Array ( [0] => 15484062 [id] => 15484062 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uganda [uri] => Uganda [3] => Drawing showing a caesarean operation taking place in Uganda Wellcome M0001058.jpg [img] => Drawing showing a caesarean operation taking place in Uganda Wellcome M0001058.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Ugandy [2] => | úřední název česky = Ugandská republika [3] => | úřední název = Republic of Uganda
Jamhuri ya Uganda [4] => | vlajka = Flag of Uganda.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Ugandy [6] => | znak = Coat of arms of Uganda.svg [7] => | mapa umístění = Uganda (orthographic projection).svg [8] => | rozloha = 241 559https://www.gou.go.ug/topics/facts-figures [9] => | rozlmisto = 81 [10] => | procent vody = 15,39 [11] => | počet obyvatel = 45 850 000 [12] => | obyvmisto = 34 [13] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [14] => | hustota = 169 [15] => | hustmisto = 86 [16] => | HDI = 0,550 [17] => | HDIvývoj = medium [18] => | HDIvýše = nízký [19] => | HDI aktuální k = 2022 [20] => | HDImísto = 159 [21] => | jazyk = [[angličtina]], [[svahilština]], [[gandština]] a další jazyky [22] => | náboženství = [[Křesťanství|křesťané]] 85,1%(katolíci 41,9%, anglikáni 31,9%), islám 12,1% [23] => | nejvyšší hora = [[Margherita Peak]] [24] => | výška nejvyšší hory = 5110 [25] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [26] => | hlavní město = [[Kampala]] [27] => | funkce1 = Prezident [28] => | vládce1 = [[Yoweri Museveni|Yoweri Kaguta Museveni]] [29] => | funkce2 = Premiér [30] => | vládce2 = [[Robinah Nabbanja]] [31] => | článek o hymně = Hymna Ugandy [32] => | hymna = Oh Uganda, Land of Beauty [33] => | motto = For God and My Country [34] => | motto překlad = Pro Boha a mou zemi{{Citace elektronické monografie [35] => | příjmení = Palát [36] => | jméno = Pavel [37] => | titul = F - hesla [38] => | url = http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-f-hesla-469 [39] => | datum vydání = 2016-10-08 [40] => | datum aktualizace = 2017-02-16 [41] => | datum přístupu = 2017-06-08 [42] => | vydavatel = Heraldická Terminologická Konvence [43] => | jazyk = cs [44] => }} [45] => | datum vzniku = [[9. říjen|9. října]] [[1962]] [46] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [47] => | měna = [[ugandský šilink]] [48] => | kód měny = UGX [49] => | HDP/ob. = 3 062{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2022-01-14}} [50] => | HDP/ob.misto = 169 [51] => | HDP aktuální k = 2022 [52] => | ison = 800 [53] => | iso3 = UGA [54] => | iso2 = UG [55] => | mpz = [[EAU]] [56] => | doména = ug [57] => | předvolba = +256 [58] => | čas = +3 [59] => | commonscat = Uganda [60] => | soubor hymny = Ugandan national anthem, performed by the U.S. Navy Band.ogg [61] => }} [62] => '''Uganda''', plným názvem '''Ugandská republika''', je [[prezidentská republika]], nacházející se ve východní [[Afrika|Africe]], která hraničí s [[Keňa|Keňou]] na východě, s [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]] na severu, s [[Konžská demokratická republika|Demokratickou republikou Kongo]] na západě, se [[Rwanda|Rwandou]] na jihozápadě a s [[Tanzanie|Tanzanií]] na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]], kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 241 548 km² a žije zde 40 milionů lidí (2017); patří mezi nejhustěji zalidněné země Afriky a počet obyvatel nadále rychle roste. Název země je odvozen z názvu tradičního království [[Buganda]], jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města [[Kampala|Kampaly]]. [63] => [64] => == Historie == [65] => {{Viz též|Dějiny Ugandy}} [66] => [67] => [[Soubor:Owen Falls Dam construction.jpg|náhled|vlevo|Stavba přehrady Owen Falls na [[Bílý Nil|Bílém Nilu]] poblíž [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]]]] [68] => [[Soubor:Idi Amin -Archives New Zealand AAWV 23583, KIRK1, 5(B), R23930288.jpg|náhled|vlevo|Diktátor [[Idi Amin]]]] [69] => O dějinách Ugandy před příchodem [[Arabové|Arabů]] a [[Evropa]]nů v polovině [[19. století]] se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př. n. l. [70] => [71] => Když sem v [[19. století]] dorazili Arabové a Evropané, narazili na několik nezávislých království, kterými byly především [[Buganda]], [[Buňoro-Kitara]], [[Nkore]] a [[Tóro (království)|Tóro]]. Největší z těchto království byla Buganda, existující dnes jako součást Ugandy. Dále zde existovala ještě [[Busoga|busogská]] [[knížectví]] a několik dalších menších států. S Evropany a Araby sem přišel [[Islám]] a [[křesťanství]].{{Doplňte zdroj}} [72] => [73] => Uganda se roku [[1888]] dostala do správy [[Britská Východoafrická společnost|Britské Východoafrické společnosti]] a od roku [[1894]] byla [[Spojené království|britským]] [[protektorát]]em. [[30. červen|30. června]] [[1896]] byl protektorát rozšířen na Buňoro-Kitaru, Busogu, Nkore, Tóro a další oblasti, a vzniká ''protektorát Uganda''. Roku [[1901]] se pak v jeho rámci Nkore a několik menších států sjednotilo do království [[Ankole]]. [[1. duben|1. dubna]] [[1902]] byly východní oblasti tehdejšího Ugandského protektorátu začleněny do pozdější [[Keňa|Keni]]. Hranice protektorátu doznaly během následujících let ještě několika změn. V červenci [[1906]] pak došlo v rámci Ugandy ke sjednocení busogských knížectví a vzniku útvaru dnes známého jako království [[Busoga]].{{Doplňte zdroj}} [74] => [75] => Roku [[1962]] pak získala Uganda nezávislost. Současně vstoupila v platnost nová ústava, která v Ugandě zavedla státní zřízení, jež bylo mixem [[federace]] a unitárního státu. Na jejím základě mělo království [[Buganda]] (současně jedna ze 4 tehdejších formálních oblastí – vedle [[Severní oblast|Severní]], [[Západní oblast|Západní]] a [[Východní oblast]]i) rozsáhlou, a další 4 celky (království [[Ankole]], království [[Buňoro-Kitara]], království [[Tóro (království)|Tóro]] a území [[Busoga]]) omezenou [[autonomie|autonomii]]. Dále zde bylo 10 distriktů ([[Acholi]], [[Bukedi]], [[Bugisu]], [[Karamoja]], [[Kigezi]], [[Lango (distrikt)|Lango]], [[Madi]], [[Sebei]], [[Teso]], [[Západní Nil]]) a teritorium [[Mbale (teritorium)|Mbale]], které autonomii neměly. Roku [[1966]] první ugandský předseda vlády [[Milton Obote|Apollo Milton Obote]] provedl státní převrat, zrušil ústavu a prohlásil se prezidentem. Byl to první z řady převratů, které v zemi probíhaly až do poloviny 80. let. [[24. květen|24. května]] [[1966]] pak tato krize vyvrcholila krvavým útokem ugandské armády pod vedením generála [[Idi Amin|Idiho Amina]] na palác bugandského krále, kterému se však podařilo uniknout do [[exil]]u ve [[Spojené království|Velké Británii]], kde za podezřelých okolností po třech letech zemřel. K tomuto útoku dal pokyn sám Obote, který se snažil zbavit svých politických soupeřů, jímž byl i bugandský král. [[8. září]] [[1967]] pak vstoupila v platnost nová ústava, která rušila království a Ugandu přeměnila v centralisticky řízený stát. Bývalá království byla (s výjimkou Bugandy, jejíž území i nadále tvořilo provincii Bugandu se čtyřmi distrikty) přeměněna v pouhé distrikty centralizované Ugandy.{{Doplňte zdroj}} [76] => [77] => [[25. leden|25. ledna]] [[1971]] převzal Idi Amin moc a vládl následující desetiletí s pomocí armády.{{Doplňte zdroj}} [78] => [79] => Za vlády Idiho Amina bylo zavražděno 300 000 Uganďanů, došlo k vyhnání podnikavé [[Indie|indické]] menšiny a rozvratu [[ekonomika|ekonomiky]]. Jeho vláda skončila [[13. duben|13. dubna]] [[1979]] po invazi [[Tanzanie|tanzanských]] vojsk podporovaných ugandským exilem. Situace se mírně zlepšila po návratu Apolla Miltona Oboteho, který byl roku [[1985]] opětovně svržen.{{Doplňte zdroj}} [80] => [81] => Současný prezident, [[Yoweri Museveni]], je u moci od roku [[1986]] a patří k nové generaci afrických vůdců. Je však kritizován za návrh ústavní změny, která by mu umožnila ucházet se potřetí o prezidentský post. [82] => Za jeho vlády došlo roku [[1993]] k přijetí nové ústavy, která umožnila znovunastolení tradičních vůdců a obnovu království. Během roku [[1993]] pak došlo k obnově království [[Ankole]], [[Buganda]], [[Buňoro-Kitara]], [[Busoga]] a [[Tóro (království)|Tóro]]. Obnovená království však nyní mají už jen spíše obřadní funkci bez skutečné autonomie. [[17. březen|17. března]] [[2008]] pak ugandská vláda uznala existenci dalšího království - [[Rwenzururu]], vyhlášeného na území, které do 60. let 20. století tvořilo západní části Tóra. V zemi řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci, kde by měla tato království i ostatní regiony (v podstatě historické distrikty z 60. let [[20. století]]) postavení spolkových států se stejným stupněm rozsáhlé autonomie (což v letech [[1962]]–[[1967]] nefungovalo).{{Doplňte zdroj}} [83] => [84] => V zemi probíhal od roku 1986 občanský konflikt vedený [[Boží armáda odporu|Boží armádou odporu]]. Během konfliktu bylo ze svých domovů uneseno mnoho dětí, které byly násilím nuceny bojovat na straně Armády Božího Odporu, vedené [[Joseph Kony|Josephem Konym]]. Od roku 2007 probíhají mírová jednání. Celý konflikt si vyžádal mnoho lidských životů.{{Doplňte zdroj}} [85] => [86] => == Státní symboly == [87] => === Vlajka === [88] => [89] => {{Podrobně|Vlajka Ugandy}} [90] => [91] => Ugandská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se šesti vodorovnými pruhy v barvách černé, žluté, červené, černé, žluté a červené. V jejím středu je v bílém kruhu o poloměru šířky jednoho pruhu hnědý [[jeřáb královský]], shlížející směrem k [[Žerď|žerdi]]. [92] => [93] => === Hymna === [94] => [95] => {{Podrobně|Hymna Ugandy}} [96] => [97] => Ugandská hymna je píseň ''Oh Uganda, Land of Beauty'' ({{Vjazyce2|cs|''Ó Ugando, země krásy''}}). Text i hudbu složil George Wilberforce Kakoma. Hymna Ugandy je nejkratší hymna na světě (má pouhých 9 taktů), proto se příležitostně hraje dvakrát za sebou). [98] => [99] => == Geografie == [100] => [[Soubor:Mount Khadam, Uganda.JPG|náhled|Mount Kadam]] [101] => Přestože je Uganda vnitrozemský stát, má přístup k několika velkým vodním plochám, jako je [[Viktoriino jezero]], [[Albertovo jezero]], jezero [[Kyoga]] a [[Edwardovo jezero]]. Uganda se rozkládá na plošině s průměrnou nadmořskou výškou okolo 900 m. Převažuje zde tropické podnebí, které se však v různých částech země poněkud liší. Součástí Ugandy jsou i některé pobřežní ostrovy ve Viktoriině jezeře. Nejdůležitější města se nacházejí na jihu u Viktoriina jezera. Zde se nachází [[Kampala]] i blízké město [[Entebbe]].{{Doplňte zdroj}} [102] => [103] => === Podnebí === [104] => Uganda má tropické podnebí, které je zmírňováno vysokou nadmořskou výškou většiny území (1000–1500 m n. m.). Uganda proto byla označována jako „perla Afriky.“ Srážky postupně od jihu k severu ubývají, jižní část kolem Viktoriina jezera má klima tropického deštného pralesa s celoročními srážkami, zatímco při postupu k severu se postupně objevuje [[období sucha]].{{Doplňte zdroj}} [105] => [106] => == Politika == [107] => [[Soubor:BushMuseveniEntebbe2003.jpg|náhled|Americký prezident [[George W. Bush]] s prezidentem Yoweri Musevenim v Entebbe, Uganda, 11. července 2003]] [108] => [[Soubor:Uganda Anti-Homosexuality Bill protest.jpg|náhled|Protesty v New Yorku proti ugandskému [[LGBT práva v Ugandě|zákonu kriminalizující homosexualitu]].]] [109] => Od roku [[1995]] má země novou ústavu. V ní je zakotvena existence jednokomorového Národního [[parlament]]u ''(National Parliament)'' s 303 poslanci s pětiletým funkčním obdobím, z nichž 81 nominují různé zájmové skupiny včetně [[žena|žen]] a ugandské armády. Zbytek (214 poslanců) je voleno přímo. Podle této ústavy byl také omezen vliv prezidenta a posílen vliv parlamentu. Prezident je současně hlavou státu i vlády. Jmenuje předsedu vlády, který mu pomáhá při plnění jeho úkolů.{{Doplňte zdroj}} [110] => [111] => Ve snaze omezit sektářské násilí politických stran zavedl současný prezident [[Yoweri Museveni]] po svém nástupu do funkce v roce [[1986]] zákaz jejich politických aktivit. Politické strany sice i nadále existovaly, ale nesměly kandidovat ve volbách, v nichž se volily pouze osobnosti (i když mohly být členy některé politické strany). V [[referendum|referendu]] konaném [[28. červenec|28. července]] [[2005]] se však hlasující vyslovili pro zrušení tohoto 19letého zákazu.{{Doplňte zdroj}} [112] => [113] => V květnu 2023 podepsal prezident Museveni zákon, který trestá homosexuální styky doživotním vězením a zavádí tresty odnětí svobody za pouhé vyučování či podporu [[LGBT hnutí|LGBT komunity]].{{Citace elektronického periodika [114] => | titul = Doživotí za gay sex. Uganda přijala jeden z netvrdších zákonů na světě [115] => | periodikum = Seznam Zprávy [116] => | datum vydání = 2023-05-29 [117] => | datum přístupu = 2023-05-29 [118] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-dozivoti-za-gay-sex-uganda-prijala-jeden-z-netvrdsich-zakonu-na-svete-231689 [119] => | jazyk = cs [120] => }} [121] => [122] => Řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci.{{Citace elektronického periodika |titul=web ugandských federalistů |url=http://www.federo.org/ |datum přístupu=2013-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131230233013/http://www.federo.org/ |datum archivace=2013-12-30 }} [123] => [124] => === Přehled nejvyšších představitelů === [125] => 9. 10. 1962 – 9. 10. 1963 – Sir Walter Fleming Coutts – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu
[126] => 9. 10. 1963 – 2. 3. 1966 – Sir Edward Mutebi Mutesa II. – prezident; KY
[127] => 15. 4. 1966 – 25. 1. 1971 – [[Milton Obote|Apolo Milton Obote]] – prezident; UPC
[128] => 25. 1. 1971 – 21. 2. 1971 – [[Idi Amin|Idi Amin Dada Oumee]] – vojenská hlava státu; voj.
[129] => 21. 2. 1971 – 13. 4. 1979 – [[Idi Amin|Idi Amin Dada Oumee]] – prezident; voj.
[130] => 13. 4. 1979 – 20. 6. 1979 – [[Yusuf Lule|Yusufu Kironde Lule]] – prezident; UNLF
[131] => 20. 6. 1979 – 11. 5. 1980 – [[Godfrey Binaisa|Godfrey Lukongwa Binaisa]] – prezident; UNLF
[132] => 12. 5. 1980 – 22. 5. 1980 – [[Paulo Muwanga]] – předseda vojenské komise; UNLF
[133] => 22. 5. 1980 – 15. 12. 1980 – [[Prezidentská komise Ugandy|Saulo Musoke, Polycarp Nyamuchoncho, Yoweri Hunter Wacha-Olwol – prezidentská komise]]
[134] => 17. 12. 1980 – 27. 7. 1985 – [[Milton Obote|Apolo Milton Obote]] – prezident; UPC
[135] => 27. 7. 1985 – 29. 7. 1985 – [[Bazilio Olara-Okello|Basilio Olara Okello]] – předseda Vojenské rady; voj.
[136] => 29. 7. 1985 – 26. 1. 1986 – [[Tito Okello|Tito Lutwa Okello]] – předseda Vojenské rady; voj.
[137] => 26. 1. 1986 – 29. 1. 1986 – [[Yoweri Museveni|Yoweri Kaguta Museveni]] – velitel Národní armády odporu; voj./NMR
[138] => od 29. 1. 1986 – [[Yoweri Museveni|Yoweri Kaguta Museveni]] – prezident; NMR [139] => [140] => === Administrativní členění === [141] => [[Soubor:Mapa Ugandy.png|náhled|Mapa Ugandy]] [142] => Uganda se člení na [[Ugandské distrikty|134 distriktů]], formálně seskupených do 4 oblasti: [[Centrální oblast (Uganda)|Centrální]], [[Severní oblast (Uganda)|Severní]], [[Východní oblast (Uganda)|Východní]] a [[Západní oblast (Uganda)|Západní]]. Hlavní město má zvláštní statut. Distrikty jsou většinou pojmenované podle svého správního centra.{{Doplňte zdroj}} [143] => [144] => === Významná města === [145] => * [[Kampala]] – hlavní – 1 200 000 obyvatel [146] => * [[Džindža (Uganda)|Džindža]] – 61 000 obyvatel [147] => * [[Mbale]] – 54 000 obyvatel [148] => * [[Masaka]] – 49 000 obyvatel [149] => [150] => == Ekonomika == [151] => [152] => {{Podrobně|Ekonomika Ugandy}} [153] => [154] => [[Soubor:Uganda-Development.JPG|náhled|Hlavní město Kampala]] [155] => [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v 90. letech minulého století mírně rostl (až k 400 USD na hlavu), přesto je však země velice chudá. Ekonomice pomáhá stabilní politická situace a Uganďané žijící v zahraničí, kteří příbuzným posílají peníze ([[remitence]]) a investují do ekonomiky. Růst však zpomaluje epidemie [[AIDS]], protože v Ugandě je asi 2 miliony lidí nakaženo, navíc právě v této zemi byl objeven. Země vyváží kávu a dováží potraviny. Místní měnou je [[ugandský šilink]].{{Doplňte zdroj}} [156] => [157] => == Obyvatelstvo == [158] => [[Soubor:Languages of Uganda.png|náhled|Jazyky v Ugandě]] [159] => Uganda je vlastí mnoha různých etnických skupin, z nichž žádná nemá většinu. Nejpočetnější jsou kmeny [[Ganda]] a [[Karamodžong]]. Hovoří se zde přibližně 40 různými jazyky. Po osamostatnění Ugandy se stala [[angličtina]] úředním jazykem. Jazykem s nejvyšším počtem mluvčích je [[luganda]], jímž se hovoří v [[Buganda|Bugandě]]. V dalších oblastech Ugandy se hovoří místními kmenovými jazyky (na severu Ugandy je to např. jazyk Lacholi, patřící ke kmenu Acholi).{{Doplňte zdroj}} [160] => [161] => Na africké poměry je tu gramotnost poměrně vysoká – 69,9 %. V Ugandě je povinné školné, které chudým Uganďanům zamezuje v přístupu ke vzdělání. Střední věk obyvatelstva je 14 let až 11 let, Uganda je země s nejmladší populací na světě.http://www.nationmaster.com/graph/peo_med_age_tot-people-median-age-total Celkem 49,4 % populace je mladší čtrnácti let a v této kategorii je Uganda první na světě.{{Citace monografie [162] => | titul = Pocket World in Figures 2008 [163] => | vydavatel = [[The Economist]] [164] => | místo = Londýn [165] => | rok = 2007 [166] => | isbn = 978-1-86197-844-8 [167] => | počet stran = 254 [168] => | strany = 21 [169] => | jazyk = anglicky [170] => | url-access = registration [171] => | url = https://archive.org/details/pocketworldinfig0000unse [172] => }} [173] => [174] => Mezi nejčastější onemocnění vyskytující se v Ugandě patří [[malárie]], HIV/AIDS, TBC, hepatitida.{{Doplňte zdroj}} [175] => [176] => === Náboženství === [177] => [[Křesťanství]] a [[Islám]] se v Ugandě začaly šířit v 60. letech [[19. století]], kdy sem poprvé dorazili [[misionář]]i obou vyznání, snažící se vnutit své náboženství bugandskému králi.{{Doplňte zdroj}} [178] => [179] => V současnosti vypadá náboženské složení obyvatelstva následovně: 33 % [[katolictví|katolíci]], a 33 % [[Protestantismus|protestanti]], 16 % [[muslim]]ové a 18 % různé domorodé víry. V Ugandě, i přes různé vyznání jejích obyvatel, nedochází ke konfliktům s náboženským kontextem.{{Doplňte zdroj}} [180] => [181] => Podle [[Statistika|statistiky]] z roku 2014 je [[Náboženství|náboženská]] příslušnost v Ugandě následující: [[Protestantismus|protestantské církve]] 45,1 % ([[Anglikánská církev|anglikáni]] 32 %, [[Letniční hnutí|letniční]] a [[Evangelikalismus|evangelikálové]] 11,1 %, [[Adventisté sedmého dne|adventisté]] 1,7 %, [[Baptismus|baptisté]] 0,3 %), [[římskokatolická církev]] 39,3 %, [[Muslim|muslimové]] 13,7 %, další náboženství 1,6 %, bez vyznání 0,3 %.{{Citace monografie [182] => | titul = Uganda [183] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/uganda/ [184] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [185] => | jazyk = en [186] => }} V Ugandě je uzákoněná svoboda náboženského vyznání, ale předpokládá se, že náboženství je státem registrováno.{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Uganda [188] => | periodikum = web.archive.org [189] => | url = http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2009/127261.htm [190] => | datum vydání = 2009-11-30 [191] => | datum přístupu = 2022-10-18 [192] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091130031900/http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2009/127261.htm [193] => | datum archivace = 2009-11-30 [194] => }} Mezi další méně zastoupené církve patří [[Svědkové Jehovovi]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Ugandě]], východní [[Pravoslaví|pravoslavné církve]], [[Letniční hnutí|pentekostalismus]], [[Branhamismus|branhamisté]], reformovaní [[presbyteriáni]] v Ugandě, [[kvakeři]] a další.{{Citace periodika [195] => | příjmení = Havelka [196] => | jméno = Ondřej [197] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [198] => | titul = Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality [199] => | periodikum = Theologická revue [200] => | datum vydání = 2022 [201] => | ročník = 92 [202] => | číslo = 3 [203] => | strany = 291–309 [204] => }} Mnoho ugandských křesťanů vyznává zároveň některé z tradičních náboženství ([[vícečetná náboženská identita]]), případně jejich [[synkretismus]]. [205] => [206] => == Kultura == [207] => [[Soubor:Joshua Kiprui Cheptegei Eugene 2014.jpg|náhled|[[Joshua Cheptegei]]]] [208] => Uganda se od roku [[Letní olympijské hry 1956|1956]] účastní [[Olympijské hry|olympijských her]]. K roku 2021 získala čtyři zlaté medaile. Tu první získal na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1972|olympiádě v Mnichově]] roku 1972 překážkář [[John Akii-Bua]] na čtyřsetmetrové trati. Další zlato přišlo v Londýně 2012 díky maratonci [[Stephen Kiprotich|Stephenu Kiprotichovi]].{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Králem maratonu je Uganďan Kiprotich, Kreisinger doběhl na 67. místě [210] => | periodikum = iDNES.cz [211] => | url = https://www.idnes.cz/oh/londyn-2012/olympijsky-maraton-vyhral-ugandan-kiprotich.A120812_145447_oh-atletika_rou [212] => | datum vydání = 2012-08-12 [213] => | jazyk = cs [214] => | datum přístupu = 2021-08-24 [215] => }} Zatím nejúspěšnějšími hrami byly pro Ugandu ty v [[Letní olympijské hry 2020|Tokiu roku 2021]], z nichž přivezla dvě zlaté medaile, a to opět běžecké – [[Peruth Chemutaiová]] vyhrála překážkový závod na 3000 metrů{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = [217] => | jméno = [218] => | titul = Tokio 2020: Peruth Chemutaiová získala pre Ugandu prvú zlatú medailu [219] => | periodikum = Šport.sk [220] => | url = https://sport.aktuality.sk/c/zg0xprq/tokio-2020-peruth-chemutaiova-ziskala-pre-ugandu-prvu-zlatu-medailu/ [221] => | jazyk = sk [222] => | datum přístupu = 2021-08-24 [223] => }}, [[Joshua Cheptegei]] běh na 5000 metrů.{{Citace periodika [224] => | příjmení = Futterman [225] => | jméno = Matthew [226] => | titul = Joshua Cheptegei of Uganda wins the men’s 5,000 meters. [227] => | periodikum = The New York Times [228] => | datum vydání = 2021-08-06 [229] => | issn = 0362-4331 [230] => | jazyk = en-US [231] => | url = https://www.nytimes.com/2021/08/06/sports/olympics/joshua-cheptegei-wins-mens-5000-meters.html [232] => | datum přístupu = 2021-08-24 [233] => }} Cheptegei navíc přidal stříbro z desetikilometrové trati, a stal se tak nejúspěšnějším ugandským sportovcem všech dob. [[Halimah Nakaayiová]] je [[Mistrovství světa v atletice|mistryní světa]] v běhu na 800 metrů z roku 2019.{{Citace elektronického periodika [234] => | příjmení = [235] => | titul = MS: Zlato v behu na 800 m prekvapujúco do Ugandy vďaka Nakaayiovej [236] => | periodikum = TERAZ.sk [237] => | url = https://www.teraz.sk/sport/ms-zlato-v-behu-na-800-m-prekvapujuco/421548-clanok.html [238] => | datum vydání = 2019-09-30 [239] => | jazyk = sk [240] => | datum přístupu = 2021-08-24 [241] => }} [242] => [243] => Nejpopulárnějším sportem v zemi je [[fotbal]]. Největším úspěchem [[Fotbalová reprezentace Ugandy|fotbalové reprezentace Ugandy]] je druhé místo na [[Africký pohár národů|Africkém poháru národů]] v roce 1978.{{Doplňte zdroj}} [244] => [245] => == Odkazy == [246] => === Reference === [247] => [248] => [249] => === Externí odkazy === [250] => * {{Commonscat}} [251] => * {{Wikislovník|heslo=Uganda}} [252] => * {{Wikizprávy|kategorie=Uganda}} [253] => * [https://web.archive.org/web/20110526124506/http://tomcat.sunsite.ualberta.ca/Imanishi/explore.jsp?catNumber=16 Archivní mapy Afriky a Ugandy z 50. let 20. století na webu "The Kinji Imanishi Digital Archive"] [254] => * {{citace elektronické monografie| url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/Uganda/report-04-2011.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Uganda | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-04-15 | datum aktualizace = 2011-04-26 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky}} [255] => * {{Citace elektronické monografie [256] => | titul = Uganda - Amnesty International Report 2011 [257] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/tunisia/report-2011 [258] => | datum přístupu = 2011-08-20 [259] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [260] => | jazyk = anglicky [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110816185230/http://www.amnesty.org/en/region/tunisia/report-2011 [262] => | datum archivace = 2011-08-16 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} [265] => * {{Citace elektronické monografie [266] => | titul = Uganda (2011) [267] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8155 [268] => | datum přístupu = 2011-08-20 [269] => | vydavatel = [[Freedom House]] [270] => | jazyk = anglicky [271] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105825/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8155 [272] => | datum archivace = 2011-08-23 [273] => | nedostupné = ano [274] => }} [275] => * {{Citace elektronické monografie [276] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [277] => | titul = BTI 2010 — Uganda Country Report [278] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Uganda.pdf [279] => | datum vydání = 2009 [280] => | datum přístupu = 2011-08-20 [281] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [282] => | místo = Gütersloh [283] => | jazyk = anglicky [284] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521013249/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Uganda.pdf [285] => | datum archivace = 2011-05-21 [286] => | nedostupné = ano [287] => }} [288] => * {{Citace elektronické monografie [289] => | korporace = Bureau of African Affairs [290] => | titul = Background Note: Uganda [291] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2963.htm [292] => | datum vydání = 2011-08-10 [293] => | datum přístupu = 2011-08-20 [294] => | vydavatel = U.S. Department of State [295] => | jazyk = anglicky [296] => }} [297] => * {{Citace elektronické monografie [298] => | korporace = CIA [299] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [300] => | titul = The World Factbook - Uganda [301] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ug.html [302] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [303] => | datum přístupu = 2011-08-20 [304] => | jazyk = anglicky [305] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151018002856/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ug.html [306] => | datum archivace = 2015-10-18 [307] => | nedostupné = ano [308] => }} [309] => * {{Citace elektronické monografie [310] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Nairobi [311] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Uganda [312] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uganda-2009-09-13.pdf [313] => | datum vydání = 2009-09-13 [314] => | datum přístupu = 2011-08-20 [315] => | vydavatel = Businessinfo.cz [316] => | jazyk = česky [317] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111141231/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uganda-2009-09-13.pdf [318] => | datum archivace = 2012-01-11 [319] => | nedostupné = ano [320] => }} [321] => * {{Citace elektronické monografie [322] => | příjmení = Ingham [323] => | jméno = Kenneth [324] => | spoluautoři = a kol. [325] => | titul = Uganda [326] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/612597/Uganda [327] => | datum přístupu = 2011-08-20 [328] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [329] => | jazyk = anglicky [330] => }} [331] => [332] => {{Afrika}}{{Státy a regiony na Somálské desce}}{{Navboxes [333] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [334] => | list ={{AU}} [335] => {{Organizace islámské spolupráce}} [336] => {{Commonwealth}} [337] => }} [338] => {{Autoritní data}} [339] => [340] => [[Kategorie:Uganda| ]] [341] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [342] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [343] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1962]] [344] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [345] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [346] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [] => )
good wiki

Uganda

Uganda, plným názvem Ugandská republika, je prezidentská republika, nacházející se ve východní Africe, která hraničí s Keňou na východě, s Jižním Súdánem na severu, s Demokratickou republikou Kongo na západě, se Rwandou na jihozápadě a s Tanzanií na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část Viktoriina jezera, kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Yoweri Museveni','Buganda','Kampala','Busoga','Tóro (království)','19. století','Spojené království','Milton Obote','Ankole','Idi Amin','1962','Buňoro-Kitara'

1962

Ankole

Buganda

Buňoro-Kitara

Busoga

Kampala