Array ( [0] => 15112112 [id] => 15112112 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Urgan [uri] => Urgan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = [2] => #0999ff [3] => | barva textu = white [4] => | jméno = Külüg Sibir
Άργανος, Urgan
莫賀咄厚可汗 [5] => | titul = Mocheto-chu-kagan [6] => | obrázek = [7] => | popisek = [8] => | vláda = [[617]]/[[630]] - [[631]] [9] => | éra = [[Dynastie Tchang]] [10] => | datum korunovace = [[630]] [11] => | tituly = [[kagan|Külüg Sibir-kagan]] [12] => | celé jméno = Bagadur Külüg Šipir [13] => | předchůdce = [[Tung Jabgu]] [14] => | typ dědice = synovec [15] => | následník = [[Sı Jabgu]] [16] => | dědic = [[Kuvrat]] [17] => | choť = [18] => | potomstvo = [19] => | rod = [[Ašına (klan)|Ašına]] & [[Ermi]] [20] => | dynastie = [[Seznam kaganů z Ašınovské dynastie|Ašına]] [21] => | otec = [[Karačürün Tardu]] [22] => | matka = [23] => | datum narození = [24] => | datum úmrtí = [[631]] [25] => | místo úmrtí = [[Altaj]] [26] => | datum pohřbení = [27] => | místo pohřbení = [28] => }} [29] => '''Urgan''', '''Uragan''' anebo '''Organa''' (podle [[Nikeforos I. (patriarcha)|Nikefora]] {{vjazyce|el}} Άργανος - Árganos, Argana, z [[Turkické jazyky|turkického]] ''ur'' anebo ''urgu'', doslova: ''„hůl“ [jako zbraň určená k úderu]'', a [[Mongolské jazyky|mongolského]] ''üre'', doslova: ''„úder“'') byl v letech [[605]] – [[610]] vládce [[Onogurové|Onogurů]], a od roku [[617]] – [[630]] všech [[Protobulhaři|Prabulharů]]{{Citace monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul = The BULGARS [http://my.raex.com/~obsidian/siberia.html#Bulgars V: Regnal Chronologies]| url =| dostupnost =| vydavatel = The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.)| místo = [[Londýn]]| rok = 1995| počet stran =| kapitola =| strany =| isbn =| jazyk = anglicky}}{{Citace monografie| příjmení = Vojnikov| jméno = Živko| odkaz na autora =| titul = IZVESTNI IMENA OT PRABŬLGARSKI PROIZKHOD OT EPOKHATA NA PŬRVATA BŬLGARSKA DŬRZHAVA - ([http://www.bulgari-istoria-2010.com/booksBG/BG_IMENA_PBD.pdf ИЗВЕСТНИ ИМЕНА ОТ ПРАБЪЛГАРСКИ ПРОИЗХОД ОТ ЕПОХАТА НА ПЪРВАТА БЪЛГАРСКА ДЪРЖАВА '''PDF'''])| url =| sborník =| kapitola = І. Imena na vladeteli/3. Gostun (Organa) - (І. Имена на владетели/3. Гостун (Органа))| vydání =| vydavatel = Bŭlgarska istoričeska biblioteka" br.1, - (Българска историческа библиотека" бр.1,")| místo = Sofie| počet stran =| rok = 1928| strany =| jazyk = bulharsky| isbn =}} Jeho jméno je však vykládáno více způsoby, jako Bağatur Sepi-kagan, Külüg Sibir-kagan anebo ''Urag'', doslova: ''„[[Bouřka|bouře]]“'',{{Citace elektronické monografie| příjmení = Gumiljov| jméno = Lev Nikolajevič| odkaz na autora = Lev Gumiljov| titul = Drevnie tjurki - (Древние тюрки)| url = http://gumilevica.kulichki.net/OT/index.html| datum vydání = 1967 | datum aktualizace = 1999 | datum přístupu = 2013-6-30| kapitola = PRILOŽENIJA. Onomastičeskaja tablica - (ПРИЛОЖЕНИЯ. Ономастическая таблица)| url kapitoly = http://gumilevica.kulichki.net/OT/ot33.htm| jazyk = rusky}}. Panos Sophoulis má za to, že Urgan byl ve skutečnosti turkický titul (ḡan/qan), spíše než vlastní jméno.{{Citace monografie| příjmení = Sophoulis| jméno = Panos| titul = Byzantium and Bulgaria, 775-831| url = https://books.google.hr/books?id=EbIyAQAAQBAJ| vydání = 1974| vydavatel = Brill| místo = [[Boston]] [[Massachusetts|MA]]| rok = 2012| počet stran = 400| strany = 92, 147–148, 71, 111| jazyk = anglicky| isbn = 978-90-042-0696-0| datum přístupu = 2015-10-27| url archivu = https://web.archive.org/web/20150518083412/https://books.google.hr/books?id=EbIyAQAAQBAJ| datum archivace = 2015-05-18| nedostupné = ano}} Někteří výzkumníci identifikovali Urgana jako slavného [[vikář]]e [[Gostun]]a ze [[Seznam bulharských chánů|Seznamu bulharských chánů]] z [[8. století]]{{Citace monografie [30] => | příjmení = Zlatarski [31] => | jméno = Vasil Nikolov [32] => | titul = Istorija na Bŭlgarskata dŭržava prez Srednite vekove, t.1, č.1. Vtoro fototipno izdanie - (История на Българската държава през Средните векове, т.1, ч.1. Второ фототипно издание) [33] => | url = http://istoria.bg/booktext/vasil-zlatarski-i-negovata-istoriya-na-balgarskata-darzhava-prez-srednite-vekove-ivan-bozhilov [34] => | vydání = 1918 [35] => | vydavatel = Akademično izdatelstvo „Marin Drinov“ - (Академично издателство „Марин Дринов“) [36] => | místo = [[Sofie]] [37] => | rok = 1994 [38] => | počet stran = [39] => | strany = 84–88 [40] => | jazyk = bulharsky [41] => | isbn = 954-430-298-0}}{{Citace sborníku [42] => | příjmení = Dimitrov [43] => | jméno = Christo [44] => | titul = Istoricheskata deĭstvitelnost v “Imennika na bŭlgarskite chanove”. [45] => | url = http://www.kroraina.com/st_iordanov/asparuh.html [46] => | příjmení sestavitele = [47] => | jméno sestavitele = [48] => | sborník = JORDANOV Stefan: PAISIĬ ILI NIKIFOR: ZA LIČNOTO IME I TITLITE NA OSNOVATELYA NA PŬRVOTO BŬLGARSKO CARSTVO [49] => | vydání = 4 [50] => | vydavatel = Preslav [51] => | místo = Sofie [52] => | rok vydání = 1993 [53] => | strany = 244–245 [54] => | jazyk = bulharsky [55] => | isbn =}}, zatímco jiní odmítají takové spojení, a věří že Urgan byl místní vládce vládnoucí před Gostunem.{{Citace monografie| příjmení = Artamonov| jméno = Michail Illarionovič| odkaz na autora = Michail Artamonov| titul = Istorija chazar - (История хазар), Pod redakciej i s primečanijami L.N. Gumiljova - (Под редакцией и с примечаниями Л.Н. Гумилёва)| url = http://kronk.spb.ru/library/artamonov-mi-1962.htm| sborník =| kapitola = 7. Tjurkjuti v Evrope - (7. Тюркюты в Европе)| vydání =| vydavatel = Izd-vo Gos. Ermitaža - (Изд-во Гос. Эрмитажа)| místo = [[Petrohrad|Sankt-Petěrburg]]| počet stran = 523| rok = 1962| strany = 161–164| jazyk = rusky| isbn =}} [56] => [57] => == Urganův původ == [58] => Urgan pocházel pravděpodobně ze vznešených příbuzných rodů, a to ze šlechtického [[Turkuti|turkuckého]] rodu [[Ašına (klan)|Ašına]] a [[Protobulhaři|hunobulharského]] rodu [[Ermi (klan)|Ermi]]. Jeho sestra Akdžan byla manželka Alböriho (v letech [[610]] – [[617]]/[[618]]? vládce [[Onogurové|Onogurů]]) a matka Kurta ([[Kuvrat]]) a Sama ([[Šambat Kij]]){{Citace sborníku| příjmení = Bachši| jméno = Iman| titul = DJAGFAR TARIHI (THE ANNALS OF DJAGFAR)| url = http://s155239215.onlinehome.us/turkic/10_History/Djagfar_Tarihi/Contents_DjagfarTarihi_En.htm| příjmení sestavitele = Nurutdinov| jméno sestavitele = Fargat Gabdul-Chamitovič| sborník = Conspectus of “Djagfar Tarihi“ fragments, KUL GALI - HON KITABY (BOOK OF HUNS), Fragments from the Chapter “DESCRIPTION OF SAKSIN“| vydání = 3.| vydavatel = © Turkic World| místo = [[Kazaň]]| rok vydání = 2003| strany =| jazyk = anglicky| isbn =}}. Jeho otcem byl pravděpodobně Ašına Tienťüe ([[Karačürün Tardu]], [[576]] – † [[603]]), anebo podle starších zdrojů jím mohl být vládce [[Onogurové|Onogurů]] Tubdžak ([[Hudbaad]]) z rodu Tulo ([[Dulo]]). [59] => [60] => [[Lev Gumiljov]] a někteří bulharští a ruští výzkumníci identifikovali Urgana jako kagana Külüg Sibira ({{vjazyce|zh}}:''Mocheto-chu-kagan'', 605-610) {{#tag:ref|Külüg Sibir anebo podle variantů v jiných jazycích: Mocheto-chu-kagan, ({{Čínsky|znaky=莫賀咄厚可汗|pchin-jin=mòhèduōhòukěhàn|český přepis=Mo-che-tuo-chou kche-chan}}), Bu Jurgan, Bu-Jurgana, Bat Organa, Bahatur-kagan, Bogatir, Bahatur Sepi-kagan, Se-Pi, Uragan, Organa, Orhan, Jiwu, Tuki-chán, Sibir, Bagatur Sibir-kagan, Külüg Sibir-kagan, Bahatur Sibir, Bagadur Külüg Šipir-chán – 610–630, v letech 630-631 vládce [[Západoturkucký kaganát|Západoturkucké říše]] a [[Karlukové|Karluků]]{{Citace sborníku| příjmení = Michajlovič| jméno = Zolin Petr| titul = Saraguri - (Сарагуры)| url = http://www.russika.ru/t.php?t=3420| příjmení sestavitele =| jméno sestavitele =| sborník = Russika.Ru| vydání =| vydavatel = InfoStarz - (ИнфоСтарз)| místo = [[Novgorod]]| rok vydání = 2005| strany =| jazyk = rusky| isbn =}}|group=pozn.}} ze [[Západoturkucký kaganát|Západoturkucké říše]]{{Citace elektronické monografie| příjmení = Gumiljov| jméno = Lev Nikolajevič| odkaz na autora = Lev Gumiljov| titul = Drevnie tjurki - (Древние тюрки) | url = http://gumilevica.kulichki.net/OT/index.html| datum vydání = 1967 | datum aktualizace = 1999 | datum přístupu = 2013-6-30| kapitola = Časť pervaja. Velikij tjurskij kaganat - (Часть первая. Великий тюркский каганат): Glava XV. MIROVAJA VOJNA VII v. - (Глава XV. МИРОВАЯ ВОЙНА VII в.)| url kapitoly = http://gumilevica.kulichki.net/OT/ot15.htm| jazyk = rusky}}{{Citace monografie| příjmení = Rjabuchin| jméno = Boris| odkaz na autora =| titul = VOLŽSKIJ CAR - (ВОЛЖСКИЙ ЦАРЬ)| url = https://www.proza.ru/2013/07/27/1327| sborník = Проза.ру| kapitola = Časť pervaja - (Часть первая): Glava 20 CHAZARSKIJ KAGANAT - (Глава 20 ХАЗАРСКИЙ КАГАНАТ)| vydání =| vydavatel = Litera M. - (Литера М.)| místo = [[Moskva]]| počet stran = 22| rok = 2013| strany =| jazyk = rusky| isbn =}}{{Citace monografie [61] => | příjmení = Popov [62] => | jméno = Boris Igorevič [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Kto my? Tom 1 Ot Ivana do Ťjan-Vana - (Кто мы? Том 1 От Ивана до Тянь-Вана) [65] => | url = http://samlib.ru/p/popow_b_i/ [66] => | sborník = [67] => | kapitola = Časť pervaja - (Часть первая): Glava 26. Chany Bolgarii/Chany iz roda Dulo - (Глава 26. Ханы Болгарии/Ханы из рода Дуло) [68] => | vydání = 22 [69] => | vydavatel = Žurnal "Samizdat" - (Журнал "Самиздат") [70] => | místo = [[Kaliningrad]] [71] => | počet stran = [72] => | rok = 13. září 2015 [73] => | strany = [74] => | jazyk = rusky [75] => | isbn =}}{{Citace sborníku| příjmení = | jméno = | titul = Kniga dinastij - (Книга династий)| url = http://www.istmira.com/istdr/kniga-dinastiy/page/297/| příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sborník = LiveInternet.Ru| vydání = | vydavatel = Www.IstMira.Com| místo = [[Moskva]]| rok vydání = 2015| strany = 297| jazyk = rusky| isbn = | datum přístupu = 2015-10-27| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304095729/http://www.istmira.com/istdr/kniga-dinastiy/page/297/| datum archivace = 2016-03-04| nedostupné = ano}} {{Wayback|url=http://www.istmira.com/istdr/kniga-dinastiy/page/297/ |date=20160304095729 }}, které vládl mezi lety 630 – 631 a Kuvrat byl jím pověřen vládnout nad vazalskými prabulharskými hordami. [76] => [77] => == Západoturkucká říše a Onogurie == [78] => [[Soubor:Western Turkic Khaganate Organa Map.png|250px|náhled|Občanská válka v Západoturkucké říši]] [79] => Ačkoliv občanská válka začala po smrti Topo-kagana ([[Arslan Topo]], [[572]] – † [[581]]), západní říše v současném [[Turkestán]]u vznikla až po smrti Ašına Tienťüe (Karačürün Tardu, [[576]] – † [[603]]) jako výsledek rozdělení [[Turkucký kaganát|Turkucké říše]]. Vznikla sjednocením deseti tureckých kmenů - 10 Oguzů - ([[Onokové]]) a mnoha dalších, více či méně důležitých, jak kočovných [[Tieleové|Tie-leů]] {{#tag:ref|Tili (Tiele) ({{Čínsky|znaky=狄历|pchin-jin=dílì|český přepis=Tili}}, obvyklou fonetikou: Ty-ly) nebo také
[[Tieleové|Tiele]] ({{Čínsky|znaky=鐵勒|pchin-jin=tiělēi|český přepis=Tchie-lej}}, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také
Čıle (Tiele) ({{Čínsky|znaky=敕勒|pchin-jin=chìlēi|český přepis=Čch'-lej}}, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také
Kaoke (Tiele) ({{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=gāochē|český přepis=Kao-kche; doslova „vysoké kočáry“}} nazev, který nesli v období [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]), nebo také
Čulu (Tiele) {{Čínsky|znaky=楚騄|pchin-jin=chulù|český přepis=Čchu-lu}} což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik turkického původu. V turkických jazycích také nazývání '''Tele''', byli roku [[357]] vytlačeni z Mongolska [[Sienpiové|Sien-piy]] a založili stát v [[Turfan|Turpanu]]. Tato skupina zahrnovala kmeny Sır-Tardušů ([[Sejentaové|Se-jenta]]), [[Basmalové|Basmalů]] (Pa-si), [[Oghuzové|Oguzů]] (Wu-chu), [[Chazarská říše|Chazarů]] (Che-san), [[Alani|Alanů]] (A-lan), [[Jenisejští Kyrgyzové|J. Kyrgyzů]] (Che-ku), [[Tuvinci|Tuvānců]] (Tuva-la) a [[Jakuti|Jakutů]] (Kuli-kan) z [[Bajkal]]ského regionu.{{Citace monografie| příjmení = Tuan| jméno = Lian-čchin| odkaz na autora = | titul = [http://www.worldcat.org/title/ding-ling-gao-ju-yu-tie-le-dingling-gaoju-yu-tiele/oclc/22795901&referer=brief_results (丁零, 高车与铁勒 → Ting-ling, Kao-kche jü Tchie-lej) - Ting-ling, Kaoke a Tiele]| url =| dostupnost =| vydavatel = (上海人民出版社出版 → Šangchaj Žen-min čchu-pan-še Čchu-pan 1988) - Šanghajské Vydavatelství Lidového Domu 1988| místo = [[Šanghaj]]| rok = 1935| počet stran = 566| kapitola =| strany = 11–12| isbn = 7208001103| isbn2 = 9787208001107| jazyk = čínsky}}{{Citace monografie| příjmení = Pulleyblank| jméno = Edwin George| odkaz na autora =| titul = Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China - Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny [http://www.worldcat.org/title/central-asia-and-non-chinese-peoples-of-ancient-china/oclc/237522159 V. Variorum collected studies series]| url =https://archive.org/details/centralasianonch0000pull| dostupnost =| vydavatel = Ashgate Publishing| místo = Aldershot| rok = 2002| počet stran = 731| kapitola = VII| strany = [https://archive.org/details/centralasianonch0000pull/page/n184 21]–26| isbn = 0860788598| isbn2 = 978-0-86078-859-1| jazyk = anglicky}}|group=pozn.}} ([[Ujgurové|Ujgurů]] {{#tag:ref|Chuej-chu ({{Čínsky|znaky=回鶻|pchin-jin=huíhú|český přepis=Chuej-chu}}) je alternativní název „[[Ujgurové|Ujgurů]]“|group=pozn.}}, [[Tokuz Oghuzové|Tokuz Oguzů]] - [[Protobulhaři|Prabulharů]], Tongraů, Bajirgurů {{#tag:ref|Ťiou-sing wu-chu ({{Čínsky|znaky=九姓乌护|pchin-jin=jiǔxìngwūhù|český přepis=Ťiou-sing wu-chu}}) nebo také
Ťiou-sing wu-čchü-s' ({{Čínsky|znaky=九姓烏古斯|pchin-jin=jiǔxìngwūgǔsī|český přepis=Ťiou-sing wu-čchü-s'}}) jsou alternativní názvy „[[Tokuz Oghuzové|Tokuz Oguzů]]“|group=pozn.}}), [[Kitani|Kitanů]] a Tatabiů ([[Kumo Si]]), tak i polousedlých a usedlých kmenů. Svaz Deseti kmenů tvořily dvě uskupení - Tulo ([[Dulo]]) a Ong-šadapyt ([[Nušipi|Nu-šipi]]), jež každé mělo po pěti kmenech které mezi sebou neustále soupeřili. [80] => [81] => Roku [[610]] stál v čele vlády nezletilý Ašına Taman ([[Nipo Čulo Taman]], 604 – 612) z kmenové aliance Tulo (Dulo), avšak protože na trůn nastoupil v mladém věku, ještě sotva chodil, vláda říše byla ve skutečnosti tvořená stařešiny této aliance. [82] => [83] => Když byl Kuvrat ještě velmi mladý, zemřel mu otec. [[Regent]]em se stal jeho strýček Urgan, který vládl Alböriho jménem do Kuvratové dospělosti. Kuvrat byl strýčkem Urganem přinucen strávit svůj raný život v [[Byzantská říše|Byzantské říši]], v císařském paláci v [[Konstantinopol]]i. Urgan cítil potřebu znovu vytvořit bulharský stát, který se po Alböriho smrti rozpadl na šedesát samostatných oblastí. [84] => [85] => Za vlády Ašına Tamana stál Urgan v čele prabulharského kmene Utigurů, který byl v té době závislý na Avarech a západních Turcích. Někdy v tomto období byli Prabulhaři usazeni u severního povodí řeky Kufis ([[Kubáň]]), v [[Severní Kavkaz|Předkavkazí]] ([[Severní Kavkaz]]). [86] => [87] => Roku [[617]], obratnou politikou, která kolísala mezi Avary a západními Turky, uspěl sjednotit Utigury (Uturgur, Otur-Oğur, tudíž Uturğur → třicet Ogurů/kmenů) s dalším velkým prabulharským kmenem [[Kutrigurové|Kutrigurů]] (Tukurgur, Toqur-Oğur, tudíž Quturoğur → devět Ogurů/kmenů), který byl závislí na Avarech. Sjednocením těchto dvou hlavních větví Prabulharů do silné aliance, se zviditelnil kmenový svaz [[Onogurové|Onogurů]] (Onogur, On-Oğur, tudíž Onoğur → deset Ogurů/kmenů), z nichž se odvozuje i národ [[Staří Maďaři|Maďarska]]. Zde, v Předkavkazí, založili Prabulhaři kmenový útvar pod názvem ''Onogurlarin Jorty'' („Patrie Onogurie“). Nejen že se Urganovi podařilo mírovým způsobem sjednotit tyto dva největší prabulharské kmeny, ale také udržoval velmi dobré vztahy s Avary a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Neví se přesně, ve kterém roce Urgan získal titul ''[[patricius]]e'' od byzantského císaře, ale jsou proto nevyvratitelné důkazy ([[Poklad Malé Pereščepiny]]). [88] => [89] => == Konec nadvlády Avarů == [90] => Roku [[619]] přijel do [[Konstantinopol]]e kde uzavřel spojenectví s Byzancí a roku [[629]] si společně se svým synovcem Kuvratem vydobyli samostatnost od Avarů. Avšak ještě stále byli závislí na Západoturkucké říši. [91] => [92] => [[Soubor:Old Great Bulgaria map..gif|250px|náhled|Urganova „Patrie Onogurie“ (fialová)]] [93] => Roku [[630]] dochází v Západní říši k občanské válce mezi dvěma nejvlivnějšími rody [[Ašına (klan)|Ašına]] ([[Nu-šipi]]) a Tulo (Dulo). Urgan, podporován rodem Tulo (Dulo) a Ermi, naplánoval povstání, a se svými spojenci porazil a zabil svého dalšího synovce, kagana Ziebela ([[Tung Jabgu]]) {{#tag:ref|[[Tung Jabgu]] anebo podle variantů v jiných jazycích: Tung Jabgu-kagan, ({{Čínsky|znaky= 統葉護可汗|pchin-jin=tǒngyèhùkèhán|český přepis=Tchung Jie-chu kche-chan}}), Tung Jiechu-kagan, Tung Jabgu-kagan, Tiger Jabgu, Ziebel, T'ung Jabghu, Ton Jabgu, Tong Jabghu-kagan, Tun Jabghu, Tong Jabgu, Džebu, Džebu-kagan, Tong-jabgu, Tun-Jabgu-chán, v letech (618–630) vládce [[Západoturkucký kaganát|Západoturkucké]] a [[Chazarská říše|Chazarské říše]]|group=pozn.}} z rodu Ašına, který měl podporu kmenového svazu Nu-šipi a v té době vládl i [[Chazarská říše|Chazarské říši]]. Poté se sám chopil moci a s podporou rodů Tulo (Dulo) a Ermi byl prohlášen za šestého vládce Západoturecké říše. Do známosti vešel pod jménem - Külüg Sibir anebo Mocheto-chu-kagan. Jen o několik měsíců později Tung Jabguův syn, Ašına Sili ([[Sı Jabgu]]) {{#tag:ref|[[Sı Jabgu]] anebo podle variantů v jiných jazycích: Sı Jabgu-kagan, ({{Čínsky|znaky=肆葉護可汗|pchin-jin=sìyèhùkěhàn|český přepis=S' Jie-chu kche-chan}}), S' Jiechu-kagan, Sı Jabgu-kagan, Ipi Polu Si, Šili Tolis-tegin, Irbis Polun-tegin, Telige Tegin, Türk Tegin, Türk Irbis Išbara, Šili Tolis, Irbis Polun, Teligegin Irbis Polun (Sy)-Jabgu-chán, v letech (631–633) vládce [[Západoturkucký kaganát|Západoturkucké říše]]|group=pozn.}} z nejvlivnějšího klanu Ašına se postavil proti němu. Urgan spoléhá na hunobulharské a turkické kmeny [[Sabirové|Sabirů]], [[Oghuzové|Oguzů]] a kmenový svaz Tulo (Dulo), a naopak, Ašınovci (Nu-šipi) které vedl Ašına Sili ([[Sı Jabgu]]) na [[Chazarská říše|Chazary]], [[Kypčaci|Kypčaky]] a [[Kangaři|Kangary]] ([[Pečeněhové]]). [94] => [95] => Sňatkem s dcerou císaře Li Šimina ([[Tchaj-cung]]) se Urgan pokusil o vstup do aliance s [[Dynastie Tchang|říší Tchang]]. Avšak císař ho odmítl. Poté, co se mu to nepodařilo, a po několika porážkách, Urgan spěšně prchal do [[Džungárie]] na [[Altaj]], kde pobýval jeho spojenecký kmenový svaz Tulo ([[Dulo]]). Ale Ašına Sili (Sı Jabgu) a jeho spojenci pochopili jeho záměr, a nastražili na něj past při které přišel o život. Podle čínských análů, v zuřící občanské válce Ašınovci dostali pomoc od Číňanů. [96] => [97] => Urgan zemřel roku [[631]] a jeho následníky se stali jeho dva pokrevní příbuzní: v [[Západoturkucký kaganát|západní říši]] - bratrův vnuk Ašına Sili (Sı Jabgu) a v [[Severní Kavkaz|Severním Kavkaze]] - sestřin syn Kuvrat. [98] => [99] => == Kuvrat == [100] => Změna nastala roku [[632]], když Kuvrat dorostl, a vrátil se z Byzancie. Urgan mu nezištně zanechal moc nad kmenovým útvarem. Jejich složení je neznámé, a prameny se zmiňují pouze o kmenových názvech [[Čakarar]], [[Kubiar]], [[Kürijer]], a jména klanů Tulo (Dulo), [[Ukil]], [[Ermi]]jar, [[Ugain]] a [[Duar]].{{Citace monografie [101] => | příjmení = Golden [102] => | jméno = Peter Benjamin [103] => | titul = An Introduction to the History o the Turkic Peoples [104] => | url = http://www.academia.edu/12545004/An_Introduction_to_the_History_of_the_Turkic_Peoples [105] => | vydání = 1992 [106] => | vydavatel = Otto Harrassowitz [107] => | místo = [[Wiesbaden]] [108] => | rok = 2012 [109] => | počet stran = 494 [110] => | strany = 247 [111] => | jazyk = anglicky [112] => | isbn = 978-34-470-3274-2}} Když se pod Kuvratovou vládou kmenový útvar „Patrie Onogurie“ oddělil od říše západních Turků, nahradil ho státní útvar s názvem ''Onogurie'' ([[Velké Bulharsko]]). [113] => [114] => == Poznámky == [115] => [116] => [117] => == Reference == [118] => [119] => [120] => == Literatura == [121] => * {{Citace monografie| příjmení = Artamonov| jméno = Michail Illarionovič| odkaz na autora =| titul = Istorija chazar - (История хазар)| url =| sborník =| kapitola = 7. Tjurkjuti v Evrope - (7. Тюркюты в Европе)| vydání =| vydavatel = Izd-vo Gos. Ermitaža - (Изд-во Гос. Эрмитажа)| místo = Sankt-Petěrburg| počet stran = 523| rok = 1962| strany =| jazyk = rusky| isbn =}} [122] => [123] => == Související články == [124] => * [[Kuvrat]] [125] => * [[Šambat Kij]] [126] => * [[Tung Jabgu]] [127] => [128] => == Externí odkazy == [129] => * {{Citace sborníku [130] => | příjmení = Aliev [131] => | jméno = Kamil Magomedsalichovič [132] => | titul = Seznam Hunských králů (Kavkazské Hunsko) [133] => | url = http://kumukia.ru/article-9118.html [134] => | sborník = Кумыкский мир, Культура, история, современность [135] => | datum vydání = [136] => | vydavatel = КумыкскоеНаучно-КультурноеОбщество [137] => | datum aktualizace = [138] => | datum přístupu = 18. říjen 2015 [139] => | kapitola = Orhan - (Орхан) [140] => | jazyk = rusky [141] => }} {{Wayback|url=http://kumukia.ru/article-9118.html |date=20151119132846 }} [142] => [143] => {{Posloupnost|co=[[Seznam vládců Huno-bulharů (Onogurové)|Bulharští vládci Onogurie (Velké Bulharsko)]]|kdy= [[610]]/[[617|17]] — [[630]]| předchůdce =[[Hudbaad]]| nástupce =[[Kuvrat]]}} [144] => [145] => {{Turkučtí kagani z Ašınovské dynastie}} [146] => [147] => {{Portály|Lidé|Středověk}} [148] => [149] => [[Kategorie:Bulharští chánové]] [150] => [[Kategorie:Turkičtí kagani]] [151] => [[Kategorie:Regenti]] [152] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století]] [153] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Urgan

Urgan, Uragan anebo Organa (podle Nikefora Άργανος - Árganos, Argana, z turkického ur anebo urgu, doslova: „hůl“ [jako zbraň určená k úderu], a mongolského üre, doslova: „úder“) byl v letech 605 - 610 vládce Onogurů, a od roku 617 - 630 všech Prabulharů Jeho jméno je však vykládáno více způsoby, jako Bağatur Sepi-kagan, Külüg Sibir-kagan anebo Urag, doslova: „bouře“,. Panos Sophoulis má za to, že Urgan byl ve skutečnosti turkický titul (ḡan/qan), spíše než vlastní jméno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'617','630','Západoturkucký kaganát','Kuvrat','Chazarská říše','Sı Jabgu','Onogurové','Tung Jabgu','610','Protobulhaři','Ašına (klan)','631'

610

617

630

631

Kuvrat

Protobulhaři