Array ( [0] => 15510176 [id] => 15510176 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Urartu [uri] => Urartu [3] => Urartu Helmet Fragment 1.jpg [img] => Urartu Helmet Fragment 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Urartu [2] => | originální název = Biainili [3] => | rok vzniku = [[860 př. n. l.]] [4] => | rok zániku = [[590 př. n. l.]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Nairi [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | více po = ne [9] => | po 1 = Médská říše [10] => | po 1 vlajka = Faravahar Emblem.svg [11] => | po 2 = Arménie (satrapie) [12] => | po 2 vlajka = Standard of Cyrus the Great.svg [13] => | po 3 = [14] => | po 3 vlajka = [15] => | šířka 1. sloupce = [16] => | vlajka = [17] => | článek o vlajce = [18] => | velikost vlajky = [19] => | znak = [20] => | článek o znaku = [21] => | velikost znaku = [22] => | rámeček znaku = [23] => | hymna = [24] => | článek o hymně = [25] => | motto = [26] => | článek o mottu = [27] => | mapa = 13-Urartu-9-6mta.gif [28] => | velikost mapy = 290px [29] => | mapa poznámka = Urartu v 9.–6. století př. n. l. [30] => | hlavní město = [[Sugunia]], [[Arzaškun]], [[Tušpa]] (od {{nowrap|832 př. n. l.}}) [31] => | rozloha = [32] => | rozloha poznámka = [33] => | nejvyšší bod = [34] => | nejvyšší bod poznámka = [35] => | nejdelší řeka = [36] => | nejdelší řeka poznámka = [37] => | počet obyvatel = [38] => | počet obyvatel poznámka = [39] => | jazyky = [[urartština]], [[proto-arménština]] [40] => | národnostní složení = [41] => | náboženství = urartské polyteistické [42] => | státní zřízení = [[monarchie]] [43] => | mateřská země = [44] => | podřízené celky = [45] => | měna = [46] => | vznik = [47] => | zánik = [48] => }} [49] => '''Urartu''' ([[Arménie|arménsky]] Ուրարտու, ''Urartu'') bylo starověké [[Arménie|arménské]] království rozkládající se na náhorní plošině mezi [[Malá Asie|Malou Asií]], [[Kavkaz]]em a [[Mezopotámie|Mezopotámií]], později nazývané [[Arménská vysočina]]. Střed tvořilo [[Vanské jezero]] (dnešní východní [[Turecko]]), někdy se proto užívá označení '''Vanské království'''. Urartské království existovalo v letech cca 860 př. n. l. až 585 př. n. l. Urartu je také historicky prvním známým arménským královstvím. [50] => [51] => == Poloha == [52] => Urartská říše měla rozlohu něco přes 500 000 km² a sahala od řeky [[Kura]] až ke svahům [[Taurus|Tauru]] a od [[Eufrat]]u až po [[Kaspické moře]]. [53] => [54] => == Historie == [55] => === Počátky (13.–9. století př. n. l.) === [56] => První zmínky pocházejí z [[Asýrie|asyrských]] nápisů [[Salmanassar I.|Salmanassara I.]] (cca [[1270 př. n. l.]]), kde je zmíněn stát Uruartri jako jedno z malých království volné konfederace [[Nairi]] v Arménské vysočině. Tento státeček se rozkládal v okolí [[Vanské jezero|Vanského jezera]]. Další zmínky pocházejí z výpravy asyrského krále [[Tiglatpilesar I.|Tiglatpilesara I.]], který během svého tažení došel až k Vanskému jezeru. [57] => [58] => Uruartri se v asyrských nápisech objevuje znovu až v 9. století jako mocný stát na severu. Státy sdružené v konfederaci Nairi byli sjednoceny pod vládou krále [[Arame]]a (cca [[860 př. n. l.|860]]–[[843 př. n. l.]]), avšak Asyřané pod vedením [[Salmanassar III.|Salmanassara III.]] zničili významné urartské („královské“) město [[Arzaškun]], ležící pravděpodobně někde mezi jezerem [[Urmijské jezero|Urmia]] a Vanským jezerem. V nápisech se můžeme dočíst, že Salmanasarova vojska „očistila“ své zbraně ve Vanském jezeře. [59] => [60] => === Vzestup k moci (9. století – 714 př. n. l.) === [61] => [[Soubor:Urartu743.png|náhled|vlevo|upright=0.9|Urartu v době největší slávy – 743 př. n. l.]] [62] => [[Sarduri I.]], syn Lutipriho, v pořadí třetí známý král Urartu, se jako první dokázal Asyřanům ubránit a vystavěl na východním břehu jezera Van nové hlavní město [[Tušpa]] (dnešní [[Van (město v Turecku)|Van]]). [63] => [64] => Jeho nástupce [[Išpuini]] (cca [[828 př. n. l.|828]]–[[810 př. n. l.]]) dobyl území mezi Vanem a Urmií, a později obsadil i sousední království Musasir. Ze stejnojmenného centra této oblasti vytvořil náboženské středisko celé říše. Poté, co porazil armádu [[Šamší-Adad V.|Šamší-Adada V.]] a podnikl výpravy i na jeho území, se začal nazývat, stejně jako kdysi asyrští králové, „král veškerenstva“. Dokázal se prosadit i na území jižně od Urmijského jezera a zmocnil se zde několika měst, která dříve podléhala Asýrii. [65] => [66] => Také jeho syn [[Menua]] (cca [[810 př. n. l.|810]]–[[785 př. n. l.]]) pokračoval v expanzivní politice Urartu. Na severu se hranice posunuly až za horu [[Ararat]], na jejímž úpatí postavil město Menuachinili, a na jihu obsadil oblast horního toku [[Tigris|Tigridu]] a pronikl až k [[Eufrat]]u, kde si podrobil několik zemí, mezi nimi Alzi, Melid či Suchme. Velice významná je i jeho stavební činnost, k níž stejně jako Asyřané využíval válečné zajatce. Dal postavit několik chrámů, ale jeho nejvýznamnějším počinem byla stavba zavodňovacích kanálů. Vystavěl 70 km dlouhý kanál od řeky Hosap k městu Tušpa, které trpělo nedostatkem pitné vody, jelikož Vanské jezero je slané. Tento kanál je dodnes v provozu. [67] => [68] => Menuovi nástupci v jeho díle pokračovali. Prvním byl jeho syn [[Argišti I.]] (asi [[785 př. n. l.|785]]–[[765 př. n. l.]]), který si podrobil celé okolí Urmijského jezera a na západě podnikl několik úspěšných výprav do Malé Asie. Největší pozornost však věnoval výpravám na sever, kde překročil řeku Araxés a podmanil si Zakavkazsko. Založil tam město [[Erebuni]] (dnešní [[Jerevan]]), do kterého byli přemístěni obyvatelé obsazených měst z povodí Eufratu. Za jeho vlády podnikl do Urartu neúspěšné vojenské tažení asyrský král [[Salmanassar IV.]] [69] => [70] => Po něm nastoupil [[Sarduri II.]], za jehož vlády dosáhla říše své největší rozlohy. Urartské království sahalo na severu až téměř k Černému moři, na západě k pramenům Eufratu, na východě až k současnému [[Tabríz]]u a na jihu až k prameni Tigridu. [71] => [72] => === Úpadek a zotavení se (714–640 př. n. l.) === [73] => V roce [[714 př. n. l.]] království těžce snášelo nájezdy [[Kimmeriové|Kimmeriů]] a tažení [[Sargon II.|Sargona II.]] Hlavní chrám v [[Musasir]]u byl vyloupen a urartský král [[Rusa I.]] byl Sargonem poražen u jezera Urmia. Avšak tyto nezdary byly pouze dočasné, a již [[Argišti II.]] (714–[[685 př. n. l.]]) obnovil moc Urartského království, přičemž zároveň udržoval mír s Asyrskou říší. To všechno pomohlo Urartu vstoupit do dlouhého období rozvoje a prosperity, které pokračovalo i během vlády [[Rusa II.|Rusy II.]] ([[685 př. n. l.|685]]–[[645 př. n. l.]]). Avšak během vlády dalších králů se moc království vytrácela a Urartu se stalo závislým na [[Novoasyrská říše|Novoasyrské říši]], což potvrzuje i [[Sarduri III.]] ([[645 př. n. l.|645]]–[[635 př. n. l.]]), který asyrského krále [[Aššurbanipal]]a označoval jako „otce“. [74] => [75] => === Pozdní období (640–580 př. n. l.) === [76] => [[Soubor:Urartu610-585.png|náhled|vpravo|upright=0.9|Soumrak Urartské říše za vlády Rusy III.]] [77] => Podle Urartských klínových nápisů, nastoupili na trůn po Sardurovi III. ještě 3 králové – Erimena ([[635 př. n. l.|635]]–[[620 př. n. l.]]), jeho syn Rusa III. ([[620 př. n. l.|620]]–[[609 př. n. l.]]) a Rusa IV. ([[609 př. n. l.|609]]–[[590 př. n. l.]]). Na zániku Urartu měli pravděpodobně svůj podíl i [[Skytové]], kteří do této oblasti na konci 7. století př. n. l. vpadli. V roce [[612 př. n. l.]] dobyl [[Médové|médský]] král [[Kyaxarés]] [[Novoasyrská říše|Novoasyrskou říši]]. Poslední ránu samostatnému urartskému státu zasadili nejspíše [[Médové]] při svém tažení proti [[Lýdie|Lýdii]]. Mnoho urartských ruin z té doby bylo prokazatelně zničeno požárem. [78] => * [[Xenofón]] zapsal, že Arménie byla poprvé dobyta až médským králem [[Astyagés|Astyagem]] ([[585 př. n. l.|585]]–[[550 př. n. l.]]). [79] => * [[Strabon]] ([[1. století př. n. l.]]–[[1. století]]) napsal ve stejném duchu, že „Ve starých dobách, poté co rozbila říši Syřanů, vládla Velká Arménie celé Asii až do časů Astyaga, kdy se musela podrobit větší moci…“ [80] => [81] => Po krvavém zániku říše Urartu zaujali již na konci 6. století př. n. l. uprázdněné místo arménské kmeny. [82] => [83] => == Literatura == [84] => * Burian J.: ''Civilizace starověkého středomoří''. Praha 1984 [85] => * Redgateová A. E.: ''Arméni''. Lidové noviny, 2003 [86] => * {{Citace monografie|jméno=Lukáš|příjmení=Pecha|odkaz na autora=Lukáš Pecha|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Urartejské písemnictví''|typ kapitoly=III. kapitola:|stránky=181-187}} [87] => [88] => == Související články == [89] => * [[Seznam urartských králů]] [90] => [91] => == Externí odkazy == [92] => * {{Commonscat}} [93] => [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:Dějiny Arménie]] [97] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [98] => [[Kategorie:Vzniklo 860]] [] => )
good wiki

Urartu

Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina. Střed tvořilo Vanské jezero (dnešní východní Turecko), někdy se proto užívá označení Vanské království.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Arménie','Tušpa','Vanské jezero','Novoasyrská říše','Médové','609 př. n. l.','785 př. n. l.','620 př. n. l.','860 př. n. l.','685 př. n. l.','810 př. n. l.','645 př. n. l.'

Arménie

Méďové