Array ( [0] => 14944946 [id] => 14944946 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turkuti [uri] => Turkuti [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Pravopis}} [1] => [[Soubor:Empire of the Kökturks.png|náhled|upright=1.2|[[První turkutský kaganát|Kaganát Gökturků]] po roce 552. Tmavší oblast – západní Gökturci. Světlejší oblast – východní Gökturci. Tato oblast byla ještě v šestém století čínským protektorátem]] [2] => '''Turkuti,''' též '''Gökturci''', '''Modří''' anebo '''Nebeští Turci''', '''Orchonští Turci''', později také (nesprávně) '''Turkité''', ([[staroturečtina|staroturecky]] [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter R2.svg|10px|Znak písmene R]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter T2.svg|10px|Znak písmene T]] [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter UK.svg|10px|Znak písmene K]] → ''Kök Türk'', {{Čínsky|znaky=突厥|pchin-jin=tūjué|český přepis=Tchu-ťüe}}) byla [[starověk]]á konfederace [[Střední Asie|středoasijských]] [[Turkické národy|turkických]] [[Kočovnictví|nomádských]] kmenů Turkutů a [[Tieleové|Tieleských kmenů]].{{#tag:ref|Tili (Tiele) ({{Čínsky|znaky=狄历|pchin-jin=dílì|český přepis=Tili}}, obvyklou fonetikou: Ty-ly) nebo také
[[Tieleové|Tiele]] ({{Čínsky|znaky=鐵勒|pchin-jin=tiělēi|český přepis=Tchie-lej}}, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také
Čıle (Tiele) ({{Čínsky|znaky=敕勒|pchin-jin=chìlēi|český přepis=Čch'-lej}}, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také
Kaoke (Tiele) ({{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=gāochē|český přepis=Kao-kche; doslova „vysoké kočáry“}} nazev, který nesli v období [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]), nebo také
Čulu (Tiele) {{Čínsky|znaky=楚騄|pchin-jin=chulù|český přepis=Čchu-lu}} což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik turkického původu. V turkických jazycích také nazývání '''Tele''', byli roku [[357]] vytlačeni z Mongolska [[Sienpiové|Sien-piy]] a založili stát v [[Turfan|Turpanu]]. Tato skupina zahrnovala kmeny Sır-Tardušů ([[Sejentaové|Se-jenta]]), [[Basmalové|Basmalů]] (Pa-si), [[Oghuzové|Oguzů]] (Wu-chu), [[Chazarská říše|Chazarů]] (Che-san), [[Alani|Alanů]] (A-lan), [[Jenisejští Kyrgyzové|J. Kyrgyzů]] (Che-ku), [[Tuvinci|Tuvānců]] (Tuva-la) a [[Jakuti|Jakutů]] (Kuli-kan) z [[Bajkal]]ského regionu.{{Citace monografie| příjmení = Tuan| jméno = Lian-čchin| odkaz na autora = | titul = [http://www.worldcat.org/title/ding-ling-gao-ju-yu-tie-le-dingling-gaoju-yu-tiele/oclc/22795901&referer=brief_results (丁零, 高车与铁勒 → Ting-ling, Kao-kche jü Tchie-lej) - Ting-ling, Kaoke a Tiele]| url =| dostupnost =| vydavatel = (上海人民出版社出版 → Šangchaj Žen-min čchu-pan-še Čchu-pan 1988) - Šanghajské Vydavatelství Lidového Domu 1988| místo = [[Šanghaj]]| rok = 1935| počet stran = 566| kapitola =| strany = 11–12| isbn = 7208001103| isbn2 = 9787208001107| jazyk = čínsky}}{{Citace monografie| příjmení = Pulleyblank| jméno = Edwin George| odkaz na autora =| titul = Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China - Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny [http://www.worldcat.org/title/central-asia-and-non-chinese-peoples-of-ancient-china/oclc/237522159 V. Variorum collected studies series]| url =https://archive.org/details/centralasianonch0000pull| dostupnost =| vydavatel = Ashgate Publishing| místo = Aldershot| rok = 2002| počet stran = 731| kapitola = VII| strany = [https://archive.org/details/centralasianonch0000pull/page/n184 21]–26| isbn = 0860788598| isbn2 = 978-0-86078-859-1| jazyk = anglicky}}|group=pozn.}} Odpradávna obývali usedlosti v oblasti [[Ötüken]]u ({{Vjazyce|mn}} Odigan) s centrem v [[Ordu Balık|Ordu]], na řece [[Orchon]] ([[Mongolsko]]). Jejich dvanáct kmenú bylo od [[5. století|5.]] do [[8. století]] řízeno přistěhovaleckým Ašınovským klanem, který roku [[265]] až [[460]] sestoupil z [[Persie|Perských]] a pozdních [[Siungnuové|Siung-nuských]] {{#tag:ref|Mervská oblast v [[Turkmenistán]]e|group=pozn.}}států západně od [[Východní Turkestán|Východního Turkestánu]]. [3] => [4] => == Legendy o původu Turků == [5] => V čínských kronikách se uvádí v zásadě dvě legendy o původu Turků, přičemž dané verze se v jednotlivých kronikách různou měrou liší. Obě legendy uvádí kronika [[Čou Šu]]{{#tag:ref|Kniha Čou / [[Čou-šu]] ({{Čínsky|znaky=周書|pchin-jin=zhōushū|český přepis=Čou-šu}})|group=pozn.}} ([[636]]) následovně. [6] => [7] => === Legenda o původu z vlčice === [8] => Turci byli jiným druhem Siung-nuů s rodovým jménem Ašına. Coby kmen, byli vyhlazeni okolními státy. Zachránil se jenom jeden chlapec ve věku deseti let kterého vojáci nedokázali zabít, a proto mu uřízli nohy. Zachránila ho vlčice, která, když vyrostl s ním otěhotněla. Když vojáci uviděli po jeho boku vlčici, chtěli ji také zabít. Vlčice proto uprchla do severních hor státu Kao-čchang. Vlčice se tam ukryla v jeskyni a posléze porodila 10 synů. Když synové vyrostli, vzali si manželky odjinud. Ženy otěhotněly a každý potomek potom dostal jiné klanové jméno, Ašına bylo jedním z nich. Po několika generacích společně opustili jeskyni a stali se poddanými Žuan-žuanů. [9] => [10] => === Legenda o původu na Sibiři === [11] => Předci Turků pocházeli z oblasti Suo-kuo ([[Sakové]]), který ležel severně od Siung-nuů. Náčelník jejich kmene se jmenoval '''Apangpu''' a měl sedmnáct bratrů. Jeden z nich se jmenoval Ič' Niš'tu, a byl zrozen z vlčice. Jejich stát byl však zničen, načež se '''Ič' Niš'tu''' oddělil od ostatních a vzal si dvě ženy za manželky. Jedna z nich otěhotněla a porodila čtyři syny. Jeden z nich se proměnil v bílou labuť ([[Kumandynci]]). Stát druhého, mezi řekami Afu ([[Abakan (řeka)|Abakan]]) a Ťien ([[Malý Jenisej]]), se jmenoval [[Čikové|Čchi-ku]] ([[Jenisejští Kyrgyzové]]). Stát třetího ležel u řeky [[Jenisej|Čchu-če]] ([[Tuvinci]]). Posledního a nejstaršího z nich, pobývajícího u hor Pa-s'-čchu-če-š' ([[Sajany|Západní Sajan]]), všichni přijali za svého vůdce ([[šad]]) a začali mu říkat '''Netuliu-šad'''. Stejně tak se pojmenovali „Turci“. Na těch horách stále přebývali potomci Apangpua. [12] => [13] => Netuliu-šad měl deset žen a děti, které porodily, přejaly klanové jméno matky za své. Ašına pocházel od jeho nejmladší manželky. Když Netuliu-šad zemřel, bylo nutno vybrat jednoho z deseti synů a ustavit ho šadem. Dohodli se, že budou skákat na strom a ten, který vyskočil nejvýš, byl ustaven šadem. Nejvýš vyskočil Ašına a všichni synové ho pak přijali za vůdce pod jménem '''Asien-šad'''. [14] => [15] => {{Citát|Ačkoli se obě tyto verze liší, shodují se v tom, že Turci pocházejí z vlčice.|Čou-šu: 646 / „令狐德棻 – Lingchu Tefen“|250}} [16] => [17] => === Linie Ašınovských vůdců, vévodů a králů === [18] => Od [[šan-jü]]ho [[Mao-tun]]a (Bagatur Luanti) ze Siung-nuů pochází linie otcovského kmene/rodu [[Luanti]], zatím co linie rodu Ašına sleduje svůj původ skrze kmene/rodu '''缘海 – Jüanchaj''' od Liou-paoa (Liu Cuku) z Jižních Siung-nuů. [19] => [20] => {{Rodokmen/začátek}} [21] => {{Rodokmen | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |}} [22] => {{Rodokmen | | | | | | | | | | | | | | | | | | ASN [23] => |ASN=[[Ašına]]
{{#tag:ref|阿史那 – A-šı-na, 祖古孟孫 – Cu-ku Mong-sun, 沮渠孟孫 – Ťü-čchü Meng-sun, [24] => syn Liu Cu-ku VII. z Turků (nar. 368), vzbouřil se proti wejské nadvládě a prolomil nezávislost na čínské provincii Severní Liang; od roku 398 královský velitel Turků. Ašınovci byly směsice skupin z [[Pching-liang]]u ve východní [[Kan-su]]|group=pozn.}}
(398–†433)}} [25] => {{Rodokmen | | | | | | | | | | |,|-|-|-|-|-|-|-|+|-|-|-|-|-|-|-|.| | }} [26] => {{Rodokmen | | | | | | | | | | APA | | | | | | NED | | | | | | INT [27] => |APA=Apangpu
{{#tag:ref|阿史那阿龐普 – A-šı-na A-pang-pu, 祖古峰筍 – Cu-ku Feng-sun, 祖古彭孫 – Cu-ku Pcheng-sun, královský velitel Turků. Vedl migraci Turků z čínské provincie Severní Liang do západní provincie [[Sin-ťiang]] a usadil se v [[Kao-čchang]]u, v blízkosti současného města [[Turfan]].|group=pozn.}}
(433–461) [28] => |NED=Netuliu-šad
{{#tag:ref|訥都六設 – Netouliou-šé, Nothuliu, předchůdce králů Avarů|group=pozn.}}
(nar. 410) [29] => |INT=Ič' Niš'tu
{{#tag:ref|伊質泥師都 – Ič' Niš'tou, Ičični Šihtu, předchůdce králů [[Ujgurové|Ujgurů]]|group=pozn.}}
(nar. 414)}} [30] => {{Rodokmen | | |,|-|-|v|-|-|v|-|^|v|-|-|v|-|-|.|`|-|-|.| | | | |!| | }} [31] => {{Rodokmen | | SIE | PUS | KUL | LIA | WAN | DUK | | XXX | | | ASI [32] => |SIE=Sien I.
{{#tag:ref|Sien I. byl královský velitel Turků|group=pozn.}}
(461–490) [33] => |PUS=Pu-sun
{{#tag:ref|Pu-sun byl vévoda Turků|group=pozn.}}
(490–491) [34] => |KUL=Kchu-la-pan
{{#tag:ref|Kchu-la-pan byl vévoda Turků|group=pozn.}}
(491–496) [35] => |LIA=Lian-ku
{{#tag:ref|Lian-ku byl vévoda Turků|group=pozn.}}
(496–511) [36] => |WAN=Wan Ku-sun
(511–521) [37] => |DUK=Tu-ku
{{#tag:ref|Tu-ku Čchi-ni, Tu-ku Ta-sien byl vévoda Turků|group=pozn.}}
(491–496) [38] => |XXX=neznámý
{{#tag:ref|vůdce|group=pozn.}}
(???) [39] => |ASI=A-sien-šad
{{#tag:ref|阿賢社 – Asien-še, Asien-šad|group=pozn.}}
(začátek 5. století) [40] => }} [41] => {{Rodokmen | | |)|-|-|v|-|-|.| | | | | | | | | | | | |!| | | | |!| | }} [42] => {{Rodokmen | | HSI | MEN | LIL | | | | | | | | | | | SAR | | | AYU [43] => |HSI=Sien II.
{{#tag:ref|Hasan, velitel/vůdce|group=pozn.}}
(511–521) [44] => |MEN=Meng-en-kagan
{{#tag:ref|Meng-sun, královský velitel Turků|group=pozn.}}
(521–523) [45] => |LIL=Lilipan
{{#tag:ref|Li-li-pan, dcera Siena I., manželka Chuchansie XIV., sjungnuského [[šan-jü]]|group=pozn.}}
(???) [46] => |SAR=[[Sarodius|Sarošu]]
{{#tag:ref|Sarosios, Sarodius byl první král [[Avaři|Avarů]] na [[Ukrajina|Ukrajině]],{{Citace monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul =Nomads [http://my.raex.com/~obsidian/siberia.html#Avars V: Regnal Chronologies]| url =| dostupnost =| vydavatel = The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.)| místo = Londýn| rok = 1995| počet stran =| kapitola =The AVARS| strany =| isbn =| jazyk = anglicky}} a v letech 512–596? rovněž „kundaj - král“ [[Alani|Alanú]]. Podle [[Suej-šu]] (581–618) na východ od Fu-lin ([[Byzantská říše]]) pobývají [[Tieleové|Tieleské]] kmeny En-Čchü, A-Lan ([[Alani]]), Pei-Žan, Ťi-wu-Li, Fu-wa-Chun a tak dále. Májí přibližně 20 000 silnou armádu.|group=pozn.}}
(512–596?) [47] => |AYU=Aj Uzru
{{#tag:ref|Aj Uzru byl první král Ujgurů|group=pozn.}}
(487–508) [48] => }} [49] => {{Rodokmen | | | | | |!| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | }} [50] => {{Rodokmen | | | | | ASN [51] => |ASN=[[Ašına Tuwu|Tuwu]]
{{#tag:ref|阿史那吐務 – A-šı-na Tu-wu, 阿史那吐務大葉護 – A-šı-na Tu-wu Ta-jie-chu, 祖古圖門跟 – Cu-ku Tchu-u Meng-en, 大葉護 – Ta Jie-chu, „Ulug Jabgu“ - „Veliký jabgu“|group=pozn.}}
(523–546) [52] => }} [53] => {{Rodokmen/konec}} [54] => [55] => == Dějiny == [56] => {{Historie turkických národů do 14. století}} [57] => Na přelomu 3. a 4. století došlo v občanské válce k oslabení moci čínské [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]] a vůdcové vzbouřeného nečínského obyvatelstva, ([[Pět barbarských kmenů|pěti barbarských kmenů]]), zabrali sever Číny. Jejich státy jsou tradičně označované názvem „[[Šestnáct států]]“ (304–439). Většinu těchto států založili náčelníci pocházející z nečínských kmenů, a sice [[Siungnuové|Siung-nuů]], [[Sienpejové|Sien-pejů]], [[Tiové|Tiů]], [[Ťieové|Ťieů]] a [[Čchiangové|Čchiangů]]. Vzhledem k tvrdé konkurenci mezi státy a jejich vnitřní politickou nestabilitou, říše této éry neměly většinou dlouhého trvání. Etapa sjednocování začala až ve 20. a 30. letech 5. století, během níž říše [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]) dobyla celou severní Čínu, čímž období Šestnácti států přešlo v období [[Jižní a severní dynastie|severních a jižních dynastií]] (420–589). [58] => [59] => === [[Období jižních a severních dynastií|Severní & jižní dynastie]] (420–589) === [60] => [61] => ==== Severní Wej (386–535) ==== [62] => [[Velká sovětská encyklopedie]] uvádí, že mezi roky 265 a 460 byli [[Ašına (klan)|Ašınovci]] {{#tag:ref|[[Ašına (klan)|Ašınovci]] ({{Čínsky|znaky=阿史那|pchin-jin=āshǐnà|český přepis=A-š'-na}})|group=pozn.}}, součástí různých pozdních [[Siungnuové|siung-nuských]] svazů {{#tag:ref|[[Severní Chan (304–318)|Severní Chan]]/[[Rané Čao]], [[Pozdní Čao]], [[Severní Liang]] a [[Sia (Šestnáct států)|Sia]]|group=pozn.}}. [63] => [64] => Ašınovci byli směsice [[Pching-liang]]ských skupin ve východní [[Kan-su]]. [65] => [66] => Od dvacátých let 5. století probíhala krutá válka mezi [[Žuanžuani|Žuan-žuany]] a [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]). Spojencem Tabgačů se stalo [[Hunové|hunské]] středoasijské [[Čolové|Jüe-panské knížectví]] (160–490), ačkoliv hegemony ve stepi se pak stali Žuan-žuani. [[Severní Liang]] (397–439) ([[Kansuský koridor|koridor Chesi]]) byla státem v období [[šestnáct států|šestnácti království]] v Číně. Byla založena [[Siungnuové|siung-nuskou]] rodinou [[Ťü-čchü]] {{#tag:ref|[[Ťü-čchü]] ({{Čínsky|znaky=沮渠|pchin-jin=jǔqú|český přepis=Ťü-čchü}})|group=pozn.}}, která i když zpočátku podporovala [[Chanové|chanského]] úředníka [[Tuan Jie]] {{#tag:ref|[[Tuan Jie]] ({{Čínsky|znaky=段業|pchin-jin=duànyè|český přepis=Tuan Jie}})|group=pozn.}} jako prince, v roce 401 ho svrhla a pod vedením [[Ťü-čchü Meng-sun]]a převzala vedení státu. 18. října 439 její hlavní město [[Wu-wej (Kan-su)|Ku-cang]] {{#tag:ref|Ku-cang ({{Čínsky|znaky=姑臧|pchin-jin=gūzāng|český přepis=Ku-cang}}|group=pozn.}}, ([[Kan-su]]) padlo do rukou wejského císaře [[Tao-wu-ti|Tao-wuho]] a její princ [[Ťü-čchü Mu-ťien]] byl zajat. [67] => [68] => Po porážce státu byli [[Ašına (klan)|Ašınovci]] o velikosti pět set rodin, wejskou dynastií vytěsnění z [[Kansuský koridor|koridoru Chesi]] a byli nuceni hledat útočiště na západe v [[Kao-čchang]]u {{#tag:ref|Kao-čchang, též Karahodža je území zřícenin starobylých oáz (tzv. Turpanské oázy, 30 km jihovýchodně od moderního [[Turfan|Turpanu]])|group=pozn.}}. Zde však dlouho nepobyli, jelikož v roce 460 si je podmanili Žuan-žuani kteří je pod vedením Ašınova syna Apangpuho, přesídlili na jižní svahy pohoří [[Altaj]]. Byli to zdatní řemeslníci a hlavně se věnovali metalurgii. Postupně se Ašınovci objevovali jako vůdci raní turecké konfederace. Zde, tato skupina o velikosti pět set rodin, společně s deseti a později dvanácti místními kmeny [[Tieleové|Tieleů]] ([[Oghuzové|Oguzové]] / [[Oghurové|Ogurové]]) zavedly kmenovou alianci, která přijala název [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter R2.svg|10px|Znak písmene R]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter T2.svg|10px|Znak písmene T]] → ''Türk'', také známý jako ''Göktürk'' či ''Türküt''. [69] => [70] => Ve staroturečtine slovo ''„Türk“'' znamená ''„silný“''. Jméno vládnoucího klanu Ašına může pocházet z termínu [[chotan]]ských [[Sakové|Saků]] pro ''„tmavě modrou“'' – ''„āššɪna“''. [71] => [72] => === Turkuti === [73] => Od počátku 6. století říše Severní Wej (Tabgačové) slábne, dochází k četným vzpourám, ve 30. letech propuká hladomor, který zahubil asi 80 % obyvatelstva. Faktickou moc postupně získávají dva vojevůdci čínského původu, kteří vládnou za dva nezletilé tabgačské prince. Říše se tak rozdělila na [[Východní Wej]] (534–550) a [[Západní Wej]] (535–557). [74] => [75] => Ve Východní Wej byl ale vládnoucí rod vyvražděn a tak v roce 550 vznikla říše [[Severní Čchi]] (550-577). V Západní Wej se však opakoval stejný scénář a tak v roce 557 vznikla také říše [[Severní Čou]] (557–581). Obě byly slabé a navzájem znepřátelené. Této situace brzy využila nově se utvářející velmoc – říše Turkutů. [76] => [77] => ==== Severní Čchi (550–577) ==== [78] => V letech [[551]]–[[555]] porazili Žuan-žuany a vytvořili [[Turkucký kaganát]] ([[552]]–[[582]]), do jehož čela se postavil Ašına Tumen ([[Bumin]]). Poté co Bumin přinesl těžkou porážku Žuan-žuanské říši, a pod svojí vlajku sjednotil velkou část tureckých kmenů, byl vyhlášen za nezávislého vládce s titulem „Illig-kagan“. Za hlavní město říše ustavil [[Ordu Balık|Ordu]], bývalé říšské město [[Siungnuové|Siung-nuů]]. [79] => [80] => Po Buminově smrti zasedl na trůn Ašına Kelo ([[Kara Issik|Kara]]), který se snažil dokončit porážku Žuan-žuanů. Jeho vláda sice trvala něco přes šest měsíců, ale ještě počátkem roku 553 zcela zničil zbytky Žuan-žuanů, jejichž jednotlivé skupiny našli útočiště v království [[Severní Čchi]]. Ještě předtím než zemřel (květen roku 553), titul „[[kagan]]a“ zdědil jeho mladší bratr Kušu. [81] => [82] => Rok 554 byl rokem kdy z knížectví bylo vytvořeno Impérium. Když se Turci vypořádali se Žuan-žuany, přijali rozhodná opatření vůči svým kočovným sousedům. Na východě porazil Kušu dva soupeřící kmeny - Tataby ([[Kumo Si]], západní svahy [[Velký Chingan|Chinganu]]) a [[Kitani|Kitany]] (stepní část [[Mandžusko|Mandžuska]] severně od řeky [[Liao-che]]) sídlící po [[Žluté moře]], podporující alianci se Severní Čchi. V důsledku Kušuova vítězství nad Kitany, turecké síly obklíčily Severní Čchi ze severu. Dále, dobyl kmeny Tőlesů (Tieleové) žijící v západním Mongolsku od [[Altaj]]e až k [[Bajkal]]u, a na severu zvítězil nad panstvím [[Čikové|Čchi-ku]] ([[Jenisejští Kyrgyzové]]). Od té doby měl Kušu zajištěnou také severní hranici. Ve snaze získat bohatství usedlých kmenů Kušu expandoval západním směrem až k hranicím [[Chioniti|Chionitů - Chua]] (Svetahuna, [[Bílí Hunové]] anebo Heftaliti). Roku 556, Turci svými vytrvalými manévry porazili zbytky Žuan-žuanů a přispěli k porážce kagana [[Mu-žung Kchua-lü|Kchua-lüho]] (539?–591) z říše [[Tchu-jü-chun]] na jihu. [83] => [84] => == Kulturní památky == [85] => Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří [[Orchonské nápisy|Orchonské]] a [[Jenisejské nápisy]] a náhrobní kamenné sloupy ([[Stéla|stély]]) popsané runovým písmem.{{Citace monografie| příjmení = Kljaštornyj| jméno = Sergej Grigorjevič| odkaz na autora = | titul = Drevnetjurkskije runičeskije pamjatniki kak istočnik po istorii Srednej Azii – ([http://bse.slovaronline.com Древнетюркские рунические памятники как источник по истории Средней Азии])| url = https://books.google.sk/books/about/%D0%94%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BD%D0%B5%D1%82%D1%8E%D1%80%D0%BA%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5_%D1%80%D1%83%D0%BD%D0%B8%D1%87.html?id=pQe6AAAAIAAJ&redir_esc=y| dostupnost = 12. září 2008| vydavatel = Akademia Nauk SSSR| místo = [[Moskva]]| rok = 1964| počet stran = 213| kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = rusky}} Z těchto nápisů si můžeme udělat představu i o religiozitě Turkutů, neboť se na nich prvně objevuje slovo ''tängri,'' které bývá překládáno jako božstvo či Nebe, a také pojem ''ötükän,'' který zřejmě označoval boha či ducha nějakého místa, především lesa a hory. Tuto polaritu nebeských a pozemských bohů nacházíme s podobnými pojmy později u Ujgurů, Kitanců (zakladatelů Liaa) a dokonce ještě u Mongolů v [[Čingischán]]ově době. Je pravděpodobné, že tato myšlenková linie začíná již u [[Hunové|Hunů]], ale u nich se nedochovaly písemné památky.{{Citace elektronické monografie| příjmení = Muhič Vobořilová| jméno = Jana| titul = Mongolští nomádi: zákazy a přírodní kulty| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140020080| vydavatel = | místo = | datum vydání = 2012| datum přístupu = }} V české orientalistice se Orchonskými Turky zabýval Lumír Jisl (''Orchonští Turci a problémy archeologie druhého východotureckého kaganátu,'' 1963).{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno = | titul = Jisl, Lumír - KDO BYL KDO - čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté| periodikum = libri.cz| vydavatel = | url = http://libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Jisl| datum vydání = | datum přístupu = 2017-05-27| url archivu = https://web.archive.org/web/20171012045157/http://libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Jisl| datum archivace = 2017-10-12}} [86] => [87] => == Odkazy == [88] => [89] => === Poznámky === [90] => [91] => [92] => === Reference === [93] => [94] => [95] => === Související články === [96] => * [[Bumin]] [97] => * [[Insignie prezidenta Turecka]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => * [http://irq.kaznpu.kz/?lang=e&mod=1&tid=1&oid=15&m=1 Kultegin’s Memorial Complex, TÜRIK BITIG.] [102] => [103] => {{Turkické národy}} [104] => {{Autoritní data}} [105] => [106] => {{Portály|Lidé}} [107] => [108] => [[Kategorie:Turkické národy]] [109] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [110] => [[Kategorie:Dějiny Mongolska]] [111] => [[Kategorie:Národy a etnika dějin Číny]] [112] => [[Kategorie:Starověké národy]] [113] => [[Kategorie:Národy Asie]] [114] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Turkuti

Kaganát Gökturků po roce 552. Tmavší oblast - západní Gökturci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Siungnuové','Jenisejští Kyrgyzové','Soubor:Old Turkic letter K.svg','Ašına (klan)','Tieleové','Severní Wej','Tabgačové','Soubor:Old Turkic letter U.svg','Severní Čchi','Turfan','Ťü-čchü','Oghuzové'

Oghuzové

Siungnuové

Tabgačové

Turfan