Array ( [0] => 15519306 [id] => 15519306 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Védánta [uri] => Védánta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Védánta''' (v [[dévanágarí]] वेदान्त) je jeden z šesti [[Indie|indická]] filozofických áštikových (ortodoxních) systému. [[Idealismus|Idealistické]] učení védánty poprvé systematicky rozvinul [[Bádarájana]].{{sfn|Asmus|s=29}}{{sfn|Rádhakrišnan, sv. 2}} [1] => [2] => Hlavními zástupci védánty jsou: [3] => [4] => 1. [[Advaita]] (Gaupada, Ádi Šankara) – Doslova nedualismus. Monistická škola, která ztotožňuje individuální jednotku (džíva) s [[brahman]]em (absolutní neosobní božský princip). Advaita zastává doktrínu iluze (mája), kdy fenomenální svět je považován za iluzorní jediná skutečnost je brahman.. [5] => [6] => 2. Višištadvaita ([[Rámanudža]]) – Doslova nedualita s rozdíly. Višištadvaita tvrdí, že individuální jednotka je totožná s Bohem jen v určitých principech. Ramanudža neuznal teorii iluze, podle něj je svět skutečným projevem Boha. [7] => [8] => 3. [[Dvaita-védánta|Dvaita]] ([[Madhva]]) – Doslova dualismus. Madhva, podobně jako většina védántských škol považoval svět za skutečný a byl zastáncem monoteistického absolutního dualismu. [9] => [10] => 4. Šudhadvaita védánta (Vallabha) – Vallabha zastával princip čistého nedualismu, kdy individuální jednotka je v principu totožná s Nejvyšším, avšak jak Bůh tak i duše si zachovávají svojí jedinečnost a odlišnost. [11] => [12] => 5. Dvaitadvaita (Nimbárka) – Dualismus v nedualismu. Někdy také bhédábhéda. Podle této filozofie jsou duše i Bůh zároveň oddělené i spojené. Oddělenost a jednota se vzájemně nevylučují. [13] => [14] => Z těchto škol vychází celá řada subškol, například [[Ačintja-bhédábhéda-tattva]] nebo bhédábhéda, založena filozofem Bháskarou. Výraz ''védánta'' je složený ze [[sanskrt]]ských slov ''véd'' ([[védy]]) a ''anta'' (závěr) a znamená v češtině „zakončení véd“.{{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}} [15] => [16] => Všechna odvětví védánty vycházejí z upanišad. [[Upanišady]] jsou přidružené k základním védským samhitám (Rgvéda, Sámavéda a Jadžurvéda), staly se východiskem [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]] a jsou ideovým základem pozdějšího [[Hinduismus|hinduismu]]. [17] => [18] => == Přehled == [19] => Védánta konstatuje, že ''brahma'' (nejvyšší duchovní [[vesmír]]ný princip) je oproštěno od vlastností a jednání. Vinou [[Májá|máji]] (klamu smyslového poznání) se ''átmá'' (individuální duchovní princip) ztotožňuje s objekty. [20] => [21] => Některé Upanišady zmiňují totožnost átmá s brahma, jiné zdůrazňují rozdíl mezi átmá a [[paramátmá]]''Rig Véda'' 1.164.20-22, ''Mundaka Upanišad'' 3.1.1, ''Švétášvatara Upanišad'' 4.6-7, ''Katha Upanišad'' 1.2.20, ''Bhagavadgíta'' 15.15–20 Tento věčný rozdíl mezi átmá (v neosvobozeném i osvobozeném stavu) a íšvarou zdůrazňuje i Védánta-sútra,Védánta-sútra ''1.3.42-43'', ''Védánta-sútra'' 4.4.17-21 [[dialektika|dialektický]] text vykládaný různými filozofickými školami ([[sampradája]]). [22] => [23] => == Advaita-védánta == [24] => {{Viz též|Advaita-védánta}} [25] => '''Advaita-védánta''' (v [[dévanágarí]] अद्वैत वेदान्त) je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý [[monismus]] (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím ''a'' (ne) ''dvaita'' (dvě)''. [26] => [27] => Advaita Védánta učí, že klamné ztotožnění átma s objekty lze změnit v pravdivé poznání: ''[[brahma]]'' a ''[[átma]]'' jsou totožní.{{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}, Bhagavadgíta 15.5 V Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: „Porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání“.Kathópanišad VI-1 [28] => [29] => Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní filosoficko-náboženské školy [[:Kategorie:Védská filosofie|védské filosofie]], je založena na třech kategoriích védských spisů nazývaných ''prasthánatrají''. Patří k nim [[upanišady]], [[Bhagavadgíta]] a ''Brahmasútra'' (Vedánta sútra). Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (''bhášja'') k těmto spisům, ale všeobecně nejuznávanějšími jsou [[Ádi Šankara]], [[Rámanudža]] a [[Madhva]]. [30] => [31] => Ádi Šankara je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapáda Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-páda, Hasta-málaka, Tótakáčárja a Vartika-kára. Ádi Šankara je postavil do čela klášterů (''matha'') ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku védánty. Šankara sám napsal komentáře ke všem spisům ''prasthánatrají'' a ''Gaudapadíja-karikám''. Známé jsou také ''Upadéša-sahasrí'', filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality. [32] => [33] => Je řečeno, že [[Ádi Šankara]] byl inkarnací [[Šiva|Šivy]], který se měl na rozkaz Višnua zjevit a zavést mylnou interpretaci Véd. [[Višnu]] mu řekl, aby zakryl skutečný význam védských písem, Advaita je proto mylná interpretace védánty. To je potvrzeno v mnoha Puránách.PRABHUPADA, A. C. Bhaktivedanta. Sri Caitanya-Caritāmṛta: Adi-lila, vol. 2. Los Angeles: Bhaktivedanta Book Trust, 1973. Chapter 7, text 110 (s. 93–96). {{ISBN|0-912776-51-X}}. [34] => [35] => V ''Šiva Puráně'' říká Višnu Šivovi: [36] => [37] => (Sanskrt) ''dvāparādau yuge bhūtvā kalayā mānuṣādiṣu | svāgamaiḥ kalpitais tvaṁ ca janān mad-vimukhān kuru'' [38] => [39] => (Překlad) „Na konci věku Dvápara a začátku věku Kali (ádau), podveď lidi tak, že vytvoríš smyšlený výklad Véd, který je zmate.“ [40] => [41] => V ''Padma Puráně'' je totéž potvrzeno také: [42] => [43] => (Sanskrt) ''māyāvādam asac chāstraṁ pracchannaṁ bauddham ucyate mayaiva kalpitaṁ devi kalau brāhmaṇa-rūpiṇā| brahmaṇaś cāparaṁ rūpaṁ nirguṇaṁ vakṣyate mayā sarvasvaṁ jagato 'py asya mohanārthaṁ kalau yuge| vedānte tu mahā-śāstre māyāvādam avaidikam mayaiva vakṣyate devi jagatāṁ nāśa-kāraṇāt'' [44] => [45] => (Překlad) Šiva řekl Parvatí: „Májávádská filozofie monismu je bezbožná. Je to v podstatě skrytý buddhismus. Moje milá ženo, ve věku Kali přijímám podobu bráhmany a tuto vymyšlenou filozofii učím. Abych podvedl bezbožné, popíši absolutního Boha jako někoho bez podoby a vlastností. Při výkladu filozofie védánty použiji tuto nauku, abych tak svedl lidi na cestu bezbožnosti popřením osobní podoby Boha.“ [46] => [47] => == Višišta-advaita == [48] => Doslova „podmíněný monismus“ je učení áčárji Rámánudži (1017–1137). Představuje reakci na Šankarův monismus, který upravuje tak, aby lépe vyjadřoval nejen monistické, ale i [[monoteismus|monoteistické]] výroky Upanišad opomíjené Šankarou. Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá ''Šrí Bhášja'' (Šrí je jméno bohyně [[Lakšmí]]). [49] => [50] => == Dvaita-védánta == [51] => Neboli dualismus, který učil áčárja Madhva (1239–1319), je přímou opozicí a výzvou vůči Šankarově advaitě. Ještě důrazněji než Rámánudža zastával názor, že [[Bůh]] a [[átma]] se věčně liší. [52] => [53] => Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá ''Púrnapragja Bhášja'' (Púrnapragja bylo jedno z jeho jmen). Kromě jiného napsal i komentáře k Upanišadám, Bhagavadgítě, Mahábháratě a Rgvédu. [54] => [55] => Rámánudža a Madhva a s nimi další vaišnavští áčárjové jako [[Višnusvámí]], [[Nimbárka]] a Šrí [[Čaitanja Maháprabhu]] se zasloužili o rozmach [[vaišnavismus|vaišnavské]] [[bhakti]], dnes nejpopulárnějšího tradičního směru indických filosofií.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism |datum přístupu=2008-03-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150315022054/http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism |datum archivace=2015-03-15 |nedostupné=ano }} [56] => [57] => == Ačintja-bhédábhéda-tattva == [58] => [[Ačintja-bhédábhéda-tattva|Ačintja-bhéda-abhéda tattva]] (v [[dévanágarí]] अचिन्त्यभेदाभेद, ''acintyabhedābheda'') je védantská škola, kterou v 16. století učil [[Čaitanja Maháprabhu|Šrí Čaitanja Maháprabhu]], avatár [[Kršna|Kršny]]. ''Ačintja-bhéda-abhéda'' [59] => znamená doslova „nepochopitelná současná jednota a odlišnost“ ve vztahu [60] => k Tvůrci a tvůrčí energii, tzn. nepochopitelná současná jednota s Bohem [61] => a odlišnost od Něj. [62] => [63] => Filozofie ''[[Ačintja-bhédábhéda-tattva|Ačintja-bhéda-abhéda]]'' učí, že z hlediska kvality, [64] => jsme s Bohem ([[Kršna|Kršnou]]) totožní, avšak co se týče kvantity, tak nepřipadá v úvahu [65] => abychom se Mu rovnali, tzn. že z hlediska kvantity, velikosti, se od [66] => Boha lišíme. Toto učení uvádí v soulad směry védantské filozofie ''[[Dvaita-védánta|Dvaita]]'' a ''[[Advaita-védánta|Advaita]]''. [67] => [68] => ''[[Ačintja-bhédábhéda-tattva|Ačintja-bhéda-abhéda]]'', ale není ničím novým. Podle [[Višnuismus|gaudíja vaišnavů]] je právě tato filozofie původním učením všech védských písem, včetně ''Védánta-sútry, Upanišad'' a dalších. Nastolením filozofie ''[[Ačintja-bhédábhéda-tattva|Ačintja-bhéda-abhéda]]'' se vlastně vracíme k původnímu učení Véd, které se v průběhu let ztratilo. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => ; v češtině [77] => * {{Citace sborníku [78] => | příjmení1 = Asmus [79] => | jméno1 = Valentin [80] => | odkaz na autora = Valentin Asmus [81] => | příjmení_sestavitele1 = Jovčuk [82] => | jméno_sestavitele1 = M. T. [83] => | odkaz na sestavitele = Michail Iovčuk [84] => | příjmení sestavitele2 = Ojzerman [85] => | jméno sestavitele2 = T. I. [86] => | sestavitel2 = [87] => | odkaz na sestavitele2 = Teodor Ojzerman [88] => | příjmení sestavitele3 = Ščipanov [89] => | jméno sestavitele3 = I. J. [90] => | sestavitel3 = [91] => | odkaz na sestavitele3 = Ivan Ščipanov [92] => | titul = Filosofie ve starověké Indii [93] => | sborník = Dějiny filosofie [94] => | odkaz na sborník = Stručné dějiny filosofie [95] => | vydavatel = Svoboda [96] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [97] => | místo = [[Praha]] [98] => | rok_vydání = 1976 [99] => | vydání = 2 [100] => | typ vydání = přepracované [101] => | strany = 25–32 [102] => | počet_stran = [103] => | jazyk = cs [104] => | ref = Asmus [105] => }} [106] => * {{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}} [107] => * {{Citace monografie | příjmení = Friš | jméno = Oldřich | příjmení2 = Vavroušek | jméno2 = Petr | rok = 2000 | titul = Védské hymny | vydavatel = DharmaGaaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-85905-62-0}} [108] => * {{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. C. Bhaktivédánta Svámí | rok = 1991 | titul = Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání | vydavatel = Bhaktivédánta Book Trust | místo = [[Praha]] | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = česky}} [109] => * {{Citace monografie [110] => | příjmení1 = Rádhakrišnan [111] => | jméno1 = S. [112] => | odkaz_na_autora1 = Sarvepalli Rádhakrišnan [113] => | titul = Indická filosofie [114] => | vydavatel = Nakladatelství [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] [115] => | místo = [[Praha]] [116] => | rok = 1962 [117] => | počet_stran = 832 [118] => | kapitola = [119] => | strany = [120] => | překladatelé = : [[Adolf Janáček]] [121] => | svazek = 2 [122] => | ref = Rádhakrišnan, sv. 2 [123] => }} [124] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}} [125] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}} [126] => [127] => ; v cizích jazycích [128] => * {{Citace monografie |příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | titul = The Principal Upanišads | rok = 1991 | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 0-19-562350-9 | jazyk = anglicky}} [129] => * {{Citace monografie |příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | titul = The Bhagavadgítá |url = https://archive.org/details/bhagavadgitawith0000unse_m9g7 | rok = 1993 | vydavatel = Harper Collins | místo = | isbn = 81-7223-087-7 | jazyk = anglicky}} [130] => * {{Citace monografie | příjmení = Radhakrishnan | jméno = S. | příjmení2 = Moore | jméno2 = C. A | rok = 1967 | titul = A Sourcebook in Indian Philosophy | vydavatel = Princeton University Press | místo = [[Princeton]], [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-691-01958-4 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/sourcebookinindi00radh }} [131] => * {{Citace monografie | příjmení = Taimini | jméno = Dr. I. K | rok = 1999 | titul = The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali | vydavatel = Quest Books | místo = [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 8170590019 | jazyk = anglicky}} [132] => * {{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfild, [[Iowa]] [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = anglicky}} [133] => * {{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Spojené království|UK]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/introductiontohi0000floo }} [134] => * {{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}} [135] => [136] => === Související články === [137] => * [[Védy]] [138] => * [[Bhagavadgíta]] [139] => * [[Bhágavata Purána|Šrímad Bhágavatam]] [140] => * [[Jóga]] [141] => * [[Dvaita-védánta]] [142] => * [[Advaita-védánta]] [143] => * [[Ačintja-bhédábhéda-tattva]] [144] => * [[Kršna]] [145] => * [[Višnu]] [146] => * [[Višnuismus|Vaišnavismus]] [147] => * [[Brahman]] [148] => * [[Ajurvéda]] [149] => * [[Indická filosofie]] [150] => [151] => === Externí odkazy === [152] => * {{Commonscat}} [153] => * [http://www.katinkahesselink.net/india/vedanta.html Vedanta], dostupné online 14-1-2009 [154] => * [http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/vedantasutra_obsah.htm Vedánta sútra - přehled adhikaran] [155] => [156] => {{Indická filosofie}} [157] => {{Autoritní data}} [158] => [159] => {{Portály|Jóga|Hinduismus}} [160] => [161] => [[Kategorie:Hinduismus]] [162] => [[Kategorie:Indická literatura]] [163] => [[Kategorie:Védská filozofie]] [] => )
good wiki

Védánta

Védánta (v dévanágarí वेदान्त) je jeden z šesti indická filozofických áštikových (ortodoxních) systému. Idealistické učení védánty poprvé systematicky rozvinul Bádarájana.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ačintja-bhédábhéda-tattva','Dvaita-védánta','Kršna','dévanágarí','Bhagavadgíta','Višnuismus','Ádi Šankara','Advaita-védánta','átma','Čaitanja Maháprabhu','Rámanudža','Višnu'

Ačintja-bhédábhéda-tattva

Advaita-védánta

Átma

Bhagavadgíta

Dévanágarí

Dvaita-védánta

Kršna

Rámanudža

Višnu

Višnuismus