Array ( [0] => 15485934 [id] => 15485934 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ubuntu [uri] => Ubuntu [3] => Eucalyptus full.jpg [img] => Eucalyptus full.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Ubuntu** Ubuntu je filozofie a životní přístup zaměřený na lidskost, společnost a vzájemnou pomoc. Pochází z jihoafrické kultury a jeho kořeny sahají do skupinových tradic, které zdůrazňují hodnotu spolupráce a komunity. Slovo "ubuntu" v překladu vyjadřuje myšlenku, že "já jsem, protože my jsme", což odráží pocit spojení mezi lidmi. Tato filozofie nás inspiruje, abychom si vážili našich vztahů a vzájemně se podporovali, což přispívá k harmonii a stabilitě společnosti. Ubuntu nás učí, že individuální úspěch je úzce spjat s celkovým blahobytem komunity. V praxi to znamená, že sdílení radosti, ale také těžkostí, posiluje naše vazby a vytváří silnější a odolnější společnost. Principy ubuntua se prosazují v různých oblastech, jako je vzdělávání, podnikání a sociální služby. Mnoho organizací a jednotlivců se snaží integrovat tuto filozofii do svých činností s cílem budovat udržitelný rozvoj a zlepšovat kvalitu života pro všechny. Dnešní svět čelí mnoha výzvám, ale uvnitř této filozofie se skrývají hodnoty, které mohou přispět k pozitivním změnám. Ubuntu nás vede k empatii, porozumění a spolupráci, což může být klíčem k překonání překážek a budování lepší budoucnosti pro nás všechny. Věříme, že právě tyto lidské kvality mohou přinést naději a proměnit svět k lepšímu. [oai_cs_optimisticky] => **Ubuntu** Ubuntu je filozofie a životní přístup zaměřený na lidskost, společnost a vzájemnou pomoc. Pochází z jihoafrické kultury a jeho kořeny sahají do skupinových tradic, které zdůrazňují hodnotu spolupráce a komunity. Slovo "ubuntu" v překladu vyjadřuje myšlenku, že "já jsem, protože my jsme", což odráží pocit spojení mezi lidmi. Tato filozofie nás inspiruje, abychom si vážili našich vztahů a vzájemně se podporovali, což přispívá k harmonii a stabilitě společnosti. Ubuntu nás učí, že individuální úspěch je úzce spjat s celkovým blahobytem komunity. V praxi to znamená, že sdílení radosti, ale také těžkostí, posiluje naše vazby a vytváří silnější a odolnější společnost. Principy ubuntua se prosazují v různých oblastech, jako je vzdělávání, podnikání a sociální služby. Mnoho organizací a jednotlivců se snaží integrovat tuto filozofii do svých činností s cílem budovat udržitelný rozvoj a zlepšovat kvalitu života pro všechny. Dnešní svět čelí mnoha výzvám, ale uvnitř této filozofie se skrývají hodnoty, které mohou přispět k pozitivním změnám. Ubuntu nás vede k empatii, porozumění a spolupráci, což může být klíčem k překonání překážek a budování lepší budoucnosti pro nás všechny. Věříme, že právě tyto lidské kvality mohou přinést naději a proměnit svět k lepšímu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento = linuxové distribuci|druhý = africké filosofii|rozlišovač = filosofie}} [1] => {{Infobox - operační systém [2] => | jméno = Ubuntu [3] => | logo = Ubuntu-logo-2022.svg [4] => | velikost loga = 100px [5] => | obrázek = Ubuntu 24.04 Noble Numbat Desktop English.png [6] => | popisek = Ubuntu 24.04 LTS [7] => | web = {{en}} [http://www.ubuntu.com ubuntu.com]
{{cs}} [http://www.ubuntu.cz ubuntu.cz]
{{en}} [http://snapcraft.io/store Online databáze aplikací] [8] => | vyvíjí = [[Ubuntu Foundation]],
[[Canonical|Canonical Ltd]] [9] => | rodina = [[GNU]]/[[Linux]] [10] => | druh = [11] => | první zveřejnění = [[20. říjen|20. října]] [[2004]] [12] => | typ kernelu = [[Monolitické jádro|monolitické]] [13] => | uživatelské rozhraní = [[GNOME]], [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]]
(do verze 17.04) [14] => | licence = [[GNU General Public License|GNU GPL]] a jiné [15] => | stav = Aktivní [16] => | podporované platformy = [[x86-64|AMD64]], [[ARM]] [17] => | způsob aktualizace = [[Advanced Packaging Tool|APT]], [[Snap (software)|snap]] [18] => | správce balíčků = [[App Center]],
ve starších verzích [[GNOME Software]] a [[Centrum softwaru pro Ubuntu]] [19] => }} [20] => '''Ubuntu''' je [[Svobodný a otevřený software|svobodná a otevřená]] [[linuxová distribuce]] založená na [[Debian|Debian GNU/Linux]]. Ubuntu je oficiálně vydáváno ve třech vydáních: pro [[stolní počítač]]e, [[server]]y, a třetí pro různá zařízení [[Internet věcí|internetu věcí]] a pro [[robot]]y. Je vyvíjeno společností [[Canonical]] a komunitou dalších vývojářů, podle [[Meritokracie|zásluhového]] modelu správy. Název distribuce je odvozen ze [[Zuluština|zuluského]] pojmu ''Ubuntu'' znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“. [21] => [22] => Ubuntu je vydáváno jednou za šest měsíců a každé dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou; tímto způsobem se Ubuntu snaží poskytnout aktualizovaný a stabilní [[operační systém]] pro [[BFU|běžného uživatele]] s použitím [[Svobodný software|svobodného softwaru]]. [23] => [24] => Nejnovější vydání s dlouhodobou podporou je 22.04 („Jammy Jellyfish“) z dubna 2022, které má být veřejně podporováno do roku 2027.{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení = Krčmář [26] => | jméno = Petr [27] => | titul = Vyšlo Ubuntu 22.04 LTS Jammy Jellyfish s podporou Waylandu na kartách Nvidia [28] => | periodikum = Root.cz [29] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/vyslo-ubuntu-22-04-lts-jammy-jellyfish-s-podporou-waylandu-na-kartach-nvidia/ [30] => | jazyk = cs [31] => | datum přístupu = 2022-04-22 [32] => }} [33] => [34] => Canonical generuje zisk z prémiových služeb a z darů uživatelů a komunity. [35] => [36] => == Vlastnosti == [37] => * Vývojáři Ubuntu úzce spolupracují s vývojářskými komunitami Debianu i [[GNOME]]. Výchozím pracovním prostředím je GNOME (ve verzích 10.10/11.04 až 17.10 to bylo vlastní prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]]). Existují rovněž odnože [[Kubuntu]], [[Xubuntu]], [[Lubuntu]], [[Ubuntu MATE]], [[Ubuntu Cinnamon]] a [[Ubuntu Budgie]] jejichž výchozími pracovními prostředími jsou [[KDE]], [[Xfce]], [[LXQt]], [[MATE]], [[Cinnamon]] a [[Budgie (uživatelské rozhraní)|Budgie]]. [38] => * Ubuntu se zaměřuje na praktické použití a ve velké míře i na administrativní úlohy používá nástroj [[sudo]] (podobně jako [[macOS]]) a snaží se poskytnout kompletní sadu nástrojů, které jsou použitelné přímo po standardní instalaci. [39] => * Další cíl projektu je zdůraznění přístupnosti a mezinárodnosti tak, že je software přístupný tolika uživatelům, jak je to jen možné. [40] => * Kromě používání stejného formátu [[Balíčkovací systém|balíčků]] [[Deb (souborový formát)|deb]], má Ubuntu velmi silné spojení s komunitou Debianu, přispívají změnami přímo a ne až po uvolnění nové verze. Množství vývojářů Ubuntu je rovněž zodpovědných za balíčky v rámci samotného Debianu. [41] => * Ubuntu používá také balíčky [[Snap (software)|snap]] jako hlavní formát aplikací v [[App Center]]. [42] => * Filozofie Ubuntu velmi silně zdůrazňuje používání čistě svobodného softwaru. [43] => * Všechny verze Ubuntu budou poskytované zdarma. [44] => * Ubuntu umožňuje uživatelům bezproblémový přechod z jedné verze na další. [45] => * Součástí Ubuntu je aplikace App Center, která slouží ke snadné správě aplikací (nákupu, instalaci, odstraňování, hodnocení, …). [46] => [[Soubor:Ubuntu-for-android.png|náhled|Ubuntu for Android, aneb plnohodnotné Ubuntu, které běží
v mobilním telefonu, připojenému k monitoru a ke vstupním zařízením]] [47] => [[Soubor:Ubuntu TV screenshot.png|náhled|Ubuntu TV]] [48] => [49] => == Software == [50] => [51] => === Oficiální repozitáře === [52] => Oficiální [[Softwarový repozitář|repozitáře]] jsou rozděleny na čtyři základní části, nazývané „komponenty“, které odrážejí rozdíly v licencování a úroveň poskytované podpory. Standardně jsou instalované balíčky z komponenty ''main'', tyto pokrývají základní potřeby běžných uživatelů počítače a některé balíčky z komponenty ''restricted'', které jsou absolutně nevyhnutelné na to, aby byl systém použitelný. [53] => [54] => * Komponenta ''main'' obsahuje jen balíčky, které vyhovují licenčním podmínkám Ubuntu a jejichž podpora je zabezpečená týmem Ubuntu. Cílem je zahrnutí všech potřebných balíčků pro všeobecné použití linuxových systémů. Balíčky v této komponentě mají garantovanou technickou podporu a včasné bezpečnostní záplaty. [55] => * Komponenta ''restricted'' obsahuje software, který je podporovaný Ubuntu vývojáři, protože je důležitý, ale není dostupný pod vhodnou svobodnou licencí a proto není zahrnutý v ''main''. Zde jsou binární balíčky [[grafická karta|grafických karet]] a [[ovladač zařízení|ovladačů]]. Úroveň podpory je omezenější oproti ''main'', protože vývojáři nemusí mít přístup k [[zdrojový kód|zdrojovým kódům]]. [56] => * Komponenta ''universe'' obsahuje široký záběr softwaru, který může a nemusí mít restriktivní licenci, ale není podporovaný Ubuntu týmem. Toto umožňuje uživatelům instalovat různé druhy programů v rámci balíčkovacího systému Ubuntu, ale držet je odděleně od podporovaných balíčků v komponentách ''main'' a ''restricted''. [57] => * Nakonec existuje komponenta ''multiverse'', která obsahuje nepodporované balíčky, nesplňující požadavky na [[svobodný software]]. [58] => [59] => === Neoficiální repozitáře === [60] => Do Ubuntu samozřejmě můžete nainstalovat software i z neoficiálních repozitářů, tedy z takových, které nejsou spravovány firmou [[Canonical]]. Povětšinou se nachází na PPA (Personal Package Archive) serveru, který je také spravovaný firmou [[Canonical]]. [61] => [62] => Není problém ani provozovat repozitář na vlastním serveru mimo PPA. [63] => [64] => === Alternativní zdroje softwaru === [65] => Ubuntu podporuje i alternativní balíčky ze zdrojů jako [[Snap (software)|snap]], které jsou stejné pro všechny [[Linuxová distribuce|linuxové distribuce]], které je podporují a jsou tedy univerzální na rozdíl od výše popsaných, které jsou určeny vždy jen pro určitou verzi Ubuntu. [66] => [67] => === Instalace ze zdrojového kódu === [68] => Software, který není v žádném repozitáři, ale existují k němu zdrojové kódy lze nainstalovat z těchto zdrojových kódů. Většinou stačí provést pár příkazů, ale liší se dle typu softwaru a jeho složitosti. Dnes je tento způsob málo používaný, ale dříve to byla jedna z mála cest, jak nainstalovat software, který nebyl v repozitářích. [69] => [70] => === Software nainstalovaný při instalaci === [71] => Výchozí instalace Ubuntu obsahuje širokou paletu softwaru, mezi jinými [[LibreOffice]], [[Mozilla Firefox|Firefox]], [[Mozilla Thunderbird|Thunderbird]], [[Transmission]] a pár jednoduchých her jako [[Sudoku]] nebo [[Gnome mines|Miny]]. Další software lze nainstalovat přes aplikaci [[Centrum softwaru pro Ubuntu|Ubuntu software]], stejně tak jako přes jiné nástroje postavené na [[APT]] balíčkovacím systému. Dříve byl při instalaci systému nainstalované aplikace jako [[Evolution (software)|Evolution]], [[GIMP]], [[Pidgin]] a [[Synaptic]], ty je dnes potřeba nainstalovat dodatečně z [[repozitář]]ů. [72] => [73] => Všechny aplikace instalované při instalaci systému jsou volně šiřitelné aplikace, pro které je i veřejně dostupný [[zdrojový kód]]. Každý uživatel si tak může zkontrolovat zdrojový kód aplikací, které používá, pokud k tomu má potřebné znalosti. Při instalaci lze rovnou nainstalovat i proprietární (uzavřené, bez dostupného zdrojového kódu) ovládače k [[Hardware|hardwaru]]. [74] => [75] => Výchozím správcem souborů je [[GNOME Files]], dříve známý pod jménem Nautilus. [76] => [77] => == Zabezpečení == [78] => Ubuntu se snaží na co největší míru zabezpečení hned po instalaci systému. Ve výchozím nastavení mají všichni uživatelé jen základní oprávnění a nemohou tak poškodit systém ani soubory a aplikace jiných uživatelů. Pro provádění administrátorských úkonů je sudo příkaz, který je dostupný jen pro nastavené uživatele. [79] => [80] => Dalším zabezpečením je automatická blokace většiny portů z vnějšího prostředí. Integrovaný firewall umožňuje uživateli kontrolovat nastavení jednotlivých portů. Aplikace jsou kompilovány pomocí překladače [[GCC]] s pokročilými funkcemi jako [[Position-independent code|PIE]] nebo [[buffer overflow protection]], které poměrně hodně zvětšují zabezpečení za cenu minimální ztráty výkonu (jedná se o 0.01% u [[64bitová architektura|64 bitových systémů]]). [81] => [82] => Ubuntu také podporuje [[Šifrování dat|šifrování]] celého [[Pevný disk|pevného disku]], případně jen [[Domácí adresář|domovského adresáře]] uživatele. [83] => [84] => == Instalace == [85] => [86] => === Požadavky na hardware === [87] => Desktopová verze Ubuntu momentálně podporuje architektury [[Intel]] [[IA-32]] u které podpora končí s verzí 18.04 a [[AMD64]]. Neoficiálně jsou podporované i architektury [[PowerPC]], [[IA-64]] ([[Itanium]]) a [[PlayStation 3]] (avšak [[Sony]] oficiálně přestalo podporovat operační systémy třetích stran na PS3 s firmwarem 3.21 vydaným 1. dubna 2010). Pro zapnutí desktopových efektů je potřebné podporované [[GPU]]. [88] => [89] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [90] => |- [91] => ! Minimální požadavky na hardware [92] => ! Server [https://ubuntu.com/server/docs/installation Basic installation] {{en}} [93] => ! Desktop [https://help.ubuntu.com/community/Installation/SystemRequirements SystemRequirements] {{en}} [94] => |- [95] => ![[mikroprocesor|Procesor]] ([[x86]]) [96] => | 1 GHz [97] => | 2 GHz [98] => |- [99] => ![[Operační paměť]] [100] => | 1 G[[Bajt|B]] [101] => | 4 GB [102] => |- [103] => ![[Pevný disk]] (volné místo) [104] => | 2,5 [[Binární předpona|Gi]][[Bajt|B]] [105] => | 25 GiB [106] => |- [107] => ![[Rozlišení]] [108] => | 640 × 480 [109] => | 1 024 × 768 [110] => |} [111] => [112] => === Live verze === [113] => Systém lze nainstalovat z tzv. live verze systému, tedy z verze, která je vypálená na [[Kompaktní disk|CD]]/[[DVD]] nebo umístěna na [[externí disk]] či [[USB flash disk|flash disk]] a je spuštěna přímo z tohoto média bez nutnosti instalace systému. Uživatel tak může ihned systém začít používat. Pro vytvoření takového média je jen potřeba stáhnout ISO soubor ze stránek Ubuntu, vypálit jej na dané médium (nebo ho přenést v případě externího disku či flash disku pomocí patřičné aplikace) a nastartovat z tohoto médium systém. Z takto běžícího systému lze systém vyzkoušet a případně i nainstalovat [114] => [115] => === Instalace === [116] => Instalace probíhá grafickou formou podobným stylem, jako v případě [[Microsoft Windows|MS Windows]]. Uživatel tak nejprve nastaví základní údaje, jako jaký jazyk při instalaci chce použít, vybere své [[časové pásmo]], vyplní údaje o uživateli, kterého chce vytvořit, připojí se k [[internet]]u pro možnost stažení nejnovějších aktualizací systému přímo při instalaci a samozřejmě vybere kam se má systém nainstalovat (na jaký disk a jeho oddíl). [117] => [118] => Při instalaci lze vybrat i pokročilé možnosti, jako povolit instalaci proprietárních ovládačů, zapnout [[šifrování disku]] a podobně. [119] => [120] => Pro instalaci lze zvolit i textový instalátor bez nutnosti spouštění live systému, tato možnost je hlavně pro pokročilé uživatele. [121] => [122] => == Historie a verze Ubuntu == [123] => [124] => === Historie === [125] => Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce [[2004]] [[Mark Shuttleworth]]. Ten se již dlouho předtím zabýval vývojem open source softwaru. Jeho hlavním tématem zájmu na tomto poli byl operační systém [[Debian]] a ekosystém kolem něj. Z Debianu později vzešel také jeho vlastní projekt, Ubuntu. [126] => [127] => První verze nového systému s označením [[Ubuntu 4.10]] Warty Warthog se pak objevila [[20. říjen|20. října]] [[2004]]. Umožnila uživateli mj. vyzkoušet si systém s některými omezeními, ve formě tzv. [[Live CD|live-CD]]. Kromě toho na instalačním disku obsahovala aplikaci [[Wubi]] [ˈwuːbi] pro bezproblémovou a snadnou instalaci i případné odstranění systému přímo z prostředí [[Microsoft Windows|MS Windows]]. [128] => [129] => Verze jsou vydávány v rozmezí šesti měsíců, stejně jako [[GNOME]] – na rozdíl od [[Xandros]], [[Linspire]] a [[Librane]]. Canonical zůstává věrný filozofii Debianu a používá v Ubuntu převážně [[svobodný software]]. [130] => [131] => Ubuntu používá Debianí [[Advanced Packaging Tool|APT]] ke správě instalovaných balíčků. Ubuntu balíčky jsou založené na nestabilních balíčcích z Debianího repozitáře; ačkoliv nejsou vždy navzájem kompatibilní. Zakladatel Debianu [[Ian Murdock]] kritizoval Ubuntu v dubnu [[2005]] za tuto nekompatibilitu a za to, že se Ubuntu vzdaluje příliš na to, aby byla zachována kompatibilita. Chyby v Ubuntu jsou sledované přes webové rozhraní [[Launchpad]], který je integrován s [[Bazaar (software)|Bazaarem]] – software na kontrolu nových verzí. [132] => [133] => Ve verzi ''[[Ubuntu 9.10|9.10]]'' se součástí Ubuntu stala [[Cloud computing|cloudová]] služba [[Ubuntu One]], která poskytovala internetové úložiště o velikosti 5 GiB, obchod s hudbou ''[[Ubuntu One Music Store]]'' a několik dalších služeb. [134] => [135] => Od verze ''[[Ubuntu 10.10|10.10]]'' přibyla do Ubuntu možnost nákupu a instalace [[Komerční software|placeného softwaru]] přes instalační program ''[[Centrum softwaru pro Ubuntu|Centrum softwaru]]''. Zakoupený software je svázán s uživatelským účtem, takže je možné později přeinstalovat dříve zakoupené aplikace bez nutnosti platit za ně znovu. [136] => [137] => Firma [[Canonical]] vyvíjela pro Ubuntu vlastní uživatelské rozhraní [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], které se poprvé objevilo v [[netbook]]ové edici ''[[Ubuntu 10.10]]''. Poté, co bylo ohlášeno, že se v [[GNOME|GNOME 3]] bude používat [[GNOME Shell]], bylo rozhodnuto o sjednocení [[netbook]]ové a standardní verze. K tomu došlo v ''[[Ubuntu 11.04]]'', které bylo jako první oficiálně vydáno s tímto rozhraním. [138] => [139] => [[Canonical]] se v historii vývoje Ubuntu zabýval i mobilními zařízeními. Nejprve platformou Ubuntu Mobile, v roce 2008, která jako první přinesla podporu procesorové architektury [[ARM]]. Vývoj byl však záhy ukončen, přesto si Ubuntu novou platformu osvojilo a podporu těchto procesorů si ponechalo, přičemž se tato skutečnost ukázala jako velmi pozitivní, vzhledem k rychlému nástupu [[ARM]]u na trh se servery. Další zájem o mobilní zařízení získal Canonical počátkem roku 2012. Krátce po představení [[Ubuntu TV]] na [[Consumer Electronics Show|CESu]] byl představen i projekt [[Ubuntu pro Android]], jehož hlavním cílem bylo umožnit uživatelům [[Android (operační systém)|Androidu]] používat plnohodnotné Ubuntu na zadokovaném telefonu. Canonical šel však ještě mnohem dále a 2. ledna 2013 představil projekt [[Ubuntu Phone]], tedy kompletní náhradu Google Androidu, taktéž se schopností spustit plnohodnotné prostředí, když je telefon  dokovací stanici. [140] => [141] => Dne [[19. únor|19. února]] [[2013]] byl představen další produkt Canonicalu, tentokrát [[Ubuntu Tablet]]. Ten vychází z o něco staršího konceptu [[Ubuntu Phone]] a přináší některé zajímavé funkce. souhrnně se tyto platformy označují jako [[Ubuntu Touch]]. [142] => [143] => === Vydané verze Ubuntu === [144] => [145] => ==== Ubuntu 4.10 Warty Warthog ==== [146] => [[Soubor:Ubuntu-desktop-2-410-20080706.png|náhled|Ubuntu 4.10 Warty Warthog, první existující verze Ubuntu vůbec]] [147] => První verze Ubuntu vyšla [[20. říjen|20. října]] [[2004]] (verze 4.10 již následuje standard Y.MM) jako odnož [[Debian]] [[GNU/Linux]]u. Již nyní bylo v plánu vydávat nové verze systému každých 6 měsíců (dříve s 18měsíční podporou), jak je tomu ostatně doposud. V této době přišel [[Canonical]] také s první větší službou – [[Shiplt]] – umožňující uživateli zdarma si objednat CD s operačním systémem Ubuntu. [148] => [149] => ==== Ubuntu 5.04 Hoary Hedgehog ==== [150] => Tato verze vyšla [[8. duben|8. dubna]] [[2005]] a přinesla spoustu nových funkcí. V systému přibyl správce aktualizací, oznamovací oblast pro aktualizace, uspávací režimy, dynamické přizpůsobování frekvence procesoru, databázi podporovaného hardwaru a autentizaci systému správy softwaru APT. Verze 5.04 přinesla také podporu pro instalaci z disků USB. Ve výchozím stavu se nyní začalo používat kódování UTF-8. [151] => [152] => ==== Ubuntu 5.10 Breezy Badger ==== [153] => Ubuntu z [[12. říjen|12. října]] [[2005]] přineslo opět další kopu novinek, mezi něž patří grafický [[bootloader]] ([[zavaděč systému]] [[Usplash]]), přehledný nástroj na instalaci a odstraňování softwaru [[Přidat/Odstranit software]], jednoduchý správce nastavení jazyka, nástroj na editaci hlavního menu, kompletní podporu tiskáren firmy [[Hewlett-Packard]], podporu OEM instalace, integraci [[Launchpad]]u pro jednodušší reportování chyb a v panelu aplikací se objevilo na místo loga desktopového prostředí logo systému. [154] => [155] => ==== Ubuntu 6.06 Dapper Drake – LTS ==== [156] => [[Soubor:Dapper with apps.jpg|náhled|Ubuntu 6.06 Dapper Drake LTS, první verze s dlouhodobou podporou]] [157] => Ubuntu 6.06 byla první verze Ubuntu, která nesla označení LTS – Long Term Support (verze s dlouhodobou podporou). Protože se jednalo o tento typ vydání, bylo do něj vloženo mnoho, jak ze strany komunity, tak ze strany vývojářů. Kvůli nedokončeným problémům v době, kdy mělo vydání vyjít, byla verze s povolením [[Mark Shuttleworth|Marka Shuttlewortha]] odsunuta na pozdější termín. Ubuntu 6.06 tedy vyšlo až [[1. červen|1. června]] [[2006]]. [158] => [159] => Přes všechny útrapy s finální verzí přinesla tato verze sjednocené CD, které nyní umožňovalo instalaci i zkušební provoz a nebyly tak již více potřeba dva zvláštní disky. Součástí instalačního média se stal také grafický instalátor [[Ubiquity]]. Grafické logo (animace) se nyní objevilo jak při startu, tak při vypínaní systému. [[Canonical]] vytvořil také vlastní motiv (theme) „Human“, založené na schématu Clearlooks. Pro lepší správu připojení byl do systému integrován nástroj na připojení a přibyl také grafický instalátor softwarových balíků [[Gdebi]]. Poprvé byla také umožněna instalace Ubuntu přímo na zařízení USB. [160] => [161] => ==== Ubuntu 6.10 Edgy Eft ==== [162] => Pátá verze Ubuntu byla vydána [[26. říjen|26. října]] [[2006]] a i přes neobvykle krátký vývojový cyklus přišlo s přepracovaným tématem, automatickými chybovými hláškami [[Apport]], poznámkovým nástrojem [[Tomboy]] a správcem fotografií [[F-Spot]]. V repozitářích přibyla také aplikace [[EasyUbuntu]], usnadňující práci se systémem. [163] => [164] => ==== Ubuntu 7.04 Feisty Fawn ==== [165] => [[Soubor:Ubuntu cds 7 04.jpg|náhled|Ubuntu 7.04 – CD získané zdarma přes ShipIt]] [166] => [[19. duben|19. dubna]] [[2007]] vyšla další verze Ubuntu 7.04. Pro uživatele přecházející z Windows byl v systému integrován migrační nástroj, přibyla podpora pro běh ve virtuálních strojích a v repozitářích také přibyl metabalík, jehož instalací se do systému natáhlo množství kodeků i aplikace [[Adobe Flash]] a [[Java (programovací jazyk)|Java]], díky nimž se Ubuntu stalo lépe využitelné. V Ubuntu také přibyl nástroj pro instalaci nesvobodných ovladačů grafických karet [[nVIDIA]] a [[Advanced Micro Devices|AMD]]/[[ATI Technologies|ATI]]. [167] => [168] => Od této verze se Ubuntu přeorientovalo na [[Upstart]], jednu z technologií zavádění systému. Tato verze také poprvé přišla s desktopovými efekty [[Compiz]], standardně předinstalovanými v systému. Přibyla také aplikace Sudoku, Šachy, Správa systému GNOME či nástroj na správu disků Baobab. Naopak zrušena byla podpora pro procesory [[PowerPC]]. [169] => [170] => ==== Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon ==== [171] => Vyšlo [[18. říjen|18. října]] [[2007]] a přišlo s novým, rychlým vyhledáváním v počítači, pluginem pro lepší integraci webového prohlížeče [[Firefox]] do Ubuntu ([[Ubufox]]), grafickým nástrojem pro nastavení zobrazovacího systému [[X.Org]] (monitory), plnou podporou filesystémů [[NTFS]] a přepracovaným systémem tisku, s výchozím tiskem do souboru (formát [[Portable Document Format|pdf]]). Dále byla přidána podpora pro rychlé přepínání uživatelů a desktopové efekty [[Compiz Fusion]] byly zapnuty od základu. [172] => [173] => ==== Ubuntu 8.04 Hardy Heron – LTS ==== [174] => [[24. duben]] [[2008]] se zapsal jako velký den v historii Ubuntu. Šlo sice již o druhou LTS verzi v historii Ubuntu, ale právě tato se stala první velmi používanou verzí Ubuntu. V tuto dobu patřilo Ubuntu již mezi nejrozšířenější linuxové distribuce. Integrace se dočkal správce vypalování [[Brasero]], nástroj na sdílení obsahu skrze [[P2P]] síť [[BitTorrent]] [[Transmission (BitTorrent)|Transmission]], [[Vinagre]] [[VNC]] klient, nový zvukový systém [[PulseAudio]] a množství dalších vylepšení včetně aplikace [[Wubi]], umístěné přímo na CD, jako nástroj pro instalaci Ubuntu přímo ze systému [[Microsoft Windows|Windows]]. V této verzi byla také poprvé představena nová odnož [[Ubuntu Netbook Remix]]. [175] => [176] => ==== Ubuntu 8.10 Intrepid Ibex ==== [177] => Vydání z [[30. říjen|30. října]] [[2008]] přineslo vylepšení pro mobilní práci a širší variabilitu internetového připojení, nástroj na tvorbu bootovatelného USB disku Ubuntu a účet hosta, umožňující omezenou práci i neautorizovaným uživatelům. [178] => [179] => ==== Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope ==== [180] => [[23. duben|23. dubna]] [[2009]] vyšla poměrně významná verze Ubuntu, která přinesla podporu pro novou významnou, v té době především mobilní, architekturu [[ARM]]. Canonical v této verzi výrazně zapracoval na délce startu systému, který se stal i několikanásobně kratším oproti původním verzím. Přibyla také integrace [[Webová aplikace|webových aplikací]] do systému, nová obrazovka při startu a vypínání systému, nová přihlašovací obrazovka, nový oznamovací systém [[Notify OSD]] a kontrolní systém [[Bazaar]] se stal standardem mezi všemi klíčovými vývojáři Ubuntu. Tato verze byla také první verze, pro niž existovala, i když dodatečně, aplikace [[Ubuntu One]] – tedy aplikace na sdílení souborů a kontaktů mezi počítači. [181] => [182] => ==== Ubuntu 9.10 Karmic Koala ==== [183] => [[Soubor:Ubuntu 9.10.png|náhled|Ubuntu 9.10 Karmic Koala, verze, vymykající se svým vzhledem všem ostatním vydáním Ubuntu]] [184] => Na [[29. říjen|29. října]] [[2009]] si v Canonicalu připravili další vydání Ubuntu, které se svým vzhledem vymyká všem ostatním verzím Ubuntu. Dalo by se nazvat přechodovým vydáním mezí původním designem a tím novým z roku [[2010]]. Součástí systému se stala aplikace [[Ubuntu One]], byl vylepšen čas startu systému a verze [[Ubuntu Netbook Remix]]. Součástí nového motivu vzhledu byla i obměněná obrazovka startu a vypínání systému a přihlašovací obrazovka. [185] => [186] => Od této verze se vývojáři více soustředili také na tzv. [[Paper Cuts]] chyby, definované jako chyby, kterých si může všimnout i běžný uživatel a které přímo ovlivňují práci v systému. Dále byl nahrazen komunikační nástroj [[Pidgin]] aplikací [[Empathy]], výchozím souborovým systémem instalace se stal formát [[ext4]], během instalace se nově zobrazovala prezentace novinek a vlastností systému a především byla zařazena nová aplikace [[Centrum softwaru pro Ubuntu]], která nahradila původní aplikaci [[Přidat/Odstranit software]], zatím v základní, velmi omezené verzi. [187] => [188] => ==== Ubuntu 10.04 Lucid Lynx – LTS ==== [189] => Ubuntu 10.04 z [[29. duben|29. dubna]] roku [[2010]] bylo dalším úspěšným kouskem, ze sérií verzí s dlouhodobou podporou LTS. Přibyla lepší výchozí podpora pro grafické karty [[nVidia]], díky otevřenému ovladači [[Nouveau]]. V systému byla nahrazena úvodní a vypínací obrazovka [[Usplash]] za [[Plymouth]], aplikace [[GIMP]] na úpravu obrázků a fotografií byla odstraněna z výchozí instalace a především byl vytvořen a aplikován nový motiv vzhledu, ve dvou variantách – [[Ambiance]] (tmavý motiv) a [[Radiance]] (světlý motiv). Celkový nový design byl protkán celým systémem a se zpožděním také všemi webovými službami. Svého prvního vydání se dočkala také služba [[Ubuntu One Music Store]], tedy hudební obchod, integrovaný přímo s hudením přehrávačem v Ubuntu. [190] => [191] => ==== Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat ==== [192] => [[10. říjen|10. října]] [[2010]], symbolicky v 10 hodin 10 minut – času [[Koordinovaný světový čas|UTC]] – byla vydána další, velmi oblíbená verze Ubuntu. V tomto vydání se vývojářům podařilo vyvážit funkce se stabilitou a toto Ubuntu se tak podle dostupných informací stalo do té doby zcela nejpopulárnější verzí. Šlo také o poslední vydání, které mělo svou verzi separátně dostupnou také pro netbooky, tedy verzi [[Ubuntu Netbook Remix]]. I přes tento fakt přinesla právě tato odnož nové grafické prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], které se později stalo výchozím i v klasické verzi Ubuntu. Aplikace [[F-Spot]] byla nahrazena novou, na technologii [[mono]] nezávislou aplikací [[Shotwell]], [[Centrum softwaru pro Ubuntu]] přidalo podporu pro nákup aplikací (prvním velikánem se stala hra [[World of Goo]]) a výchozím stylem písma se stal nově vytvořený [[Ubuntu Font]], který vznikl jako součást nového motivu vzhledu a objevil se již v logu předchozí verze Ubuntu. [193] => [194] => ==== Ubuntu 11.04 Natty Narwhal ==== [195] => [[Soubor:Unity 3.8 on Ubuntu Desktop 11.04.png|náhled|První desktopové [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], založené na technologii [[Compiz]], v Ubuntu 11.04 Natty Narwhal]] [196] => Konec [[Ubuntu Netbook Remix]] a nové prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]] jsou ve znamení další verze Ubuntu, která byla vydána [[28. duben|28. dubna]] [[2011]]. I přes to, že se téměř dva roky očekávalo, že Ubuntu, jako ostatní distribuce, adoptuje nové prostředí [[GNOME Shell]], nakonec se tato domněnka nevyplnila a Ubuntu 11.04 převzalo prostředí z původní odnože pro netbooky. Obě verze tak byly sloučeny v jednu. Protože původní [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]] nepatřilo k nejsvižnějším, bylo kompletně přepsáno, jako plugin pro [[Compiz]]. Vydání Ubuntu 11.04 bylo vybaveno zatím klasickým prostředím [[GNOME]], stále ještě ve verzi 2, které sloužilo jako záloha pro uživatele bez 3D akcelerace, a dále tedy již zmiňovaným prostředím [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]]. [197] => [198] => Přesto však již existovala verze tohoto prostředí, která nevyžadovala 3D akceleraci, tzv. [[Unity 2D]], které ale nebylo v oficiálním vydání předinstalováno, a to především z důvodu nekompatibility těchto dvou prostředí. Dále přibyla možnost hodnotit aplikace v [[Centrum softwaru pro Ubuntu|Centru softwaru pro Ubuntu]] a v systému se objevily nové posuvníky, které mají méně obtěžovat a přinést lepší obsluhu i vzhled. [199] => [200] => ==== Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot ==== [201] => Patnácté vydání Ubuntu ze [[13. říjen|13. října]] [[2011]] nahradilo původní [[GNOME]] 2. řady, které systém doprovázelo od jeho prvního vydání v roce [[2004]], novým GNOME 3. Tím výrazně zjednodušilo instalaci prostředí [[GNOME Shell]] uživatelům, kteří nechtěli [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], ale po změně přece jen prahli. Výchozím ovšem setrvalo právě [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], tentokrát již oficiálně doplněné i [[Unity 2D]]. Původní dvoupanelové prostředí se tedy vytratilo, ale jeho náhražka zůstala jednoduše doinstalovatelná skrze balík „gnome-panel“. Kompletním přepracováním přešla přihlašovací obrazovka – původní [[GDM]] nahradilo [[LightDM]] a i motiv vzhledu byl výrazně přepracován. Odstranění se dočkal editor videa [[PiTiVi]], Správce balíků [[Synaptic]], Čistič systému a aplikace [[Mozilla Thunderbird]] nahradila původní [[Evolution]]. Změnou prošlo také [[Centrum softwaru pro Ubuntu]], které bylo přepsáno do [[GTK3]] a přineslo kromě jiného i podporu pro propagaci oblíbených/doporučených aplikací. [202] => [203] => ==== Ubuntu 12.04 Precise Pangolin – LTS ==== [204] => [[Soubor:Daŝo en Ubuntu 12.04 EO.png|náhled|Ubuntu 12.04 Precise Pangolin, první LTS verze s prostředím [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]]]] [205] => Další verze LTS, z [[26. duben|26. dubna]] [[2012]], se stala velmi oblíbenou především mezi médii, kde získala dobrou odezvu. Přináší opět vylepšené [[desktopové prostředí]] a [[Přihlašovací obrazovka|přihlašovací obrazovku]], která se stala více inspirovaná [[Chameleoni|chameleony]]. Celé prostředí se velmi přizpůsobuje uživatelovu pozadí plochy, a to již při výběru uživatele. Velmi zajímavou novinkou je [[HUD (videohry)|HUD]] – Head-Up-Display, což je vlastně menu aplikací integrované do vyhledávacího dashe. Je tak tedy možné jednoduše, a v některých případech i velmi rychle, ovládat aplikace i pouze za pomoci klávesnice. I přes plán zůstává v této verzi ještě stále doporučeným Ubuntu verze [[32bitový|32bitová]] a velikost CD ponechaná na 700 [[Bajt#N.C3.A1sobky a u.C5.BE.C3.ADvan.C3.A9 p.C5.99edpony|MiB]]. Od této verze byly odstraněny všechny aplikace, využívající [[framework]] [[Mono]], včetně aplikace Tomboy a samotného frameworku. Systém se opět dočkal vylepšené délky startu na většině zařízeních a podobně na tom jsou i aplikace [[Centrum softwaru pro Ubuntu]] a [[Ubuntu One]]. [206] => [207] => Dále byla původní aplikace [[Ubuntu One]] nahrazena svou verzí pro operační systém Windows, pro snadnější spravování a vylepšování tohoto nástroje. Kvůli mnoha chybám a otravnému chování byla odstraněna funkce prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], která schovávala levý panel s ikonami aplikací. V nové sekci nastavení [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]] se ale objevila možnost toto schovávání opět aktivovat, přestože se s touto předvolbou panel chová odlišně od původní verze. Ubuntu 12.04 změnilo standard dlouhodobé podpory a sloučilo rozdílnou [[server]]ovou a [[Desktopové prostředí|desktopovou]] podporu na 5 let (60 měsíců). [208] => [209] => ==== Ubuntu 12.10 Quantal Quetzal ==== [210] => [[Soubor:Ubuntu 12.10 CD.png|náhled|Oficiální Ubuntu CD]] [211] => [[18. říjen|18. října]] [[2012]] vyšla další verze Ubuntu, ve které byl oživen aktuální vzhled Ubuntu, včetně nové sady ikon. Nástroj Nastavení systému byl přejmenován na [[Centrum nastavení pro Ubuntu]] a doplněn o podporu pluginů. Hlavní novinkou je integrace [[Webové aplikace Ubuntu|webových aplikací]] do prostředí systému. Za zmínku stojí také možnost vzdáleného přihlášení přímo z přihlašovací obrazovky. Ubuntu 12.10 je první verze Ubuntu závislá na [[3D akcelerace|3D akceleraci]] (nebo alespoň dostatečně výkonném procesoru), jelikož neobsahuje 2D verzi prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]]. [212] => [213] => ==== Ubuntu 13.04 Raring Ringtail ==== [214] => Oficiální jméno této verze distribuce bylo ohlášeno [[17. říjen|17. října]] [[2012]] a bylo vydáno [[25. duben|25. dubna]] [[2013]]. Přineslo hlubší integraci webových služeb do systému, stejně tak jako podporu nových obchodů. Významnou změnou je vylepšení prostředí [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], především výkonu, ale také grafické stránky a funkcionality. Tato verze přináší také četná vylepšení z mobilní verze této platformy: [[Ubuntu Phone]]. Ubuntu 13.04 má délku podpory už jen 9 měsíců. [215] => [216] => Kvůli nekompatibilitě s [[Windows 8]] bylo ukončeno [[Wubi]], instalátor Ubuntu přímo z prostředí Windows. [217] => [218] => ==== Ubuntu 13.10 Saucy Salamander ==== [219] => [[Soubor:Ubuntu Touch 2015-02-06 Apps screen.png|náhled|Ubuntu Touch]] [220] => Ubuntu 13.10 vyšlo [[17. říjen|17. října]] [[2013]]. Jednou z nejočividnějších změn této verze měla být záměna výchozího prohlížeče [[Firefox]] na [[Chromium (webový prohlížeč)|Chromium]], avšak z různých důvodů se tak nestalo a Firefox byl i v tomto vydání Ubuntu jako výchozí. Stejný osud mělo i dříve plánované nasazení [[Okenní správce|okenního správce]] Mir. Hlavním důvodem odsunutí použití Miru byly technické problémy v režimu s více monitory. [221] => [222] => Toto vydání tak hlavně přineslo další drobná vylepšování rozhraní [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity]], chytré vyhledávání Smart Scopes, do správce souborů bylo navráceno stromové zobrazení (z předešlých verzí odstraněné vývojáři GNOME). Canonical se dále soustředí na přípravu pro mobilní zařízení a televizory, zobrazovací server [[Mir (display server)|Mir]] a Unity 8. [223] => [224] => ==== Příprava vydání ==== [225] => Toto vydání Ubuntu bylo [[Mark Shuttleworth|Markem Shuttleworthem]] oznámeno [[31. říjen|31. října]] [[2011]] s tím, že bude podporovat nejen PC, ale i [[mobilní telefon]]y, [[tablet (počítač)|tablety]] a [[televizor|chytré televizory]]. Oficiální jméno této verze distribuce, Trusty Tahr (věrný [[tahr]]), bylo pak zveřejněno [[18. říjen|18. října]] [[2013]]. Ubuntu 14.04 bylo nakonec, po vydání několika předchozích testovacích verzí, oficiálně vydáno [[17. duben|17. dubna]] [[2014]] jako 20. vydání Ubuntu v pořadí. [226] => [227] => ==== Vlastnosti a novinky ==== [228] => Zaměření této verze Ubuntu bylo především na výkon, uživatelskou přívětivost a [[udržovatelnost]]. Vývojáři se pak při svých rozhodnutí měli chovat konzervativně a nezavádět do tohoto vydání velké novinky. Rozhraní systému bylo přizpůsobeno mobilním zařízením, především tabletům [[Nexus 7 (2013)|Nexus 7]] a [[Nexus 10|10]]. Desktopové prostředí i nadále používá [[Unity (uživatelské rozhraní)|Unity 7]] rozhraní. Základem distribuce je [[GNOME]] 3.10. Jedna z nejpříjemnějších novinek je možnost deaktivovat globální nabídky (představena byla ve vydání 11.10) a místo něj používat lokální pro každou aplikaci zvlášť, jako tomu bylo do vydání 11.10. Taktéž lze změnit velikost ikon ve spouštěcí liště. [229] => [230] => Proběhla příprava na monitory s vysokým rozlišením a vysokým [[DPI]] (HiDPI). Přibylo Unity Control Center a nový, do systému lépe graficky zapadající, [[zámek obrazovky]]. Jsou lépe integrovány nové nabídky aplikací GNOME. Do správce souborů se vrátila vyhledávací funkce „type ahead“. [231] => [232] => ==== Nepoužité a ukončené technologie ==== [233] => I nadále je jako okenní správce použit [[X.Org]] a ne uvažovaný [[Mir (display server)|Mir]], který dostane příležitost v dalších vydání, která již nebudou typu LTS. Taktéž zatím nebylo ani nasazeno nové grafické rozhraní Unity 8, které také dostane prostor až v dalších vydáních a v Ubuntu 14.04 se nachází jako volitelná součást v podobě tzv. Developer preview, tedy testovací verze pro vývojáře. [234] => [235] => Bylo oznámeno ukončení služby pro sdílení souborů [[Ubuntu One]] (služby Ubuntu One pro jednotné přihlášení a pro platební služby zůstávají). [236] => [237] => ==== Prvenství ==== [238] => Ubuntu 14.04 je prvním vydáním, které podporuje [[ARM|ARMv8]]-A (jedná se o 64bitový procesor typu ARM, podpora ARMv7 byla představena již v Ubuntu 9.04). Taktéž jako první podporuje architekturu [[IBM]] POWER (Performance Optimization With Enhanced RISC). [239] => [240] => ==== Ubuntu 14.10 Utopic Unicorn ==== [241] => Ubuntu 14.10 vyšlo [[23. říjen|23. října]] [[2014]]. Vydání nepřineslo žádné významnější novinky, došlo pouze ke kosmetickým změnám, opravám chyb a obvyklým aktualizacím balíčků a součástí. [242] => [243] => ==== Ubuntu 15.04 Vivid Vervet ==== [244] => Další vydání Ubuntu vyšlo [[23. duben|23. dubna]] [[2015]]. Byla přidána podpora pro nové [[Architektury procesorů|architektury]] [[procesor]]ů, výchozím [[init|inicializačním systémem]] se stal [[systemd]] namísto doposud používaného [[Upstart]]u. Došlo také k menším změnám v Unity. [245] => [246] => ==== Ubuntu 15.10 Wily Werewolf ==== [247] => Ubuntu 15.10, vydané [[22. říjen|22. října]] [[2015]], přineslo pouze další opravy chyb v Unity a aktualizace balíčků. [248] => [249] => ==== Ubuntu 16.04 Xenial Xerus – LTS ==== [250] => Nové vydání s prodlouženou podporou vyšlo [[21. duben|21. dubna]] [[2016]]. Nejvýznamnější novinkou bylo uvedení nového formátu balíčků [[snap (souborový formát)|snap]], který přinesl zejména zvýšení bezpečnosti, podporu inkrementálních aktualizací a odstranění systému [[Provázanost|závislostí]] (v balíčku mohou být obsaženy všechny moduly potřebné pro běh programu). Vedle snapů byl však nadále podporován formát [[deb (souborový formát)|deb]]. [[Centrum softwaru pro Ubuntu]] bylo nahrazeno aplikací [[GNOME Software]], která však byla v systému pojmenována jako Ubuntu Software. Do výchozí instalace byl přidán [[GNOME kalendář]], naopak aplikace [[Empathy]] a [[Brasero]] byly odebrány. Ve výchozím nastavení bylo vypnuto online vyhledávání v dashi. Došlo také k úpravám v prostředí Unity, zejména přibyla možnost přesunutí Launcheru dospod obrazovky. [251] => [252] => ==== Ubuntu 16.10 Yakkety Yak ==== [253] => Ubuntu 16.10 vyšlo [[13. říjen|13. října]] [[2016]] a nepřineslo žádné významnější změny, pouze aktualizace balíčků a součástí. [254] => [255] => ==== Ubuntu 17.04 Zesty Zapus ==== [256] => Ubuntu 17.04 vyšlo [[13. duben|13. dubna]] [[2017]]. Byla ukončena podpora architektury procesorů [[PowerPC]], [[swapovací oddíl]] byl nahrazen [[Swapovací soubor|swapovacím souborem]]. Byla také přidána podpora pro tisk bez [[ovladač zařízení|ovladačů]], zejména za použití technologií [[IPP Everywhere]] a [[Apple AirPrint]]. Novou oficiální odnoží se stalo [[Ubuntu Budgie]] využívající stejnojmenné desktopové prostředí [[Budgie (uživatelské rozhraní)|Budgie]], zanikla naopak odnož [[Mythbuntu]]. [257] => [258] => ==== Ubuntu 17.10 Artful Aardvark ==== [259] => Posledních několik vydání Ubuntu bylo spíše opravných. Ubuntu 17.10 po delším čase přináší větší změny. Po zvážení bylo [[5. duben|5. dubna]] [[2017]] [[Mark Shuttleworth|Markem Shuttleworthem]] oznámeno ukončení vývoje Unity [[Canonical]]em a přechod zpět ke grafickému prostředí [[GNOME]]. Současně bylo oznámeno ukončení vývoje mobilního systému [[Ubuntu Touch]]. [260] => [261] => GNOME je v tomto vydání Ubuntu přizpůsobené, aby bylo Unity podobné. Tímto vydáním také zanikla samostatná verze [[Ubuntu GNOME]]. Výchozím zobrazovacím serverem na podporovaných systémech se stal [[Wayland (protokol)|Wayland]], starší zobrazovací server zůstává dostupný k výběru při přihlášení. Od tohoto vydání Ubuntu Desktop již také nejsou k dispozici 32bitové instalační obrazy. Vývoj Unity byl ze strany Canonicalu ukončen, existuje však plán na novou komunitou udržovanou větev. [262] => [263] => ==== Ubuntu 18.04 Bionic Beaver – LTS ==== [264] => Vydání Bionic Beaver (vyšlo 26. dubna 2018) ve svém instalátoru obsahuje volitelnou (opt-in) položku; ta umožňuje provést minimální instalaci. Tato obnáší základ systému, desktop a internetový prohlížeč. Nenainstaluje se tudíž kancelářský balík [[LibreOffice]], prohlížeč fotografií [[Shotwell]], emailový klient [[Mozilla Thunderbird|Thunderbird]], ani ostatní desktopové aplikace. Výchozím grafickým serverem v této LTS verzi zůstává [[X.Org]], zobrazovací server [[Wayland (protokol)|Wayland]] je dostupný jako technologická ukázka, přepínat mezi nimi jde z přihlašovací obrazovky. Výchozím desktopovým prostředím je přizpůsobené [[GNOME]]. [265] => [266] => ==== Ubuntu 18.10 Cosmic Cuttlefish ==== [267] => Verze Ubuntu 18.10 vyšla na trh [[18. říjen|18. října]] [[2018]]. Přináší novou verzi prostředí [[GNOME]] a to verzi 3.30 a téma prostředí s názvem "Yaru". Nově se objevuje také podpora [[DLNA]] pro přenos médií do [[Smart TV]] a podpora odemykání zařízení pomocí [[Čtečka otisků prstů|čtečky otisků prstů]]. Dále přichází nová verze [[PulseAudio]] (v12.2). Další vylepšení se údajně týkají zkrácení doby [[bootování]], zejména vylepšení na [[Zavaděč (operační systém)|zavaděči]] systému.{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Nové funkce Ubuntu 18.10 - Linux Tip [269] => | periodikum = ciksiti.com [270] => | url = https://ciksiti.com/cs/chapters/514-ubuntu-18-10-new-features--linux-hint [271] => | datum přístupu = 2022-04-23 [272] => }} [273] => [274] => ==== Ubuntu 19.04 Disco Dingo ==== [275] => Tato verze byla vydána [[18. duben|18. dubna]] [[2019]]. Součástí bylo [[Linux (jádro)|linuxové jádro]] ve verzi 5.0, které přidalo podporu pro [[AMD FreeSync]], šifrování pomocí šifry Adiantum, [[Btrfs]] swap soubory a mnoho dalšího, jako vylepšení podpory pro [[USB|USB 3.2]] a nový hardware. [276] => [277] => GNOME bylo použito ve verzi 3.32, u kterého byl vylepšen výkon a plynulost animací. Nautilus podporuje označování souborů a složek jako oblíbené. V tomto vydání byla přidána podpora pro frakční škálování obrazu, tj. nyní jde zvětšovat elementy na displeji o desítky procent a ne jen o stovky, jako doposud, což se hodí při používání jemných rozlišení obrazu (nad full HD rozlišení) [278] => [279] => Byla vylepšena i podpora Ubuntu ve [[VMware|VMWare]], na kterém lze nyní zapnout sdílení schránky oběma směry, tj. pokud něco vložíte do schránky v Ubuntu běžícím jako virtuální počítač, budete to mít k dispozici ve schránce ve svém operačním systému a naopak. [280] => [281] => ==== Ubuntu 19.10 Eoan Ermine ==== [282] => Tato verze bylo vydána 17. října 2019. [283] => [284] => ==== Ubuntu 20.04 Focal Fossa - LTS ==== [285] => Tato verze byla vydána 23. dubna 2020. Tato verze má prodlouženou podporu do dubna 2025. [286] => [287] => ==== Ubuntu 20.10 Groovy Gorilla ==== [288] => Tato verze byla vydána 22. října 2020. [289] => [290] => ==== Ubuntu 21.04 Hirsute Hippo ==== [291] => Tato verze byla vydána 22. dubna 2021. [292] => [293] => ==== Ubuntu 21.10 Impish Indri ==== [294] => Tato verze byla vydána 14. října 2021. [295] => [296] => ==== Ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish - LTS ==== [297] => Tato verze byla vydána 21. dubna 2022. Tato verze má prodlouženou podporu do dubna 2027. [298] => [299] => ==== Ubuntu 22.10 Kinetic Kudu ==== [300] => Tato verze byla vydána 20. října 2022. [301] => [302] => === Verzování === [303] => [[Soubor:Podpora Ubuntu (2).png|náhled|Doba podpory Ubuntu]] [304] => Každých šest měsíců je uveřejněná nová verze Ubuntu a má svoje kódové jméno a číslo. Číslo verze je založené na měsíci jejího uveřejnění, takže například ''22.10'' reprezentuje říjen [[2022]]. Jedná se o tzv. R.MM standard. Verzi lze zjistit příkazem hostnamectl nebo cat /etc/os-release. Níže je seznam minulých a plánovaných verzí. [305] => [306] => {| class="wikitable" [307] => |- [308] => ! Barva [309] => ! Význam [310] => |- [311] => | style="background-color:#fa8072;" | Červená [312] => | Verze bez podpory [313] => |- [314] => | style="background-color:#ffbf00;" | Jantarová [315] => | Bezpečnostní podpora (placená)[https://ubuntu.com/security/esm Extended Security Maintenance] {{en}} [316] => |- [317] => | style="background-color:#A0E75A;" | Zelená [318] => | Verze s podporou [319] => |- [320] => | style="background-color:#87ceeb;" | Modrá [321] => | Budoucí verze [322] => |} [323] => [324] => {| class="wikitable" [325] => ! Verze !! Datum verze !! Kódový název [326] => |- [327] => | style="background-color:#fa8072"| 4.10 || [[20. říjen|20. října]] [[2004]] || Warty Warthog (bradavičnatý [[Prase divoké|divočák]]) [328] => |- [329] => | style="background-color:#fa8072"| 5.04 || [[8. duben|8. dubna]] [[2005]] || Hoary Hedgehog (ctihodný šedivý [[ježek]]) [330] => |- [331] => | style="background-color:#fa8072"| 5.10 || [[13. říjen|13. října]] [[2005]] || Breezy Badger (rozmarný [[jezevec]]) [332] => |- [333] => | style="background-color:#fa8072"| '''6.06 LTS''' || [[1. červen|1. června]] [[2006]] || Dapper Drake (sličný [[kachna|kačer]] / elegantní [[jepice]]) [334] => |- [335] => | style="background-color:#fa8072"| 6.10 || [[26. říjen|26. října]] [[2006]] || Edgy Eft (smělý [[Mlokovití|mlok]]) [336] => |- [337] => | style="background-color:#fa8072"| 7.04 || [[19. duben|19. dubna]] [[2007]] || Feisty Fawn (čiperný [[Srnec obecný|srnec]] / divoká srna) [338] => |- [339] => | style="background-color:#fa8072"| 7.10 || [[18. říjen|18. října]] [[2007]] || Gutsy Gibbon (kurážný / sexuálně vyzývavý (nadržený) [[Gibonovití|gibon]]) [340] => |- [341] => | style="background-color:#fa8072"| '''8.04 LTS''' || [[24. duben|24. dubna]] [[2008]] || Hardy Heron (neohrožená [[volavka]]) [342] => |- [343] => | style="background-color:#fa8072"| 8.10 || [[30. říjen|30. října]] [[2008]] || Intrepid Ibex (nebojácný [[kozorožec horský|kozoroh]]) [344] => |- [345] => | style="background-color:#fa8072"| 9.04 || [[23. duben|23. dubna]] [[2009]] || Jaunty Jackalope (veselý [[zajdalen]]) [346] => |- [347] => | style="background-color:#fa8072"| 9.10 || [[29. říjen|29. října]] [[2009]] || Karmic Koala (osudná [[Koala medvídkovitý|koala]]) [348] => |- [349] => | style="background-color:#fa8072"| '''10.04 LTS''' || [[29. duben|29. dubna]] [[2010]] || Lucid Lynx (bystrý [[Rys (rod)|rys]]) [350] => |- [351] => | style="background-color:#fa8072"| 10.10 || [[10. říjen|10. října]] [[2010]][http://wiki.ubuntu.com/MaverickReleaseSchedule MaverickReleaseSchedule] {{en}} || Maverick Meerkat (vzpurná [[surikata]])http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ubuntu-10.10-pojmenovano-maverick-meerkat [352] => |- [353] => | style="background-color:#fa8072"| 11.04 || [[28. duben|28. dubna]] [[2011]] || Natty Narwhal (šikovný [[narval]]) [354] => |- [355] => | style="background-color:#fa8072"| 11.10 || [[13. říjen|13. října]] [[2011]] || Oneiric Ocelot (snový / pohádkový [[ocelot]]) [356] => |- [357] => | style="background-color:#fa8072"| '''12.04 LTS''' || [[26. duben|26. dubna]] [[2012]] || Precise Pangolin (přesný [[Luskouni|luskoun]]) [358] => |- [359] => | style="background-color:#fa8072"| 12.10 || [[18. říjen|18. října]] [[2012]] || Quantal Quetzal (jednotný [[kvesal]]) [360] => |- [361] => | style="background-color:#fa8072"| 13.04 || [[25. duben|25. dubna]] [[2013]] || Raring Ringtail[http://wiki.ubuntu.com/RaringRingtail Ubuntu Raring Ringtail] {{en}} (dychtivý [[fret kočičí]]) [362] => |- [363] => | style="background-color:#fa8072"| 13.10 || [[17. říjen|17. října]] [[2013]] || Saucy Salamander[http://wiki.ubuntu.com/SaucySalamander Ubuntu Saucy Salamander] {{en}} (drzý [[Salamandra|mlok]]) [364] => |- [365] => | style="background-color:#fa8072"| '''14.04 LTS''' || [[17. duben|17. dubna]] [[2014]] || Trusty Tahr[http://wiki.ubuntu.com/TrustyTahr Ubuntu Trusty Tahr] {{Wayback|url=http://wiki.ubuntu.com/TrustyTahr |date=20150505135124 }} {{en}} (věrný [[tahr]]) [366] => |- [367] => | style="background-color:#fa8072"| 14.10 || [[23. říjen|23. října]] [[2014]] || Utopic Unicorn[http://wiki.ubuntu.com/UtopicUnicorn Ubuntu Utopic Unicorn] {{Wayback|url=http://wiki.ubuntu.com/UtopicUnicorn |date=20150825030355 }} {{en}} (vysněný [[jednorožec]]) [368] => |- [369] => | style="background-color:#fa8072"| 15.04 || [[23. duben|23. dubna]] [[2015]] || Vivid Vervet[http://wiki.ubuntu.com/VividVervet Ubuntu Vivid Vervet] {{en}} (čilý [[kočkodan]]) [370] => |- [371] => | style="background-color:#fa8072"| 15.10 || [[22. říjen|22. října]] [[2015]] || Wily Werewolf[http://wiki.ubuntu.com/WilyWerewolf Ubuntu Wily Werewolf] {{Wayback|url=http://wiki.ubuntu.com/WilyWerewolf |date=20160112054602 }} {{en}} (mazaný [[vlkodlak]]) [372] => |- [373] => | style="background-color:#ffbf00"| '''16.04 LTS''' || [[21. duben|21. dubna]] [[2016]] || Xenial Xerus[http://wiki.ubuntu.com/XenialXerus Ubuntu Xenial Xerus] {{en}} (přátelská [[Veverka obecná|veverka]]) [374] => |- [375] => | style="background-color:#fa8072"| 16.10 || [[13. říjen|13. října]] [[2016]] || Yakkety Yak[http://wiki.ubuntu.com/YakketyYak Ubuntu Yakkety Yak] {{en}} (užvaněný [[Jak divoký|jak]]) [376] => |- [377] => | style="background-color:#fa8072"| 17.04 || [[13. duben|13. dubna]] [[2017]] || Zesty Zapus[http://wiki.ubuntu.com/ZestyZapus Ubuntu Zesty Zapus] {{en}} (energická [[myš]]ka) [378] => |- [379] => | style="background-color:#fa8072"| 17.10 || [[19. říjen|19. října]] [[2017]] || Artful Aardvark (mazaný [[hrabáč]]) [380] => |- [381] => | style="background-color:#ffbf00"| '''18.04 LTS''' || [[26. duben|26. dubna]] [[2018]] || Bionic Beaver (bionický [[bobr]]) [382] => |- [383] => | style="background-color:#fa8072"| 18.10 ||[[18. říjen|18. října]] [[2018]] || Cosmic Cuttlefish (kosmická [[Sépie (rod)|sépie]]) [384] => |- [385] => | style="background-color:#fa8072"| 19.04 || [[18. duben|18. dubna]] [[2019]] || Disco Dingo (disco [[dingo]]) [386] => |- [387] => | style="background-color:#fa8072"| 19.10 || [[17. říjen|17. října]] [[2019]] || Eoan Ermine (úsvitný [[hranostaj]]) [388] => |- [389] => | style="background-color:#A0E75A"| '''20.04 LTS''' || [[23. duben|23. dubna]] [[2020]] || Focal Fossa (ostrozraká [[fosa]]) [390] => |- [391] => | style="background-color:#fa8072;"| 20.10 || [[22. říjen|22. října]] [[2020]] || Groovy Gorilla (bezva [[gorila]]) [392] => |- [393] => | style="background-color:#fa8072"| 21.04 || [[22. duben|22. dubna]] [[2021]] ||Hirsute Hippo{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Ubuntu 21.04 bolo vydané - Linux E X P R E S [395] => | periodikum = www.linuxexpres.cz [396] => | url = https://www.linuxexpres.cz/aktuality/ubuntu-21-04-bolo-vydane [397] => | datum přístupu = 2021-04-22 [398] => }} (huňatý [[hroch]]) [399] => |- [400] => | style="background-color:#fa8072"| 21.10 || [[14. říjen|14. října]] [[2021]] || Impish Indri (rošťácký [[Lemur (rod)|lemur]]) [401] => |- [402] => | style="background-color:#A0E75A"| '''22.04 LTS''' || [[21. duben|21. dubna]] [[2022]] || Jammy Jellyfish (šťastná [[medúza]]) [403] => |- [404] => | style="background-color:#fa8072"| 22.10 || [[20. říjen|20. října]] [[2022]] || Kinetic Kudu (pohyblivá [[antilopa]]) [405] => |- [406] => | style="background-color:#fa8072"| 23.04 || [[20. duben|20. dubna]] [[2023]] [https://discourse.ubuntu.com/t/lunar-lobster-release-schedule/27284 Lunar Lobster Release Schedule]|| Lunar Lobster (měsíční [[humr]]) [407] => |- [408] => | style="background-color:#A0E75A"| 23.10 || [[12. říjen|12. října]] [[2023]] {{Citace elektronické monografie [409] => | titul = Canonical releases Ubuntu 23.10 Mantic Minotaur [410] => | url = https://canonical.com/blog/canonical-releases-ubuntu-23-10-mantic-minotaur [411] => | vydavatel = Canonical [412] => | datum_vydání = 2023-10-12 [413] => | datum_přístupu = 2023-10-21 [414] => }}|| Mantic Minotaur{{Citace elektronického periodika [415] => | titul = Ubuntu 23.10 bude „Mantic Minotaur“, blíží se vydání Debianu 12 [416] => | periodikum = www.root.cz [417] => | url = https://www.root.cz/clanky/ubuntu-23-10-bude-mantic-minotaur-blizi-se-vydani-debianu-12/ [418] => | datum přístupu = 2023-05-01 [419] => }} (jasnozřivý [[Mínótauros|Minotaurus]]) [420] => |- [421] => | style="background-color:#A0E75A"| '''24.04 LTS''' || [[25. duben|25. dubna]] [[2024]] {{Citace webu [422] => | titul = Noble Numbat Release Schedule [423] => | url = https://discourse.ubuntu.com/t/noble-numbat-release-schedule/35649 [424] => | datum_přístupu = 2024-03-29 [425] => | jazyk = en [426] => }} || Noble Numbat{{Citace elektronického periodika [427] => | příjmení1 = Krčmář [428] => | jméno1 = Petr [429] => | titul = Vyšlo Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat s GNOME 46 [430] => | periodikum = Root.cz [431] => | datum_vydání = 2024-04-25 [432] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/vyslo-ubuntu-24-04-lts-noble-numbat-s-gnome-46/ [433] => | datum_přístupu = 2024-04-25 [434] => }} (vznešený [[Mravencojed žíhaný|mravencojed]]){{Citace elektronického periodika [435] => | příjmení = Fikar [436] => | jméno = Jan [437] => | titul = Ubuntu 24.04 bude Noble Numbat [438] => | periodikum = Root.cz [439] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/ubuntu-24-04-bude-noble-numbat/ [440] => | jazyk = cs [441] => | datum přístupu = 2023-10-28 [442] => }} [443] => |- [444] => | style="background-color:#87ceeb"| 24.10 || říjen [[2024]] [445] => |} [446] => [447] => === Dlouhodobá podpora (LTS) === [448] => Jednou za dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou (LTS – Long-Term Support), což byla dříve verze s 36měsíční podporou pro [[desktop]] a 60měsíční podporou pro [[server]]y. Od vydání Ubuntu 12.04 (rok 2012) je podpora u obou verzí LTS shodně pět let. Standardní verze, které vycházejí v půlročních cyklech, měly dříve délku podpory 18 měsíců, od verze Ubuntu 13.04 je délka podpory těchto standardních verzí již jen 9 měsíců. [449] => [450] => Nejnovější vydaná verze s dlouhodobou podporou je Ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish z dubna 2022, s prodlouženou životností do roku 2027. [451] => [452] => == Reference == [453] => [454] => [465] => {{Citace monografie [466] => | příjmení = Bíbr [467] => | jméno = Ivan [468] => | odkaz na autora = [469] => | spoluautoři = a kol. [470] => | titul = Ubuntu 8.10 CZ: Příručka uživatele Linuxu [471] => | vydání = 1 [472] => | vydavatel = Computer Press [473] => | místo = Brno [474] => | rok = 2008 [475] => | typ kapitoly = kapitola [476] => | kapitola = Ubuntu jako distribuce Linuxu [477] => | strany = 13 [478] => | počet stran = 270 [479] => | přílohy = 2 dvouvrstvá instalační DVD [480] => | isbn = 978-80-251-2332-4 [481] => | poznámka = Na obálce uvedeno Ivan Bíbr a kolektiv; Obálkový podnázev: praktická příručka uživatele Linuxu [482] => }} [483] => [484] => {{Citace elektronické monografie [485] => | titul = programy:práce_s_daty:ubuntuone [Ubuntu Česká republika] [486] => | url = http://wiki.ubuntu.cz/programy/práce_s_daty/ubuntuone?redirect=1 [487] => | lokace = Ubuntu Wiki [488] => | datum vydání = [489] => | datum aktualizace = 2012-08-30 [490] => | datum přístupu = 2017-11-02 [491] => }} [492] => [493] => {{Citace elektronické monografie [494] => | autor = Ubuntu [495] => | titul = instalace_programů:centrum_softwaru_pro_ubuntu:placený_software [Ubuntu Česká republika] [496] => | url = http://wiki.ubuntu.cz/instalace_programů/centrum_softwaru_pro_ubuntu/placený_software?redirect=1 [497] => | lokace = Ubuntu Wiki [498] => | datum vydání = 2010-12-02 [499] => | datum aktualizace = 2012-08-10 [500] => | datum přístupu = 2017-11-03 [501] => }} [502] => [503] => {{Citace elektronické monografie [504] => | příjmení = Trefný [505] => | jméno = Vojtěch [506] => | titul = Unity v Ubuntu 11.04 jako výchozí [507] => | url = http://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=51370.0 [508] => | vydavatel = Simple Machines [509] => | datum vydání = 2010-10-25 [510] => | datum přístupu = 2017-11-03 [511] => }} [512] => {{Citace elektronické monografie [513] => | autor = [514] => | titul = RaringRingtail/ReleaseNotes [515] => | url = http://wiki.ubuntu.com/RaringRingtail/ReleaseNotes#Support_lifespan_reduced [516] => | lokace = Ubuntu Wiki [517] => | datum vydání = [518] => | datum aktualizace = 2013-09-12 [519] => | datum přístupu = 2017-11-03 [520] => | jazyk = en [521] => }} [522] => {{Citace elektronické monografie [523] => | příjmení = Silber [524] => | jméno = Jane [525] => | vydavatel = Canonical Ltd [526] => | titul = Ubuntu One Blog » Blog Archive » Shutting down Ubuntu One file services [527] => | url = http://voices.canonical.com/ubuntuone/2014/04/02/shutting-down-ubuntu-one-file-services [528] => | datum vydání = 2014-04-02 [529] => | datum přístupu = 2017-11-04 [530] => | jazyk = en [531] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140407085821/http://voices.canonical.com/ubuntuone/2014/04/02/shutting-down-ubuntu-one-file-services/ [532] => | datum archivace = 2014-04-07 [533] => | nedostupné = ano [534] => }} [535] => {{Citace elektronické monografie [536] => | titul = UtopicUnicorn/ReleaseNotes [537] => | url = http://wiki.ubuntu.com/UtopicUnicorn/ReleaseNotes [538] => | lokace = Ubuntu Wiki [539] => | datum aktualizace = 2015-04-23 [540] => | datum přístupu = 2017-11-04 [541] => | jazyk = en [542] => }} [543] => {{Citace elektronického periodika [544] => | příjmení = Bořánek [545] => | jméno = Roman [546] => | titul = Ubuntu 14.10 Utopic Unicorn: vydání, které nebylo [547] => | url = http://www.root.cz/clanky/ubuntu-14-10-utopic-unicorn-vydani-ktere-nebylo [548] => | periodikum = Root.cz [549] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [550] => | odkaz na periodikum = Root.cz [551] => | datum vydání = 2014-10-24 [552] => | datum přístupu = 2017-11-04 [553] => | issn = 1212-8309 [554] => }} [555] => {{Citace elektronické monografie [556] => | titul = VividVervets/ReleaseNotes [557] => | url = http://wiki.ubuntu.com/VividVervet/ReleaseNotes [558] => | lokace = Ubuntu Wiki [559] => | datum aktualizace = 2015-09-13 [560] => | datum přístupu = 2017-11-04 [561] => | jazyk = en [562] => }} [563] => {{Citace elektronického periodika [564] => | příjmení = Bořánek [565] => | jméno = Roman [566] => | titul = Ubuntu 15.04 a deriváty: premiéra systemd, nové KDE a Xfce [567] => | periodikum = Root.cz [568] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [569] => | odkaz na periodikum = Root.cz [570] => | datum vydání = 24-04-2015 [571] => | datum přístupu = 01-05-2017 [572] => | url = http://www.root.cz/clanky/ubuntu-15-04-a-derivaty-premiera-systemd-nove-kde-a-xfce [573] => | issn = 1212-8309 [574] => }} [575] => {{Citace elektronické monografie [576] => | titul = WilyWerewolf/ReleaseNotes [577] => | url = http://wiki.ubuntu.com/WilyWerewolf/ReleaseNotes [578] => | lokace = Ubuntu Wiki [579] => | datum aktualizace = 2016-01-21 [580] => | datum přístupu = 2017-11-04 [581] => | jazyk = en [582] => }} [583] => {{Citace elektronické monografie [584] => | titul = XenialXerus/ReleaseNotes [585] => | url = http://wiki.ubuntu.com/XenialXerus/ReleaseNotes [586] => | lokace = Ubuntu Wiki [587] => | datum přístupu = 01-05-2017 [588] => | jazyk = en [589] => }}{{Citace elektronického periodika [590] => | příjmení = Bořánek [591] => | jméno = Roman [592] => | titul = Ubuntu 16.04 LTS: pětiletá podpora a alternativní balíčky snap [593] => | periodikum = Root.cz [594] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [595] => | odkaz na periodikum = Root.cz [596] => | datum vydání = 21-04-2016 [597] => | datum přístupu = 01-05-2017 [598] => | url = http://www.root.cz/clanky/ubuntu-16-04-lts-petileta-podpora-a-alternativni-balicky-snap [599] => | issn = 1212-8309 [600] => }} [601] => {{Citace elektronické monografie [602] => | titul = YakketyYak/ReleaseNotes [603] => | url = http://wiki.ubuntu.com/YakketyYak/ReleaseNotes [604] => | lokace = Ubuntu Wiki [605] => | datum aktualizace = 2016-11-07 [606] => | datum přístupu = 2017-11-04 [607] => | jazyk = en [608] => }}{{Citace elektronického periodika [609] => | příjmení = Bořánek [610] => | jméno = Roman [611] => | titul = Ubuntu 16.10 stále bez nového Unity, MATE přechází na GTK+ 3 [612] => | periodikum = Root.cz [613] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [614] => | odkaz na periodikum = Root.cz [615] => | datum vydání = 14-10-2016 [616] => | datum přístupu = 01-05-2017 [617] => | url = http://www.root.cz/clanky/ubuntu-16-10-stale-bez-noveho-unity-mate-prechazi-na-gtk-3 [618] => | issn = 1212-8309 [619] => }} [620] => {{Citace elektronické monografie [621] => | titul = ZestyZapus/ReleaseNotes [622] => | url = http://wiki.ubuntu.com/ZestyZapus/ReleaseNotes [623] => | lokace = Ubuntu Wiki [624] => | datum aktualizace = 2017-06-28 [625] => | datum přístupu = 2017-11-04 [626] => | jazyk = en [627] => }}{{Citace elektronického periodika [628] => | příjmení = Bořánek [629] => | jméno = Roman [630] => | titul = Ubuntu 17.04: konec swapových oddílů a podpory PowerPC [631] => | periodikum = Root.cz [632] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [633] => | odkaz na periodikum = Root.cz [634] => | datum vydání = 13-04-2017 [635] => | datum přístupu = 01-05-2017 [636] => | url = http://www.root.cz/clanky/ubuntu-17-04-konec-swapovych-oddilu-a-podpory-powerpc [637] => }} [638] => {{Citace elektronické monografie [639] => | příjmení = Shuttleworth [640] => | jméno = Mark [641] => | odkaz na autora = Mark Shuttleworth [642] => | titul = Growing Ubuntu for cloud and IoT, rather than phone and convergence [643] => | url = http://insights.ubuntu.com/2017/04/05/growing-ubuntu-for-cloud-and-iot-rather-than-phone-and-convergence [644] => | vydavatel = Canonical Ltd [645] => | datum vydání = 2017-04-05 [646] => | datum přístupu = 2017-11-04 [647] => | jazyk = en [648] => }} [649] => {{Citace elektronického periodika [650] => | titul = Ubuntu 18.04 nabídne minimální instalaci, čistý systém jen s prohlížečem [651] => | url = http://www.root.cz/zpravicky/ubuntu-18-04-nabidne-minimalni-instalaci-cisty-system-jen-s-prohlizecem [652] => | periodikum = Root.cz [653] => | vydavatel = Internet Info, s.r.o. [654] => | odkaz na periodikum = Root.cz [655] => | datum vydání = 2018-0-2 [656] => | datum přístupu = 2018-02-21 [657] => | issn = 1212-8309 [658] => }} [659] => {{Citace elektronické monografie | titul = ArtfulAardvark/ReleaseSchedule | url = http://wiki.ubuntu.com/ArtfulAardvark/ReleaseSchedule | lokace = Ubuntu Wiki | datum aktualizace = 2017-05-24 | datum přístupu = 2017-11-04 | jazyk = en}} [660] => {{Citace elektronické monografie | titul = BionicBeaver/ReleaseSchedule | url = http://wiki.ubuntu.com/BionicBeaver/ReleaseSchedule | lokace = Ubuntu Wiki | datum aktualizace = 2017-10-24 | datum přístupu = 2017-10-30 | jazyk = en}} [661] => {{Citace elektronické monografie | titul = CosmicCuttlefish/ReleaseSchedule | url = https://wiki.ubuntu.com/CosmicCuttlefish/ReleaseSchedule | lokace = Ubuntu Wiki | datum aktualizace = 2018-06-19 | datum přístupu = 2019-04-24 | jazyk = en}} [662] => {{Citace elektronické monografie | titul = BionicBeaver/ReleaseSchedule | url = https://wiki.ubuntu.com/DiscoDingo/ReleaseSchedule | lokace = Ubuntu Wiki | datum aktualizace = 2019-02-18 | datum přístupu = 2019-04-24 | jazyk = en}} [663] => {{Citace elektronického periodika [664] => | příjmení1 = Václavík [665] => | jméno1 = Lukáš [666] => | titul = Vyšlo Ubuntu 19.10 Eoan Ermine. Přidává drobnosti a je prý plynulejší než dřív [667] => | periodikum = Cnews.cz [668] => | datum_vydání = 2019-10-18 [669] => | url = https://www.cnews.cz/linux-ubuntu-19-10-eoan-ermine-novinky [670] => | datum_přístupu = 2019-11-01 [671] => }} [672] => {{Citace elektronického periodika [673] => | příjmení1 = Krčmář [674] => | jméno1 = Petr [675] => | titul = Vyšlo Ubuntu 19.10 Eoan Ermine [676] => | periodikum = Root.cz [677] => | datum_vydání = 2019-10-17 [678] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/vyslo-ubuntu-19-10-eoan-ermine/ [679] => | datum_přístupu = 2019-11-01 [680] => }} [681] => {{Citace elektronického periodika [682] => | příjmení1 = Krčmář [683] => | jméno1 = Petr [684] => | titul = Potvrzeno: Ubuntu 20.10 je Groovy Gorilla, vývoj začal [685] => | periodikum = Root.cz [686] => | datum_vydání = 2020-04-28 [687] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/potvrzeno-ubuntu-20-10-je-groovy-gorilla-vyvoj-zacal/ [688] => | datum_přístupu = 2020-05-18 [689] => }} [690] => {{Citace elektronického periodika [691] => | příjmení1 = Fikar [692] => | jméno1 = Jan [693] => | titul = Ubuntu 22.04 LTS bude Jammy Jellyfish [694] => | periodikum = Root.cz [695] => | datum_vydání = 2021-10-16 [696] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/ubuntu-22-04-lts-bude-jammy-jellyfish/ [697] => | datum_přístupu = 2021-10-27 [698] => }} [699] => {{Citace elektronického periodika [700] => | příjmení1 = Ježek [701] => | jméno1 = David [702] => | titul = Ubuntu 22.10 Kinetic Kudu přináší jádro 5.19 či oficiální verzi s Unity [703] => | periodikum = Root.cz [704] => | datum_vydání = 2022-10-21 [705] => | url = https://www.root.cz/clanky/ubuntu-22-10-kinetic-kudu-prinasi-jadro-5-19-ci-oficialni-verzi-s-unity/ [706] => | datum_přístupu = 2022-10-29 [707] => }} [708] => [709] => [710] => == Související články == [711] => * [[Distribuce založené na Ubuntu]] [712] => * [[Seznam distribucí Linuxu]] [713] => [714] => === Distribuce odvozené od Ubuntu === [715] => [716] => ==== Oficiální ==== [717] => * [[Kubuntu]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[KDE]] [718] => * [[Xubuntu]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[Xfce]] [719] => * [[Lubuntu]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[LXQt]] [720] => * [[Ubuntu MATE]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[MATE]] [721] => * [[Ubuntu Studio]] – Ubuntu přizpůsobené pro práci s multimédii [722] => * [[Edubuntu]] – Ubuntu pro vzdělávání [723] => * [[Ubuntu Cinnamon]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[Cinnamon]] [724] => * [[Ubuntu Budgie]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[Budgie (uživatelské rozhraní)|Budgie]] [725] => * [[Ubuntu Kylin]] – Ubuntu přizpůsobené pro čínské uživatele [726] => [727] => ==== Neoficiální ==== [728] => * [[Linux Mint]] – oblíbená linuxová distribuce založená na Ubuntu či Debianu [729] => * [[elementary OS]] – přívětivá distribuce známá pro své uživatelské rozhraní [730] => * [[Trisquel GNU/Linux]] – projekt plně svobodného systému bez proprietárního softwaru nebo firmwaru [731] => * [[LiMux]] – distribuce německého města Mnichov určená pro provoz na městských počítačích [732] => * [[GendBuntu]] – francouzská distribuce přizpůsobená pro francouzské četnictvo (Gendarmerie, [[Francouzština#Abeceda a v.C3.BDslovnost|výslovnost]] [žãdarməri]) [733] => * [[Kodibuntu]] – distribuce Linuxu určená pro aplikaci [[Kodi]] na [[Raspberry Pi]] a jiných počítačích pro domácí kina [734] => * [[Pop! OS]] – distribuce s prostředím [[GNOME]] od [[System76]]; je považována za [[Uživatelská přívětivost|uživatelsky přívětivou]] [735] => [736] => ==== Zastaralé ==== [737] => * [[Mythubuntu]] – Televizní systém pro [[MythTV]] [738] => * [[Ubuntu GNOME]] – Ubuntu s desktopovým prostředím [[GNOME]] [739] => [740] => == Externí odkazy == [741] => * {{Commonscat}} [742] => * {{Wikislovník|heslo=Ubuntu}} [743] => * {{Wikiverzita|kurs=Ubuntu}} [744] => * {{Wikizprávy|zpráva=Vyšlo Ubuntu 14.04 LTS, Trusty Tahr}} [745] => * {{Commons}} [746] => [747] => === Oficiální zdroje === [748] => * {{en}} [https://www.canonical.com Domovská stránka společnosti Canonical], sponzora vývoje Ubuntu [749] => * {{en}} [https://help.ubuntu.com Oficiální Ubuntu dokumentace] [750] => * {{en}} [https://wiki.ubuntu.com Ubuntu Wiki] [751] => * {{en}} [https://ubuntuforums.org Oficiální fórum Ubuntu] [752] => [753] => === Neoficiální zdroje === [754] => * {{cs}} [https://www.ubuntu.cz Propagační web Ubuntu] [755] => * {{cs}} [https://forum.ubuntu.cz Fórum Ubuntu] [756] => * {{cs}} [https://wiki.ubuntu.cz Komunitně psané návody a dokumentace k systému Ubuntu] [757] => * {{cs}} [http://www.abclinuxu.cz/clanky/rozhovory/mark-shuttleworth Rozhovor s Markem Shuttleworthem na AbcLinuxu.cz] [758] => * {{cs}} [http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ubuntu-i-pro-mobilni-zarizeni Ubuntu i pro mobilní zařízení] [759] => * {{cs}} [http://www.virtage.cz/ucebnice/lib/usrv1-ubuntu-debian-linux-spravce-serveru-i/index.html Učebnice „Ubuntu/Debian Linux správce serveru“] {{Wayback|url=http://www.virtage.cz/ucebnice/lib/usrv1-ubuntu-debian-linux-spravce-serveru-i/index.html |date=20140826113132 }} [760] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20090107024533/http://ubuntuguide.org/ Ubuntu Guide] – Neoficiální nápověda, manuál, tipy, FAQ a softwarový průvodce [761] => * {{en}} [http://ubuntu-manual.org/ Ubuntu Manual Project] – Neoficiální průvodce pro začínající uživatele systému Ubuntu [762] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20160124234031/http://ubuntusoftware.cz/ UbuntuSoftware.cz] – Vyhledávač instalačních balíčků pro distribuci Ubuntu v oficiálních repozitářích [763] => [764] => {{Operační systémy}} [765] => {{Autoritní data}} [766] => {{Portály|Svobodný software|Linux}} [767] => [768] => [[Kategorie:Ubuntu| ]] [769] => [[Kategorie:Distribuce založené na Debianu]] [770] => [[Kategorie:Svobodné operační systémy]] [] => )
good wiki

Ubuntu

Ubuntu je svobodná a otevřená linuxová distribuce založená na Debian GNU/Linux. Ubuntu je oficiálně vydáváno ve třech vydáních: pro stolní počítače, servery, a třetí pro různá zařízení internetu věcí a pro roboty.

More about us

About

Pochází z jihoafrické kultury a jeho kořeny sahají do skupinových tradic, které zdůrazňují hodnotu spolupráce a komunity. Slovo "ubuntu" v překladu vyjadřuje myšlenku, že "já jsem, protože my jsme", což odráží pocit spojení mezi lidmi. Tato filozofie nás inspiruje, abychom si vážili našich vztahů a vzájemně se podporovali, což přispívá k harmonii a stabilitě společnosti. Ubuntu nás učí, že individuální úspěch je úzce spjat s celkovým blahobytem komunity. V praxi to znamená, že sdílení radosti, ale také těžkostí, posiluje naše vazby a vytváří silnější a odolnější společnost. Principy ubuntua se prosazují v různých oblastech, jako je vzdělávání, podnikání a sociální služby. Mnoho organizací a jednotlivců se snaží integrovat tuto filozofii do svých činností s cílem budovat udržitelný rozvoj a zlepšovat kvalitu života pro všechny. Dnešní svět čelí mnoha výzvám, ale uvnitř této filozofie se skrývají hodnoty, které mohou přispět k pozitivním změnám. Ubuntu nás vede k empatii, porozumění a spolupráci, což může být klíčem k překonání překážek a budování lepší budoucnosti pro nás všechny. Věříme, že právě tyto lidské kvality mohou přinést naději a proměnit svět k lepšímu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Unity (uživatelské rozhraní)','GNOME','Canonical','Centrum softwaru pro Ubuntu','18. říjen','2004','Ubuntu One','2013','2012','23. duben','ARM','2005'

2004

2005

2012

2013

ARM

Canonical

GNOME