Array ( [0] => 15510879 [id] => 15510879 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vši [uri] => Vši [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Vši [2] => | obrázek = Pediculus_humanus_capitis.png [3] => | popisek = ''[[Pediculus humanus capitis]]'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | podkmen = [[Pancrustacea]] [8] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [9] => | infratřída = [10] => | řád = [[pisivky]] (Psocoptera) [11] => | podřád = '''vši''' (Anoplura) [12] => | podřád popsal = [[William Elford Leach|Leach]], [[1815]] [13] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [14] => | podřazené taxony = * ''[[Echinophthiriidae]]'' Enderlein, 1904 [15] => * ''[[Enderleinellidae]]'' Ewing, 1929 [16] => * ''[[Haematopinidae]]'' Enderlein, 1904 [17] => * ''[[Hamophthiriidae]]'' Johnson, 1969 [18] => * ''[[Hoplopleuridae]]'' Ewing, 1929 [19] => * ''[[Hybophthiridae]]'' Ewing, 1929 [20] => * ''[[Linognathidae]]'' Webb, 1946 [21] => * ''[[Microthoraciidae]]'' Kim a Ludwig, 1978 [22] => * ''[[Neolinognathidae]]'' Fahrenholz, 1936 [23] => * ''[[Pecaroecidae]]'' Kéler, 1963 [24] => * ''[[Pedicinidae]]'' Enderlein, 1904 [25] => * ''[[Pediculidae]]'' Leach, 1817 [26] => * ''[[Polyplacidae]]'' Fahrenholz, 1912 [27] => * ''[[Pthiridae]]'' Ewing, 1929 [28] => * ''[[Ratemiidae]]'' Kim and Ludwig, 1978 [29] => }} [30] => '''Vši''' (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého [[hemimetabolie|hemimetabolického]] [[Parazitismus|parazitického]] hmyzu z řádu [[Pisivky|pisivek]] (Psocoptera). Fakt, že se jedná o odvozené pisivky, je teprve nedávným zjištěním, dříve byly vši klasifikovány jako samostatný řád, případně byly řazeny do [[Polyfyletismus|polyfyletického]] řádu [[Phthiraptera]] spolu se zbylými [[Parazitismus|parazitickými]] skupinami pisivek. [31] => [32] => Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v [[Česko|České republice]] se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 [[milimetr]]y. Vši jsou parazité s vysokou hostitelskou specificitou, tzn. jeden druh vši je schopen parazitovat pouze na jednom typu hostitele. [33] => [34] => == Evoluce == [35] => Vši jsou prokazatelně vnitřní skupinou [[Pisivky|pisivek]] (Psocoptera), vlivem parazitického života se však výrazně pozměnila jejich tělní stavba. Ve fosilním záznamu se objevují již před zhruba 100 miliony let, nejspíše však vznikly ještě podstatně dříve. Moderní druhy se oddělily od svých vývojových předků zhruba před 7 až 3 miliony let. Vši parazitující v peří ptáků prodělaly výrazný rozvoj v období počínajícího [[Kenozoikum|kenozoika]] (před 66 miliony let), tedy po velkém [[vymírání na konci křídy]], které jejich ptačí hostitele silně zasáhlo.Robert S. de Moya; ''et al.'' (2019). [https://www.nature.com/articles/s42003-019-0689-7 Extensive host-switching of avian feather lice following the Cretaceous-Paleogene mass extinction event.] ''Communications Biology'' '''2''', Article number: 445. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-019-0689-7 [36] => [37] => == Typické znaky == [38] => Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a je složen z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými [[štětina]]mi. Na zadeček navazuje [[hruď]], která je malá s nezřetelným dělením. [[Křídlo (biologie)#Křídlo hmyzu|Křídla]] v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry [[noha|nohou]] mají dvoučlánková [[chodidlo|chodidla]], ukončená jedním [[drápek|drápkem]], který slouží k držení [[vlas]]ů či [[Chlup (zoologie)|chlupů]], a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Proto tento typ [[noha|nohou]] označujeme jako přichycovací. [[Hlava]] je s ústním ústrojím směřujícím dopředu, podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají [[složené oko|složené oči]], výjimku tvoří pouze vši parazitující na [[člověk]]u. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá [[očko|očka]], která pro ně však nemají velký význam, a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. [[Ústní ústrojí]] je [[bodavě sací ústní ústrojí|bodavě sací]] a [[sosák]] je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení [[kůže]] na dobu sání. [[Tykadlo|Tykadla]] jsou krátká s třemi až pěti články. [39] => [40] => == Rozmnožování == [41] => Vši mají [[proměna nedokonalá|proměnu nedokonalou]], samice snášejí [[vajíčka]] hruškovitého tvaru, která se nazývají [[hnida|hnidy]]. Hnidy vši lepí na [[srst]] svých hostitelů. Většina vší má relativně rychlý vývoj a zhruba po týdnu se z vajíček stanou [[larva|larvy]], které mají tři [[instar]]y (svléknutí) a potom se z nich stávají [[Dospělec|dospělci]]. Celé larvální stadium trvá zpravidla od dvou do tří [[týden|týdnů]]. [42] => [43] => == Zástupci == [44] => '''Parazitující na člověku:''' [45] => * [[Veš šatní]] ''(Pediculus corporis)'' [46] => * [[Veš dětská]] ''(Pediculus capitis)'' [47] => * [[Veš muňka]] ''(Phithirus pubis)'' [48] => [49] => Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (''Pediculus humanus''). '''Veš šatní''' žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou [[Pokožka (živočichové)|pokožku]] a opět se vrací do prádla. Může přenášet [[skvrnitý tyfus]]. '''Veš dětská''' neboli hlavová se může vyskytovat ve [[vlas]]ech a [[vousy|vousech]]. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem [[hnida|hnid]] ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány a může docházet k následné [[Infekční onemocnění|infekci]]. Někdy mohou vznikat i [[ekzém]]y. '''Veš muňka''' („filcka“) žije v lidském ochlupení (v [[ohanbí]], na prsou, v [[podpaží]]), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při [[pohlavní styk|pohlavním styku]] nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.{{Citace monografie|příjmení=Jacobs|jméno=D.|příjmení2=Fox|jméno2=M.|příjmení3=Gibbons|jméno3=L.|titul=Principles of Veterinary Parasitology|vydání=1|vydavatel=Wiley Blackwell|místo=Chichester|rok=2016|počet stran=312|strany=126–129|isbn=978-0-470-67042-2}} [50] => {| class="wikitable sortable" [51] => |+ [52] => Přehled krevsajících vší (Anoplura) a jejich hostitelů{{Citace monografie|příjmení=Jacobs|jméno=D.|příjmení2=Fox|jméno2=M.|příjmení3=Gibbons|jméno3=L.|titul=Principles of Veterinary Parasitology|vydání=1|vydavatel=Wiley Blackwell|místo=Chichester|rok=2016|počet stran=312|strany=126–129|isbn=978-0-470-67042-2}} [53] => [54] => !Hostitel [55] => !Druh vši [56] => |- [57] => |člověk [58] => |''Pediculus capitis'' ([[veš dětská]]), ''Pediculus humanus'' ([[veš šatní]]), ''Pthirius pubis'' ([[veš muňka]]) [59] => |- [60] => |[[Pes domácí|pes]] [61] => |''[[Linognathus setosus]]'' [62] => |- [63] => |[[Tur|skot]] [64] => |''[[Haematopinus erysternus]]'', ''[[Linognathus vituli]]'' [65] => |- [66] => |[[prase]] [67] => |''[[Haematopinus suis]]'' [68] => |- [69] => |[[ovce]] [70] => |''[[Linognathus pedalis]]'' [71] => |- [72] => |[[kůň]] [73] => |''[[Haematopinus asini]]'' [74] => |- [75] => |drůbež [76] => |''[[Lipeurus caponis]]'', ''[[Menopon gallinae]]'' [77] => |- [78] => |} [79] => [80] => == Výskyt == [81] => Vši se vyskytují jako cizopasníci [[člověk]]a a jiných [[Savci|savců]] prakticky po celém světě. Většina druhů jsou zároveň přenašeči řady [[infekční onemocnění|infekčních onemocnění]] a jiných [[choroba|chorob]]. Mrtvé a [[horečka|horečkou]] postižené hostitele vši v rozmezí jednoho dne opustí. [82] => [83] => == Odvšivení == [84] => V současné době se pro odvšivení prodává celá řada přípravků, které působí na hnidy, v dřívější době se používala octová voda, [[petrolej]] anebo úplné oholení napadených částí. [85] => [86] => == Odkazy == [87] => [88] => === Reference === [89] => [90] => [91] => === Použitá literatura === [92] => * Heiko Bellmann; Encyklopedie hmyzu {{ISBN|80-7291-154-6}} [93] => * {{Citace monografie [94] => | příjmení = ROSICKÝ [95] => | jméno = Bohumír [96] => | odkaz na autora = [97] => | titul = Cizopasní členovci skotu na pastvinách [98] => | vydavatel = Academia [99] => | místo = Praha [100] => | rok = 1983 [101] => | isbn = [102] => | kapitola = [103] => | strany = [104] => }} [105] => * {{Citace monografie [106] => | příjmení = JÍROVEC [107] => | jméno = Otto [108] => | odkaz na autora = [109] => | titul = Parasitologie pro lékaře [110] => | vydavatel = Academia [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 1977 [113] => | isbn = [114] => | kapitola = [115] => | strany = [116] => }} [117] => [118] => === Externí odkazy === [119] => * {{Commonscat|Anoplura}} [120] => * {{Wikislovník|heslo=veš}} [121] => * [https://web.archive.org/web/20070912041510/http://www.hmyz.net/21vsi.htm Hmyz.net] [122] => [123] => {{Taxonbar|from=Q26870}} [124] => {{Autoritní data}} [125] => [126] => {{Portály|Entomologie}} [127] => [128] => [[Kategorie:Vši a všenky]] [129] => [[Kategorie:Krevsající hmyz]] [130] => [131] => [[de:Tierläuse#Anoplura Echte Tierläuse]] [] => )
good wiki

Vši

Vši (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého hemimetabolického parazitického hmyzu z řádu pisivek (Psocoptera). Fakt, že se jedná o odvozené pisivky, je teprve nedávným zjištěním, dříve byly vši klasifikovány jako samostatný řád, případně byly řazeny do polyfyletického řádu Phthiraptera spolu se zbylými parazitickými skupinami pisivek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parazitismus','noha','člověk','Pisivky','vlas','hnida','Pokožka (živočichové)','Pes domácí','Kenozoikum','Menopon gallinae','Infekční onemocnění','štětina'

Člověk

Hnida

Kenozoikum

Noha

Parazitismus

Pisivky

Štětina

Vlas