Array ( [0] => 14727600 [id] => 14727600 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Větry [uri] => Větry [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy|tento=[[fyziologie|fyziologickém]] jevu|druhý=[[meteorologie|meteorologických]] jevech|stránka=vítr}} [2] => [[Soubor:Illustration of man suffering from wind. Wellcome L0005360.jpg|náhled|Ilustrace trpícího nadýmáním]] [3] => '''Větry''' (vulgárně '''prd''' či '''prdy''', v odborném názvu se používá i [[latina|latinské]] slovo '''flatus''' označující též dech či vánek) je označení pro směs [[plyn]]ů, zpravidla nepříjemně zapáchající, produkovanou v [[Trávicí soustava|trávicím traktu]] (tento jev se nazývá [[plynatost]] či [[nadýmání]] odborně [[meteorismus]]) a vypuzovanou [[konečník]]em v rámci procesu zvaného '''flatulence''' neboli vulgárně '''prdění'''; chybí-li tato závěrečná fáze, takzvané ''zaražené větry'' mohou působit značné [[bolest]]i. Vypouštění plynu bývá doprovázeno charakteristickým zvukem vyvolaným kmitáním tkání v okolí [[řitní otvor|řitního otvoru]]. Kromě [[rektum|rektálního]] flatu je v medicíně popsán i [[vagina|vaginální]] flatus. [4] => [5] => Jako mnoho jiných slov označujících činnosti spojené s vyměšováním se i vulgární slovo „prd“ používá v expresivní mluvě (viz [[sprosté slovo]]), zpravidla označuje nicotnost. [6] => [7] => == Složení == [8] => Průměrné složení flatu je 59 % [[dusík]]u, 21 % [[vodík]]u, 9 % [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], 7 % [[Methan|metanu]] a 4 % [[kyslík]]u. Tato směs je díky obsahu [[Methan|metanu]] a vodíku hořlavá, nicméně zastoupení těchto plynů silně záleží na [[Bakterie|bakteriích]], které žijí ve [[střevo|střevě]]. Pach flatu je dán [[sulfan]]em, který obsahuje [[Síra|síru]]. Mezi množstvím zkonzumované potravy obsahující síru a výsledným [[pach]]em je úměra. [[Teplota]] plynů až do jejich úniku odpovídá [[tělesná teplota|tělesné teplotě]], tedy asi 36,5 °C.Mark Leyner, Billy Goldberg, ''Proč i muži mají bradavky'', {{ISBN|80-253-0272-5}} [9] => [10] => Uvedené složení plynů je orientační a platí pro zdravého člověka s vyváženým složením potravy, individuální odchylky závisí na převažujícím typu střevních bakterií a na konkrétním složení potravy. [11] => V případě nevhodného složení bakteriální obsádky tlustého střeva dochází k zvýšené tvorbě střevních plynů, tento stav se nazývá dolní dyspeptický syndrom. [12] => [13] => == Příčiny a rozsah produkce == [14] => === Fyziologická plynatost === [15] => [[Potravina]]mi způsobujícími plynatost více než jiné jsou (pro svou částečnou nestravitelnost): [[bobovité]] [[luštěniny]], [[brukvovité]] (např. [[zelí]]) obsahující [[glukosinoláty]], [[česnekovité]] obsahující [[alicin]], [[sýr]]y a [[vejce]], u lidí špatně trávících pak [[mléko]] a některé [[mléko|mléčné]] výrobky ([[intolerance laktózy]]) nebo [[lepek]] neboli gluten (obě intolerance jsou někdy sdružené; dále viz níže). Mezi [[nápoj]]e patří veškeré sycené a [[alkoholický nápoj|alkoholické]]. Samotný sulfan je však ve směsi plynů zastoupen méně než jedním procentem, což ale dostačuje pro vytvoření zápachu. [16] => [17] => [[Plynatost]] po požití fazolí a jiných luštěnin je dána vysokým obsahem [[Oligosacharidy|oligosacharidů]] ([[rafinóza|rafinózy]]), které není schopno trávicí ústrojí ([[člověk]]a) strávit. Jakmile se tyto cukry dostanou do střev, střevní bakterie při jejich rozkladu produkují velké množství plynu. Část výsledné směsi však pochází i z jiných zdrojů, například oxid uhličitý pochází z reakce [[Slina|slin]] s [[žaludek|žaludeční]] kyselinou. [18] => [19] => Průměrný člověk podle jednoho ze zdrojů vytvoří přibližně půl [[litr]]u střevních plynů denně a v průměru si člověk od střevních plynů uleví cca 14krát denně. [20] => [21] => === Patologická plynatost === [22] => Chronická a na základě stravy obtížně vysvětlitelná plynatost může být projevem různých zdravotních neduhů a nemocí, například intolerance laktózy (mléka) nebo lepku ([[celiakie]]), ale také například [[Crohnova choroba|Crohnovy choroby]].https://celiak.cz/onemocneni/celiakie, 17. ledna 2022.https://www.stefajir.cz/plynatost, 17. ledna 2022. [23] => [24] => Plynatost zmírňují byliny označované jako [[karminativum|karminativa]], například [[kmín kořenný|kmín]], [[anýz]] či [[máta peprná|máta]]. [25] => [26] => == Únik plynů == [27] => K samotnému úniku plynů (prdění) dochází někdy bez nápadných slyšitelných projevů, případně s tichým zasyčením, jindy však i s velmi hlučným charakteristickým zvukovým efektem (prdem). [28] => [29] => [[Rychlost]] úniku plynů je v průměru 3 m/s, individuální odchylky rychlosti v ústí jsou možné a závisí na aktuálním tlaku plynu. [30] => [31] => == Hořlavost plynů == [32] => V případě tzv. kvasné dyspepsie, která vzniká snáze při převaze sacharidů v potravě, je převažujícím plynem CO2, při tzv. hnilobné dyspepsii (převaha masa v potravě) převažuje ve vznikajících plynech metan a vodík. Oba typy dyspepsií se liší jak množstvím produkovaných plynů, tak jejich hořlavostí. Zatímco plyn vznikající při hnilobné dyspepsii lze vně trávicího traktu těsně při zakončení trávicí trubice zapálit, plyn vznikající při kvasné dyspepsii plamen zháší. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => [36] => === Reference === [37] => [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[Meteorismus]] [41] => * [[Karminativum]] [42] => * [[Říhání]] [43] => [44] => === Literatura === [45] => * P. R. D. ''Velká kniha o prdu: základy flatulologie pro každého''. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 317 s., xvi s. obr. příl. ISBN 978-80-7185-999-4. [46] => * Mark Leyner, Billy Goldberg: ''Proč i muži mají bradavky ?''. {{ISBN|80-253-0272-5}}. Havlíčkův Brod: Fragment, 2006. [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => * {{Otto|heslo=Plynatost}} [50] => * {{Commonscat|Flatulence}} [51] => [52] => {{Symptomy a příznaky trávicí soustavy a břicha}} [53] => [54] => {{Autoritní data}} [55] => {{Portály|Medicína}} [56] => [57] => [[Kategorie:Trávicí soustava]] [58] => [[Kategorie:Produkty organismu]] [59] => [[Kategorie:Akustika]] [60] => [[Kategorie:Mechanika tekutin]] [] => )
good wiki

Větry

Ilustrace trpícího nadýmáním Větry (vulgárně prd či prdy, v odborném názvu se používá i latinské slovo flatus označující též dech či vánek) je označení pro směs plynů, zpravidla nepříjemně zapáchající, produkovanou v trávicím traktu (tento jev se nazývá plynatost či nadýmání odborně meteorismus) a vypuzovanou konečníkem v rámci procesu zvaného flatulence neboli vulgárně prdění; chybí-li tato závěrečná fáze, takzvané zaražené větry mohou působit značné bolesti. Vypouštění plynu bývá doprovázeno charakteristickým zvukem vyvolaným kmitáním tkání v okolí řitního otvoru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Methan','mléko','bobovité','tělesná teplota','pach','Bakterie','bolest','sulfan','rektum','vodík','Oxid uhličitý','dusík'

Bakterie

Bobovité

Bolest

Dusík

Methan

Mléko

Rektum

Rektum je konečná část tlustého střeva, která slouží k ukládání a vylučování výkalů.

Sulfan

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.