Array ( [0] => 15488564 [id] => 15488564 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Beton [uri] => Beton [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => [[Soubor:Beton angeschliffen.jpg|náhled|Řez blokem betonu]] [2] => [[Soubor:Concrete mixing plant5.jpg|náhled|Ukládání betonu]] [3] => '''Beton''' je [[Kompozitní materiál|kompozitní]] stavební materiál. Podle ČSN EN 206+A2 je beton materiál vyrobený ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody a může obsahovat další přísady, příměsi nebo vlákna, který získá své vlastnosti hydratací cementu.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = ČSN EN 206+A2 (732403) Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda [5] => | periodikum = www.technicke-normy-csn.cz [6] => | vydavatel = Technorm print [7] => | datum_vydání = 2021-10 [8] => | url = https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-en-206-a2-732403-244733.html [9] => | datum_přístupu = 2024-04-05 [10] => }} Označením ''beton'' bez přívlastku je vždy míněn tzv. '''cementový beton''' (CB), kde je pojivem [[cement]] a plnivem [[kamenivo]]; dalším materiálem pro výrobu je [[voda]]. [11] => [12] => Jiné druhy betonu jsou vždy uváděny s přívlastkem, například tzv. [[asfaltový beton]] (AB), který se využívá k výstavbě asfaltových vozovek. [13] => [14] => == Historie == [15] => Počátky využití kompozitních stavebních materiálů (tedy betonu v obecném smyslu{{zdroj?}}) můžeme hledat v [[Asýrie|Asýrii]], kdy se jako pojivo používal [[jíl]]. V [[Egypt]]ě se pak jako pojivo užívala [[Hemihydrát síranu vápenatého|sádra]]. [16] => [17] => === Antika === [18] => [[Soubor:Pantheon dome.jpg|náhled|Římský [[Pantheon]], stále největší [[Kupole|dóm]] z nearmovaného betonu.{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = Římský beton [20] => | periodikum = Antický svět [21] => | vydavatel = Antický svět [22] => | datum_vydání = 2017-12-15 [23] => | url = https://www.antickysvet.cz/26146n-beton [24] => | datum_přístupu = 2024-04-05 [25] => }}{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Roman Concrete Research by David Moore [27] => | periodikum = www.romanconcrete.com [28] => | url = http://www.romanconcrete.com/ [29] => | datum přístupu = 2023-01-07 [30] => }}]] [31] => První použití hydraulického betonu, podobného tomu, který se používá v současnosti, tedy spojivy na bázi hydraulických vápen, přírodního nebo portlandského cementu, se datuje do období [[Starověký Řím|starověké Římské republiky]] (okolo roku 200 př. n. l.){{Citace monografie [32] => | příjmení = Kindersley [33] => | jméno = Dorling [34] => | odkaz na autora = Dorling Kindersley [35] => | titul = 1001 otázka a odpověď [36] => | vydání = 1 [37] => | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. [38] => | místo = Bratislava [39] => | rok = 1996 [40] => | strany = 32 a 60 [41] => | isbn = 80-88799-24-4 [42] => }}, kdy se jako materiál na výrobu pojiva začal používat [[pucolán]] (sopečný popel) – přírodní hydraulický cement s vynikajícími vlastnostmi. Tento druh pojiva umožnil vybudování významných inženýrských staveb, přístavních hrází, akvaduktů a mostů vcelé oblasti [[Středomoří]].{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení1 = Oleson [44] => | jméno1 = John Peter [45] => | příjmení2 = Brandon [46] => | jméno2 = Christopher [47] => | příjmení3 = Cramer [48] => | jméno3 = Steven M. [49] => | příjmení4 = Cucitore [50] => | jméno4 = Roberto [51] => | příjmení5 = Gotti [52] => | jméno5 = Emanuele [53] => | příjmení6 = Hohlfelder [54] => | jméno6 = Robert L. [55] => | titul = The ROMACONS Project: a Contribution to the Historical and Engineering Analysis of Hydraulic Concrete in Roman Maritime Structures [56] => | periodikum = International Journal of Nautical Archaeology [57] => | ročník = 33 [58] => | číslo = 2 [59] => | datum_vydání = 2004-10 [60] => | strany = 199–229 [61] => | url = https://www.researchgate.net/publication/227501582_The_ROMACONS_Project_A_Contribution_to_the_Historical_and_Engineering_Analysis_of_Hydraulic_Concrete_in_Roman_Maritime_Structures [62] => | datum_přístupu = 2024-04-05 [63] => | doi = 10.1111/j.1095-9270.2004.00020.x [64] => }} Na kvalitu betonu mohlo mít vliv mimo jiné i mísení složek za tepla.{{Citace elektronického periodika [65] => | příjmení = Ch [66] => | jméno = David [67] => | příjmení2 = ler [68] => | příjmení3 = Technology [69] => | jméno3 = Massachusetts Institute of [70] => | titul = Riddle solved: Why was Roman concrete so durable? [71] => | periodikum = techxplore.com [72] => | url = https://techxplore.com/news/2023-01-riddle-roman-concrete-durable.html [73] => | jazyk = en [74] => | datum přístupu = 2023-01-07 [75] => }} [76] => [77] => Z pucolánového betonu byly vyrobeny některé z nejmonumentálnějších staveb antiky. Mnoho vynikajících příkladů těchto staveb ještě stojí. Technologickým zázrakem je například obrovská monolitická kopule na [[Pantheon]]u v [[Řím]]ě. Má průměr 43,3 m a váží 5000 tun.{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení1 = Poštolková [79] => | jméno1 = Lucie [80] => | titul = Putování s BBC: Kupole Pantheonu v Římě váží 5 000 tun [81] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/putovani-s-bbc-kupole-pantheonu-v-rime-vazi-5-000-tun-30303 [82] => | periodikum = Novinky.cz [83] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [84] => | vydavatel = Borgis [85] => | datum_vydání = 2010-03-26 [86] => | datum_přístupu = 2020-09-03 [87] => }} Byla vytvořena technologií litého betonu za sedm let (118–125 n. l.). Kopule srovnatelné velikosti byly ještě o jeden a půl tisíce let později stavěny technologií kamenné klenby, přičemž výstavba trvala desítky let.{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Použití ve starověku [89] => | periodikum = web.archive.org [90] => | url = http://www.claypolymers.com/cz/clay-polymer/historie.html [91] => | datum vydání = 2009-10-22 [92] => | datum přístupu = 2023-01-07 [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091022111135/http://www.claypolymers.com/cz/clay-polymer/historie.html [94] => | datum archivace = 2009-10-22 [95] => }} [96] => [97] => Podle všeobecně přijímaného názoru byla znalost používání hydraulických pojiv ztracena se zánikem římské říše a znovuobjevena až v souvislosti s novověkými pokusy [[John Smeaton|Johna Smeatona]].{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení1 = Charola [99] => | jméno1 = A. E. [100] => | příjmení2 = Henriques [101] => | jméno2 = Fernando M. A. [102] => | titul = Hydraulicity in lime mortars revisited [103] => | periodikum = International RILEM Workshop on Historic Mortars: Characteristics and Tests [104] => | datum_vydání = 2010-01 [105] => | strany = 95-104 [106] => | url = https://www.researchgate.net/publication/285480202_Hydraulicity_in_lime_mortars_revisited [107] => | datum_přístupu = 2024-04-05 [108] => }} [109] => [110] => === Středověk === [111] => Velmi překvapivé jsou proto analýzy původního zdiva [[Karlův most|Karlova mostu]] v Praze uskutečněné na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] v roce 2008, které prokázaly unikátní příklad pokračování antické tradice použití vysoce kvalitních malt/betonů s hydraulickým pojivem na této středověké stavbě.Přikryl R., Novotná M., Weishauptová Z., Šťastná A., Materiály původního zdiva Karlova mostu a jejich skladba, Průzkumy památek XVI, 1/2009, [http://www.vscht.cz/document.php?docId=4340 dostupné online]{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Karlův most stavěli bez vajec [113] => | periodikum = www.vscht.cz [114] => | vydavatel = Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [115] => | datum_vydání = 2014-09-19 [116] => | url = https://www.vscht.cz/popularizace/media/tiskove-zpravy/5756/6264 [117] => | datum_přístupu = 2024-04-05 [118] => }} Citace: ''Kvalita a homogenita výplňového zdiva svědčí o tom, že suroviny pro něj nebyly získávány ad hoc, ale naopak pečlivě vybírány a zpracovávány osvědčenými technologiemi, které tvořily dobře tajené znalostní zázemí středověkých stavebních hutí. Je možné, že součástí strategie utajování skutečných postupů bylo vytváření "falešných" veřejně přístupných receptur (např. tvrzení o organických přísadách, které měly odvést pozornost případných napodobitelů). Fyzikální vlastnosti výplňového zdiva Karlova mostu (zejména nízká objemová hmotnost) odpovídají moderním tzv. lehkým konstrukčním betonům. Zdivo s těmito parametry tak celkovou stavbu nejen stabilizuje, ale rovněž nevystavuje její vnější konstrukci (lícní kvádrové zdivo) nadbytečnému zatížení.'' [119] => [120] => === Novověk === [121] => Moderní [[portlandský cement]] poprvé použil v roce 1756 britský inženýr [[John Smeaton]]. [122] => Míchačky byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech 20. století, u větších staveb se však první prototypy objevovaly už v 70. letech století devatenáctého. Ruční míchání vápenné malty nebyl problém, na stavbách pomocné práce prováděly ženy, což byla levná pracovní síla. Beton však musel být namíchán v přesném poměru a ve stále stejné kvalitě, což bylo nutné např. u železobetonových nosníků. Byly tu i důvody ekonomické: do ručně míchaného betonu se musí dávat více cementu, protože se musí počítat s nedokonalou ruční prací. Už v té době vznikl výrok polírů: "S betonem jdou dělat největší kouzla." [123] => [124] => V roce 1907 [[Thomas Alva Edison]] poprvé zavedl lití betonu do konstrukce (bednění?{{ujasnit}}).{{Citace monografie [125] => | příjmení = Jílek [126] => | jméno = František [127] => | odkaz na autora = [128] => | příjmení2 = Kuba [129] => | jméno2 = Josef [130] => | příjmení3 = Jílková [131] => | jméno3 = Jaroslava [132] => | titul = The World Inventions in Dates [133] => | vydavatel = Nár. tech. muzeum [134] => | místo = Praha [135] => | rok = 1979 [136] => | strany = 139 [137] => | jazyk = anglicky [138] => }} [139] => [140] => V Čechách byl do základů větší stavby poprvé použit beton v roce 1862 při výstavbě [[Prozatímní divadlo|prozatímního divadla]] a později [[Národní divadlo|divadla Národního]]. Beton měl být původně z [[Cement|cementu]], avšak zkoušky provedené na stavbě dokázaly, že beton může být namíchán též ze staropražského vápna.{{Citace monografie [141] => | příjmení = Šubert [142] => | jméno = František Alois [143] => | příjmení2 = Pinkas [144] => | jméno2 = Soběslav Hyppolyt [145] => | příjmení3 = Mikoláš [146] => | jméno3 = Aleš [147] => | titul = Národní divadlo v Praze: dějiny jeho i stavba dokončená [148] => | místo = Praha [149] => | rok vydání = 1881 [150] => | počet stran = 420 [151] => | strany = 206 [152] => }} Zvolený poměr byl 1:3:5 (čeho?{{ujasnit}}) Při opětovném odhalení základů v roce 1883 se prokázalo, že tento beton nabyl požadované pevnosti.{{Citace monografie [153] => | příjmení = Pacold [154] => | jméno = Jiří [155] => | titul = Konstrukce pozemního stavitelství: [156] => Díl 2. Práce kamennické, zednické, dlaždičské, kovářské a zámečnické, nespalné schody, základy [157] => | místo = Praha [158] => | rok vydání = 1891 [159] => | počet stran = 242 [160] => | strany = 12, 13 [161] => }} [162] => [163] => == Charakteristika == [164] => {{Přesnost|část}} [165] => [[Soubor:Fotothek df ps 0000276 Montage von Bewehrungselementen aus Rundstahl.jpg|náhled|Výztuž (armatura) do [[železobeton]]u]] [166] => Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů [[Krystalizace|vykrystalizuje]].{{ujasnit}} Tento proces začne asi hodinu po namíchání, a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší (např. v panelárnách se beton ohříval až na 80 °C). Tento proces nelze nijak zastavit, a pokud například beton v automixu zbude, musí se zlikvidovat. Voda v krystalech betonu nesmí zmrznout, tím je beton zcela znehodnocen. Beton při tuhnutí není závislý na přítomnosti vzduchu, a proto tuhne i pod vodou. [167] => [168] => === Druhy betonu === [169] => Prostý beton je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s ocelovou výztuží – vzniká [[železobeton]]. Jako výztuž se používají i kabely, které se při formování betonu napnou a po ztuhnutí uvolní, čímž vnáší do betonu tlak – [[předpjatý beton]]. [170] => [171] => ==== Speciální betony ==== [172] => [[Soubor:Museum of the History of Polish Jews in Warsaw building 0012.jpg|náhled|Interiér [[Varšava|varšavského]] [[Muzeum dějin polských Židů|muzea dějin polských Židů]] je vytvořen ze [[Torkretování|stříkaného betonu]]]] [173] => Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklé vlastnosti, nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton ([[pórobeton]]), těžký beton, rozpínavý beton, vysokopevnostní beton, samozhutnitelný beton, [[zhutněný beton]], [[Vláknový beton|vláknobeton]], [[drátkobeton]], [[vodotěsný beton]], [[Torkretování|stříkaný beton]], [[sklobeton]], [[cihlobeton]], [[hlinitanový beton]], [[grafický beton]], [[vakuovaný beton]] a jiné. [174] => [175] => Pokud se do betonu přidají různá vlákna, drátky apod., vzniká [[vláknový beton|vláknobeton]]Malá československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek, písmeno Š-Ž, vydala Academia, Praha 1987 či [[drátkobeton]]. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou [[Uhlíkové vlákno|uhlíková vlákna]], a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Samotný vláknobeton (bez kovové výztuže) není možné použít jako konstrukční beton. U vláknobetonu není možné staticky určit rozmístění, pozici a orientaci jednotlivých vláken (drátků) tak, aby se dala výsledná konstrukce staticky spočítat. Vláknobeton se proto nejčastěji používá pro konstrukce ležící na podpoře. [176] => [177] => Lehčený beton, u kterého bylo vylehčení dosaženo při výrobě vytvořením pórů do hmoty betonu, se nazývá [[pórobeton]]. Je typický svojí lehkostí, dobrými tepelněizolačními vlastnostmi a jednoduchým použitím (pórobetonové tvárnice lze řezat speciální pilou). V pórobetonu lze jako příměs využít mimo písku také popílek z uhelného spalování. [178] => [179] => Beton v kombinaci se skleněnými tvarovkami, tzv. [[luxfera]]mi, tvoří [[sklobeton (konstrukce)|sklobeton]]. [[Sklobeton]]em je též nazýván kompozitní materiál složený z [[portlandský cement|portlandského cementu]], [[skleněné vlákno|skleněných vláken]], anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu. [180] => [181] => === Vlastnosti === [182] => Beton je pevný, libovolně tvarovatelný a velmi trvanlivý materiál. Má pevnost v tlaku, vysokou tepelnou akumulaci a je nehořlavý.{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení = [184] => | jméno = [185] => | titul = Základní vlastnosti betonu [186] => | periodikum = eBeton [187] => | vydavatel = [188] => | url = https://www.ebeton.cz/encyklopedie/zakladni-vlastnosti-betonu [189] => | datum vydání = [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210116205821/https://ebeton.cz/encyklopedie/zakladni-vlastnosti-betonu [191] => | datum přístupu = 2021-01-23 [192] => | datum archivace = 2021-01-16 [193] => }} [194] => [195] => Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost. V praxi se po 28 dnech považuje beton za hotový (vyzrálý). [196] => [197] => Při krystalizaci se v betonu vytváří tzv. vnitřní teplo. Při betonáži přehrady v šíři několika metrů by vysoká teplota beton znehodnotila, a proto se do betonu vkládají ocelové roury např. půlmetrového průměru, kterými při krystalizaci nepřetržitě proudí studená chladicí voda. Tyto roury pak v betonu zůstanou. Betonáž takovýchto masívů probíhá nepřetržitě dnem i nocí, protože po noční přestávce by se již beton nespojil kvalitně. Při teplotě +5 °C a méně se krystalizace betonu velmi zpomaluje, ale když teplota stoupne, opět pokračuje. [198] => [199] => Betony se označují značkou C následovanou dvěma čísly – [[válcová pevnost|válcovou pevností]] a [[krychelná pevnost|krychelnou]] (různé metodiky měření pevnosti) v [[MPa]], např. C16/20. [200] => [201] => Kontrola kvality betonu a jeho vlastností se provádí za pomocí [[destruktivní zkoušky betonu|destruktivních]] a [[nedestruktivní zkoušky betonu|nedestruktivních zkoušek]]. [202] => [203] => ==== Vodotěsnost ==== [204] => Při posuzování vodotěsnosti betonu se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání [[voda|vody]] a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou [[Malta (materiál)|maltou]] nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný. [205] => [206] => K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit. Pro zlepšení vodotěsnosti se dobře osvědčily povrchově aktivní látky (plastifikovaný a provzdušněný beton). [207] => [208] => Pokud je potřeba zhotovit v terénu se spodní tlakovou vodou betonovou šachtu se zárukou absolutní nepropustnosti, postupuje se takto: Z ocelových plechů tloušťky 5 mm se svaří nepropustná ocelová bedna, nahoře otevřená. Vybetonuje se základová deska, a na ni, ještě do čerstvého betonu, se bedna postaví. Pak se do ní a zvenku zabuduje šalung a po přidání armatury se vybetonuje. Ocelová bedna je tak vlastně uvnitř železobetonové bedny. [209] => [210] => == Přísady a příměsi == [211] => [[Soubor:AlteWeserBeton&Bewehrung.jpg|náhled|vpravo|Beton]] [212] => Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5 % hmotnosti. Nejčastěji se používají tyto typy: [213] => [214] => * Zrychlovače tuhnutí – urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti. Nejjednodušší je přimíchání [[vodní sklo|vodního skla]]. Beton pak tuhne velmi rychle a je nutno to napřed vyzkoušet. Pozor – tuhost nebo tvrdost betonu s vodním sklem je zpočátku pouze technologická – to znamená, že nám umožní s betonem hned pracovat. U tohoto betonu ale také proběhne čtyřtýdenní krystalizace do konečné tvrdosti (aby nebylo mýlky, že beton s vodním sklem je hned hotový). Použití je hlavně při havarijních opravách proti vodě, nebo například tažení římsy z cementové malty při 5 °C. V chladu by tuhnutí vrstev malty trvalo dlouho. Přidá-li se vodní sklo, malta tuhne rychleji, její tuhost pak umožní i natažení jemné omítky. Římsa je hotová, pak ať si proběhne krystalizace. [215] => * Zpomalovače tuhnutí – zpomalují hydrataci, beton je déle zpracovatelný. [216] => * Provzdušňovací přísady – vytvářejí mikroskopické dutiny. [217] => * [[Plastifikátor]]y a [[superplastifikátor]]y – zlepšují zpracovatelnost betonové směsi. [218] => * Protizmrazovací přísady – urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutné pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu. [219] => * Vodotěsnicí přísady – zvyšuje vodonepropustnost betonu, přísady oddělují póry od sebe a přerušují je. Nejjednodušší je přimíchání mazlavého [[mýdlo|mýdla]], tzv. jádrového – starý způsob, známý už za 1. republiky. Tento způsob objevila praxe – nevědělo se, jak je to teoreticky možné. Až později bylo vysvětleno, že se v betonu vytvoří vodou nerozpustná vápenatá mýdla. Pro výrobu tzv. "mýdlobetonu" se používá běžný poměr cementu a písku, případně štěrku, ale místo vody je použit roztok mazlavého mýdla v hmotnostním poměru 1 : 100. Tedy 1 kg mazlavého mýdla (běžně dostupného např. v drogerii) se rozpustí nejdříve v 10 litrech vody a teprve pak se tento koncentrát vlije do sudu s 90 litry vody. Vše se řádně promíchá, aby se mazlavé mýdlo dobře rozpustilo a tento mýdlový roztok se již použije stejně jako voda při výrobě betonu, který je však nutno velmi dobře promíchat, aby se na zrníčkách písku či štěrku vytvořil mýdlový povlak. Takto vyrobený mýdlobeton lze výborně použít při rekonstrukcích starších objektů – zejména podlah nebo základů. Voda ve zdivu či podlahách tak bude mít mnohem menší příležitost vzlínat betonem, což se projeví např. suchou podlahou bez použití asfaltové izolace. (Staří praktici se shodují v tom, že tento beton je stejně kvalitní jako beton bez přísady mýdla). [220] => * Hydrofobizační přísady – přísady vytváří na povrchu pórů vodoodpuzující povlak a snižují jejich propustnost pro vodu [221] => * Barviva – mění barvu hotového betonu [222] => [223] => == Použití == [224] => [[Soubor:T815 mix.jpg|náhled|Automobil [[Tatra 815]] slouží jako domíchávač betonu]] [225] => Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. [226] => [227] => Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích. Jednou z léty ověřených technologií je tzv. vymývaný beton, který vytváří estetické a funkční plochy s dlouhou životností. [228] => [229] => == Výroba betonu == [230] => [231] => === Uložení do konstrukce, hutnění, doba zrání === [232] => Uložení betonu do konstrukce má proběhnout co nejdříve od jeho výroby a následně by měl být zhutněn, aby se z něho vypudily velké vzduchové [[bublina|bubliny]]. Již vyrobený beton je třeba nadále ochránit proti vyschnutí, a to po celou dobu jeho zrání, která se při teplotě +15 až +25 °C pohybuje okolo 28 dnů. Ochranou proti vyschnutí je pravidelné máčení betonu, zejména v prvních dnech, a dále jeho překrytí např. [[geotextilie|geotextilií]] a polystyrénovými deskami, nebo PE fólií a podobně. [233] => [234] => === Betonování v zimě === [235] => Pokud je třeba betonovat za nízkých teplot, je třeba ohlídat, aby teplota v době zrání betonu neklesala pod +5 °C. Při poklesu teploty pod +5 °C přestává beton zrát (přerušuje se tvorba pevných vazeb mezi jednotlivými cementovými zrny) a při poklesu teploty betonu v době jeho zrání pod 0 °C může dojít k jeho trvalému znehodnocení. Používají se přísady urychlující [[tuhnutí]] betonu, které zrychlují celý proces a mohou i způsobit vydávání tepla chemickým procesem, zejména v počátku [[krystalizace]] betonu. [236] => [237] => === Krytí výztuže === [238] => Výztuž by měla mít krytí v závislosti na frakci kameniva, min. 35 mm. [239] => [240] => == Odkazy == [241] => [242] => === Reference === [243] => [244] => [245] => === Literatura === [246] => * {{Citace monografie [247] => | počet stran = 1000 [248] => | strany = [249] => | isbn = 978-80-260-4972-2 [250] => | příjmení = Svoboda [251] => | jméno = Luboš [252] => | příjmení2 = [253] => | jméno2 = [254] => | titul = Stavební hmoty [255] => | url = http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ [256] => | vydání = [257] => | vydavatel = [258] => | místo = [259] => | rok vydání = 2013 [260] => | datum přístupu = 2013-10-17 [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131016132456/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ [262] => | datum archivace = 2013-10-16 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} {{Wayback|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ |date=20131016132456 }} [265] => [266] => === Související články === [267] => * [[Imitace betonu]] [268] => * [[Polymerbeton]] [269] => * [[Předpjatý beton]] [270] => * [[Textilní beton]] [271] => * [[Železobeton]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Commonscat}} [275] => * {{Wikislovník|heslo=beton}} [276] => * {{Wikicitáty|téma=Beton}} [277] => * [http://www.betontks.cz Odborný časopis BETON TKS (technologie, konstrukce, sanace) - vše o betonu] [278] => * [http://www.ebeton.cz eBeton informace o betonu] [279] => * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=6951 V čem spočívalo tajemství betonu Římanů?, článek na serveru Osel] [280] => [281] => {{Beton}} [282] => {{Autoritní data}} [283] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [284] => [285] => [[Kategorie:Beton| ]] [286] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [287] => [[Kategorie:Kompozitní materiály]] [] => )
good wiki

Beton

Řez blokem betonu Ukládání betonu Beton je kompozitní stavební materiál. Podle ČSN EN 206+A2 je beton materiál vyrobený ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody a může obsahovat další přísady, příměsi nebo vlákna, který získá své vlastnosti hydratací cementu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'John Smeaton','portlandský cement','pórobeton','drátkobeton','voda','železobeton','skleněné vlákno','grafický beton','sklobeton (konstrukce)','Egypt','Asýrie','destruktivní zkoušky betonu'

Asýrie

Drátkobeton

Egypt

Pórobeton

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Železobeton