Array ( [0] => 15492131 [id] => 15492131 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výkal [uri] => Výkal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Přesměrování|[[lejno]]|[[exkrement]]|[[fekálie]]|[[faeces]]|článek=Ano}} [2] => {{Různé významy|stránka=Eino Leino|tento=výkalu|druhý=finském lyrikovi|stránka2=Lejno (rozcestník)}} [3] => [[Soubor:Dog excrement on the street in detail.jpg|náhled|266x266pixelů|Psí výkaly na ulici]] [4] => '''Výkal''' (lat. ''exkrement'' z ''exkrece'', vylučování) je [[výměšek]] organismu vznikající z nestrávených zbytků potravy a některých dalších látek v [[trávicí soustava|trávicí soustavě]] celé řady živočichů. Výkaly, též '''fekálie''' (z lat. ''faex'', [[množné číslo|množ. č.]] ''faeces''). [[Lidský výkal|Lidské výkaly]] jsou [[tabu]]izovaným tématem, nicméně jejich složení a další vlastnosti jsou objektem zájmu a pozornosti [[lékař]]ů i výzkumníků. [5] => [6] => Zápach exkrementů způsobuje [[indol]]ová [[organická sloučenina|sloučenina]] [[skatol]], která se vyskytuje nejen v lidských a zvířecích výkalech, ale také v [[Výměšek|sekretu]] [[Cibetky|cibetek]], v mase kanců a v některých rostlinách, např. v květech „svatební květiny“ [[Kornoutice africká|kaly]].PATOČKA, Jiří; HRDINA, Vratislav a MĚRKA, Vladimír. Proč byl skatol vyhlášen molekulou měsíce? Od zápachu po vůni. ''Vesmír.'' 2006, roč. 85 (136), č. 10, s. 577. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-10/proc-byl-skatol-vyhlasen-molekulou-mesice.html [7] => [8] => == Medicína == [9] => '''[[lidský výkal|Stolice]]''' (lat. ''faeces'') – tvoří ji nestravitelné zbytky potravy, odloupané střevní buňky, množství střevních bakterií a voda (70 %). Objem stolice se zvětšuje s obsahem [[vláknina|vláknin]] v potravě. Hnědé zbarvení je způsobeno [[žluč]]ovými barvivy. Nepřichází-li do střeva žluč, je stolice světlá (např. kaménky ve žlučovodu).VOKURKA, Martin a kol. ''Velký lékařský slovník.'' 10. aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, ©2015, s. 295. Jessenius. {{ISBN|978-80-7345-456-2}}. K objektivizaci konzistence a tuhosti stolice slouží [[Lidský výkal#Bristolská škála typů stolice|Bristolská škála typů stolice]]. [10] => [11] => Výraz stolice jako [[termín]] označující lidský výkal je odvozován z [[Němčina|německého]] ''Stuhl'', ''Stuhlgang'' (vylučování stolice, původně ''Gang zum Stuhl'', chůze na stoličku) nebo ''Nachtstuhl'' (noční výkalová stolice).REJZEK, Jiří. ''Český etymologický slovník.'' Voznice: Leda, 2001. {{ISBN|80-85927-85-3}}.HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. ''Stručný etymologický slovník jazyka českého'' Praha: SPN, 1992. {{ISBN|80-04-23715-0}}. [12] => [13] => == Biologie, chovatelství == [14] => Výkaly živočichů se označují jako '''trus''' či '''exkrement''', např. ptačí trus, trus netopýrů či mořských ptáků ([[guano]]), trus stromových pavouků, kompostovaný drůbeží trus, hranatý trus [[vombat obecný|vombatů]], exkrementy mnohonožek, exkrementy půdních živočichů, trus žížal atd.
[15] => Něco jiného je [[spora|výtrus]]. [16] => [17] => == Myslivost == [18] => Trus patří mezi tzv. pobytové znaky zvěře. V myslivecké terminologii jsou „bobky“ trus zajíců a králíků (obecně tvar trusu), „hrozny“ tvrdý trus jelení zvěře, „hrudky“ trus srnčí zvěře, „koláč“ měkký trus jelení zvěře, „smola“ tetřeví výměšek slepého střeva, „stříkanec“ trus [[predátor|dravých]] ptáků ([[sokoli|sokolovití]], [[dravci]], [[sovy]]), příp. [[Racci|racků]], [[Čápovití|čápů]], „výpraš“ výkaly pernaté zvěře. [19] => [20] => == Praktické využití == [21] => Nejběžnějším způsobem využití živočišných výkalů je zpracování na [[hnojivo]] ([[chlévský hnůj]], [[kejda]], hnojivo z [[guáno|guána]]). Hnojení sloním trusem se dokonce stalo kampaní [[Zoo Praha]].JIRÁTOVÁ, Jana. Sloní trus opět v ulicích Prahy. In: Zoo Praha [online]. 15. 04. 2014 [cit. 30. 3. 2016]. Dostupné z: https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/8540-sloni-trus-opet-v-ulicich-prahy, 30. března 2016. Dalším možným využitím je získávání [[energie]] spalováním jako [[biomasa|biomasy]]. Trus velkých [[predátor]]ů lze využít k odpuzení některých živočichů (např. [[tygr|tygří]] trus získaný v [[zoo]] k zapuzení [[kuna|kuny]]). [22] => [23] => == Synonyma, etymologie == [24] => Synonymický slovník uvádí: enóno (obecně), fekálie (odborně), hovno (vulgárně), hovínko (zdrobněle), hromada, hromádka (obecně expresivně), kakání, kakánek (dětsky), krombožinec, kromdar, krondaro (dialekticky eufemisticky), sračka (vulgárně), stolička (expresivně zdrobněle), tentononc (obecně), výmět, výmětek (zastarale).HALLER, Jiří. ''Český slovník věcný a synonymický II.'' Praha: Státní pedag. nakl., 1976, s. 72. [25] => [26] => [27] => Historickým [[slovanské jazyky|slovanským]] označením je '''lejno''' (dříve též „lajno“, [[genitiv|gen.]] [[množné číslo|pl.]] lajen, lajnóv); slovo pochází z [[indoevropské jazyky|indoevropského]] základu ''lei-'' (mazlavý). V současné [[čeština|češtině]] je částečně vnímáno jako zastaralé, ale je v běžné řeči dobře použitelné jako nevulgární výraz. V [[obecná čeština|obecné češtině]] je nejběžnějším [[vulgarismus|vulgárním]] označením stolice výraz [[hovno]]. Stejně jako jiné výrazy označující [[vylučování]] získal již v dávné minulosti vulgární významovou příznakovost a ve spisovném jazyce je nepoužitelný. Původně označoval [[tur domácí|kravské]] [[lejno]], z těchto slov také [[etymologie|etymologickým]] splynutím (resp. etymologickou kontaminací) vznikl. I tento výraz lze v daném smyslu považovat za všeslovanský (v lokálních [[varianta|variantách]]). [28] => [29] => '''Synonyma živočišného trusu:''' holubinec; husinec, husinka; kobylinec, koblížek, kobližky, koninec, celák; kravinec, koláč, lívanec, pleskanec, flekanec; kočičinec; mušinec; myšinec; slepičák, slepičina, slepičinec... Obecně: dříst (řídké lejno), hovno, hromádka, kakánek, kakání, kromboží dárek, krombožinec, kromdar, krondaro, lejno, neřád, sračka. Trus přischlý na srsti: kaštan. HALLER, Jiří. ''Český slovník věcný a synonymický I.'' Praha: Státní pedag. nakl., 1969, s. 201. [30] => [31] => == kopro-, skato- == [32] => Význam '''výkal''' mají ve složeném slově první části '''kopro-''' a '''skato-'''. [33] => * koprofág, skatofág – organismus živící se výkaly [34] => * koprofagie, skatofagie – (biol.) požírání výkalů; (medic.) duševní porucha projevující se pojídáním vlastních výkalů [35] => * koprofilní, skatofilní – (biol.) žijící na výkalech, např. bakterie, houby; (medic.) duševní porucha projevující se zálibou ve výkalech [36] => * koprofobie – duševní porucha projevující se strachem z vlastních výkalů [37] => * koprofyt – rostlinný organismus rostoucí na výkalech, např. některé houby [38] => * koprogenní struktura – (geol.) struktura vzniklá z exkrementů fosilních živočichů [39] => * koprolalie – (medic.) chorobné nutkání užívat hrubých, obscénních slov [40] => * koprolit – (paleol.) zkamenělý výkal vymřelého živočicha; medic. kámen ve střevě [41] => * koprologie – (medic., zool.) vyšetřování a zkoumání lidské stolice či živočišného trusu; nauka o tom [42] => * koproporfyrin – derivát porfyrinu vylučovaný stolicí [43] => * koprostanol, koprosterol – produkt bakteriálního rozkladu cholesterolu v zažívacím traktu [44] => * koprotrofní mikroorganismy – živící se výkaly [45] => * skatologie – pornografie týkající se výkalů [46] => * skatologické motivy – motivy v literatuře ([[Mastičkář]], [[James Joyce]] aj.), výtvarném umění ([[Salvador Dalí]], [[Jindřich Štýrský]], [[Jan Švankmajer]] aj.), v lidové slovesnosti (sbírky českých folklórních textů; [[Karel Jaroslav Obrátil]]), slovníkové tvorbě (K. J. Obrátil, [[Patrik Ouředník]]) aj. [47] => [48] => == Zajímavosti == [49] => * Tuhá část [[Anatomie ptáků#Vylučovací soustava|ptačího trusu]] vzniká stejně jako u savců v tlustém střevě. Při průchodu [[kloaka|kloakou]] stírá bělavou kyselinu močovou a jiné uráty (tj. moč zbavenou vody; ptáci nemočí), což se na trusu projeví jako bílý povlak. [50] => * Protože ptačí trus, zejména [[holubí trus]] špiní a poškozuje městské památky, vysazují se ve městech [[sokoli|sokolovití]] (poštolka, raroh, sokol) a [[dravci]] (jestřáb). Cílem není ochrana jednotlivých budov, ale snížení počtu holubů v dané lokalitě.Dravci – přirození nepřátelé holubů. In: ''Kraupner: ochrana budov a fasád proti ptactvu.'' ©2009 [cit. 19. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.ochrana-proti-holubum.cz/dravci.html [51] => * '''Žížaly:''' Podle střízlivých odhadů projde za 24 hodin zažívacím traktem žížaly množství půdy odpovídající 36násobku hmotnosti jejího těla, navíc důkladně obohacené chemickými prvky nezastupitelnými při výživě rostlin. Výsledky výzkumů potvrdily, že ve srovnání s okolní půdou je trus žížal dvakrát bohatší na vápník a hořčík, pětkrát na dusík a jedenáctkrát na draslík. (Carpenter et al. 2007). Protože trávicí soustavu žížal osídluje druhově pestré společenstvo mikroorganismů, vykazuje trus žížal větší mikrobiální aktivitu než okolní půda. Uvádí se, že žížaly v Evropě každoročně vynesou na povrch na jediném hektaru až 40 tun exkrementů, představujících 0,4 cm horní vrstvy půdy (Feller et al. 2003).PLESNÍK, Jan. Pomohou žížaly zmírnit úbytek horní vrstvy půdy? ''Ochrana přírody.'' 2017, č. 3 (28. 6. 2017 ) [cit. 19. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/pomohou-zizaly-zmirnit-ubytek-horni-vrstvy-pudy/ [52] => * Ve staré češtině slovo „výkal“ znamenalo „samčí semeno, sperma“.VOLEKOVÁ Kateřina. Výkal. In: ''Elektronický slovník staré češtiny'' [online]. Praha, oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, v. v. i., 2006–. [Cit. 20. 10. 2018] Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.8) [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => [59] => == Literatura == [60] => * BALVÍN, Jaroslav. Trochu pozdní snaha o detabuizaci ,sprosté‘ literatury? ''UNI: kulturní magazín.'' 2010, č. 9. [cit. 16. 10. 2018]. Recenze knihy Radim Kopáč a Josef Schwarz Zůstaňtež tudíž tajemstvím… (Artes Liberales, 128 stran). Dostupné z: https://www.magazinuni.cz/literatura/trochu-pozdni-snaha-o-detabuizaci-sproste%E2%80%98-literatury/ [61] => * HUGO, Jan, ed. ''Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov.'' 3., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, ©2009. 501 s. {{ISBN|978-80-7345-198-1}}. [62] => * JÍLEK, František. ''Z minulosti českého argotu. V.'' V Praze: Česká akademie věd a umění, 1935. 5. díl s. 174–210. Sborník filologický, sv. 10. [63] => * KRÁTKÝ, Radovan. ''Hantýrka pro samouky.'' Praha: SNKLU, 1965. 104 s. [64] => * MOTYČKOVÁ, Tereza. ''Lascivita staročeského mastičkáře.'' Plzeň, 2016. 57 s. Diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Jiří Novotný. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra českého jazyka a literatury. [65] => * OBRÁTIL, Karel Jaroslav. ''Druhá kytice národních prasáren.'' V opravené podobě vydání první. Praha: Lege artis, 2017. 448 s. Libri redivivi, sv. 11. {{ISBN|978-80-906110-2-3}}. [66] => * OBRÁTIL, Karel Jaroslav. ''První Kytice národních prasáren.'' V opravené podobě vydání první. Praha: Lege artis, 2016. 424 s. Libri redivivi, sv. 10. {{ISBN|978-80-906110-1-6}}. [67] => * OBRÁTIL, Karel Jaroslav. ''Velký slovník sprostých slov.'' V opr. podobě vyd. 1. Praha: Lege artis, 1999. 314 s. Kryptadia. Libri redivivi, sv. 8. {{ISBN|80-238-4444-X}}. [68] => * OUŘEDNÍK, Patrik. ''Šmírbuch jazyka českého: slovník nekonvenční češtiny 1945–1989.'' 4., dopl. vyd., ve Volvox Globator 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2016. 532 s. {{ISBN|978-80-7511-231-6}}. [69] => [70] => === Související články === [71] => * [[Lidský výkal]] [72] => * [[Defekace]] [73] => * [[Zácpa]] [74] => * [[Průjem]] [75] => * [[Kejda]] [76] => * [[Koprofilie]] [77] => * [[Hovno]] [78] => * [[Fekální vůz]] (lidově ''hovnocuc'') [79] => * [[Septik]] [80] => * [[Žumpa]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * {{Wikicitáty|téma=Stolice}} [85] => * {{Commons|Feces}} [86] => * {{Wikislovník|heslo=výkal}} [87] => * {{NK ČR|ph809000|věc=ano|množné=ano|výkaly}} [88] => {{Autoritní data}}{{Portály|Biologie}} [89] => [90] => [[Kategorie:Produkty organismu]] [91] => [[Kategorie:Výkaly]] [] => )
good wiki

Výkal

Psí výkaly na ulici Výkal (lat. exkrement z exkrece, vylučování) je výměšek organismu vznikající z nestrávených zbytků potravy a některých dalších látek v trávicí soustavě celé řady živočichů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'predátor','množné číslo','lejno','dravci','sokoli','Lidský výkal','Zoo Praha','Čápovití','Racci','indol','Němčina','genitiv'

Čápovití

Dravci

Genitiv

Indol

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Predátor

Racci

Racci jsou skupinou hlodavců z čeledi myšovitých, která zahrnuje přibližně 62 druhů.

Sokolí

Sokolí je název jedné z přírodních rezervací na území České republiky.