaný – základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena [245] => * ''varieberk'' – potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé „strakováním“ [246] => * ''blazed'' – lysina – bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu [247] => * ''headspot'' – bílá skvrna na čele [248] => * ''collared'' – bílý límeček [249] => * ''merle'' – tmavší skvrny v srsti [250] => * ''american berkshire'' – americký berkshire, spodní strana těla je zcela bílá, zasahuje až na vnitřní stranu nohou a spojuje se s bílou barvou na nohou. Nohy jsou po lokte bílé, ocas je bílý od konce do poloviny. [251] => * ''downunder'' – strakování, fleky a barva i na jinak bílém bříšku [252] => * ''masked'' – potkan s tmavou maskou ve tvaru škrabošky na obličeji, zbytek těla je bílý [253] => * ''dalmatian'' – dalmatin, potkan rovnoměrně pokrytý skvrnami, které jsou drobnější než u variegated [254] => * ''black eyed white'' (''BEW)'' – bílý potkan s černýma očima, nejedná se tedy o [[albinismus|albína]] [255] => [256] => == Odkazy == [257] => [258] => === Reference === [259] => [260] => [261] => === Související články === [262] => * [[Krysa obecná]] [263] => * [[Rattus]] [264] => [265] => === Externí odkazy === [266] => * {{Commonscat|Rattus norvegicus}} [267] => * {{Wikislovník|heslo=potkan}} [268] => * {{Wikidruhy|taxon=Rattus norvegicus}} [269] => * [http://www.youtube.com/watch?v=IMWuyDLpwTw&eurl= Potkan v pražských kanalizacích] - záznam z průzkumu stokové sítě [270] => [271] => [272] => {{Taxonbar|from=Q184224}} [273] => {{Autoritní data}} [274] => {{Portály|Živočichové}} [275] => [276] => [[Kategorie:Myšovití]] [277] => [[Kategorie:Modelové organismy]] [] => )
good wiki

Potkan

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rattus','hlodavci','inteligence','krysa obecná','albinismus','všežravec','18. století','beton','Kategorie:Modelové organismy','Latina','Asie','bílkovina'

Albinismus

Albinismus je genetická porucha charakterizovaná nedostatečnou tvorbou nebo funkčností pigmentu melaninu v těle.

Asie

Beton

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Hlodavci

Hlodavci jsou rozsáhlou skupinou saveců, která zahrnuje mnoho druhů.

Inteligence

Latina

Rattus

Všežravec