Array ( [0] => 14817773 [id] => 14817773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vřesovec [uri] => Vřesovec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Vřesovec [2] => | obrázek = Erica08.jpg [3] => | popisek = Květ vřesovce pleťového (Erica carnea) [4] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [5] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [6] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [7] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [8] => | řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'') [9] => | čeleď = [[vřesovcovité]] (''Ericaceae'') [10] => | rod = '''vřesovec''' (''Erica'') [11] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [12] => }} [13] => '''Vřesovec''' (''Erica'') je rod nízkých stálezelených keřů zahrnující až 860 druhů. Většinou se nacházejí v Jižní Africe, pouze několik zástupců proniklo do Evropy a Asie. Vřesovce patří do skupiny [[Kalcifobní rostliny|kalcifobních]] a [[Kalcifilní rostliny|kalcifilních rostlin]], tedy buď nesnášejí, nebo naopak vyžadují vápník v půdě; obvykle rostou na acidických, [[Kyseliny|kyselých]] půdách. [14] => [15] => == Jméno == [16] => [[Soubor:Erica spp Sturm47.jpg|náhled|vlevo|Vřesovec ''Erica carnea'']] [17] => [18] => === Vědecké jméno === [19] => Jméno ''erica'' pochází z řeckého slova ereikein (rozlomiti) a poukazuje na křehkost dřeva mnohých druhů.Jos. Vaněk Zahradnické květinářství , vydala Národní správa Otto & Růžička 1949, str 638 [20] => [21] => === Lidová jména === [22] => [[Soubor:Wappen Heide.svg|náhled|vlevo|Vřesovec ve znaku města [[Heide]] ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]]]] [23] => Vřesovec (''Erica'') je lidově nazýván erika, šedivník či jindavec''http://www.darius.cz/archeus/BB_V.ht{{Nedostupný zdroj}}ml'', avšak protože byl dříve vřes a vřesovec často zaměňován a i botanikové je řadili do téhož rodu, je jisté, že stejná rostlina (vzhledem k podobnosti) byla a je na území ČR lidově nazývána i břasa, břes, hnidavec, suchotinka, chvojčina,[http://old.mendelu.cz/~agro/af/systematika/ucebni_text/seminarky/vres_obecny.rtf]{{Wayback|url=http://old.mendelu.cz/~agro/af/systematika/ucebni_text/seminarky/vres_obecny.rtf|date=20051024073135}} řes, břesňák, hyndavec, modrý rozchod, vřes skotský,[http://www.leros.cz/byliny/vres-obecny/f] {{Nedostupný zdroj}} tedy lidovými pojmenováními pro vřes. [24] => [25] => == Popis == [26] => Většina druhů jsou malé, drobné [[keř]]e, plazivé, šlahounovité, keříčkovité, převislé nebo vzpřímené, většinou 0,2–1,5 m vysoké, se světle hnědou kůrou a tenkými větvičkami. Přesto některé vřesovce mohou vzácně dorůst i 30 m výšky. Nejvyššími z nich jsou ''E. arborea'' a ''E. scoparia'', které dorůstají výšky až 6–7 m. [27] => [28] => Všechny vřesovce jsou [[stálezelená rostlina|stálezelené]], s nevelkými kratšími nebo delšími jehlicovitými [[list]]y 2–15 mm dlouhými. Listy jsou většinou po čtyřech v nepravých přeslenech, krátce řapíkaté, lysé a lesklé, různě husté. Jsou pěstovány i kultivary s žlutopestrými listy. [29] => [30] => Květy jsou bílé (''E. capensis''), žluté, žlutooranžové (''E. patersoniana''), růžové (''E. carnea''), fialkové, červené (''E. coccinea''), ale i zelené (''E. viridis''). Květ je nící, džbánkovitý nebo kulovitý či válcovitý, většinou v mnohokvětých vrcholových hroznech. Kališní lístky jsou obvykle čtyři, zřídka jeden až pět, korunní plátky jsou srostlé v trubkovitý nebo džbánkovitý květ. Všechny květy na vřesovcích kvetou současně a rostliny jsou jimi obaleny. Proto jsou vřesovce pěstovány v [[park|parcích]] nebo [[zahrada|zahradách]]. Květy většinou mají čtyři, zřídka jeden až osm [[plodolist]]ů, obvykle s více než jedním [[semeno|semenem]]. [31] => [32] => [[Semeno|Semena]] v tobolce jsou velmi malá; u některých druhů mohou přetrvat v půdě i celá desetiletí. [[Tobolka (plod)|Tobolka]] je pukající, nebo nepukající. [33] => [[Soubor:Erica im Schnee.JPG|náhled|vlevo|Kultivar vřesovce použitý jako výsadba v zahradě.]] [34] => [35] => Kořenový systém je jemný, nahuštěný, má bohaté vlášení. Část kmene vřesovce zůstává pod zemí; tento kořen je velmi pevný, odolný proti požárům, k nimž na vřesovištích dochází, i proti okusu zvěří. Zajišťuje rostlině přežití. Na požářišti tak vřesovce obrůstají jako první. Počet chromozomů je n = 12, n = 18 vzácných. [36] => [37] => Blízce příbuzný rod [[vřes obecný]] (''Calluna'') byl dříve zahrnut v tomto rodu. Liší se velmi málo listy (méně než 2–3 mm dlouhé) a květy ([[květ|koruna]] je rozdělena do více samostatných lístků). [38] => [39] => [40] => == Obsahové látky == [41] => [[Soubor:Erica arborea (Habitus).jpg|náhled|vlevo|Jeden z nejvyšších druhů vřesovce – ''Erica arborea'', Korsika]] [42] => * glykosidy – ''Erica cinerea'' obsahuje flavonol gossypetin 7,8-dimethylether 3-glukosid a gossypetin 7,8-dimethylether 4-glukosidhttp://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6TH7-3YRS9VR-B9&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=d8213f1470223366d2db9359ae7e76f1{{Nedostupný zdroj}} [43] => * kyseliny – obsahuje fenolové kyseliny [44] => * jiné látky – třísloviny [45] => [46] => == Výskyt == [47] => [[Soubor:FRANCE - Bretagne - Crozon - La pointe de Pen Hir vue de la pointe de Dinan (05-08-2004).JPG|náhled|vlevo|Francie, Bretaň]] [48] => Přibližně 600 druhů vřesovců jsou [[endemit]]y v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]]. Zbývajících cca 70 druhů se vyskytuje jinde v [[Afrika|Africe]], ve Středomoří a [[Evropa|v Evropě]]. Na českém území se vyskytuje [[vřesovec pleťový]] (''Erica carnea'') a zplaněle v Jizerských horách vřesovec čtyřřadý (''Erica tetralix'').http://www.botany.cz/cs/erica-tetralix/ Soudí se, že vřesovec čtyřřadý byl do ČR zavlečen ze zahraničí se sazenicemi dřevin. Na [[Šumava|Šumavě]] je [[vřesovec čtyřřadý]] považován za jeden z nejvzácnějších druhů rostlin. Na lokalitě [[Mrtvý luh]] u [[Volary|Volar]] se nalézá několik desítek jedinců. Otázka původnosti lokality však není uspokojivě vyřešena. Už v 19. století byl výskyt vřesovce čtyřřadého uváděn z oblasti horního toku Vltavy, zatopené dnes [[Lipenská nádrž|Lipenskou nádrží]].I.Bufková, K. Spitzer : Šumavská rašeliniště, nakladatelství Správa NP a CHKO Šumava, 2008 [49] => [50] => Podobně jako většina ostatních vřesovcovitých (''Rhododendron'', borůvka, vřes, brusinka) jsou vřesovce především [[kalcifobní rostliny]], jejichž výskyt je omezen na [[Kyseliny|kyselé]] nebo velmi kyselé půdy. Najdeme je od suchých, písčitých půd po extrémně mokrá rašeliniště. Často jsou [[dominantní (ekologie)|dominantním]] druhem stanovišť ([[vřesoviště|vřesovišť]] a [[rašeliniště|rašelinišť]]). Mohou zcela vytlačit jinou vegetaci v kyselých [[les]]ích. [51] => [52] => == Použití == [53] => [[Soubor:Erica carnea vresovec01.jpg|náhled|vlevo|Vřesovec pleťový jako půdokryvná dřevina]] [54] => [[Soubor:Pipa savinelli.jpg|náhled|vlevo|Italská dýmka z leštěného dřeva (kořene) vřesovce – zřetelná struktura dřeva]] [55] => Vřesovce slouží jako dekorativní dřevina, často půdokryvná pod stromy a keře, ozdobná květem a stálezelenými listy. [56] => * Aranžování – vhodné jsou řezané zelené nadzemní části. Někdy jsou části rostlin s květy sušeny na vzduchu, ve stínu.Aranžování květin. Použitelné jsou spíš větší druhy, např. ''E. arborea''. Sušený vřesovec pleťový není doporučovaným materiálem k aranžování květin. [57] => * Potravinářství – dříve se listy a nať vřesovce pleťového přidávaly do piva jako náhražka chmele. [58] => * Lidové léčitelství – nať vřesovce pleťového byla často omylem používána místo nati vřesu, která má léčebné (hojivé apod.) účinky. Vřesovce obsahují látky, které ničí mikroorganismy. Jsou uváděny diuretické účinky.[http://www.maltawildplants.com/ERIC/Erica_multiflora.php] a lze jej použít při léčení podagry.Вермейлен, Нико Полезные травы. Иллюстрированная энциклопедия: Пер. с англ. Б. Н. Головкина [59] => * Včelařství – vřesovce jsou významnou medonosnou rostlinou. [60] => * Výroba pomůcek – z [[Vřesovec stromovitý|vřesovce stromovitého]] (z části kmene přecházejícího v kořeny pod zemí) se vyrábějí dýmky.{{#tag:ref|''Vřesovec stromovitý'' (Erica arborea L.) má v zemi kulovité nebo hlízovité kořenové hlavice z velice tvrdého červenohnědého dřeva (Bruyère), které se pro svou odolnost vůči teplu a ohni výborně hodí k výrobě [[Dýmka|dýmek]] (lulky bryérky, petersonky).{{Citace monografie [61] => | příjmení = Novák [62] => | jméno = František Antonín [63] => | odkaz na autora = [64] => | editoři = František Starý [65] => | titul = Vyšší rostliny. Tracheophyta [66] => | url = [67] => | vydavatel = Academia [68] => | místo = Praha [69] => | rok vydání = 1972 [70] => | vydání = 2., upr. a dopl [71] => | počet stran = 507–987 [72] => | kapitola = [73] => | typ kapitoly = kapitola [74] => | strany = 537 [75] => | svazek = 2 [76] => | typ svazku = svazek [77] => | isbn = [78] => | id = cnb000129401 [79] => | jazyk = [80] => }} [81] => | group = "p" [82] => }} [83] => * V sadovnictví jsou druhy rodu používány pro výsadby ve skupině a jako půdokryvné dřeviny. Při výsadbě je lze kombinovat s nízkými kultivary jalovců a vřesovištními a acidofilními druhy dřevin ([[Bříza bělokorá|bříza]] (''Betula verrucosa''), [[borovice kleč]] (''Pinus mugo''), [[hebe]] (''Hebe''), nízké vrby (''Salix helvetica'').Ing.D.Horynová a kol. :Květinářství sadovnictví, nakladatelství Liberecké tiskárny,1969 [84] => [85] => == Pěstování == [86] => Protože vřesovce nejlépe rostou v chudé půdě (rašelině) a zcela vyplní plochu, jsou nenáročné na odplevelování. Vřesovec roste v polostínu, dokonce i ve stínu (kde méně kvete), ale nejlépe se mu daří na slunci. Většina druhů nesnáší vápník a špatně snáší přemokření nebo sucho. Sucho snese lépe jen vřesovec pleťový (''E. carnea''). Vřesovec pleťový také snese více vápníku v půdě.Vermuelen, Nico: Encyklopedie stromů a keřů, nakladatelství REBO Productions, 1997 Choulostivější druhy vyžadují zimní kryt. Po odkvětu se doporučuje rostliny seříznout. Vřesovce jsou vděčné, jsou-li ponechány několik let bez přesazování.Vaněk,Böhm :okrasné dřeviny, nakladatelství Severografia,1981 Zálivka je vhodná dešťovou (nebo upravenou) vodou; při zalévání nevhodnou vodou se může změnit pH půdy. [87] => [88] => === Rozmnožování === [89] => [[Soubor:BrezosSierraMadrona.jpg|náhled|vlevo|Vřesovce v přírodě, ve španělské [[Sierra Madrona]]]] [90] => Množí se řízkováním v červenci až srpnu, do rašeliny nebo směsi písku (či perlitu) a rašeliny. Nejlépe koření dvouleté větévky. Při množení můžeme použít i hřížení (přiháčkování k zemi a zasypání). Lze vysévat semeno do misky.Hieke, Karel :Praktická dendrologie, nakladatelství SZN, 1978 [91] => [92] => === Choroby === [93] => Chorobami trpí vzácně a pokud ano, pak vlivem nevhodných podmínek a spíše než patogeny jsou příčinou fyziologické podmínky při nedostatku nebo nadbytku vláhy, světla a nevhodném pH. [94] => [95] => * Rez – houbová choroba ''Uredo ericae''. Projevuje se vznikem prašných oranžových skvrnek na listech, které pak opadávají. Vyskytuje se poměrně zřídka,Jos. Vaněk Zahradnické květinářství , vydala Národní správa Otto & Růžička 1949, str 638 je-li rostlina oslabena nevhodným pH substrátu a špatnou výživou.Pascal Pompey Pirone :Diseases and pests of ornamental plants [96] => * Odumírání erik – je častým jevem. Přesná příčina nebyla objasněna. [97] => * Padlí – ''Oidium ericinum'' vytváří bělavě šedé povlaky na listech a výhonech. Padlí je častější na lokalitách s vysokou vlhkostí vzduchu a malým prouděním vzduchu. [98] => [99] => === Symbióza === [100] => U vřesovce se, podobně jako u ostatních vřesovcovitých, vyskytuje [[erikoidní mykorhiza]] nejčastěji s [[houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusou]] houbou ''Hymenoscyphus ericae''. Tato houba zajišťuje v nepříznivých podmínkách vřesoviště pro vřesovec dostatek vláhy a živin.http://www.sci.muni.cz/~mykorrhi/html/erikoidm.htm{{Nedostupný zdroj}}. Bylo zjištěno, že houba produkuje enzym, který rozkládá buněčné stěny a celulózu a dokáže tak využít zbytky rostlin v půdě.http://www.springerlink.com/content/gk5v83j1415pt520/{{Nedostupný zdroj}} [101] => [102] => == Zajímavosti == [103] => * Stejný druh vřesovec pleťový (''Erica carnea''): je v části svého rozšíření kalcifilní (Alpy) a v části kalcifobní (rašeliniště v ČR). [104] => * Blízce příbuzný druh [[vřes obecný]] (''Calluna'') byl dříve zahrnut v rodu ''Erica'' a vřesovec byl původně označován jako vřes, erika. Liší se velmi málo listy (méně než 2–3 mm dlouhé) a květy ([[květ|koruna]] je rozdělena do více samostatných lístků). [105] => * ''Erica australis'' a ''Ericca arborea'' vylučují [[alelopatie|alelopatické látky]], které [[inhibice|inhibují]] klíčení a růst jiných rostlin.http://www.jstor.org/pss/2474693 [106] => * Z vřesovce ''Erica andivalensis'' byla izolována fenolová kyselina, která potlačuje rozmnožování bakterií. [107] => * [[Erika]] je ženské křestní jméno skandinávského původu (bez souvislosti s latinským jménem vřesovce). Jedná se o ženský protějšek mužského křestního jména Erik. V českém občanském kalendáři má svátek 2. dubna. [108] => * [[Vilém Vřesovec z Vřesovic]] a na Touchovicích je zmiňován v artikulích z období vlády Rudolfa II.http://www.psp.cz/eknih/snemy/v070/1589/t027100.htm Je zapsán jeho podíl na hanobení pozůstatků Jana Žižky z Trocnova: …celé šestnácté století ležel Žižka v Čáslavi (v hrobce) více méně klidně… …V roce 1623 přijíždí do Čáslavě Vilém Vřesovec, mincmistr z Kutné Hory, aby provedl dílo zkázy. Kamennou tumbu přikázal rozkopat a Žižkovy ostatky zničit.http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/222261 Patrně se mu to nepovedlo, protože hrobka byla prázdná. [109] => * ''Erica'' je také rod skákajících pavouků. Pavouk ''Erica eugenia'' se vyskytuje od [[Panama|Panamy]] po [[Brazílie|Brazílii]]. [110] => [111] => == Galerie == [112] => [113] => Soubor:Calluna vulgaris 007.jpg|[[Vřes obecný]] (''Caluna'') je velmi podobný vřesovci (''Erica''). [114] => Soubor:Calluna vul.krkonose.jpg|[[Vřes obecný]] (''Caluna'') je velmi podobný vřesovci (''Erica''), liší se zejména květem a u našich druhů i dobou květu. Krkonoše, Pec pod Sněžkou. [115] => Soubor:Erica herbacea4.jpg|Vřesovec (''Erica'') má zřetelně odlišný květ [116] => [117] => [118] => == Zástupci == [119] => * [[brukentálie klasnatá]] (''Erica spiculifolia'') [120] => * [[vřesovec čtyřřadý]] (''Erica tetralix'') [121] => * [[vřesovec pleťový]] (''Erica carnea'') [122] => * [[vřesovec stromovitý]] (''Erica arborea'') [123] => [124] => == Poznámky == [125] => [126] => [127] => == Reference == [128] => {{Překlad| jazyk = en | článek =Erica |revize = 288575897|jazyk2 = de | článek2 = Heidekräuter|revize2 = 59112209}} [129] => [130] => [131] => == Externí odkazy == [132] => * {{Commonscat}} [133] => * {{Commons|Erica}} [134] => * {{Wikidruhy|taxon=Erica (Ericaceae)}} [135] => * Mapky výskytu a krátký popis vřesovcovitých rostlin, včetně druhů vřesovce. https://web.archive.org/web/20090412102036/http://www.users.zetnet.co.uk/heather/heather_family.html [136] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38962 Biolib.cz] [137] => * [http://www.garten.cz/a/cz/3172-erica-vresovec Garten.cz] [138] => * [http://kvetiny.atlasrostlin.cz/vresovec Atlas rostlin] [139] => * [http://www.botany.cz/cs/erica-carnea Botany.cz] [140] => * [http://www.rostliny.net/rostlina/Erica Rostliny.net] [141] => [142] => {{Vřesovcovité}} [143] => {{Taxonbar|from=Q206998}} [144] => {{Autoritní data}} [145] => [146] => {{Portály|Rostliny}} [147] => [148] => [[Kategorie:Vřesovcovité]] [149] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [150] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [151] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [152] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [153] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [154] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [155] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [156] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [157] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [158] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [159] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [160] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [161] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [162] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [163] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [164] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [165] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [166] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [] => )
good wiki

Vřesovec

Vřesovec (Erica) je rod nízkých stálezelených keřů zahrnující až 860 druhů. Většinou se nacházejí v Jižní Africe, pouze několik zástupců proniklo do Evropy a Asie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vřes obecný','Kyseliny','vřesovec pleťový','Vřes obecný','květ','vřesovec čtyřřadý','Kategorie:Vřesovcovité','Kategorie:Flóra Arabského poloostrova','houby vřeckovýtrusné','Soubor:BrezosSierraMadrona.jpg','Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy','Kategorie:Flóra východní tropické Afriky'

Kategorie:Vřesovcovité

Květ

Kyseliny