Array ( [0] => 15489879 [id] => 15489879 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uri [uri] => Uri [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Uniform Resource Identifier]]}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název česky = Kanton Uri [3] => | úřední název = Kanton Uri [4] => | obrázek = Arnisee Lake.JPG [5] => | nejvyšší hora = [[Dammastock]] [6] => | výška nejvyšší hory = 3630 [7] => | jazyk = [[němčina]] [8] => | mapa = Karte Lage Kanton Uri 2023.png [9] => | znak = Wappen Uri matt.svg [10] => | hlavní město = [[Altdorf]] [11] => | rozloha = 1076,54 [12] => | počet obyvatel = 37317 [13] => | obyvatelé aktuální k = 31.12.2022 [14] => | nuts = CH062 [15] => | zkratka = CH-UR [16] => | součást státu = [[Švýcarsko]] [17] => | forma administrativní jednotky = [[Kantony ve Švýcarsku|kanton]] [18] => | titul představitele = Vláda [19] => | představitel = Regierungsrat (7 členů) [20] => | titul představitele 2 = Parlament [21] => | představitel 2 = Landrat (64 členů) [22] => | titul představitele 3 = Podřízené celky [23] => | představitel 3 = 19 obcí [24] => | vznik = 1291 [25] => | web = http://www.ur.ch [26] => }} [27] => '''Uri''' je jeden z 26 [[Administrativní dělení Švýcarska|kantonů]] [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Jeho území leží v údolí řeky [[Reuss (řeka)|Reuss]] mezi [[Lucernské jezero|Lucernským jezerem]] a [[Gotthardský průsmyk|Gotthardským průsmykem]]. Kanton leží v [[Němčina|německy]] mluvícím Švýcarsku a je součástí většího regionu středního Švýcarska. Hlavním městem a zároveň městem s největším počtem obyvatel je [[Altdorf]]. V Uri žije přibližně 37 000 obyvatel (ke konci roku 2021). [28] => [29] => Jde o jeden ze tří zakládajících kantonů Švýcarské konfederace – členem spolku je od roku 1291.{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení1 = Aschwanden [31] => | jméno1 = Ralph [32] => | titul = Uri [33] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/007384/2021-01-15/ [34] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [35] => | datum_vydání = 2017-05-30 [36] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [37] => | jazyk = německy [38] => }} [39] => [40] => == Geografie == [41] => [[Soubor:Dammastock & Sustenhorn.JPG|náhled|vlevo|Masiv Dammastocku, nejvyšší hory Uri]] [42] => Kanton Uri se nachází ve středním Švýcarsku mezi [[Lucernské jezero|Lucernským jezerem]] (jinak zvaným Vierwaldstättersee) na severu a [[Gotthardský průsmyk|Gotthardským průsmykem]] na jihu. Uri je jedním ze tří původních kantonů (zakládajících členů) Švýcarské konfederace (dalšími dvěma jsou [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]]). Vzhledem k topografii, kde podíl hornaté, neproduktivní půdy činí přibližně 56 %, žijí tři čtvrtiny obyvatel v nejnižší části kantonu, v nížině řeky [[Reuss (řeka)|Reuss]]. [43] => [44] => Území Uri v podstatě odpovídá povodí horního toku řeky Reuss a jižní části jezera Vierwaldstättersee (Uri), jehož břehy od [[Seelisberg]]u po [[Sisikon]] patří k tomuto kantonu. Kromě toho patří k Uri také horní tok řeky Engelberger Aa a údolí Urnerboden. [45] => [46] => Uri sousedí s kantony [[Graubünden]] (jihovýchod), [[Ticino (kanton)|Ticino]] (jih), [[Valais]] (jihozápad), [[Bern (kanton)|Bern]] (západ), [[Obwalden]] (západ), [[Nidwalden]] (západ), [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] (sever) a [[Glarus (kanton)|Glarus]] (severovýchod). [47] => [48] => Kanton se skládá z 19 samostatných politických obcí. [49] => [50] => Rozlohou se kanton řadí na 11. místo a počtem obyvatel na 25. místo mezi 26 švýcarskými kantony. Méně obyvatel má pouze [[Appenzell Innerrhoden]]. [51] => [52] => Uri se nachází v centrální části Švýcarska. Zabírá území o velikosti 1077 km². Přibližně polovina tohoto území je považována za velmi úrodnou půdu. Lesy, které pokrývají společně s ledovci velkou část plochy kantonu, tvoří 20 % neúrodné půdy. Nejvyšší horou je [[Dammastock]] (3630 m), ležící na severu [[Furkapass|průsmyku Furka]]. [53] => [54] => == Historie == [55] => [[Soubor:CH-NB - Vierwaldstättersee, vermutlich Urnersee - Collection Gugelmann - GS-GUGE-ABERLI-C-38.tif|náhled|vpravo|Oblast Lucernského jezera v Uri (18. století)]] [56] => === Raná historie === [57] => První zmínka o Uri se objevuje již v roce 732, jako místo, kam [[Alamani|alamanský]] vévoda Theobald poslal do exilu opata jménem Eto.Chisholm, Hugh, ed. (1911). "[[s:en:Page:EB1911 - Volume 27.djvu/821|Uri]]". Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press.{{Citace monografie [58] => | titul = The rise of the Swiss republic : a history [59] => | příjmení = McCrackan [60] => | jméno = William Denison [61] => | rok = 1892 [62] => | vydavatel = Arena Publishing Company [63] => | místo = Boston, Mass. [64] => | stran = 432 [65] => | strany = 73 [66] => | url = https://archive.org/details/riseofswissrepub00unse [67] => }} Jméno ''Uri'' pravděpodobně pochází z německého slova ''Auerochs'', což znamená divoký vůl. Toto pojmenování je ještě utvrzeno [[Znak (heraldika)|znakem]] s hlavou býka. V roce 853 bylo toto území [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]] věnováno nově založenému ženskému opatství v [[Curych]]u a v této souvislosti zmíněno ve slovním spojení ''{{Cizojazyčně|la|pagellum uroniae}}''.{{Citace monografie [68] => | příjmení1 = Hug [69] => | jméno1 = Albert [70] => | příjmení2 = Weibel [71] => | jméno2 = Viktor [72] => | titul = Urner Namenbuch. Die Orts- und Flurnamen des Kantons Uri [73] => | místo = Altdorf [74] => | rok = 1990 [75] => | strany = 768 [76] => | jazyk = německy [77] => }} Roku 1291 spolu uzavřely [[Schwyz (kanton)|Schwyz]], Uri a [[Unterwalden]] na obranu proti [[Habsburkové|Habsburkům]] dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]] a Uri se stal jedním z jejích kantonů. [78] => [79] => === Louka Rütli === [80] => [[Soubor:Ruetli from Brunnen.jpg|náhled|vpravo|Rütli dnes]] [81] => {{Viz též|Rütli}} [82] => Podle legendy bylo na louce [[Rütli]], nacházející se u dnešní obce [[Seelisberg]] v kantonu Uri, tzv. přísahou Rütli uzavřeno spojenectví tří původních kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden.{{Citace elektronické monografie [83] => | příjmení1 = Stadler [84] => | jméno1 = Hans [85] => | titul = Rütli [86] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/008794/2012-01-06/ [87] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [88] => | datum_vydání = 2012-01-06 [89] => | datum_přístupu = 2023-01-15 [90] => | jazyk = německy [91] => }} Jako „kolébka Švýcarska“ má louka o rozloze asi šesti hektarů charakter národní památky. [92] => [93] => Z historického hlediska je přísaha na Rütli legendou. Není známo, kdy a jak zástupci Uri, Schwyzu a Unterwaldenu zpečetili pakt o vzájemné podpoře. Na dnešním Rütli je jako místo, kde byla přísaha údajně složena, uváděn ''{{Cizojazyčně|de|„Schwurplatz“}}''. [94] => [95] => Přísaha na Rütli a vyprávění o [[Vilém Tell|Vilému Tellovi]] se poprvé objevují v [[Weisses Buch von Sarnen|Bílé knize ze Sarnenu]], která vznikla kolem roku 1470. Z tohoto zdroje čerpal kronikář Aegidius Tschudi (1505–1572). Ve své knize Chronicon Helveticum datuje přísahu na Rütli do středy před Martinem (tedy 8. listopadu) 1307. [96] => [97] => === Středověk === [98] => Po vítězné [[bitva u Sempachu|bitvě u Sempachu]] roku 1386 zahájil Uri územní expanzi na jih s cílem ovládnout cestu přes [[Gotthardský průsmyk|Svatogotthardský průsmyk]]. Jako první krok anektoval roku 1410 údolí [[Ursern]] (které dodnes zůstává jeho součástí), nicméně ponechal mu samosprávu. Roku 1403 započal Uri s pomocí [[Obwalden]]u se zaalpským tažením, což vedlo k získání [[Okres Leventina|údolí Leventina]] v dnešním kantonu [[Ticino (kanton)|Ticino]], které do té doby náleželo [[Milánské vévodství|Milánskému vévodství]]. Konflikt mezi Švýcarskou konfederací a Milánským vévodstvím o území nyní tvořící kanton Ticino pokračoval během celého 15. století. Byl rozhodnut roku 1500, když konfederace dobyla [[Bellinzona|Bellinzonu]] a těžce ji opevnila proti budoucímu dobytí. Konfederace dále v Ticinu získala roku 1512 [[Lugano]], ale období expanze se chýlilo ke svému konci a roku 1515 byla konfederace poražena v [[Bitva u Marignana|bitvě u Marignana]]. [99] => === Reformace a Helvétská republika === [100] => [[Soubor:CH-NB - Schöllenen, oberhalb Göschenen - Collection Gugelmann - GS-GUGE-TRINER-H-B-2.tif|náhled|vlevo|Soutěska Schöllenen (kolem roku 1850)]] [101] => Uri a celé střední Švýcarsko odolávalo [[reformace|reformaci]] a zůstávalo katolické. Od 16. století již územní růst kantonu nepokračoval. Vláda kantonu Uri se koncem 18. století postavila proti ideálům [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] a vzdorovala všem pokusům o institucionální reformy Švýcarska. V lednu 1798 francouzská revoluční armáda vpadla do Švýcarska. 11. dubna 1798 oznámila Francie vznik [[Helvétská republika|Helvétské republiky]] a dala kantonům dvacet dní na přijetí její nové ústavy. Kantony středního Švýcarska se postavily na odpor, ale povstání bylo poraženo a 5. května 1798 Uri přistoupil k Helvétské republice. Kantonální armáda byla v září rozpuštěna a v říjnu byl kanton obsazen francouzskými jednotkami. V Helvétské republice byl kanton začleněn do nového kantonu Waldstätten, jehož součástí dále byly kantony Zug, Obwalden, Nidwalden a vnitřní části kantonu Schwyz. Leventinské údolí bylo začleněno do nového kantonu Bellinzona, čímž byl Uri zbaven veškerého území jižně od Gotthardského průsmyku. V dubnu a květnu 1799 vedl [[Franz Vincenz Schmid]] neúspěšné povstání proti francouzské okupační armádě. [102] => [[Soubor:Altdorf, general view, Uri, Switzerland-LCCN2001703059.jpg|náhled|vpravo|Altdorf okolo roku 1890]] [103] => V říjnu 1801 se do čela Helvétské republiky dostala nová vláda a počátkem listopadu 1801 byl kanton Waldtätten rozpuštěn a kanton Uri obnoven. Guvernér [[Josef Anton von Beroldingen]] se pokusil znovu získat pro Uri Leventinské údolí. Po půl roce se 17. dubna 1802 v Helvétské republice opět chopili moci centralisté a provedli opětovnou revizi ústavy. Počátkem června 1802 Uri odmítl novou ústavu; v té době ze Švýcarska odcházeli francouzští vojáci. Bez hrozby represí ze strany francouzské armády Uri úspěšně povstal proti centrální vládě ve válce zvané ''{{Cizojazyčně|de|Stecklikrieg}}''. V reakci na následný kolaps Helvétské republiky vydal roku 1803 [[Napoleon Bonaparte]] novou švýcarskou ústavu zvanou [[Mediační akta]]. Kanton Uri byl opět svobodný, avšak nadále bez Leventinského údolí, které se s celým dosavadním kantonem Bellinzona stalo součástí nového kantonu Ticino. Po invazi Šesté koalice do Švýcarska 29. prosince 1813 byla mediační akta zrušena. Zatímco sousední kantony Schwyz a Nidwalden požadovaly obnovu organizace staré Švýcarské konfederace, Uri spolu s dalšími kantony pod vedením [[Curych (kanton)|kantonu Curych]] usiloval o reorganizaci 19 kantonů vytvořených Mediačními akty. Uri se zároveň neúspěšně pokusil opětovně získat Leventinské údolí, ale podařilo se mu získat jen polovinu cla na obchod přes [[Monte Piottino]] do Leventiny. 5. května 1815 Uri schválil spolkovou ústavu. [104] => [105] => === 19. století až současnost === [106] => Dne 5. května 1850 Uri vydal svou první ústavu, kterou revidoval v roce 1888. Poté, co spolkové referendum z 18. května 1879 odstranilo ze spolkové ústavy zákaz trestu smrti (s výjimkou politických trestných činů, kde byl podle článku 65 zakázán i nadále), byl Uri prvním kantonem, který jej znovu zavedl (v roce 1924 byl opět zrušen). V roce 1972 bylo zavedeno volební právo žen a v roce 1984 proběhla celková revize ústavy kantonu. Až do roku 1928 fungovalo v Uri tzv. ''[[Landsgemeinde]]'', tedy volební shromáždění pod širým nebem. Následně bylo hlasováním zrušeno a nahrazeno klasickými volbami do volebních uren. [107] => [108] => == Obyvatelstvo == [109] => Obyvatelé kantonu se nazývají ''{{Cizojazyčně|de|Urner}}''. K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Uri 37 047 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [110] => | titul = Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999-2021 [111] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064702.html [112] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [113] => | datum_vydání = 2022-08-25 [114] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [115] => | jazyk = německy [116] => }} Hustota zalidnění 34 obyvatel na km² je hluboko pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²).{{Citace elektronické monografie [117] => | titul = Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [118] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/migration-integration/auslaendische-bevoelkerung.assetdetail.13707204.html [119] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [120] => | datum_vydání = 2020-08-27 [121] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [122] => | jazyk = německy [123] => }} Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 12,6 %, zatímco na celostátní úrovni bylo registrováno 25,3 % cizinců. k 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 0,9 %, zatímco na federální úrovni 2,8 %.{{Citace elektronické monografie [124] => | titul = Arbeitslosenzahlen [125] => | url = https://www.seco.admin.ch/seco/de/home/Arbeit/Arbeitslosenversicherung/arbeitslosenzahlen.html [126] => | vydavatel = Staatssekretariat für Wirtschaft SECO [127] => | datum_vydání = 2022 [128] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [129] => | jazyk = německy [130] => }} [131] => [132] => === Jazyky === [133] => Úředním jazykem v kantonu Uri je [[němčina]]. Dialekt němčiny, kterým se mluví v kantonu Uri (tzv. ''{{Cizojazyčně|de|Urnerdeutsch}}''), patří k nejvyšším dialektům [[Alemanština|alemanštiny]]. V roce 2019 uvedlo 93,4 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk právě němčinu; druhým jazykem byla [[francouzština]] s 0,3 %.{{Citace elektronické monografie [134] => | titul = Uri [135] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/regionalstatistik/regionale-portraets-kennzahlen/kantone/uri.html [136] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [137] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [138] => | jazyk = německy [139] => }} [140] => [141] => === Náboženství === [142] => V kantonu Uri převládá římskokatolické vyznání. Římskokatolická církev má 23 tzv. náboženských obcí a 24 farností. V roce 2019 se k římskokatolické víře hlásilo 74,8 % všech obyvatel. [143] => [144] => Evangelická reformovaná církev se v kantonu Uri prosadila při stavbě [[Gotthardská dráha|Gotthardské dráhy]]. Evangelická reformovaná církev v Uri, která je od roku 2003 samostatně organizovaná, se skládá ze tří farností. V roce 2019 se k evangelické reformované církvi hlásilo 5 procent všech obyvatel. [145] => [146] => Obě národní církve jsou veřejnoprávní korporace kantonu. [147] => [148] => Kromě příslušníků národních církví (římskokatolické a evangelické reformované církve) nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu. Spolkový statistický úřad (BFS) však provádí průzkumy, v nichž jsou zaznamenány i další náboženské obce v kantonu Uri. [149] => [150] => == Politika == [151] => [[Soubor:Uri Furka.JPG|náhled|vpravo|Silniční kámen na hranici kantonu Uri]] [152] => Současná ústava kantonu Uri pochází z roku 1984 a byla několikrát novelizována.{{Citace elektronické monografie [153] => | titul = Verfassung des Kantons Uri [154] => | url = https://rechtsbuch.ur.ch/lexoverview-home/lex-1_1101?effective-from=20201215 [155] => | vydavatel = Kanton Uri [156] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [157] => | jazyk = německy [158] => }} [159] => [160] => === Legislativa a rada kantonu === [161] => Zákonodárným orgánem je rada kantonu Uri (''{{Cizojazyčně|de|Landrat}}''). Má 64 členů. Funkční období je čtyřleté. Volební obvody odpovídají politickým obcím v kantonu (celkem 19). Zatímco v obcích se třemi a více mandáty se volí na základě poměrného zastoupení, v menších obcích jsou kantonální radní voleni většinovým způsobem. Kantonální rada Uri se schází zpravidla na šesti dvoudenních zasedáních ročně. Zasedání jsou přístupná veřejnosti a konají se v sále Landrat na radnici v Altdorfu.{{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Landrat [163] => | url = https://www.ur.ch/landratsmitglieder/1594 [164] => | vydavatel = Kanton Uri [165] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [166] => | jazyk = německy [167] => }} [168] => [169] => Změny ústavy a zákonů podléhají povinnému referendu. Proti nařízením zemské rady může 300 oprávněných voličů uspořádat referendum a podrobit je tak lidovému hlasování. Prostřednictvím lidové iniciativy může 600 oprávněných voličů také navrhnout přijetí, změnu nebo zrušení ustanovení ústavy, zákonů nebo nařízení, o nichž se pak musí hlasovat. Lidová iniciativa může být také použita k požadavku na odvolání orgánu. [170] => [171] => === Vláda === [172] => Výkonným orgánem je sedmičlenná vládní rada (''{{Cizojazyčně|de|Regierungsrat}}''), která je volena přímo občany na čtyřleté období většinovým volebním systémem. Předseda se nazývá ''{{Cizojazyčně|de|Landammann}}'', jeho zástupce pak ''{{Cizojazyčně|de|Landesstatthalter}}''; oba jsou voleni na dva roky. [173] => [174] => === Soudnictví === [175] => Kanton Uri se prvoinstančně dělí na dva soudní okresy: soudní okres Uri s okresním soudem Uri a soudní okres Ursern s okresním soudem Ursern. Okresní soud Uri se skládá z deseti členů, okresní soud Ursern ze sedmi členů. Okresní soud Uri zasedá v soudní budově v Altdorfu, okresní soud Ursern pak na radnici v Andermattu. [176] => [177] => Druhou instancí a zároveň správním soudem je Vrchní soud Uri (''{{Cizojazyčně|de|Obergericht}}''), který sídlí v soudní budově v Altdorfu. Skládá se ze třinácti členů a je rozdělen na občanskoprávní, trestněprávní a správní oddělení. [178] => [179] => Všichni soudci v kantonu Uri jsou voleni přímo občany. Smírčí orgán, který předchází první instanci v občanskoprávních věcech, je však volen vrchním soudem. [180] => [181] => === Správní členění === [182] => [[Soubor:Karte Gemeinden des Kantons Uri farbig 2021.png|náhled|vpravo|Mapa obcí kantonu Uri]] [183] => Kanton Uri se člení na dvě samosprávné korporace [[Uri (korporace)|Uri]] a [[Ursern]], jež jsou územně identické s oběma soudními okresy. Obě korporace se dále člení na politické obce (zde nazývané ''{{Cizojazyčně|de|Einwohnergemeinden}}''), farnosti a korporace Uri a Ursern, které jsou největšími vlastníky půdy v kantonu. Nositelem místní samosprávy je politická obec. [184] => {{Viz též|Seznam obcí v kantonu Uri}} [185] => Níže jsou uvedeny obce s více než 1 500 obyvateli k 31. prosinci 2021.{{Citace elektronické monografie [186] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [187] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064816.html [188] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [189] => | datum_vydání = 2022-08-25 [190] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [191] => | jazyk = německy [192] => }} V těchto obcích jsou členové kantonální rady voleni podle systému poměrného zastoupení, ve všech ostatních podle většinového systému. [193] => {| class="wikitable" [194] => ! Obec !! Počet obyvatel [195] => |- [196] => | [[Altdorf]] (hlavní město) || 9719 [197] => |- [198] => | [[Schattdorf]] || 5414 [199] => |- [200] => | [[Bürglen UR|Bürglen]] || 3909 [201] => |- [202] => | [[Erstfeld]] || 3891 [203] => |- [204] => | [[Seedorf UR|Seedorf]] || 2036 [205] => |- [206] => | [[Flüelen]] || 1991 [207] => |- [208] => | [[Silenen]] || 1984 [209] => |- [210] => | [[Attinghausen]] || 1749 [211] => |- [212] => | [[Andermatt]] || 1539 [213] => |} [214] => Kanton Uri není rozdělen na okresy. Spolkový statistický úřad (BFS) však uvádí celý kanton jako jeden okres pod číslem BFS-ID 0400. [215] => [216] => Naproti tomu soudně je Uri, jak popsáno výše, rozděleno na dva soudní okresy: Uri (údolí řeky Reuss a jeho boční údolí) a Ursern (stejnojmenné údolí). [217] => [218] => == Hospodářství == [219] => [[Soubor:Canton de l'Uri, Suisse (48048729747).jpg|náhled|vpravo|Jižní část kantonu se vyznačuje venkovským charakterem a hlubokými údolími]] [220] => V roce 2016 činil hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 54 291 švýcarských franků. Vzhledem k tomu, že kanton Uri nese náklady na infrastrukturu meziregionálního významu (dálnice, Gotthardské tunely, silnice přes celkem pět průsmyků atd.), spoléhá na finanční podporu ostatních kantonů, které tyto náklady částečně spolufinancují.{{Citace elektronické monografie [221] => | příjmení1 = Brunner [222] => | jméno1 = Thomas [223] => | titul = Starke Kantone zahlen weniger beim Finanzausgleich [224] => | url = https://www.srf.ch/news/schweiz/starke-kantone-zahlen-weniger-beim-finanzausgleich [225] => | vydavatel = SRF [226] => | datum_vydání = 2014-03-14 [227] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [228] => | jazyk = německy [229] => }}{{Citace elektronické monografie [230] => | příjmení1 = Schoenenberger [231] => | jméno1 = Michael [232] => | titul = Wer stimmte im Interesse des eigenen Kantons? [233] => | url = https://www.nzz.ch/schweiz/finanzausgleich-wer-stimmte-im-interesse-des-eigenen-kantons-ld.764496?reduced=true [234] => | vydavatel = Neue Zürcher Zeitung [235] => | datum_vydání = 2015-03-10 [236] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [237] => | jazyk = německy [238] => }} [239] => [240] => V roce 2020 bylo 15,6 % zemědělské půdy kantonu obhospodařováno ekologicky 61 zemědělskými podniky.{{Citace elektronické monografie [241] => | titul = Biologische Landwirtschaft [242] => | url = https://www.atlas.bfs.admin.ch/maps/13/de/16080_5884_5872_4801/25059.html [243] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik [244] => | datum_vydání = 2020 [245] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [246] => | jazyk = německy [247] => }} [248] => [249] => == Doprava == [250] => [[Soubor:Nordportal Gotthard-Basistunnel.jpg|náhled|vpravo|Severní portál Gotthardského úpatního tunelu u Erstfeldu]] [251] => Protože kantonem Uri prochází jeden z nejdůležitějších alpských přechodů, musí se kanton již po staletí vyrovnávat s vysokou intenzitou dopravy se všemi jejími výhodami i nevýhodami. [[Gotthardský průsmyk]] jako nejkratší severojižní přechod v Alpách má pro lidi na obou stranách alpského oblouku velký význam, a to zejména od rozšíření Schöllenenské soutěsky z let kolem roku 1220 a výstavby prvního mostu Teufelsbrücke v roce 1230. [252] => [253] => V roce 1882 byla po dokončení [[Gotthardský železniční tunel|Gotthardského železničního tunelu]] otevřena [[Gotthardská dráha]], která značně zlepšila dopravní spojení kantonu se zbytkem Švýcarska a stala se jeho hlavní dopravní tepnou. [254] => {{Podrobně|Gotthardský úpatní tunel}} [255] => Po roce 2000 byla zahájena výstavba [[Gotthardský úpatní tunel|Gotthardského úpatního tunelu]], který byl proražen v roce 2010.{{Citace elektronické monografie [256] => | příjmení1 = Leybold-Johnson [257] => | jméno1 = Isobel [258] => | titul = Switzerland has its record-breaking tunnel [259] => | url = https://www.swissinfo.ch/eng/switzerland-has-its-record-breaking-tunnel/28532002 [260] => | vydavatel = Swissinfo [261] => | datum_vydání = 2010-10-15 [262] => | datum_přístupu = 2023-01-15 [263] => | jazyk = anglicky [264] => }} Tento nejdelší železniční tunel na světě o délce 57 kilometrů je součástí nového železničního spojení přes Alpy (NEAT) a obchází původní horský úsek dráhy. V prosinci 2016 byl tunel slavnostně předán do provozu. Jeho severní portál se nachází nedaleko obce [[Erstfeld]]. [265] => [266] => Hlavním silničním tahem je [[Dálnice A2 (Švýcarsko)|dálnice A2]], vedoucí v trase [[Basilej]] – [[Lucern]] – [[Lugano]] – [[Chiasso]] a protínající Uri od severu k jihu. V roce 1980 byl na této dálnici otevřen [[Gotthardský silniční tunel]]. V roce 2021 byla míra automobilizace kantonu (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 555.{{Citace elektronické monografie [267] => | titul = Motorisierungsgrad [268] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/mobilitaet-verkehr/verkehrsinfrastruktur-fahrzeuge/fahrzeuge/strassenfahrzeuge-bestand-motorisierungsgrad.html#-1769822228 [269] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [270] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [271] => | jazyk = německy [272] => }} [273] => [274] => == Turismus == [275] => Od Lucernského jezera až po alpské vrcholy v Gotthardské oblasti má Uri spíše měkký cestovní ruch. Podle informací Spolkového statistického úřadu z roku 2006 je v kantonu Uri celkem asi 100 hotelových podniků, které ročně vytvoří 220 000 přenocování (2005). V kantonu je také vysoký počet lanovek; do hor vede přibližně 39 horských drah.{{Citace elektronické monografie [276] => | titul = VUSS [277] => | url = https://seilbahnverband-uri.ch/ [278] => | vydavatel = Verband Urner Seilbahnen und Skilifte [279] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [280] => | jazyk = německy [281] => }} [282] => [283] => Od roku 2011 egyptský investor Samih Sawiris buduje nedaleko Andermattu rozsáhlé turistické středisko Andermatt Swiss Alps, které se bude skládat z mnoha hotelů, rekreačních bytů a také golfového hřiště s 18 jamkami.{{Citace elektronické monografie [284] => | titul = Andermatt Swiss Alps [285] => | url = https://www.andermatt-swissalps.ch/de [286] => | datum_přístupu = 2023-01-14 [287] => | jazyk = německy [288] => }} Andermatt je snadno dostupný zhruba na půli cesty mezi Curychem a Milánem, jen několik minut jízdy autem od sjezdu z dálnice Göschenen. Andermatt je také domovem olympijského vítěze a mistra světa v alpském lyžování [[Bernhard Russi|Bernharda Russiho]]. [289] => [290] => == Zajímavost == [291] => * V takzvané včelí válce ve švýcarském kantonu Uri na sebe znepřátelené strany nestřílely z děl, ale házely po sobě včelími úly.{{Doplnit zdroj}} [292] => [293] => == Odkazy == [294] => === Reference === [295] => {{Překlad|de|Kanton Uri|229407495}} [296] => [297] => [298] => === Externí odkazy === [299] => * {{Commonscat|Canton of Uri|Uri}} [300] => * [http://www.ur.ch/ Oficiální web kantonu Uri] [301] => [302] => {{Švýcarsko}} [303] => [304] => {{Autoritní data}} [305] => {{Portály|Švýcarsko}} [306] => [307] => [[Kategorie:Uri| ]] [308] => [[Kategorie:Kantony ve Švýcarsku]] [] => )
good wiki

Uri

Uri je jeden z 26 kantonů Švýcarska. Jeho území leží v údolí řeky Reuss mezi Lucernským jezerem a Gotthardským průsmykem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gotthardský průsmyk','Schwyz (kanton)','Altdorf','Obwalden','Unterwalden','Reuss (řeka)','Ursern','Erstfeld','Švýcarsko','Dammastock','Lugano','Lucernské jezero'

Altdorf

Dammastock

Erstfeld

Lugano

Obwalden

Švýcarsko

Unterwalden