Array ( [0] => 15505360 [id] => 15505360 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => UN*X [uri] => UN*X [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''UN*X''' ({{Vjazyce2|en|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém|operačního systému]] [[Unix|UNIX]]. Teoreticky je každý [[Unix|UNIX]] UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze [[operační systém]]y, které nejsou [[UNIX System V|UNIX]]. [1] => [2] => Na rozdíl od různých klonů [[UNIX System V|UNIXu]], které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové [[operační systém]]y mají [[Otevřený software|otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software|volně šířit]] a volně upravovat. Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjených [[UNIX System V|UNIXů]]. Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svých [[UNIX System V|UNIXových]] [[Operační systém|operačních systémů]] uvolnily a zpřístupnily. [3] => [4] => Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používaných [[Operační systém|operačních systémů]] na [[server]]ech, na [[pracovní stanice|pracovních stanicích]] i na [[osobní počítač|osobních počítačích]]. [5] => [6] => == Definice == [7] => [[The Open Group]] vlastní [[Ochranná známka|ochrannou známku]] [[Unix|UNIX]] a spravuje Single Unix Specification s tím, že název „UNIX“ se používá jako [[certifikační značka]]. Jejich pokyny vyžadují prezentování „UNIX“ velkými písmeny, či ho jinak odlišit od okolního textu. Silně doporučují používat název Unix jako branding adjektivum pro obecné slovo jako „systém“, a odradit od jeho použití ve výrazech spojených čárkou. [8] => [9] => Většina často považuje „Unix“ za zobecnělou značku. Někteří přidávají do názvu [[přídavný znak]], k vytvoření zkratky jako „Un*x“ nebo „*nix“, protože Unix-like systémy mají často Unix-like jména jako [[AIX]], [[A/UX]], [[HP-UX]], [[IRIX]], [[Linux]], [[MINIX|Minix]], [[Ultrix]] a [[XENIX|Xenix]]. Tyto vzory neplatí na všechny systémy, ale je stále obecně rozpoznatelné, že patří mezi potomky UNIX nebo work-alike systémů, včetně těch s mnoha naprosto nepodobnými jmény jako Darwin/[[OS X]], [[illumos]]/[[Solaris (operační systém)|Solaris]] nebo [[FreeBSD]]. [10] => [11] => V roce 2007, se Wayne R. Gray soudil ohledně prestiže UNIX jako ochranné známky, ale soud prohrál a znovu i u odvolacího soudu, kde ale soud podpořil značku a její vlastnictví. [12] => [13] => == Historie == [14] => [[Proprietární software|Proprietární]] klony [[Unix|UNIXu]] měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozici [[zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Již tvůrci [[Unix|UNIXu]] se snažili zpřístupnit [[Unix|UNIX]] širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako je [[Unix|UNIX]]. Protože u [[Unix|UNIXu]] je licencován nejenom kód, ale i název [[Unix|UNIX]] je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jako [[Unix|UNIX]]“, tj. byl by „Unix-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název UN*X. [15] => [16] => == GNU == [17] => Nejznámější je iniciativa [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který v roce [[1983]] založil projekt [[GNU]], kterážto [[rekurzivní zkratka]] se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože je [[GNU]] podobné [[Unix|UNIXu]], není to [[Unix|UNIX]], protože jednak nepoužívá ochrannou známku [[Unix|UNIX]], a jednak nepoužívá kód, který by měl [[Unix|UNIXovou]] či jakoukoliv jinou licenci, která není [[volná licence|volná]]. [18] => [19] => == GNU/Hurd == [20] => Od roku [[1990]] začaly v rámci [[GNU]] práce na vlastním [[mikrojádro|mikrojádru]], které bylo nazváno [[GNU Hurd]]. Jeho vývoj pokračuje dodnes, i když poslední dobou se zrychlil. Přestože se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.{{Citace elektronické monografie [21] => | titul = GNU Hurd/history [22] => | vydavatel = GNU [23] => | datum_přístupu = 2016-03-25 [24] => | url = https://www.gnu.org/software/hurd/history.html [25] => | jazyk = anglicky [26] => }} [27] => [28] => == Linux == [29] => O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužil [[Linuxové jádro|Linux]]. Je to [[Jádro (informatika)|jádro]] operačního systému, které v roce [[1991]] publikoval [[Linus Torvalds]]. Oproti jádru vyvíjenému v rámci [[GNU]] se však v té době ukázalo být [[Linus Torvalds|Linusovo]] [[monolitické jádro]] praktičtější. [30] => [31] => == BSD licence == [32] => Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnila [[Kalifornská univerzita v Berkeley]] kód svého [[Unix|UNIXu]] pod licencí, která umožnila jeho volné šíření ([[BSD]] = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například [33] => * [[FreeBSD]] [34] => * [[OpenBSD]] [35] => * [[NetBSD]] [36] => [37] => == OpenSolaris == [38] => Počátkem 21. století uvolnila firma [[Sun Microsystems]] kód svého [[Operační systém|operačního systému]] [[Solaris (operační systém)|Solaris]] a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovému [[Operační systém|operačnímu systému]]. [39] => [40] => == UN*Xové distribuce == [41] => Distribucí operačního systému se míní množství programových balíků, který je možno nějakým způsobem šířit, ať již volně či za úplatu. Předpokládá se, že [[instalace (software)|instalací]] takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj. [[Jádro (informatika)|jádro]], [[Shell (programování)|příkazový interpret]], případně [[grafické uživatelské rozhraní]], ale i různé [[utilita|utility]] pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečných [[počítačový program|programů]] ([[Software|aplikací]]). [42] => [43] => Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problém [[závislost (software)|závislostí]] (dependencí), kdy nějaký [[software]] závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb. [44] => [45] => Tento problém se řeší tak, že se několik vzájemně souvisejících částí software „zabalí“ do jednoho [[balík]]u, ve kterém je jasně vyznačeno, na jakých jiných balících je daný balík závislý. Jednotlivé balíky je potom možné šířit směrem k uživatelům, ať již po Internetu anebo na [[Kompaktní disk|CD]], [[DVD]] či jinými způsoby. [46] => [47] => Nad těmito balíky potom musí pracovat další software, který dokáže jednotlivé balíky instalovat na počítač podle požadavků [[správce počítače]] a zároveň výše uvedené problémy se závislostmi správně řešit. Tímto způsobem vzniká tzv. [[balíčkovací systém]]. [48] => [49] => == Debian == [50] => První distribuci [[Debian]]u uvolnil v roce [[1993]] pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] [[Ian Murdock]] jakožto [[Linuxová distribuce|distribuci GNU/Linuxu]]. Systém pro správu balíků [[dpkg]] byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systém [[Advanced Packaging Tool|APT]]. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jiné [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]]. [51] => [52] => Debian však nezůstal pouze distribucí [[Linux]]u, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systému [[Debian GNU/Hurd]] (“hurd-i386”), založeného na mikrojádře [[Hurd]], jsou distribuovány i systémy [[Debian GNU/NetBSD]] (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) a [[Debian GNU/kFreeBSD]] (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuce [[Ging]]). (Tyto [[Linux|nelinuxové]] UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.) [53] => [54] => == Linuxové distribuce == [55] => Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsou [[Linuxová distribuce|linuxové distribuce]]. [56] => [57] => == Nelinuxové distribuce == [58] => Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené – zejména [[live distribuce]]) – včetně jejich [[domácí stránka|domácích stránek]]: [59] => * [[BSD]] [60] => ** [[FreeBSD]] http://www.freebsd.org [61] => *** [[PC-BSD]] http://www.pcbsd.org/ [62] => *** [[FreeSBIE]] http://www.freesbie.org [63] => **** [[DesktopBSD]] http://www.desktopbsd.net [64] => ** [[DragonFly BSD]] http://www.dragonflybsd.org [65] => ** [[NetBSD]] http://www.netbsd.org/ [66] => ** [[OpenBSD]] http://www.openbsd.org/ [67] => * [[OpenSolaris]] https://web.archive.org/web/20050614010943/http://www.opensolaris.org/ [68] => ** [[BeleniX]] https://web.archive.org/web/20120620105143/http://belenix.sarovar.org/ [69] => ** [[Nexenta]] (alfa verze) http://www.gnusolaris.org {{Wayback|url=http://www.gnusolaris.org/ |date=20201022003740 }} [70] => [71] => == Příbuzná témata == [72] => * [[Operační systém]] [73] => * [[Unix|UNIX]] [74] => * [[Linuxová distribuce]] [75] => [76] => == Reference == [77] => [78] => [79] => == Externí odkazy == [80] => * {{Commonscat}} [81] => {{Operační systémy}} [82] => [83] => [[Kategorie:Operační systémy]] [84] => [[Kategorie:Varianty Unixu]] [] => )
good wiki

UN*X

UN*X je označení pro víceúlohový a víceuživatelský operační systém, vycházející z filosofie operačního systému UNIX. Teoreticky je každý UNIX UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Unix','Operační systém','operační systém','UNIX System V','GNU','Linuxová distribuce','FreeBSD','Linux','BSD','Linus Torvalds','Solaris (operační systém)','Jádro (informatika)'