Array ( [0] => 15488606 [id] => 15488606 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Včela [uri] => Včela [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Včela [2] => | obrázek = Bee Collecting Pollen 2004-08-14.jpg [3] => | popisek = Včela medonosná [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | řád = [[blanokřídlí]] (Hymenoptera) [9] => | podřád = [[štíhlopasí]] (Apocrita) [10] => | nadčeleď = [[včely]] (Apoidea) [11] => | čeleď = [[včelovití]] (Apidae) [12] => | rod = '''včela''' (''Apis'') [13] => | druhotné dělení = [[Druh|Druhy]] [14] => | podřazené taxony = [15] => * [[Včela medonosná]] (''Apis mellifera'') [16] => * [[Včela východní]] (''Apis cerana'') [17] => * [[Včela celebeská]] (''Apis nigrocincta'') [18] => * [[Včela sundská]] (''Apis koschevnikovi'') [19] => * [[Včela sabašská]] (''Apis nuluensis'') [20] => * [[Včela obrovská]] (''Apis dorsata'') [21] => * [[Včela skalní]] (''Apis laboriosa'') [22] => * [[Včela květná]] (''Apis florea'') [23] => * [[Včela trpasličí]] (''Apis andreniformis'') [24] => }} [25] => {{Různé významy|tento=rodu blanokřídlého hmyzu}} [26] => [27] => '''Včela''' (''Apis'') je rod [[blanokřídlí|blanokřídlého]] hmyzu. Charakteristickým projevem rodu ''včela'' je stavba díla z vosku vyprodukovaného včelí voskovou žlázou. [28] => [29] => == Zařazení rodu včela == [30] => Nadčeleď včely (Apoidea) tvoří celkem sedm čeledí. Z nich šest v sobě zahrnuje samotářské včely druhově velmi rozmanité. Jen na území [[Česko|Česka]] a na [[Slovensko|Slovensku]] žije 609 druhů [[Včely samotářky|včel samotářek]]. Sedmou čeleď představuje čeleď [[včelovití]] (Apidae), do níž patří [[včela medonosná]], [[Čmelák|čmeláci]] a tropické bezžihadlé včely. [31] => [32] => == Evoluce == [33] => První zástupci této hmyzí skupiny se objevují v [[Křída|křídě]], zhruba před 120 miliony lety.{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Bees likely evolved from ancient supercontinent, earlier than suspected [35] => | url = https://phys.org/news/2023-07-bees-evolved-ancient-supercontinent-earlier.html [36] => | datum_přístupu = 2023-08-01 [37] => }} To dokazují i nálezy v barmském [[jantar]]u, staré zhruba 99 milionů let (věk [[cenoman]]).{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení = SOCHA [39] => | jméno = Vladimír [40] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [41] => | titul = Včely a mravenci v éře dinosaurů [42] => | periodikum = OSEL.cz [43] => | rok vydání = 2021 [44] => | měsíc vydání = srpna [45] => | den vydání = 10 [46] => | url = https://www.osel.cz/11880-vcely-a-mravenci-v-ere-dinosauru.html [47] => }} {{cs}} [48] => [49] => == Charakteristika == [50] => * sociální hmyz tvořící trvalá společenstva – včelstva [51] => * staví voskové dílo z vlastního vosku [52] => * shromažďuje zásoby medu, vosku a pylu [53] => * rozhodující opylovač hmyzosnubných rostlin [54] => * rozvinuta schopnost předat informaci o umístění zdroje potravy (tzv. včelí tanec) [55] => [56] => == Podrody == [57] => Rod ''Apis'' je rozdělen do tří podrodů [58] => * ''Apis'' [[Carl Linné|Linnaeus]], 1758 [[sensu stricto]] – stavba několika svislých vedle sebe uložených plástů v temné dutině. Přesto jsou včely schopné pomocí svých tanců na svislých plástech předat informaci o zdroji snůšky. [59] => * ''Megapis'' Ashmead, 1904 – skupina velkých včel (dělnice až 2 cm), která staví výhradně jediný svislý plást o ploše 1 až 2 m2 volně v prostoru obvykle na větvi. Včely tančící na vodorovné či svislé ploše plástu musejí vidět slunce. [60] => * ''Micrapis'' Ashmead, 1904 – drobné včely (dělnice 6–7 mm) stavějí jediný plást v otevřeném prostoru o rozměrech do 0,4 m2, dělnice jsou schopné předat informaci o snůšce při tanci pouze na vodorovné ploše plástu s výhledem na slunce. [61] => [62] => == Druhy a poddruhy == [63] => V systematizaci druhů rodu včela dochází stále k novým objevům. Následující tabulka je určená k rychlé orientaci především v platném českém názvosloví (např.: '''včela indická''' je často užívaný, ale nesprávný, český název pro druh '''včela východní''' (poddruh) '''indická''' (''Apis cerana indica'') . Sloupec „synonyma“ v tabulce označuje latinské ekvivalenty, které nevyhovují [64] => ''[[Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury|Mezinárodním pravidlům zoologické nomenklatury]]'' a nemají se už používat. [65] => [66] => {| class="wikitable" cellpadding="3" [67] => |- [68] => | colspan="3" style="background:#8080c0"|'''podrod VČELY''' ''Apis sensu stricto'' [69] => |- [70] => ! druh [71] => ! poddruh [72] => ! synonyma, poznámky [73] => |- [74] => |[[Včela medonosná|VČELA MEDONOSNÁ]]
''Apis mellifera'' [[Carl Linné|Linnaeus]], [[1758]] [75] => |colspan="2" style="text-align:center"|''poddruhy uvedeny v samostatném článku [[Včela medonosná]]'' [76] => |- [77] => | rowspan="7"|[[Včela východní|VČELA VÝCHODNÍ]]
''Apis cerana'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1793]] [78] => | VÝCHODNÍ
''cerana'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1793]] [79] => | ''sinensis'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1865]]
''usuriensis'' Goetze, [[1964]] [80] => |- [81] => | INDICKÁ
''indica'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1798]] [82] => | ''Apis socialis'' [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1804]]
''peroni'' [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1804]]
''gronovii'' Guillou, [[1841]]
''perrottetii'' [[Félix Édouard Guérin-Méneville|Guérin-Méneville]], [[1844]]
''delessertii'' [[Félix Édouard Guérin-Méneville|Guérin-Méneville]], [[1844]]
''philippina'' Skorikov, [[1929]]
''gandhiana'' Muttoo, [[1951]]
''samarensis'' Maa, [[1953]] [83] => |- [84] => | JAPONSKÁ
''japonica'' Radoszkowski, [[1877]] [85] => | [86] => |- [87] => |JÁVSKÁ
''javana'' Enderlein, [[1906]] [88] => | [89] => |- [90] => |SUMATRANSKÁ
''johni'' Skorikov, [[1929]] [91] => | ''leiftincki'' Maa [[1953]] [92] => |- [93] => | TIBETSKÁ
''skorikovi'' Engel, [[1999]] [94] => | ''skorikovi'' Maa, [[1944]]
''himalaya'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1991]] [95] => |- [96] => | ČÍNSKÁ
''heimifeng'' Engel, [[1999]] [97] => | [98] => |- [99] => | [[Včela celebeská|VČELA CELEBESKÁ]]
''Apis nigrocincta'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1861]] [100] => | [101] => | ''marginella'' Maa, [[1953]] [102] => |- [103] => | [[Včela sundská|VČELA SUNDSKÁ]]
''Apis koschevnikovi'' Enderlein, [[1906]] [104] => | [105] => | ''autorství uváděné jako'' "Buttel-Reepen, [[1906]]" ''je nesprávné''
''vechti'' Maa, [[1953]]
''vechti linda'' Maa, [[1953]] [106] => |- [107] => | [[Včela sabašská|VČELA SABAŠSKÁ]]
''Apis nuluensi'' Tingek, Koeniger & Koeniger, [[1996]] [108] => | [109] => | [110] => |- [111] => | colspan="3" style="background:#8080c0"|'''podrod VELKÉ VČELY''' ''Megapis'' [112] => |- [113] => ! druh [114] => ! poddruh [115] => ! synonyma, poznámky [116] => |- [117] => | rowspan="3"|[[Včela obrovská|VČELA OBROVSKÁ]]
''Apis dorsata'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1798]] [118] => | OBROVSKÁ
''dorsata'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1798]] [119] => | ''nigripennis'' [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1804]]
''bicolor'' [[Johann Christoph Friedrich Klug|Klug]], [[1807]]
''testacea'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1858]] [120] => |- [121] => | SULAWESKÁ
''bringhami'' Cockerell, [[1906]] [122] => | ''zonata'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1856]] [123] => |- [124] => | FILIPINSKÁ
''breviligula'' Maa, [[1953]] [125] => | [126] => |- [127] => | [[Včela skalní|VČELA SKALNÍ]]
''Apis laboriosa'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1871]] [128] => | [129] => | ''binghami sladeni'' Cockerell, [[1914]]
''himalayana'' Maa, [[1944]] [130] => |- [131] => | colspan="3" style="background:#8080c0"|'''podrod MALÉ VČELY''' ''Micrapis'' [132] => |- [133] => ! druh [134] => ! poddruh [135] => ! synonyma, poznámky [136] => |- [137] => | [[Včela květná|VČELA KVĚTNÁ]]
''Apis florea'' [[Johan Christian Fabricius|Fabricius]], [[1787]] [138] => | [139] => |''semirufa'' [[Johann Centurius Hoffmannsegg|Hoffmannsegg]], [[1818]]
''lobata'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1854]]
''testacea'' [[Charles Thomas Bingham|Bingham]], [[1898]]
''nursei'' Cockerell, [[1911]]
''nasicana'' Cockerell [[1911]] [140] => |- [141] => | [[Včela trpasličí|VČELA TRPASLIČÍ]]
''Apis andreniformis'' [[Frederick Smith|Smith]], [[1858]] [142] => | [143] => | [144] => |} [145] => [146] => == Včely v historii == [147] => V období [[středověk]]u byly včely medonosné obecně uznávané jako užitečný druh hmyzu, existovaly ale i výjimky. Někteří lidé například věřili, že se rodí z mršin uhynulých zvířat nebo z mušek, které na tyto mršiny sedají. Objevila se také kuriózní myšlenka, že včely jsou ve skutečnosti nejmenší druhy [[Ptáci|ptáků]].https://www.stoplusjednicka.cz/stredoveke-omyly-o-zviratech-petice-nepochopenych-zivocichu [148] => [149] => == Odkazy == [150] => [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Literatura === [155] => * {{Citace periodika [156] => | příjmení = Ing. Přidal, Ph.D. [157] => | jméno = Antonín [158] => | autor = [159] => | odkaz na autora = [160] => | spoluautoři = [161] => | titul = Nejen naše včela medonosná, ale i jiné… [162] => | periodikum = Včelařství, časopis ČSV [163] => | odkaz na periodikum = [164] => | rok = 2004 [165] => | měsíc = [166] => | ročník = 57 [167] => | číslo = 4 [168] => | strany = 88–93 [169] => | url = [170] => | issn = 0042-2924 [171] => }} [172] => [173] => * {{Citace monografie [174] => | příjmení = Ing. Přidal, Ph.D. [175] => | jméno = Antonín [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Včely ve třetím tisíciletí [178] => | vydavatel = Výzkumný ústav včelařský [179] => | místo = Dol [180] => | rok = 2008 [181] => | isbn = 978-80-87196-00-7 [182] => | kapitola = Podrody rodu ''Apis'' a jejich srovnávací bionomie [183] => | strany = 52–53 [184] => | jazyk = [185] => }} [186] => [187] => === Související články === [188] => * [[Eusocialita]] [189] => * [[Včelařství]] [190] => [191] => === Externí odkazy === [192] => * [https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/brtnictvi-vcelar-dutiny-archaicke-vcelarstvi-milan-motyka-mosty-u-jablunkova.A190703_487291_ostrava-zpravy_jaga Včelař se v lese věnuje brtnictví: chová včely v dutinách stromů (iDnes 6. července 2019)] [193] => * [https://www.vcelkysamotarky.cz/druhy-vcelek-samotarek/ Včelky samotářky] [194] => * [https://www.stoplusjednicka.cz/denik-fotoreporterky-hmyzu-ostra-kusadla-starostlive-vceli-samotarky Veronika Souralová. Deník fotoreportérky hmyzu: Ostrá kusadla starostlivé včelí samotářky (10.01.2020)] [195] => * {{Commonscat|Apis (insect)}} [196] => * {{Wikicitáty|téma=Včela}} [197] => * {{Wikislovník|heslo=včela}} [198] => * {{Wikidruhy|taxon=Apis}} [199] => [200] => {{Taxonbar|from=Q102857}} [201] => {{Autoritní data}} [202] => {{Portály|Biologie|Entomologie|Včelařství}} [203] => [204] => [[Kategorie:Včelařství]] [205] => [[Kategorie:Včelovití]] [206] => [[Kategorie:Jedovatí bezobratlí]] [] => )
good wiki

Včela

Včela (Apis) je rod blanokřídlého hmyzu. Charakteristickým projevem rodu včela je stavba díla z vosku vyprodukovaného včelí voskovou žlázou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Johan Christian Fabricius','Včela východní','1793','Frederick Smith','1953','1798','1906','Včela medonosná','Včela obrovská','Pierre André Latreille','1804','včelovití'

1793

1798

1804

1906

1953

Včelovití