Array ( [0] => 14662275 [id] => 14662275 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výtrusenky [uri] => Výtrusenky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Výtrusenky [2] => | obrázek = Fdl17-9-grey.jpg [3] => | popisek = ''[[Myxobolus cerebralis]]'' [4] => | říše = [[živočichové]] (Metazoa) [5] => | oddělení = [[dvojlistí]] (Diblastica) [6] => | kmen = [[žahavci]] (Cnidaria) [7] => | podkmen = '''výtrusenky''' (Myxozoa) [8] => | podkmen popsal = Grassé, 1970 [9] => | druhotné dělení = Třídy [10] => | podřazené taxony = [11] => * Malacosporea [12] => * Myxosporea [13] => }} [14] => '''Výtrusenky''' (Myxozoa), nazývané také '''rybomorky''' jsou mikroskopičtí parazité [[ryby|ryb]] a [[kroužkovci|kroužkovců]]. V roce [[2007]] byl publikován první objev výtrusenky (nový druh ''Soricimyxum fegati'') [[Parazitismus|parazitující]] v [[Rejsek obecný|rejskovi obecném]]Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J. The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: ''Soricimyxum fegati'' gen. et sp. n. (Myxozoa) from ''Sorex araneus'' (Soricomorpha). ''Folia Parasitologica.'' 2007, vol. 54, s. 159–164.. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla až do jednobuněčných forem, a proto byly donedávna považovány za [[prvoci|prvoky]] (a stále jsou tak mnohdy prezentovány i dnes). Jedná se však o skupinu patřící k mnohobuněčným živočichům kmene [[žahavci|žahavců]]. Předpokládá se, že mají společného předka s medúzovitými žahavci, protože mají některé podobné struktury (popis níže) a protože [[polyp]]ová stadia některých [[Medúza|medúz]] jsou také [[Parazitismus|parazitická]]. [15] => [16] => Myxozoa tvoří přibližně 1200 popsaných druhů, které parazitují v pojivové tkáni a svalech [[Bezobratlí|bezobratlých]] a ryb. V [[hostitel]]i vytvářejí mnohojaderná [[Syncytium|syncytia]]. Některá [[Buněčné jádro|jádra]] (germinální) se dělí a stanou se základem buněk, ze kterých vzniknou spory, které se potravou přenášejí do dalšího hostitele. V tkáních a buňkách hostitele se spory zachycují pomocí jednoho či několika pólových vláken, která se vymrští z pólových váčků. Pólové váčky (polaroplasty) s vlákny jsou považovány za [[Žahavá buňka#Stavba žahavé buňky|nematocysty]]. Buňky, jejichž součástí jsou tyto nematocysty, se nazývají [[Žahavá buňka|nematocyt]]y. Spory jsou mnohobuněčné a tvoří je: [17] => * nematocyty [18] => * jedna nebo dvě buňky, které se stanou základem nového, parazitického [[Syncytium|syncytia]] [19] => * dvě buňky tvořící obal spor. [20] => Mezi buňkami byla zjištěna extracelulární matrix s [[kolagen]]em (tzn. znak [[Živočichové|mnohobuněčných]]). Rod ''Buddenbrockia'' má v určitých fázích [[ontogeneze]] [[tetramer]]ní symetrii. Rybomorka (''Myxobolus'') napadá svaly a tvoří boule na těle ryb.HAJER, Jaromír. ''Fylogeneze a systém prvoků a bezobratlých živočichů.'' Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta, 2013. [21] => [22] => == Vývoj názorů na fylogenetické postavení == [23] => Dlouho byly výtrusenky řazeny do [[protisté|protistů]] (respektive [[prvoci|prvoků]]), tedy jednobuněčných organismů blízkých živočichům, a to zpravidla do společného taxonu s [[mikrosporidie|hmyzomorkami]]. Po objevu vícebuněčných stadií se začalo uvažovat o zařazení do [[živočichové|Metazoa]]. Teprve v 90. letech 20. století [[Molekulární genetika|molekulární analýzy]] [[RRNA|ribosomálních nukleových kyselin]] potvrdily, že se skutečně jedná o druhotně zjednodušené mnohobuněčné živočichy, nadále se však spekulovalo o přesném postavení. [24] => [25] => Výsledky některých studií, které je posouvaly ke dvoustranně souměrným živočichům ([[Dvoustranně souměrní|Bilateria]]), nebyly potvrzeny (molekulární analýzy byly ovlivněny znečištěním pocházejícím z [[genom]]u jiných živočichů; morfologická dvoustranná symetrie výtrusenky ''[[Buddenbrockia]]'' se nakonec ukázala čtyřčetnou). [26] => {{Citace elektronického periodika [27] => | příjmení = Jiménez-Guri et al [28] => | jméno = Eva [29] => | titul = ''Buddenbrockia'' is a cnidarian worm [30] => | periodikum = Science [31] => | odkaz na periodikum = Science [32] => | rok vydání = 2007 [33] => | měsíc vydání = červenec [34] => | ročník = 317 [35] => | typ ročníku = svazek [36] => | číslo = 5834 [37] => | strany = 116–118 [38] => | url = http://www.sciencemag.org/content/317/5834/116 [39] => | doi = 10.1126/science.1142024 [40] => | pmid = 17615357 [41] => | jazyk = anglicky [42] => }} [43] => [44] => [[Fylogenetika|Fylogenetické studie]] dlouho naznačovaly a v roce 2015 snad dostatečně prokázaly, že výtrusenky patří do [[Žahavci|žahavců]] a odvětvují se na bázi podkmene [[Medusozoa]]. Jejich sesterskou skupinou jsou [[kaviárovky]] ([[Monotypický taxon|monotypická]] skupina s jediným zástupcem, [[Parazitismus|parazitickým]] [[Nezmar jeseteří|nezmarem jeseteřím]]), přestože se zpočátku objevovaly kritické hlasy považující toto postavení za [[artefakt]] způsobený „přitahováním“ dlouhých [[Fylogenetický strom|fylogenetických větví]].{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení = Evans [46] => | jméno = Nathaniel M. [47] => | příjmení2 = Lindner [48] => | jméno2 = Alberto [49] => | příjmení3 = Raikova [50] => | jméno3 = Ekaterina V. [51] => | spoluautoři = COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn [52] => | titul = Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, ''Polypodium hydriforme'', within the Phylum Cnidaria [53] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [54] => | rok vydání = 2008 [55] => | měsíc vydání = květen [56] => | den vydání = 9 [57] => | ročník = 8 [58] => | typ ročníku = svazek [59] => | číslo = 139 [60] => | strany = [61] => | url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/8/139 [62] => | dostupnost2 = [63] => | url2 = [64] => | issn = 1471-2148 [65] => | doi = 10.1186/1471-2148-8-139 [66] => | pmid = 18471296 [67] => | jazyk = anglicky [68] => }}{{Citace elektronického periodika [69] => | příjmení = Evans [70] => | jméno = Nathaniel M. [71] => | příjmení2 = Lindner [72] => | jméno2 = Alberto [73] => | příjmení3 = Raikova [74] => | jméno3 = Ekaterina V. [75] => | spoluautoři = COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn [76] => | titul = Correction: Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, ''Polypodium hydriforme'', within the Phylum Cnidaria [77] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [78] => | rok vydání = 2009 [79] => | měsíc vydání = červenec [80] => | den vydání = 15 [81] => | ročník = 9 [82] => | typ ročníku = svazek [83] => | číslo = 165 [84] => | strany = [85] => | url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/9/165 [86] => | dostupnost2 = [87] => | url2 = [88] => | issn = 1471-2148 [89] => | doi = 10.1186/1471-2148-9-165 [90] => | pmid = [91] => | jazyk = anglicky [92] => }}{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = Nesnidal [94] => | jméno = Maximilian P [95] => | příjmení2 = Helmkampf [96] => | jméno2 = Martin [97] => | příjmení3 = Bruchhaus [98] => | jméno3 = Iris [99] => | spoluautoři = El-MATBOULI, Mansour; HAUSDORF Bernhard. [100] => | titul = Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: [101] => Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria [102] => | periodikum = PLoS ONE [103] => | rok vydání = 2013 [104] => | měsíc vydání = leden [105] => | den vydání = 30 [106] => | ročník = 8 [107] => | typ ročníku = svazek [108] => | číslo = 1: e54576 [109] => | strany = 1–6 [110] => | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0054576 [111] => | doi = 10.1371/journal.pone.0054576 [112] => | pmid = [113] => | jazyk = anglicky [114] => }}{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Chang [116] => | jméno = E. Sally [117] => | příjmení2 = Neuhof [118] => | jméno2 = Moran [119] => | příjmení3 = Rubinstein [120] => | jméno3 = Nimrod D [121] => | spoluautoři = DIAMANT, Arik; PHILIPPE, Hervé; HUCHON, Dorothée; [122] => CARTWRIGHT, Paulyn [123] => | titul = Genomic insights into the evolutionary origin of Myxozoa within Cnidaria [124] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [125] => | rok vydání = 2015 [126] => | měsíc vydání = listopad [127] => | den vydání = 16 [128] => | ročník = [129] => | typ ročníku = svazek [130] => | číslo = [131] => | strany = [132] => | poznámky = online před tiskem [133] => | url = http://www.pnas.org/content/early/2015/11/13/1511468112.abstract [134] => | dostupnost2 = PDF [135] => | url2 = http://www.pnas.org/content/early/2015/11/13/1511468112.full.pdf [136] => | issn = 1091-6490 [137] => | doi = 10.1073/pnas.1511468112 [138] => | pmid = [139] => | jazyk = anglicky [140] => }}{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení = John [142] => | jméno = Radek [143] => | odkaz na autora = Radek John [144] => | titul = Ze zvířete prvokem: záhadní cizopasníci výtrusenky jsou příbuzní medůz [145] => | periodikum = Týden.cz [146] => | rok vydání = 2015 [147] => | měsíc vydání = listopad [148] => | den vydání = 22 [149] => | poznámky = Popularizační článek k předchozí referenci [150] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/zahadni-cizopasnici-vytrusenky-jsou-pribuzni-meduz_362910.html [151] => }} [152] => [153] => == Stavba těla == [154] => Tělo výtrusenek je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. [[plazmodium]]). Výtrusenky se šíří pomocí spor, které vznikají z části mateřského [[plazmodium|plazmodia]]. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden nebo více [[sporoplast]]ů (z každého vznikne jedna amoebula – pohyblivé stadium – a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více pólových váčků. V pólovém váčku je stočené pólové vlákno, které se při útoku na [[hostitel]]e vymrští a zachytí na buňce. Právě tyto pólové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu. [155] => [156] => == Systém == [157] => Výtrusenky mají dvě třídy: [[Malacosporea]] (hlístičky; např. ''[[Buddenbrockia plumatellae]]'', ''[[Tetracapsuloides bryosalmonae]]'') a [[Myxosporea]] (např. ''[[Lentospora cerebralis]]'', ''[[Myxobolus cyprini]]''). Dříve byla rozlišována ještě třída Actinosporea (červomorky), ale zjistilo se, že zástupci byli pouze vývojovým stadiem Myxosporea.{{Doplňte zdroj}} [158] => [159] => == Odkazy == [160] => === Reference === [161] => [162] => [163] => === Externí odkazy === [164] => * {{Commonscat|Myxozoa}} [165] => [166] => {{živočišné kmeny}} [167] => {{Taxonbar|from=Q134882}} [168] => {{Autoritní data}} [169] => {{Portály|Živočichové}} [170] => [171] => [[Kategorie:Výtrusenky| ]] [] => )
good wiki

Výtrusenky

Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. V roce 2007 byl publikován první objev výtrusenky (nový druh Soricimyxum fegati) parazitující v rejskovi obecném.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parazitismus','Syncytium','hostitel','prvoci','živočichové','plazmodium','žahavci','Monotypický taxon','Fylogenetika','genom','Živočichové','Rejsek obecný'

Fylogenetika

Genom

Hostitel

Parazitismus

Plazmodium

Prvoci

Prvoci jsou skupinou eukaryotických mikroorganismů, která zahrnuje velké množství různorodých organismů.

Syncytium

Žahavci

Žahavci jsou malé druhohorní obratlovce, patřící do řádu plazů.

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.