Array ( [0] => 15481482 [id] => 15481482 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ukrajinština [uri] => Ukrajinština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ukrajinština ''(українська мова, ukrajins'ka mova)'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Ukrajina}}
[3] => {{vlajka a název|Moldavsko}}
{{vlajka a název|Rusko}}
{{vlajka a název|USA}}
{{vlajka a název|Kanada}}
{{vlajka a název|Rumunsko}}
{{vlajka a název|Bělorusko}}
{{vlajka a název|Slovensko}}
{{vlajka a název|Polsko}}
{{vlajka a název|Srbsko}}
{{vlajka a název|Česko}}
{{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}
{{vlajka a název|Chorvatsko}}
[4] => | mapa rozšíření = Idioma ucraniano.png [5] => | mluvčích = 40 milionů [6] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Slovanské jazyky]] [8] => *** [[Východoslovanské jazyky]] [9] => | písmo = [[Ukrajinská cyrilice]] [10] => | úřední jazyk = {{vlajka a název|Ukrajina}}, {{vlajka a název|Polsko}} (uznáno), {{vlajka a název|Rumunsko}} (uznáno),[[File:Flag of Crimea.svg|20px]] [[Autonomní republika Krym]], [[File:Flag of Sevastopol.svg|20px]] [[Sevastopol]] ,{{vlajka a název|Moldavsko}} ([[Podněstří]]), {{vlajka a název|Srbsko}}{{zdroj?}} [11] => | regulátor = [http://www.nas.gov.ua/ Národní akademie věd Ukrajiny] (Національна академія наук України) [12] => | ISO6391 = uk [13] => | ISO6392B = ukr [14] => | ISO6392T = ukr [15] => | SIL = UKR [16] => | wikipedie = [[:uk:Головна стаття|uk.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => '''Ukrajinský jazyk''' neboli '''ukrajinština''' je [[Východoslovanské jazyky|východoslovanský jazyk]], náležící mezi [[slovanské jazyky]], tj. do rodiny tzv. [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný [[ukrajinistika]]. [19] => [20] => Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s [[Běloruština|běloruštinou]], poté s [[Polština|polštinou]] a [[Ruština|ruštinou]]. Vyvinul se z východních nářečí [[praslovanština|praslovanštiny]]. [21] => [22] => == Rozšíření == [23] => Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Ve východní a jižní části jejího území si konkuruje s [[Ruština|ruštinou]] která se však od ukrajinštiny zásadně liší. Ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na [[Donbas]]u a na [[Krym]]u je podle ruských zdrojů používanější ruština (na Krymu ukrajinský jazyk považují za mateřský 3,3 % obyvatel {{Citace elektronického periodika [24] => | titul = Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский [25] => | periodikum = РИА Новости [26] => | url = https://ria.ru/20150319/1053381791.html [27] => | datum vydání = 20150319T1234+0300Z [28] => | jazyk = ru [29] => | datum přístupu = 2019-04-05 [30] => }}), avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice [[Podněstří]] a v několika [[Občina (územní jednotka)|obcích]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]]. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde. [31] => [32] => === Nářečí === [33] => [[Soubor:WIKITONGUES- Vira speaking Ukrainian.webm|thumb|left|Ukrajinština]] [34] => Nářečí přecházejí plynule do [[Polština|polštiny]] a [[Běloruština|běloruštiny]]. Zvláštním jevem je tzv. [[suržyk]], smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný [[ruština|ruskou]] slovní zásobou. [35] => [36] => == Historie == [37] => Od [[10. století]] se na [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] spolu s [[křesťanství]]m šířila [[Staroslověnština|církevní slovanština]] a stávala se úředním a spisovným jazykem. Staroruština pronikala do církevních textů od [[16. století]], o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V [[19. století]] se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti. [38] => [39] => V 19. století a na začátku [[20. století]] byla označována ruskýmiFlorinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900 i ukrajinskými autoryKostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.I. Koljarevskyj [http://wars175x.narod.ru/f2/Html/Pervoistochnik2_2.htm Вергилиева Энеида на малороссийский диалект] (''Vergíliova Eneida v maloruském nářečí'') termínem ''maloruština'' nebo ''maloruské nářečí''. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně [[Nikolaj Sergejevič Trubeckoj|N. S. Trubeckého]], podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím [[ruština|ruského jazyka]]. [40] => [41] => Filozofové a [[slavistika|slavisté]] až v druhé polovině 19. století považovali maloruštinu za samostatný jazyk ([[Vladimir Dal|Vladimir Ivanovič Dal]], [[Pavlo Hnatovyč Žyteckyj]], [[Fedir Jevhenovyč Korš]], [[Alexej Alexandrovič Šachmatov]], [[Pavel Josef Šafařík|Pavel Jozef Šafárik]], [[Franc Miklošič]]). [42] => [43] => V první polovině roku 2017 byl [[Parlament Ukrajiny|Nejvyšší radou Ukrajiny]] přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu [45] => | periodikum = Aktuálně.cz [46] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [47] => | vydavatel = Economia [48] => | odkaz na vydavatele = Economia [49] => | issn = 1213-0702 [50] => | datum = 2017-05-23 [51] => | jazyk = cs [52] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-ukrajinskych-televizich-ma-ze-zakona-prevazovat-ukrajinsti/r~9473e6023fdc11e7886d002590604f2e/ [53] => | datum přístupu = 2017-06-16 [54] => }} [55] => [56] => == Abeceda a výslovnost == [57] => Ukrajinština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]]. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: [58] => [59] => {| class="wikitable" [60] => |- [61] => | velké: || [[А]] || [[Б]] || [[В]] ||[[Г]]||[[Ґ]]|| [[Д]] || [[Е]] || [[Є]] ||[[Ж]]|| [[З]] || [[И]] || [[І]] || [[Ї]] || [[Й]] || [[К]] || [[Л]] || [[М]] || [[Н]] || [[О]] || [[П]] || [[Р]] || [[С]] || [[Т]] || [[У]] || [[Ф]] || [[Х]] || [[Ц]] || [[Ч]] ||[[Ш]]|| [[Щ]] || [[Ь]] ||[[Ю]]||[[Я]] [62] => |- [63] => | malé: || а || б || в || г || ґ || д || е || є || ж || з || и || і || ї || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ь || ю || я [64] => |- [65] => |kurzíva: [66] => |''а'' [67] => |''б'' [68] => |''в'' [69] => |''г'' [70] => |''ґ'' [71] => |''д'' [72] => |''е'' [73] => |''є'' [74] => |''ж'' [75] => |''з'' [76] => |''и'' [77] => |''і'' [78] => |''ї'' [79] => |''й'' [80] => |''к'' [81] => |''л'' [82] => |''м'' [83] => |''н'' [84] => |''о'' [85] => |''п'' [86] => |''р'' [87] => |''с'' [88] => |''т'' [89] => |''у'' [90] => |''ф'' [91] => |''х'' [92] => |''ц'' [93] => |''ч'' [94] => |''ш'' [95] => |''щ'' [96] => |''ь'' [97] => |''ю'' [98] => |''я'' [99] => |- [100] => | transliterace (vědecký přepis) || a || b || v || h || g || d || e || ě || ž || z || y || i || ï || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || ' || ju || ja [101] => |- [102] => | výslovnost a transkripce (běžný přepis) || a || b || v || h || g || d || e || je || ž || z || y || i || ji || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || měkký znak || ju || ja [103] => |} [104] => Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:{{Citace monografie [105] => | titul = Pravidla českého pravopisu [106] => | vydavatel = Academia [107] => | místo = Praha [108] => | rok = 2001 [109] => | kapitola = Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny [110] => | strany = 76–89 [111] => | isbn = 80-200-0475-0 [112] => }} [113] => * дє = dě, тє = tě, нє = ně [114] => * дь = ď, ть = ť, нь = ň [115] => * дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu [116] => * дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa [117] => Další poznámky: [118] => * V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině. [119] => * [[Г|G]] se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno [[Ґ]] (např. ''ґрунт'' = ''grunt''). Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na ''hramy'', případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje ''immihracijnu kartku''. [120] => * Velmi často se používá I ([[ikavismus]]) tam, kde jiné slovanské jazyky mají [[Ѣ|Ě]]{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = Ukrainische Sprache [122] => | periodikum = www.uni-protokolle.de [123] => | url = http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Ukrainische_Sprache.html [124] => | datum přístupu = 2019-04-05 [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190330181715/http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Ukrainische_Sprache.html [126] => | datum archivace = 2019-03-30 [127] => | nedostupné = ano [128] => }}{{Citace periodika [129] => | titul = On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism [130] => | url = https://www.jstor.org/stable/40867757 [131] => | periodikum = Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes [132] => | datum vydání = 1980 [133] => | datum přístupu = 2019-04-05 [134] => | issn = 0008-5006 [135] => | strany = 400–407 [136] => | ročník = 22 [137] => | číslo = 3 [138] => | jméno = LEE A. [139] => | příjmení = BECKER [140] => }}, O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (''bis'' = ''běs'', ''pid'' = ''pod'', ''lid'' = ''led''). [141] => * Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): ''він'' = ''on''. [142] => * Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A. [143] => [144] => [145] => == Slovní zásoba == [146] => Ukrajinská slovní zásoba má blíže [[západoslovanské jazyky|západoslovanským jazykům]] (zejména [[polština|polštině]]) než [[ruština]]. [147] => [148] => == Fotogalerie == [149] => [150] => Soubor:Ukr lang ukr 2001.jpg|Postavení ukrajinštiny (2001) [151] => Soubor:Languages in Ukraine2.png|Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001) [152] => Soubor:Map of Ukrainian dialects.png|Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty) [153] => Soubor:Ukrainian consonants.jpg|Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů) [154] => [155] => [156] => == Příklady == [157] => [158] => === Číslovky === [159] => {| cellspacing="7" [160] => |- [161] => | '''Ukrajinsky''' || '''Česky''' [162] => |- [163] => | один || jedna [164] => |- [165] => | два || dva [166] => |- [167] => | три || tři [168] => |- [169] => | чотири || čtyři [170] => |- [171] => | п'ять || pět [172] => |- [173] => | шість || šest [174] => |- [175] => | сім || sedm [176] => |- [177] => | вісім || osm [178] => |- [179] => | дев'ять || devět [180] => |- [181] => | десять || deset [182] => |} [183] => [184] => == Vzorový text == [185] => [186] => === Všeobecná deklarace lidských práv === [187] => Pro srovnání ukrajinštiny s [[Ruština|ruštinou]] je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro ''i''. [188] => [189] => {{Vzorový text [190] => |VDLP=ano [191] => |Komentář= [192] => |Jazyk 1=ukrajinsky [193] => |Text 1=Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства. [194] => |Jazyk 2=přepis [195] => |Text 2=Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. [196] => |Jazyk 3=rusky [197] => |Text 3=Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. [198] => |Jazyk 4=přepis [199] => |Text 4=Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva. [200] => |Jazyk 5=číst [201] => |Text 5=Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva. [202] => |Jazyk 6=ukrajinska evro-latinka [203] => |Text 6=Vsi ľudy narodžujuťśa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinńam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. [204] => }} [205] => [206] => == Odkazy == [207] => [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * {{Citace monografie [213] => | titul = Pravidla českého pravopisu [214] => | vydavatel = Academia [215] => | místo = Praha [216] => | rok = 2001 [217] => | kapitola = Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny [218] => | strany = 76–89 [219] => | isbn = 80-200-0475-0 [220] => }} [221] => [222] => === Související články === [223] => * [[Suržyk]] – směs ukrajinštiny a ruštiny [224] => * [[Jihokarpatská nářečí]] [225] => * [[Rusínština]] [226] => * [[Seznam ukrajinských spisovatelů]] [227] => * [[Jazyková situace na Ukrajině]] [228] => [229] => === Externí odkazy === [230] => * {{Commonscat}} [231] => {{InterWiki|code=uk|Ukrajinská}} [232] => * {{Wikislovník|heslo=ukrajinština}} [233] => * {{Wikislovník|kategorie=Ukrajinština}} [234] => * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=926 Transkripce z ukrajinské cyrilice], Internetová jazyková příručka [235] => * {{en}} [http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages%5CU%5CK%5CUkrainians.htm Ukrainians], Encyclopedia of Ukraine [236] => * {{cs}} [http://books.google.com/books?id=c80HAAAAIAAJ&pg=PA1&dq=%C5%A1afa%C5%99%C3%ADk#PPR11,M1 Slovanský národopis], Pavel Jozef Šafárik, str. 8 – 29 [237] => * {{de}} [http://books.google.com/books?id=NQ0VAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=%C5%A1afa%C5%99%C3%ADk&hl=sk&source=gbs_book_other_versions_r&cad=1_1#PPA23,M1 Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten], Pavel Jozef Šafářik, str.33, 34 a 23 [238] => * {{uk}} [http://uk.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%86%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D1%96%D1%8F_%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%97%D0%BD%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%BE%D1%97_%D0%BC%D0%BE%D0%B2%D0%B8&oldid=1533038 Historie ukrajinského jazyka (ukrajinská Wikipedie)] (první odstavec) [239] => * {{uk}} [https://web.archive.org/web/20060627131947/http://nation.org.ua/content/view/1261/78/ Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska] [240] => [241] => {{Slovanské jazyky}} [242] => {{Jazyky Ruské federace}} [243] => {{Autoritní data}} [244] => {{Portály|Jazyk|Ukrajina}} [245] => [246] => [[Kategorie:Ukrajinština| ]] [247] => [[Kategorie:Východoslovanské jazyky]] [248] => [[Kategorie:Jazyky Polska]] [249] => [[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]] [250] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [251] => [[Kategorie:Jazyky Podněstří]] [252] => [[Kategorie:Jazyky Moldavska]] [] => )
good wiki

Ukrajinština

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ruština','ruština','Polština','Běloruština','Г','Ґ','Podněstří','Indoevropské jazyky','Východoslovanské jazyky','20. století','slavistika','suržyk'

Běloruština

Podněstří

Podněstří je území v Moldavské republice, které se nachází na východě země.

Polština

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Slavistika

Suržyk

Suržyk je specifický jazykový fenomén v Ukrajině, který vznikl jako směs ukrajinštiny a ruštiny.

Г

Ґ