Array ( [0] => 15480449 [id] => 15480449 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Věda [uri] => Věda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Věda''' jako celek je systematický způsob [[Racionalita|racionálního]] a [[Empirismus|empirického]] [[poznání|poznávání]] [[skutečnost]]i zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti [[predikce]] a aplikace (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání jsou objekty a procesy reálného světa. Základní dělení reálného světa pro účely poznání je na živý a neživý. Tak předmětem zkoumání jsou např. procesy ve [[vesmír]]u, vlastnosti a vztahy [[mikročástice|mikročástic]] hmoty, procesy [[myšlení]] nebo procesy a vztahy v lidské společnosti. Do vědy zahrnujeme i [[abstraktní]] [[exaktní]] svět vytvořený lidským intelektem: [[matematika]], [[formální logiky]], [[geometrie]] a další. Vztah obou těchto světů je ten, že za jistých podmínek (viz dále Věda exaktní a neexaktní) může být reálný svět [[model]]ován exaktním světem, jinými slovy věda matematizována. [1] => [2] => Vědou se často rozumějí i [[Vědní obor|jednotlivé vědní obory]] obvykle charakterizované svou [[Vědecká metoda|metodou]] a předmětem (oblastí zkoumání). Výsledky věd mohou sloužit i k různým aplikacím, například technickým, společenským, ekonomickým, pedagogickým nebo válečným. Nové poznatky ve vědě jsou rozvíjeny [[výzkum|výzkumem]] vědců. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Slovo věda převzali obrozenci z polštiny a souvisí se slovesem věděti, které má ve všech slovanských jazycích i řadu odvozenin. V češtině například vědomí, dověděti se, vědma atd. Staročeský présens je ''vědě'' a později ''vjem''. Podle prof. Machka je nejstarší tvar ''voidém'', který souvisí s ''veid'' a viděti.V.Machek, ''Etymologický slovník'', str. 680n. [6] => [7] => == Definice vědy == [8] => Věda je propracované a obecné empirické a rozumové [[poznání|poznávání]] vycházející z [[pozorování]], rozvažování nebo [[experiment]]u.Durozoi – Roussel, ''Filozofický slovník'', str. 313. [9] => [10] => Věda je systém metodicky podložených, objektivních vět o určité předmětné oblasti. Předmětem může přitom být každý [[fakt]] uchopitelný buďto bezprostředně, anebo pomocí [[instrument]]álních, pomocných prostředků.''Filosofický slovník Universum'', str. 340. [11] => [12] => === Další definice === [13] => Nepřetržitý proces lidského poznávání [[příroda|přírody]], společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Na rozdíl od běžného poznávání jde ve vědě o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě [[abstrakce|abstraktního]] myšlení a teoretické činnosti. [14] => [15] => V širokém smyslu nepřetržitý společensky podmíněný proces systematického racionálního poznávání [[příroda|přírody]], [[společnost]]i a [[myšlení]], při němž vzniká stále bohatší a přesnější odraz [[objektivní realita|objektivní reality]] ve [[vědomí]]. Věda také znamená stále hlubší chápání a pronikání od povrchových jevů k jejich [[Příčina|příčinám]], což umožňuje stále rozsáhlejší využívání a ovládání přírodních i společenských procesů a stále účinnější praktické přetváření světa člověkem. Její výsledky jsou i nenahraditelnou kulturní hodnotou. [16] => [17] => V evropském novověku se věda rozdělila na jednotlivé vědy, když se už v pozdním starověku začala oddělovat od [[filozofie]], podobně jako se řecká filozofie kdysi oddělila od [[mytologie]] a [[náboženství]]. Na rozdíl od [[umění]], jež si osvojuje pouze určité aspekty reality, spjaté s životem člověka obraznou formou s emocionálním zaměřením, činí věda předmětem své poznávací výzkumné činnosti veškerou skutečnost a své poznatky formuluje v logické podobě [[pojem|pojmů]], [[hypotéza|hypotéz]], [[teorie|teorií]] a [[Vědecký zákon|zákonů]], při čemž se snaží řídit požadavkem objektivity čili nestranného zkoumání "podle věci samé" (Platón). Zahrnuje [[axiom]]atické vědy (matematika, logika, právo), převážně empirické nauky o hmotě, vesmíru a přírodě a vědy o společnosti, včetně její minulosti a kultury. [18] => [19] => Někteří autoři zahrnují do vědy také filozofii jako [[racionalita|racionální]], soustavnou a kritickou reflexi vědomí a poznávání (epistemologie), kdežto jiní ji z historických i metodologických důvodů od speciálních věd odlišují.Např. [[Martin Heidegger]], ''Co je filosofie?'' Vědy charakterizují [[teorie]] a hypotézy, [[metoda|metody]], [[metodologie]] a techniky. V oblasti empirických věd se rozlišuje [[výzkum]] základní a aplikovaný, jímž se zabývají diferencované skupiny věd technických, zemědělských i lékařských. Z půdy filozofie jako svého základu se speciální vědy historicky vyvinuly a zůstávají s ní v té, či jiné podobě spojeny.Jan Sokol, ''Malá filosofie člověka'', Praha 2010, kap. Věda.''Stručný filosofický slovník'', Svoboda 1966, str. 472n. [20] => [21] => == Dějiny vědy == [22] => {{Podrobně|Dějiny vědy}} [23] => === Starověk === [24] => V samých počátcích filozofie jako racionálního a soustavného poznávání ustavili [[Platón]] a [[Aristotelés]] dvě silné tradice, které západní vědu trvale ovlivňují. Platón vychází z [[Pythagoreismus|pythagorejské]] tradice a rozlišuje pět matematických „umění“ – aritmetiku, geometrii plochy, geometrii těles, [[astronomie|astronomii]] a harmonii, které umožňují bezpečné a trvalé poznání neměnných, protože nehmotných skutečností (ve starověku se hvězdy nepovažovaly za hmotné). Pod vlivem [[Sókratés|Sókratovým]] se ale obrací ke zkoumání člověka a společnosti. [25] => [26] => Aristotelés odmítl platónskou koncepci jednotné nejvyšší vědy, ze které by plynuly základy jednotlivých věd. Podle Aristotela je nutné zkoumat každou oblast zkušenosti jinak, „podle ní samé“, a to především pozorováním, a podle toho ustavovat různé vědy. Vědy, které zkoumají přírodu, je třeba systematicky uspořádat, ale nemá smysl hledat jednotný (např. geometrický) princip, z něhož by vycházely. Jejich společným základem nicméně zůstává jednak [[metafyzika]] jako nauka o [[bytí]] a [[Jsoucno|jsoucnech]] včetně základních [[Kategorie|kategorií]], jednak [[logika]], která zkoumá zásady správného myšlení, usuzování a argumentace. [27] => [28] => === Středověk === [29] => Na Aristotela ve [[13. století]] navázal [[Tomáš Akvinský]], který se pokusil jeho metafyziku spojit s křesťanským učením o Bohu jako stvořiteli a zákonodárci světa. V téže době začíná racionální zkoumání přírodních jevů, například geometrické [[Optika|optiky]] ([[Roger Bacon]]), a to na spíše platónském základě. [[Realismus a nominalismus|Nominalisté]] 14. století podobně zkoumají např. [[pohyb]] a tíži a snaží se je matematicky vyjádřit. Tento směr významně obohatil [[Mikuláš Kusánský]], který k tomu navrhl použít běžný praktický a empirický postup [[váhy|vážení]] a [[měření]].Mikuláš Kusánský, Soukromník o pokusech s váhami. In: Pavel Flos, ''Mikuláš Kusánský''. Praha 2001. [30] => [31] => Renesanční věda je převážně [[racionalismus|racionalistická]] a platónská, protože skutečnost lze podle ní pochopit jen na základě matematiky, přesných poměrů a geometrických tvarů ([[Mikuláš Koperník]], [[Galileo Galilei]], [[Johannes Kepler]] aj.) [[René Descartes]] a [[Francis Bacon]] nahlédli možnosti aplikované vědy jako prostředku k ovládnutí světa a jeho sil. Přesto se současně rozvíjí i vědecké pozorování a [[experiment]] ([[Tycho Brahe]], [[William Harvey]], [[Evangelista Torricelli]], [[Christiaan Huygens]] aj.), což vede k novým aplikacím vědy. [32] => [33] => === Novověk === [34] => Platónskou vědu v 18. století reprezentuje např. [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] nebo [[Isaac Newton]], kdežto z aristotelské inspirace vychází popisná přírodověda ([[Carl Linné|Karl von Linné]]) nebo [[archeologie]]. [[Osvícenství]] žije v naději na definitivní poznání zákonitostí světa ([[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|encyklopedisté]]) a racionální uspořádání lidských záležitostí na tomto základě a [[Giambattista Vico]] předkládá myšlenku společenského vývoje. Pojetí vědy významně ovlivnil [[Immanuel Kant]], který odmítl celou metafyziku, protože přesahuje možnosti čistého rozumu a nedovede rozřešit ani jeho základní [[aporie]]. Věda se má nadále zabývat přírodou jako „říší nutnosti“, která se řídí přesnými zákony, kdežto filozofie k tomu má přispívat zkoumáním možností a mezí rozumového poznání ([[epistemologie]]). [35] => [36] => V 19. století se věda stává základem vzdělávání a definitivně se dělí na jednotlivé vědy ([[Auguste Comte]]). Neobyčejný rozvoj [[Empirie|empirických]] věd nachází praktické uplatnění v technice a v hospodářství (aplikované vědy) a ve fyzice se objevují [[Stochastika|stochastické]] metody ([[termodynamika]]). Řada věd tak opouští představu přísně [[Determinismus|deterministické]], zákonité skutečnosti a jak se oblast vědeckého zkoumání rozšiřuje na živou přírodu, objevuje se myšlenka [[evoluce]] ([[Charles Darwin]]). Technické aplikace vědy vedou k velkým úspěchům a vrcholí vynálezem atomové bomby. Současně se ve vědě vynořuje nová myšlenka uspořádání a [[informace]], která se vzápětí technicky realizuje. Od poloviny 20. století se do čela věd dostávají vědy o živé přírodě a současně se komplex hospodářství, vědy a techniky stává terčem [[Environmentalismus|environmentalistické]] i společenské kritiky. Postmoderní proud se snaží rehabilitovat předvědecké a neracionální postupy poznávání i např. léčení. [37] => [38] => Od poloviny 20. století se dějiny vědy staly samostatným akademickým oborem s vlastní metodologií. Pro studium dějin novověké vědy navrhl [[Thomas Samuel Kuhn|T. S. Kuhn]] novou teorii, podle níž se střídají období kumulace poznatků a [[Vědecká revoluce|vědecké revoluce]], kdy se zásadně mění [[paradigma]] vědy. [39] => [40] => == Věda exaktní a neexaktní == [41] => Věda stojí na dvou pilířích, na [[poznání]] reálného světa a na záznamu poznaného, a tak možnosti archivace a sdělování poznaného. Reálný svět je nedozírně rozsáhlý a hluboký, avšak získané poznatky (kognitivní model dané části reálného světa) mohou obsahovat pouze konečné množství [[informace]]. Musí tedy existovat filtr poznání, provádějící selekci a tak redukci množství informace. [42] => [43] => Příroda obdařila člověka filtrem poznání, jímž je [[vágnost]] (neurčitost, mlhavost, rozmazanost) B. Russell: Vagueness (The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, pp. 84--92.) . Veškeré informace (znalosti) získané přirozeným lidským poznáním nemohou být tedy jiné než vágní. O vágních znalostech nelze vypovídat jinak než vágně. Vágnost vnesená do znalostí přirozeným filtrem poznání je vnitropsychická, říkáme jí vnitřní vágnost, a pro druhého člověka je utajená, může jí jen odhadovat. Jistou část svých znalostí je člověk schopen sdělovat, a vágnost uchopitelnou (vnějším) sdělovacím jazykem nazýváme vágnost vnější. Vágnost ve sdělení má, mimo jiné, funkci, kterou je vyladění – '''optimalizace přesnosti sdělení''' – nejmenší ztráta informace. Optimalizace přesnosti sdělení ''adekvátní vágností'' říká: '''Sdělení má mít stejnou vágnost, jakou má informace získaná poznáním. ''' Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování. Slaboproudý obzor. Roč. 68 (2013), č. 1., str. 7 – 11. '' . Vysvětlení: Vnáší-li sdělující do sdělení větší vágnost, než odpovídá jeho poznání (zdroji informace), šidí příjemce o informaci. Na druhou stranu, zmenšuje-li vágnost sdělení oproti vágnosti svého poznání, „vymýšlí si“ a znehodnocuje předávanou informaci. Použitý jazyk je tedy, co se vágnosti týče, ''svázán s poznáním'', jinak řečeno, poznání vyžaduje pro sdělení (zápis) poznaného adekvátní jazyk. Potřebná vágnost přirozeného jazyka je především ve vágní (a též emocionální a subjektivní) interpretaci (tj. přiřazení významu) jeho jazykových konstrukcí – výrazů (slov, vět), které říkáme [[konotace]]. [44] => [45] => Nejrůznější vědecké postupy mají za cíl zkvalitňovat důvěryhodnost a přesnost získaných vědeckých poznatků. Pro jejich záznam je však třeba budovat přesnější jazyk, s menší (vnitřní) vágností sdělení, než je běžné v denním životě. Křemen, J.: ''Modely a systémy'' ACADEMIA, Praha 2007. Slouží k tomu účelově (oborově) budovaná názvosloví umožňující přesněji popsat zkoumanou realitu a získané znalosti o ní. Lidé vzdělaní v příslušném oboru znají názvoslovné pojmy s malou vnitřní vágností, tedy dost přesně vědí, co jednotlivé pojmy znamenají. Základní pojmy jsou tvořeny na základě konsensu, odvozené z nich pak definicí. Malá vnitřní vágnost (každý v oboru vzdělaný člověk dobře chápe významy pojmů, tedy konotace se blíží exaktní interpretaci – viz [[Sémantický diferenciál]]) takto budovaného odborného jazyka poskytuje přesnější sdělování, dohady o významu slov a vět téměř odpadají. Je to ale stále ještě věda založená na přirozeném lidském poznání a na přirozeném jazyce, i když zpřesněném (odborném). [46] => [47] => Z výše uvedené ''optimalizace přesnosti sdělení'' plyne, že požadujeme-li odbourat vnitřní vágnost ve sdělení ''zcela'' (anulovat ji), pak ovšem musí být nejprve ''zcela'' odbourána v poznání (zdroji informace). Znamená to, že se musíme vyhnout vzniku vnitřní vágnosti, tedy zvolit jiný filtr poznání, než je vágnost. Tím přecházíme z přirozeného lidského světa, do světa umělého. Říkáme mu svět [[exaktní]], a vysvětlíme proč. U přirozeného jazyka nelze zcela odstranit (anulovat) vnitřní vágnost, lze však vybudovat umělé [[formální jazyk]]y (matematika, formální logiky, programovací jazyky), které mají vnitřní vágnost konotace nulovou (tak mají exaktní interpretaci) a jinou mít z principu nemohou. Tato vlastnost (exaktní interpretace) je však vykoupena restrikcí (zúžením ve srovnání s přirozeným jazykem) aplikovatelnosti (vyjadřovací síly viz [[Reprezentace znalostí]]) formálního jazyka, a to pouze na entity exaktního světa, jen o těch může vypovídat, reprezentovat je. A nyní slíbené vysvětlení. Jazyky s nulovou vnitřní vágností konotace, tedy významu svých jazykových konstrukcí, mají tu vlastnost, že veškeré tyto konstrukce jsou každým patřičně vzdělaným člověkem, chápány s naprosto přesným, tedy '''exaktním''' významem. To je důvod, proč jsou součástí exaktního světa. Máme tedy jazyk, který je schopen zapisovat ([[reprezentace|reprezentovat]]) znalosti s nulovou vnitřní vágností. Ty však nejdříve musí být získány odpovídajícím poznáním, poskytujícím znalosti rovněž s nulovou vnitřní vágností, tedy rovněž z exaktního světa, neboť jedině tak je formální jazyk schopen je reprezentovat (popisovat). A již je zřejmé, že jsme na cestě zrodu vědecké metody tvořící vědu náležející do exaktního světa, tedy rodí se [[exaktní věda]]. Ještě je třeba vysvětlit, jak uskutečnit exaktní poznání, tedy poznání, kdy znalosti získané z reálného světa jsou součástí exaktního světa. Zázračný most mezi reálným a exaktním světem, který to umožňuje, se jmenuje [[veličina]] (např. intenzita elektrického pole, rychlost, koncentrace kyseliny dusičné, atp.). Je společná oběma zmíněným světům, neboť v exaktním světě je exaktně vytyčena (každý vědoucí člověk bez nejmenších pochyb ví, co znamená, tedy jaký má význam), a v reálném světě je elementární měřitelnou sondou do něho, a tak jeho elementárním měřitelným zástupcem. Je elementárním stavebním kamenem exaktní vědy. A jak je to s tím umělým filtrem, který umožňuje vyhnout se vnitřní vágnosti? Pro každý problém reálného světa, který má být uchopen exaktní vědou, je třeba zvolit skupinu vhodných veličin, nalézt přírodní zákonitosti, které v reálném světě mezi nimi platí, a ty popsat matematickým jazykem. Dostáváme tak matematický znalostní (kognitivní) model dané části reálného světa. Skupina vybraných veličin tvoří diskrétní Newtonův filtr (síto), kterým se na danou část reálného světa díváme. Tak je v exaktní vědě daná část reálného světa zastoupena skupinou vhodně zvolených veličin a matematicky (programovacím jazykem) popsanými vztahy mezi nimi (přesněji mezi jejich jmény – symboly je označujícími). I exaktní věda musí mít nástroj, kterým může popsat neurčitost získaných výsledků – znalostí, ať už z nutnosti, či z potřeby opustit přílišnou přesnost. Jelikož vnitřní vágnost to být nemůže (nesmí), může použít pouze jazykově uchopitelnou nejistotu (vnější vágnost), a pro ten účel je k dispozici popis [[fuzzy logika|fuzzy]] nebo stochastickými hodnotami veličin, a fuzzy či stochastickými vztahy mezi veličinami. [48] => [49] => Rozdíl mezi neexaktními vědami (říkáme jim popisné) a exaktními, je tedy ten, že prvé užívají přirozené lidské poznání (s filtrem vágnosti) a zpřesněný přirozený jazyk, a exaktní vědy používají Newtonův diskrétní filtr poznání, tedy umělé poznání založené na použití veličin a umělého formálního jazyka. Umělý formální jazyk přináší exaktní vědě ještě navíc silný nástroj, kterým je formální odvozování ([[inference]]) známé z matematiky, viz výklad a ''Příklad inference ve formálním systému'' na [[Exaktní věda]]. Exaktní věda poskytuje nejdůvěryhodnější znalosti. Jistě je možno nastolit otázku, zda veškerá věda může být přetvořena na exaktní vědu. Odpověď je nemůže. Podmínkou pro ustavení exaktní vědy je nalezení vhodných veličin, a to lze jen pro nepatrnou část reálného světa a pro specifické pohledy na něj. Druhou podmínkou je exaktní interpretace pro jakýkoli umělý formální jazyk, což je velice omezující podmínka. Jinak řečeno, filtr vágnosti umožňuje vágně znát mnohé, diskrétní filtr umožňuje exaktně znát nemnohé. To z reálného světa, co umíme poznat exaktní vědou, tedy zavést veličiny a rozpoznané přírodní zákonitosti mezi nimi zapsat umělým formálním jazykem (matematika, formální logiky, programovací jazyky), a tak převést do exaktního světa, jsme schopni modelovat na počítači. Jinými slovy, počítačem lze modelovat pouze exaktní svět, a tomu je třeba porozumět, pokud uvažujeme, co lze s jeho pomocí modelovat, a co nikoli. Týká se to zejména úvah a výhledů v oboru [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. [50] => [51] => Výše ukázané nástroje vědy exaktní a neexaktní jsou obecné principy a různé vědní obory je používají v kombinaci oba. Mají tak své části exaktní a neexaktní. Ryze exaktní vědy, jako teoretická fyzika či matematika, používají přirozený jazyk v úloze [[metajazyk]]a, viz [[jazyk (lingvistika)]]. [52] => [53] => == Dělení vědy == [54] => Od počátku 19. století se věda dělí na jednotlivé [[vědní obor]]y. Ty se podle A. Comta navzájem liší [[předmět (filozofie)|předmětem]] nebo [[metoda|metodou]]. [55] => [56] => Podle jejich účelu a stupně obecnosti se vědní obory dělí na teoretické čili čisté a aplikované. [[Novokanstovství|Novokantovci]] dělili vědní obory na nomotetické (formulující obecné zákonitosti; např. fyzika, chemie) a idiografické (popisné; např. botanika, historie). [57] => Filozofie se chápe buď jako metodicko-kritický základ věd ([[epistemologie]]), nebo jako integrace výsledků speciálních věd ([[teorie vědy]]), případně se za vědu vůbec nepokládá ([[Martin Heidegger]]). Věda jako jediný celek zůstává nedostižným ideálem (viz [[filozofie vědy]]) [58] => [59] => === Dělení podle předmětu zkoumání === [60] => Předmětem studia různých vědních oborů mohou být např.: [61] => * čisté kvantitativní a prostorové vztahy (např. [[matematika]], [[geometrie]]), [62] => * živá a neživá [[příroda]] (empirické či [[přírodní vědy]]) [63] => * člověk ([[antropologie]], [[humanitní vědy]], [[Duchovní věda|duchovní vědy]]) [64] => * jevy společenského života ([[Historiografie|historická věda]], [[filologie]], [[sociologie]], [[politologie]] aj.) [65] => [66] => === Dělení podle metody vědy === [67] => Každý vědní obor si pro výzkum předmětné oblasti vytváří své [[metoda|metody]] nebo je přejímá z jiných věd. K metodice věd zásadně patří: [68] => * definice předpokladů či [[axiom]]ů, [69] => * vytváření [[Hypotéza|hypotéz]] a [[Teorie|teorií]], [70] => * stanovení stupně jistoty či pravděpodobnosti, která se těmto výpovědím připisuje. [71] => Pokud jsou výsledky, případně metody jedné vědy aplikovány druhou vědou, označujeme je jako pomocné vědy. Základními metodami věd je vědecké [[pozorování]], [[analýza]], [[syntéza]], [[logická indukce]], [[dedukce]], deskripce a komparace. [72] => [73] => == Systém věd == [74] => Po rozdělení vědy do jednotlivých věd počátkem 19. století vznikla potřeba tyto vědy uspořádat a uvést do vzájemných vztahů. Této otázce se věnovala řada filozofů (mezi nimi také [[Bernard Bolzano]]), prakticky se prosadil systém, který navrhl A. Comte a upravil jeho žák [[Victor Cousin]]. Tento systém pak určil jak členění školního vzdělávání do předmětů, tak členění [[Vysoká škola|vysokých škol]] a [[Fakulta|fakult]] i vědeckých akademií. S dalším rozvojem věd byl pak neustále upravován a rozšiřován a v současnosti nemá příliš velký praktický význam. Vzdělávací a vědecké instituce používají jednodušší členění, například [[Akademie věd České republiky]]: [75] => * vědy o neživé přírodě [76] => * vědy o živé přírodě [77] => * humanitní a společenské vědy.[http://www.cas.cz/ Česká akademie věd] [78] => Nebo [[Grantová agentura České republiky]]: [79] => # technické vědy [80] => # vědy o neživé přírodě [81] => # lékařské a biologické vědy [82] => # společenské a humanitní vědy [83] => # zemědělské a biologicko-environmentální vědy.{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = Oborové komise [85] => | url = https://gacr.cz/o-ga-cr/poradni-organy/oborove-komise/ [86] => | vydavatel = [[Grantová agentura České republiky]] [87] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [88] => }} [89] => [90] => Není možné sestavit jediný systém jednoznačného členění věd, lze se však setkat např. s následujícím členěním:{{Doplňte zdroj}} [91] => [92] => * '''[[formální vědy]]''' — týkající se základů vědy [93] => ** [[filozofie]] — často je vyčleňována mimo systém vlastních věd [94] => ** [[logika]] — zkoumá způsoby vyvozování závěrů, používaného všemi vědami [95] => ** [[matematika]] — zkoumá obecné struktury a [[kvantita|kvantitu]], je jazykem exaktních věd [96] => [97] => * '''[[reálné vědy]]''' — tematické a metodické. [98] => ** '''[[přírodní vědy]]''' — empirické (exaktní), např.: [99] => *** [[astronomie]] [100] => *** [[biologie]] [101] => *** [[fyzika]] [102] => *** [[chemie]] [103] => *** [[vědy o Zemi]] [104] => ** '''[[Společenské vědy|sociální vědy]]''' (společenské) — na pomezí přírodních a humanitních věd, např.: [105] => *** [[ekonomie]] ([[Národohospodářství|národní hospodářství]]) [106] => *** [[psychologie]] [107] => *** [[religionistika]] [108] => *** [[sociologie]]. [109] => ** '''[[humanitní vědy]]''' — např.: [110] => *** [[etnologie]] [111] => *** [[filologie]] [112] => *** [[historiografie]] (dějepis), [[dějiny]]. [113] => *** [[jurisprudence]] — studuje [[právo]]. [114] => *** [[kulturologie]] [115] => *** [[lingvistika]] [116] => *** [[muzikologie]] [117] => *** [[politologie]] [118] => *** [[teologie]] [119] => [120] => V současnosti roste význam tzv. '''[[Interdisciplinární oblasti|mezioborových disciplín]]''', jako jsou např.: [121] => * [[antropologie]] — zasahuje do přírodních i sociálních věd [122] => * [[geografie]] — zasahuje do přírodních i sociálních věd [123] => * [[kognitivní věda]] — zasahuje do všech tří hlavních oblastí výše uvedeného systému – do formálních, přírodních i humanitních věd. [124] => [125] => '''[[Aplikované vědy]]''' představují praktické využití a uplatnění jedné nebo několika výše zmíněných věd. Patří mezi ně například: [126] => * [[technika|technické vědy]] (např. [[strojnictví]], [[informatika]]) [127] => * [[lékařství|lékařské]] a [[veterinární lékařství|veterinární]] vědy (někdy řazené mezi přírodní) [128] => * [[zemědělství|zemědělské vědy]] (např. [[agronomie]]) [129] => [130] => == Teorie vědy == [131] => [[Teorie vědy]] je filozofická disciplína, která se zabývá podmínkami a možnostmi vědy, kritikou jejích postupů, modelů a předpokladů. Mezi významné autory patří například [[Thomas Samuel Kuhn]], [[Karl Popper|Karl Raimund Popper]], [[Paul Karl Feyerabend]], [[Bruno Latour]], [[Imre Lakatos]] a další. [132] => [133] => == Vědecké instituce == [134] => Vědecký výzkum, zejména v přírodních a lékařských vědách vyžaduje nákladné zařízení a velké týmy vědců.{{doplňte zdroj}} Od 19. století tak vznikaly nejprve na univerzitách, později i při vědeckých akademiích a průmyslových podnicích vědecké a výzkumné ústavy s trvalými zaměstnanci, budovami atd. K vědecké činnosti nutně patří i odborné časopisy a vydavatelství. [135] => [136] => Státy vědu podporují jednak přímo či ''institucionálně'', na veřejných vysokých školách a ve státních ústavech, jednak ''projektově'' prostřednictvím [[grantová agentura|grantových agentur]], kde o hodnocení a přidělování podpor rozhodují vědci sami. V ČR působí celá řada veřejných grantových agentur při vládě, některých ministerstvech, Akademii věd a velkých vysokých školách. Také Evropská unie má své systémy podpory vědy.http://www.esf.org/ [137] => [138] => ==Financování vědy== [139] => Výdaje na výzkum podle typu výzkumu jako podíl na HDP pro jednotlivé země jsou uvedeny v následující tabulce. [140] => {| class="wikitable sortable mw-collapsible mw-collapsed" [141] => |- [142] => ! rowspan="2" |Stát [143] => ! colspan="4" |Podíl výdajů na HDP podle typu vědy (%), 2018[https://www.unesco.org/reports/science/2021/en/statistics, Research input and output worldwide, various years since 2014, Statistical Annex, by country, Table B1: Research expenditure as a share of GDP and in purchasing power parity dollars (PPP$), 2015–2018, year 2018] [144] => |- [145] => ! data-sort-type="number" | Základní [146] => ! data-sort-type="number" | Aplikovaná [147] => ! data-sort-type="number" | Vývoj [148] => |- [149] => | [[Alžírsko]] || 0,01 || 0,27 || 0,02 [150] => |- [151] => | [[Argentina]] || 0,14 || 0,27 || 0,12 [152] => |- [153] => | [[Belgie]] || 0,30 || 1,24 || 1,16 [154] => |- [155] => | [[Bulharsko]] || 0,08 || 0,47 || 0,20 [156] => |- [157] => | [[Chile]] || 0,10 || 0,14 || 0,08 [158] => |- [159] => | [[Čína]] || 0,12 || 0,24 || 1,82 [160] => |- [161] => | [[Chorvatsko]] || 0,33 || 0,28 || 0,25 [162] => |- [163] => | [[Česko]] || 0,50 || 0,77 || 0,66 [164] => |- [165] => | [[Dánsko]] || 0,56 || 0,95 || 1,54 [166] => |- [167] => | [[Estonsko]] || 0,35 || 0,28 || 0,66 [168] => |- [169] => | [[Francie]] || 0,50 || 0,92 || 0,78 [170] => |- [171] => | [[Island]] || 0,43 || 0,95 || 0,66 [172] => |- [173] => | [[Indie]] || 0,10 || 0,15 || 0,13 [174] => |- [175] => | [[Irsko]] || 0,22 || 0,42 || 0,55 [176] => |- [177] => | [[Itálie]] || 0,31 || 0,58 || 0,49 [178] => |- [179] => | [[Izrael]] || 0,52 || 0,51 || 3,93 [180] => |- [181] => | [[Japonsko]] || 0,41 || 0,62 || 2,10 [182] => |- [183] => | [[Jihoafrická republika]] || 0,22 || 0,44 || 0,17 [184] => |- [185] => | [[Jižní Korea]] || 0,68 || 1,06 || 3,07 [186] => |- [187] => | [[Kazachstán]] || 0,02 || 0,07 || 0,03 [188] => |- [189] => | [[Kostarika]] || 0,10 || 0,07 || 0,02 [190] => |- [191] => | [[Kuvajt]] || 0,00 || 0,06 || 0,00 [192] => |- [193] => | [[Kypr]] || 0,08 || 0,30 || 0,18 [194] => |- [195] => | [[Lotyšsko]] || 0,16 || 0,22 || 0,13 [196] => |- [197] => | [[Litva]] || 0,24 || 0,38 || 0,28 [198] => |- [199] => | [[Lucembursko]] || 0,48 || 0,49 || 0,33 [200] => |- [201] => | [[Maďarsko]] || 0,26 || 0,30 || 0,78 [202] => |- [203] => | [[Malajsie]] || 0,42 || 0,81 || 0,21 [204] => |- [205] => | [[Malta]] || 0,30 || 0,19 || 0,09 [206] => |- [207] => | [[Mauritius]] || 0,03 || 0,12 || 0,02 [208] => |- [209] => | [[Mexiko]] || 0,10 || 0,09 || 0,12 [210] => |- [211] => | [[Montenegro]] || 0,10 || 0,21 || 0,04 [212] => |- [213] => | [[Nizozemsko]] || 0,52 || 0,87 || 0,60 [214] => |- [215] => | [[Nový Zéland]] || 0,34 || 0,55 || 0,48 [216] => |- [217] => | [[Norsko]] || 0,38 || 0,79 || 0,93 [218] => |- [219] => | [[Polsko]] || 0,30 || 0,18 || 0,55 [220] => |- [221] => | [[Portugalsko]] || 0,29 || 0,51 || 0,53 [222] => |- [223] => | [[Rakousko]] || 0,54 || 1,00 || 1,46 [224] => |- [225] => | [[Řecko]] || 0,35 || 0,37 || 0,41 [226] => |- [227] => | [[Rumunsko]] || 0,10 || 0,31 || 0,09 [228] => |- [229] => | [[Rusko]] || 0,15 || 0,21 || 0,65 [230] => |- [231] => | [[Severní Makedonie]] || 0,09 || 0,23 || 0,05 [232] => |- [233] => | [[Srbsko]] || 0,29 || 0,34 || 0,29 [234] => |- [235] => | [[Singapur]] || 0,46 || 0,61 || 0,87 [236] => |- [237] => | [[Slovensko]] || 0,33 || 0,20 || 0,30 [238] => |- [239] => | [[Slovinsko]] || 0,33 || 0,82 || 0,71 [240] => |- [241] => | [[Španělsko]] || 0,26 || 0,50 || 0,45 [242] => |- [243] => | [[Spojené království]] || 0,30 || 0,74 || 0,64 [244] => |- [245] => | [[Spojené státy americké]] || 0,47 || 0,56 || 1,80 [246] => |- [247] => | [[Švýcarsko]] || 1,41 || 1,09 || 0,88 [248] => |- [249] => | [[Thaisko]] || 0,10 || 0,27 || 0,64 [250] => |- [251] => | [[Ukrajina]] || 0,11 || 0,10 || 0,27 [252] => |- [253] => | [[Vietnam]] || 0,07 || 0,30 || 0,04 [254] => |} [255] => [256] => == Hodnocení vědy == [257] => Vědecká činnost má v současné době velký společenský i ekonomický význam a je také běžně podporována státy, Evropskou unií i grantovými agenturami. Při jejím rostoucím objemu vzniká také potřeba jednoduchého a spíše mechanického hodnocení, nejčastěji [[scientometrie|scientometrickými]] metodami. Ty sledují produkci ve významnějších vědeckých časopisech (selektované vědeckou komunitou pomocí procesu [[peer review]]) a přiřazují těmto časopisům koeficient významnosti, tzv. [[impakt faktor]]. Jednotlivé vědecké publikace se pak hodnotí jednak tímto faktorem, jednak počtem prací v odborných časopisech, které na danou vědeckou publikaci (zpravidla článek, monografii) odkazují čili je citují (tzv. [[citační index]]). Mezi výzkumnými organizacemi v ČR v roce 2013 měla nejvíce bodů celkového hodnocení organizací [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy]].https://www.isvav.cz/h13/organizationVoDetail.do?rowId=VOL {{Wayback|url=https://www.isvav.cz/h13/organizationVoDetail.do?rowId=VOL |date=20151009033216 }} - Seznam výzkumných organizací v Hodnocení 2013 [258] => [259] => Toto hodnocení má však i četné kritiky, kteří poukazují na jeho mechaničnost, která vědce nutí co nejvíce publikovat podle hesla „publikuj, nebo zhyň“ (''publish or perish''), a na to, že klesá kvalita článků i kritičnost mezi vědci.{{Citace elektronického periodika [260] => | příjmení1 = Fanelli [261] => | jméno1 = Daniele [262] => | titul = Do Pressures to Publish Increase Scientists' Bias? An Empirical Support from US States Data [263] => | periodikum = PLoS ONE [264] => | ročník = 5 [265] => | číslo = 4 [266] => | datum_vydání = 2010-04-21 [267] => | strany = e10271 [268] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0010271 [269] => | jazyk = anglicky [270] => | doi = 10.1371/journal.pone.0010271 [271] => }} [272] => Přes všechnu snahu o objektivnost existují ve financování vědy „kliky“.{{Citace elektronického periodika [273] => | příjmení1 = Allen [274] => | jméno1 = Michael [275] => | titul = Leading universities form funding 'clique' [276] => | periodikum = physicsworld.com [277] => | datum_vydání = 2015-10-30 [278] => | url = https://physicsworld.com/a/leading-universities-form-funding-clique/ [279] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [280] => | jazyk = anglicky [281] => }} [282] => Ve velkém množství výstupů mohou zůstat často po desetiletí zapadlé („spící“) výsledky výzkumu.{{Citace elektronického periodika [283] => | autor1 = Indiana University [284] => | titul = Like Sleeping Beauty, some research lies dormant for decades, study finds [285] => | periodikum = phys.org [286] => | datum_vydání = 2015-05-25 [287] => | url = https://phys.org/news/2015-05-beauty-lies-dormant-decades.html [288] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [289] => | jazyk = anglicky [290] => }} [291] => Poctivá věda je pak finančně omezována a neupřímný přístup (např. zveličované důvody k udělení grantu) pak může tvořit [[cargo kult]] ve vědách, jak to popisuje [[Richard Feynman]].{{Citace elektronického periodika [292] => | příjmení1 = Špaček [293] => | jméno1 = Jan [294] => | titul = Richard Feynman: cargo cult science [295] => | periodikum = osel.cz [296] => | datum_vydání = 2015-09-21 [297] => | url = https://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html [298] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [299] => }} Zveličování se může týkat i výsledků výzkumu publikovaného samotnými výzkumnými institucemi, přičemž výsledky s veřejnou publicitou mají větší citovanost.{{Citace elektronického periodika [300] => | titul = Analysis: Most research on PFAS harms is unpublicized [301] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-07-analysis-pfas-unpublicized.html [302] => | datum_přístupu = 2023-07-18 [303] => }} [304] => [305] => == Kritiky vědy == [306] => [[Walter Bryce Gallie]] uvádí pojem vědy jako typický příklad podstatně zpochybněného pojmu (''essentially contested concept'').KEKES, J. Essentially Contested Concepts: A Reconsideration. ''Philosophy and Rhetoric''. Vol. 10, No. 2 (Spring 1977), s. 71–89. [307] => [308] => Věda a svobodný vědecký výzkum spočívající v hledání pravdy se podle psychologa [[Petr Bakalář|Petra Bakaláře]] v některých dobách a společnostech zanedbává, potlačuje či dokonce zakazuje. Děje se tak např. prostřednictvím státní, stranické či náboženskými organizacemi prováděné cenzury nebo tzv. státním výzkumem.[[Petr Bakalář|BAKALÁŘ, Petr]]. ''Tabu v sociálních vědách.'' Praha: Votobia, 2003, s. 9. [Kontroverzně]{{kdo?}} {{ISBN|80-7220-135-2}}. [[Vědecké bádání]] pak těmto společenským tlakům, způsobu financování či popularitě může podléhat.{{Citace elektronického periodika [309] => | autor1 = Public Library of Science [310] => | titul = Why some human genes are more popular with researchers than others [311] => | periodikum = medicalxpress.com [312] => | datum_vydání = 2018-09-18 [313] => | url = https://medicalxpress.com/news/2018-09-human-genes-popular.html [314] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [315] => | jazyk = anglicky [316] => }} [320] => [321] => Avšak potlačování negativního postoje k vědeckým výsledkům je kontraproduktivní.{{Citace elektronického periodika [322] => | příjmení1 = Mihulka [323] => | jméno1 = Stanislav [324] => | titul = Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy [325] => | periodikum = osel.cz [326] => | datum_vydání = 2019-01-18 [327] => | url = https://www.osel.cz/10314-valka-proti-vede-proc-nema-smysl-hrotit-debatu-proti-odpurcum-vedy.html [328] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [329] => }} [330] => [331] => == Odkazy == [332] => === Reference === [333] => [334] => [335] => === Literatura === [336] => * Durozoi – Roussel, ''Filozofický slovník''. Praha: EWA 1994. [337] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998.. [338] => * ''Filosofický slovník Universum''. Praha: Knižní klub 2009. [339] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Věda. Sv. 26, str. 487 [340] => * ''Stručný filosofický slovník''. Praha: Svoboda 1966 [341] => === Související články === [342] => * [[Exaktní věda]] [343] => * [[Falzifikovatelnost]] [344] => * [[Metodologie]] [345] => * [[Pansofie]] [346] => * [[Poznání]] [347] => * [[Replikační krize]] [348] => * [[Verifikace]] [349] => * [[Vědecká metoda]] [350] => [351] => === Externí odkazy === [352] => * {{Commonscat|Science}} [353] => * {{Wikislovník|heslo = věda}} [354] => [355] => * {{Wikiverzita|kategorie=Věda}} [356] => * {{Wikicitáty|téma=Věda}} [357] => * {{Wikizprávy|kategorie=Věda a technika}} [358] => * [https://www.scienceweek.cz/ ScienceWeek.cz] — Aktuální články ze světa vědy, techniky a výzkumu [359] => * [http://www.veda.cz Věda.cz] {{Wayback|url=http://www.veda.cz/ |date=20080821034924 }} — český portál o vědě [360] => * [https://web.archive.org/web/20080609113922/http://www.jcmf.cz/lib/i_hvedy.html Historie vědy] [361] => * [http://www.vesmir.cz Přírodovědecký časopis Vesmír] [362] => * [http://www.ceskahlava.cz Česká hlava] [363] => ;{{en}} [364] => * [http://www.nature.com/news/ Novinky časopisu ''Nature'']. [365] => * [http://www.newscientist.com/ El. vydání týdeníku ''New Scientist''] [366] => * [https://web.archive.org/web/20100412080435/http://www.euroscience.org/ Euroscience] [367] => [368] => {{Věda}} [369] => {{Autoritní data}} [370] => [371] => [[Kategorie:Věda| ]] [] => )
good wiki

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání jsou objekty a procesy reálného světa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'poznání','metoda','matematika','příroda','politologie','geometrie','výzkum','humanitní vědy','Exaktní věda','logika','myšlení','teorie'

Geometrie

Logika

Matematika

Metoda

Myšlení

Politologie

Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky.

Poznání

Příroda

Teorie

Výzkum