Array ( [0] => 15480597 [id] => 15480597 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Unix [uri] => Unix [3] => Version 7 Unix SIMH PDP11 Emulation DMR.png [img] => Version 7 Unix SIMH PDP11 Emulation DMR.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Unix je operační systém vyvinutý v roce 1969 v laboratořích Bell Labs. Je to multiúlohový a multiuživatelský systém, který umožňuje běh více programů současně. Unix se stal populárním hlavně mezi vývojáři a vědci díky své flexibilitě a možnosti přizpůsobení. Unix byl postaven na konceptu „everything is a file“ (vše je soubor), což znamená, že všechny vstupně-výstupní operace jsou prováděny pomocí souborového systému. Tento koncept byl inovativní a ovlivnil mnoho dalších operačních systémů. Unix se stal platformou pro vývoj dalších systémů, například Solaris, Linux a macOS. Má také mnoho variant a distribucí, které jsou používány v různých organizacích a společnostech. Výhody Unixu zahrnují stabilitu, spolehlivost a bezpečnost. Operační systém je navržen tak, aby minimalizoval riziko selhání a umožňoval rychlou odpověď na chyby. Unix také poskytuje bohatou sadu nástrojů a příkazů pro správu systému a automatizaci úloh. Unix je do značné míry přizpůsobivý a může být používán různými uživateli pro různé účely. Je oblíbený mezi programátory, serverovými administrátory a vědci, kteří potřebují výkonný a robustní operační systém pro své práce. Unix získal velkou popularitu v průběhu let a stále je používán a vyvíjen. Je to jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších operačních systémů v historii počítačů. [oai] => Unix je operační systém vyvinutý v roce 1969 v laboratořích Bell Labs. Je to multiúlohový a multiuživatelský systém, který umožňuje běh více programů současně. Unix se stal populárním hlavně mezi vývojáři a vědci díky své flexibilitě a možnosti přizpůsobení. Unix byl postaven na konceptu „everything is a file“ (vše je soubor), což znamená, že všechny vstupně-výstupní operace jsou prováděny pomocí souborového systému. Tento koncept byl inovativní a ovlivnil mnoho dalších operačních systémů. Unix se stal platformou pro vývoj dalších systémů, například Solaris, Linux a macOS. Má také mnoho variant a distribucí, které jsou používány v různých organizacích a společnostech. Výhody Unixu zahrnují stabilitu, spolehlivost a bezpečnost. Operační systém je navržen tak, aby minimalizoval riziko selhání a umožňoval rychlou odpověď na chyby. Unix také poskytuje bohatou sadu nástrojů a příkazů pro správu systému a automatizaci úloh. Unix je do značné míry přizpůsobivý a může být používán různými uživateli pro různé účely. Je oblíbený mezi programátory, serverovými administrátory a vědci, kteří potřebují výkonný a robustní operační systém pro své práce. Unix získal velkou popularitu v průběhu let a stále je používán a vyvíjen. Je to jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších operačních systémů v historii počítačů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Unix history-simple.svg|náhled|Vývoj Unixu a [[Unix-like]] operačních systémů]] [1] => '''UNIX''' ({{IPA2|ˈju:nɪks}}) je v [[Informatika|informatice]] [[ochranná známka]] [[Operační systém|operačního systému]] vytvořeného v [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratořích]] [[Spojené státy americké|americké]] firmy [[AT&T]] v roce [[1969]]. Většina současných operačních systémů je unixovými systémy různou měrou inspirována. Samotný [[Unix|UNIX]] byl inspirován komplikovaným systémem [[Multics]], ale snažil se o zjednodušení. Na rozdíl od Multicsu, byl Unix napsán v [[C (programovací jazyk)|programovacím jazyce C]]. Dalším vývojem [[Unix|UNIXu]] vznikl [[Plan 9 from Bell Labs]]. [2] => [3] => Označení [[Unix|UNIX]] je ochranná známka, kterou v současné době vlastní [[konsorcium]] [[Open Group|The Open Group]] a mohou ji používat pouze systémy, které jsou certifikovány podle [[Single UNIX Specification]]. Existují různé systémy, které jsou s [[Unix|UNIXem]] v různé míře kompatibilní, ale nemohou nebo nechtějí platit licenční poplatky, a proto často používají varianty názvů, které na název [[Unix|UNIX]] odkazují (například [[XENIX]], [[MINIX]], [[Linux]]), ale mohou se jmenovat i jinak (například [[BSD]] varianty [[OpenBSD]], [[NetBSD]], ale též [[macOS]] atd.). Souhrnně je označujeme jako unixové systémy ({{Vjazyce2|en|''unix-like''}}, viz článek [[UN*X]]). Pod pojmem „tradiční Unix“ se rozumí operační systém, který svojí charakteristikou odpovídá systémům [[Version 7 Unix]] nebo [[UNIX System V]]. [4] => [5] => == Charakteristika == [6] => Unixové systémy byly široce využívány jako operační systémy pro [[server]]y, [[pracovní stanice]] a v současné době i pro [[osobní počítač]]e. Sehrály velmi výraznou roli při vzniku [[Internet]]u a přechodu od jednotlivých počítačů k [[Počítačová síť|počítačovým sítím]] a modelu [[klient–server]]. Unix vznikl spolu s [[Programovací jazyk|programovacím jazykem]] [[C (programovací jazyk)|C]], který mu umožnil snadnou [[Portace softwaru|portaci]] na nejrůznější hardwarové [[Počítačová platforma|platformy]]. Výsledkem je, že Unix je synonymem pro [[otevřený systém (informatika)|otevřený systém]] ({{Vjazyce2|en|''open system''}}). [7] => [8] => Systém založený na Unixu je charakteristický tím, že (tzv. unixová filozofie): [9] => * snaží se dělat věci jednoduše (na rozdíl od [[Multics]]u, který se pokoušel vyřešit vše a aplikovat velmi pokročilé ideje) a uživatelům je prezentovat takové, jaké jsou [10] => * je víceúlohový (viz [[multitasking]]) – umožňuje spuštění více programů současně [11] => * je [[Víceuživatelský operační systém|víceuživatelský]] – každý [[uživatel (informatika)|uživatel]] má své vlastní prostředí s privátními soubory v domácím adresáři, vlastní [[konfigurační soubor]]y, [[Přístupová práva v Unixu|přístupová oprávnění]] zajišťují, že uživatel nemůže škodit jiným uživatelům, ani operačnímu systému, umožňuje současnou práci více uživatelů [12] => * má hierarchický [[souborový systém]] ([[Strom (datová struktura)|strom]] [[Adresář (informatika)|adresářů]] s jedním kořenem) [13] => * zařízení jsou zpřístupňována pomocí [[Speciální soubor|speciálních souborů]] [14] => * data a konfigurace se ukládají přednostně ve formě [[Textový soubor|textových souborů]] [15] => * základní [[počítačový program|programy]] jsou jednoúčelové nástroje, které dobře plní svůj specifický úkol, přičemž funkce jednotlivých programů lze různými způsoby kombinovat: [16] => ** propojování nástrojů do [[Roura (Unix)|kolon]] (výstupu programu je přesměrován do vstupu dalšího) [17] => ** využívání hotových programů v jiných programech [18] => ** programy mohou komunikovat pomocí [[Meziprocesová komunikace|meziprocesové komunikace]] [19] => * je orientovaný na zpracování textů [20] => [21] => Unix se skládá z [[Jádro operačního systému|jádra operačního systému]], [[Utilita|systémových nástrojů]] (tzv. utility) a dalších [[Aplikační software|aplikací]]. [[Monolitické jádro]] se stará o nízkoúrovňové záležitosti (tzv. ''kernel space'') a programy běží v uživatelském režimu (tzv. ''user space''). Programy komunikují s jádrem pomocí [[Systémové volání|systémových volání]], čímž se pro programy vytváří stabilní [[API]]. [22] => [23] => {{Viz též|Privilegovaný režim}} [24] => [25] => V 80. letech 20. století počítače využívaly mnohem více [[Vstup/výstup|vstupně-výstupních]] zařízení, která přestala vyhovovat lineárnímu modelu. Proto v té době nastal odklon od monolitického jádra a příklon k [[Mikrojádro|mikrojádrům]], kde obsluha souborového systému, [[Počítačová síť|počítačových sítí]], asynchronních událostí generovaných [[Počítačová myš|myší]] a dalších byla odsunuta mimo jádro operačního systému. [26] => [27] => == Standardy == [28] => Bouřlivý vývoj různých verzí a variant Unixu způsoboval potíže při [[Portace softwaru|portaci software]]. Proto [[IEEE]] založila [[POSIX]] na společné struktuře hlavních soupeřících variant systému Unix a publikovala první POSIX standard v roce 1988. Počátkem 90. let započalo samostatnou, ale velice podobnou, snahu průmyslové konzorcium, iniciativa Common Open Software Environment ([[Common Open Software Environment|COSE]]), která vyústila ve specifikaci [[Single UNIX Specification]] spravovanou skupinou [[The Open Group]]. V roce 1998 založili Open Group a IEEE pracovní skupinu [[Austin Group]], která by měla poskytnout společnou definici standardů POSIX a Single UNIX Specification. [29] => [30] => V roce 1999 několik prodejců systému Unix odsouhlasilo jako standard pro binární soubory a soubory se strojovým kódem ({{Vjazyce2|en|''object code''}}) formát [[Executable and Linkable Format|ELF]] ({{Vjazyce2|en|''Executable and Linkable Format''}}) ze systému SVR4. Společný binární formát poskytuje podstatnou míru kompatibility mezi unixovými systémy pracujícími na stejné CPU architektuře. [31] => [32] => Pro standardizaci adresářové struktury byl vyvinut [[Filesystem Hierarchy Standard]], který poskytuje referenční návrh adresářů pro unixové operační systémy a především pro [[Linux]]. [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Unix history-simple.png|náhled|Vývoj unixových systémů.]] [36] => [[Soubor:Unix-history.svg|náhled|Časová osa variant Unixu.]] [37] => UNIX byl vytvořen [[Ken Thompson|Kenem Thompsonem]] a [[Dennis Ritchie|Dennisem Ritchiem]] roku [[1969]] v [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratořích]], kde byl vyvíjen až do konce 70. let. Poté probíhal vývoj UNIXu ve dvou hlavních větvích: [38] => * pod vedením [[AT&T]]: [[UNIX System III|SYSTEM III]], [[UNIX System V|SYSTEM V]] [39] => * na Kalifornské universitě v [[Berkeley]]: [[BSD]] Unix [40] => [41] => === 60. léta === [42] => [[Massachusettský technologický institut]], [[Bellovy laboratoře]] [[AT&T]] a [[General Electric]] pracovaly na experimentálním operačním systému [[Multics]] ({{Vjazyce2|en|'''Mult'''iplexed '''I'''nformation and '''C'''omputing '''S'''ervice}}). Projekt byl však kvůli své složitosti a časové a finanční náročnosti v roce [[1969]] ukončen. [43] => [44] => [[Ken Thompson]] z týmu vývojářů pokračoval ve vývoji pro sálový počítač GE-645. Současně Thompson, [[Dennis Ritchie]] a Rudd Canaday vyvíjeli v Bellových laboratořích jednoduchý [[souborový systém]]. Thompson napsal hru [[Space Travel]]{{Citace elektronické monografie| jméno=Dennis M.| příjmení=Ritchie| titul=Space Travel: Exploring the solar system and the PDP-7| url=http://cm.bell-labs.com/cm/cs/who/dmr/spacetravel.html| datum přístupu=2007-03-11| url archivu=https://www.webcitation.org/67IKq5uyG?url=http://cm.bell-labs.com/cm/cs/who/dmr/spacetravel.html| datum archivace=2012-04-29| nedostupné=ano}} a zjistil, že na strojích GE je příliš pomalá a drahá (cena jednoho běhu hry byla 75 dolarů).{{Citace elektronického periodika |titul=The Creation of the UNIX* Operating System: The famous PDP-7 comes to the rescue |url=http://www.bell-labs.com/history/unix/pdp7.html |datum přístupu=24-09-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140402194704/http://www.bell-labs.com/history/unix/pdp7.html |datum archivace=02-04-2014 |nedostupné=ano }} Proto Ritchie pomohl Thompsonovi přepsal hru Space Travel do [[Jazyk symbolických adres|jazyka symbolických adres]] pro počítač [[PDP-7]] od [[Digital Equipment Corporation]]. Tato zkušenost spolu s prací na projektu Multics vedla k tomu, že Thompson a Ritchie začali na [[PDP-7]] psát sami pro sebe jednoduchý operační systém, pro který vyvinuli několik malých utilit.{{Citace elektronického periodika |titul=The Creation of the UNIX* Operating System: The UNIX system begins to take shape |url=http://www.bell-labs.com/history/unix/takeshape.html |datum přístupu=24-09-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070715221820/http://www.bell-labs.com/history/unix/takeshape.html |datum archivace=15-07-2007 |nedostupné=ano }} [45] => [46] => === 70. léta === [47] => Na počátku 70. let dostal projekt jméno ''Unics'' ({{Vjazyce2|en|''Uniplexed Information and Computing Service''}}), který navrhl [[Brian Kernighan]] jako žertovný protiklad k názvu [[Multics]]. Později došlo ke změně zápisu na Unix (někdy psáno [[Kapitálky|kapitálkami]] jako Unix). [48] => [49] => Až do této chvíle nebyl Bellovou laboratoří projekt finančně podporován. Když ''Computer Science Research Group'' chtěla používat Unix na větším počítači než [[PDP-7]], Thompson a Ritchie kvůli získání finanční podpory a počítače [[PDP-11|PDP-11/20]] uvedli, že vyvinou automatizovanou kancelář, takže do systému začali přidávat nástroje na zpracování textů. V roce 1970 získal projekt jméno, běžel na novém [[hardware]] a byl obohacen o [[textový editor]] a nástroj [[roff]] pro formátování textu. Všechny tři komponenty byly napsány ve strojovém kódu počítače [[PDP-11|PDP-11/20]]. Bellovy laboratoře pak používaly systém pro přihlášky [[patent]]ů. Program roff se brzo vyvinul ve [[troff]], který byl prvním nástrojem pro elektronické publikování s plnou podporou sazby. ''UNIX Programmer's Manual'' byl publikován [[3. listopad|3. listopadu]] [[1971]]. [50] => [51] => V roce [[1973]] byl Unix přepsán do programovacího jazyka [[C (programovací jazyk)|C]] v rozporu s tehdejším pravidlem, že ''cokoliv tak komplexního, jako je operační systém, který se musí vypořádat s časově kritickými událostmi, musí být naprogramováno výhradně v [[Jazyk symbolických adres|jazyce symbolických adres]]''.Stallings, William. "Operating Systems: Internals and Design Principles" 5th ed, page 91. Pearson Education, Inc. 2005. Přechodem z jazyka symbolických adres (JSA) na programovací jazyk vyšší úrovně se stal kód snadno přenositelným na jinou hardwarovou platformu. Obsahoval pak totiž jen velmi malé části napsané v JSA, které jediné musely být při portování přepsány. [52] => [53] => AT&T licencovala Unix univerzitám, komerčním firmám a vládním organizacím. Licence zahrnovala všechny [[Zdrojový kód|zdrojové kódy]] včetně strojově závislých částí jádra operačního systému, které byly napsány v JSA počítače [[PDP-11]]. Kopie anotovaného jádra Unixu kolovaly na konci 70. let ve velkém množství{{Citace monografie [54] => | příjmení = Lions [55] => | jméno = John [56] => | titul = Lions' Commentary on UNIX 6th Edition, with Source Code [57] => | vydavatel = University of New South Wales [58] => | místo = USA [59] => | rok = [60] => | jazyk = anglicky [61] => }}, což způsobilo, že byl Unix používán ve výuce jako ukázkový operační systém. [62] => [63] => Verze systému Unix byly pojmenovány podle vydání uživatelského manuálu, takže například „Fifth Edition Unix“ a „Unix Version 5“ označovaly stejnou verzi. Vývoj pokračoval verzí 4, 5 a 6, která byla vydána v roce [[1975]]. Tyto verze přinesly koncept [[Roura (Unix)|roury]]. To umožnilo modulárnější a rychlejší vývoj. Verze 5 a zvláště verze 6 vedly k přehršli různých verzí Unixu jak uvnitř Bellových laboratoří, tak mimo ně – [[PWB/UNIX]], [[INTERACTIVE Systems Corporation|IS/1]] (první komerční Unix) a port Unixu na počítač [[Interdata 7/32]] od [[University of Wollongong]] (první verze pro jiný počítač, než PDP). [64] => [65] => V roce 1978 byl uveden [[UNIX/32V]], který byl určen pro nový systém [[VAX]] od firmy [[Digital Equipment Corporation|DEC]]. V této době bylo provozováno přes 600 počítačů s nějakou formou Unixu. [[Version 7 Unix]] byla v roce 1979 poslední široce zveřejněnou verzí [[Research Unix]]u. Během 80. let byly vyvinuty verze [[Version 8 Unix|8]], [[Version 9 Unix|9]] a [[Version 10 Unix|10]], avšak byly dány k dispozici jen několika univerzitám. Přesto bylo vydáno několik prací, které popisovaly nový vývoj. Tento výzkum vedl k pozdějšímu přejmenování na [[Plan 9 from Bell Labs]], což je přenositelný distribuovaný systém. [66] => [67] => === 80. léta === [68] => [[Soubor:X-Window-System.png|náhled|Unixový desktop z počátku 90. let s běžícím [[Grafické uživatelské rozhraní|grafickým uživatelským rozhraním]] [[X Window System]]. Zobrazeno je mnoho klientských aplikací běžných v distribuci MIT X Consortium včetně [[TWM]], [[xterm|X terminálu]], [[xbiff]], xload a grafického prohlížeče [[Manuálové stránky (Unix)|manuálových stránek]].]] [69] => [70] => AT&T licencovala pro komerční využití od roku 1982 [[UNIX System III]] založený na [[Version 7 Unix]], který obsahoval podporu pro VAX. Současně [[AT&T]] pokračovala ve vydávání licencí na starší verze Unixu. Aby AT&T ukončila zmatek mezi všemi lišícími se interními verzemi, spojila je do [[UNIX System V]] Release 1, ve které byly představeny nová rozšíření – editor [[vi (editor)|vi]] a knihovny [[curses]] pocházející z [[BSD]] Unixu vyvinutého na Berkeleyho univerzitě v Kalifornii. Patřila mezi ně i podpora počítačů [[Western Electic]] [[3B series computers|3B series]]. [71] => [72] => Protože novější licenční podmínky Unixu nebyly tolik nakloněny akademickému použití, jako starší verze Unixu, výzkumníci v Berkeley pokračovali ve vývoji BSD Unixu jako alternativy k UNIX System III a V na původní architektuře [[PDP-11]] (vydání BSD 2.x do verze 2.11) a později pro VAX-11 (BSD 4.x). Mnoho nových prvků Unixu se nejprve objevilo právě v BSD, především [[C shell]] se správou úloh ({{Vjazyce2|en|''job control''}}, využíváno [[Incompatible Timesharing System|ITS]]). Pravděpodobně nejdůležitějším aspektem vývoje BSD bylo zahrnutí podpory [[Počítačová síť|sítí]] využívajících rodinu protokolů [[TCP/IP]] do tradičního [[Jádro (informatika)|jádra]] Unixu. Snaha BSD vyústila ve vydání několika důležitých verzí obsahujících síťový kód: 4.1cBSD, 4.2BSD, 4.3BSD, 4.3BSD-Tahoe (''Tahoe'' je přezdívkou architektury [[Computer Consoles Inc.]] Power 6/32, jež byla první non-DEC verzí jádra BSD), Net/1, 4.3BSD-Reno (s ohledem na pojmenování "Tahoe", protože celé vydání bylo něco jako hazard), Net/2, 4.4BSD a 4.4BSD-lite. Síťový kód v těchto vydáních je předchůdce většiny kódu pro podporu TCP/IP, který se používá dodnes, včetně kódu, který byl později vydán AT&T v System V Unixu a raných verzí [[Microsoft Windows]]. Původní [[Berkeley Sockets]] [[API]] je [[de facto]] standardem síťových API, a který je využit i na mnoho dalších platformách. [73] => [74] => Další společnosti začaly nabízet komerční verze Unixu pro své [[minipočítač]]e a pracovní stanice. Většina těchto nových Unixů byla vyvinuta na základě [[UNIX System V|Systemu V]] pod AT&T licencí. Ostatní byly založeny na BSD. Jeden z předních vývojářů BSD ([[Bill Joy]]) v roce 1982 spoluzaložil [[Sun Microsystems]] a vytvořil pro své [[pracovní stanice]] [[SunOS]] (dnes [[Solaris (operační systém)|Solaris]]). V roce 1980 [[Microsoft]] oznámil svůj první Unix pro [[16bitový|16bitové]] mikropočítače nazvaný [[Xenix]], který společnost [[Santa Cruz Operation]] (SCO) v roce 1983 portovala na procesory [[Intel 8086]] a v roce 1989 začlenila do [[SCO OpenServer|SCO UNIX]]. [75] => [76] => Po několik let v tomto období (do nástupu [[IBM PC kompatibilní]]ch počítačů se systémem [[DOS]]) průmysloví pozorovatelé očekávali, že se Unix díky své přenositelnosti a bohatým schopnostem stane průmyslovým standardem v oblasti operačních systémů pro [[mikropočítač]]e.{{citace elektronického periodika | titul = UNIX | url = http://www.archive.org/details/UNIX1985 | periodikum = The Computer Chronicles | ročník = 1985}} V roce 1984 několik společností založilo konsorcium [[X/Open]], jehož cílem bylo vytvořit otevřenou specifikaci systémů založených na Unixu. Navzdory počátečním pokrokům však proces standardizace upadl v [[unixové války]], při nichž se různé společnosti spojovaly ve vzájemně soupeřící standardizační skupiny. Jako nejúspěšnější standard ve vztahu k Unixu se ukázala specifikace [[POSIX]] od [[IEEE]], která byla navržena jako kompromis mezi [[API]] implementovanými na obou platformách BSD i System V. Standard POSIX byl vydán v roce [[1988]] a brzy ho použila vláda USA pro mnohé ze svých vlastních systémů. [77] => [78] => AT&T přidala do Unixu System V několik funkcí, např. [[zamykání souborů]], [[systémová administrace|systémovou administraci]], [[standardní proudy]], nové formy [[Meziprocesová komunikace|IPC]], vzdálený souborový systém ([[Remote File System|RFS]]) a [[Transport Layer Interface|TLI]]. AT&T spolupracovala se Sun Microsystems a během let 1987 až 1989 spojila rozšíření z [[Xenix]]u, BSD, SunOS a Systemu V do vydání [[UNIX System V|System V Release 4]] (SVR4) nezávisle na X/Open. Toto nové vydání sloučilo všechny předchozí rozšíření do jednoho balíčku a zvěstovalo tak konec soupeřících verzí. Navýšilo však také licenční poplatky. [79] => [80] => V této době spousta prodejců včetně Digital Equipment, Sun, [[Addamax]] a dalších, začalo stavět důvěryhodné verze Unixu pro aplikace s vysokou úrovní zabezpečení, povětšinou navržené pro armádní a policejní použití. [81] => [82] => === 90. léta === [83] => V roce 1990 nadace [[Open Software Foundation]] vydala OSF/1 jako svou vlastní standardní implementaci Unixu založenou na jádře [[Mach (jádro)|Mach]] a BSD. Nadace byla založena v roce 1988 a byla financována několika společnostmi z oblasti Unixu, které si přály čelit spolupráci AT&T a Sunu u vydání SVR4. Následně AT&T a další skupina držitelů licencí vytvořila skupinu [[Unix International]], která bude čelit nadaci OSF. Stupňování konfliktu mezi těmito soupeřícími prodejci opět vyvolalo [[unixové války]]. [84] => [85] => V roce 1991 skupina vývojářů BSD (Donn Seeley, Mike Karels, Bill Jolitz a Trent Hein) opustila Kalifornskou univerzitu, aby založili společnost Berkeley Software Design, Inc. ([[BSDI]]). BSDI vytvořila plně funkční komerční verzi BSD Unixu pro levnou a všudypřítomnou platformu Intel, což nastartovalo vlnu zájmu o použití levného hardwaru pro výrobní výpočty. Krátce poté, co byla založena, Bill Jolitz opustil BSDI a začal se zabývat distribucí [[386BSD]], což byl zdarma šířený předchůdce dnešních distribucí [[FreeBSD]], [[OpenBSD]] a [[NetBSD]]. [86] => [87] => V roce 1991 též vzniká [[Linux]], který se v nejbližších letech rozroste do největšího soupeře všech [[UN*X|unixových]] systémů, k čemuž přispěje též období unixových válek, kdy tradiční Unix tratil na svém obrazu u veřejnosti. [88] => [89] => {{Viz též|Linux}} [90] => [91] => Do roku 1993 změnila většina komerčních prodejců svoje varianty Unixu tak, že byly založeny na [[UNIX System V|Systemu V]] a navíc disponovaly mnoha rozšířeními z BSD. V témže roce hlavní hráči na poli Unixu založili iniciativu [[Common Open Software Environment|COSE]], čímž ukončili nechvalně známé unixové války. V roce 1994 došlo ke spojení UI a OSF. Společná entita, která si zachovala jméno [[Open Software Foundation|OSF]], zastavila ještě téhož roku práce na OSF/1. V té době jej používal jako jediný už jen [[Digital Equipment Corporation|DEC]], který v roce 1995 změnil jméno produktu na [[Tru64|Tru64 UNIX]]. [92] => [93] => Krátce po vydání UNIX System V Release 4 prodalo AT&T všechna svoje práva na Unix společnosti [[Novell]] (Dennis Ritchie to přirovnal k biblickému příběhu o [[Ezau]]ovi, který prodal své dědické právo za příslovečnou „mísu čočovice“http://groups.google.com/group/comp.unix.questions/browse_frm/thread/2f0b5e719fa3a3ec/3fa5e5fe4d58f96b). Novell vyvinul svoji vlastní verzi nazvanou [[UnixWare]], kde spojil vlastní [[NetWare]] s UNIX System V Release 4. Novell se tím pokusil bojovat proti [[Windows NT]], ale jejich klíčové trhy těžce utrpěly. [94] => [95] => V roce 1993 se Novell rozhodl převést [[ochranná známka|ochrannou známku]] UNIX® a certifikační práva na [[X/Open]] Consortium.http://groups.google.com/group/comp.std.unix/msg/c9974cf0022884f8 V roce 1996 se X/Open spojilo s [[Open Software Foundation|OSF]] a vytvořila konsorcium [[The Open Group]]. Rozličné standardy pocházející od konsorcia The Open Group dnes určují, co je a co není operační systém „Unix“, především po roce 1998 vzniklá rodina standardů [[Single UNIX Specification]]. [96] => [97] => V roce 1995 bylo podnikání s administrací a podporou stávajících Unixových licencí spolu s právy na další vývoj programového kódu Systemu V prodány Novellem společnosti Santa Cruz Operation.[http://www.novell.com/news/press/archive/1995/09/pr95220.html HP, Novell and SCO To Deliver High-Volume UNIX OS With Advanced Network And Enterprise Services] Jestli Novell rovněž prodal vlastnická práva bylo dále předmětem sporu (viz níže). [98] => [99] => V roce 1997 hledala společnost [[Apple Computer]] nové základy po svůj operační systém Macintosh a vybrala [[NeXTSTEP]], operační systém vyvinutý společností [[NeXT]]. Tento hlavní operační systém, založený na [[BSD]] a jádru [[Mach (jádro)|Mach]], byl poté, co si jej Apple pořídil, přejmenován na [[Darwin (operační systém)|Darwin]]. Použití Darwinu v [[OS X|Mac OS X]] ho, podle vyjádření zaměstnance Applu na konferenci [[USENIX]], činí nejpoužívanějším, na Unixu založeným systémem na trhu [[Desktop|stolních počítačů]]. [100] => [101] => === 2000 až současnost === [102] => V roce 2000 prodala SCO celý svůj Unixový podnik a výhody společnosti Caldera Systems, která se později přejmenovala na The SCO Group. Tento nový hráč následně podal soudní žalobu na různé uživatele a prodejce [[Linux]]u. SCO tvrdí, že Linux obsahuje autorsky chráněný kód z Unixu, který nyní The SCO Group vlastní. Mezi další obvinění patří porušení obchodního tajemství firmou [[IBM]] nebo porušení smlouvy bývalými zákazníky Santa Cruz, kteří od té doby přešli k Linuxu. Nicméně Novell zpochybnil vlastnictví autorských práv skupiny SCO na zdrojový kód Unixu. Podle Novellu, je SCO (tudíž i SCO Group) vlastně provozovatel licence pro Novell, který si ponechal hlavní autorská práva, právo veto na budoucí licenční aktivity skupiny SCO a 95 % výnosů z licence. Skupina SCO Group s tímto nesouhlasila a spor přerostl v soudní proces [[SCO vs. Novell]]. Dne [[10. srpen|10. srpna]] [[2007]] byla hlavní část soudní pře rozhodnuta ve prospěch Novellu (tj. fakt, že Novell vlastní práva na Unix a SCO neoprávněně zadržovalo peníze Novellu). Soud též nařídil, že SCO musí stáhnout žaloby na IBM a další. Po rozhodnutí soudu Novell oznámil, že nemá žádný zájem na soudech kvůli Unixu a uvedl, že nevěří, že Linux obsahuje kód z Unixu.{{Citace elektronického periodika |titul=Memorandum and Decision Order in SCO v. Novell |url=http://www.groklaw.net/staticpages/index.php?page=20070810205256644 |datum přístupu=2008-09-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100505115159/http://www.groklaw.net/staticpages/index.php?page=20070810205256644 }}[http://sco.tuxrocks.com/Docs/Novell/Novell-377.pdf Memorandum and Decision Order Civil Case No. 2:04CV139DAK][http://www.pcworld.com/article/id,135959-c,unix/article.html Novell Won't Pursue Unix Copyrights] {{Wayback|url=http://www.pcworld.com/article/id,135959-c,unix/article.html |date=20080409092650 }} August 15, 2007 [103] => [104] => [[Internetová horečka|Pád bubliny Dot-com]] vedl k výraznému slučování Unixových projektů. Z mnoha komerčních verzí Unixu, které se zrodily v 80. letech, se na trhu relativně dobře daří pouze systémům [[Solaris (operační systém)|Solaris]], [[HP-UX]] a [[AIX]], ačkoli se ještě dlouhou dobu držel [[IRIX]] od [[SGI]]. Z výše uvedených má největší podíl na trhu Solaris.{{Citace elektronické monografie | url = http://news.zdnet.com/2100-9584_22-5984747.html | titul = Itanium: A cautionary tale | datum přístupu = 2006-10-04 | autor = Stephen Shankland | datum = 2005-12-07 | edice = Tech News | vydavatel = ZDNet | quote = In the third quarter of this year, 7,845 Itanium servers were sold, according to research by Gartner. That compares with 62,776 machines with Sun Microsystems' UltraSparc, 31,648 with IBM's Power, and 9,147 with HP's PA-RISC. | url archivu = https://web.archive.org/web/20060923185730/http://news.zdnet.com/2100-9584_22-5984747.html | datum archivace = 2006-09-23 | nedostupné = ano }} [105] => [106] => V roce 2005 [[Sun Microsystems]] uvolnila množství systémového kódu Solarisu (založeného na [[UNIX System V]] Release 4) jako [[Otevřený software|open source]] projekt se jménem [[OpenSolaris]]. Spolu s kódem byly uvolněny i nové technologie Sun OS (například souborový systém [[ZFS]]). Od roku [[2006]] se díky tomu na světě objevilo několik distribucí nepocházejících od Sunu, jako [[SchilliX]], [[Belenix]], [[Nexenta]] a [[MarTux]]. [107] => [108] => == Varianty operačního systému UNIX == [109] => V prostoru mezi dvěma základními směry ([[UNIX System V|SYSTEM V]] a [[BSD|BSD Unix]]) vzniká celá řada variant a klonů tohoto operačního systému, které vyvíjí zejména různé firmy pro jimi vyráběné [[Počítačová platforma|hardwarové platformy]]. Následující tabulka ilustruje pouze některé body vývoje v průběhu osmdesátých let dvacátého století: [110] => [111] => :{| class="wikitable" style="text-align: center" [112] => ! '''Rok''' [113] => ! '''Výrobce''' [114] => ! '''Platforma''' [115] => ! '''Název [[operační systém|OS]]''' [116] => ! '''Pozdější následovníci''' [117] => |- [118] => | [[1980]] [119] => | [[Microsoft]] [120] => | [[PDP-11]] [121] => | [[XENIX]] [122] => | [123] => |- [124] => | [[1982]] [125] => | [[Sun Microsystems]] [126] => | [[Motorola 68000]] [127] => | [[SunOS]] [128] => | [[Solaris (operační systém)|Solaris]] [129] => |- [130] => | [[1983]] [131] => | [[Hewlett-Packard]] [132] => | FOCUS (Series 500s) [133] => | [[HP-UX]] [134] => | [135] => |- [136] => | [137] => | [[Hewlett-Packard]] [138] => | [[PA-RISC]] [139] => | [[HP-UX]] [140] => | [141] => |- [142] => | [[1984]] [143] => | DEC ([[Digital Equipment Corporation]]) [144] => | [[VAX]] [145] => | [[ULTRIX]] [146] => | [147] => |- [148] => | [149] => | DEC ([[Digital Equipment Corporation]]) [150] => | [[MIPS (architektura)|MIPS]] [151] => | [[ULTRIX]] [152] => | Digital UNIX [153] => |- [154] => | [155] => | DEC ([[Digital Equipment Corporation]]) [156] => | [[Alpha]] [157] => | Digital UNIX [158] => | [[Tru64]] [159] => |- [160] => | [[1986]] [161] => | [[IBM]] [162] => | [[PS/2 Micro Channel]] [163] => | [[AIX]] [164] => | [165] => |- [166] => | [167] => | [[IBM]] [168] => | [[RISC]]ový [[RS/6000]] [169] => | [[AIX/6000]] [170] => | [171] => |- [172] => | [[1988]] [173] => | [[IBM]] [174] => | [[mainframe]] [[System/370]] [175] => | [[AIX/370]] [176] => | [177] => |- [178] => | [179] => | SGI ([[Silicon Graphics|Silicon Graphics Inc.]]) [180] => | [181] => | [[IRIX]] [182] => | [183] => |- [184] => | [[1989]] [185] => | [[NeXT]] [186] => | [[Apple]] [[Macintosh]] [187] => | [[NeXTSTEP]] [188] => | [[OS X|Mac OS X]] [189] => |} [190] => [191] => == Reference == [192] => [193] => [194] => == Související články == [195] => * [[AWK]] [196] => * [[GNU]] [197] => * [[C (programovací jazyk)|jazyk C]] [198] => * [[Unixový shell]] [199] => * [[UN*X]] [200] => * [[Multics]] [201] => * [[Přístupová práva v Unixu]] [202] => * [[Uživatelské účty v Unixu]] [203] => [204] => == Externí odkazy == [205] => * {{Commonscat|Unix}} [206] => * http://www.root.cz/clanky/historie-os-unix/ [207] => * http://www.levenez.com/unix/ {{en}} [208] => [209] => {{Unixové příkazy}} [210] => [211] => {{Operační systémy}} [212] => {{Autoritní data}} [213] => [214] => [[Kategorie:Unix| ]] [215] => [[Kategorie:Operační systémy]] [] => )
good wiki

Unix

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'UNIX System V','Digital Equipment Corporation','BSD','Unix','PDP-11','Multics','AT&T','Linux','C (programovací jazyk)','IBM','API','PDP-7'

API

AT&T

BSD

IBM

Linux

Multics

PDP-11

PDP-7

Unix

Unix je operační systém vyvinutý v roce 1969 v laboratořích Bell Labs.