Array ( [0] => 15482885 [id] => 15482885 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vévoda [uri] => Vévoda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vévoda je česká rocková skupina, která vznikla v roce 2000 v Praze. Skupina se proslavila zejména díky svému singlu "Dívka s perlami ve vlasech", který se stal velkým hitem a dostal se na přední příčky hitparád. Vévoda se vyznačuje silným rockovým zvukem, kombinujícím prvky alternativního rocku, punku a popu. Jejich texty jsou často poetické a obsahují společensko-kritické prvky. Skupina vydala deset alb a pravidelně vystupuje na koncertech po celé České republice. Jejich koncerty jsou proslulé energickým a živým vystoupením a členové kapely se pyšní silnou fanouškovskou základnou. Vévoda je považována za jednu z nejvýznamnějších českých rockových skupin současnosti. [oai] => Vévoda je česká rocková skupina, která vznikla v roce 2000 v Praze. Skupina se proslavila zejména díky svému singlu "Dívka s perlami ve vlasech", který se stal velkým hitem a dostal se na přední příčky hitparád. Vévoda se vyznačuje silným rockovým zvukem, kombinujícím prvky alternativního rocku, punku a popu. Jejich texty jsou často poetické a obsahují společensko-kritické prvky. Skupina vydala deset alb a pravidelně vystupuje na koncertech po celé České republice. Jejich koncerty jsou proslulé energickým a živým vystoupením a členové kapely se pyšní silnou fanouškovskou základnou. Vévoda je považována za jednu z nejvýznamnějších českých rockových skupin současnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Vévodkyně|tento=základním významu|druhý=filmu|stránka=Vévodkyně (film)}} [1] => {{různé významy}} [2] => [[Soubor:HerzogKrone.png|náhled|Vévodská [[hodnostní koruna]] s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů.]] [3] => [[Soubor:Karel Schwarzenberg on June 2, 2011.jpg|náhled|[[Karel Schwarzenberg]] (2011), hypoteticky 17. [[Krumlovské vévodství|vévoda krumlovský]]]] [4] => '''Vévoda''' (německy ''Herzog'') je [[šlechtický titul|titul]] ([[hodnost]]) příslušníka vyšší [[šlechta|šlechty]], jeho ženskou variantou je '''vévodkyně'''. Vévodům vládnoucím až do roku 1918 přísluší [[oslovení]] (titul) ''[[Výsost]]'' (''Hoheit''), [[Seznam mediatizovaných rodů|mediatisovaným vévodům]] přísluší titul ''[[Jasnost (predikát)|Jasnost]]'' (''Durchlaucht''), titulárním vévodům (šlechticům) přísluší také oslovení ''Jasnost,'' bylo-li výslovně udělené, jinak jen ''[[knížecí Milost]]'' (''fürstliche Gnaden'').Středoevropští vévodové jsou počítáni mezi knížata, i když knížata vyššího stupně. Oslovení "vévodská Milost" se nepoužívalo. Titul ''Výsost'' pro vládnoucí vévody, na rozdíl od vévodů mediatizovaných či titulárních byl zaveden v rámci [[Německý spolek|Německého spolku]] roku [[1844]].{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Článek o titulu "arcivévoda" na webu Historická šlechta| url = http://www.historickaslechta.cz/arcivevoda-slechticke-tituly-id2009100054-1 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120108061120/http://www.historickaslechta.cz/arcivevoda-slechticke-tituly-id2009100054-1|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-11-09|poznámka = archivovaná verze stránek na Internet archive}} [5] => [6] => Jde o hodnost panovníka [[vévodství]]; v případě [[arcivévodství]] je to [[arcivévoda]] a u [[velkovévodství]] je to [[velkovévoda]]. Nebo o nejvyšší šlechtický titul mnoha evropských zemí – Velká Británie (''duke''), Francie (''duc''), Španělsko (''duque''). Také v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] před rokem [[1918]]. [7] => [8] => Etymologicky vychází ve většině jazyků z označení vojevůdce. Anglický ''duke'' nebo francouzský ''duc'' vychází z latinského původně vojenského titulu ''dux'', německý [[herzog]] se dá vyložit jako „pán voje“, ekvivalentní je i české slovo ''vojvoda'' (srov. polský ''wojewoda''). Významná úloha, kterou mělo válečnictví ve středověkém světě, zcela přirozeně vedla k tomu, že z vojenské funkce se stal panovnický a šlechtický titul. [9] => [10] => V raném středověku byli titulem vévody (''dux'') ve [[Franská říše|Franské říši]] označováni jednak královi vojevůdci, jednak vojenští guvernéři rozsáhlých území ([[Champagne]]), jednak vládci kmenových [[knížectví]] uvnitř i vně říše ([[Bavorské vévodství|Bavorsko]], [[Akvitánie]]). V období vrcholného feudalismu se z vévodů stali často téměř nezávislí panovníci, kteří mnohdy převyšovali mocí i své vlastní krále. Tak například ve Francii vévodové [[Normandie|normandští]] nebo akvitánští, [[Burgundské vévodství|burgundští]] nebo [[Bretaňský poloostrov|bretaňští]], ve [[Svatá říše římská|Svaté říši]] římské [[Sasko (vévodství)|vládci Saska]]. S postupující centralizací evropských monarchií během novověku většina polonezávislých vévodství zanikla, a vévodský titul začal být udělován loajálním šlechticům jako vyznamenání, bez reálné moci. [11] => [12] => Ve slovanských zemích často není (nebo v minulosti nebyl) rozlišován vévodský a [[kníže]]cí titul. Přispěla k tomu středověká praxe označování mnoha slovanských panovníků (pokud neměli mezinárodně uznávaný titul krále – ''rex'') v diplomatickém latinském styku jako ''duces'' (sg. ''dux''), zatímco ti před svým lidem vystupovali jako ''kňazi'' (sg. ''[[kňaz]]''; původně ''*kъnędzь''). [13] => [14] => == Etymologie == [15] => [16] => === V jiných jazycích === [17] => {| class="wikitable" [18] => ![[Jazyk (lingvistika)|Jazyk]] [19] => !Mužský titul [20] => !Ženský titul / získaný sňatkem od manžela [21] => !území [22] => |- [23] => |[[Latina|Latinsky]] (středověkou, nikoli klasickou latinou) [24] => |Dux [25] => |Ducissa [26] => |Ducatus [27] => |- [28] => |[[Italština|Italsky]] [29] => |Duca [30] => |Duchessa [31] => |Ducato [32] => |- [33] => |[[Francouzština|Francouzsky]] [34] => |Duc [35] => |Duchesse [36] => |Duché [37] => |- [38] => |[[Španělština|Španělsky]] [39] => |Duque [40] => |Duquesa [41] => |Ducado [42] => |- [43] => |[[Angličtina|Anglicky]] [44] => |Duke [45] => |Duchess [46] => |Duchy [47] => |- [48] => |[[Němčina|Německy]] [49] => |Herzog [50] => |Herzogin [51] => |Herzogtum [52] => |- [53] => |[[Nizozemština|Nizozemsky]] [54] => |Hertog [55] => |Hertogin [56] => |Hertogdom [57] => |- [58] => |[[Dánština|Dánsky]] [59] => |Hertug [60] => |Hertuginde [61] => |Hertugdømme [62] => |- [63] => |[[Polština|Polsky]]Polština nerozlišuje mezi vévodou a knížetem a užívá pro oba stejný termín. [64] => |Książę [65] => |Księżna [66] => |Księstwo [67] => |- [68] => |[[Chorvatština|Chorvatsky]](Srbo)Chorvatština nerozlišuje mezi vévodou a voj(e)vodou a užívá pro oba jednotný termín. [69] => |[[Vojevoda|Vojvoda]] [70] => |Vojvotkinja [71] => |Vojvodstvo  [72] => |- [73] => |[[Ruština|Rusky]] [74] => |Герцог (Gercog) [75] => |герцогиня (Gercogiňa) [76] => |Ге́рцогство (Gercogstvo) [77] => |- [78] => |[[Maďarština|Maďarsky]] [79] => |Herceg [80] => |Hercegnő [81] => |Hercsegség [82] => |- [83] => |[[Finština|Finsky]] [84] => |Herttua [85] => |Herttuatar [86] => |Herttuakunta [87] => |- [88] => |} [89] => [90] => === Vévoda v toponymech === [91] => Řada míst v Evropě odkazuje ve svých názvech ([[Toponymum|toponymech]]) na vévodu, což je dáno většinou historickými důvody. Jde například o: [92] => * [[Hercegovina]] – historická země státu [[Bosna a Hercegovina]] [93] => * [[Herceg Novi]] – město v [[Černá Hora|Černé Hoře]] [94] => * [[Bar-le-Duc]] – obec v [[Meuse (departement)|departementu Meuse]] [95] => * [['s-Hertogenbosch|’s-Hertogenbosch]]/Bois-le-Duc/Herzogenbusch – město v [[Severní Brabantsko|Severním Brabantsku]], na vévodu upomíná v nizozemštině, francouzštině i němčině [96] => * [[Herzogenburg]] – městečko v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] [97] => [98] => == České země == [99] => V 8. a 9. století ovládalo českou kotlinu množství drobných vládců, kterým dobové latinské prameny dávají obyčejně titul ''dux''. Stejně tak byli latinsky titulováni i po svém sjednocení země [[Přemyslovci]] (ve slovanských jazycích obyčejně používali paralelně titul [[kníže]]). Titul náležel nejen panujícímu knížeti, ale i knížatům [[Údělné knížectví|údělným]] (např. ''dux Olomucensis'') a ostatním členům přemyslovského rodu. Během 13. století většina údělných knížectví zanikla a panující Přemyslovec od okamžiku korunovace užíval pouze titul krále. [100] => [101] => V lucemburském období používali vévodský titul [[opavští Přemyslovci]] a [[Slezská knížectví|slezská knížata]], která vstoupila do lenního svazku s českým králem. [[Karel IV.]] zřídil též nové [[Vévodství zhořelecké]] pro svého mladšího syna [[Jan Zhořelecký|Jana]]. Do svazku českých korunních zemí vstoupilo i [[Vévodství lucemburské]]. [[Zhořelecko]] později splynulo s [[Horní Lužice|Horní Lužicí]] a [[Lucembursko]] svazek Zemí koruny české opustilo roku [[1441]], i když si nároky na ně dělali ještě [[Jagellonci]]. V dalším období tedy v českých zemích vévodské tituly zůstaly pouze panovníkům slezských knížectví, nad nimiž český [[král]] vykonával vrchní lenní moc z titulu [[Slezsko|vévody slezského]]. I současný [[Seznam lichtenštejnských knížat|lichtenštejnský kníže]] [[Hans Adam II.]] užívá ve své [[Velká titulatura|velké titulatuře]] na základě starých práv slezské vévodské tituly vévody [[Opavské knížectví|opavského]] a [[Krnovské knížectví|krnovského]] (''Herzog in Schlesien zu Troppau und zu Jägerndorf''). [102] => {{Podrobně|Slezská knížectví}} [103] => V pobělohorském období se vévodský titul začal udělovat i nejmocnějším zasloužilým velmožům. Vždy byl spojen s knížecím titulem a vztahoval se ke konkrétnímu území. Na území [[České království|Českého království]] vznikla během historie celkem 4 vévodství: [104] => * [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantské]], založené roku [[1627]] pro [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], především z bývalých [[Redernové|Redernovských]] a [[Smiřičtí|Smiřických]] panství. Valdštejn se mu snažil dát polonezávislý charakter, plánoval výstavbu pevností, usiloval o zřízení [[biskupství]], [[univerzita|univerzity]] a vlastního [[sněm]]u. K vévodství náleželo i množství šlechtických leníků. Po jeho zavraždění roku [[1634]] bylo vévodství konfiskováno a zrušeno. [[Znak (heraldika)|Znakem]] frýdlantského vévodství byla stříbrná orlice v červeném štítě. [105] => [106] => * [[Krumlovské vévodství|Krumlovské]], založené roku [[1628]] pro knížete [[Jan Oldřich z Eggenberku|Jana Oldřicha z Eggenberku]], především na území bývalého [[Rožmberkové|rožmberského]] panství. Po vymření [[Eggenbergové|Eggenberského]] rodu přešlo dědictví na [[Schwarzenbergové|Schwarzenberky]]. Znakem vévodství bylo pět červených rožmberských růží. Používali ho ale jen [[Eggenberkové]], rodina Schwarzenberků jej nepřijala. [107] => [108] => * [[Roudnické vévodství|Roudnické]], zřízené roku [[1786]] pro rodinu [[Lobkovicové|Lobkowiczů]]. [109] => [110] => * [[Zákupské vévodství|Zákupské]], zřízené roku [[1818]] pro Napoleonova syna a bývalého následníka [[Napoleon II.|Napoleona II.]], řečeného „Orlík“. Zaniklo jeho úmrtím roku [[1832]]. [111] => {{Viz též|Seznam knížat z vůle českých králů#Knížectví}} [112] => [113] => == Německo == [114] => [[Soubor:Braunschweig Brunswick Heinrich der Loewe Heinrichsbrunnen (2005).JPG|náhled|Vévoda [[Jindřich Lev]] z rodu [[Welfové|Welfů]], považovaný za nejmocnějšího z říšských knížat, zde socha z kašny Heinrichsbrunnen v [[Brunšvik]]u z r. 1874]] [115] => Ve [[Franská říše|Franské říši]] byl vévoda (''Dux'') nedědičným správcem svěřeného území a jeho hodnost byla převážně vojenského charakteru. I čtyři německá kmenová vévodství byla původně nedědičnými lény a dědičnými se stala až jako poslední z říšských lén (tj. po hrabstvích, markrabstvích apod.) a to zhruba v průběhu 11. století. Kromě čtyř kmenových vévodství ([[Bavorské vévodství|Bavorska]], [[Franky|Frank]], [[Alamani|Alemanie]] ([[Švábsko|Švábska]]) a [[Saské vévodství|Saska]]) a vévodství k říši přidružených ([[Lotharingie|Lotrinska]], [[České knížectví|Čech]]) vytvářeli císaři od 10. století nová vévodství. Řada významných rodů říšské aristokracie obsadila postupně vévodské stolce i ve více vévodstvích. V roce [[1654]]/[[1656|56]] se císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] zavázal, že tzv. novým říšským knížatům, tedy knížatům přijatým na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšský sněm]] po roce [[1582]], resp. [[1653]] nebude jejich knížectví povyšovat do vévodského stavu.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Článek o ústavě a uspořádání říšského sněmu na mindserpent.com|url=http://www.mindserpent.com/American_History/religion/pope/prince_elector/constitution_of_the_holy_roman_empire.htm|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=angličtina|url archivu=https://web.archive.org/web/20141006074316/http://www.mindserpent.com/American_History/religion/pope/prince_elector/constitution_of_the_holy_roman_empire.htm|datum archivace=2014-10-06|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Heslo "Reichsfürst" na heraldik wiki|url=https://heraldik-wiki.de/wiki/Reichsf%C3%BCrst|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-01-01|jazyk=německy}} [[Svatá říše římská]] neznala žádné vévody-šlechtice, všichni vévodové v říši odvozovali svůj titul od skutečného vévodství. Na druhou stranu podle [[Salické právo|sálského dědického práva]], kdy všichni synové dědí rovnoměrně, užívali často muži (i ženy) v celém rodě titul vévody (vévodkyně), ačkoli byli mnohdy jen vzdálenými bratranci (sestřenicemi) skutečného panujícího vévody. Vévodské tituly Svaté říše římské, pokud se vztahovaly ke skutečnému panujícímu vévodovi, patřily spolu s tituly několika málo dalších evropských panujících vévodů k těm vůbec nejváženějším a nejuznávanějším. Byly automaticky počítány k titulům vysoké aristokracie. [116] => {{Viz též|Říšský kníže}} [117] => [118] => === Významné říšské vévodské rody a jejich vévodství === [119] => * [[Luitpoldovci]] jako vévodové [[Bavorské vévodství|bavorští]] (s přerušením [[907]]–[[1004]]) [120] => * [[Liudolfovci]] jako vévodové bavorští (s přerušeními [[947]]–[[1017]]) [121] => * [[Billungové]] jako vévodové [[Saské vévodství|saští]] ([[960]]–[[1106]]) [122] => * [[Reginarovci]] jako vévodové [[Lotrinské vévodství|lotrinští]] (s přerušeními cca [[930]]–[[1190]]) [123] => * [[Wigerichovci]] jako vévodové [[Dolní Lotrinsko|dolnolotrinští]] (s přerušením [[1012]]–[[1100]]) a bavorští (s přerušením 1017–[[1047]]) [124] => * [[Štaufové]] jako vévodové [[Švábsko|švábští]] (s přerušením [[1079]]–[[1268]]) a bavorští ([[1141]]–[[1143]]) [125] => * [[Zähringenové]] jako vévodové z Zähringen ([[1097]]–[[1218]]) [126] => * [[Welfové]] ([[Estenští|Este]]-Welfové) jako vévodové bavorští (s přerušením [[1096]]–[[1180]]), [[Saské vévodství|saští]] (s přerušením [[1138]]–1180), brunšvicko-lüneburští ([[1235]]–[[1803]]), [[Sasko-lauenburské vévodství|sasko-lauenburští]] ([[1693]]–1803) a [[Brémy|brémští]] ([[1720]]–1803) [127] => * [[Askánci]] jako vévodové [[Sasko-wittenberské vévodství|saští]] (s přerušením 1143–[[1422]]), [[Sasko-lauenburské vévodství|sasko-lauenburští]] ([[1260]]/[[1296|96]]–[[1689]]) a anhaltští ([[1806]]–[[1918]]) [128] => * [[Wittelsbachové]] jako vévodové bavorští (1180–[[1805]]), z Julichu ([[1614]]–[[1801]]), z [[Vévodství Berg|Bergu]] (1614–1805), pomořanští ([[1654]]–1720) a [[Brémy|brémští]] (1654–1720) [129] => * [[Babenberkové]] jako vévodové [[Rakouské arcivévodství|rakouští]] ([[1156]]–[[1246]]) a [[Štýrské vévodství|štýrští]] (1180–1246) [130] => * [[Habsburkové]] jako vévodové rakouští ([[1282]]–[[1453]]), štýrští ([[1292]]–[[1780]]), [[Korutany|korutanští]] ([[1335]]–1780), [[Burgundské vévodství|burgundští]] ([[1493]]–1780), [[Lucemburské vévodství|lucemburští]] ([[1477]]–1780), z Gelder (s přerušením 1477–1780) a švábští ([[1273]]–1313) [131] => * [[Lucemburkové]] (rod Limburk-Lucemburk) jako vévodové [[Dolní Lotrinsko|dolnolotrinští]] (s přerušením 1100–1139), [[Slezsko|slezští]] ([[1335]]–[[1437]]), [[Lucemburské vévodství|lucemburští]] ([[1354]]–[[1441]]) a [[Brabantské vévodství|brabantští]] ([[1355]]–[[1383]]) [132] => * [[Wettinové]] jako vévodové [[Sasko-wittenberské vévodství|saští]] ([[1423]]–1918) a páni tzv. [[Ernestinská vévodství|Ernestinských vévodství]] ([[1547]]/[[1572]]–1918) [133] => * [[Menhardovci|Meinhardovci]] jako vévodové [[Korutany|korutanští]] ([[1286]]–1335) [134] => * [[Hrabata z Marky]] jako vévodové z Julichu ([[1511]]–[[1609]]), z [[Vévodství Berg|Bergu]] (1511–1609), z Kleve ([[1416]]–1609), z [[Bouillon]]u ([[1496]]–[[1594]]) a z [[Gelderland|Gelder]] ([[1538]]–1543) [135] => * [[Hohenzollernové]] jako vévodové [[Pruské vévodství|pruští]] ([[1525]]–[[1701]]), z Kleve (1614–[[1807]]), pomořanští ([[1648]]–1918), magdeburští ([[1680]]–1918) a [[Pruské Slezsko|slezští]] ([[1742]]–1918) [136] => * Mattfriedové-[[Lotrinsko-Vaudémontská dynastie|Lotrinští]] (posléze [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsburg-Lothringen]]) jako vévodové [[Lotrinské vévodství|lotrinští]] (s přerušeními 1047–[[1736]]), [[Barské vévodství|barští]] (s přerušeními [[1480]]–1736), štýrští (1780–1918), korutanští (1780–1918), burgundští (1780–1801), lucemburští (1780–1801), z Gelder (1780–1801) a [[Salcbursko|salcburští]] (1803–[[1809]]) [137] => * [[Dynastie Greifen|Gryfí dynastie]] jako vévodové [[Pomořansko|pomořanští]] ([[1181]]/[[1348]]–[[1637]]) [138] => * [[Dynastie Meklenburských|Niklotovci]] jako vévodové [[Meklenbursko|meklenburští]] (1348–1918) [139] => * [[Oldenburgové]] jako vévodové [[Holštýnsko|holštýnští]] ([[1474]]–[[1864]]) a [[Oldenburské vévodství|oldenburští]] ([[1774]]/[[1777|77]]–[[1815]]/[[1823|23]]) [140] => * [[Württemberkové]] jako vévodové [[Württembersko|württemberští]] ([[1495]]–1805) a z Tecku (1495–1918) [141] => * [[Arenbergové]] jako vévodové z Arenbergu (1644–1801) a z Arenberg-[[Meppen]]u (1803–1811) [142] => Některá vévodství byla nárokována jinými knížecími rody, které v nich ale fakticky nevládli, takto se Habsburkové po roce 1519 titulovali jako vévodové württemberští a Hohenzollernové od r. 1708 jako vévodové meklenburští. Výjimkou nebylo ani "samoudělování" vévodských titulů vlastním zemím bez toho, že by tuto zemi povýšil na vévodství římsko-německý panovník. Habsburkové si svévolně, v rámci zfalšovaného ''[[Privilegium maius|Privilegia Maius]]'', "povýšili" [[Kraňsko]] na vévodství r. 1364 a [[Seznam braniborských panovníků|braniborský hohenzollernský kurfiřt]] [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]] zase r. 1464 přijal bez císařského souhlasu obskurní titul "vévoda [[Wendové|Wendů]] a [[Kašubové|Kašubů]]". [143] => [144] => Titul vévody měla v říši také některá duchovní knížata. [145] => {{Podrobně|Kníže-biskup#Duchovní říšská vévodství|Seznam světských říšských knížat a knížectví}} [146] => [147] => === Mediatizovaní vévodové === [148] => {{Podrobně|Mediatizace|Mediatizované rody}} [149] => [[Říšský kníže|Říšská knížata]] (tj. i vévodové), která přišla o svá suverénní panství [[mediatizace|mediatizací]] za [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]] a která nezískala suverenitu při jednáních [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] (téměř všichni kromě [[Hesenští|Hesensko-Homburských]]), si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům a v Německu získala právo virilního hlasu v panských sněmovnách tamních zemských parlamentů. [150] => [151] => Knížecí a vévodské rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – vévodou je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou knížata a kněžny (v českých zemích [[Hohenbergové|Hohenberkové]]), [[princ]]ové a princezny (v českých zemích např. [[Rohanové]], kdy hlava rodu je vévodou z Montbazonu a [[Bouillon]]u), popř. [[Hrabě|hrabata]] a hraběnky (v českých zemích například [[Beaufort-Spontinové]]). K mediatizovaným českým vévodským rodům patří [[Lobkowiczové]], kde vévodou ([[Roudnické vévodství|roudnickým]]) je pouze hlava rodu či [[Arenbergové]], kde vévody jsou všichni z rodu a jeho hlava je navíc vévodou z [[Aarschot]]u a další rody. [152] => [153] => === Noví vévodové 19. století === [154] => [[Soubor:Anhalt1897.jpg|náhled|Mapa [[Anhaltské vévodství|Anhaltského vévodství]] z r. 1897]] [155] => V [[Napoleonské války|napoleonském období]] došlo v rámci [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]] k povýšení některých říšských knížectví na vévodství (1806 [[Nasavsko]], 1807 [[Brunšvické vévodství|Brunšvicko]] a zbylá anhaltská knížectví). Vévodské tituly pak nadále užívaly vládnoucí a některé mediatizované rody. Někdy byl v rámci panující dynastie vytvořen vévodský titul jako hlavní titul pro rodovou sekundogenituru, např. titul "vévody v Bavorsku" (''Herzog in Bayern'') pro pobočnou větev [[Wittelsbachové|wittelsbašských]] [[Seznam bavorských panovníků|bavorských králů]]. Vévody-šlechtice mohl v německých zemích jmenovat pouze král (nikoli [[Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918|císař]], protože ani po provolání [[Německé císařství|Německého císařství]] žádná jednotná německá šlechta nevznikla). V letech 1815–1918 bylo v německých zemích (bez [[Rakouské císařství|Rakouska]]) uděleno jen jedenáct vévodských šlechtických titulů, z toho dva osobní (''[[Latinská rčení A|ad personam]]'') a všechny podle práva prvorozenectví.V [[Bavorské království|Bavorsku]] to byly tituly vévody z [[Leuchtenberg (hrad)|Leuchtenbergu]] (1817 pro rod [[Beauharnaisové|Beauharnais]]) a vévody z Wörthu a Donaustaufu (1899 pro rod [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisů]]). Ve [[Württemberské království|Württembersku]] získaly titul vévody [[Morganatické manželství|morganáti]] královského rodu: [[1867]] vévoda z [[Bad Urach|Urachu]] a [[1871]] vévoda z Tecku. V [[Pruské království|Prusku]] se jednalo o titul [[Ratibořské knížectví|vévody ratibořského]] ([[1820]] pro rod [[Hesenští|Hessen-Rothenburg]] a znovu [[1840]] pro rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Waldenburg-Schilingfürst]]), [[Zaháňské knížectví|vévody zaháňského]] (1846 pro rod [[Talleyrandové|Talleyrand]]), vévody z [[Ujazd|Ujazdu]] (''Ujest'', [[1861]] pro rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Oehringen-Ingelfingen]]) a vévody z [[Żmigród|Trachemberka]] (1900 pro rod [[Hatzfeldové|Hatzfeldů]]). Mimo to udělilo Prusko dva osobní vévodské tituly: roku 1890 vévody [[Sasko-lauenburské vévodství|lauenburského]] pro knížete [[Otto von Bismarck|Ottu von Bismarcka]] a r. 1905 vévody pštinského (''Pleß'') pro [[Pštinské panství|pštinského knížete]] [[Heinrich XI. von Pleß|Heinricha XI., hraběte von Hochberg]]. Vévodský titul se nestal zvláštní šlechtickou hodností, vévodové byli počítáni ke knížatům a vévoda byl jen jakýmsi vylepšením a převýšením knížecího titulu. Ve [[Württemberské království|Württembersku]] se vévodského titulu dostalo hlavám tamějších [[Morganatické manželství|morganatických]] větví [[Württemberkové|vládnoucího rodu]] ([[Württemberkové#Vévoda z Urachu|Urach]], Teck), v [[Bavorské království|Bavorsku]] byly dědičné vévodské tituly uděleny dvěma rodům nejvyšší aristokracie ([[1817]] [[Maxmilián I. Josef Bavorský|královu]] švagrovi [[Evžen de Beauharnais|Eugènovi de Beauharnais]] titul vévody z [[Leuchtenberkové|Leuchtenbergu]] a roku [[1899]] rodu [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxis]] titul vévody z Wörthu a Donaustaufu). V [[Pruské království|Prusku]], kde bylo povyšování nových šlechtických vévodů nejčastější, se vévodský titul tradičně vázal na oblast Slezska s [[Slezská knížectví|jeho knížectvími]]. Novými vévody se vedle vévodů z řad mediatizovaných knížat stal například rod [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord|Talleyrandů]], který roku [[1846]] sňatkem zdědil [[Zaháňské knížectví|Zaháňsko]], nebo knížata [[Hatzfeldové]] z Trachemberka, kteří pro [[Żmigród|Trachemberk]] získali v roce 1900 dědičný vévodský titul. Vedle slezských a dědičných vévodů znalo Prusko i osobní vévodský titul. Takto byl v roce 1890 kníže a odstupující říšský kancléř [[Otto von Bismarck|Otto von Bismark]] jmenován doživotním vévodou [[Sasko-lauenburské vévodství|lauenburským]]. [156] => {{Viz též|Rýnský spolek#Vévodství|Německý spolek#Vévodství|Německé císařství#Vévodství|Stavovské panství|Seznam knížecích nobilitací v německých státech}} [157] => [158] => == Rakousko-Uhersko == [159] => V [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] se mezi vysokou šlechtou v okolí panovníka přirozeně objevovali také vévodové nejrůznějšího původu. Ti, kteří pocházeli z habsburských italských držav nebo z [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]], mohli mít titul udělen či potvrzen přímo z rukou habsburského vladaře. Přesto takový titul v Českých nebo Rakouských dědičných zemích mimo panovnický dvůr nijak neplatil (uznávány byli jen tituly říšských vévodů), protože jednotná „rakouská“ šlechta byla po právní stránce formována až na počátku 19. století a do té doby se jednotlivé země často velmi lišily titulární skladbou jejich šlechty. V Rakousku-Uhersku byly z cizích vévodských titulů uznávány bez potíží jen tituly panujících či dříve panujících německých vévodů a jejich příbuzných. V praxi šlo o vládnoucí německé vévody, vévodské příbuzné královských a velkovévodských domů a rovněž vévody mediatizované ([[Arenbergové|Arenbergy]], ale i vévody [[Croÿ|Croÿ-Dülmen]] a [[Looz-Corswarem]], jejichž tituly nebyly říšského původu). Císařem uznávány byly přirozeně také vévodské tituly odvozené od držby panovníkem potvrzeného či zřízeného vévodství v rámci monarchie, zejména v Čechách a ve Slezsku (viz výše). Mimo české země existovalo  jen jedno vévodství v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]  –  ''Vévodství Gotschee'', zřízené r. [[1791]] kolem [[Kočevje]] v [[Kraňsko|Kraňsku]] pro mediatizovanou knížecí rodinu [[Auerspergové|Auerspergů]] náhradou za prodané [[Minstrberské knížectví|Minstrbersko]], a jedno v [[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavsku]] – ''Vévodství Syrmium'' kolem [[Sremska Mitrovica|Sremské Mitrovici]], zděděné r. [[1713]] knížetem [[Erba-Odscalchi]] a potvrzené rodu r. [[1751]]. Vévodský titul bez držby vévodství byl spolu s udělením titulu knížecího potvrzen r. [[1876]] vévodovi de [[Beaufort-Spontinové|Beaufort-Spontin]], na základě vévodského titulu, uděleného mu r. [[1782]] v Rakouském Nizozemí. Nově byl v monarchii vévodský titul udělen r. [[1909]]/[[1917|17]] hlavě knížecího rodu [[Hohenbergové|Hohenberků]]. Panovnický reskript o uspořádání rakousko-uherské šlechty z r. [[1873]] [[Kodifikace (právo)|kodifikoval]] dosavadní praxi, podle které vévodský titul nepředstavoval zvláštní šlechtický stupeň, ale jen polepšoval a převyšoval knížecí stav, jehož byl nositel vévodského titulu součástí.{{Citace monografie|příjmení=Županič|jméno=Jan|příjmení2=|jméno2=|titul=Nová šlechta Rakouského císařství|vydání=1|vydavatel=Agentura Pankrác|místo=Praha|rok=2006|počet stran=452|strany=95–97|isbn=80-86781-08-9}} [160] => {{Viz též|František Josef I.#Tituly Františka Josefa|Seznam knížecích nobilitací Rakouského císařství}} [161] => [162] => == Anglie == [163] => [[Soubor:Chatsworth from Morris's Seats of Noblemen and Gentlemen (1880).JPG|náhled|[[Chatsworth House|Zámek Chatsworth]] (kol. 1880), rezidence vévodů z [[Devonshire]] z rodu [[Cavendishové|Cavendishů]]]] [164] => V [[Anglie|Anglii]] původně vévodský titul nebyl vůbec užíván. Prvním vévodou (z [[Cornwall]]u) se stal tehdejší následník trůnu [[Eduard (černý princ)|Edward „Černý princ“]] roku [[1337]]. V dnešní době ve [[Spojené království|Spojeném království]] existuje 27 vévodských rodů, z nichž nejstarší je rodina Howardů, vévodů z [[Norfolk (anglické hrabství)|Norfolku]] (od roku [[1483]]). Rody se od sebe liší podle data uvedení, resp. dle toho, zda titul získali od králů [[Anglické království|Anglie]], [[Skotské království|Skotska]], [[Irské království|Irska]], [[Spojené království|Velké Británie]] (po [[Zákony o unii z roku 1707|Aktu o unii]] r. [[1707]]) či králů Velké Británie a (Severního) Irska (po r. [[1801]]).{{Citace elektronické monografie [165] => | příjmení = [166] => | jméno = [167] => | titul = Seznamy peerů dle data udělení na europeanheraldry.org [168] => | url = http://www.europeanheraldry.org/united-kingdom/ [169] => | vydavatel = [170] => | místo = [171] => | datum vydání = [172] => | datum přístupu = 2017-07-19 [173] => | jazyk = anglicky [174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170727205722/http://www.europeanheraldry.org/united-kingdom/ [175] => | datum archivace = 2017-07-27 [176] => | nedostupné = ano [177] => }} Vévodové patří mezi [[peer (titul)|peery]], ale nikoli mezi lordy, jejich postavení je vyšší. Dle protokolu jsou oslovováni Vaše Milosti (''Your Grace''). Kromě nich ale existuje ještě 10 vévodů „královské krve“, mladších synů králů a jejich potomků. Nejznámější z nich je v současnosti asi [[Andrew, vévoda z Yorku]], druhý syn královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] [178] => {{Viz též|Peer (titul)|Stavy#Anglie}} [179] => [180] => == Francie == [181] => [[Soubor:Richelieu, por Philippe de Champaigne (detalle).jpg|náhled|[[Kardinál Richelieu]] byl zároveň zakladatelem vévodského rodu, žijícího i v současnosti (2018)]] [182] => Ve středověké Francii dlouho existovala jen čtyři světská vévodství ([[Bretaň]], [[Normandie]], [[Burgundské vévodství|Burgundsko]] a [[Akvitánie]]) a tři duchovní ([[Remeš]], [[Laon]] a [[Langres]]). Vévodství vzniklá v pozdním středověku ([[Anjou]], [[Berry]] aj.) měla sloužit k zabezpečení [[Princ královské krve|princů královské krve]]. První šlechtická vévodství, ne vždy spojená s titulem paira začala vznikat od roku [[1498]]. Tehdy byla zřizována vévodství udílená nelegitimním potomkům [[Kapetovci|Kapetovců]], příbuzným okolních panujících dynastií z řad tzv. [[Zahraniční kníže|zahraničních knížat]] i řadovým šlechticům.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Nekompletní seznam francouzských nekrálovských knížat a vévodů|url=http://heirsofeurope.blogspot.cz/p/peerage-of-france-non-royal-princes-and.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=anglicky}} V porovnání se starými středověkými vévodstvími byla však nově zřízená vévodství mnohem menší a navíc vévoda již nebyl lenním pánem nad níže postavenou šlechtou, např. hrabaty. Za starého režimu vzniklo okolo 40 nebo 50 vévodství. Vévody jmenoval i [[Napoleon Bonaparte|Napoleon I.]], nejčastěji z řad svých generálů, kdy mnozí z nich dostali predikát podle své vítězné bitvy, tzv. [[titul vítězství]] (př. vévoda z [[Bitva u Valmy|Valmy]]).{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Článek o napoleonské šlechtě na heraldica.org|url=http://www.heraldica.org/topics/france/napoleon.htm|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=anglicky}} Vévodskými tituly odměňoval své věrné i [[Restaurace Bourbonů|restaurační režim]] a [[Druhé Francouzské císařství|Druhé císařství]] až do roku [[1864]]. Po celou [[Dějiny Francie|francouzskou historii]] byl vévoda nejvyšším řádným šlechtickým titulem v zemi. Dodnes žije ve Francii ještě řada dědiců vévodského titulu. Z doby [[Ancien régime|Starého režimu]] odvozuje svůj titul 26 rodů, z nichž většina dodnes žije ve Francii, přežilo i šest vévodských rodů napoleonských. Vévodský titul ve Francii byl udělován vždy jen [[Primogenitura|primogeniturně]], často ale měla jedna osoba či jeden rod vévodských titulů více. Za Starého režimu se vévoda oslovoval ''Monseigneur'' či ''Monsieur le Duc''{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Článek o francouzské šlechtě|url=http://www.nobilitytitles.net/the-french-nobility/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20161129082542/http://www.nobilitytitles.net/the-french-nobility/|datum archivace=2016-11-29|nedostupné=ano}} nebo neoficiálně „Vaše Milosti“ (''Vôtre Grace''),{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Seznam francouzské titulatury za Starého režimu|url=http://casteldenancy.forumpro.fr/t9981-noblesse-de-l-etiquette|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=francouzsky}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Seznam francouzské titulatury za Starého režimu|url=http://slversailles.wikia.com/wiki/Titles_vs._Rank|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=anglicky}} v 19. století se ujalo oslovení [[Excelence]] (''Vôtre Excellence''). [183] => {{Viz též|Kníže-biskup#Duchovní paiři francouzské koruny}} [184] => [185] => == Španělsko a Portugalsko == [186] => [[Soubor:Great Coat of Arms of Duke of Suárez.svg|náhled|Erb [[Adolfo Suárez|Adolfa Suáreze]], prvního dědičného vévody]] [187] => Ve Španělsku a Portugalsku nebyli v raném středověku žádní vévodové, protože tamní království vznikla rovnou povýšením suverénních hrabství. První vévoda z řad šlechty byl ve Španělsku jmenován v roce [[1427]] (vévoda z [[Arjona|Arjony]] pro [[Fadrique de Castilla|Fadriqua de Castilla]]) a v Portugalsku roku [[1547]] (vévoda z [[Aveiro (Portugalsko)|Aveira]] pro [[Don (oslovení)|Doma]] [[João de Lencastre|Joãa de Lencastre]]).{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Seznam španělských a portugalských vévodských nobilitací|url=http://heirsofeurope.blogspot.cz/p/spanish-and-portuguese-non-royal-dukes.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=anglicky}} V obou zemích šlo o nejvyšší řádný šlechtický titul. Zdejší vévodství jsou dědičná pro prvorozeného syna a je možno je zdědit spolu s majetkem také sňatkem. To vedlo v minulosti k tomu, že mnohé vévodské tituly zdědily osoby málo urozené a tak jen málo pyrenejských vévodských rodů (španělští vévodové z Alby či vévodové z Osuny) je, přes svůj nesporně ohromný majetek, uváděno v [[Gothajský almanach|Gothajském almanachu]] mezi evropskou aristokracií. Ve Španělsku byl r. 1981 udělen první panovníkem udělený vévodský titul osobě z nekrálovské rodiny v Evropě od skončení druhé světové války (titul obdržel [[Seznam premiérů Španělska|ministerský předseda]] [[Adolfo Suárez]]).{{Citace monografie [188] => | příjmení = Johnson [189] => | jméno = Paul [190] => | příjmení2 = [191] => | jméno2 = [192] => | titul = Dějiny 20. století [193] => | titul původní = History of the 20th century [194] => | překladatelé = Jan Čulík [195] => | vydání = 2 [196] => | vydavatel = Rozmluvy [197] => | místo = Praha [198] => | rok = 2008 [199] => | počet stran = 845 [200] => | strany = 592 [201] => | isbn = 978-80-85336-47-4 [202] => }} Vévodské tituly sice udílel i ''[[Caudillismus|caudillo]]'' [[Francisco Franco|Franco]], ovšem jejich platnost je právně sporná, protože Franco si nikdy nenárokoval královský úřad. Španělští vévodové, ať již jsou či nejsou [[grand]]y, mají nárok na oslovení [[Excelence]], resp. ''Excelentísimo Señor''. K roku [[2009]] existovalo ve Španělsku 153 vévodských titulů držených přibližně stovkou rodin.{{Citace elektronické monografie [203] => | příjmení = [204] => | jméno = [205] => | titul = Seznamy španělských grandů na europeanheraldry.org [206] => | url = http://www.europeanheraldry.org/iberian-peninsula/spain/grandeza-de-espana/ [207] => | vydavatel = [208] => | místo = [209] => | datum vydání = [210] => | datum přístupu = 2017-07-19 [211] => | jazyk = anglicky [212] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170726185704/http://www.europeanheraldry.org/iberian-peninsula/spain/grandeza-de-espana/ [213] => | datum archivace = 2017-07-26 [214] => | nedostupné = ano [215] => }} V Portugalsku byly šlechtické tituly oficiálně zrušeny roku [[1967]]. V obou zemích také několik vévodských titulů náleží nebo náleželo tamním královským rodinám. Například všichni [[Seznam portugalských panovníků|portugalští králové]] od roku [[1640]] byli tradičně vévody z [[Braganzové|Braganzy]] a celkem držela portugalská královská rodina před svou abdikací osm vévodských titulů, z nichž nejstarší byl titul vévody z [[Coimbra|Coimbry]] z roku [[1415]]. [216] => {{Viz též|Španělská šlechta|Portugalská šlechta}} [217] => [218] => == Itálie == [219] => Středověká feudální Itálie dobře znala vévodství jako státní útvar. V Itálii existovala vévodství [[Langobardské království|langobardského]] původu ([[Capua]], [[Gaeta]], [[Furlansko]], [[Vévodství spoletské|Spoleto]], [[Benevento]] aj.) či původu [[Normané|normanského]] ([[Apulie]], [[Kalábrie]]). Ve vrcholném středověku a [[Raný novověk|raném novověku]] byla řada vévodství založena [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německými císaři]] ([[1328]] [[Lucca]], [[1396]] [[Milánské vévodství|Milán]], [[1416]] [[Savojsko]], [[1433]] [[Mantova]], [[1452]] [[Modenské vévodství|Modena a Reggio]], [[1663]] [[Massa]] aj.) nebo [[Seznam papežů|papeži]] ([[1443]] [[Urbino]], [[1471]] [[Ferrara]], [[1532]] [[Florentské vévodství|Florencie]], 1537 [[Castro (Lazio)|Castro]], [[1545]] [[Parmské vévodství|Parma a Piacenza]]). Od titulu vévody ([[Italština|italsky]] ''Duca'') je také odvozen titul [[Dóže]], hodnost představitelů "[[Námořní republiky|námořních republik]]" ([[Benátská republika|Benátky]], [[Janovská republika|Janov]], [[Republika Dubrovník|Ragusa]]). Před [[Risorgimento|sjednocením Itálie]] udílel vévodské tituly pro zemskou šlechtu papež, [[Benátská republika|Benátská serenissima]] a králové [[Neapolské království|Neapolska]], [[Sicilské království|Sicílie]] a [[Sardinské království|Sardinie]] a [[Lombardsko-benátské království|Lombardsko-Benátska]]. V Neapolsku a Sicílii dosáhl počet povýšených vévodů a knížat závratného počtu, protože za vlády Habsburků získávali tito tituly za zásluhy mnozí šlechtici z různých zemí dynastie (v Čechách se např. hrabě [[Matyáš Gallas]] stal vévodou z [[Lucera|Lucery]] nebo hrabě [[Ottavio Piccolomini]] vévodou z [[Amalfi]]) nejvíce ovšem tento počet narostl za [[Bourbon-Obojí Sicílie|Bourbonů]] v [[18. století]], zvláště za vlády krále [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinanda I.]], protože Koruna si udílením vysokých aristokratických titulů za poplatek vylepšovala platební bilanci. Proto nemá neapolský či sicilský vévodský titul stejnou váhu jako totožný titul z rukou jiného panovníka.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Odegard|jméno=Mark|titul=A Glossary of European Noble, Princely, Royal, and Imperial Titles.|url=http://www.heraldica.org/topics/odegard/titlefaq.htm|vydavatel=|místo=|datum vydání=1996-09-23|datum přístupu=2017-01-01|jazyk=anglicky}} Ve sjednoceném [[Italské království|Italském království]] byl vévodský titul ustanoven druhým nejvyšším titulem v zemi po knížecím a nadále udílen italskými králi. Oblibu získaly i tzv. [[Titul vítězství|tituly vítězství]] (nejen vévodské), kdy např. [[maršál]] [[Pietro Badoglio]] byl roku [[1936]] jmenován vévodou z [[Addis Abeba|Addis Abeby]] V Itálii je několik desítek vévodských rodů a naprostá většina vévodských titulů je udílená podle práva prvorozenství. Italskému vévodovi přísluší čestný titul [[Don (oslovení)|Don]]. Nemá-li vévoda nárok na vyšší oslovení,Takovým vévodou je např. vévoda z [[Gravina in Puglia|Graviny]] z rodu [[Orsini]], jemuž od roku [[1930]] náleží predikáty "Obdivuhodný" (''Il Mirabello'') a "[[Jasnost (predikát)|Jasnost]]" (''Altezza serenissima''). Viz http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterao/Orsini/orsini-gravina.htm (italsky) a https://archive.org/stream/genealogischesh00adelgoog#page/n485/mode/2up (německy) je titulován Excelence (''Vostra Eccellenza''). [220] => {{Viz též|Italské historické státy|Seznam světských říšských knížat a knížectví#Italská panující říšská knížata|Italská šlechta}} [221] => [222] => == Papežští vévodové == [223] => V [[Papežský stát|Papežském státě]] existoval od konce středověku titul vévody jako titul stojící mezi knížetem a [[markýz]]em. Z nejvýznamnějších knížecích a vévodských rodů pocházeli často sami papežové či to byl naopak papež, kdo v rámci [[Nepotismus|nepotismu]] své příbuzné povyšoval do vysokých aristokratických hodností. Papežská feudální práva byla zakotvena [[Bula (listina)|bulou]] ''Pax Romana'' z r. [[1511]]. Vévodský titul s příslušným [[Léno|lénem]] v Papežském státě mnohdy držela doplňkově hlava knížecího roduTakto např. povýšil papež [[Pius V.]] v roce [[1560]] panství [[Bracciano (jezero)|Bracciano]] na vévodství. Panství tehdy patřilo [[Orsini|Orsiniům]], rodu posléze povýšeného i do [[Neapolské království|neapolského]] ([[1620]] jako kníže ze [[Solofra|Solofry]]), [[Svatá říše římská|říšského]] ([[1625]] a [[1724]]) a papežského ([[1854]] jako ''Principe Romano'') knížecího stavu. Již od roku [[1436]] byla jedna větev papežskými vévody z [[Gravina in Puglia|Graviny]] a v letech [[1735]]–[[1958]] držela tatáž větev prestižní papežský úřad "[[kníže-asistent Svatého trůnu]]". Krátce rod získal i další papežská a neapolská vévodská či knížecí léna. V letech [[1624]]–[[1628]] byli Orsiniové krátce též suverénními říšskými spoluknížaty z [[Knížectví Piombino|Piombina]], když se Paolo Giordano Orsini oženil s dědičkou země, Isabelou Appiani. Viz: http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterao/Orsini/ORSINI-BRACCIANO.htm (italsky) (mezi významné papežské knížecí a vévodské rody patřili např. [[Colonna|Colonnové]], [[Orsini]]ové, [[Aldobrandini]]ové či rody [[Chigi]] a [[Boncompagni-Ludovisi]]). Vévodský titul byl vzácně udílen i cizincům mimo Papežský stát jako vyznamenání za zásluhy o katolickou církev. Vévodský titul (''Dux Romanus'') bez konkrétního léna tak získal např. r. [[1875]] španělsko-francouzský vévodský rod [[Pomár (šlechtický rod)|Pomár]].{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Gothaischer Hofkalender|url=https://archive.org/stream/gothaischerhofka1917gothuoft#page/412/mode/2up|vydání=1|vydavatel=Justus Perthes|místo=Gotha|rok=1917|počet stran=1196|strany=412|isbn=|poznámka=psáno švabachem|jazyk=německy}} Papežské vévodské tituly, ať už zemské nebo udělené, se obvykle dědí [[Primogenitura|právem prvorozenství]]. [[Lateránské smlouvy|Lateránské dohody]] z r. [[1929]] stanovily automatické uznání všech papežských šlechtických titulů v [[Italské království|Italském království]], což bylo ovšem revidováno italskou státní radou (''[[Consiglio di Stato]]'') v r. [[1969]]. Nadále tak [[Itálie]] uznává jen ty papežské šlechtické tituly, které přijalo Italské království před vydáním [[Italská ústava|ústavy]] v roce [[1947]]. Udílení šlechtických titulů všech stupňů samotnými papeži skončilo spolu s vydáním [[Motu proprio|''motu proprio'']] [[Pavel VI.|Pavla VI.]] ''[[Pontificalis Domus]]'' z 28. března [[1968]].{{Citace monografie [224] => | příjmení = Ziehr [225] => | jméno = Wilhelm [226] => | příjmení2 = [227] => | jméno2 = Ziehr [228] => | titul = Evropské šlechtické rody [229] => | vydání = 1 [230] => | vydavatel = Grafoprint-Neubert [231] => | místo = Praha [232] => | rok vydání = 1996 [233] => | počet stran = 208 [234] => | strany = 99n [235] => | isbn = 80-85785-41-2 [236] => }} Od té doby již klasické šlechtické tituly Svatý Stolec neudílí, pouze vyznamenává osobními rytířskými řády (několik jich udělil [[Jan Pavel I.]] i [[Benedikt XVI.]]). [237] => [238] => {{Viz též|Papežská šlechta}} [239] => [240] => == Belgie == [241] => V oblasti dnešního [[Benelux]]u má vévodský titul starou tradici. Vévody z řad [[Říšský kníže|říšských knížat]] byli panovníci [[Brabantské vévodství|Brabantska]], [[Limburk (belgická provincie)|Limburska]], [[Bouillon]]u, [[Lucemburské vévodství|Lucemburska]] a [[Gelderland|Gelder]]. Od 15. do konce 18. století vládli nad Nizozemím jeho panovníci z titulu [[Burgundské vévodství|vévodů burgundských]]. V historii země bylo pro vysokou šlechtu zřízeno v letech [[1533]]–[[1782]] celkem devět vévodství či vévodských titulů, vytvořených většinou za tzv. [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]].Celkem bylo zřízeno pět vévodství a čtyři vévodské tituly. V roce [[1533]] vzniklo vévodství [[Aarschot]] pro [[Philipp II. z Croy|Philippa II.]] z [[Croÿ]], roku [[1627]] vévodství Havré pro [[Maria Claire z Croÿ-Havré|Marii Claire z Croÿ]], roku [[1717]] vévodství [[Hoboken (Antverpy)|Hoboken]] pro vévodu [[Conrad Albert de Ursel|Conrada Alberta de Ursel]], v roce [[1740]] vévodství [[Hoogstraeten]] pro [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu|Mikuláše Leopolda]], knížete ze [[Salmové (Pustinná a porýnská hrabata)#Linie Salm-Hoogstraeten/Salm-Salm|Salmu]] a naposledy roku [[1753]] vévodství [[Turnhout]] pro [[Emanuel Silva-Tarouca|Emanuela]] říšského hraběte ze [[Silva-Taroucové|Sylva-Tarouca]]. Na vévodu a knížete [[Urselové|de Ursel]] byl roku [[1716]] povýšen hrabě Conrad Albert de Ursel. V roce [[1734]] byly uděleny další [[Patronymum|patronymní]] vévodské tituly (tj. podle jména) rodu [[Looz-Corswarem]]: vévoda Looz-Corswarem (pro hraběte [[Jean Looz-Corswarem|Jeana]]) a vévoda Corswarem-Looz (pro jeho bratra, hraběte [[Joseph Corswarem-Looz|Josepha]]). Konečně roku [[1782]] získal patronymní vévodský titul [[markýz]] [[Frédéric Auguste Beaufort-Spontin|Frédéric Auguste]] de [[Beaufort-Spontin]]. Panství, jemuž byl přiznán status vévodství, muselo na základě ediktu [[Karel II. Španělský|Karla II.]] z 8. května 1664 vynášet roční příjem nejméně 24 000 [[Nizozemský gulden|guldenů]]. Další nizozemští šlechtici byli vévody v jiných částech Evropy (zejména v Itálii), nebo jim jejich titul udělil některý cizí panovník a v Nizozemí byl tedy neplatný.Takto získal např. v r. [[1598]] s potvrzením roku [[1765]] rod [[Croÿ]] francouzský titul "vévoda z [[Crouy-Saint-Pierre|Croÿ]]" či jiná větev rodu r. [[1519]] [[Neapolské království|neapolské]] titul "vévoda z [[Archi]]" a [[Habsburské Španělsko|španělský]] titul "vévoda ze [[Sora|Sory]]", jedna větev pánů z [[Ligne (šlechtický rod)|Ligne]] roku [[1644]] říšský titul vévoda z [[Arenbergové|Arenbergu]] či původem italský rod hrabat [[Pignatelli]]-Egmond [[Neapolské království|neapolský titul]] "vévoda z [[Bisaccio|Bisaccia]]". Součástí nizozemské šlechtické obce jako markýzové z [[Bergen op Zoom]] byli i [[Wittelsbachové]]-[[Seznam bavorských panovníků|vévodové bavorští]]. Za vlády [[Španělští Habsburkové|Španělských Habsburků]] a v době [[Spojené království Nizozemské|Nizozemského království]] byl vévodský titul nižší než titul knížete, v Rakouském Nizozemí bylo jejich postavení opačné. V belgické šlechtické hierarchii hodnost vévody neexistuje a od vzniku [[Belgie|království]] ([[1830]]) nikdy neexistovala. Jedinou výjimkou je [[korunní princ]] s titulem "vévoda brabantský". Dnes v Belgii žijí tři rody, které mají historický nárok na vévodský titul ([[Arenbergové]], [[Looz-Corswarem]] a [[Ursel (šlechtický rod)|Ursel]] ),{{Citace elektronické monografie [242] => | příjmení = [243] => | jméno = [244] => | titul = Seznam belgických rodů vyšší šlechty [245] => | url = http://www.eupedia.com/belgium/belgian_nobility.shtml#Duke [246] => | vydavatel = [247] => | místo = [248] => | datum vydání = [249] => | datum přístupu = 2017-07-19 [250] => | jazyk = anglicky [251] => }} jsou ovšem zařazovány mezi knížata.{{Citace elektronické monografie [252] => | příjmení = [253] => | jméno = [254] => | titul = Článek o belgické královské rodině a šlechtě na heraldica.org [255] => | url = http://www.heraldica.org/topics/national/belgium.htm [256] => | vydavatel = [257] => | místo = [258] => | datum vydání = [259] => | datum přístupu = 2017-07-19 [260] => | jazyk = anglicky [261] => }} V roce [[1993]] však belgický král přiznal vévodský titul, nikoli však hodnostní stupeň, hlavě rodu Arenbergů Tento rod ostatní belgické vévody převyšuje tím, že dříve vládl skutečnému říšského vévodství a jako jediní měl (od r. [[1644]]) vévodský titul přiznaný pro celý rod a ne jen pro jeho hlavu. Ostatní Arenbergové jsou však v Belgii i po roce 1993, v rozporu s rodovou tradicí, oficiálně jen princi.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Výpis z Gothajského almanachu na stránkách Arenberské rodinné nadace|url=http://www.arenbergfoundation.eu/de/history/house/gotha.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-28|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304213926/http://www.arenbergfoundation.eu/de/history/house/gotha.html|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} Vévodové, kteří získali vévodský či alespoň knížecí titul z rukou císařů Svaté říše římské či panovníků Rakouského císařství, užívají v erbu klobouk či korunu středoevropských vévodů (Arenbergové) nebo knížat (např. Beaufort-Spontinové), ostatní vévodové (d'Ursel) užívají [[Spojené království Nizozemské|nizozemskou]] heraldickou vévodskou korunu. Belgický vévoda (kníže) se oslovuje [[Jasnost (predikát)|Jasnosti]] (''Altesse sérenissime'') pokud mu byl tento predikát udělen. Pokud ne (rod d'Ursel) je v [[Nizozemština|nizozemštině]] oslovován: Vysoce urozený (''Hooggeboren'') a ve francouzštině: pane kníže/vévodo (''Monsieur le Prince/Duc'') [262] => {{Viz též|Seznam knížat z vůle nizozemských panovníků}} [263] => [264] => == Dánsko == [265] => Ve středověkém Dánsku existovalo několik vévodství, příležitostně udílených členům či příbuzným královské rodiny ([[Šlesvicko]], [[Estonsko]], [[Falster]], [[Halland]] apod.). V období novověku byly vévodské tituly královského rodu vázány na dělení [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]]. Při děleních země v l. [[1544]], [[1566]] a [[1581]] povstaly vévodské [[Sekundogenitura|sekundogenitury]] ve Šlesvicku-Holštýnsku: [[Holstein-Gottorp|Gottorpská]], [[Schleswig-Holstein-Hadersleben|Haderslebenská]] a [[Schleswig-Holstein-Sonderburg|Sonderburská]]. Větev sídlící v [[Haderslev|Haderslebenu]] vymřela již [[Jan Šlesvicko-Holštýnsko-Haderslebenský|prvním vévodou]] r. [[1580]], ale zbylé dvě přežily do současnosti a dále se dělily. [[Glücksburkové|Glücksburská linie]] Sonderburské větve dokonce roku [[1863]] usedla na uprázdněný dánský trůn. Polosuverénní vévodské úděly ve Šlesvicku a Holštýnsku byly však dánskými panovníky postupně likvidovány, až byla země v 70. letech 18. století opět sjednocena pod přímou královskou vládou. V roce [[1818]] pak byl udělen jediný dánský šlechtický vévodský titul – vévoda z Glücksbiergu. Získal jej francouzský [[Monarchismus|royalistický]] politik [[Élie Decazes]] na základě svého sňatku s praneteří poslední vévodkyně ze starší linie sonderbursko-glücksburského rodu. [[Frederik VI.|Dánský král]] ovšem Decazesovi neumožnil nést predikát po zámku v [[Glücksburg]]u, ale změnil jej na fiktivní lokalitu Glücksbierg. Titul do současnosti pokračuje 6. vévodou a je formálně platný, ovšem Decazesové se zdržují ve Francii a mimo Dánsko, takže titul pozbývá praktický význam. [266] => [267] => == Švédsko == [268] => Ve Švédsku, kde v pozdním středověku nahradil vévodský titul tradiční hodnost [[jarl]]a, zůstal vévoda rezervován pro členy královské rodiny. Nejvýznamnějším takovýmto vévodstvím bylo [[Finsko]], roku [[1581]] povýšené na [[velkoknížectví]] (nikoli [[velkovévodství]]!).{{Citace elektronické monografie [269] => | příjmení = [270] => | jméno = [271] => | titul = Přehled titulů švédských králů na angelfire.org [272] => | url = http://eurulers.altervista.org/sweden.html [273] => | vydavatel = [274] => | místo = [275] => | datum vydání = [276] => | datum přístupu = 2017-07-19 [277] => }} Naposled a s konečnou platností byl vévodský titul zaveden v roce [[1772]]. Od té doby jsou švédská, jinak čistě titulární vévodství, pojmenována po švédských historických zemích. Švédští princové a princezny tak mají např. titul vévoda ze [[Skåne]], vévodkyně z [[Östergötland]]u apod.  [278] => {{Podrobně|Švédská královská rodina}} [279] => [280] => == Ostatní Evropa a mimoevropský svět == [281] => Vévodství vznikala v minulosti v oblasti [[Latinské císařství|Latinského císařství]]. Latinskému císaři přímo podřízený [[vazal]] s podobným postavením, jaké měla [[Říšský kníže|říšská knížata]] v Německu, byl tzv. „''vévoda z Naxu a pán Archipelagu''“ [[Vévodství Naxos|jehož vévodství]] mimo ostrova [[Naxos (ostrov)|Naxos]] zahrnovalo také většinu [[Kyklady|Kykladských ostrovů]]. Dalšími vévodstvími v Latinském císařství byly [[Athénské vévodství|Athény]] a [[Neopatrasské vévodství|Neopatras]] (oba tituly jsou z historických příčin součástí velké titulatury [[Seznam španělských vládců|španělského krále]] [[Filip VI. Španělský|Filipa VI.]]). V oblasti se nacházelo také Vévodství [[Lefkada]], které ovšem bylo přímou součástí [[Falckrabě|Falckrabství]] [[Kefalonia]] a [[Zakynthos]] a nepodléhalo latinským císařům, ale neapolským králům nebo benátským dóžatům. Na slovanském [[Balkán]]ě byl obvyklejší titul [[vojvoda]], případně kníže, přesto přijal v 15. století [[Stjepan Vukčić Kosača]] titul „vévoda z [[Hum (Chorvatsko)|Humu]] a od pobřeží“ a později „vévoda od [[Svatý Sáva|svatého Sávy]]“ a na jeho titul dodnes upomíná město [[Herceg Novi]] a země [[Hercegovina]]. V [[Baltské státy|Pobaltí]] existovalo v l. 1561–1795 [[Kuronské a zemgalské vévodství]] patřící do německé kulturního okruhu a krátce obnovené r. 1918 jako „[[Spojené baltské vévodství]]“. [[Seznam panovníků Monaka|Kníže monacký]] užívá dva francouzské vévodské tituly: vévoda z Valentinois a vévoda z Estouteville.  [282] => [283] => Mimo Evropu vzniklo několik vévodství v [[Brazilské císařství|Brazilském císařství]] podle portugalského šlechtického práva. Obzvláště bizarních je 59 „vévodů“ kreovaných v pitoreskním [[Druhé haitské císařství|Druhém haitském císařství]] a 9 „vévodů“ kreovaných za [[Haitské království|Haitského království]].{{Fakt/dne||Kromě doložení faktů také prosím přepsat tak, aby to nevypadalo jako práce arogantního rasistického povýšence.}} Dodnes je pojem „haitská šlechta“ synonymem pro naprosté šlechtické parvenu, povýšence a polobarbarskou šlechtu. [[Haiti|Haitské]] tituly knížat, vévodů, markýzů, hrabat apod. samozřejmě nejsou evropskou a světovou šlechtou obecně uznávány či respektovány.{{Fakt/dne|20190529153116|}}{{Citace elektronické monografie [284] => | příjmení = [285] => | jméno = [286] => | titul = Článek o haitské šlechtě [287] => | url = https://imperialhaiti.fr/the-haitian-empire/the-imperial-nobility/ [288] => | vydavatel = [289] => | místo = [290] => | datum vydání = [291] => | datum přístupu = 2017-07-19 [292] => | jazyk = anglicky [293] => }} [294] => [295] => == Fiktivní vévodové == [296] => * velkovévodkyně Gloriana XII. z Velkého Fenwiku – postava z filmu [[Myš, která řvala]], hraná [[Peter Sellers|Peterem Sellersem]] [297] => * vévodkyně Anna Henrietta z Toussaintu - postava z knižní [[Zaklínač|Ságy o Zaklínači]] [298] => * vévoda Leto I. Atreides – postava z fikčního literárního světa [[Duna (knižní série)|Duna]] [299] => [300] => == Galerie == [301] => [302] => Soubor:Ducal Hat.svg|[[Hodnostní koruna|Hodnostní klobouk]] panujících vévodů, ve středoevropské heraldice alternativa k vévodské koruně [303] => Soubor:Ducal Hat of Styria.svg|Vévodský klobouk [[Štýrské vévodství|Štýrska]] je v heraldice zobrazován v jeho reálně existující podobě [304] => Soubor:Coronet of a British Duke.svg|Čelenka a heraldická koruna (''Coronet'') britského vévody a [[Peer (titul)|peera]] [305] => Soubor:Heraldic Crown of Spanish Grandee.svg|[[Hodnostní koruna]] španělského vévody, který je zároveň [[grand]]em [306] => Soubor:Heraldic Crown of Spanish Dukes (Variant 1).svg|Hodnostní koruna španělského vévody, který není grandem [307] => Soubor:Rangkronen-Fig. 05-Pair.png|Hodnostní koruna francouzského vévody, který je také [[Pair (Francie)|pairem]] [308] => Soubor:Rangkronen-Fig. 05.svg|Hodnostní koruna francouzského vévody, který není pairem, italského, dánského a portugalského vévody [309] => Soubor:Rangkronen-Fig. 04.svg|Hodnostní koruna belgického vévody (zavedená v [[Spojené království Nizozemské|Nizozemí]] po roce 1815) [310] => Soubor:Coronet of a Swedish Duke.svg|Hodnostní koruna švédského královského vévody [311] => Soubor:Biret duc.png|[[Hodnostní koruna|Hodnostní baret]] vévody v [[Napoleon Bonaparte|napoleonské]] heraldice [312] => Soubor:Cap of Maintenance.svg|Vévodská čepička (tzv. ''[[Chapeau]]''), užívaná v heraldice i ve fyzické podobě anglickými a francouzskými vévody v období středověku. Dnes již jen odznak skotských feudálních [[baron]]ů [313] => [314] => [315] => == Reference == [316] => [317] => [318] => == Související články == [319] => * [[Panovník]] [320] => * [[Vévodství]] [321] => [322] => == Externí odkazy == [323] => * {{Commonscat}} [324] => * {{Wikislovník|heslo=vévoda}} [325] => {{Symboly monarchie}} [326] => {{Autoritní data}} [327] => [328] => [[Kategorie:Vévodové| ]] [329] => [[Kategorie:Šlechtické tituly]] [] => )
good wiki

Vévoda

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Burgundské vévodství','Arenbergové','Bavorské vévodství','Sasko-lauenburské vévodství','Napoleon Bonaparte','Spojené království Nizozemské','Lucemburské vévodství','Saské vévodství','Říšský kníže','Hodnostní koruna','Bouillon','Dolní Lotrinsko'

Arenbergové

Bouillon