Array ( [0] => 15501441 [id] => 15501441 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vědomí [uri] => Vědomí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Vědomí''' (od ''věděti'') je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti ([[vnímání]], [[myšlení]], cítění, vyjadřování, [[paměť]], [[pozornost]] atd.) a do jisté míry je řídí. U člověka umožňuje [[sebereflexe|sebereflexi]], v níž se samo stává předmětem pozornosti.''Encyklopedický slovník''. Praha: Odeon 1993, str. 1167. Je zdrojem [[Vůle (psychická vlastnost)|vůle]] a volních aktů, rozhodování, a tudíž i jakýmsi ohniskem či středem lidské [[osoba|osoby]]. Vědomí můžeme ztratit ve spánku, při závažné nemoci a při úrazech mozku, je tedy patrně na mozku závislé. [1] => [2] => Slovo vědomí lze použít také jako přechodné, ve spojení s předmětem, tj. „vědomí něčeho“ a „být si vědom něčeho“, což znamená nejen vědět, ale toto vědění také aktualizovat, zpřítomnit, případně z něho vyvozovat praktické důsledky pro své jednání. Přirozeným předpokladem [[svoboda|svobody]] ve společnosti je, že všichni „jsou si vědomi“ důsledků svých jednání, že si je přičítají a že za ně nesou odpovědnost. Lidé „nepříčetní“, kteří toho nejsou schopni, musejí být svěřeni do cizí péče, případně jen dohledu. [3] => [4] => == Významy pojmu == [5] => Pojem vědomí se postupně oddělil od starší představy [[svědomí]] jakožto vědomí mravního. Význam vědomí u sebe vyzdvihl francouzský filosof [[René Descartes]] (1596–1650), který v něm nalezl jediný zdroj jistoty [[poznání]]: zatímco i smyslové vjemy mohou být klamné ([[halucinace]] anebo [[bludy]]), věta „Přemýšlím ([[Logika|logicky]] [[Rozum (rozcestník)|rozumně]]|[[Rozum|racionálně]]), tedy jsem.“ ([[Cogito ergo sum]]) je v okamžiku, kdy ji říkám, nutně pravdivá. V průběhu novověku pojem vědomí pozvolna vytlačuje starší pojem duše, protože je určitější a lépe přístupný filosofickému i vědeckému zkoumání. Na druhé straně přispívá k jistému zužování našeho chápání sebe samých, protože navozuje představu, že člověk jen logicky a racionálně myslí anebo rozumově poznává. Současná věda chápe vědomí jako projev [[Mozek|mozkové]] a [[Nerv|nervové]] činnosti, jež zkoumá fyziologickými prostředky. [6] => [7] => Výrazy pro vědomí v různých jazycích lze překládat mnohdy jen s obtížemi. V řadě jazyků se pojmy vědomí a svědomí vyjadřují tímtéž slovem (lat. ''conscientia'', fr. ''conscience''). Kromě toho je zde řada dalších pojmů s příbuzným významem, například [[duch]] (lat. ''spiritus'', fr. ''esprit'', něm. ''Geist''), [[duše]] (lat. ''anima'', angl. ''soul'', franc. ''ame'', něm. ''Seele'') nebo [[mysl]] (angl. ''mind''). Některé buddhistické pojmy v tomto směru jsou patrně zcela nepřeložitelné a dají se popsat jen vysvětlováním ... Jejich převod přes angličtinu bývá ještě zkreslován evropskými myšlenkovými kategoriemi ... [8] => [9] => === Vědomí v lékařství === [10] => V [[lékařství]] se jako vědomí označuje stav, kdy pacient vnímá, plně si uvědomuje sebe sama a kdy na podněty reaguje ze své [[vůle]].kolektiv autorů brněnských neurologických klinik. ''Učebnice obecné neurologie''. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 198 s. {{ISBN|80-210-3309-6}} V tomto bdělém stavu prožíváme události jinak než ve [[Spánek|spánku]], [[bezvědomí]] a [[Kóma|kómatu]], neostře či zastřeně pak ve stavech [[Spánková deprivace|ospalosti]], [[somnolence]] či [[Sopor|soporu]] (hluboký spánek), stejně jako u změněného vědomí během [[hypnóza|hypnózy]] či [[Trans|transu]]. BAŠTECKÁ, Bohumila, a GOLDMANN, Petr. ''Základy klinické psychologie''. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 436 s. {{ISBN|80-7178-550-4}}.
Z [[fyziologie|fyziologického]] hlediska je vědomí souhrnem funkcí, které umožňují přijímat podněty z vnitřního i vnějšího prostředí ([[Vnímání|percepce]]), vyhodnocovat je a zpracovávat, ukládat je jako ''engramy'' (paměťové stopy) a odpovídat na ně přiměřeným způsobem.ŠMEJKAL, Václav a BROŽEK, Gustav. ''Základy patofyziologie nervového systému''. 2. LF UK. Praha 1995. '''V ([[Neurologie|neuro]])[[Psychologie|psychologii]] lze vědomí definovat úžeji jako zaměřenou''' pozornost(,) pracovní (provozní|operační) pamět|i (pozn. ve výsledku shrnuto: '''pozornost pracovní (provozní|operační) paměti''', ale i sebeuvědomování a osobnost.KOUKOLÍK, František. ''Mozek a jeho duše''. Makropulos. Vydání první, 1995. {{ISBN|80-901776-1-1}} [11] => [12] => === Vědomí v psychiatrii a filosofii === [13] => Psychologové a psychiatři často používají pojmu „plné vědomí“ ve smyslu vědomí sebe, uvědomování si své vlastní existence a [[Identita|identity]], a to v rámci [[Společnost|společnosti]], protože [[Člověk moudrý|člověk]] nežije ve [[Vakuum|vakuu]] ... Bytost, která dosáhla stavu plného vědomí, se nazývá osoba. [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]] definoval vědomí jako [[Funkce|funkci]] anebo [[Čin|činnost]], která udržuje psychické obsahy ve vztahu k „[[já]]“.C. G. Jung, ''Collected Works of C.G. Jung, Volume 6: Psychological Types'', § 700. [14] => [15] => Vědomí je jeden z ústředních pojmů novověké [[Filozofie|filosofie]] (lásky k moudrosti) od [[René Descartes|Descarta]] přes [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]] a [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauera]] až po [[Edmund Husserl|Husserlovu]] [[fenomenologie|fenomenologii]] a [[existencialismus]]. Jak ukázal [[Immanuel Kant]], podílejí se na každé naší zkušenosti „apriorní formy“ vědomí, jako je prostor a čas, bez nichž by se ani smyslové vjemy nemohly stát zkušenostmi. Někteří filosofové a teologové však raději používají starší pojem „[[duše]]“, aby připomněli i ty stránky lidské osoby, které nemají povahu vědění a poznávání. [16] => {{citát|Mít vědomí znamená právě mít čas.|E. LévinasE. Lévinas, ''Totalita a nekonečno'', Praha 1997, str. 145.}} [17] => Podobné úvahy mohou snadno přejít do praktických důsledků v průběhu debaty o [[Práva zvířat|právech zvířat]], o [[Právní odpovědnost|zodpovědnosti za trestný čin]] nebo o [[Filosofie výchovy|filosofii vzdělávání]]. [[Filosofie umělé inteligence]] pak také usiluje o to poskytnout odpovědi na otázky jako zdali je možné vědomí uměle vytvořit, zdali se liší lidské [[vnímání]] od vnímání stroje anebo jestli je možné vidět lidské vědomí jako [[Filmová pohádka|nadpřirozenou]] [[Entita|entitu]]. [18] => [19] => == Vědomí, podvědomí a nevědomí == [20] => Že velkou část toho, co se děje v našem těle, nemůžeme nijak ovládat, ba ani bychom ovládat nedovedli (např. srdeční tep nebo trávení), věděli lidé odjakživa. Německý filosof [[Friedrich Nietzsche|F. Nietzsche]] upozornil na podstatnou omezenost lidského vědomí a na řadu dalších automatismů, jež sami neovládáme. Rakouský psychiatr [[Sigmund Freud]] pak na základě svých zkušeností s pacienty vyslovil názor, že „Já není pánem ve svém domě“ a zavedl důležité pojmy [[cenzura|cenzury]], [[Vytěsnění|potlačení]], [[podvědomí]] případně [[nevědomí]]. [21] => [22] => Téma vědomé a nevědomé činnosti je předmětem zkoumání nejen ve filosofii a psychologii, ale dnes především v neurovědách a [[fyziologie|fyziologii]]. [23] => [24] => === Předvědomí === [25] => V určitém čase můžeme zaměřit pozornost pouze na omezený počet podnětů, ale pokud např. v hlučné místnosti uslyšíme zašeptat svoje jméno, ihned zpozorníme. Zaznamenáváme podněty, které vědomě nevnímáme. Mnoho vzpomínek a myšlenek není v určité chvíli částí našeho vědomí, pokud je to však potřebné, mohou být do vědomí vyvolány. Takovéto vzpomínky dostupné vědomí se nazývají předvědomé vzpomínky. Zahrnují specifické osobní vzpomínky na soukromé události nashromážděné v průběhu života. Také zahrnují naučené dovednosti, např. hraní na kytaru apod. [26] => [27] => === Nevědomí === [28] => Nevědomí je úhrn všech duševních jevů postrádajících vlastnosti vědomí. Patří sem tedy psychické obsahy, které si člověk neuvědomuje, jež ale působí na jeho vnímání, chování a jednání, aniž o nich ví. Nevědomí obvykle obsahuje emočně bolestivé vzpomínky, které byly [[Vytěsnění|vytěsněny]], případně další touhy a vzpomínky, jež ovlivňují chování přímo nebo zastřeně, prostřednictvím snů, chybných úkonů, přeřeknutími a specifickým chováním. Některé vzpomínky a duševní procesy jsou [[Introspekce|introspekcí]] nepřístupné, a proto mohou být označeny jako nevědomé. Vodítka z prostředí mohou ovlivnit naše chování, aniž bychom si toho byli vědomi. [29] => [30] => ''[[Nevědomí#Kolektivní nevědomí|Nevědomí kolektivní]]'' je termín [[Carl Gustav Jung|C. G. Junga]] pro oblast nevědomí, která obsahuje kolektivní (všem lidem společné) psychické obsahy, tzv. [[archetyp]]y. Dle hlubinné psychologie soubor představ, jež se vyskytují v [[Mytologie|mytologii]] a [[náboženství]]. [31] => [32] => == Typy vědomí == [33] => * ''Vědomí aproximativní'' – podle C. G. Junga, se jedná o stav mezi jasným vědomím a nevědomím. [34] => * ''Vědomí kolektivní'' – dle E. Durkheima soubor představ, citů, tužeb aj., jež jsou dány společným soužitím a nikoli individuálně. [35] => * ''Vědomí nešťastné'' – podle G. W. F. Hegela stav člověka, který si je vědom rozdvojení vlastního vědomí; nicotnost vlastního bytí versus ideál, který se ztrácí v nedosažitelnu. [36] => * ''Vědomí obluzené'' – při vysokých horečkách, intoxikaci, úžehu. [37] => * ''Vědomí skupinové'' – souhrn psychických jevů, které jsou společné členům skupiny a jež se v průběhu existence skupiny vyvinuly ve vědomé MY. [38] => * ''Vědomí symbolické'' – podle Ebbinghause nejranější doba dětského dotazování; v dospělosti je předpokladem umělecké tvorby. [39] => * ''Vědomí vesmírné'' – podle W. Jamese vědomí, v němž je obsaženo jako ve vzpomínkách vše, co kdy lidé prožili, které jsou jednotlivému vědomí neznámé. H. Driesch tvrdil, nevědomí jednotlivých lidí je roztroušeno v kosmu a lze je propojit telepatií. [40] => * ''Vědomí zastřené'' '''''(obnubilace)''''' – mrákotný stav trvající minuty i dny. Ztráta paměti u epilepsie, hysterii, ebrietě. [41] => * ''Vědomí změněné'' – vnímání, myšlení a cítění jedince je ovlivněno okolnostmi, např. [[Hypnóza|hypnózou]], [[Psychoaktivní droga|drogou]], katastrofou, sněním, [[Únava|únavou]]. [42] => [43] => == Odkazy == [44] => [45] => === Reference === [46] => [47] => [48] => === Literatura === [49] => * H. Bergson, ''Čas a svoboda: o bezprostředních datech vědomí''. Praha: Filosofia, 1994, 134 s. {{ISBN|80-7007-065-X}} [50] => * D. S. Dennett, ''Druhy myslí: k pochopení vědomí''. Bratislava: Archa, 1997, 178 s.; 23 cm {{ISBN|80-7115-140-8}} [51] => * F. Koukolík, ''Já: o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování''. Praha: Karolinum, 2003, 382 s. : 37 obr. {{ISBN|80-246-0736-0}} [52] => * R. Ruyer, ''Paradoxy vědomí; Expresivita''. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1994, 224 s. [53] => * J.-P. Sartre, ''Vědomí a existence''. Praha: OIKOYMENH, 2006, 135 s. {{ISBN|80-7298-171-4}} [54] => * J. Sokol, ''Malá filosofie člověka a slovník filosofických pojmů''. Vyšehrad: Praha 2007, 414 s. {{ISBN|978-80-7021-884-6}} [55] => * T. Keltner, ''Transformace vědomí''. Praha: T Keltner 2009, {{ISBN|978-80-254-2713-2}} [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Cogito ergo sum]] [59] => * [[Ego, superego a id]] [60] => * [[Introspekce]] [61] => * [[Kognitivní mapy]] [62] => * [[Poznání]] [63] => * [[Sebereflexe]] [64] => * [[Glasgowská stupnice]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Wikislovník|heslo=vědomí}} [69] => * {{Wikicitáty|téma=Vědomí}} [70] => * {{en}}[http://www.sprword.com/consciousness.html Consciousness] – výběr dokumentů věnovaných vědomí na ''[[Spread the Word]]'' [71] => {{Autoritní data}} [72] => [73] => [[Kategorie:Vnímání]] [] => )
good wiki

Vědomí

Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'René Descartes','fyziologie','Cogito ergo sum','vnímání','Carl Gustav Jung','Introspekce','duše','Vytěsnění','Trans','paměť','svědomí','hypnóza'

Duše

Fyziologie

Fyziologie je vědní obor zabývající se studiem normálních funkčních procesů v organismu a jejich vzájemným působením.

Hypnóza

Introspekce

Paměť

Svědomí

Trans

Vnímání

Vytěsnění