Array ( [0] => 14806107 [id] => 14806107 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ujgurové [uri] => Ujgurové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{pravopis}} [1] => {{upravit}} [2] => {{Infobox - etnická skupina [3] => | název = Ujgurové
ئۇيغۇر [4] => | obrázek = Khotan-mercado-chicas-d01.jpg [5] => | popisek = Ujgurské dívky na nedělním trhu v Chotanu [6] => | populace = přibližně 9–12 milionů [7] => | region1 = {{Vlajka a název|Čína}} ([[Sin-ťiang]]) [8] => | pop1 = 8 399 393 (2000) [9] => | ref1 = {{Cite book|title=Muslim Uyghur Students in a Chinese Boarding School|first=Yangbin|last=Chen|publisher=Lexington Books|year=2008|page=9|quote=In 1990, the Uyghur population was 7,214,431, the Hui population 8,602978, according to data from the fourth national census. ''China's Population Statistics Yearbook 1990'', www.147.8.31.44/fulltextc/disknj/nj73/10/000012.pdg, viewed on 23 July 2006. In 2000, the Uyghur population was 8,399393, and the Hui population 9,816805, according to data from the fifth national census. ''Tabulation of the 2000 Population Census of the People's Republic of China.'' China Statistics Publishing House (2002), 218–221.}} [10] => | region2 = {{flagicon|Kazakhstan}} [[Kazachstán]] [11] => | pop2 = 223 100 (2009) [12] => | ref2 = Агентство Республики Казахстан по статистике :[http://www.stat.kz/news/Pages/pr_04_02_10.aspx Итоги переписи населения Республики Казахстан 2009 года] {{Wayback|url=http://www.stat.kz/news/Pages/pr_04_02_10.aspx |date=20100208073821 }}...Численность населения Республики Казахстан по итогам переписи населения 2009 года на момент счета на 12 часов ночи с 24 на 25 февраля 2009г. составила 16004,8 тыс. человек . Доля уйгуров в общей численности населения страны составила – 1,4%.Численность казахов увеличилась по сравнению с предыдущей переписью на 26,1% и составила 10098,6 тыс. человек. Увеличилась численность узбеков на 23,3%, составив 457,2 тыс. человек, уйгур - на 6%, составив 223,1 тыс. человек. Снизилась численность русских на 15,3%, составив 3797,0 тыс. человек; немцев - на 49,6%, составив 178,2 тыс. человек; украинцев – на 39,1%, составив 333,2 тыс. человек; татар – на 18,4%, составив 203,3 тыс. человек; других этносов – на 5,8%, составив 714,2 тыс. человек. [13] => | region3 = {{flagicon|Kyrgyzstan}} [[Kyrgyzstán]] [14] => | pop3 = 49 000 (2009) [15] => | ref3 = Национальный статистический комитет Кыргызской Республики : Перепись населения и жилищного фонда Кыргызской Республики 2009 года в цифрах и фактах - Архив Публикаций - КНИГА II (часть I в таблицах) : [https://web.archive.org/web/20110530011450/http://212.42.101.100:8088/nacstat/sites/default/files/3.1.pdf 3.1. Численность постоянного населения по национальностям] [16] => | region4 = {{Flagicon|Russia}} [[Rusko]] [17] => | pop4 = 3 696 (2010) [18] => | ref4 = {{Citace elektronického periodika |titul=Перепись населения России 2010 года |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls |datum přístupu=2013-01-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210721051943/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls |datum archivace=2021-07-21 }} [19] => | region5 = {{Flagicon|Ukraine}} [[Ukrajina]] [20] => | pop5 = 197 (2001) [21] => | ref5 = [http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul1/select_5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=100&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20&n_page=5 State statistics commmittee of Ukraine - National composition of population, 2001 census] (Ukrainian) [22] => | region6 = [23] => | pop6 = [24] => | ref6 = [25] => | jazyky = [[ujgurština]] [26] => | náboženství = [[sunnitský islám]], [[súfismus]] [27] => | příbuzní = [[Žlutý Ujgurové|Jugurové]] [28] => | poznámky = [29] => }} [30] => '''Ujgurové''' nebo '''Ujguři''' ({{Vjazyce|ug}} '''ئۇيغۇر''' → ''Ýuyghur'',Mair, Victor, ''„A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“'' – ''„Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“'' [online]. 2009-07-13, [cit. 2009-07-30] [http://languagelog.ldc.upenn.edu/nll/?p=1576 dostupné online.] (anglicky). {{Vjazyce|tr}}: [[množné číslo|plurál]] → ''Uygurlar'', {{Vjazyce|zh}} 維吾爾 [[pchin-jin]]em ''Wej-wu'er'') jsou [[Turkické národy|turkické]] [[etnikum]] [[střední Asie]]. Většina Ujgurů žije v čínské provincii [[Sin-ťiang]]. Jejich jazykem je [[ujgurština]], a jejich počet bývá udáván na 9 milionů {{#tag:ref|8,4 mil. příslušníků podle cenzu 2000''„1-11 Geographic Distribution of Ethnic Minorities“'' – ''„1-11 Geografická distribuce etnické menšiny“'' [http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2010/html/B0111E.HTM dostupné online]|group=pozn.}}, podle neoficiálních odhadů však může být jejich počet až několikrát vyšší.''„Ujgurové“'' [http://www.babylon.com/definition/Ujgurov%C3%A9/ dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} Kromě toho žije menší komunita kolem 5 000 lidí v provincii [[Chu-nan]], v okrese Tchao-jüan, který je částí prefektury-městské úrovně [[Čchang-te]]. Ve 14. století za vlády [[dynastie Ming]] sem totiž byla vyslána armáda Ujgurů k potlačení miaoské rebelie.''„Ujguři“'' [http://wiki.cinstina.upol.cz/index.php/Ujgu%C5%99i dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} Ujgurové v převážném počtu vyznávají [[islám]] a jsou tradiční [[Sunnitský islám|sunnité]] a [[Súfismus|súfijci]]. [31] => [32] => == Krátká historie == [33] => [[Soubor:KashgarNaan.jpg|náhled|vpravo|Ujgur peče [[naan]]]] [34] => Ujgurové pocházejí z hor Altaje a stepí Mongolska. Nesprávně bývali ztotožňováni s [[Ugrofinské národy#Ugrické národy|Ugry]] a přičítáni k [[Ugrofinské národy#Finské národy|finskému plemeni]]. Předkové Ujgurů – kočovné kmeny z Východního Turkestánu – zaujímali kdysi velmi důležité místo mezi asijskými národy. Po roce [[210 př. n. l.|210 př. n. l.]] sehráli důležitou roli v [[Siungnuové|Siung-nuské říši]] ([[220 př. n. l.|220 př. n. l.]] – [[386|386 n. l.]]), v čínském státě [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]) (Toba Wej, 386–554) a Turkuckých říších (552–744). Předkové Ujgurů patřili k [[Turkické národy|turkickému]] nomádskému národu [[Tieleové|Kao-ke]] {{#tag:ref|V období [[Severní Wej (Tabgačové)|Severního Wej]], nesli název [[Kao-kcheové]] {{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=Gāo-chē; doslovně "vysoké koče"}} neboli [[Čchul-lukové]] {{Čínsky|znaky=敕勒|pchin-jin=Chul Luk}} což je alternativní název Tchie-lej. [[Teleský lid|Tchie-lejové]] {{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=Tiělè}} byli sbírkou kmenů z různých etnik Turkického původu, převážně pocházejících z [[Kao-kcheové|Kao-kcheů]] či [[Čchul-lukové|Čchul-luků]]. Tchie-lejové, v turkických jazycích také nazývání '''Tele''', byli roku 357 vytlačení z Mongolska [[Sjen-pejové|Sjen-pejy]] a založil stát v [[Turfan|Turpanu]]. Tato skupina zahrnovala kmeny [[Süe-jentchuo|Süe-jentchuů]] (Syr-Tarduš), [[Basmalové|Basmalů]] (Pa-si), [[Oghuzové|Oguzů]] (Wu-chu), [[Chazarská říše|Chazarů]] (Che-san), [[Alani|Alanů]] (A-lan), [[Kyrgyzové|Kyrgyzů]] (Che-ku), [[Tuvinci|Tuvānců]] (Tuva-la) a [[Jakuti|Jakutů]] (Kuli-kan) z [[Bajkal]]ského regionu|group=pozn.}}Duan, ''„Dingling, Gaoju and Tiele“'' - ''„Ting-ling, Kao-kche a Tchie-lej“'', s. 11–12. (anglicky)Pulleyblank, ''„Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China“'' - ''„Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny“'', s. 21 až 26 VII. (anglicky) který se mísil s etnikem [[Tocharové|Tocharů]] z Tarimské pánve, kteří byli [[Indoevropské jazyky|indoevropského]] původu. Ve středověku se dělili na dvě větve: jedna kočovala v oblasti Bajkalského jezera, druhá ve Východním Turkestánu. Nedávné objevy poukazují na překvapující podobnosti [[Onogurové|On-ogurů]] s Ujgury, jejichž území je historicky nazýváno „[[Džungarie|Džungaria]]“. Již v 1. polovině 9. století patřila jejich země rozlohou k největším ve střední Asii. Přestože materiální kultura Ujgurů má kořeny kočovných kmenů, začala se ve středoasijských stepích prosazovat i jejich stabilně usedlá společnost.Tichonov. D.I. ''Chazajstvo i občestvennyj stroj Ujgurskogo gosudarstva'' 10-14 vv M.-L. 1966 s. 29.(rusky) Paradoxně se hlásí i k odkazu [[Turkuti|Turkutů]] či Modrých Turků, Ujgurové se považují za jejich potomky. O pozdějších dějinách Ujgurů je málo známo, jejich kultura měla značný vliv na kulturu Mongolů, kteří od nich přijali abecedu (syrského původu). Ujgurové byli částečně [[Buddhismus|buddhisté]] a [[Manicheismus|manichejci]], částečně [[Nestoriánství|nestoriáni]] a zprvu největší nepřátelé [[islám]]u, jenž však přece nakonec zvítězil. [35] => [36] => === Etymologie a původ === [37] => Proces formování ujgurské etnické skupiny byl složitý a zdlouhavý. Etymologický název '''„Ujgur“''' se skládá ze slovního [[Kořen (mluvnice)|kořene]] '''„uj“''' a [[sufix|přípony]] '''„gur“''', například: Sal+gur → Salgur {{#tag:ref|[[Salgúrovci|Salgúrovská dynastie]] (1147–1128) či [[Fárs]]ký atabejlig ({{Vjazyce|fa}} سلغريان)|group=pozn.}}, atd.). Lze najít souvislost se slovním kořenem '''„ud“''', což v tehdejším [[Staroturečtina|starotureckém jazyce]] znamená: ''pronásledování''.
Forma slovního kořene '''„ud“''' je pravým opakem slova '''„oj“''' (útočící kmen → ''baskı yapmak '''oj'''mak'') + '''„gur“'''. Tato je používána se silnou pravděpodobností v odvozeném tvaru '''„uj“''' (příbuzný spojenec → ''akraba müttefik'') + '''„gur“'''. '''„Gur“''' lze chápat také jako '''„gar“, mongolsky psáno „гар“ (píší azbukou), v latinském přepisu „gar“,''' což je '''„ruka“. „Gar“,''' tedy jako '''„ruky“,''' byly označovány jednotlivé armády Mongolů (srovnej: '''„Ungar“, „Bulgar“'''). [38] => [39] => Federální název ''„on-müttefik“'', který se objevuje v historickém procesu, se chápe jako ''„deset příbuzných spojeneckých kmenů“'' → ''„deset ujgurů“'' což odpovídá historickým skutečnostem.[http://www.independent.co.uk/news/world/asia/a-meeting-of-civilisations-the-mystery-of-chinas-celtic-mummies-413638.html ''„Genetic testing reveals awkward truth about Xinjiang's famous mummies“''] {{Wayback|url=http://www.independent.co.uk/news/world/asia/a-meeting-of-civilisations-the-mystery-of-chinas-celtic-mummies-413638.html |date=20080403234936 }}. Khaleejtimes.com. 2005-04-19. Citováno 2011-08-28 [40] => [41] => == Historický vývoj == [42] => === Pre-imperiální období (300 př. n. l. – 630 n. l.) === [43] => [[Soubor:East-Hem 200bc.jpg|náhled|Mapa znázorňující pozici Chu-čiehů
a Siung-nuské říše v roce 200 př. n. l.]] [44] => Po celé první tisíciletí se ve Střední Asii vytvářely různé turkické státy, které musely několikrát čelit nebezpečí ze strany Číny nebo i Tibetu při jejich snaze o rozšíření území svého státu na úkor jiných. [45] => [46] => ==== Hunská (Siung-nuská) kočovná říše ==== [47] => Ogurský a oguzský jazyk se někdy v [[3. století př. n. l.|3. století př. n. l.]] vyvinuly z [[prototurkičtina|prototurkičtiny]], se kterou se začaly foneticky rozcházet. Odlišností byly změny [[Samohláska|diftongu]] a [[Souhláska|konsonant]] na začátku slovního [[Předpona|prefixu]] „ogurského“ '''dž, d, g''' na „oguzské“ '''j, i''' a v slovním [[Koncovka (mluvnice)|flexivním sufixu]] '''r''' na '''z'''. [48] => [49] => Ve 2. století př. n. l. předkové Ogur'ů/Oguz'ů nesou jméno '''Chu-čieh'''.{{#tag:ref|Chu-čieh ({{vjazyce|zh}} [[Standardní česká transkripce čínštiny|v českém přepisu]] ''Chu-čch'ieh'', [[pchin-jin]]em ''hùchǐeh'')|group=pozn.}} Severně od Chu-čiehů se usadili Ting-lingové, které ruský archeolog Ošanin nazval „legendární blonďatou rasou Střední Asie“. Dále na sever se usídlila další starověká rasa „s rudými vlasy a zelenýma očima barbarů“, známá jako [[Chakasové|Čchien-kchun]] (Hja-g'ja-sz, Hagas → Chakasové), které učenci identifikovali jako „Jenisejské Kyrgyze“. [[Jenisejští Kyrgyzové]] se stali největšími nepřáteli Chu-čiehů v časech jejich nadvlády nad dnešním [[Mongolsko|Mongolskem]]. [50] => [51] => Asijští [[Hunové]] čili Siung-nuové podle čínských pramenů, mluvící ogurským jazykem, se postupně začali mísit s Chu-čiehy v manželských svazcích, což mělo za následek vyčlenení dalšího [[Oghurové|ogurského]] kmene: předků Ujgurů.{{#tag:ref|ve spojení s [[Oghuzové|Oguzskými Turky]] a pak s [[Karlukové|Karluky]], se jejich jazyk smíchal s oguzštinou, a později, v mongolském období nabyl formy [[čagatajština|čagatajského jazyka]] pojměnovaného podle [[Čagataj|Čagataj-chána]]|group=pozn.}} [52] => [53] => ==== Severní Wej (Tabgačové) ==== [54] => Písemné prameny z období dynastie [[Severní Wej]] (Tabgačové) (386 – 535) se zmiňují o tom, že předkové Ujgurů patřili k větvi, která je v čínských dynastických kronikách nazývána [[Tieleové|Kao-ke]] (Tieleové) pocházející z [[Ting-lingové|Ting-lingů]]. {{#tag:ref|Suej-šu ({{Čínsky|znaky=隋书|pchin-jin=suīshū|český přepis=Sui-šu}}) byla oficiální kronika čínské dynastie Suej ({{Čínsky|znaky=隋朝|pchin-jin=suícháo|český přepis=Suej-čchao}}).|group=pozn.}}:
[55] => {{Citát|Předkové Tchie-lejů, s velkými kmeny, patřili k těmto Siung-nuským (Hunským) potomkům. Obsadili řadu údolí v obrovské západní oblasti a byli roztroušeni až po [[Černé moře|Západní moře]] (Černé moře).|Suej-šu, 84|350|}} [56] => [57] => Tieleské kmenové území bylo předtím obsazené Ting-lingy, což byl starověký sibiřský lid. Tieleové své předchůdce částečně absorbovali. Tieleové měli dvanáct klanů, které nebyly všechny Oguzské. Tieleští Fuluové {{#tag:ref|Fufulové ({{Čínsky|znaky=副伏罗|pchin-jin=fùfúluó|český přepis=Fufuluo}})|group=pozn.}} shromáždili dostatek síly k vytvoření vlastního státu, [[Fuluové|Fu-č'-luoské říše]] (481–520), v [[Džungarie|Džungárii]]. Nicméně v této oblasti nacházíme i další starověký lid, jakým byli [[Onogurové|Onoguři]] úzce související s Ujgury, kteří tvořili součást pozdní konfederace [[Siungnuové|Siung-nuů]] (Asijští [[Hunové]]){{#tag:ref|Onogurové žili původně v oblasti [[Ustrušana]] (podle čínských kronik [[Suj-šu]] – [[Unage]]) na horním toku řeky [[Amudarja|Amu-darja]] a na svazích blízkého pohoří [[Belur]] (Bolor, Belurtag), dnešní [[Pamír]]. Podle byzantského kronikáře [[Theofylaktos Simokattés|Teofylakta Simokata]] se v oblasti Ustrušana nacházelo veliké onogurské město Bakat, známé ve středověku jako Bajkand, dnešní [[Vokat]]. V prvním století př. n. l. a po něm, část ustrušanských Onogurů čili [[Protobulhaři]], [[Maďaři|Protomaďaři]], migruje na západ do oblasti Povolží, [[Kavkaz]]u a Černého moře a podle mnoha bulharských historiků se stávají jádrem budoucího státu Staré Velké Bulharsko čili [[Velké Bulharsko|Onogurií]]. Druhá část migruje do Džungárie, kde se později ocitla v [[Ujgurský kaganát|Ujgurském kaganátě]]. Ujgurský archeologický důkaz potvrzuje hunsko-maďarskou souvislost |group=pozn.}}.Anadol, Cemal ''„Türkler: Tarihe Hükmeden Millet“'', Bilge Karınca Yayınları, 2006. {{ISBN|975-8715-64-X}}, {{ISBN|978-975-8715-64-0}} [58] => [59] => V proslulé čínské kronice [[Suej-šu]] jsou '''Fuluové''' často uváděni jako – předkové Ujgurů.
[60] => {{Citát|V oblasti severně od řeky [[Túl gol|Duluo]] (řeka Tuul → Túl gol) přebývají [[Protobulhaři|Pu-ku]] (Bul-gar), Tchung-luo (Ton-gra), [[Orchonští Ujgurové|Wej-che (Orchon Uj-gur)]], Pa-jie-ku (Bajir-gur), [[Fuluové|Fufu-luo]] (Fu-luo), známé pod souhrnným označením '''Si-ťin - Irkin'''. I další kmeny, jako Meng-čchen, Tchu-žuche, [[Esegelové|A-si-ťie]] (Izgil) {{#tag:ref|[[Esegelové|A-si-ťie]] ({{Čínsky|znaky=思结|pchin-jin=asijie|český přepis=A-si-ťie}})|group=pozn.}}, Chun-ju (Hun-ju), Chu nebo Sue (Hu-sue) a tak dále, také přebývají v této oblasti. Mají silnou, neporazitelnou armádu o 20.000 mužích.
[61] => Jména těchto kmenů se liší, ale všechny mohou být klasifikovány jako Tchie-lejové. Jejich hlavní charakteristikou je, za prvé: jsou posedlí velkou zuřivostí a přesto prokazují toleranci, za druhé: jsou dobří jezdci a lučištníci, a za třetí: bez omezení prokazují chamtivost, protože se často živí rabováním.
Zvyklosti Tchie-lejů a [[Turkuti|Tchu-ťueů]] (Turkutů) se příliš neliší. Nicméně po svatbě Tchie-lejští muži žijí v domě své manželky a nevrací se do svého domu až do narození dítěte. Kromě toho i Tchie-lejové pohřbívají své mrtvé do země.|Suej-šu, 84|350|}} [62] => [63] => ==== Turkutské říše (Turkuti) ==== [64] => Turkutské kaganáty byly založené starověkou vládnoucí dynastií turkuckých [[Ašına (klan)|Ašınovců]], s pomocí turkických skupin, které je obklopovaly, organizovaných do svazku kmenů „[[Oghurové|Ogurů]]“ a „[[Oghuzové|Oguzů]]“. V roce 600 se čínští [[dynastie Suej|Suejové]] (581–618) spojili s '''''Erkin Tegin-bejem''''', z Chuej-chuů, proti jejich společnému nepříteli [[Východoturkucký kaganát|Východoturkucké říši]]. V roce 603 byla aliance rozpuštěna v důsledku porážky [[Karačürün Tardu|Karačürüna]] (Türk Bogiu nebo Tardu byl synem [[Istemi-jabgu]]em). [65] => [66] => ===== Orchonští Ujgurové ===== [67] => V roce 605 (''„období bezvládí Turkutů“'') byla založena říše Wej-cheů ([[Orchonští Ujgurové|Orchon Uj-gur]]), s nezávislostí na Turkutech, formálně deklarovanou '''''Šigan-Syginem'''''. Ale již v roce 681 byl jejich vůdce '''''Toghuč''''' znovu podroben Turkuty, a Orchonští Ujguři vstoupili znovu do jednotné říše. [68] => [69] => Islámské zdroje se zmiňují o Ujgurech jako o „devíti oguzech“. Zmatky v označení lze eliminovat přesnou definicí Ujgurského pokolení a turkutských „devíti oguzů“ následovně: [70] => * Předkové Ujgurů [71] => V období čínské dynastie Severní Wej (Tchuo-pa Wej) bylo předkům Ujgurů dáno jméno '''Chuej-chu''' {{#tag:ref|Chuej-chu ({{Čínsky|znaky=回鶻|pchin-jin=huíhú|český přepis=Chuej-chu}})|group=pozn.}}. [72] => * Předkové Tokuz Oguzů [73] => O kmenovém svazu z názvem '''[[Tokuz Oguzové|Ťiou-sing]]''' {{#tag:ref|[[Tokuz Oguzové|Ťiou-sing]] ({{Čínsky|znaky=九姓|pchin-jin=jiǔxìng|český přepis=Ťiou-sing}})|group=pozn.}} s významem '''devět kmenů → 9 Oguzů''' se zmiňují čínské prameny z období vlády čínštích [[Říše Tchang|Tchangů]] (618–907).Russell-Smith, Lilla ''„Uygur patronage in Dunhuang: regional art centres on the northern Silk Road in the tenth and eleventh centuries“''. Brill, 2005, p. Tito Ťiou-singové mluvili jazykem oguzské větvě. Číňané je uvádějí v následovném pořadí: Jaoluo-ke (Jagla-gur), Chutuo-ke (Kuto-gur), Tchuluo-wu (Tura-gur), Mokesi-čchi (Bakasy-kyr), Awu-ti (Adi-ža), [[Chazarská říše|Ke-sa (Cha-sar)]], Chuwa-su (Kugor-su), [[Jagmaové|Jaowu-ke (Jagmur-kar)]], Sija-wu (Sar-gur). [74] => [75] => V tomto období se '''Chuej-chuové''' a '''Ťiou-singové''' spojili do aliance souhrnně nazývané '''on-müttefik''' → '''deset příbuzných spojeneckých kmenů''' čili '''Ujgurové'''. [76] => [77] => === Imperiální období (630–840) === [78] => V roce 742 ustavili Ujguři svůj první stát s hlavním městem Kara Balgasun ([[Ordu Balık]]), který se rozkládal na území od [[Bajkal]]u přes [[Mongolsko]] až k hranicím s [[Indie|Indií]]. Po roce 755 byli dokonce Ujgurové požádání, aby poslali svá vojska k ochraně Číny, ta jim na oplátku slíbila 200 000 rolí [[hedvábí]] ročně. V této době došlo také ke třem sňatkům mezi čínskými princeznami a ujgurskými kagany. Díky intrikám ale přišla královská rodina o svou moc a vše bylo završeno roku 839, kdy v průběhu nebývale kruté zimy přišli Ujgurové o většinu svého dobytka, na kterém byli ekonomicky i životně závislí. [79] => [80] => ==== Ujgurský kaganát ==== [81] => {{Viz též|Ujgurský kaganát}} [82] => [[Soubor:Old World 820.png|náhled|Politická mapa světa k roku 820]] [83] => V roce 742 vytvořili mocný [[Ujgurský kaganát|kaganát Chuej-chu]], který nahradil [[Kutlucký kaganát]] (Modří Turci).Benson, Linda – Svanberg, Ingvar ''„China's last Nomads: the history and culture of China's Kazaks“'' – [84] => ''„Čínští poslední kočovníci: Historie a kultura Čínštích Kazachů“'' Edition illustrated, M. E. Sharpe, 1998, {{ISBN|1-56324-782-8}}, {{ISBN|978-1-56324-782-8}}. p. 16–19 (anglicky) Jeho zakladatelem byla rodina '''Jaglakarů''' (Jagla-gur, {{Vjazyce|zh}} Jaoluo-ke) z Devíti kmenů ([[Tokuz Oguzové|9 Oguzů]]) a Ujgurové v užším slova smyslu. Po vzniku kaganátu začali islámští geografové dávat 9 Oguzů do spojitosti s Ujgury.Barthold, Vasilij Vladimirovič (Wilhelm Barthold) ''„Orta Asya Türk Tarihi Hakkında Dersler“'' – [85] => ''„O středoasijské turecké výuce dějepisu“'', İstanbul 1927, part 47. {{ISBN|975-98994-0-X}} (turecky)Gumiljov, L.N. ''„Ancient Turks“'' – ''„Raní Turci“'', Moscow, ''Science'', 1967, Ch.5 [http://gumilevica.kulichki.Net/OT/ot5.htm dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} (rusky) Ujgurský kaganát byl feudální stát s prvními známkami usídlení Chuej-chuů. Byl zde rozvinutý chov, zemědělství, řemesla a probíhala výstavba měst a pevností. Stejně jako tomu bylo v případě předchozího Kutluckého kaganátu, hlavními regiony byly [[Orchonské údolí]] s městem Ordu Balık a jižní [[Džungarie]] s městem [[Beš Balık]]. Zdá se, že kagana [[Kutluk I. Bilge Pejlo|Kutluk Bilgä Küla]] podporovali mimo jiné i stoupenci manichejismu, vyhnaní předtím z Číny. Velké množství Sogdských (starověká civilizace íránského národa) utečenců uprchlo do Ordu Balıku před islámským džihádem v jejich vlasti. Zásluhou jejich vlivu Ujgurové konvertovali od buddhismu k manichejismu a převzali tak dědictví Sogdské kultury. Někdy v polovině 60. let 8. století se [[manicheismus|manichejismus]] stává státním náboženstvím. Roku 763, v čase vojenského tažení, se kagan [[Idigjan|Bögu]] setkává s manichejskými kněžími z [[Írán]]u, a přestupuje na manichejismus, jenž byl přijat jako oficiální náboženství Ujgurské říše. [86] => [87] => === Idyk-kutské období (840–1225) === [88] => [[Soubor:Asia 1025ad.jpg|vpravo|náhled|Karachánský chanát v roce 1025]] [89] => Jedním z dopadů této konverze bylo zvýšení vlivu [[Sogdové|Sogdů]] u ujgurského dvora. Po dvou desetiletích válek s Jenisejskými Kyrgyzy byl stát v roce 848 zničen. Po pádu Ujgurské monarchie uprchli Ujgurští utečenci na západ a jihozápad. Již v roce 847 byli někteří rozděleni mezi Číňany a Kyrgyze. Většina se ale usídlila ve třech oblastech: [[Kan-su]], dnešním [[Sin-ťiang]]u a v údolí řeky [[Ču (řeka)|Čuj]] v západních horách [[Ťan-šan]]u. [90] => [91] => ==== Karachánský chanát 840–1042 ==== [92] => Další skupina jižně od Ťan-šanu vytvořila na zbytcích kaganátu [[Karacháni|Karachánskou]] říši s hlavním městem Kašgar a místním náboženstvím se zde stal islám. [93] => [94] => V roce 840 byl založen raně feudální stát [[Karacháni|Karachánský]] chanát, který byl prvním muslimským státem ve střední Asii. Rozkládal se v oblasti mezi řekami [[Tarim]] ([[Východní Turkestán]]), a [[Ili]] ([[Sedmiříčí|Žety-su]]). Vznikl sjednocením turkických kmenů jako Ujgurů a hlavně [[Karlukové|Karluků]], kteří v polovině 10. století přijali islám. Své označení stát získal podle vládnoucího rodu Karachánovců. Hlavním centrem byl dvakrát [[Kašgar]], [[Balasagun]] a [[Uzgen]]. Chanát se dělil na úděly, v čele s členy vládnoucího rodu, ústřední moc byla poměrně slabá. V roce 992 dobyli Karachánovci Bucharu a pak v letech 996–999 celý Máveraünnehir ([[Transoxanie|Transoxanii]]). V 2. polovině 11. století byl chanát oslaben vnitřními spory a srážkami se [[Seldžucká dynastie|Seldžuky]]. V 1. polovině 12. století ho ovládli [[Kara-Kitanové]], zbytky karachánovského státu pak byly dobyty v roce 1212 [[chórezm]]ským šáhem.Karachánovský stát [http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=43228 dostupné online] [95] => [96] => [[Soubor:Uygurların bölünüşü.PNG|290 px|náhled|Vznik království Kan-čou a Kao-čchang.
Žlutá barva: současné rozmístění Turkiců]] [97] => [98] => ==== Kan-čouské království 905–1226 ==== [99] => Ujgurové emigrující západně od Žluté řeky založili roku 850 stát Kančou, přijali lamaismus a uchovali si starou verzi ujgurského jazyka. [100] => [101] => [[Království Kansu|Kan-čouské]] království (''Sija-wu [Sar-gur] ''→ [[Žlutí Ujgurové|Sary Ujgur]] nebo Jugurové) bylo založeno v dnešní čínské provincii [[Kan-su]] v roce 905. Nikdy se nestalo velmocí, ale Číňané měli před nimi velký respekt. Když ujgurští a tibetští vyslanci v roce 911 navštívili čínské hlavní město, čínská šlechta chválila Kan-čouské krále. Království bylo začleněno někdy mezi roky 1028 až 1036 pod vládu [[Tanguti|Tangutů]], kteří zřídili stát v oblasti známé jako [[Dynastie Západní Sia|Západní Sia]]. [[Žlutí Ujgurové]] kontrolovali obchod středoasijské [[Hedvábná stezka|hedvábné stezky]]. [102] => [103] => ==== Kao-čchangské království 911–1368 ==== [104] => [[Soubor:Museum für Indische Kunst Dahlem Berlin Mai 2006 063.jpg|vpravo|náhled|Kara-chodžšká knížata]] [105] => Severně od Ťan-šanu se také v 9. století zformovalo Turfanské knížectví. Roku 1209 bylo však dobyto Mongoly, ale v rámci jejich říše si uchovalo autonomii ještě asi 150 let. Islámské království bylo roku 1219 dobyto Karachánovci (směsice turkických, Mongolských a Tunguzských kmenů). [106] => [107] => V důsledku zničení Ujgurské říše Jenisejskými Kyrgyzy založili „Orchonští Ujgurové“ v roce 911 [[Království Karachodža|Kao-čchangské]] království v dnešním [[Sin-ťiang]]u. Hlavními centry se staly Beš Balık a Turfan. Prvním idyk-kutem Turpanu se stal '''''Pan Tekin'''''. Čínská vládnoucí dynastie uznala Kara-chodžské království a dokonce poslala do země vyslance jménem Wang-Jen-Te. Ten pak setrval v království tři roky.Gabain, ''„Das Leben im uigurischen Königreich von Qocho“'' – ''„Život v ujgurském království Kočo“'', Wiesbaden 1973, s. 19. Asi od roku 1130 dominovali Ujgurskému státu [[Kara-Kitanové]], k nimž byli Ujgurové připojení. [108] => [109] => === Mongolské období (1225–1600) === [110] => V roce 1209 podlehli Mongolům. V období idyk-kutu '''''Barčuk Arta''''' byli Ujgurové připojeni k [[Čingischán|Čingis-chánovi]]. Sňatkem s Čingischánovou dcerou '''''İl Altun''''' se Barčuk Art stal küregenem (výraz pro zetě). Mongolské kmeny převzaly jejich písmo, protože předtím samy žádné neměly. Dnes jejich písmům říkají „mongolské písmo“. V letech 1252/5 n. l., se islám stává dominantním náboženstvím mezi Ujgury v dnešním Sin-ťiangu. (Buddhistický vůdce nepřestoupil z důvodu své islamofobie). V roce 1368 pak bylo Kao-čchangské království zcela zničeno a zdevastováno. Nakonec se Ujgurové stávají úředníky spravujícími mongolskou říši. [111] => [112] => ==== Mandžuská invaze ==== [113] => [[Mandžuové|Mandžuská]] invaze v oblasti východního Turkestánu v roce 1759 zapříčinila integraci Ujgurů do čínského císařství. [[Kokand]]ský válečník [[Jakub Beg Davlat]] se pokoušel vytvořit novou říši, ale nebyl úspěšný. [[Tunguzové|Tunguzský]] kmen si zde udržel dominanci do roku 1864. Během tohoto období se Ujgurové 42krát postavili proti nadvládě čínských Mandžuů. Nakonec pod vedením [[Jakub Beg Davlat|Jakuba Bega Davlata]] vyhnali [[Džúngarové|Džúngary]] z jejích vlasti a založili nezávislé [[Království Kašgar|Kašgarské království]] nebo Džetyšahr. Jeho vzpoura však nebyla podpořena vším turkickým lidem, čínští muslimové se dokonce snažili bojovat proti těmto pokusům a vzpoura byla nakonec potlačená vládními vojsky Mandžuů. V průběhu této války bylo zabito několik milionů Ujgurů a Číňanů. [114] => [115] => V listopadu roku 1884 bylo Kašgarské království připojeno k [[Mandžusko|Mandžusku]] a přejmenováno na ''„Sin-ťiang“'' nebo ''„Sinkiang“'' čili ''„Nové dominium“'' nebo ''„Nové území“''. Region měl postavení hraniční země s [[Rusko|Ruskem]] a dostal se pod jeho vliv. Ujgurové a turkický lid však upřednostňují denominace ''„Ujguristán“'' nebo ''„Východní Turkestán“''. [116] => [117] => Statisíce Ujgurů a příslušníků příbuzných kmenů byly zabity v dalších vzpourách mezi lety 1884 a 1949, stejně jako v povstáních, které se konaly v letech 1949 a 1972. [118] => [119] => == Od 20. století do současnosti == [120] => [[Soubor:Rebiya Kadeer VOA Chinese Rabiye.jpg|náhled|Politická aktivistka Rebija Kadírová]] [121] => Ujgurové se snaží, především kvůli čínským [[represálie|represím]], osamostatnit od [[Čína|Číny]] a vyhlásit svůj vlastní stát [[Východní Turkestán|Ujguristán]] nebo alespoň získat skutečnou autonomii. Mezi nejznámější aktivisty v tomto směru patří [[Rebija Kadírová]], prezidentka [[Světový ujgurský kongres|Světového kongresu Ujgurů]]. Roku 2023 přinesl český portál [[Náboženský infoservis]] svědectví Ujgurů z provincie Sin-ťiang o útlaku ze strany ústřední vlády.[https://info.dingir.cz/2023/11/nektera-svedectvi-clenu-ujgurskeho-etnika-z-cinske-provincie-sin-tiang/ Příslušníci ujgurského etnika svědčí o situaci v čínské provincii Sin-ťiang] : [[Náboženský infoservis]], 8. 11. 2023 [122] => [123] => === Kulturní převýchova === [124] => {{Viz též|Reedukační střediska v Sin-ťiangu}} [125] => [[Soubor:Uyghur Meshrep.jpg|náhled|Ujgurové v [[Jarkend]]u]] [126] => [[Soubor:Uyghur girl in Turpan, Xinjiang, China - 20050712.jpg|náhled|Ujgurská dívka v [[Turfan]]u]] [127] => Čína se zejména od roku 2006 snaží Ujgury za pomocí komunistické propagandy, ponižování a týrání převychovat, tvrdě potlačuje ujgurskou kulturu a kulturní identitu včetně islámu a křesťanství. Zavírá Ujgury do internačních táborů, které nazývá školami nebo nemocnicemi. Tam se snaží zničit jejich národní identitu a náboženskou víru.[https://uyghurtribunal.com/wp-content/uploads/2021/12/The-Xinjiang-Papers-An-Analysis-for-the-Uyghur-Tribunal.pdf Adrian Zenz, The Xinjiang Papers: An Analysis of Key Findings and Implications for the Uyghur Tribunal in London, 9.12.2021] Platí zákaz dlouhých vousů, zakrývání obličejů žen, omezeny jsou náboženské obřady.{{Citace elektronického periodika [128] => | příjmení = Fendrychová [129] => | jméno = Simona [130] => | odkaz na autora = [131] => | titul = Čína převychovává muslimy. Ponižovaní Ujguři živoří v lágrech, musí jíst i vepřové [132] => | periodikum = Aktuálně.cz [133] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [134] => | vydavatel = Economia [135] => | odkaz na vydavatele = Economia [136] => | datum vydání = 2018-09-03 [137] => | datum přístupu = 2018-09-04 [138] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/islam-neexistuje-cina-prevychovava-ujgury-americti-senatori/r~9a20db12ad0b11e889f40cc47ab5f122/ [139] => | issn = [140] => }} Na školách byla v roce 2017 zakázána ujgurština ve prospěch čínštiny jak pro výuku, tak pro správu a veřejné a skupinové aktivity. [141] => [142] => Kritici to považují za kulturní genocidu. Už dříve bylo zakázáno Ujgurům pojmenovávat děti jmény vztahujícími se k Islámu. Důvodem pro tuto persekuci je oficiálně boj proti náboženskému extrémismu.{{Citace elektronického periodika [143] => | příjmení = Typovský [144] => | jméno = František [145] => | titul = Čína přitvrdila proti muslimským Ujgurům. Zakázala používat jejich jazyk na školách [146] => | periodikum = Aktuálně.cz [147] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [148] => | vydavatel = Economia [149] => | odkaz na vydavatele = Economia [150] => | datum vydání = 2017-08-04 [151] => | datum přístupu = 2018-09-04 [152] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cina-pokracuje-v-represich-vuci-muslimum-nyni-zakazala-uziva/r~ca2b695e783611e7b2b5002590604f2e/ [153] => }} Okolo milionu Ujgurů z celkového počtu 11 milionů je internováno v táborech, z kterých se především starší ročníky vrací s podlomeným zdravím nebo se nevrací vůbec. Tábory se ve velkém začaly rozšiřovat okolo roku 2017, do té doby o dění v táborech bylo jen velmi málo informací. Stav uvnitř táborů dokládají satelitní snímky, zpráva OSN i výpovědi vězňů z těchto táborů. Jednomu z vězněných, Merdanu Ghapparovi, se podařilo odeslat záběry z cely i některé dokumenty pomocí mobilního telefonu. Zároveň je zachycen hlas z tlampače v převýchovném táboře.[https://www.bbc.com/news/world-asia-china-53650246 John Sudworth, China Uighurs: A model's video gives a rare glimpse inside internment, BBC News, 4.8.2020] [154] => [155] => O poměrech v internačním táboře vypovídala i uzbecká učitelka čínštiny Kilbinur Sidiková, kterou do tábora odvezla policie. Některé vězně viděla plakat, běžné bylo i to, že přišli do třídy v řetězech. Prvních čtrnáct dní měli všichni ještě vlasy a vousy, potom už byli oholení. Zároveň zjistila, že neučí negramotné, jak jí policie tvrdila. První měsíc tvořili většinu třídy akademici, spisovatelé, umělci, slavní lidé nebo ti, kteří dřív pobývali v zahraničí. Sidiková viděla i různá zranění, která nikdo neřešil a během jejího působení dva muži zemřeli. K převozům do nemocnic docházelo vždy až ve chvíli, kdy byli vězni ohroženi na životě. Z tábora se dostala až kvůli zdravotním potížím po implantaci nitroděložního tělíska, které všechny ženy v provincii mezi 18 a 59 lety dostaly povinně. Nařízení se však netýkalo etnických Číňanek.[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ucila-v-cinskem-tabore-pro-ujgury-zaci-chodili-v-retezech-dv/r~a3d2487e45f811eca824ac1f6b220ee8/ Jana Václavíková, Učila v čínském táboře pro Ujgury: Žáci chodili v řetězech, dva jsem viděla zemřít, Aktuálně.cz, 16.11.2021] [156] => [157] => V druhé polovině 10. let 21. století začíná v Evropě a USA sílit kritika a navrženy byly sankce vůči Číně za toto jednání ze strany USA. Byla sestavena databáze obětí represí.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.shahit.biz/eng/ |datum přístupu=2020-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20191220204016/https://www.shahit.biz/eng/ |datum archivace=2019-12-20 }} Dále na obranu Ujgurů a Kazachů v Číně vznikla organizace ''Torchlight Uyghur Group'', v jejímž čele stojí aktivista [[Serikžan Biljaš]], v roce 2019 krátce vězněný kazašskými represivními orgány.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.change.org/o/group_of_uyghurs_living_abroad |datum přístupu=2020-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190418090239/https://www.change.org/o/group_of_uyghurs_living_abroad |datum archivace=2019-04-18 }} O aktuální situaci bylo referováno v internetových médiíchhttp://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=36017 a čeští filmaři společnosti Voxpot natočili dokumentární film „Ve stínu Číny“, promítaný na festival o lidských právech „Jeden svět 2020“ v Praze.https://www.jedensvet.cz/2020/doprovodny-program/14-premiera-reportaze-voxpot-ve-stinu-ciny [158] => [159] => V květnu 2022 zveřejnilo [[Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů]] tzv. ''Xinjang Police Files''[https://www.xinjiangpolicefiles.org/ Xinjang Police Files] – uniklé čínské dokumenty, které dokládají policejní praxi v internačních táborech v [[Sin-ťiang]]u. BBC zrekonstruovala jeden z táborů, označovaný jako ''Nové středisko odborného vzdělávání a přípravy v okrese Shufu'', který má veškeré znaky přísného vězení s ostnatými dráty a strážními věžemi kde hlídkují ozbrojení vojáci. Mezi zveřejněnými dokumenty jsou i směrnice přikazující zastřelit vězně, kteří by se chtěli pokusit o útěk.[https://www.bbc.co.uk/news/resources/idt-8df450b3-5d6d-4ed8-bdcc-bd99137eadc3 John Sudworth and the Visual Journalism Team, Xinjiang Police Files: Inside a Chinese internment camp, BBC, 24.5.2022] [160] => [161] => Represivní politiku Číny proti Ujgurům označily některé západní vlády a nevládní organizace za [[Genocida|genocidu]].{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Nucenou práci Ujgurů mění Čína na státní program. Hrozí 2,5 milionu lidí, říká výzkum [163] => | periodikum = Aktuálně.cz [164] => | datum_vydání = 6. června 2022 [165] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vyzkum-cinska-vlada-ujgurove/r~41f28dfee25f11eca873ac1f6b220ee8/ [166] => }} [167] => [168] => === Otrocká práce === [169] => Australský institut pro strategickou politiku (ASPI / Australian Strategic Policy Institute), který se soustavně zabývá masovou internací Ujgurů v „převýchovných táborech“, publikoval zprávu, že od roku 2017 bylo asi 80 000 Ujgurů z táborů i samotné provincie [[Sin-ťiang]] posláno na nucenou práci do 27 továren v devíti provinciích Číny. ASPI uvádí, že zde pokračuje „převýchova“ a Ujguři jsou drženi pod dohledem policie za ostnatými dráty. Tyto továrny jsou součástí výrobního řetězce pro celkem 82 světových značek. Jiné továrny, jako např. Hao Yuanpeng Clothing Co. Ltd, která vyrábí pro značky Fila, Adidas, Nike a Puma, jsou přímo v provincii Sin-ťiang, obehnané vysokou zdí, s kontrolními stanovišti a ubytovnami přímo v areálu. Firmy byly v této souvislosti požádány o vysvětlení a pokud odpověděly, je jejich vyjádření součástí zprávy.{{Citace elektronického periodika |titul=Australian Strategic Policy Institute: Uyghurs for sale. ‘Re-education’, forced labour and surveillance beyond Xinjiang. |url=https://www.aspi.org.au/report/uyghurs-sale |datum přístupu=2020-12-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200824215335/https://www.aspi.org.au/report/uyghurs-sale |datum archivace=2020-08-24 }} Čína na tato obvinění reagovala výhrůžkami a hospodářskými sankcemi, včetně embarga na některé zboží nebo uvalení vysokých cel na australský export do Číny.[https://sinopsis.cz/cina-hrozi-australii-neformalnim-ultimatem/ Čína hrozí Austrálii neformálním ultimátem, Sinopsis, 30.11.2020] [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Americká sněmovna reprezentantů]] v reakci na tato zjištění odhlasovala v září 2020 poměrem hlasů 406 / 3 zákon (''Uyghur Forced Labor Prevention Act''), kterým zakáže import určitých produktů z provincie Sin-ťiang do USA.[https://www.icij.org/investigations/china-cables/us-moves-to-ban-imports-tied-to-forced-uighur-labor-in-chinas-xinjiang-region/ Scilla Alecci, US moves to ban imports tied to forced Uighur labor in China’s Xinjiang region, ICIJ, 28.9.2020] [170] => [171] => == Toponyma == [172] => Pád chanátu způsobil migraci turkických Ujgurů do oblasti [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]], kde se smísili s místním [[Indoevropané|indoevropským obyvatelstvem]] ([[Tocharové]], kteří po sobě zanechali [[Tarimské mumie]] se zřetelnými evropskými rysy). [173] => [174] => Po migraci ujgurských kmenů do Východního Turkestánu název „Ujgur“ nadále používaly skupiny v [[Turfan]]u, [[Kumul]]u a [[Kuča|Kuči]] až do 17. století, kdy byl ukončen proces islamizace obyvatelstva [[Východní Turkestán|Východního Turkestánu]].Sadvakasov, G.S. ''„Kitajskie dokumenty i materialy po istorii Vostočnogo Turkestana, Srednej Azii i Kazachstana 14—19 vv.“'' (rusky)Muchammad Hajdar ''„Tarihi Rašidi“'' [http://www.vostlit.info/Texts/rus14/Tarich_Rashidi_II/frametext.htm dostupné online] (rusky)Min Ši San Sijuj I [http://www.vostlit.info/Texts/Dokumenty/China/XVII/1680-1700/Kit_ist_Sr_az/1-20/prim3.htm dostupné online] {{Wayback|url=http://www.vostlit.info/Texts/Dokumenty/China/XVII/1680-1700/Kit_ist_Sr_az/1-20/prim3.htm |date=20131013211120 }} (rusky) [175] => [176] => S přijetím islámu se lidé z Východního Turkestánu začali nazývat jednoduše jako „[[Muslim]]ové“ nebo „[[Turci]]“, a také jménem své etnografické skupiny: „Kašgarec“, „[[Dolani|Dolan]]“, „Mačin“, „[[Tarančiové|Taranči]]“. [[Rusové]] a další používají jména jako „[[Sartové|Sart]]“, „Turk“, nebo „Turki“ {{#tag:ref|Termín "Turek" bylo obecné zaužívané označení příslušníků mnoha etnických skupin v sovětské Střední Asii. Často rozhodujícím faktorem pro klasifikaci jednotlivců náležejících k Turkické národnosti v sovětských sčítáních bylo v menší míře to, co lidé tvrdili podle národnosti, než to, jakým jazykem mluvili nebo jaký byl jejich rodný jazyk. Tak, byli lidé, kteří se nazývali "Turek", ale mluvili {{Vjazyce|uz}} zařazení v sovětských sčítání lidu jako [[Uzbeci|Uzbekové]] podle státní příslušnosti.Silver, Brian D. ''„Etnické a jazykové rozměry v ruském a sovětském sčítání“'' v Ralph S. Clem Ed. ''„Výzkumná příručka k ruskému a sovětskému sčítání“'' (Ithaca:. Cornell Univ Press, 1986): 70-97|group=pozn.}}Bellér-Hann, Ildikó ''„Community matters in Xinjiang, 1880–1949: towards a historical anthropology of the Uyghur“'' – ''„Komunitní záležitosti v Sin-ťiangu, 1880–1949: směrem k historické antropologii Ujgurů“'' 2008, BRILL, 50, 2010-06-28. [http://books.google.cz/books?id=cF4lMj8skvoC&pg=PA50&dq=russian+uyghurs+sart&hl=cs#v=onepage&q=sart%20old%20term%20merchant&f=false dostupné online] {{ISBN|90-04-16675-0}} (anglicky)Ramsey, S. Robert. ''„The Languages of China“''-''„Jazyky Číny“''. Princeton: 1987, Princeton University Press, pp. 185–6. Název Ujgurstán nebo [[Východní Turkestán|Ujguristán]] byl používán po dlouhou dobu spolu s názvy Mogulia a Kašgaria. [177] => Je pravděpodobné že geneticky a kulturně jsou dnešní Ujguři potomci kočovných Tureckých kmenů a indo-evropsky mluvících skupin, které jim předcházely v Tarimské pánvi oáznymi-městy, stejně jako Ujguři z Mongolska. [178] => [179] => Některá jména jako [[Dolani]] (刀郎人), [[Loplikové]] (罗布诺尔人 – 俗作罗布人, atd.) odkazují také na určitou dělbu Ujgurů. [180] => [181] => == Ujgurská civilizace == [182] => Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století objevy četných jeskynních chrámů, rozvalin klášterů a nástěnných maleb, jakož i hodnotných miniatur, soch, fresek, cenných rukopisů, dokumentů, knih a jiných uměleckých pokladů z Ujgurské monarchie vzbudily zájem zainteresované veřejnosti na celém světě. Členové expedic z [[Spojené království|Velké Británie]], [[Švédsko|Švédska]], [[Rusko|Ruska]], [[Německo|Německa]], [[Francie]], [[Japonsko|Japonska]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]] byli uchváceni poklady, které našli, a jejich podrobné zprávy upoutaly pozornost veřejnosti po celém světě. Rukopisy, dokumenty a knihy objevené ve Východním Turkestánu prokázaly, že Ujguři vytvořili vysoce rozvinutou civilizaci. [183] => [184] => == Schéma linie Ujgurů == [185] => {{Karlukové}} [186] => [187] => == Jazyk == [188] => V mongolském období, 1220–1390 tvořil karlucký dialekt základ moderních uzbeckých a ujgurských jazyků v [[Transoxanie|Transoxanií]] a [[Východní Turkestán|Východním Turkestáně]]. Samostatná podskupina turkických jazyků, která v současnosti také zahrnuje [[Ujgurština|ujgurštinu]], [[Uzbečtina|uzbečtinu]] a [[Iliská turečtina|iliskou turečtinu]] se jmenuje '''''karlucká'''''. Ujgurský jazyk je také známý jako [[Čagatajské jazyky|čagatajský jazyk]]. Ujguři mluví [[Ujgurština|ujgursky]]. Ujgurština patří mezi [[turkické jazyky]] a zapisuje se [[Arabské písmo|arabským písmem]]. [189] => [190] => == Odkazy == [191] => === Poznámky === [192] => [193] => [194] => === Reference === [195] => {{Upravit reference}} [196] => [197] => [198] => === Související články === [199] => * [[Seznam turkických dynastií a zemí]] [200] => * [[Insignie prezidenta Turecka]] [201] => * [[Karlukové]] [202] => * [[Tokuz Oghuzové|Tokuz Oghuzové (9 Oguzové)]] [203] => * [[Tarančiové]] [204] => * [[Ordu Balık]] [205] => * [[Tanguti]] [206] => [207] => === Externí odkazy === [208] => * {{Commonscat}} [209] => * Blog Džamily Stehlíkové ze 7. března 2020: http://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=36017 [210] => [211] => {{Turkické národy}} [212] => {{Autoritní data}} [213] => [214] => [[Kategorie:Turkické národy]] [215] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [216] => [[Kategorie:Dějiny Kazachstánu]] [217] => [[Kategorie:Dějiny Mongolska]] [218] => [[Kategorie:Sin-ťiang]] [219] => [[Kategorie:Národy Asie]] [220] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Číně]] [221] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Kazachstánu]] [222] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [223] => [[Kategorie:Ujguři]] [] => )
good wiki

Ujgurové

Ujgurové nebo Ujguři ( ئۇيغۇر → Ýuyghur, : plurál → Uygurlar, 維吾爾 pchin-jinem Wej-wu'er) jsou turkické etnikum střední Asie. Většina Ujgurů žije v čínské provincii Sin-ťiang.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sin-ťiang','Východní Turkestán','Oghuzové','Rusko','Karlukové','Džungarie','Tokuz Oguzové','Ordu Balık','Dolani','Onogurové','Tocharové','Severní Wej'

Dolani

Džungarie

Karlukové

Oghuzové

Rusko

Sin-ťiang

Tocharové

To adult readers: Unfortunately, I do not have access to the Czech Wikipedia page on Tocharové.