Array ( [0] => 15524043 [id] => 15524043 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vúdú [uri] => Vúdú [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:VoodooValris.jpg|250px|náhled|Vévé vytvořené jako vlajka umělcem Georgem Valrisem]] [1] => '''Vúdú''' (pod vlivem [[angličtina|angličtiny]] psáno také '''voodoo''', [[francouzština|francouzskou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]] '''vaudou''') je [[synkretismus|synkretistické]] [[náboženství]] pocházející z [[Karibik|karibského]] státu [[Haiti]], který se také nazývá '''Sevi Lwa''', „služba lwa“. Obsahuje v sobě především prvky [[Polyteismus|polytheistické]] tradice [[západní Afrika|západní Afriky]] (hlavně [[Benin|beninského]] náboženství [[vodun]] a [[Nigérie|nigerijského]] [[Jorubové|jorubského]] náboženství){{Citace elektronické monografie [2] => | příjmení = Havelka [3] => | jméno = Ondřej [4] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [5] => | titul = Vodun – tradiční západoafrické náboženství s centrem v Beninu [6] => | url = https://info.dingir.cz/2022/08/vodun-tradicni-zapadoafricke-nabozenstvi-s-centrem-v-beninu/ [7] => | vydavatel = Dingir [8] => | datum přístupu = 2022-09-04 [9] => | jazyk = cs [10] => }} a [[římskokatolická církev|římského katolicismu]]. Je však také ovlivněno náboženstvím [[Indiáni|indiánských]] kmenů [[Karibové|Karibů]] a [[Arawak]]ů, [[svobodné zednářství|svobodným zednářstvím]], [[martinismus|martinismem]] a dílem [[Eliphas Lévi|Eliphase Léviho]]. Obvykle je praktikováno zároveň s katolickým křesťanstvím, ale získalo popularitu i mezi vyznavači jiných náboženství.FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 42. [11] => [12] => Vúdú se také udrželo v haitské [[diaspora|diaspoře]]. V [[Dominikánská republika|Dominikánské republice]] a na [[Kuba|Kubě]] tak vzniklo Vodu Dominicano a Vodu Cubano tvořící synkrezi vúdú, [[santería]] a [[spiritismus|spiritismu]]. Rozšířilo se také do [[Spojené státy americké|amerických]] měst, kde také vznikla specifická varianta [[Louisaina Voodoo]]. V ČR se praktikování autentického haitského vúdú věnují spíše malé skupiny osob nebo jednotlivci. [13] => [14] => == Historie == [15] => Historie vúdú začala rokem [[1697]], kdy [[Španělé]] postoupili západní [[Hispaniola|Hispaniolu]] [[Francie|Francii]] a ti do své nové [[kolonie]] začali dovážet černé [[Otrokářství|otroky]] z Afriky. Kruté zacházení s otroky vedlo k častým vzpourám a útěkům, uprchlíci nacházeli útočiště v horách a vytvářeli komunitu [[Marooni|Maroonů]]. V ní se zachovávaly původní africké tradice i víra. Začala být společně uctívána božstva různých afrických kmenů, například kmenů [[Fon]] a [[Ewe]] z [[Dahomej]]e (dnešního [[Benin]]u) nebo [[Jorubové|Jorubů]] z dnešní [[Nigérie]]. V této víře se objevily i prvky náboženství přeživších Indiánů, měly vliv například na obrazce [[vévé]] a představu oplzlých duchů mrtvých [[Ghede]].FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 29 Svůj vliv měl samozřejmě i římský katolicismus, protože podle [[Code Noir]] měli otrokáři povinnost křtít své otroky. Přestože otroci byli v křesťanské víře vyučováni minimálně, velký dojem v nich vyvolala katolická [[ikonografie]], a tak vyznavači vúdú převzali [[svatý|svaté]] jako symboly svých [[lwa]], třeba [[svatý Patrik|sv. Patrik]] s hadem se stal symbolem [[Damballah]]a a [[Mater Dolorosa]] symbolem [[Ezili Freda|Ezili Fredy]].FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 29. Někteří svatí byli sami považováni za mocné přímluvce a stali se prakticky pro vúdúisty lwa. Posledním vlivem bylo svobodné zednářství, jehož iniciační obřady nahradily tradici [[tajná společnost|tajných společností]] v původní africké společnosti. [16] => [17] => [[Soubor:Mackandal coin haiti.jpg|250px|náhled|Houngan François Mackandal na haitské minci]] [18] => Kolonisté se snažili toto náboženství potlačovat, zakazovali svým otrokům účastnit se tanců a [[houngan]]i a [[mambo|mamby]] (kněží a kněžky) byli krutě popravováni. Houngan [[François Mackandal]] vedl v letech [[1751]] až [[1758]] rozsáhlou vzpouru a [[14. srpen|14. srpna]] [[1791]] ho následoval houngan [[Dutty Boukman]]. Na tyto vzpoury navázal historicky nejvýznamnější obřad vúdú na Haiti, kterým byl Bwa Kayiman v srpnu 1791. Při rituálu byl [[Ezili Dantor]] obětován vepř, poté lwa posedla kněžku a všichni přítomní přísahali, že budou bojovat za svobodu. Tak začala [[Haitská revoluce|haitská válka o nezávislost]] kterou dovedl do konce [[Jean-Jacques Dessalines]] (podle většiny pramenů také houngan).FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 31. Po nástupu k moci však vydal dekrety vúdú zakazující. [19] => [20] => V době americké [[intervence]] na Haiti (od roku [[1915]]) se objevily první stereotypy okolo vúdú, jako [[kanibalismus]], [[zombie|chodící mrtvoly]] a [[orgie]] za zvuků bubnů.FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 33. Proti tomuto náboženství se silně postavila jak [[římskokatolická církev|katolická církev]], tak [[Protestantismus|protestantští]] [[misionář]]i. V té době se však také o vúdú začali zajímat vědci, například [[antropologie|antropolog]] [[Melville J. Herskovits]] ve svém díle ''The Myth of the Negro Past'' (Mýtus o černošské minulosti, 1941) které dokazovalo, že haitské náboženství si zachovává původní africké vlivy, nebo ''Tell My Horse: Voodoo and Life in Haiti and Jamaica'' (''Řekni mému koni: Voodoo a život na Haiti a Jamajce'', 1937) [[folkloristika|folkloristky]] [[Zora Hurston|Zory Hurston]]. Zapadly ovšem mezi senzachtivými publikacemi a [[horror]]y. Pod vlivem amerických [[Vojenská okupace|okupantů]], kteří nerozlišovali mezi [[mulat]]y a [[černoch]]y, se k haitským kořenům, včetně vúdú, začala obracet i místní mulatská [[elita]]. Na toto obrození měl vliv především [[François Duvalier]], budoucí prezident Haiti, a jeho kolektiv umělců a intelektuálů Les Griots. I po svém nástupu k moci se Duvalier otevřeně hlásil k vúdú a jeho soukromá [[milice]] používala symboly tohoto náboženství. [21] => [22] => V [[1990–1999|90. letech]] s nástupem prezidenta [[Jean-Bertrnad Aristide|Aristida]], který při své [[inaugurace|inauguraci]] přivítal přední houngany a mamby, začala oficiální moc nahlížet na vúdú pozitivně. Vzhledem k tomu že náboženská tradice Haiti láká do země mnoho [[turistika|turistů]], je pravděpodobné, že tomu tak zůstane i nadále.FILAN, Kenaz: „Haitské voodoo“, Olomouc: Argo, 1997. {{ISBN|978-80-7336-490-8}}. s. 38. [23] => [24] => == Bondye a lwa == [25] => [[Soubor:VoodooSpirtualTempleNOLAAug05.jpg|250px|náhled|Vúdúistická svatyně v New Orleansu]] [26] => [27] => Vúdú uznává jediného boha, kterého nazývá Bondye (z francouzského ''Bon Dieu'' „Dobrý Bůh“). [[Loa|Lwa]], [[anděl]]y a svaté považuje za jeho služebníky. Bondye stvořil svět, ale pak své dílo předal do rukou svých sluhů a je nyní vzdálený a nedosažitelný. Ačkoliv tento koncept bývá někdy označován za křesťanský, tak odpovídá mnohým africkým náboženstvím, z kterých vúdú vzešlo. Proto afričtí otroci snadno chápali úlohu svatých jako přímluvců u Boha v římském katolicismu. Většina vyznavačů vúdú se proto pokládá za katolíky.{{Citace monografie|příjmení = Šulcová|jméno = Veronika|příjmení2 = |jméno2 = |titul = |vydání = 1.|vydavatel = Vodnář|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = 496|strany = |isbn = 978-80-7439-071-5}} [28] => [29] => Ústředním bodem vúdú jsou pak duchové zvaní lwa. Nejsou pokládáni za bohy, ale služebníky Boha, vyznavači vúdú jim slouží a na oplátku očekávají že oni budou sloužit jim. Lwa se dělí na několik rodin, kterých je pravděpodobně 21, mezi které patří především mírní lwa [[Rada (voodoo)|Rada]], lwa [[Naga (voodoo)|Naga]], prudcí lwa [[Petwo]] a duchové mrtvých zvaní lwa [[Ghede]]. [30] => [31] => Každý vyznavač vúdú má své duchy, z nichž jeden je každému jedinci nejbližší (tzv. ''met tet''). Každý však může vyznávat i mnoho ostatních duchů a ani ''met tet'' nemusí být jeho hlavním duchem. Lwa však nelze vzývat libovolně, ale na základě povahy či osudu, jaké duchy vzývat lze zjistit při obřadu nebo ve snu. Jsou vzýváni také duchové pokrevních předků, někteří lwa jsou ostatně zbožštění lidé (například [[Agassou]], někdejší král Dahomeje). [32] => [33] => == Kult == [34] => Většina vyznavačů není zasvěcena; zasvěcení není k službě lwa nezbytné. Zasvěcenci neboli kněží jsou zodpovědní za zachovávání rituálů a písní a udržování dobrých vztahů mezi duchy a lidskou společností. Je jim svěřena hlavní role při službě všem duchům v dané rodině. Kněžím se říká [[houngan]], kněžkám [[mambo]]. Níže postavení jsou „hounsi“, zasvěcenci, kteří pomáhají kněžím při obřadech. Důležitou součástí kultu jsou také obrazce [[vévé]] a rituální chřestidla [[asson]] a cha-cha. Rituály se konají také ve svatyních zvaných [[peristyl (voodoo)|peristyl]]. [35] => [36] => Haitská rodinná [[bohoslužba]] začíná až několikadenní složitou přípravou, kdy se staví [[oltář]], rituálně připravuje a vaří drůbež a jiná jídla. Obřad se zahajuje několik katolických [[modlitba|modliteb]] a písní ve francouzštině; pokračuje [[litanie|litanií]] v [[kreolština|kreolštině]] a některém africkém jazyce, jež se obrací ke všem evropským a africkým svatým a lwa, které domácnost uctívá; a poté následuje veršovaná modlitba ke všem hlavním duchům domu, zvaná ''priyé gine'' neboli africká modlitba. Po dalších úvodních písních přicházejí písně pro všechny jednotlivé duchy (první z nich je pozdravem duchovi bubnu zvanému hounto); začíná se rodinou Legba, pokračuje přes rodinu Rada a po přestávce začíná část bohoslužby věnovaná rodině Petwo, která končí písněmi pro rodinu Ghede. Při zpěvu písní přicházejí jednotliví lwa a navštěvují [37] => [[Soubor:JacmelVodou.jpg|250px|náhled|Vúdúistická slavnost]] [38] => shromáždění tak, že posedají jednotlivé přítomné a mluví a jednají jejich prostřednictvím. Každý lwa vyslechne pozdrav od přítomných zasvěcenců a předává výklady, rady a duchovní útěchu těm, kdo jej požádají o pomoc. Obřad trvá mnoho hodin až do rána dalšího dne. [39] => [40] => V každém domě vyznavačů je vyhrazen jeden nebo více stolů předkům a lwa, na němž jsou obrázky a sošky, voňavky, jídlo a další věci, které mají ti kteří lwa rádi. Minimální vybavení představuje bílá svíce a sklenice vody, případně květiny. V den příslušného svatého či lwa se zapálí svíce, odříká modlitba [[Otčenáš]] a [[Zdrávas Maria]] a pozdrav [[Papa Legba|Papa Legbovi]]. Ten otevře bránu ke konkrétnímu duchovi, se kterým se poté hovoří. S vlastními předky nemusí vyznavač hovořit prostřednictvím Papa Legby, protože jsou takzvaně „jeho krve“. [41] => [42] => == Mylné představy == [43] => Vúdú bývá často mylně považováno na základě různých [[pověra|pověr]] za temný kult a formu „[[černá magie|černé magie]]“. V lidovém povědomí je s ním spojená především představa [[zombie]] a propichování panenek. Zombie pochází už z původních afrických náboženství a na Haiti se jedná o nevýznamnou součást magických představ, která ostatně souvisí s činností bokora, černokněžníka, ne kněze vúdú. Používání panenek se objevuje v [[magie|magii]] celého světa a to především pro léčení na základě určování tlakových bodů jako v [[akupresura|akupresuře]]. V haitském vúdú se nepoužívají, ačkoliv Louisiana Voodoo je užívá. Do obecného povědomí se spojení těchto praktik s náboženstvím vúdú dostalo nejspíše prostřednictvím horrorových filmů. [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => == Externí odkazy == [49] => * {{Commonscat}} [50] => {{Autoritní data}} [51] => [52] => [[Kategorie:Náboženství ve Střední Americe]] [53] => [[Kategorie:Voodoo]] [] => )
good wiki

Vúdú

Vévé vytvořené jako vlajka umělcem Georgem Valrisem Vúdú (pod vlivem angličtiny psáno také voodoo, francouzskou transkripcí vaudou) je synkretistické náboženství pocházející z karibského státu Haiti, který se také nazývá Sevi Lwa, „služba lwa“. Obsahuje v sobě především prvky polytheistické tradice západní Afriky (hlavně beninského náboženství vodun a nigerijského jorubského náboženství) a římského katolicismu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nigérie','Ghede','houngan','Jorubové','Benin','mambo','zombie','římskokatolická církev','vévé','1697','Ewe','Protestantismus'

1697

Benin

Ewe

Jorubové

Nigérie

Nigérie, oficiálně Nigerská republika, je vnitrozemský stát v západní Africe.

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.

Zombie