Array ( [0] => 15512685 [id] => 15512685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uničov [uri] => Uničov [3] => Uničov - Townhall.jpg [img] => Uničov - Townhall.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Uničov [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | okres = Olomouc [5] => | obec s rozšířenou působností = Uničov [6] => | pověřená obec = Uničov [7] => | země = [[Morava]] [8] => | PSČ = 783 91 [9] => | počet ZSJ = 22 [10] => | počet částí obce = 9 [11] => | počet katastrálních území = 9 [12] => | adresa = Masarykovo nám. 1
Uničov
783 91 Uničov [13] => | web = http://www.unicov.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = mu@unicov.cz [16] => | starosta = Radek Vincour ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = [19] => | NUTS3 = CZ071 [20] => }} [21] => '''Uničov''' ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Hončov'', {{Vjazyce2|de|''Mährisch Neustadt''}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 598| isbn = 80-200-1225-7}}) je město v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], leží v [[haná]]cké rovině asi 22 km severozápadně od [[Olomouc]]e na řece [[Oskava (řeka)|Oskavě]]. Uničov býval [[Královské město|královským městem]], založen byl roku [[1213]]. Katastrální výměra činí 48,27 km² a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město má postavení [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]. [22] => [23] => == Název == [24] => Podoba ''Uničov'' je doložena už v nejstarších dokladech ze 13. století. Jméno je odvozeno z osobního jména ''Unič'', které je domáckou podobou některého jména začínajícího na ''Uně(j)-'' (např. ''Uněhost'', ''Uněrad''), jehož základem je staré ''unij''/''uněj'' („lepší“). Na místě původní vsi bylo začátkem 13. století založeno město, kterému se začalo říkat ''Nové město'' (latinsky ''Nova civitas'', německy ''Neustadt''). Německý přívlastek ''Mährisch'' dán v 18. století na odlišení od jiných Nových měst (ve střední Evropě běžné jméno).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 643. [25] => [26] => == Historie == [27] => {{Podrobně|Dějiny Uničova}} [28] => Osídlení Uničovska sahá až do [[Doba kamenná|doby kamenné]] a doklady osídlení zdejší oblasti pochází i z [[Doba bronzová|doby bronzové]], [[Doba železná|železné]] a z [[Doba halštatská|halštatského]] a [[Laténská kultura|laténského]] období. V okolí Uničova se našly také [[Římská říše|římské]] mince a v 8. a 9. století zde byly provozovány pece na tavení železa. Tehdy bylo Uničovsko součástí jádra [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], po jejím rozpadu českého státu. Vlastní město vzniklo na místě původní slovanské osady, jejíž název (latinsky ''Vnisov'' či ''Vnichov'', česky ''Unisov'', resp. ''Uničov'') byl asi odvozen od jména zakladatele. Teorií ke vzniku jména Uničova je ale více. V průběhu 13. století začali přicházet němečtí kolonisté, které sem pozval moravský markrabě [[Vladislav Jindřich]]. V roce 1213 jimi bylo založeno královské město, do jehož obvodu patřily vesnice [[Medlov (okres Olomouc)|Medlov]], [[Dětřichov (Uničov)|Dětřichov]], [[Střelice (Uničov)|Střelice]], [[Benkov (Uničov)|Benkov]] a [[Renoty]]. Původní jméno Uničov zůstalo v lidovém povědomí, ale zakladatelé města jej nazvali ''Neustadt'' (Nové Město, latinsky ''Nova Civitas''), od 16. století se používalo ''Mährisch Neustadt''. Roku 1223 byly listinou krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], která se tak stala první dochovanou městskou listinou v historii českého státu, stvrzeny výsady a městská práva udělená původní zakladatelskou smlouvou, např. [[mílové právo]], právo výběru [[Mýtné|mýta]], právo [[Výroční trh|výročního trhu]] (postupně až šest výročních trhů ročně), právo [[Městský soud|městského soudu]] apod. Díky zakladatelům měli ve městě trvalou převahu Němci, ačkoli se sem stěhovali i Češi. Známým měšťanem té doby byl [[Albík z Uničova|Zikmund Albík z Uničova]], pozdější pražský arcibiskup. [29] => [30] => [[Soubor:Uničov, kostel Nanebevzetí Panny Marie.jpg|náhled|vlevo|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [31] => Uničov byl ve středověku jedním z důležitých měst na [[Morava|Moravě]], ačkoli původní předpoklad, že se jako [[horní město]] stane centrem severozápadní Moravy, čemuž odpovídalo velkoryse vyměřené náměstí, se kvůli slabým nálezům stříbra v okolí nenaplnil. Blízká Olomouc se navíc stala vrchní odvolací stolicí pro celou moravskou oblast [[Magdeburské právo|magdeburského práva]] a Uničov se tak nakonec zařadil mezi méně významná města typu [[Šternberk]]a či [[Litovel|Litovle]]. Přesto získával díky svým [[Privilegium|privilegiím]] dostatečné prostředky, aby měl např. už v polovině 14. století vydlážděné náměstí. Tehdy také uzavřel s Olomoucí a Litovlí dohodu o udržování bezpečnosti a vzájemné vojenské pomoci, která se osvědčila zejména během [[Husitské války na Moravě|husitských válek]]. Roku 1422 jej sice obsadilo vojsko litevského knížete [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]], který zde zavedl přijímání [[podobojí]], ale později jej dobyl markrabě [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht]], spojenec [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. Podobně toto trojměstí osvobodilo Litovel od [[Táborský svaz|táborských vojsk]]. [32] => [33] => V následujícím období se ale správa města dostala do rukou českých [[Utrakvismus|utrakvistů]], kteří vyhnali německé katolíky, Uničov se postavil na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a dokázal se roku 1469 ubránit vojákům [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Kvůli své podpoře českého krále získal právo pečetit červeným voskem, ale byl také půlstoletí v papežské [[Interdikt|klatbě]]. O deset let později nový král [[Vladislav Jagellonský]] odstoupil Moravu právě Korvínovi, který nicméně městu jeho dřívější odpor prominul a dokonce mu potvrdil všechna předchozí privilegia. Postupně se také vraceli vyhnaní němečtí měšťané, což vedlo k upevňování [[Katolicismus|katolictví]]. V letech 1609–1611 zde působil jako farář [[Jan Sarkander]], který byl roku 1995 svatořečen. Pohusitské období celkově znamenalo dobu rozkvětu města, ve kterém se dařilo řemeslům a vznikaly první [[cech]]y. Tento rozvoj zastavila [[třicetiletá válka]], která vedla k postupnému úpadku Uničova. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] mu byl dokonce načas odňat status královského města a jako své [[léno]] Uničov získal [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], pán [[Úsov (zámek)|úsovského hradu]]. Až po odvolání byla císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem]] všechna privilegia navrácena, ovšem už jen jako katolickému městu. V roce 1626 se Uničov ještě [[Petr Arnošt II. Mansfeld|mansfeldovskému]] vojsku ubránil, ale 18. června 1642 byl dobyt a až do [[Vestfálský mír|vestfálského míru]] v roce 1650 obsazen [[Lennart Torstenson|Torstensonovou]] armádou. O rok později, 2. června 1643 dokonce město téměř celé vyhořelo. [34] => [35] => === 18. a 19. století === [36] => Obnova trvala až do začátku 18. století, přičemž úbytek obyvatel vyrovnávali především přistěhovalci z německých oblastí, čímž se Uničov opět poněmčil. Původního významu už ale město nedosáhlo, negativně se projevilo také rabování během [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]]. Obchod stagnoval, i když zde byla založena textilní [[manufaktura]] a měšťanský pivovar. Jedinou významnější událostí bylo setkání císaře [[Josef II.|Josefa II.]] s pruským králem [[Fridrich II. Veliký|Fridrichem II. Velikým]] roku 1770. Po roce 1850 pak v souvislosti s reformou obecních zřízení Uničov přestal být královským městem a stal se jen centrem [[Soudní okres|soudního okresu]], protože patřil do politického okresu [[Šternberk|šternberského]]. Ačkoli zde byl ve druhé polovině 19. století založen např. cukrovar nebo továrna na výrobu hedvábného zboží, šlo stále o převážně zemědělské město. Roku 1870 zde přesto bylo založeno [[Gymnázium Uničov|reálné gymnázium]] a o dva roky později sem byla přivedena [[Železniční trať Olomouc–Šumperk|železnice]]. Rozvíjel se také [[Spolek|spolkový]] život, ať už šlo o spolky ostrostřelecké, pěvecké, tělocvičné nebo dobrovolných hasičů. [37] => [38] => === 1918–1948 === [39] => Po [[První světová válka|první světové válce]] převážně německý Uničov žádal připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]], a to jako součást nově vyhlášené provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]]. Vláda nově vzniklé [[První republika|československé republiky]] ale nic takového nepřipustila a postupně všechny vzbouřenecké oblasti na svém území vojensky obsadila. Do Uničova přišli českoslovenští vojáci 16. prosince 1918 a bez většího odporu převzali správu města. [40] => [41] => [[Soubor:Detail Mariánský sloup a městská radnice,Masarykovo náměstí, Uničov.jpg|náhled|Mariánský sloup s radnicí]] [42] => Soužití Čechů a Němců ve městě pak bylo až do počátku 30. let poklidné. Avšak poté, co se v sousedním Německu dostal k moci [[Adolf Hitler]], začal i v Československu vzrůstat německý nacionalismus a oživila se idea „návratu do vlasti“. Ve volbách roku 1935 v Uničově podobně jako v jiných [[Sudety|sudetských]] obcích drtivě vyhráli [[Sudetoněmecká strana|henleinovci]], kteří připravovali násilné připojení k [[Nacistické Německo|Říši]]. Nakonec k tomu došlo dobrovolně po přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], hranice s budoucím [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátem]] se vytvořily nedaleko jižně od města a německá vojska byla obyvateli Uničova nadšeně uvítána 9. října 1938. Nadšení však v důsledku přísné kázně totalitního státu a různých omezení a poklesu životní úrovně během [[Druhá světová válka|války]] postupně vyprchalo. Postupující frontu a blížící se prohru Německa nemohl odvrátit ani tzv. [[Volkssturm]] vytvořený ze zdejších zbývajících chlapců, nemocných a starých mužů, řada obyvatel raději uprchla ještě dřív, než 6. května 1945 Uničov obsadili vojáci [[4. ukrajinský front|4. ukrajinského frontu]] [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Správu města hned poté převzal revoluční národní výbor a po něm místní správní komise, která řídila Uničov až do [[Československé parlamentní volby 1946|voleb v roce 1946]], po nichž městská správa přešla na třicetičlenný [[městský národní výbor]] tvořený zástupci [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]. Téhož roku byl dokončen [[Vysídlení Němců z Československa|odsun uničovských Němců]], čímž se město zcela počeštilo. [43] => [44] => === Po únoru 1948 === [45] => Po převratu v [[Únor 1948|únoru 1948]] se i v Uničově vytvořil [[Akční výbory Národní fronty|akční výbor]], v němž měli většinu komunisté a který z národního výboru a veřejného života vůbec odstranil všechny politicky „nespolehlivé“ osoby. Proto poté vstoupila do [[Komunistická strana Československa|KSČ]] řada nových členů. V následujících letech se dosavadní zemědělské městečko značně industrializovalo, šlo především o vybudování [[UNEX|Uničovských strojíren]], původně pobočky plzeňských [[Škoda (podnik)|Škodových závodů]]. Dalšími podniky byl např. Farmakon nebo pobočka Technolenu, také se rozšířil cukrovar, pekárna nebo dřevozpracující závod. V souvislosti s tím vzrůstal i počet obyvatel, který se během 50. let zdvojnásobil. Vybudovala se poliklinika, školka, koupaliště, veřejné osvětlení a kanalizace. V okolí města probíhala [[Kolektivizace v Československu|kolektivizace]], při níž rolníci vstupovali do jednotných zemědělských družstev, která se později sjednocovala, až byla většina zemědělské produkce na Uničovsku řízena jedním družstvem se sídlem v [[Újezd (okres Olomouc)|Újezdě u Uničova]]. Žádné velké změny během [[Pražské jaro|pražského jara]] uničovští občané neprožívali, o to více byla pro ně šokující [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze vojsk Varšavské smlouvy]], když městem 21. srpna 1968 projížděly polské tanky. Ačkoli tehdy až polovina všech obyvatel podepsala [[Usnesení|rezoluci]] proti vstupu okupačních vojsk a na podporu československé vlády, v následujících dnech na vývoj událostí většina rezignovala a někteří byli za své veřejně prezentované postoje postiženi. Nastalo období přiléhavě pojmenované jako [[normalizace]]. I přes politický útlum se v průběhu 70. a 80. let postavilo např. moderní kino nebo zimní stadion, byla vybudována i dvě velká [[sídliště]] v ulicích Generála Svobody a Nemocniční. Městský národní výbor v Uničově začal také spravovat celkem devět okolních integrovaných obcí. Komunistická vláda jedné strany skončila spolu se [[Sametová revoluce|sametovou revolucí]] v listopadu 1989. [46] => [47] => V roce 2020 byl Uničov spolu s [[Litovel|Litovlí]] uzavřen z důvodu vysokého počtu nakažených [[Pandemie covidu-19 v Česku|covid-19]].{{Citace elektronického periodika [48] => | autor = ČTK [49] => | odkaz na autora = Česká tisková kancelář [50] => | titul = Uzavřené obce Litovel a Uničov ožívají potleskem. Lidé děkují zdravotníkům, hasičům a dobrovolníkům [51] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-v-cr-v-cesku-litovel-unicov-karantena_2003211433_ako [52] => | datum vydání = 2020-03-21 [53] => | datum přístupu = 2021-02-27 [54] => | periodikum = iROZHLAS [55] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [56] => | vydavatel = Český rozhlas [57] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [58] => | místo = Praha [59] => }} [60] => [61] => == Místní části == [62] => [[Soubor:KU Uničov.png|náhled|Katastrální mapa Uničova]] [63] => Uničov se kromě vlastního města dělí na dalších osm [[Část obce|částí]] ''(údaje k roku 2011)'': [64] => * [[Benkov (Uničov)|Benkov]] (připojen 1. ledna 1976; 68 domů, 217 obyvatel) [65] => * [[Brníčko (Uničov)|Brníčko]] (připojeno 1964; 111 domů, 349 obyvatel) [66] => * [[Dětřichov (Uničov)|Dětřichov]] (připojen 1976; 47 domů, 125 obyvatel) [67] => * [[Dolní Sukolom]] (připojena 1971; 66 domů, 214 obyvatel) [68] => * [[Horní Sukolom]] (připojena 1974; 43 domů, 115 obyvatel) [69] => * [[Nová Dědina (Uničov)|Nová Dědina]] (připojena 1974; 31 domů, 125 obyvatel) [70] => * [[Renoty]] (připojeny 1976; 68 domů, 158 obyvatel) [71] => * [[Střelice (Uničov)|Střelice]] (připojena 1. ledna 1976; 151 domů, 418 obyvatel) [72] => [73] => V letech 1974–1990 byla součástí města také obec [[Želechovice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 618. [74] => [75] => == Obyvatelstvo == [76] => [77] => === Počet obyvatel === [78] => {{Podrobně|Demografický vývoj Uničova}} [79] => Počet obyvatel je uváděn podle výsledků [[sčítání lidu]] za Uničov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. [80] => [81] => {| class="wikitable" [82] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [84] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [85] => | datum vydání = 2015-12-21 [86] => | datum přístupu = 2017-01-12 [87] => | vydavatel = Český statistický úřad [88] => }} [89] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [90] => |- [91] => | 4 781 || 5 001 || 5 019 || 5 090 || 5 003 || 4 583 || 4 738 || 3 544 || 7 092 || 9 797 || 12 507 || 12 831 || 12 466 || 11 659 [92] => |} [93] => [94] => === Struktura populace === [95] => [96] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 505587 Uničov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Uničov roku 2011 [97] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 505587 Uničov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Uničov roku 2011 [98] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 505587 Uničov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Uničov roku 2011 [99] => [100] => [101] => == Městská samospráva == [102] => {{Viz též|Seznam starostů Uničova}} [103] => Město řídí [[Městská rada|rada města]], v jejímž čele stojí [[starosta]]. [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstvo]] má 21 členů. [104] => [105] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních volbách roku 2010]] se starostou města stal [[Dalibor Horák]] z ODS. Dosavadní dlouholetá starostka [[Jarmila Kaprálová]] z KDU-ČSL přešla na post místostarostky. Městská rada měla podle dohody po volbách v roce 2010 sedm členů. Radu města obsadili zástupci [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[KDU-ČSL]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[TOP 09]].{{Citace elektronického periodika [106] => | periodikum = Olomoucký deník [107] => | titul = Rošáda v Uničově: starostou bude lídr vítězné ODS [108] => | url = http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/rosada-v-unicove-starostou-je-lidr-vitezne-ods.html [109] => | datum vydání = 2010-10-28 [110] => | datum přístupu = 2016-07-17 [111] => }} Dalibor Horák byl ve funkci starosty potvrzen i po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách roku 2014]],{{Citace elektronické monografie [112] => | titul = Usnesení z ustavujícího jednání Zastupitelstva města Uničova, které se konalo dne 7. 11. 2014 v 16 hodin v budově Městského kulturního zařízení Uničov na Moravském náměstí [113] => | url = http://www.unicov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=17450&id_dokumenty=12938 [114] => | vydavatel = Městský úřad Uničov [115] => | datum_vydání = 2014 [116] => | datum_přístupu = 2020-03-19 [117] => }} ale v roce 2016 (po zvolení náměstkem hejtmana [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]]) na funkci rezignoval, stal se řadovým radním a ve funkci starosty jej vystřídal [[Radek Vincour]] také z ODS.{{Citace elektronické monografie [118] => | titul = Novým starostou Uničova je Radek Vincour [119] => | url = http://www.unicov.cz/novym-starostou-unicova-je-radek-vincour/d-15980/p1=13484 [120] => | vydavatel = Městský úřad Uničov [121] => | datum_vydání = 2016-12-14 [122] => | datum_přístupu = 2020-03-19 [123] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200319093736/http://www.unicov.cz/novym-starostou-unicova-je-radek-vincour/d-15980/p1%3D13484 [124] => | datum archivace = 2020-03-19 [125] => | nedostupné = ano [126] => }} Radu města v tomto volebním období tvořili zástupci ODS, ČSSD a KDU-ČSL.{{Citace elektronické monografie [127] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014. Zvolení zastupitelé dle výsledku [128] => | url = https://volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=7102&xobec=505587&xstrana=0&xodkaz=1 [129] => | datum přístupu = 2020-03-19 [130] => | vydavatel = Český statistický úřad [131] => }} Radek Vincour zůstal starostou také po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|volbách roku 2018]]. Sedmičlennou radu vytvořili zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a [[ANO 2011|ANO]].{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018. Zvolení zastupitelé dle výsledku [133] => | url = https://volby.cz/pls/kv2018/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=7102&xobec=505587&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1 [134] => | datum přístupu = 2020-03-19 [135] => | vydavatel = Český statistický úřad [136] => }}{{Citace elektronické monografie [137] => | titul = Usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva města Uničova, které se konalo dne 31. října 2018 v 16 hodin v budově MKZ Uničov na Moravském nám. 1143 [138] => | url = http://www.unicov.cz/assets/File.ashx?id_org=17450&id_dokumenty=19265 [139] => | vydavatel = Městský úřad Uničov [140] => | datum_vydání = 2018 [141] => | datum_přístupu = 2020-03-19 [142] => }} [143] => [144] => ==Doprava== [145] => Město leží na elektrizované [[Železniční trať Olomouc–Šumperk|železniční trati Olomouc–Šumperk]] se zastávkami ''[[Uničov (nádraží)|Uničov]]'', ''[[Uničov zastávka]]'' a [[Silnice II. třídy|silnicích druhé třídy]] [[Silnice II/444|II/444]], [[Silnice II/446|II/446]], [[Silnice II/449|II/449]]. [146] => [147] => == Pamětihodnosti == [148] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Uničově}} [149] => [[Soubor:Uničov, Medelská brána a kostel Nanebevzetí Panny Marie.jpg|náhled|vlevo|Medelská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [150] => Historické centrum města bylo v roce 1992 vyhlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].{{Citace Sbírky zákonů [151] => | typ = Vyhláška [152] => | číslo = 476 [153] => | rok = 1992 [154] => | titul = o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny [155] => }} Uprostřed centrálního Masarykova náměstí se nachází [[Uničovská radnice|radnice]] s arkádovým schodištěm a dominantní věží, původně středověká tržní budova byla v roce 1891 přestavěna do dnešní neorenesanční podoby. Severně od radnice stojí monumentální barokní [[mariánský sloup]] se sochou [[Immaculata|Panny Marie Immaculaty]], dokončený roku 1743, a [[kašna]] se sochou orla. Na jižní straně náměstí je druhá barokní kašna osazená sochou [[Neptun (mytologie)|Neptuna]]. Historické jádro města je zastavěno řadou renesančních a barokních měšťanských domů, nachází se zde i několik sousoší a křížů. Novogotický [[Millerův dům (Uničov)|Millerův dům]] slouží jako budova městského úřadu. Z části se také dochovalo původní opevnění města s několika [[bašta]]mi a Medelskou bránou. [156] => [157] => Další dominantou města je trojlodní [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Uničov)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] se dvěma věžemi pocházející z první poloviny 14. století, který byl koncem 19. století regotizován. Bývalý [[Řád menších bratří konventuálů|minoritský]] klášter s [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Uničov)|kostelem Povýšení sv. Kříže]] ze 13. století byl barokně přestavěn a později zrušen. Nyní kostel slouží jako koncertní síň a v budovách kláštera je základní škola. V areálu městského hřbitova se nachází ještě [[Pravoslaví|pravoslavný]] chrám sv. Vzkříšení. Dřívější zbrojnice v jedné z bašt městského opevnění nyní slouží jako [[muzeum]] „U vodní branky“, v jedné z farních budov u kostela Nanebevzetí Panny Marie je umístěno Muzeum baroka a v původní městské věznici je muzeum „Šatlava“ představující veřejnosti středověké soudnictví a vězeňství. [158] => [159] => == Kulturní, sportovní a společenský život == [160] => [[Soubor:Mladá kamera 2011 - rozborový seminář, porota.jpg|náhled|Rozborový seminář soutěže Mladá kamera Uničov 2011]] [161] => ''[[Mladá kamera]]'' je mezinárodní soutěž filmové tvorby amatérských i neamatérských filmařů mladších třiceti let a probíhá v Uničově každoročně již od roku 1975. Jejím pořadatelem je Sdružení pro film a video Uničov. Fotbal ve městě hraje klub [[SK Uničov]] a hokej [[HC Uničov]]. [162] => [163] => Uničov je sídlem [[Římskokatolická farnost Uničov|římskokatolické farnosti]], součásti [[Děkanát Šternberk|šternberského děkanátu]]. Samospráva obce od roku 2010 pravidelně vyvěšuje zlato-červenou [[moravská vlajka|moravskou vlajku]], a to nejen ve svátek moravských patronů [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]], ale ve všechny významné moravské dny. Na počest svatých věrozvěstů bývá 5. července také zpřístupněno za zvýhodněné vstupné městské muzeum.https://www.facebook.com/224337820660/photos/a.10153487398260661.1073741848.224337820660/10153800786805661/?type=3 [164] => [165] => == Osobnosti == [166] => * [[Albík z Uničova]] (1358–1427), lékař, právník, probošt vyšehradský a arcibiskup pražský [167] => * [[Petr z Uničova]] (15. století), teolog, univerzitní mistr, odpůrce Jana Husa [168] => * [[Leonard z Uničova]] (15. století), slovenský písař a básník [169] => * [[Jan Sarkander|svatý Jan Sarkander]] (1579–1620), katolický kněz, 1609–1611 farář v Uničově, mučedník [170] => * [[Ignác Oderlický]] (1710–1761), malíř [171] => * [[Maximilian Reising von Reisinger]] (1774–1848), polní podmaršál [172] => * [[Josef Malý (teolog)|Josef Malý]] (1802–1862), teolog, český římskokatolický kněz a vysokoškolský pedagog [173] => * [[Ignaz Haas]] (1817–1905), římskokatolický kněz. [[Svěcení|Vysvěcen]] roku 1840, v letech 1866–1889 superior arcibiskupského semináře v Olomouci. Od roku 1879 kanovník u sv. Mořice v Kroměříži, nesídelním kanovníkem v Olomouci od roku 1884. V roce 1903 byl instalován influovaným [[prelát]]em a katedrálním arcijáhnem u sv. Václava v Olomouci. [174] => * [[Eduard Kessler]] (1837–1909), politik [175] => * MUDr. [[Johann Kux]] (1841-1940), historik a archivář [176] => * [[Johann Kopp (politik)|Johann Kopp]] (1860–1942), politik [177] => * [[Leopold Waber]] (1875–1945), rakouský politik, meziválečný ministr a vicekancléř [178] => * [[Mizzi Manethová]] (1898–1971), archeoložka [179] => * JUDr. [[Tomáš Soušek]] (1902–1999), právník, archivář, historik [180] => * PhDr. [[Jan Březina (překladatel)|Jan Březina]] (1930–1994), pedagog, filozof, překladatel [181] => * [[František Schneider (1940)|František Schneider]] (* 1940), sportovec [182] => * [[František Schneider (1961)|František Schneider]] (* 1961), sportovec [183] => * Ing. [[Jan Březina (politik)|Jan Březina]] (* 1954), politik [184] => * Mgr. [[Dalibor Horák]] (* 1965), politik [185] => * [[Roman Kreuziger (1965)|Roman Kreuziger]] (* 1965), sportovec [186] => * [[Jan Hruška]] (* 1975), sportovec [187] => * [[Vladimír Valouch]] (* 1975), sportovec, trojnásobný mistr světa ve sportovním aerobiku (2000, 2001, 2003) [188] => * [[Patrik Siegl]] (* 1976) sportovec [189] => * [[Jana Doleželová]] (* 1981), Miss ČR 2004, modelka, farmaceutka [190] => * [[Petra Pudová]] (* 1987), zpěvačka, herečka [191] => * [[Václav Jemelka]] (* 1995), sportovec [192] => * [[Vítězslav Sedlák]] (* 1991), šipkař [193] => [194] => == Partnerská města == [195] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Jelšava]], [[Slovensko]] [196] => * {{flagicon|Itálie}} [[Roccagorga]], [[Itálie]] [197] => * {{flagicon|Polsko}} [[Lędziny]], [[Polsko]] [198] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Dubno (Ukrajina)]], [[Ukrajina]] [199] => [200] => == Odkazy == [201] => [202] => === Reference === [203] => [204] => [205] => === Literatura === [206] => * {{Citace monografie | příjmení = Pinkava | jméno = Viktor | odkaz na autora = | titul = Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres | vydavatel = Musejní spolek v Brně | místo = Brno | rok = 1922 | počet stran = 393 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk =}} [207] => * {{Citace monografie | příjmení = Langer | jméno = Aleš | spoluautoři = a kol. | titul = Tak krásný je Uničov | vydavatel = Město Uničov | místo = Uničov | rok = 2000 | počet stran = 123 | isbn = 80-238-5557-3}} [208] => * {{Citace monografie | příjmení = Burešová | jméno = Jana | spoluautoři = a kol. | titul = Uničov. Historie moravského města | vydavatel = Město Uničov | místo = Uničov | rok = 2013 | počet stran = 691 | isbn = 978-80-260-4400-0}} [209] => [210] => === Externí odkazy === [211] => * {{Commonscat}} [212] => * {{Otto|heslo=Unčov}} [213] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Uničov}} [214] => * {{RÚIAN}} [215] => * {{Oficiální web}} [216] => * [http://www.jsdhunicov.cz/ Sbor dobrovolných hasičů Uničov] [217] => * [http://www.zacheusunicov.cz/ Muzeum baroka – ZACHEUS] [218] => [219] => {{Části české obce}} [220] => {{Okres Olomouc}} [221] => {{Autoritní data}} [222] => {{Portály|Geografie|Morava}} [223] => [224] => [[Kategorie:Uničov| ]] [225] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [226] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [227] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [228] => [[Kategorie:Haná]] [229] => [[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] [230] => [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Uničovsko]] [231] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [232] => [[Kategorie:Města v okrese Olomouc]] [233] => [[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] [] => )
good wiki

Uničov

Uničov (hanácky Hončov) je město v Olomouckém kraji, leží v hanácké rovině asi 22 km severozápadně od Olomouce na řece Oskavě. Uničov býval královským městem, založen byl roku 1213.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Olomoucký kraj','Dětřichov (Uničov)','Šternberk','Dalibor Horák','Morava','Železniční trať Olomouc-Šumperk','Občanská demokratická strana','Jan Sarkander','Litovel','Albík z Uničova','Benkov (Uničov)','Renoty'

Litovel

Morava

Renoty

Šternberk