Array ( [0] => 14675635 [id] => 14675635 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Usměrňovač [uri] => Usměrňovač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Rectifier block diagram.png|náhled|Dva z mnoha používaných symbolů pro usměrňovač]] [1] => '''Usměrňovač''' je [[elektrické zařízení]], které se používá k přeměně [[střídavý proud|střídavého elektrického proudu]] na [[stejnosměrný proud|proud stejnosměrný]]. Protože elektronické obvody ke své činnosti obvykle potřebují stejnosměrný proud a k distribuci elektrické energie se využívá proud střídavý, bývá usměrňovač součástí většiny elektrických přístrojů a zařízení spotřební elektroniky napájených z [[elektrická rozvodná síť|elektrické sítě]]. Usměrňovače se také v hojné míře používají v napájecích soustavách [[Elektrická trakce|elektrických trakčních vozidel]] (kupř. pro pohon lokomotiv, tramvají, trolejbusů či vozů metra).{{Citace monografie [2] => | příjmení = Kůs [3] => | jméno = Václav [4] => | titul = Elektrické pohony a výkonová elektronika [5] => | vydavatel = [[Západočeská univerzita v Plzni]] [6] => | místo = Plzeň [7] => | rok vydání = 2005 [8] => | isbn = 80-7043-422-8 [9] => }}{{Citace monografie [10] => | příjmení = Pavelka [11] => | jméno = Jiří [12] => | příjmení2 = Čeřovský [13] => | jméno2 = Zdeněk [14] => | titul = Výkonová elektronika [15] => | vydání = 2 [16] => | vydavatel = [[České vysoké učení technické]] [17] => | místo = Praha [18] => | rok vydání = 2000 [19] => | isbn = 80-01-02094-0 [20] => }} [21] => [22] => == Typy usměrňovačů == [23] => [[Soubor:Mercury Arc Rectifier 001.jpg|náhled|Rtuťový usměrňovač]] [24] => V současnosti se používají téměř výhradně polovodičové usměrňovače na bázi křemíku, kterými byla ostatní zařízení prakticky vytlačena, i když není vyloučeno, že vzniknou nová zařízení založená na karbidu křemíku, jehož předpokládanou výhodou je možnost provozu při vyšší teplotě. [25] => [26] => Obecně mohou být realizovány usměrňovače: [27] => * [[polovodič]]ové ([[křemík]]ové, [[germanium|germaniové]], [[selen]]ové, …) [28] => * [[elektronka|elektronkové]] [29] => * [[rtuťový usměrňovač|rtuťové]] [30] => [31] => Pro průmyslové účely se na přeměnu střídavého na stejnosměrný proud používalo dříve také spojení [[elektromotor]]u a [[dynamo|dynama]] - [[motorgenerátor]] ([[Ward Leonardovo soustrojí]]). [32] => [33] => Z hlediska principu činnosti se rozlišují tři typy usměrňovačů: [34] => * neřízený usměrňovač ([[dioda|diodový]]) [35] => * řízený usměrňovač ([[tyristor]]ový, polořízený nebo plně řízený) [36] => * aktivní (též pulzní) usměrňovač (na bázi [[IGBT]] [[tranzistor]]ů) [37] => {| class="wikitable" [38] => !Typ usměrňovače [39] => !Součástky [40] => !Výstupní napětí [41] => !Inverzní režim [42] => |- [43] => |neřízený [44] => |diody [45] => |nelze měnit [46] => |nemá [47] => |- [48] => |řízený [49] => |tyrisotry [50] => |lze snižovat [51] => |má - proudový střídač [52] => |- [53] => |pulzní [54] => |tranzistory a diody [55] => |lze zvyšovat (až na dvojnásobek) [56] => |má - napěťový střídač [57] => |} [58] => [59] => Z hlediska připojení na napájecí síť lze rozlišit usměrňovače [60] => * jednofázové (jednocestný/jednopulsní, dvoucestný/dvoupulsní) [61] => * třífázové (šestipulsní nebo dvanáctipulsní) [62] => * vícefázové [63] => [64] => Nevýhodou klasických diodových nebo tyristorových usměrňovačů je, že odebírají ze sítě zkreslený nesinusový průběh proudu. Tuto nevýhodu řeší aktivní usměrňovače. Aktivní usměrňovače jsou sofistikovaná elektronická zařízení využívající [[pulsně šířková modulace|pulsně šířkovou modulaci]], mají ve srovnání s klasickými usměrňovači vyšší ztráty a vyšší hodnotu usměrněného [[elektrické napětí|napětí]], ale umožňují [[rekuperace|rekuperaci]]. [65] => [66] => Opak usměrňovače, tedy zařízení k přeměně [[stejnosměrný proud|stejnosměrného proudu]] na [[střídavý proud|střídavý]], je [[střídač]]. [67] => [68] => == Zapojení neřízeného usměrňovače == [69] => [70] => === Jednofázový jednocestný === [71] => '''Jednofázový jednocestný''' '''usměrňovač''' propouští pouze jednu půlvlnu vstupního napětí. Má tudíž pouze poloviční účinnost a používá se především u zařízeních s velmi nízkým odběrem proudu. Jde o nejjednodušší zapojení usměrňovače, které vyžaduje pouze jednu [[dioda|diodu]]. [72] => [73] => [[Soubor:Halfwave.rectifier.png|upright=1.6|Zapojení jednocestného usměrňovače]] [74] => [75] => Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodě) je dána vzorcem: [76] => [77] => U_{DC} = \frac{\sqrt{2} }{\pi} \cdot U_{AC} \approx 0,45 \cdot U_{AC} [78] => [79] => kde: [80] => [81] => * '''UDC''' – střední hodnota výstupního napětí (na zátěži '''R''') [82] => * '''UAC''' – efektivní hodnota vstupního napětí (na sekundárním vinutí transformátoru) [83] => [84] => === Jednofázový dvoucestný === [85] => '''Dvoucestný usměrňovač''' propouští obě půlvlny vstupního napětí. [86] => [87] => Pokud je usměrňovač napájen [[transformátor|transformátorem]] s dvojitým sekundárním vinutím, lze jej realizovat pomocí dvou diod v tzv. '''uzlovém zapojení'''. [88] => [89] => [[Soubor:Fullwave.rectifier.png|upright=1.6|Zapojení dvoucestného usměrňovače]] [90] => [91] => Nejpoužívanějším typem dvoucestného usměrňovače je '''[[Usměrňovací můstek|Graetzův (Grätzův) můstek]]'''. Jde o zapojení využívající čtyři diody v '''můstkovém zapojení.''' [92] => [93] => [[Soubor:Gratz.rectifier.png|upright=1.6|Zapojení Gratzova můstku]] [94] => [95] => Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem: [96] => [97] => U_{DC} = \frac{2\sqrt{2} }{\pi} \cdot U_{AC} \approx 0,9 \cdot U_{AC} [98] => [99] => kde: [100] => [101] => * '''UDC''' – střední hodnota výstupního napětí (na zátěži '''R''') [102] => * '''UAC''' – efektivní hodnota vstupního napětí (na sekundárním vinutí transformátoru, v případě uzlového zapojení na jeho jedné polovině) [103] => [[Soubor:3 phase rectification.png|náhled|upright=1.4|Průběhy napětí: vstupní tři fáze (nahoře), výstup uzlového usměrňovače (uprostřed), výstup můstkového usměrňovače (dole)]] [104] => [105] => === Trojfázový === [106] => Stejně jako v případě jednofázového napájení rozdělujeme trojfázové usměrňovače na '''uzlové a můstkové.''' [107] => [108] => '''Uzlové zapojení''' lze použít pouze pokud je zdroj zapojen do hvězdy. Výhodou je, že postačí tři diody, nevýhodou je vyšší zvlnění (3 pulsy na periodu). [109] => [[Soubor:Half-wave rectifier3.png|žádné|náhled|Trojfázový usměrňovač v uzlovém zapojení]] [110] => Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem:{{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = Kolář [112] => | jméno = Václav [113] => | příjmení2 = Vrána [114] => | jméno2 = Václav [115] => | titul = ZÁKLADY POLOVODIČOVÉ TECHNIKY [116] => | url = https://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/BC_FBI/Prednasky/polovodicova_technika_bc.pdf [117] => | vydavatel = [[Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO]] [118] => | datum přístupu = 2024-01-23 [119] => }} [120] => [121] => U_{DC} = \frac{3 \sqrt{ 6 } }{2 \pi} \cdot U_{AC} \approx 1,1 7 \cdot U_{AC} [122] => [123] => kde: [124] => [125] => * '''UDC''' – střední hodnota výstupního napětí (na zátěži '''R''') [126] => * '''UAC''' – efektivní hodnota fázového vstupního napětí [127] => '''Můstkové zapojení''' lze použít se zdrojem zapojeným do hvězdy i do trojúhelníka. Výhodou je nižší zvlnění (6 pulsů na periodu), nevýhodou je potřeba šesti diod. [128] => [[Soubor:Full-wave rectifier3.png|žádné|náhled|Trojfázový usměrňovač v můstkovém zapojení]] [129] => Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem: [130] => [131] => U_{DC} = \frac{3 \sqrt{2} }{\pi} \cdot U_{AC} \approx 1,3 5 \cdot U_{AC} [132] => [133] => kde: [134] => [135] => * '''UDC''' – střední hodnota výstupního napětí (na zátěži '''R''') [136] => * '''UAC''' – efektivní hodnota sdruženého vstupního napětí [137] => [138] => == Filtrační kondenzátor == [139] => [[Soubor:RC filter.svg|náhled|upright=1.3|Jednofázový můstkový usměrňovač s filtračním kondenzátorem '''C1''']] [140] => Pro vyhlazení tepavého napětí se používá tzv. filtrační kondenzátor, jehož kapacita se určí ze vzorce:{{Citace monografie [141] => | příjmení = Hammerbauer [142] => | jméno = Jiří [143] => | titul = Elektronické napájecí zdroje a akumulátory [144] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [145] => | místo = Plzeň [146] => | rok vydání = 1998 [147] => | isbn = 80-7082-411-5 [148] => }}{{Citace elektronické monografie [149] => | titul = Smoothing and Filter Capacitor Calculator [150] => | url = https://electronicbase.net/smoothing-capacitor-calculator/ [151] => | datum přístupu = 2024-01-26 [152] => }} [153] => [154] => C \geq \frac{I_{MAX}}{f \cdot (U_{MAX} - U_{MIN})}
kde: [155] => [156] => * '''IMAX''' – maximální proud odebíraný zátěží [157] => * '''f''' - frekvence výstupního napětí (pro jednocestné usměrnění stejná jako vstupního napětí, pro dvoucestné zapojení dvojnásobná, pro trojfázové uzlové trojnásobná, pro trojfázové můstkové šestinásobná) [158] => * '''UMAX''' – maximální hodnota výstupního napětí (maximální hodnota vstupního napětí snížená o úbytek na diodě/diodách) [159] => * '''UMIN''' – minimální hodnota výstupního napětí, pod kterou nemá poklesnout [160] => [161] => Pokud by byl kondenzátor připojen na výstup usměrňovače naprázdno (bez zátěže), došlo by k jeho nabití na maximální hodnotu a ta by zůstala konstantní. Je-li připojena zátěž, dochází k vybíjení kondenzátoru a poklesu napětí. Vhodnou volbou kapacity je dosaženo toho, že pro daný zátěžný proud napětí nepoklesne pod stanovenou mez. [162] => [163] => == Odkazy == [164] => === Reference === [165] => [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[Měnič]] [169] => * [[Střídač]] [170] => * [[ReLU]] [171] => [172] => === Externí odkazy === [173] => * {{Commonscat}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=usměrňovač}} [175] => * {{Wikiknihy|kniha=Praktická elektronika/Usměrnění střídavého proudu}} [176] => {{Autoritní data}} [177] => [178] => [[Kategorie:Elektrotechnika]] [179] => [[Kategorie:Elektronické obvody]] [] => )
good wiki

Usměrňovač

Dva z mnoha používaných symbolů pro usměrňovač Usměrňovač je elektrické zařízení, které se používá k přeměně střídavého elektrického proudu na proud stejnosměrný. Protože elektronické obvody ke své činnosti obvykle potřebují stejnosměrný proud a k distribuci elektrické energie se využívá proud střídavý, bývá usměrňovač součástí většiny elektrických přístrojů a zařízení spotřební elektroniky napájených z elektrické sítě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dioda','stejnosměrný proud','střídavý proud','elektrická rozvodná síť','Soubor:Halfwave.rectifier.png','Soubor:RC filter.svg','Soubor:Half-wave rectifier3.png','Elektrická trakce','Soubor:Gratz.rectifier.png','Soubor:Mercury Arc Rectifier 001.jpg','křemík','Kategorie:Elektrotechnika'

Dioda

Kategorie:Elektrotechnika

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.