Array ( [0] => 14691500 [id] => 14691500 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Urbanizace [uri] => Urbanizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:2015 World Urbanization Map.png|náhled|Celosvětová mapa urbanizace zobrazující procento urbanizace v jednotlivých zemích k roku 2015]] [1] => '''Urbanizace''' (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění způsob života z venkovského na městský. S urbanizací je spojen zvyšující se podíl lidí žijících, resp. bydlících ve [[Město|městech]]. Města se zvětšují i kvůli narůstání počtu pracujících, kteří do měst dojíždějí za prací. [2] => [3] => Nejobecněji je urbanizace definována jako „prostorová koncentrace lidských činností i obyvatelstva projevující se změnami v chování lidí, v jejich motivacích, v kulturních vzorech i ve formách organizace společnosti. Změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyvatel, aktivit i lidských výtvorů.“{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Urbanizace – Sociologická encyklopedie [5] => | periodikum = encyklopedie.soc.cas.cz [6] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Urbanizace [7] => | datum přístupu = 2023-03-02 [8] => }} [9] => [10] => Problematika urbanizace spadá do mnoha vědních oborů a disciplín, jimiž jsou [[geografie]], [[historická geografie]], [[sociologie]], [[sociální dějiny]], [[ekonomie]], [[hospodářské dějiny]], [[demografie]], [[dějiny mentalit]] aj. [11] => [12] => V roce [[1950]] žilo ve městech pouhých 30 % světové populace, zatímco v roce 2014 již 54 %. Podle [[Organizace spojených národů]] by do roku 2050 mělo ve městech žít až 66 % lidí.{{Citace monografie [13] => | autor = UNITED NATIONS [14] => | titul = World urbanization prospects: the 2014 revision: Highlights [15] => | vydavatel = United Nations [16] => | místo = New York [17] => | počet stran = [27] [18] => | datum vydání = 10 July 2014 [19] => | isbn = 9789211515176 [20] => | url = https://www.un.org/en/development/desa/publications/2014-revision-world-urbanization-prospects.html [21] => | url2 = https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=857993 [22] => }} [23] => [24] => K roku 2014 žilo nejvíce lidí ve městských oblastech v [[Severní Amerika|Severní Americe]] (82 %), [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] a oblasti [[Karibik]]u (80 %) a v [[Evropa|Evropě]] (73 %); nejméně urbanizované oblasti byly v [[Afrika|Africe]] (40 %) a [[Asie|Asii]] (48 %). [25] => [[Soubor:Tokyo from the top of the SkyTree.JPG|náhled|Tokio je největším městem na světě, s aglomerací má okolo 38 milionu obyvatel]] [26] => [27] => == Historie == [28] => Sídliště městského typu začala vznikat v [[neolit]]u. Nejstarší města vznikla v [[Čína|Číně]], [[Indie|Indii]], [[Egypt]]ě a na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. V Evropě vznikala města nejprve ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]], poté ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] (v dnešní [[Itálie|Itálii]]).{{Citace monografie [29] => | příjmení = Kašparovský [30] => | jméno = Karel [31] => | titul = Zeměpis I. v kostce: pro střední školy: [kartografie, fyzická geografie, socioekonomická geografie] [32] => | vydání = 1 [33] => | vydavatel = Fragment [34] => | místo = Praha [35] => | rok = 2009 [36] => | edice = Maturita v kostce [37] => | počet stran = 152 [38] => | isbn = 978-80-253-0586-7 [39] => }}{{Citace monografie [40] => | příjmení = Jandourek [41] => | jméno = Jan [42] => | titul = Úvod do sociologie [43] => | vydání = 1 [44] => | vydavatel = Portál [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2003 [47] => | počet stran = 231 [48] => | strany = 197 [49] => | isbn = 80-7178-749-3 [50] => }} Tato města byla často ohrožována dobyvateli a růstu bránily také nedostatky v dopravě, zásobení nebo hygieně. Zpravidla města vznikala tam, kde se seskupilo více zemědělců a začaly zde převládat nezemědělské činnosti (směna, obchod, řemesla), které se staly natolik dominantními, že potlačily venkovský způsob života. K urbanizaci, jak ji známe dnes, docházelo v posledních dvou staletích v [[Anglie|Anglii]]. [51] => [52] => [[Spojené království|Velká Británii]] začala v polovině [[18. století]] [[Průmyslová revoluce|industrializovat]] svou ekonomiku. To významně podpořilo stěhování obyvatel z venkova do menších či větších měst. Na začátku [[19. století]] žilo ve městech 20 % [[Britové|Britů]], o století později to bylo již 74 %. V ostatních státech Evropy a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] začal proces urbanizace později. Rapidní nárůst obyvatel ilustruje skok z 60 000 obyvatel [[New York]]u v roce 1800 na 4,8 milionu v roce 1900. Migrace do měst neprobíhala pouze uvnitř státu, lidé z chudších oblastí Evropy se často stěhovali do Spojených států nebo do velkoměst v jiných evropských zemích.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Giddens [54] => | jméno = Anthony [55] => | příjmení2 = Sutton [56] => | jméno2 = Philip W., ed [57] => | titul = Sociologie [58] => | vydání = 1 [59] => | vydavatel = Argo [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 2013 [62] => | počet stran = 1049 [63] => | strany = 208, 209 [64] => | isbn = 978-80-257-0807-1 [65] => }} [66] => [67] => V dnešní době lidé migrují do měst kvůli rozsáhlým sociálním benefitům, stěhují se za lepším vzděláním a zdravotní péčí nebo obecně za kvalitnějším společenským životem.{{Citace elektronického periodika [68] => | autor = Rinkesh [69] => | titul = Causes, Effects and Solutions to Urbanization Leading to Urban Growth [70] => | periodikum = Conserve Energy Future [71] => | datum vydání = 2016-09-18, modif. 2022-07-28 [72] => | jazyk = en-US [73] => | url = https://www.conserve-energy-future.com/causes-effects-solutions-urbanization.php [74] => | datum přístupu = 2023-01-25 [75] => }} [76] => [77] => == Důsledky urbanizace == [78] => Důsledky poměšťování obyvatel mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní patří například celkové zvyšování životní úrovně a vyšší dožití, které s sebou ovšem přináší problém [[stárnutí populace]] v dané společnosti. Dalším kladným důsledkem je vyšší [[Vzdělání|vzdělanost]] obyvatel a související lepší [[Kvalifikace (osobní)|kvalifikace]], lepší zdravotní péče, zlepšení [[Infrastruktura|infrastruktury]] nebo modernizace společnosti. [79] => [80] => Na druhou stranu negativní je například komercializace (ve smyslu podřízení se trhu, obchodu); komerce a obchod ve městech dominují. Ve velkých městech je dostupné cokoliv a téměř kdykoliv, proto lidé často začínají žít [[Konzumerismus|hyperkonzumním]] způsobem života, který je při zvyšujícím se tempu urbanizace do budoucna neudržitelný.{{Citace monografie [81] => | příjmení = Lipovetsky [82] => | jméno = Gilles [83] => | titul = Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti [84] => | vydání = 1 [85] => | rok = 2007 [86] => | vydavatel = Prostor [87] => | místo = Praha [88] => | počet stran = 443 [89] => | edice = Střed, sv. 81 [90] => | isbn = 978-80-7260-184-4 [91] => }} Častým problémem je dále míra [[Znečištění ovzduší|znečištění ovzduší]], míra [[hluk]]u, [[Světelný smog|světelný]] a [[Vizuální smog|vizuální]] [[smog]], vznik [[Městský tepelný ostrov|městských tepelných ostrovů]], [[Dopravní zácpa|dopravní zácpy]] nebo přelidnění. Přelidnění může vyústit v nedostatek obytných prostor, v nezaměstnanost nebo vznik chudinských čtvrtí (slum, ghetto) a může souviset s nárůstem kriminality. [92] => [93] => === Vnímání měst společností === [94] => Od [[18. století]] se vnímání měst a především [[Velkoměsto|velkoměst]] měnilo. Část lidí vidí poměšťování civilizace jako správný evoluční krok vedoucí ke spokojenosti, [[Prosperita|prosperitě]], rozkvětu kultury a ekonomiky. Pro jiné je velkoměsto „kouřícím peklem, přecpaným agresivními davy lidí, prolezlým zločinem, násilím, korupcí a chudobou“. Chudoba se opravdu s narůstajícím bohatstvím velkoměst prohlubovala. Ve městech se – v závislosti na příjmech tamních obyvatel – začaly vyčleňovat celé čtvrtě. Problematikou se od [[1920–1929|konce první čtvrtiny]] [[20. století]] zabývají [[sociologové]]. První rozsáhlé [[Sociologický výzkum|sociologické analýzy]] vznikaly v [[Chicago|Chicagu]], které zažilo kvůli vlně přistěhovalců prudký vzestup doprovázený růstem společenské nerovnosti (viz [[Chicagská škola (sociologie)|Chicagská škola]]). [95] => [96] => Podobný problém později vznikl v [[Rozvojová země|rozvojových zemích]], protože nekvalifikované pracovníky přitahuje město kvůli potenciálnímu zaměstnání. Zde se jim však nedaří najít natolik dobře placenou práci, aby mohli uhradit vyšší životní náklady, a proto žijí ve [[slum]]ech v mizerných životních podmínkách.{{Citace periodika [97] => | příjmení = Todaro [98] => | jméno = Michael P [99] => | titul = A Model of Labor Migration and Urban Unemployment in Less Developed Countries [100] => | url = https://archive.org/details/sim_american-economic-review_1969-03_59_1/page/138 [101] => | periodikum = The American Economic Review [102] => | rok vydání = 1969 [103] => | svazek = 89 [104] => | číslo = 1 [105] => | strany = 138–148 [106] => | issn = 0002-8282 [107] => }} [108] => [109] => == Vliv na životní prostředí == [110] => V městské zástavbě se tvoří [[Městský tepelný ostrov|tepelné ostrůvky]], protože množství zelených ploch je menší než v okolí města. Jev je způsoben tím, že zatímco ve venkovské krajině je sluneční teplo pohlcováno odpařenou vodou, případně půdou, ve městech je obou „pohlcovačů“ významně méně a většina tepla je pohlcována asfaltem nebo budovami, což zvyšuje povrchovou teplotu města. Roční průměrná teplota ve městech nad jeden milion obyvatel tak může být o 1–3 °C vyšší než v okolí města na venkově.{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = Heat Island Effect [112] => | periodikum = United States Environmental Protection Agency [113] => | url = https://www.epa.gov/heatislands/learn-about-heat-islands [114] => | datum vydání = September 2, 2022 [115] => | datum přístupu = 2023-01-25 [116] => | jazyk = en [117] => }} [118] => [119] => Urbanizace snižuje dostupné množství obdělávatelné [[Půda|půdy]] a zároveň snižuje kvalitu vody a ovzduší. Tím vyvíjí tlak na přilehlé venkovské oblasti.{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Environmental Impacts of Urban Growth [121] => | periodikum = Seto Lab [122] => | url = https://urban.yale.edu/research/theme-4 [123] => | jazyk = en [124] => | datum vydání = ©2017 [125] => | datum přístupu = 2017-11-24 [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171115220423/http://urban.yale.edu/research/theme-4 [127] => | datum archivace = 2017-11-15 [128] => }} Urbanizace významně přispívá ke znečištění ovzduší v důsledku zvýšených emisí z automobilů, průmyslové činnosti a stavebnictví. Koncentrace znečišťujících látek, jako jsou pevné částice (PM), oxid dusičitý (NO2) a těkavé organické sloučeniny (VOC), představují zdravotní rizika pro obyvatele měst. {{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Environmental Impacts of Urbanization [130] => | periodikum = Decoding Biosphere [131] => | url = https://decodingbiosphere.com/sustainability/environmental-impacts-urbanization/ [132] => | jazyk = en [133] => | datum přístupu = 2023-08-10 [134] => }} [135] => [136] => Dalším zásadním vlivem urbanizace je [[eutrofizace]] (až hypereutrofizace) vody. Je způsobena přenášením nadměrného objemu živin či znečišťujících látek (např. [[Oxid uhličitý|CO2]] a jiné [[skleníkové plyny]], příp. zbytky hnojiv, čisticích prostředků atd.) deštěm z měst do vodních zdrojů, čímž se snižuje celková kvalita vod, dochází k přemnožení [[plankton]]u a jiných [[mikroorganismus|mikroorganismů]], což vede ke snižování obsahu [[kyslík]]u ve vodě.JIANG, Leiwen; YOUNG, Malea Hoepf and HARDEE, Karen. Population, Urbanization, And the Environment. ''World Watch.'' 2008, vol. 21, no. 5, s. 34–39. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/1O_V5xOYvlpRwumNEJOWnE63kMY9VSnvv/view [137] => [138] => Kromě toho je důsledkem urbanizace drastické dlouhodobé snižování lokální (místní) [[Ztráta biodiverzity|biodiverzity]].{{Citace periodika [139] => | autor = McKINNEY, Michael L [140] => | titul = Urbanization, Biodiversity, and Conservation: The impacts of urbanization on native species are poorly studied, but educating a highly urbanized human population about these impacts can greatly improve species conservation in all ecosystems [141] => | periodikum = BioScience [142] => | datum = 01 October 2002 [143] => | ročník = 52 [144] => | číslo = 10 [145] => | issn = 0006-3568 [146] => | doi = 10.1641/0006-3568(2002)052[0883:UBAC]2.0.CO;2 [147] => | jazyk = en [148] => | url = https://academic.oup.com/bioscience/article/52/10/883/354714 [149] => | datum přístupu = 2023-01-25 [150] => }} [151] => [152] => V Číně vedla urbanizace k drastickému snížení kvality ovzduší; v roce 2013(?) pouze 24 z 350 čínských prefektur splňovalo standardy kvality ovzduší [[Světová zdravotnická organizace|WHO]].HAN, Lijian; ZHOU, Weiqi; LI, Weifeng and LI, Li. Impact of urbanization level on urban air quality: A case of fine particles (PM2.5) in Chinese cities. ''Environmental Pollution.'' 2014, vol. 194, s. 163–170. ISSN 0269-7491. [Obsah: https://doi.org/10.1016/j.envpol.2014.07.022] Přes milion Číňanů zemřelo v roce 2012 na následky znečistění vzduchu.{{Citace periodika [153] => | příjmení = Linnane [154] => | jméno = Ciara [155] => | titul = WHO names China as country with most deaths caused by outdoor air pollution [156] => | periodikum = MarketWatch [157] => | datum vydání = Sept. 27, 2016 [158] => | jazyk = en-US [159] => | url = https://www.marketwatch.com/story/who-names-china-as-country-with-most-deaths-caused-by-outdoor-air-pollution-2016-09-27 [160] => | datum přístupu = 2017-11-24 [161] => }} Počet aut v [[Peking]]u se v období 1990–2002 zvýšil čtyřnásobně, což vedlo ke značnému zvýšení [[Emise (ekologie)|emisí]].TANG, Xiaoyan. The Characteristics of Urban Air Pollution in China. In: ''Urbanization, Energy, and Air Pollution in China: The Challenges Ahead: Proccedings of a Symposium.'' Washington, D. C.: National Academies Press, 2004. Přístup také z: https://nap.nationalacademies.org/catalog/11192/urbanization-energy-and-air-pollution-in-china-the-challenges-ahead [162] => [163] => == Významná sídla == [164] => Téměř polovina lidí žijících ve městech sídlí v menších městech s počtem obyvatel do 500 000. Jedna osmina lidí žije v jednom z 28 megaměst, která mají přes 10 milionů obyvatel. Největším městem je Tokio s aglomerací okolo 38 milionů obyvatel, následují města [[Nové Dillí]], [[Šanghaj]], [[Ciudad de México|Mexico City]], [[Bombaj]] a [[São Paulo]]. Do roku 2030 má být na světě 41 megaměst. [165] => [166] => Nejvyšší formou městského života je [[Megalopolis|megapolis]] („velkoměsto velkoměst“). Tímto pojmem byl označen poprvé pás dlouhý 724 km a táhnoucí se od [[Boston]]u po [[Washington, D.C.|Washington, D. C.]] s přibližně 40 miliony obyvatel. [167] => [168] => == Odkazy == [169] => === Reference === [170] => [171] => === Literatura === [172] => * LITTLE, William. Population, Urbanization, and the Environment. [20. kapit.] In: LITTLE, William et al. ''Introduction to Sociology.'' 2nd Canadian ed. [Victoria (British Columbia)]: BC Campus, 2016. 948 s. Dostupné také z: https://opentextbc.ca/introductiontosociology2ndedition/chapter/chapter-20-population-urbanization-and-the-environment/ Celá publikace ''Introduction to Sociology.'' https://collection.bccampus.ca/textbooks/introduction-to-sociology-2nd-canadian-edition-bccampus-191 [173] => === Související články === [174] => * [[Aglomerace]] [175] => * [[Konzumní společnost]] [176] => * [[Město]] [177] => * [[Neolitická revoluce]] [178] => * [[Periferie (geografie)|Periferie]] [179] => * [[Průmyslová revoluce]] [180] => * [[Staré sídelní území]] [181] => * [[Suburbanizace]] [182] => * [[Venkov]] [183] => * [[Ztráta biodiverzity]] [184] => [185] => === Externí odkazy === [186] => * [http://open.bccampus.ca publikace k tématu (ke stažení)] [187] => * {{Commonscat}} [188] => * {{Wikislovník|heslo=urbanizace}} [189] => [190] => {{Autoritní data}} [191] => [192] => [[Kategorie:Geografie]] [193] => [[Kategorie:Města]] [194] => [[Kategorie:Sídla]] [] => )
good wiki

Urbanizace

Celosvětová mapa urbanizace zobrazující procento urbanizace v jednotlivých zemích k roku 2015 Urbanizace (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění způsob života z venkovského na městský. S urbanizací je spojen zvyšující se podíl lidí žijících, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','Město','Ztráta biodiverzity','Průmyslová revoluce','Městský tepelný ostrov','Starověký Řím','plankton','Blízký východ','Dopravní zácpa','Severní Amerika','stárnutí populace','Washington, D.C.'

Město

Plankton