Array ( [0] => 14687729 [id] => 14687729 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uhlovodíky [uri] => Uhlovodíky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Uhlovodíky (známé také jako uhlovodany nebo organické sloučeniny) jsou chemické sloučeniny, které obsahují uhlík a vodík. Jsou základními stavebními bloky organické chemie a jsou tvořeny řadou jednoduchých jednomu čtyřem uhlíkům a několika vodíkovým atomům. Uhlovodíky mohou být rozděleny do dvou hlavních skupin: alifatické (neobsahující aromatické jádro) a aromatické (obsahující aromatické jádro). Nejznámějšími uhlovodíky jsou metan, benzen a ethen. Uhlovodíky mají mnoho využití v průmyslu a každodenním životě, jako paliva, rozpouštědla, syntetické látky a mnoho dalšího. [oai] => Uhlovodíky (známé také jako uhlovodany nebo organické sloučeniny) jsou chemické sloučeniny, které obsahují uhlík a vodík. Jsou základními stavebními bloky organické chemie a jsou tvořeny řadou jednoduchých jednomu čtyřem uhlíkům a několika vodíkovým atomům. Uhlovodíky mohou být rozděleny do dvou hlavních skupin: alifatické (neobsahující aromatické jádro) a aromatické (obsahující aromatické jádro). Nejznámějšími uhlovodíky jsou metan, benzen a ethen. Uhlovodíky mají mnoho využití v průmyslu a každodenním životě, jako paliva, rozpouštědla, syntetické látky a mnoho dalšího. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Uhlovodíky''' jsou [[Organická sloučenina|organické sloučeniny]], jejichž [[molekula|molekuly]] se skládají pouze z [[atom]]ů ''[[uhlík]]u'' (C) a ''[[vodík]]u'' (H). Tyto látky mají hlavní uhlíkový řetězec (uhlíková kostra), na kterou jsou připojeny atomy vodíku. Termín '''uhlovodík''' se často užívá jako zkrácený název pro [[alifatická sloučenina#Alifatické uhlovodíky|alifatické uhlovodíky]] (nearomatické uhlovodíky).{{Fakt/dne|20130912063403}} [1] => [2] => == Dělení uhlovodíků == [3] => [4] => [[Soubor:Benzene-3D-vdW.png|náhled|Model [[benzen]]u, který patří mezi [[areny|aromatické uhlovodíky]]]] [5] => {| class="wikitable" [6] => ! colspan="2" | Podle typu řetězce [7] => !Podle typu vazeb [8] => !Vazby [9] => |- [10] => | rowspan="8" | [[Alifatická sloučenina|Alifatické uhlovodíky]] [11] => | rowspan="5" | [[Acyklický uhlovodík|Acyklické uhlovodíky]] [12] => | [[Alkany]] [13] => | jednoduché [14] => |- [15] => | [[Alkeny]] [16] => | jedna [[dvojná vazba (chemie)|dvojná vazba]] [17] => |- [18] => | [[Alkyny]] [19] => | jedna [[trojná vazba]] [20] => |- [21] => | [[Alkadieny]] [22] => | dvě dvojné [23] => |- [24] => | [[Diiny|Alkadiyny]] [25] => |dvě trojné [26] => |- [27] => | rowspan=3 | [[Cyklické uhlovodíky]] [28] => | [[Cykloalkany]] [29] => | jednoduché [30] => |- [31] => | [[Cykloalkeny]] [32] => | jedna [[Dvojná vazba (chemie)|dvojná vazba]] [33] => |- [34] => | [[Cykloalkyny]] [35] => |jedna [[trojná vazba]] [36] => |- [37] => | colspan="2" | [[Areny|Aromatické uhlovodíky]] (areny) [38] => | colspan="2" | delokalizovaný systém konjugovaných dvojných vazeb [39] => |} [40] => [41] => == Příklady == [42] => [43] => [[Soubor:ShellMartinez-refi.jpg|Uhlovodíky se získávají při [[rafinace|rafinaci]] ropy v [[ropná rafinerie|ropných rafinériích]] a v chemických závodech|náhled]] [44] => [45] => Nejjednodušším uhlovodíkem je [[methan]], uhlovodík s jedním [[atom]]em [[uhlík]]u a čtyřmi atomy [[vodík]]u: CH4. [46] => [[Ethan]] je uhlovodík (přesněji řečeno alkan) sestávající z dvou atomů uhlíku spojených jednoduchou vazbou, každý se třemi atomy vodíku: C2H6. [[Propan]] má tři uhlíkové atomy (C3H8) a [[butan]] čtyři (C4H10). Dále následují [[pentan]] (5), [[hexan]] (6), [[heptan]] (7), [[oktan]] (8), [[nonan]] (9), [[dekan (uhlovodík)|dekan]] (10), [[undekan]] (11) a [[dodekan]] (12). Tato [[homologická řada]] dále pokračuje a liší se o homologický přírůstek CH2, obecný vzorec alkanů je tedy C''n''H2''n''+2. [47] => [48] => == Uhlovodíky a deriváty == [49] => Existují tři druhy názvosloví uhlovodíků: [[Triviální název|triviální]], jež je nejstarší a souvisí s místem výskytu nebo s vlastnostmi, funkčně skupinové (radikálově funkční), které se skládá z uhlovodíkového zbytku a názvu funkční skupiny, a [[Systematický název|systematické]], definované organizací [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]]. [50] => [51] => Chemický název uhlovodíku se může skládat z předpon, kmene značícího počet uhlíku a koncovky. ''Předpony'' mohou být číslovkové (di, tri, tetra, …) nebo názvoslovné (cyklo- pro uzavřený řetězec, izo- a neo- pro větvený řetězec, alkyl- pro navázané uhlovodíkové zbytky). Pestřejší soubor předpon obsahují [[deriváty uhlovodíků]] pro označení [[funkční skupina|funkčních skupin]]. ''Slovní základ'' označující počet uhlíků je buďto vžitý triviální (meth-, eth-) nebo vychází z číslovky. ''Koncovka'' vyjadřuje chemickou vazbu (-an, -en, -dien, -yn) nebo uhlovodíkový zbytek (-yl). U derivátů uhlovodíků se vyskytují další koncovky pro funkční skupiny. [52] => [53] => Při tvorbě názvu uhlovodíku je nejdřív nutné najít nejdelší uhlíkový řetězec s co největším počtem násobných vazeb. Poté atom uhlíku očíslovat tak, aby vznikla co nejmenší čísla. [54] => [55] => Dvojná vazba má přednost před vazbou trojnou a před uhlovodíkovým zbytkem. Předpony uhlovodíkových zbytků s číslem jejich pozice se řadí podle jejich názvu v abecedním pořadí. Podobně jsou řazeny i koncovky označující typ vazby. Pro větvené uhlovodíky obsahující na konci řetězce skupinu (CH3)2CH- je možné použít předponu izo-, pro skupinu (CH3)3C- předponu neo-. [56] => [57] => {| class="wikitable" [58] => ! Počet atomů C !! [[Alkany|alkan]] !! [[Alkeny|alken]] !! [[Alkyny|alkyn]] !! [[Cykloalkany|cykloalkan]] !! [[Cykloalkeny|cykloalken]] !! [[Cykloalkyny|cykloalkyn]] !! [[Izomerie|isomery]] !! [[alkoholy]] !! [[isoalkoholy]] !! [[karboxylové kyseliny|karboxylová kyselina]] [59] => |- [60] => | 1 || [[methan]] || neexistuje || neexistuje || neexistuje || neexistuje || neexistuje || neexistuje || [[methanol]] || neexistuje || [[kyselina mravenčí|kyselina methanová]] (mravenčí) [61] => |- [62] => | 2 || [[ethan]] || [[ethen]] || [[ethyn]] || neexistuje || neexistuje || neexistuje || neexistuje || [[ethanol]] || neexistuje || [[kyselina octová|kyselina ethanová]] (octová) [63] => |- [64] => | 3 || [[propan]] || [[propen]] || [[propyn]] || [[cyklopropan]] || [[cyklopropen]] || [[cyklopropyn]] || neexistuje || [[propanol]] || [[isopropylalkohol|isopropanol]] || [[kyselina propionová|kyselina propanová]] (propionová) [65] => |- [66] => | 4 || [[butan]] || [[buten]] || [[butyn]] || [[cyklobutan]] || [[cyklobuten]] || [[cyklobutyn]] || [[isobutan]] || [[butanol]] || [[isobutanol]] || [[kyselina máselná|kyselina butanová]] (máselná) [67] => |- [68] => | 5 || [[pentan]] || [[penten]] || [[pentyn]] || [[cyklopentan]] || [[cyklopenten]] || [[cyklopentyn]] || [[isopentylalkohol|isopentan]] || [[pentanol]] || [[isopentylalkohol|isopentanol]] || [[kyselina valerová|kyselina pentanová]] (valerová) [69] => |- [70] => | 6 || [[hexan]] || [[hexen]] || [[hexyn]] || [[cyklohexan]] || [[cyklohexen]] || [[cyklohexyn]] || [[isohexan]] || [[hexanol]] || [[isohexanol]] || [[kyselina kapronová|kyselina hexanová]] (kapronová) [71] => |- [72] => | 7 || [[heptan]] || [[hepten]] || [[heptyn]] || [[cykloheptan]] || [[cyklohepten]] || [[cykloheptyn]] || [[isoheptan]] ||[[heptanol]] || [[isoheptanol]] || [[kyselina enanthová|kyselina heptanová]] (enanthová) [73] => |- [74] => | 8 || [[oktan]] || [[okten]] || [[oktyn]] || [[cyklooktan]] || [[cyklookten]] || [[cyklooktyn]] || [[isooktan]] || [[oktanol]] || [[isooktanol]] || [[kyselina kaprylová|kyselina oktanová]] (kaprylová) [75] => |- [76] => | 9 || [[nonan]] || [[nonen]] || [[nonyn]] || [[cyklononan]] || [[cyklononen]] || [[cyklononyn]] || [[isononan]] || [[nonanol]] || [[isononanol]] || [[kyselina pelargonová|kyselina nonanová]] (pelargonová) [77] => |- [78] => | 10 || [[Dekan (uhlovodík)|dekan]] || [[decen]] || [[decyn]] || [[cyklodekan]] || [[cyklodecen]] || [[cyklodecyn]] || [[isodecan]] || [[dekanol]] || [[isodekanol]] || [[kyselina kaprinová|kyselina dekanová]] (kaprinová) [79] => |- [80] => | 11 || [[undekan]] || [[undecen]] || [[undecyn]] || [[cykloundekan]] || [[cykloundecen]] || [[cykloundecyn]] || [[isoundekan]] || [[undekanol]] || [[isoundekanol]] || [[kyselina undecylová|kyselina undekanová]] (undecylová) [81] => |- [82] => | 12 || [[dodekan]] || [[dodecen]] || [[dodecyn]] || [[cyklododekan]] || [[cyklododecen]] || [[cyklododecyn]] || [[isododekan]] || [[dodekanol]] || [[isododekanol]] || [[kyselina laurová|kyselina dodekanová]] (laurová) [83] => |- [84] => | 13 || [[tridekan]] || [[tridecen]] || [[tridecyn]] || [[cyklotridekan]] || [[cyklotridecen]] || [[cyklotridecyn]] || [[isotridekan]] || [[tridekanol]] || [[isotridekanol]] || [[kyselina tridecylová|kyselina tridekanová]] (tridecylová) [85] => |- [86] => | 14 || [[tetradekan]] || [[tetradecen]] || [[tetradecyn]] || [[cyklotetradekan]] || [[cyklotetradecen]] || [[cyklotetradecyn]] || [[isotetradekan]] || [[tetradekanol]] || [[isotetradekanol]] || [[kyselina myristová|kyselina tetradekanová]] (myristová) [87] => |- [88] => | 15 || [[pentadekan]] || [[pentadecen]] || [[pentadecyn]] || [[cyklopentadekan]] || [[cyklopentadecen]] || [[cyklopentadecyn]] || [[isopentadekan]] || [[pentadekanol]] || [[isopentadekanol]] || [[kyselina pentadecylová|kyselina pentadekanová]] (pentadecylová) [89] => |- [90] => | 16 || [[hexadekan]] || [[hexadecen]] || [[hexadecyn]] || [[cyklohexadekan]] || [[cyklohexadecen]] || [[cyklohexadecyn]] || [[isohexadekan]] || [[cetylalkohol|hexadekanol]] || [[isohexadekanol]] || [[kyselina palmitová|kyselina hexadekanová]] (palmitová) [91] => |- [92] => | 17 || [[heptadekan]] || [[heptadecen]] || [[heptadecyn]] || [[cykloheptadekan]] || [[cykloheptadecen]] || [[cykloheptadecyn]] || [[isoheptadekan]] || [[heptandekanol]] || [[isoheptandekanol]] || [[kyselina heptadecylová|kyselina heptandekanová]] (heptadecylová) [93] => |- [94] => | 18 || [[oktadekan]] || [[oktadecen]] || [[oktadecyn]] || [[cyklooktadekan]] || [[cyklooktadecen]] || [[cyklooktadecyn]] || [[isooktadekan]] || [[oktodekanol]] || [[isooktodekanol]] || [[kyselina stearová|kyselina oktodekanová]] (stearová) [95] => |- [96] => | 19 || [[nonadekan]] || [[nonadecen]] || [[nonadecyn]] || [[cyklononadekan]] || [[cyklononadecen]] || [[cyklononadecyn]] || [[isononadekan]] || [[nonadekanol]] || [[isononadekanol]] || [[kyselina nonadecylová|kyselina nonadekanová]] (nonadecylová) [97] => |- [98] => | 20 || [[ikosan]] || [[ikosen]] || [[ikosyn]] || [[cykloikosan]] || [[cykloikosen]] || [[cykloeikosyn]] || [[isoikosan]] || [[ikosanol]] || [[isoikosanol]] || [[kyselina arachidová|kyselina ikosanová]] (arachidová) [99] => |} [100] => [101] => == Externí odkazy == [102] => * {{Commonscat}} [103] => * {{Wikislovník|heslo=uhlovodík}} [104] => * {{Otto|Uhlovodíky}} [105] => * {{NK ČR|ph116523|uhlovodíky}} [106] => {{Autoritní data}} [107] => [108] => [[Kategorie:Uhlovodíky| ]] [109] => [[Kategorie:Organické sloučeniny]] [110] => [[Kategorie:Sloučeniny uhlíku]] [111] => [[Kategorie:Sloučeniny vodíku]] [] => )
good wiki

Uhlovodíky

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alifatická sloučenina','Acyklický uhlovodík','Cyklické uhlovodíky','hexan','uhlík','pentan','Cykloalkany','isopentylalkohol','oktan','nonan','Alkyny','trojná vazba'

Alkyny

Alkyny jsou organické sloučeniny, ve kterých je přítomna trojná vazba mezi dvěma atomy uhlíku.

Cykloalkany

Hexan

Isopentylalkohol

Nonan

Oktan

Pentan

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.