Array ( [0] => 14753841 [id] => 14753841 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výuka [uri] => Výuka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Evstafiev-barocoa-school.jpg|náhled|Výuka na Kubě]] [1] => [2] => '''Vyučování''' je [[Pedagogika|pedagogický]] proces, v němž vystupují [[učitel]], [[žák (osoba)|žák]] a obsah [[vzdělávání]] neboli [[učivo]] za účelem splnění výchovně vzdělávacích cílů. Probíhá za nějakých podmínek, kde subjekty vstupují do vzájemných vztahů. Učitel musí vycházet z obsahu vzdělání, ale přizpůsobit se také zpracování učiva tak, aby to bylo vhodné pro žáky. Žáci přijímají učivo a zpracují si ho v mozku do podoby, které rozumí v souvislosti s jejich osobní zkušenosti. [3] => [4] => V didaktickém pojetí má tento pojem jiné vymezení. [[Didaktika]] vymezuje vyučování jako druh lidské činností, která spočívá v interakci učitele a žáků. Základem takové interakce je záměrné působení na žáky tak, aby u nich došlo k procesu [[učení]]. Synonymem pro tento výraz může být pojem '''výuka''' jakožto sociální systém, ve kterém jsou různé prvky v určité relaci a dochází k vlivu z vnějšku. [5] => [6] => == Výchovně vzdělávací cíle == [7] => Cíle výuky jsou ideální představa toho, čeho je třeba procesem vyučování dosáhnout. Je to něco obecného, například jaké [[znalost]]i a [[dovednost]]i by měl žák mít po absolvování [[Povinná školní docházka|povinné školní docházky]]. Cíle se dělí na dlouhodobé a krátkodobě. Krátkodobé jsou konkrétnější, zatímco dlouhodobé jsou obecnější. [8] => [9] => Druhy cílů, které jsou na sobě závislé: [10] => * cíle škol [11] => * cíle předmětu [12] => * cíle ročníků [13] => * cíle tematických celků [14] => * cíle témat [15] => * cíle vyučování [16] => [17] => == Vyučování v čase == [18] => Pohledy na vyučování se v čase měnily. V průběhu dějin byla vytvořená spousta modelů a teorií, které nám objasňují, co je to vyučování. Průcha (2009b) uvádí, že například [[Jan Amos Komenský]] se ve svém díle ''Didaktika analytická'' vyjadřuje k vyučování jako k činnosti, které v žákovi budí snahu učit se hbitě, důkladně a s chutí. Dále pak J. F. Herbart vysvětluje podstatu vyučování na didaktickém trojúhelníku, jehož teorie je postavena na pojmech formální stupně poznávání a artikulace výuky. Další zajímavé vymezení pojmu vyučování definoval [[John Dewey|J. Dewey]], který vidí vyučování jako učení se prostřednictvím jednání, zkušenosti a praxe. Ve 20. století došlo k velkému rozmachu teorií vyučování a mnoho z nich ovlivnil [[Sociální konstruktivismus|konstruktivismus]]. [19] => [20] => Jak uvádí Průcha (2009b), vyučování vždy předpokládá určité rozdělení rolí učitele a žáka, avšak pojetí vyučování může být různé. Školní vyučování je specifickým typem jednání učitele, které se realizuje v pedagogických situacích – ty představují určitý časem ohraničený úsek. Tyto pedagogické situace učitel musí nejen zvládat, ale také je utvářet. [21] => [22] => == Fáze == [23] => Vyučování je tedy tvořivým a dynamickým procesem, který má tři fáze: [24] => # plánování výuky – do této fáze spadá učitelova příprava na výuku, učitel didakticky analyzuje učivo [25] => # realizace výuky – tato fáze zahrnuje aktivity žáků a učitele ve výuce, ve které se používají různé metody výuky [26] => # reflexe výuky – v této fázi jsou obsaženy myšlenkové aktivity učitele, cílem této fáze je zhodnotit výuku, která již prošla prvními dvěma fázemi a získat tak návod pro další tvoření výuky [27] => [28] => == Dělení výukových metod == [29] => Hlavní rozdělení vyučovacích metod je rozdělení na tradiční a inovativní metody. Zormanová (2012) výukové metody dělí takto: [30] => * '''Tradiční výukové metody''' [31] => ** metody slovní – [[monolog]]ické a [[dialog]]ické [32] => ** metody názorně demonstrační – předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž [33] => ** metody dovednostně praktické [34] => * '''Inovativní výukové metody''' [35] => ** metody [[Diskuse|diskusní]] [36] => ** metody situační [37] => ** metody inscenační [38] => ** didaktická hra [39] => ** metody [[Heuristika|heuristické]], řešení problémů [40] => ** individualizovaná forma [41] => ** samostatná práce žáků [42] => ** skupinová výuka [43] => ** diferencované vyučování [44] => ** projektová výuka [45] => ** týmové vyučovaná [46] => ** výuka dramatem [47] => ** metody kritického myšlení [48] => [49] => Dle výzkumu Soni Tikalské{{doplňte zdroj}} dnešní žáci preferují metody, které je podporují v aktivitě a tvořivosti. Mezi jejich oblíbené metody patří didaktické hry a soutěže, dále pak také práce s [[Osobní počítač|PC]], laboratorní experimenty a skupinová práce. Avšak používání [[internet]]u k snižuje výsledky žáků.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Internet use in class tied to lower test scores: study [51] => | periodikum = phys.org [52] => | datum_vydání = 2016-12-16 [53] => | url = https://phys.org/news/2016-12-internet-class-tied-scores.html [54] => | datum_přístupu = 2022-01-19 [55] => | jazyk = anglicky [56] => }} Danielle Evansová, výzkumná pracovnice v oblasti matematiky na univerzitě v Sussexu je toho názoru, že vliv rodičů je jedním z nejsilnějších faktorů, ale současně zdůrazňuje důležitost toho, aby školy a učitelé vytvářeli pozitivní a spravedlivá prostředí pro výuku.{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Parents, not schools, hold the key to maths success [58] => | periodikum = phys.org [59] => | datum_vydání = 2020-10-07 [60] => | url = https://phys.org/news/2020-10-parents-schools-key-maths-success.html [61] => | datum_přístupu = 2022-01-19 [62] => | jazyk = anglicky [63] => }} [64] => [65] => Z výzkumu Tikalské{{doplňte zdroj}} vyplývá, že přestože žáci preferují spíše inovativní způsoby vyučování, učitelé používají spíše metody tradiční, jako je například metoda vyprávění, vysvětlování a názorná demonstrace. Dále používají také práci s učebnicí či samostatnou práci, které patří spíše k méně oblíbeným metodám ve skupině žáků. [66] => [67] => == Porovnání tradiční a inovativní výuky == [68] => {| class="wikitable" [69] => |- [70] => ! Faktory!! Tradiční výuka!! Inovativní výuka [71] => |- [72] => | čas potřebný na přípravu || nízká náročnost || vysoká náročnost [73] => |- [74] => | čas nutný na realizaci ve výuce || nízká náročnost || vysoká náročnost [75] => |- [76] => | rozvoj myšlení, tvořivosti, představivosti a fantazie || ne || ano [77] => |- [78] => | zvýšení zájmu o učivo || ne || ano [79] => |- [80] => | sebepoznání || ne || ano [81] => |- [82] => | změna vztahů ve třídě || ne || ano [83] => |- [84] => | prostor k vyjádření názoru žáka || ne || ano [85] => |- [86] => | rozvoj komunikačních dovedností || ne || ano [87] => |- [88] => | rozvoj kooperace || ne || ano [89] => |- [90] => | vhodnost nasazení při prezentaci náročné učební látky || ano || ne [91] => |- [92] => | vhodnost nasazení při upevňování učiva a procvičování učiva || ano || někdy ano [93] => |} [94] => ''Upraveno dle Výukové metody v pedagogice (2012)'' [95] => [96] => Jak uvádí Průcha (2009b), klíčovou součástí vyučování je učitelova práce s učivem. Když učitel má didaktické znalosti obsahu, je mu umožněno vybalancovat žákovo porozumění s ohledem na správnost didaktického ztvárnění obsahu vyučování. [97] => [98] => == Reference == [99] => [100] => [101] => == Literatura == [102] => * DOSTÁL, J. ''Učební pomůcky a zásada názornosti''. Olomouc: Votobia, 2008. 40 s. {{ISBN|978-80-7220-310-9}}. [103] => * DOSTÁL, J. ''Výukové programy''. Olomouc: UP, 2011. 67 s. {{ISBN|978-80-244-2782-9}}. [104] => * DOSTÁL, J. ''Internet druhé generace pro učitele''. Olomouc: UP, 2011. 70 s. {{ISBN|978-80-244-2779-9}}. [105] => * PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. ''Pedagogický slovník''. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. {{ISBN|9788073676476}}. [106] => * PRŮCHA, Jan a Tomáš JANÍK. ''Pedagogická encyklopedie''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. {{ISBN|9788073675462}}. [107] => * ZORMANOVÁ, Lucie. ''Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s. {{ISBN|9788024741000}}. [108] => [109] => == Externí odkazy == [110] => * {{Commonscat}} [111] => * {{Wikicitáty|téma=Vyučování}} [112] => * {{Wikicitáty|téma=Výuka}} [113] => * {{Wikislovník|heslo=výuka}} [114] => [115] => {{Autoritní data}} [116] => [117] => [[Kategorie:Studium]] [118] => [[Kategorie:Pedagogika]] [119] => [[Kategorie:Didaktika]] [] => )
good wiki

Výuka

Výuka na Kubě Vyučování je pedagogický proces, v němž vystupují učitel, žák a obsah vzdělávání neboli učivo za účelem splnění výchovně vzdělávacích cílů. Probíhá za nějakých podmínek, kde subjekty vstupují do vzájemných vztahů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Evstafiev-barocoa-school.jpg','znalost','Kategorie:Pedagogika','internet','Heuristika','dialog','monolog','Sociální konstruktivismus','John Dewey','Jan Amos Komenský','Povinná školní docházka','dovednost'

Dialog

Dovednost

Heuristika

Heuristika je metoda hledání řešení problému nebo rozhodování, která vychází z hledání všech možných variant a jejich postupného testování.

Internet

Kategorie:Pedagogika

Monolog

Znalost